fltTMftíí
JI
4Í
BOMÁNEK OD KARLA ČEHVUTKY
umiirmrjmRf juliím
II "A troi ly xiťfcuuitrli Uvž le im i v tu ludv v V-ku iífi
ej toí máme jato juko v Itálii" pra- m-A a vím tuky mě neumistiš
CI %'A litbíit n Jllvl 1 tr i ir 1 1 i t I II 1
4i( umři tu i nriinuuii jruviu uail JU1U incil ir ii-u uřítili IIIIV llil
luíantoli a ne nu Janovu dobro I mne ncznnoinněl i něi-ti ne mne
n arutvl m Kútlnti "U iuK kilvy udělal dá vám nik v íč
je takhle tak jsou bažanti patná kuchyni nebudu pítkáoi _ v
ctcho března venku AI to je kuchyni jsem vyrostl ii tak in'
t t I I irfl I i a i
II l 'V r lii-unilir I nccil linillliKII v KIICIIVIII IIIKV
Lít
rinl jchoulostivřt
"Co se ti to udělalo na Cele?"
ptal se Antonín udivení Jan se
začervenal a sáhl si nikou ca ěe
lo
"I to nic není" pravil rozpa
ěitě
Nic to nebylo Ten se mu na
ipatně utřeném čele z mlíka u-
tvořil mlíčný ikraloup
IV
Jan učinil jako vždy když ně
kam přišel návštěvou Xa Bílou
sobotu ráno vstal snídaní mu mu
sili řasně uvařit i a že musí domu
Marní? jej zdržovali
' Výmluvou za výmluvou je o
niračoval že utekl jen tak že se
u nikoho nedovolil lesmhtr že ne
ví o ničem že si myslí že před
svátky k němu nepřijde ho kon
trolovat ale že čert nikdy nespí
' že by lesmistrovi zrovna dnes mo
hlo napadnonti aby si k němu za
jel "Ostatně ty bys bratře nejlíp
udělal kdybys o svátcích zajel k
mamince a hovořil s ní jak to
všecko zamyslí udělat" radil na
- konec Antonínovi
Propustili jej tedy a Jan se spo
kojeným úsměvem odešel
Vrazil za fořtovnou do husté
ho mlází lesního větve rozhrnul a
v houštině zmizel Se vším se vší
svou lehkovážností a lehkomysl
ností se svobodným smíchem s
hlavou plnou šelestících sukní a
horkou k nepopsání V rozhrnu
tvch větvích v houštině zmizel
Barka jež na půdě ve chvíli kdy
rdeházel prádlo věšela zahlédla
ho z poklopu na střeše a vzpomí
najíe jak to včera večer s vyšplí
chnutým mlékem na dvoře zača
lo zadívala se za ním s marnou
láskou primitivní jako hudební
nástroje divochů S marnou lás
kou a s ovlhlýma očima
Na prostřední svátek o veliko
nocích se Antonín skutečně vy
praní do Rábu na návštěvu k
matce Vyjel časně ráno a v de
vět hodin sljiríiil jeho kočár ní
nádvoří ve statku Eduard sed!
ia zápraží ve svém kočárku na
ramenech obložen strakatým plé
dein a pozoroval holuby Anlo-
rín seskočil s kočáru a pospíchal
k bratrovi Schýlil se k němu a
políbil ho dvakráte na ústa Nežli
mohli několik slov promluviti
vyběhla Kátla z celedníku s ruká
vy nad lokty vykasanýmia roze
hnavši se Antonovi po ruee dy
chtivě mu ji políbila Za ní vy
běhl Kupka z konírny a ze stodo
ly přibelhal se Klimentek Edu
ardův věrný služebník jenž mr-
záka v kočárku vozíval Těž dru-
há děvečka — mladšinka jak se
iíkalo přiběhla S dívčím osty
chem neboť se před milostpánem
styděla Uslintané rty Klimento
vy i Kupkovy a horké rty děvčat
svezly se Antonínovi po ruce '
"A kde je maminka a Karla?"
ptal se
Povšiml si že nevyběhly z do
inu aby ho přivítaly
"To víš bratře kde jsou!" od
povídal Eduard "do kostela šly
na hrubou A náin se tady uleví
lo kocouří odešli myši měly pak
prél
"A co že ty tady na dvorečku?
