g"M llil iW" 1 '
CAST REDAKČNÍ
EDITO RIAL SECTION
POKROK
" DNE U' tiNORA 10
ZkstU "POKJtOlt" mjdfttel
la AAttrtitarat lUimltt Coiftl
Trr "POUKOS" Fint
í
NEJVÉTS1 AMERICKÝ BÁSNlK
1
ZASAŽENÍ Ameriky do velkého
světového zápasu mflo za ni-
Me Jek zvýšeni zájmu o otchojní
průmyslový i kulturní život Spo
jených Států ve vSeeh zemích ev
ropských První zájem vyvolaly
ovšem obt-liotliií a průmyslové 'po
měry čemuž nelze se divil vzhle
i1'Tii k tomu že očekává Re velkú
pomoc ol Ameriky v evropských
val se ze severního Irska do Pemi
sylváni asi v roce 1745 Jelo yn
David byl pad2eným vlastencem a
bojoval na straní amerických ko
lonisto v revoluční -válce v roce
1812 Jeho syn stejného jména
vystudoval práva ale stol se her
eeni a v roce 180"i oženil se s Eli
znbeiK Arnoldovou dcerou kdysi
proslul' anglické herečky pani
rekonstrukčních snahách Přijely [Arnoldové Jejich syn Edgar na
sem n přijíždějí doposud různé ob rodil se v době kdy oba byli
'chodní ii promyslové komise z Ev- nv společností jež hrála v divadle
ropy uhy navázaly styky se dej
šími kruhy obchodními á prňmy
šlovými a aby zajistily tu pro své
země' příznivou posici Nyní víak
Evropa která až" na Anglii podee
íiovala kulturní vymoženosti Ame
riky a její literaturu mřla za pro
dukt druhořadý začíná korigova
ti svoje náhledy a lituje dřívější
své lhostejnosti k literárních prou
své lhostejnosti k literárním prou
zovnti také styky kulturní Ná
vštěva slavného španělského spi
sovatele Rlasco Ibááeze byla prv
ním krokem k navázání těchto kul
turních styku Po ní následovala
návštěva slavného belgického bás
níka Maurice Maetterlinka
Spojené Státy měly sice již v
minulosti časté literární návštěvy
avšak tyto nezanechaly po sobě
trvalých stop Prvním z těchto
významných hostu byl Charles Di-
ekens kterému Amerika připra
vila skvělé uvítání Dickens při
jel sern v době kdy měl již v li
teratuře slavné jméno Z jiných
slavných evropských literátu dluž
no vzpomenout! návštěvy polské
ho romanciéra Sienkiewicze který
však zavítal do Nového Světa ja
ko mladý muž a založil svoji lite
rární slávu světovou až později
Maxim florkij také přišel se podí
vali na Ameriku ale neměl žád
ných příčin aby vzpomínal na tu
to návštěvu s nejlepšími dojmy
Snad trpké zkušenosti zde nabyté
měly za následek že zanevřel na
anglo-saské plemeno kteréžto ne
návisti začíslo dal průchodu v po
sledních letech
Ncmňže se říci že Evropa nezná
americké literatury Anglie při
rozeně se zajímá o americkou li
teraturu a také ostatní národové
evropští pořídili si překlady z a
merieké literatury libujíce si hlav
ně ve čtení prací Marka Twaina a
Brct Iíarta Nová americká lite
ratura vsak v Evropě prius zná
ma není Zajímavo je že Evropa
zcela jinak pohlíží na význam a
meriekých spisovatelň nežli Ame
rika sama Tak ku příkladu za
největšíbo amerického básníka po
važuje Edgara Allana Poe a stej
ně vysoce cení i jeho prosu
Edgar Allan Pne Utery považo
ván je cíinou za nejskvělejšího li
terárního ducha Ameriky nebyl v
Aiiirnee NuíiiOliié náiežiié doceněn
O jeho životě mnoho se sice psalo:
ale o díla jeho 'zájem nikdy nebyl
veliký a knihovníci amerických
