1 mul -
— 11
' - _
Nace Beseda
UPOZORNĚNI
Ct Čtenáři "Pokroku" kloíí se
Zvláštní zálibou čtou dopisy za
jíst postřehli jak 'kruh pp do
pUovutela v posledních několiku
tníWoh utěšeně vzrostl a h "Na
íe EtficJa" plně slouží svému ú-
čeli — renunmje čtenáře s pomě
ly a událostmi v různých V
ských osadách a poskytuj přílc
itost k vyměňováni — ovšem
slušným způsobem — náhledů v
různých otázkách
Mnozí sobě též sírují že ?u-
sluli do starých vlastí bednv se
zbožím pro své nedostatkem trní
cí přátele nic ti že j pnsnd ne
obdrželi Jiní všelikým způsobem
odsuzují — dle jejich náhledů —
to nekonečno pořádaní sbiren
( třeba pro Šlechetné-účely) a po
ukazu jí proč ti předáci a porada
telé nehledají urovnat a dopořád
ku uvést i nejdříve jednu záleži
tost (jako s těmi bednami) čímž
vzbudili by mezi lidem důvěru a
pak leprvé že by se mohli pokusit
' něco jiného podniknout Všichni
ti kdo mají podobnou stížnost
nejlépe učiní když se přímo obrá
tí na firmu aneb osobu které jim
zásilku Rprostředkovaly a pokud
se týče sbírek atd tu nechf své
náhledy sdčlejí na patřičném mí
stě ústně nebo dopíší na úřcdií-
ky dotyčných podniku tak nby
závodu našemu nebylo vytýkáno
Že uveřejňováním takových ste
sků spíše se dobré věci uškodí
nežli prospěje
Xa nepřístojnost nebo nespráv
nost — je-li jaká a jest odůvod
něna — stačí v zájmu výstrahy
slušně a věcně poukázat a není
třeba hned jednotlivce firmy a
podniky příkře napadat a šina
hem odsuzovat
A
TOPEKA KAN dne 31 led
na 1920 — Ctěnu red "Pokro
ku'! Nebylo by slušné abych
ještě neodpověděl několika řád
ky těm jichž otazník jsem vyvo
lal Nuže ještě proč nejsem pro
farmerskou organisaci? Celo-ná-
rodní politickou? Na to jsem
odpověděl minule Což Nonparti-
sán liga!- Nejlepší je: Vystav si
vlastní skřínky a sýpky a pak ?
prodávej ne při mlácení když je
trh natlučeny obilím ale a po
novém roce aneb až v dubnu neb
květnu Tím prospěješ i sobě i
těm eo musejí hned prodat — A
což Farmer 's Union? Vše by by
lo dobré' kdyby se vědělo ' kde
zastavit a na čem přestat Ale ha
miždnost lidská neví na čem má
mít dost a kde přestat Kdyby
farmerská unie spokojila se pro
dejem plodin aneb nanejvýše s
krámem na výměnu plodin za gro
cerii a různé hlavní zboží jež so
na farmě potřebuje nebylo by
zle To by se farrnerfim dopřálo
Ale když to jde dál a farmeři chtí
závoditi s každým místním ob
chodem není to dobře Tak mi
vypravoval soused jak kdesi far
meři vyehytrali skrze unii svou
nad International Ilarvester Co
Ta na nich chtěla $200 za vazaě
Oní ale ve velkém objednali si va
zače u jiné neodvíslé společnosti
tak že vazaě mohli farmerům ne
chat zá $2-10 Ale když ty roz
prodali International pak na nich
chtěla $300 za vazaě! Není to
platné nadehytrávat Jednou se
to podaří a podruhé to nejde
Unie farmerská musí brátí ten sa
mý vazaě ti toho samého velko
obchodu jako místní obchodník
Ale kol kolem je to lepší když
ppolecnost výrobní má na místě
svého stálého oVhodníka s nímž
mi procenta vyjednaná a obcho
dovat h tímto obchodníkem je
nejlepší způsob obchodu Nevý
hody tu někdy jsou a musejí se
obejít Ale pravidlem taký ob
chod je nejlepší již jen z důvo-
dn správek