ProS nesedíš doma? Ještě se ho
chu nastydneš Jarnímu počasí
není co věřit!"
"Tak teda zavolej Kátlu aby
mž odnesla do čeledníku Dala se
tam před chvílí do metení a vše
chen prach s podlahy zdvihla tak
jsem povídal aby mne! dala na
vzduch ale když chceš tak m§
tara zase hned zanese!"
"Nač bych volal Kátlu odnesu
třsára!"
Vyfial z úst krátkou loveckou
dýmku aby ho nespálil schýlil e
k němu a Eduard chytil ne ho o-
kolo krku oběma rukama
Vyzdvihl Eduarda z kočárku a
'odnáSel jej do Čeledníku kde jej
usadil na lavici pod oknem Posa
dil se vedle nebo
"Tak eo je u vá nového?" roz
hovořil ne
"Všecko je při rtarém bratře!
To VÍS jak to u aedláka chodí
Teď ní zaíínáne jarní práce
umřít!"
V tom Kátla veSIa do cclední- Antoniu se na bratra udivené
ouue u tatviiie mu ia Oime po ku v němž dosud oba sami o těch zadíval Kázem z tu ho vScok
svatcícli žito do zemí Před vdt- věcech rozprávěli Zbohatla Ká ih't tnázeh Chvtil Kduarda za
ty j(řie ae tudřeU s bramborami tla Ale jenom tílera Maso na ruku a zprudka mu ji stiskl
vynateu jsme je uo komory Lo- ni dychtiví tíHilo všude bylo iir "K ničemu h mě hochu ne
spodúř aby na vkeko myslil Kup- ní jen mao Jak šla Loky se jíLuil plíet" pravil "tebe mám
Ka vozjinnuj aty lifzatukiel a Jío- vyíinuly 2a kartoun její jumčkv Heivíe v hlavě teb a ínumiuku
iř ním nezbujudi aLisek pořad sla jen u zaznívalo z ní neslyšně So prolcbc zamýšlím udělat ta
dělá dobrotu to ti je kúú penězi že by mohla současně lúmati žele- dy výměnek vykážu ti pro vS
k nezaplacení Tady se nitu sou- z0 a těžkým rvtíífim kovati pod- ekv píípadv jednu světnici u mv
eue 7snuouji ze uťiam Koinpo- kovy Uíčnč biuhš dostávat třicet zla-
sty jak jsi nám nandilt Ze prý "Tok eo Káěo co dělají ha
chceme najednou zbohatnout a žUy?" oslovil ji Antonín
jsou to hlouposti! Že tady nikdo Stamila s dojačkou u kamen
mktiy hromady kompostu neza- usmála se "A co bv dělalv mi
kládal a že přece žito vyrostlo! Most pane už jsme je nasadily A ti Tnf "se ví páin-tn tu budu já
a dokud bude maminka živa bii
deš ty musit pomáhat a ďddédnt
Tv nž tomu rozumíš 11 kdvž tě tv
r
Puritati mouka
ZAlíTKA -~ S'iiri-Lnjl n'ný pytldr a nepod ití li se v'm
up"ci n jicjisí ( 'í ji' j -t? Itdy pekli vi iiťlc pridiiý pyt!(l
sv(tn'i obclnuljiíkii jen naliradt vám ! iiijíitck viiš peníze
Odborné mletá x nejlepM psenica v Americe
Víii hni roecristé ji mají na skladě
Wi:iIS-ABBOrrNIEMAN co
Schuyler Ntb
týcb To ti na živnosti pojistím
A maminka dokud bude živa bu