knihoven prohlašují že není do
dnešního dne Americkému Čte
nářstvu Poe je příiiš hluboký Má
sice věrnou obec čtenářskou ale
tato je nečetná Proto zajisté bu
dí uspokojení zpráva našich lite
rárních hostí že Poe je nejčteněj
ším a nejpopuláruějším z ameri
ckých básníku v Evropě
V minulých dnech bylo tomu
právě sto a jedenáct roků co na
rodil se Edgar Allan Poe v Bosto
nu Mnozí literární kritikové pro
hlašují že byl vlastně zakladate
lem krátké povídky — Zvláště
Francouzové vysoce si váží tohoto
básníka a všechna jeho díla přelo
žili si do svého jazyka 'Když po
prvé básně a prosa tohoto ameri
ckého spisovatele objevily se v
rouše francouzském Charles Bau
delaire jeden z nejlepších fran
couzských kritiku prohlásil Že
Poe je nejpozoruhodnějším a nej
oríginálnějším spisovatelem své
doby Tento spravedlivý soud pro
nesl v době kdy bostonská a new
yorská literární klika pracovala
vytrvale proti básníku mstíc se
mu za rány které zasazovat lite
rárním nedochůdčatům Poe-ový
krátké povídky staly ne vzorem
pro novou francouzskou literární
ikolua pro Kiplinka který zalo
žil svoji literární slávu na krát
kých povídkách ze života v Indií
Život Edgara Allana Poe byl
neobyčejně pobnutlivý a pestrý
Jeho praděd John Poe přístčho-
ve Federální ulici v Bostonu
Paní Pne-ová která přežila své
ho manžela zemřela ve velké chu
době zanechavši po sobě tři dítky
jež adoptovány byly jejími přáte
li Paní John Allanová manželka
bohatého obchodníka s tabákem v
Uichmond V jež byla bezdětnou
oblíbila si Edgara tehdy Iři roky
starého a její manžel přijal ho za
vlastního V domě Allanovích
výchován byl Edgar v nádheře
Ryl miláčkem svých nevlastních
roiiicii kten mu ve všem pnvolo
valí liž v šestém roce svého věku
byl s to dek lamo vat i básně čisti
kreslili a tančili -
Allanovi vzali hocha v roce 131"
do Anglie a dali ho do školy
Stoke NeAvington kterou Poe po
zdfji popsal ve své povídce "Wil
liam Wilson" Zůstal zde šest let
načež stal se posluchačem soukro
mé školy v Riehmond Va kde ne
toliko s velkým zájmem studoval
literaturu latinskou francouzskou
řeckou španělskou a italskou ný
brž i vynikal v athlctice Byl zna
menitým plavcem a jednou ploval
šest mil za úpalu červnového slun
ce proti proudu čímž vyrovnal se
stejně proslulému anglickému
plavci básníku Byronovi
V patnáctém roku svého věku
Poe přilnul zvláštní oddaností
matce jednoho ze svých spolužáků
která byla mu důvěrnicí a přítt
kyní a když zemřela mladý hoch
trávil řadu nocí u jejího hrobu na
hřbitově za smutných a mlhavých
podzimních dnů Tato událost mě
la velký vliv na jeho mysl jevící
sklon k melancholii V roce 1 82G
vstoupil Poe na universitu ve Vir-
ginii kde vynikal jmenovitě v stu
diu jazyka latinského a francouz
ského Jeho přílišná citlivost zá
dumčivost a vědomí povýšenosti
nad ostatními byly příčinou že u
spoluposluehačň se stal značně ne
populárním Poe byl již tehdy
vášnivým hráčem a prohrál mno
ho peněz Jeho nevlastní otec ne
chtěl platití dluhy způsobené ha
zardní hrou Poe nebvl vvloučen
z university jak se má za to ný
brž vzat svým nevlastním otcem
domů' Pan Allan po té posadil
jej do své úřadovny
To přirozeně poranilo pýchu