Jsou vsak lidé jako ten o němž
jsem jednou četl že o něm poví
dali ' že nebude moci ani klidné
tímřít nebude-lř jist že rakev mu
objednají u Sears & Roebuck a
eb Montgomery Ward Co Před
léty mi bylo praveno že kol ITut-
chinaon Kanu si farmeři tolik
sami objednávali že jim přestali
kramáři brát vejce aneb když je
vzali ' pořádní fafmery -natáhlí
Není dobře žádnému býti přilij
V OechodovaLii máme" vSeeký
stavy železně sorřanfaovaoé ale
jcSta jednou jirm nečetl le by si
to kdo chTálil
A tej o téeh socialistických
poslancích eo je v Albany N Y
odmítli Xapřed vězme že repu
bliká Jidovláda založena jest na
základě duchovním Má-li trvat
i it tom základě musí setrvat Za
kladutel americké republiky po
stavili "Lullot" naproti "bulleť
— ve volbě "vůli" naproti "ku
li" Iid nikdy nemůže vládnout
piiini nýbrž jen nepřímo skrze
volbou "pověřené'' osoby Aby
se mohl někdo "pověřit" musí
býti víry v člověka víra v ělo
věk a možná jest jen na základě
vyšší víry v Boha a v jeho věěn'
zákony Na tom prohlášení arae
rieká samostatnost je založena
Americká zásada věří že dokud
možno spory společenské mají se
rozhodovat hnilot em a ne bulle
tem
A tedy odpovídám p Cyprovi
farmáři ze Stamford X Y když
se ptá proč nebylo přijato 1 so
cialistiekých poslanců do suěmov
tiy new-yorskéf Docela důsledně
Předně základ republiky je du
chovní zaklad marxistického so
cialisiini je materialistický Zi
druhé americká demokracie zalo
ženii je na člověku na lidech n
znajíc třídního rozdělení kdežto
socialistický pojem dělí dnešri
společnost na třídy a učí třídnímu
boji štve k násilné revoluci jed
nu třídu proti druhé Za třetí
socialismus v Německu a ve Fran
cii je národní Němečtí socialist'
stáli za Kaiserem francouzští za
francouzskou vládou Ale socia
listé američtí sestávají z převelí
ké části z lidí v Evropě zroze
ných sotva anglicky rozumějí-
cích a dýchajících třídním bojem
proti zaměstnavatelům původu a
merického Tímto materialismem
tímto třídním bojem touto cizá
ckostí soeialisin je zde protiameri
ckým a protiamerickým se pro
kázal když zrážel od vojenské
služby a zdráhal se Americe jiti
na pomoe do války Byl tu ne
vlasteneckým Proto jestli v Ně
mecku a ve Francii přijmou so
cialistické poslance do sněmovny
mají aspoň' vlastence Ale v A
merice bychom měli zrádce Však
až poznají v Evropě na čem pra
vá svoboda a lidovláda záleží vy
vrhnou marxistické materialisty
ze sněmoven tfiké
Teirío materialistický socialist
chce se jaksi chlubit vědeckou lo
ikou -Napřed si položí základ
ní položku že hybná síla dějin
je materialistická hmotná hospo
dářská pra hmotné potřeby po
vstávají boje mezi lidmi a hmot
né zájmy jsou hlavní pohnutkou
v jednání lidském
kdo tedy jsi přesvědčen ze
hmotné zájmy jsou hlavní po
hnntkou tvého života ~ spolkneš
tuto nauku Pakli ale jsi sobě
vědomV že jiné zájmy tebou hý
bají tedy tu nauku zašlápneš
Aspoň se nepamatuji ani na jed
noho řečníka jenž dodával ducha
americkým vojákům kteří šli za
moře aby je k tomu lákal hmot
nými zájmy Ty hmotné zájmy
měli socialisté němečtí ' proto šli
za Kaiserem Ale když sociali
stům americkým žádné hmotné
zájmy co lákadlo se nepředklá