de tady paní Mamince vthra-
unn auv uxiuiu a no jen smr-
ivým ?í-i!vcl
Tímt" í)řiniiiiiji vVni íťt ri tn Mi'ni i
HOTEL "PRAHA"
111 vl"'iím
který jr-t liplli iluUI Vh í en tut iťilii éí i' luif vl 'Mli ifl
korovAii ít k- rsivítavfl !o im!iv ii'-iii(m i ji ( ř'nliioii nb
pIuImi n fxitiotilí to lU-iif i 'titM jiUi z i riví ("i- i n- S yn' víJv
ii '14
' Mil'14 jeill i I rlvi cri-n 1 11 i
ii uitkttji t iiileft tTií-tfň h i vmlov iiíh k'ftjiiň'1 u- i %
JOSEF PIVOŇKA
Eoh 13 a Vflhtti ul
OMAHA NEDIJASHA
Jost boí vli!:á
určena by'1 milost boxí Tuiněkn
ituiditlsarni a diirliuvnímí i!ar ta
tíěkovi ořitď iMiiiiu-inc jmi
Hostpiin t: sám povídal 11:1 (bdrý
oiiinfsl pořád líiusíiiie janityva
fi alycbuiu tfáeií ktefó taní
cluidáčck stíiiý led" nit!í snáš-ti
mu ulehčili a zkrátili A slečin
ka li by la taky jako mílius JJný
talíř cukroví nása přimkla a fla
řku vína ti'načída bílciio jako
má jeruif)st pán 1111 oltáři -lem-nostpán
povMal že vřiebni i-fí"
kreliké jiá'bdy a milost boží ž" !"
ievpyti teiio' A Karlu li jem-
tiostjiaii 'l'eii]l ní-' ' iii-ui
lolií
kdyl m nám misí otevřela E ji4t ca izLli fří xxli
Hnín ví niae pohorkoviao
ry tečnou nepnzen si drlame!" to by koukali milost pane na na
l jen je nech af hovoH uvi-Ue hospodářství iod prasnicí má
díme kdo se bude sinúti napo- hic devřť f trftótek a už jsme je od
sled? pravil Antonín "Uvidíš ktnvilí A krííw nám línaií clilu- : í t inií n-i ic
hoehu že 2a nějaký rok budou py s nich padají až je ouzko j' vfil ničeho ned-Mal!"
dělati totéž co děláme my já je jen poíúd aby nám něeo nechci Křuardovi ovlldv oči
znám -A eo "na hraběnce" jste nb Povídala jem včera naší mi- "Jen kdvž vím ve to asnoa
if5t5 nfbvlíť' I i„t„ 1 4„n "aiL 11 ' 1 1 v :!
— - — 1 ium puiuvit- r ví iuiiiii " 1 1 a KilK' se Čínou iiii'iuiir mi 1 m
KíL-nlí tlr lnuin na!-2ir u iaíl 1' l„ X t I- i vt - i i i i íl
unvu% jmu m j l ocuil UUI ijc IUUU - iuiiii iu 9'ltsClll II Vl V Ut vel oval IflKV s M
lenSí u živnosti Toii"nií ií rr r#li li m Iři ííiw iti% tn i I I I ( 1 1 r 11"' t h I t 1
— — i vnu u " 1 1 ut u 1 1 1 1 í ' I i ' i n t ii i i - i i u '
těkala a výlevy jarních vod a žír- lostpane Janeček už je nebožtík to přece jenom na pováženou ule
nýra nánosem ji zúrodóovala By Chátral jim takhle už od podzimu meniinka měla tu vládnout Ty
la chloubou živnosti Povídala jsem si: "Janku starý K to rtřecc iak iá tomu ve sv--
j Lž jsem říkal Kupkovi ze's tebou už to kaly nebude když po- hlouposti rozumím míníš korpi?