mladého muže Ve věku osmnáct
let 'p'chl 7 domova a odebral se
lo Bostonu a zde v roce 1827 vy
dal první svou knížku básní pod
názvem "Tamerlane a jiné básně"
Ocitnuv se bez jakýchkoliv pro
středků vstoupil dne 2(5 května
roku 1828 jako řadový voják d
armády Spojených Států pod jmé
nem Edgar A Perry a projevoval
ve vojenském povolání takovou
schopnost žc dne 1 ledna roku
1829 povýšen byl na seržant majo
ra Po lé oznámil svůj pobyt u
vojska Allanovi který se svými
přáteli postaral se p jeho propu
štění a umožnil mu vstup do ka-
detní školy ve West Point Z po
čátku Poe choval se vzorně ale
později znechutila se mu discipli
na a zanedbával plnění svých po
vinností Dne 1 července 1830 byl
z vojenské školy propuštěn
V té době byl rozhodnut vrhnou-
ti se na spisovalelskou dráhu Al
lan mezi tím oženil se po druhé a
odepřel další finanční podporu
Poeovi A tak Poe stal se odká
zaným sám na sebe Druhá knížka
jeho básní vydána byla v roce 1831
a obsahovala mimo jiné "Sloky
Heleně' "Lenora" a "Israfel"
jež vyvolaly značnou pozornost
svou krásnou formou V roce 1H33
získal Poe cenu v obnosu $100 za
krátkou povídku uveřejněnou v
Southern Saturday Vísítor v Bal
timore pod názvem ''Nalezený v
láhvi" '' "
V té době žil u ovdoví Jé KCstry
svého otce paní Heroinové jejíž
dcerou Virginií 14 roků atarou
oženil se v roce 1836 V té době
rozvíjel se genius mladého básní
Obrněné železniční vozy pro Mexiko
f'::fví il ťK
Dva z ocelových obručných vozů které zbudovány byly v Califor
nii pro Mexickou národní železnici Má jich byli použito v krajinách
kde řádí bandité často přepadající vlaky
ka ale současně dostavil se zvyk
pijácký v jehož důsledku ztrácel
jedno místo po druhém u časopisu
v Baltimore Philadelphii a New
Yorku Se svým vlastním časo
pisem Broadway Journalem ne
dopracoval se zdaru Jeho man
želka zemřela ve Fordhamn před
městí New Yorku v roce 1847 Ži
li tehdáž v značném nedostatku
Za krátko také Allan zemřel ne
odporučiv ničeho svému adoptova
nému synu v poslední své vůli
Smrt milované manželky byla
krutou ranou mladému básníku
Vypravovalo se tehdy o něm žc
stejně jako Coleridge a De Quiney
užívá opia stejně jako opojných
nápojů l oe onemocněl a jedno
ho dne' říjnu roku 149 odebral
se do New Yorku vyhublý a se-
sláblý a za několik dní po té na
lezen byl v bezvědomí na ulicích v
Baltimore jsa pod vlivem drogů
Zemřel v městské nemocnici a je
ho tělesné pozůstatky byly ulože
ny na Westminster hřbitově v Bal
timore nedaleko hrobu jeho dě
da generála Davida Poe
Z jeho básní cení kritikové nej
výše "Havrana a vony jez
hvlv nsán v v roce ISlfi Báseň
"Havran" psal Poe u lože své u-
míra jící manželky Obě tyto Itiisně
nazval francouzský kritik Charles
Baudelaire "hlubokými a miho
tavými jak íjcii tajuplnými a bez
vadnými jak křišťál" Naznačil
pak že překlad těchto básní "mů
že být i lahodným snem jedině
snem une nasne preiozeny nyiy
lo češtiny Jaroslavem Vrchlickým
Překlad je vystižný Potíží bylo
přeložíti báseň "Zvony" ale vel
ký český' básník znamenitě zhostil
se svého úkolu jak naznačuje ú-
vod k této krásné básni :
Slyš na saních zvonů zvuk —
st říbjTozvuk !