daly nechtěli jít Strýci Samovi na
pomoe Pro to léta Páně 1920 ne
mají místa v new-yorské sněmov
ně ' J Itundus
$
WTIITE RIVER S D dne 31
ledna 1920 — Ctěná redakce
"Pokroku"! Prosími za prominu
tí že jsem se opozdil s předplat
ným "Pokroku Stalo se to
hlavně tím že na postu máme da
leko — asi 16 mil — tak že naše
pošta jde také pomalu a já též
dosti často na věc zapomenu
Lidé říkají že farmář v zimě si
odpočine ale já mám dosti práce
den ke dni že tomu nemohu ani
postačit třeba že jsm začátečníci
a dobytka jřště mne nemáme Ač
koliv je dříví dosti drahé i vSe-
cko ostatní přece jsme se posta
rali o chlév a mafitálku abychom
dobytek před krutým mrazem u
chránilí a aby nemusel ten doby-
tek tolik zkoušet jako téch vel
kodobytkářů Je to opravdu lí
to podívat co toho dobytka při
jde o život to jest zajisté neči
telnost lidská Abych e rozepiso
val o rtrodí ta věru za mnoho ne
stála ' byla sice slibná ala přišly
na ná kroupy a aptutožily víe
TciimÝXO A nesmí těm vým
ortrejm farm jjříliSjřábylcko"" Maxb)kja£! plkné Jbej-I Prt~Sovýeh ftelníku Světa na
priilo jich tnnohíxi 'k potluíení
a i k zalití a muoho drůbele o
st klu yn 9 je Jtiíra okem Boufka
píihnaU tab tiáLle 2e nebylo
ruoíno drftbež dostat pro hrozný
vítr do kurníku ' Musím se po
chlubit že moje manželka má již
houfek kuřátek která se vylíhla
2$ ledna a slepice ji nesou eclon
zimu Pro dnešek končím a po
druhé prý bude psát manželka
rttttCtiM lai Ulavy prst u pra
vé ruly Počasí zje mám do
rti cbitojné V nam oholí je-t
moc ntdo tVchii a tak je mi 7n
těžko nějakého čtenáře ulovit—
V úctě — Josef Petr
(Ctěný příteli zavděčíte se čte
uárúm když častěji dopisem pí
spejeie uo usi ueseuy a rov
něž dopis ct vaší manželky bit
dou vítat hospodyňky zvláí:
když budou mít i příležitost zv
děti jak si vaše manželka počin
při pěstění drůbeže)
„ Jt
MKI)HM(I) okijY z února
lí20 — Ctěná redakce "Pokro
ku"! Již po delší čas stopuji do
pisovatelskou část u musím do
znat že se stává zajiuiavú Dopisy
psané dneska liší se od dopisů dří
véjších dob tím že mají více zdra
vélio jádra v sobě a pak že se tli
batuje o věcech bez nadávek a o
sobních útržků Pan J Rundu
zabral se do kapitalismu a otázky
dělnické dopisovatel z Arincar
Nebr zase obhajuje fnrmářstv
a jest nakloněn Nonpartisan líze
Dělníci odporují p Rundosovi z
nemožno spojití kapitál a práci
učiniti z nich společníky A přec
Rundus píše správně dělník
kapitalista maji stejný zájem
jednotný Jeden nemůže bohai
nouti a živiti se bez drulH-ho To
várna běží pouze potud doku
kapitál v ní uložený nese interes
živobytí a pak nějaký přebytek
pro nepředvídané okolnosti pro
majitele a pak dokud dělnictvo
jest volno praeovati Aby dělník
měl práci jest potřeba odbytu
(prodeje) jejich výrobků není-li
to možno docílit i tedy továrník
jest nuceti učiniti jedno z dvoj:
io — buď obmeziti výrobu ane
zavřití továrnu Obmezenim vv
oby jest poškozen továrník i dě!
nik ale na dělníka toto více dolé
íá a státi se to může buď propu
štěním i neeo delnietva nebo
ztratili vvrobu čili méně hodin
lenně aneb méně dní v tvdnu
obojí znamená ztrátu jak pro za
městnavalele tak pro dělníka
Zaměstnavatel mlusí vytápět!