psal abychom ji zvláčeli a krtiny f-ád takhle kroňhás
on jim byl nj I sve ptiízc !o toho dáš velikou
rozhrabalu ale kde pak - on! Do prsa prvé! No už je tam "- „tarost si na krk uvážeš a ni- z
veho ti ho hratře" nestrčím k to- Anton udiveně se na Katlu za-1 toho nebude]} mít Maminka by
mu ho nedostanu A pak já tady díval Dotěrně mluvila nějak pří- t0(iy z toho měla do smrti jenom
eni neporoučím co pak jsem tu lij osměleně a příliš důvěrně la- cania užitek a ty bys jen peníz
já!" koby ji něeo vyneslo až k němu dával"
"A kdo tady teda poroučí?" nahoru K němu pánovi Antonín se usmál
Karla poroučí a podle Karly "Kdybys radši šla do chlévu a '( ni řpekulaci to nedělám
všecko tu tancuje Má maminku tady nešplechtala" okamžitě ji to tPdá rozum! Kdvbvch bvl s-- i
takhle kolem malíčku' ovinutou !" odbvl "však počkej až se ti po- kuloval bvl bwh kdvž tatí-uk
Antonín se spokojeně usmál — dívám na krávy pak teprv budeš sv'ho Času za mé peníze kupova'
Postřehl sice Eduardovy rozmrze moei mluvit!" ' koupi! sám a dnes by SvakříVk
losti ale byl uklidněn Iroto seta Zlostným pohledem ho sežehla Sladký neběhal a odhadce by s-m
Karlu poslal aby poroučela I A nemohla nesměla mu od poro- „0 vodil Ale já si to představuji]
la hochu na Karlu Ja ne- vati On poroučel Malomocné jí všecko jinak Nakoupená etu
dám dopustit" odbyl Eduarda utkvěly oči na Eduardovi ale ten je kmenovým vlastnictvím rodiny
"já Karlu znám a dobře vím že ihned oči sklopil On poroučel i cřiou rodinu musí uživiti a úži
nám] se všemi dobře obmýšlí i se Eduardovi Uraženě odešla a ví když s ní budeme rozumně
mxiou i s tebou!" " prosebný pohled Eduardňv její cbázeti Musí uživiti i tebe uč
Eduardovi zamžikaly oči Há- odchod provázel Teskně se za ní ai)i ehoditi nemftžeš rodina v ní
zem obrátil "Já taky proti ní nic ] oknem zadíval Mihla se okolo musí mít i svou oporu a své koře
nemám bfth uchovej to bych se okna zachmuřená a přísná Vzdo- ny R maminky já se ndm-
musil té chvíle do země' propad- rovitá! jím! Já ji tu sice nechám vlád
nout kdybych se měl opovážit ří- "Ta si dovoluje" řekl Auto- „0ut ale jenom na oko ve hláv
ci o ní jen jediné špatné slůvko nín "nž se opováží do řeči se nám nu-H věcech budu si sVnu jMrou-
muc hodna eiwka to je jt jenom plést !" W -lnům aby ru? tt: Ii:r!a zá
cblěl říci že myslí že se dá v5e- "nToupá holka to je" omber stlla a nevdávala se c tr abv
cko přelomit přes koleno! A to vat ji Eduard "ale zlá není Do- hodně dlouho živ abys mně tu )r
dnes nejde Dnes už ěeladee ne- bré srdce má" Upodařil jak si to já představu-!' 11 ťetotu vsa vis er sp(
smíš poroučet kde pak abvs pc- "Však iá ii zkrotím! lVeztoho ii" ' i lu měli k vtiíi :rf-!fvi ví- eV
rou(el to by ti zůstali takhle je-Lž' 8i w ně Karla stěžovula že sc Ikluard poslouchal ho nz jen
norn přes zimu a když se na jaře raoc opovažuje" roztržitě JJvl spokojen s jeho
otevře práce a když jsi ty vala- Eduard zarděl se do krvavá rozhodnutím Tedy přece bude
chy celou zimu živil a pečínky ze Byl pokořen Bratrova síla jej nČkdy svůj pán Odstěhuje se do
zabíjaček jim předkládal pak by pokořila Bratr přece jenom po- sve světnice a bude mít i své pě
ti utekli S čeládkou musí dnes roučel Švakříček Sladký jen se ní7e
člověk pomaloučku! Jenom ne po- se špleehty oháněl Ddpor chystal Najednou se mu jeho budonc-
roučet!" — na podpatky natlapoval a vět- nost vesele rozjasnila
"So Kátla ještě neutekla" — gfm' Sc dělal' nežli byl malinký "Že ta maminka nejde" pra-
pravil Antonín ježatě a jeho šíp Antonín byl nepřemožitelný vil "ale to se zas někde zapoví
zarazil se kam byl-namířen - "Vřak já tomu všemu brzy krk dala !"