Ký svět plesu v jejich písně
se to shluk ?
Slyš jak znějí znějí znějí
v leduý zimní noci vzduch!
Rozptýlené hvězdy v reji
zdá se mžikat zářit spějí
křišťálový v nebes luh
taktem svým svým svým
jak run čaruplný rým
v hudbu vln jich a jich ton
padá zvon zvon zvon zvon
zvon zvon zvon —
s nimi v souzvuk cinkající
výskající zvon
Povídky "Záhada Marie ptoge
tové" a 'Vražd v v ulici Morgue'
nebvlv překonány dosud žádnou
krátkou záhadnou anebo detektiv
ní povídkou Uměleckostí sfoj
vysoko nad vším co vydáno bylo
od té doby v Anglii a Americe
Poe byl mnoho pomlouván za
svého života jako po své smrti
Mnoho jmenovitě se mluvilo o je
ho pijáctví a historky o tom šly
až do zahraničí a všeobecně se jim
věřilo jak naznačuje Arbesovo lí
čení amerického básníka v "Ne
smrtelných pijácích" Ledacos
však ie nutno zkorigovat' Dr
Oriswnld který stal se vykonává
tělem poslední vůle Poeovy zavi
nil že historie o pijáctví mladého
básníka byly přehnány Byl-li
střízliv Poe byl gentlemanem kaž
dým canlem člověkem jemných
mravů a ušlechtilého zjevu ale o-
pil se jedinou sklenkou likéru nnr
čeý upadal do melancholie a podiv
ně se choval
Svoji manželku miloval Poe od
daně Byla mu inspirací pro ně
které z nejkrásnějších jeho básní
jako "Eleonora" "Annabel Lee'
a "Lenora" Svoji bolest v době
jej} nemoci vylíčil ve svém "Hav
ranu" a zármutek nad její sko
nem v básni "Sloky jedné v ráji"
O své tchýni která snášela s ním
chudobu napsal sloky "Matce"
V roce 1839 Poe nalézal se na výši
své tvořivosti V té době napsal
také svoji novcllu "Pád domu U
sherových" jež vyvolala zaslouže
nou pozornost Jeho prosa a bás
ně přijaty byly celým' literárním
světem pro originalitu motivů ja
ko botové umění velkého geniaA
merika 'teprve nyní kdy literární
hosté mluví tak vysoce o velkém
tomto básníku začíná oceňovat
skvělého genia nešťastného básní
ka který za svého života vypil ka
lich utrpení až na dno
ZAJÍMAVÝ ostrov
A SI SCO mil od
Madagaskaru
malv ostrov Maurice směje se
Hraběnka pestitelkou vzácných koz
I wr v n í
fi d i zjZJ' i
"V
do nesmírnosti Indického oceánu
Před více jak stoletím Maurice
znám byl jako Ile de France a zí
skal si nesmrtelnost jako scéna
klasrlcke historie Bernardina de
Saint Pietre "Paula a Virginie''
0 otr&vek tento obooven byl v
minulých dnech zájem když dele
fface jeho občaastva pořádala aby
bývalý Ile de France přifčen byl
opětně Francii Ostrov patři ny
ní Anglii byv nabyt za oapoleon
kýeh váb-k Avšak bílé obyvatel
stvo tohoto ostrova je francouz
ského původu má francouzské tra
dice a užívá francouzského jazyka
Tukovým bylo od poloviny osmná
ctého století kdy tento malý o-
st rov osazen byl Francouzskou vý-
chodo-indiekon společností a pře-
pusten Jmilviku l trnactemu
Portugalci v dobách své ná
mořní slávy objevili tento ostrov a
po nich nějakou dobu byli tu pány
Holanďané Po nich pak přišli
Francouzi Francouzština na o-
sirově zdomácněla a udržela se do
lnešního dne Francouzové na
tomto ostrově nepřestali se nikdy
považovali za součástku francouz
ského národa Mají v úctě fran