celou dílnu aneb celou továrnu
jako jindy on musí udržovati pá
ru v kotlích stejnoměrně jako v
době dobrých časů zkrátka vý
lohy s výrobou se nemenší ale
zisk zůstává menší a to samé
dělníkem je-li mzda snížena n
neb zkrácení výrobního času
vždy výlohy dělníka jsou stejné
ale užitek menší V takém pá
dě je-li dělnictvo srozuměno
kapitálem tu se tato přechodní
doba přežije bez nesnází jinak
vypukne slávka a to vlastně ka
pitál chce neboť výlohy s vydržo
váním továrny" klesnou na mini
mum nebo nejnižší mini a továr
ník tak netrpí ne tak dňtklivě
jaKO stavKujici ueinictvo Které
obyčejné po také krisi mlísí se
do práce vrátit i při zmenšené
mzdě Proto jest v zájmu dělní
ctva podati přátelské ruky kapi
tálu dohodnouti se s ním po do
brém a hleděti by kámen úrazu
byl odstraněn zkrátka najiti je-
stu jak od být i výrobek najiti
místa kde tento odprodati a ne
možno-li nechf přijme nižší mzdu
v čase krise by tuto dobu přežil
v pokojů Rozlútím továrny a-
neb zapálením majetku tovární
ho ničemu se nepomůže dělník
práci ztratí zúplna jest vyloučen
z továrny a někdy na vždya to
várnik je-li pojištěn neztrácí
vše jako dělník a pak každý děl
nik měl by si zapamatovat! že
každé zničení majetku jest ztráta
blahobytu a bohatRtví země ne
boť dobré eesty pěkné příbytky
dráhy továrny značí bohatství
národa a zničením téhož jeho ťí-
yér ve světě jinak klesá na' bar
barský stát a dělník na barbara a
pobudu
Tam vlastně patří členové I W
W f Těm jedná se sabotáží zniči
tí ma jatek národa zapomínajíce
že tím samy sebe ožebračují a
stávají se vyvrhely spořádané
společnosti lidské Vlaátním mlá-
tičku a gásový stroj co poboqi V
roce 1918 zjednal jserá 13 'členu
pomoc V~lenVíióljftlcffa
deu z nith hodil ocelový hře
(ten kterého pouíiváta 1 připnu
ti mlátičky k stroji) do jťenn
mlátil Ly (htfje talto buď obJr
$eti večeři dříve nebo 7ni"iti
mlátičku jde šťastnou náhodou
hřeb sjel k cylindru vyrazil je
den zub v dolejším plátu a tam
zůstal vězeli ii mimo několika ro
hýbaných mihů neptalo se nic v
cc Můj domácí dělník ho vidě
l Jyž Lích tťii Ati 'i Jo kapy
tiuktoru a s ním k mlátičce ode
'1 a v pěti iiiiímtádi již mlát i
r-La stála pohlo?ena Nepravírn
loto k získání sympatie nic ch
vysvětlili důsledky z podobné!
výstředního chování Za jedno -
ten člověk nepomohl mi ani cen
lem niii pnící nijakou k dosaže
ní toho stroje a tudíž neměl prá
va na majetek podobný sálmo
ti za druhé — když by se byl po
kus podařil nejméně 10 dní bv
bych musel zahálet nežli hyc
troj byl dal do pořádku nbyc
mohl v práci pokračovat 10 dní
práce kc správkou by si vyžádal
nejméně $2Ó0(i0 ztráta na výdě
ku iieimcne iikuh ztráta nu
dělnické mzdě $1000 Já eo ina
jctník bjl bych poškozen $70000
ale dělnictvo na $1ÍMM a pak nu
um to pšenice ncpočnsíin niolil-
utrpěti ztráty laké několika lisji
dollarů a kdo by tím byl něc
získal? Pouze továrna za správlpi
což by nestálo za řeč a pak by
tím získal nějaký ten pobuda li
4 cti" za čin prokázaný
Mnohv dělník může namítnou
ti že můj výtěžek denně jest vy
sokýy dle dělníka pracujícího pro
mne mých $"000 denně dle jeho
4-000 denně Ale zde jest něco k
vysvětlení:
Stroj mlátící $ "tOon
ínterest na ten kapitál
Vr ročně $20000 za de
set let trvání stroje 2000
Správky za dest let 2000
Práce držeti jej v chodu