húmtú uo Oiiftiva zrudi V roz- zakroutím já jim povím" pokra Hovor se obraetl A když sc
paeíeh se rozknckal a po dlouhém 50Val Antonín rozhorleně "já už matka s Karlou ncvraí-ely vyšel
kuckání doprostřed světnice od- dobře vím odkud vítr vane to víš Antonín na dvfir Psi vyštěkli —
plivl já se dovím 0 všem Nic mně ne- Lord s Bojem Nebožtíkovi honí-
"To ti mám bratře kašel" ní tajno! Beztoho tady taky šva- d ri Rozběhli k Antonínovi
požaloval si sklíčenř "najednou kK2ek Sladký byl a Žanka sem očichali ho a hned mu ruce olizo
si mně to cbjtí zalómeuje tó mnou dochází" vali
jako Štěnětem a kašlu jako starý Zadíval se Eduardovi pátrá vě "Hoši hoši" okřikoval je a
pes Dokud se to ve mně' neu- do očí -Tentokráte Eduard očí odhazoval je od sebe "no bosi
trhne kašlu kašlu a když se to nesklopil vás tu nenechám sem dám něj?-
utrhne jako bys na Kunětické ho- "Bodejf by 'hcehodili" odpo- kebo Voříška a Aniidora a vy
ře kus kamene urazil! Tenhle vídal pevně "to víš kujou železo půjdete sloužit k dědicovi Ka to-
můj kaael už se mině nelíbí Tuhle dokud je teplé! Švakříček si sem hle by vás tu bylo" škoda!"
jsem potkal "arzta" Hromádku a dokonce přivedl nějakého znalce Jako by mu porozuměli
povídal jsem co je se mnou Za- jenž to tu bude všecko odhado
táhl mě do chalupy proklepal a Vat aby maminka věděla na čem
pak povídal že toho mám na plí- je V
cích jako těžký hustý škraloup a "A že by mně Karla byla o
to že musí ven" ' tom nepsala?''
"Tak Hromádko je ještě živ?" "Nemohla! To tu ještě nebyla nf-ed obědem
pravil Antonín rozveseleně po- a maminka se jí o tom nezmínila "Toníčku Toníčku" vykřikli
zná val určitě že se-Karla neklá- a to víš jaké to je maminkou! radostně když" ho spatřila a v ob
mala když psala o Eduardovi a Maminka je kam vítr tam plášť! jetí shroutila se mu věehýtek šta
fl Kátle Něco za tím bylo Proto A Žanku měla maminkaodjakživa rý na široká mužná prsa
se Eda rozkašlal kailem na jehož nejradši! Žanka to s ní umí! Pří- "A mně pořád něeo" tíkalo a
zahojení by nestačil ani "arzt" jde rozpláče Ke rozpláče mamin- bych už šla" vvm-ávčla v radost
Ilromádko - : líru — n to isou sooíu obě zavfe ném noh nutí "ale slečinka nás
"Co pak ten to je sřary kořen ny v pokojíčku jenom aby nikdo pořád zdrožvala a jemnost pán ta
A pořád je stejný Trochimaky- neslyšel co si povídají — a když ky To koukáš Toníčku kde id
selo trochu na modro a báfia do- odtud Žanka odchází má koše jsme byly! No musím ti to teda
sud jako fabrika Ten ti bratře napakovány!" vypovědět! V jemnost pána jm?