couzskou trojbarevnou vlajku' a
ívají "Marseillaisu" tak nádše
ně jako samotní Pařížané Domo
rodei naučili se taktéž francouz-
kému jazyku a sdílí společně s bě-
ochy přání aby ostrov stal se o-
pétně francouzskou držovaou
Ostrov Maurice má rozlohy asi
215 čtverečních kilometrů Jeho
podnebí je neobyčejně příjemné a
půda úrodná V knize Bernardi
na de St Pierre jsou líčeny krás
ně půvaby tohoto rozkošného kout
ku světa Spisovatel tvrdil že hi
storie Paula a Virginie je založena
na skutečnosti Je to kniha jež
poutá čtenáře od počátku do kon-
cee a po čase zase se k ní rád vra
cí Francie miluje ostrov tento
pro krásnou historii o Paulu a
Virginii a všechny francouzské ča-1
sopisy přimlouvají se za to aby
áda zahájila kroky za účelem
plnění vřelého přání ostrovanů
by trancouzská trikolora opětně
zavládla nad tímto rozkošnvm
koutkem světa --
žito atejné met hody jako při do
pravě velkých kamenů na mfato
určení Odhaduje se ?e stavby
těchto velkých hrobek vyžádala sL
třicet let a že na ní zamřstnáno by
lo 100000 dělníků
JIZVY VALECNE
VE FLANDRECH
STAVBA PYRAMID
Hraběnka Bathurstová z Cirencester Park v Anglií je oddanou
přítelkyní zvířat a na jejím statku je možno Kpaťříti velké množ&tví
ušlechtilého domácího zvířectva zvláště psů a koz Na obrázku našem
spatřujeme jí s kozou která získala cenu na několika hospodářských
výstavách
pftEDNÍ inženýři světa až do-
posud marně snažili se rozlu-
štiti záhadu jak zbudovány byly
elke pyramidy v Egyptě stavby
tak obrovské že nemůžeme po-
hopiti jak bylo možno je vybu-
ovati v primitivním věku kdy
tavební stroje a přístroje dnešní
byly neznámy Začasto se tvrdí
že k jich vybudování bylo ponži
to mechanické síly jež od té doby
padla v zapomenuti
Proslulé pyramidy Chufuova
Chafruova a Amcnkaurova — je-
íno jež zbyly ze slavných sedmi
ivň světa — jsou do dnešního
ne největším dílem lidské ruky
a světě Největší z nich byla pů
vodně 481 stopu vysoká Rozklá-
á se na čtrnácti akrech pňdv a
obsahuje 8f miljionů kubických
stop stavebního kamene
Nedávné vědecké bádání jak se
zdá vysvětlilo stavbu těchto py
ramid Velké pyramidy zbudová
ny byly na západním břehu 'řeky
Nilu naproti Hahýře Asi o de
set mil dále na východním břehu
eky jsou proslulé kamenné lomy
nrrské které do dnešního dne
poskytují znamenitý bílý vápenec
klerý hodí se k stavebním účelům
V těchto lomech velké krychle vá
pence bylý dobývány a po prami
cích dopravovány po řcee%na mí
sto určení Vápenec ponierně
snadno dá se upravili v jakouko
liv formu a staří Egypťané zajisté
bylí v lámání kamene mistry
V té době nebyla žádná nouze o
pracovití síly a nepochybně tisíce
a tisíce íieiniiíu nyio zaměstnáno
při těchto velkých stavbách K ve
ce na pramice dopravovány byly
tyto velké krychle vážící od de
síti do dvanácti tun pomocí kula
tých dřev stejně jako dnes přesu
nují se a místa na místo těžké
předměty Má se tu to že otesává-
ní vřlkých kamenů konáno bylo v
době kdy krychle nalézaly ae v do
pravě K otesávání používáno by
lo nástrojů bronzových a konečné
hlazení prováděno bylo
pískU !