před započet ím 1 0ty I
$10000
Tolik musím vydělati v 10 lé
tech abych mohl koupili noVý
stroj u to jest čítáno bez výděl
ku za moji' práci v čase mlácení
$1 "()() denně ponžívá-li se auto
mobil $")00 denně moje práce $"
a ostatní trasolin [ro káru í
správky naň Výtěžek denní po
užíváte-li své dítky k práci měl
iy býti nejméně $"00o denně po
něvadž sezona jest krátká tu se
znáte že hořejší obnos $1000000
není dost a proto ncdostane-li mlá
tička $10(t000 v sezoně čistých
ztratí v tom podniku Až 10 let
uplyne nezbude mu dosti aby si
mohl koupit i nový a právě tak
musí dělník čítat! na zisk a ztrátu
tovární práci Kapitál se bu
de "používat! potud dokud pone
se jistá procenta v opačném pří
padě nastane úpadek Až 'dosud
považovali jsme" stávky dělníctva
pouze za věc kapitálu a dělníků
súčastněných ale teď přitáhly
tam také veřejnost (public) neb
obecné blaho lidu Stávkuje-li d"
nik trpí tím nejen on a kapitali-
sta álo veřejnost také čili lid stá
tu Tím nabývá stávka jiné tvář
nosti trpí-li lid hladem zimou a
jinými nedostatky zajisté žw má
také právo žádali o to co mu prá
vem náleží k uhájení živobytí a
jeho potřeb A proto legislatury
rozličných těch států namáhají se
zavésti zákony aby byly spra-
edlivé pro majetníka továrny
aneb dolů a také pro "dělníka a
dosáhne-li sc toho zákonitou ce
stou tedy stávky staly by sc vzác
ností V této zemi není třeba
žádného spiknutí aneb revoluce
zavedení nové vlády aneb zvrá
cení stávajícího pořádku Viděli
jsme pokns v Severní Dakotě kde
armáři hlasovacím lístkem zvr
hli republikány a demokraty a
vládnou sami 'bez bomb ničení
majetku' a žalářování kohokoliv
oho samého domjohli by se dělní
ci na východě v továrních stá
tech jenom mít dobrou organisaci
dobrou vůli vůči sobě a občan
stvu Kdyby dělnictvo zavedlo
vládu na východě a fármer na
ápadě nudili by' dohromady za-
vésti ne zrovna ideální vládu nic
přec více méné snesitelnou
V jiném časopise žádal jsem
čtenáře ze Severní Dakoty by vy
psali jak Nonpartisan strana se
má k světu Odpůrci pravili že
ta strana přinesla pouze vysoké
danS a nic více Stranníci zase
ájili síranu tu že jest jeStě mla
dá a těch $1600 eo platí aby smě
li basovali ve svobodné!! státě
frýt&éjtol ttlr zlé Ale co Tlé-HuTi ft-gtvot ~ nvt&irrW
lají s třmi 16 00 jež lolleLtuj
od občanů za volební právo každé
2 roky dosnu jieni se nedovíjel
rud jiíMi pouívají na další pro
piaridu ve slúteii jiných m In
o tom ani neví Pišle lam r Dt
koty ať něco víme a vyptáváním
dovíte no též
Ze v Severní Hukote mají vy
roké daně jak říkají dvojité to
lnu se uemusí divili nikdo Mi
tli v OkUivin pUtinie aš tl
$7000 prňmřrne ze 160 akrů v
Kaníau ?e 2ř) akrů platil j"ein
lt1 i!2C O Porovnejte tnt
tlu"i s vaší tam v Dikoté a necht
Piís si V Sel Podotýkám že v O
klahoině ládnoii detnokralí u
Kansasu republikáni Daně jďn
do výše protože materiál ku slav
bě cest jest 2krát tak drahý jako
byl před fli léty
Učitelové mají ter od $0000 do
$10000 měsíčně dříve platili
jim $2 az $M) mesn-ne A i ten
farmer který si naříká na velkť
daně nechce přivézti náklad pí
ku neb ecmeniti pod $"00 za ná
klud a dříve tak činil za $200 a
tWOO náklad Darebáci-seriáei
sami si zvyšují daně a pak žebra
ji n 'i politické stran v že duně
JSOU VVhNI
Nemohu se od českých dopiso