prokouří majland A tuhle jsem "A to c děje také teď co tu je byly na faře! A jak ti ná přiví-
se ti srazil s hajným Bartákem Karla f" ' tal Že je všecko zapomenuto a
domid je na naíem v lee a poví- "Ba taky! Když ty maminku že dobře děláme že na našeho
dá ti mně že uí bažanty z komo- neznáš! Karla u ní nic nezmftže drahého nebožtí"ka tak věrně pá
ry pouitěli Ale ten jejich pán dolud tu není Zanka tak ji ma- mafujetne! Toníčku jfmnostpán
to ti je pořád Stejný zbrkloun Má minka ještě poslechne ale když ti nám to všecko tak hzky vy
teď Símla a jako Čert jezdí pd 1 přijde Žanka je konec Karlou světlil že třeba tatínek umřel ?
ne Beztoho že to Jlonda jednou Maminka ne zavírá ne Žankou i Pánaboba ž" je v očistci že byl t
odskáče znái Honda jaké je to před Karlou" - gruntu dobrý a poctivý člověk a
semeno a nedá fíe poaledně Antonín se odmlčel třeba by byl člověk nádoba křeh-'
kdylttdy tyl i ta Etiku lezLahil " VO -bratříěku" pokračoval ká že když M VúnUh tak na ry
1 Výborná naše káva
nřirřl i liy fhizt-t v íá!nJ rtonácnostl ' bn-te li i r-ivitn pfn-ťiit n-it i
(iHtot- fi pru n:ei káv u velmi JitmituKi jc -itililn Lcpíi Iniliy za 4''f
u 4"e lilra -oě ji t rcna : :i tvto druliy k:u - vt iini ni l 4- 1 1 ]'íilitc a
tuto k&ii o lil uí 1") 'i'iitJ víi c a lilirn
Mái Vinili ni: ký eaj KbfeiiiVlé i nJe j'ile na tlUJí
( ji Hiiá IV l:i!ai" ziciilt it"
Vestern Coífee fill
s
BVI L4 IIIU1U1:UI v VrlVihlm i 1:4
Pítc st o emmík a vzorky
Eozbčbli se a radostně Štěkali!
i
V
fiatka přišla s Karlou teprv?
I Eduard šeptem '-'nikdo to tebou ehlo odvolá že mu ani nedální
tak dobře necmýilí jako já Jájaby ne ze svých hříchň kajíenějzu a v teplě vodě šplouchala t-dí
uznával žr Kirla z i ni - io-iim Id-
ie když IMnbúh tnkuvoti J-ámi na
ělovřka Siííle Že fen člověk ani za
to ncrnfic a že v hříších odejde
íde před soudnou stolicí že přece
milost nalezne že diš? dobré b_M'
hřešící odebázejí do iPÍtee iiby
se ze vvých hřícliíi očistil v dci
nostpán ti nás rozi-bral ž st- sl
činka chvílemi' nirHčila jíik ek
né s námi jednal"
"To je ti dědek Toníéku" —
vpadla Kfirla do jejího nadšení
"mně ti pořád ruku mačkal a po
til se jakoby na Kunětické hoře
kámen lámal A slečinka na mne
koukala jako výr Ta lio hlídá
by sc neukvapil! No jen když
se to miiniiiep líbilo Maminka
ti řla z fary jako znovuzrozená
Jitiv ívi-?n ní musila k tatínkovi
na hřbitov Kb-kla na hrob a bia
sítě sc nioillilíi chuděrka stará
jen aby táta náš v očistci-dlouho
nepobývnl !5'
N'áblá tPKknola prsa mu nevře
la Xálada iiuitČina a Karlina
vpadla odjinud v jeho myšlénky
líleskla rnu hlavou vzpomínka
jak se farář Vrzáči k nebožtíkovi
zachoval jak si otec trpce do jeho
chování stěžoval 3 že to bylo prá
vě pro ÍJirgala Karlina muže -Pro
fJirgala že zemřel náhl a ž
nezbylo času aby faráře v ěn
povolalí povstala nenávist k otci
Proto ho na oW tolik zatvrdil
Proto mu ťdik ukřivdil
A už tam dnen obě byly u
jemnost pána Jakoby m život
směl ofáčefí jfik se inu udá jil
koby člověk směl zapomínat! Tak
mu Karla přece jenom neměla o
bližovatí jemu jeho synu Což
maminka stará věehýtek nad hro
bem ť? smidnn všemu podlehne
Ale Karla neměla ' Pro ofep a pro
Gírtr&la v'}:o tritiŽe neměla i
Po ol'dě oděnci Antonín do ku
ehyriě Postavily mu na řtfil ve
dle Eďiardovy lavice černou ká
vu 7p ] voru k nim do kuchyně
svítil jarní sluneční den Kátla
střfa s vykázanými rukávy n dře
Kořisko Bratři
Fchrobníci a balsaxnovači
'2M Euutíi Uth Blr?e Ownhn Jích
Tjler 1B71 TELEFONY: Sou' a tW
ťohniům z venkova věnujeme o-
í l'l 'tlli JKIOriKlHt
preer jciMiin nu-íi Knu-ky ktidíikii a clí pla
ze už mu přcd- yak v nnivvané sváteční vihmi-
síč
Kátla se radii-ttič usmívala a
vdččač s němou zvířecí u!ivii--lí
jako pohlazený pes dobrý přiná
šé nildíželii na Antonína Tři
cet litýi ii tiěsíič a sv'iniee by
lo ji kapitál ohromný kapitál A
onu už o toni veléla Eduard se
jí za tepla pochlubil a sáni byl
ifusteii ' To bylo tiéeo pevného
něco světle určitého a tvrdě pev
ného než jak swikříček Slrdký
klábosil Kdyby ícstnáet znalců
př::!o f'ieílku ínééllě tollsi e-
vyíu "sa ii bv f i jiní roz-im IfeiíM
peJiTnmi zalepit sv-Kriect{ Situl-
ký ! A pl-OK Iv 'i ti'l!:ei' Viiéé-
nýml piihlcd Aiiť-ína objímala
To je pln! Antonů) chvíli u bra
tru poseděl a když odešel z kněhy
ně podívat sc po hospodářství po
rn-
kračovala Kátla ve-svých myš!
kách
— S Edou bud" žít jak bude
elúolčrka poroučet Všecko nm
udélá Do í-nirti mu poctiv iln
sloni:! Však na světě nic dobré
ho utužil A kly run to taky dě
lá radost všecko mu dú Vžjyf i
řička Vše-
v něm je strašlivá jisk
cko č)ovčki rozloží a !:dyby ne
chtěl musí mu člověk 'věřit Ja
koby ťo bylo všecko ílyž se dva
vezmou
Kátla s s talíři v teplé vodě
mazlila Vedu cákala na podla
hu v sobotu čistotné umytou Do
sud ji koleint tlačila jn! ji vydr-
Ida Otidcy Mika i ič]i zarvty do
kolen
I'ž se na Antonína nezlobila
Kdo by m mokl huč vati na světlý
zjev přinášející ftěstí! On byl
pán a v jeho moci bylo všecko
A už to v sobě nenudila déle tajili-
"Poslouchal" pravila když o
wimotněM "Kdyby nebylo mi
loMpána kdo ví jak by to s ná
mi dopadlo Ale milostpán je ja
ká nebížtíl: miloíípári A ještě
moudře jí tiíž milostpán nebožtík
— ví utke to u mezi nitmi a e
už se to nedá lidskou rukou pre
'llíT
"Kdvby to bylo tako- 1aí: by
to špatné jicbylo" fidjiovědél !v
luard "ale kdož ví jak w to je
ště všecko na konec zatočí Člo
věk nemOžc dnes říkat fini ťik ani
i i i 1 " 1 ! '
onak rvcXVWA Maoisy ihhv c-
tíik zl"bkv nepovolí fnide ebíít
bv také jjěco vyra'I A když
vyrazí pro sebe vyrazí tké pro
nás KUhy jenom dva ťi-m' rrt
nás vypadly už by nám bylo lip
něco bychom si koupili pro seb a
hospodařili řyetofo na svém O
statné teď ieítS nikdo nemfže iťc
povídat Tof se ví Antonín je z
nás nit tóra n''í!íp ten je mít joi
fc n nimi i řvatrříělcon vyrovná!
(PokraéoviMf)