vatelů domiikati pravdy o Ne
stranné Lize lnble onehdy do
četl jsem se v anglickém časopise
že lam každý farmer jest nucen
platili 3 centy na akr na pojištč
ní na kroupy n živelní pohromy
což prý jest jenom dvou-třetinovú
cena co jiné společnosti pojišťu
jící v jiných státech čítají ledy
zkrátka každí1 farmer v Severní
Dakotě ušetří peníze státním po
jištěním státní bank založený
Nonpartisan Ligou bude prý též
požehnáním pro stát
Stát Severní Dakoty prý posta
ví nějaký mlýn a nějaký elevator
a bude ku povát i pšenici za nej
vyšší možnou cenu a výrobek prý
bude prodávati s malým ziskem a
Irnhé mlýny a clevatory budou
nuceny kupovat! a prodávati za
tytéž ceny co stál jinak ztratí ob-
hod ne snad zákonitě ale proto
že prý' od nich nebudou kupovali
Dále stát Severní Dakoty čili
Nonpartsan Liga us jednot ní ná-
ladní ceny na dráhách tak aby
každý kdo chce zasílat i anebo ob
jednávali byl jist že mu nebu
de ubližováno Dále chtějí do!v
iu měkké uhlí otevřití a prodá
vati domácí vvrobejk a přestali
lovážeti uhlí z Pciinsvl vanie a od-1
jinud Zdá se že jest to program
'dobrý a chvály hodný scznáme-P
že clevatory vyváží více pšenict
ze státu nežli ji nakoupili čili ji
nými slovy — farmáře o tolik bu
Šlň obtáhli kupováním na větší
míru a prodáváním na míru zá
konitou Řečník Nonpatisan v El
René1 Oklahoma před 2 lety u
vedl číslici o 20 millionech bušlů
ročně že north-dakotské elevato-
ry více vyvezly nežli nakoupily a
těch 20 millionů bušlů že farmer
ztratil (Vlkem řečeno zdá se
Že NestríMMiíi íígř ebee prncoyn-
ti pro tento účel: "Žij a nech zí
ti" a je-li toto její pravidlo tedy
jest to dobré a užitečné pravidlo
Nepřátelé ligy praví že Nestran
ná Liga chce štvát i dclníky-far-mářc
proti měšťanům tovární
mu kapitalistfim a podobným
— istňm" — Diikoťáci pište či
nevíte o eo so u vá jedná? — S
pozdravem —
T J Klíma
ji
OLTVTA MIXN 2 února 1920
Ctěná redakce! Též jsem je-
en z těch kteří se s vámi nevy
rovnali jen výlohy zvětšovali
ročež žádám za prominutí DneH
zasílám předplatné na rok 1920
Pokrok"-nám pravidelně dochá
zí a jtmoho zajímavého je v něm
zvláště! některých dopisovatelů ty
různé náhledy jak v otázce život
ní tak politické vlastně jsou to
tesky proti drahotě no a o té
otvňree-prohibicí Dopisv ze
staré vlastí jsou rozdílného obsa !
"—'strana jedna 'proti druhé
No vždyf zde není lépe a kdo jen
il několik let ve staré vlasti mů
že se domyslet že po pěti létech
války kam to shnilé Rakousko'
řívedlo Též jsm dostali pár do
pisů tak aspoň trochu víme jak
se naši měli a mají dnes mají to
čem jiní snili a Českou slávu jen
opěvovali Bohužel je jích tam
ještě mnoho kteří touží dostat!
se zpět pod habsburský karabáě
Dnes snad všechen ten vyvrhel
otírá svou Spinu o českou Repnb-
íkuf PočaMÍ máme jako na Ri
le Je nárední "společenský teti
j u nái zrovna na nulle a nikdy
se nemění Tak apoií se narrá-j-m
síláme že i my jíme potom
ei toho národa českého — slavní
bojovníci — nle mezi sebou Snad
to n ni jinak nemůže býti a proč?
Ptej se každý sama sebe! Nu ko
nec zdravím celou redakci n vše
hny čtenáře i ty eo poslouchají
čtení znamenám se—
Ludvík Paca1
Doull-f : Za-ílám ct Vydava
í' lúra za vvh hv 4 centy re mátu
loh
' A A A
PISON OK LA L února RtíO
— Clěná redakce "Pokroku"!
Pokusím se opět se čtenáři něco
sdělili z toho našeho okolí Tak
lne
února
v noci v této kra
jině hřmělo a se blýskalo jako v
létě ničež se dulo do dešlé In1
že nyní farmáři kteří již začali o-
rat pod ovsy neujobou do pul-
Však i druhého dne bylo pod
mrakem Pokud se týče našeho
města tu myslím že Pison v bli
ku bude českým městem neboť ji
nyní jest zde i v okolí přes líni
Ceehoslováků usídleno Oslí far
máři slojí si zde Vesměs dobře il
laké každý cizinec hned nu o'-
vy pohled jejieii liriuy dle vzor
ného zvelebení poná Máme zde
již všecko zařízené n:i elektrické
osvětlování zdejší farmáři v brz-
ku začnou se stavbou svého velké
ho clevatoru pro který účel již
mají přes $bíi000 upsáno Jik
jsem tudíž poznamenal budeme
tu mífi české město neboť ti sťi-
íí se brzy odeliéíou na odpočinek
a veškerou tu práci ponechají těm
mladým aby zase oni si ten chle
bíček v potu tváři vydobývali —
Když jsem přijel do Ameriky a si
ce do Wahoo Nebr kde chodil
jsem po práci a někdo by mně
byl tehdy řekl že tam budou če-
ská města tak bych býval tomu
nechtěl věřit Nu a tak tomu jest
i zde Ovšem naše děti mají zec-
a jiné začátky nežli jsme my
staří měli Kdvž já jsem přijel
lo městečka Wahoo s mojí man
želkou a její matkou tu nám vše-
io všudy zbývalo na hotovostí
$200 Měli jsme hlad tak jsni
se odebrali k p Erbíkovi a kdvž
jsem: zaplatil' za večeři a nocbb
iyli jsme s penězi hotovi Co tel?
)lonho však jsem se nerozmýšlel
hned hledal jsem práci kterou
jsem dostal u krajana p V Ku ju
na u Plzně a pak lo Šlo již lépe
Jak totiž se o mne dověděli a mě
seznali tak jsem šel od jednoho
k druhému a mohu říci že jsem
si dosti pomohl tak že nyní by
dlím v městě na třech akrech a
mám vše dobře zařízené Přilože
né zasílám vám předplatné za dva
nové odběratele a přičiním se
bych jich v zdejším okolí ještě ví
ce získal Nyní ale abych neza
bíral mnoho místa dopis skončím
a až se zase něco zajímavého do
vím hned vám a čtenářům zprá
vu o tom sdělím S přáním hojné
ho zdaru všem v tomto roce a se
srdečným zpozdravcut znamenám
se— Jakub Přibyl
(Ctěný příteli! Díky za zasla
né předplatné a vzácnou snahu na
rozšíření našeho časopisu ve vn
šem okolí Bude ovšem dobře
když budete častěji zprávy k oli
štění zasílat neboť tím se až nej
lépe krajanům zavděčíte)
Nejvyšěí lékařské autority se
shodují
Všichni výteční lékaři shodují
se h Dr llarem Casparim a Rus
bym kteří ve své výborné knize
"The National Standard Dispen
se tory" praví: "Cascara sagrndu
uznává se za nejlepší léčivo jež
máme pro vleklou zácpu )na ne
jen zvýší žaludeční a střevní vý
měty ale svou hořkostí zároveň
působí jako tonik zlepšuje chuf
k jídlu a zažívání a zamezuje zá
cpu jež se jindy obyčejně došla
ví po užití podobných léčiv" —
Cascara (kůra kalifornského řc
šetlákii) jest hlavní součástkou
Trinerova Léčivého Hořkého Ví
na Ostatní součástky činí Trinc
rův lék ješté dokonalejším čímž
st vysvětluje proč Trinerovo Lé
čivé Hořké Víno používá pověxti
nejlepšího léku pro vftechny Žalu
deční poruchy Tam kde kupuje
to léky dostanete také Trinerovu
Angeliku Hořkou Trínerův Mír
nitel kažle Trínerův Líniment a
jiné rtejvyř spolehlivé Trinerovy
léky — Joseph Triner Company
1333-43 H Ashland Ave ChW
gopf f lAdvertísemérrt - -~ -