Jak velké tyto kameny byly do
pravovány do výáe nebylo-li dneš
ních jeřábů je dosud záhadou Ne
pochybně ale í při tom bylo pou-
BFLflIE a Francie sice učinily
úctyhodný kus práce v zájmu
obnovy a odstranění důsledků vál
ky ale nebyly š to doposud od
stranili válečné jizvy ve Flan
drech kde kraje děsně spustošeny
byly dlouhým válčením Bylo by
těžko naznačili slow jak vyhlí
žely tyto krajiny v době kdy se
zde rozpoutalo peklo války a stej
ně lěžko by bylo vylíčiti je po za
končení zápisu Pokusili se o to
sice mnozí korrespondenti avšak
nesetkali se s valným vvsledkeui
Nedovedli vykresliti tohoto obra
zu strašlivé zkázy který naplňoval
udesem i samotné vojíny kteří v
rázdnych chvílích žabí valí se
spekulováním jak s' všechno to
jednou napraví
Kdyby tito vojšej navštívili dne?
Flandry shledali by že mnoho se
nezměnilo od těch dob kdy tu stá
li ve svých zákopech Jdete-li po
cestě 7 Ypres do Bailleulu nebo
kolem proslulého Rohu pekelného
ohně po silnici z La Bassee do
Lensu anebo po cestě z Arrasu dp
Douani všude spatříte - obrovské
hromady starého železa drátu a
všelijakého harnm pátí že se vám
zdá že armády odtud odtáhly te
prve včera
Bojiště vlastní byla vyčištěna O-
celové helmice zbytky šatstva a
vypraveni vojenského byly odstra
něny bomby ruční granáty a ne-
vybuchle střely sebrány a shro
mážděny na velkých rozlohách a
také kusy dřev byly sneseny na
hromady Tn a tam možno spat
řit i obdělaná pole jak na fran
couzské straně tak i na straně
belgické Silnice a postranní ce
sty všude byly opraveny a zbave
ny překážek Cesty tyto nejsou
liduprázdné možno tu spatřiti v
každou dobu denní poutníky i vo-
zyr '" '''"''
V některých místech zůstala bo
jiště v původním stavu a jenom
to co leželo na povrchu bylo od
straněno To platí jmenovitě o
okolí La Basee kde turista můžo
ve výkopech nalézti snadno něja
kou památku na světovou vojnu
Na všech bojištích a při cestách je
možno nalézti obrovské hromady
stočeného ostnatého drátu Skupi
ny dělníků hlavně válečných za
jatců je možno spatřiti na mno
hých míštech Za dne ozývá se na
všech stranách volání a pokřiky a-
vsak za noci je tu ticho a klidno
Hřmot válečný rachot děl a ohlu
šující praskot střel již dávno tu
dozněl a zmizelo mnoho hrůz kte
ré provázejí válku
HLAVNI ULICE
V STARÉM RIME
STARÝ Kiwi měl také svoji
Broadway a ta nebyla o méně
proslulou nežli hlavní ulice v Néw
Yorku Jmenovala se Appianskou
cestou a byla tepnou zajímavého a
malebného života hlavního města
římského impéria Byla stále za
dne přeplněna charioty a vozy v
módě se tehdy nalézajícími a bo
hatí zaháleči tu rádi meškali Bv-
la dobře dlážděna a po tomto dláž
dění vodili vítězní generálové svo
je armády za nimiž k potěšeni
hrdých Římanů pochodovali sku
piny zajatců
Via Appia byla však víco nežli
pouhou městskou ulicí Byl to m
tropolitní terminál jedné z největ-
ších římských vojenských silníc
Stavba její zahájena byía v roce
312 před Kristem a do dnes může
býti považována za vzor dobrých
silnic jež v Americe zdají se ne-
dostižným Ideálem Vedla jednou
z velkých městských bran do dol
ní Itálie kn Capua Tartentum a
ještě dále Při slavué této silnici
asi míli za Římem nalézal se pro
slulý chrám Martův
Podél této slavné vojenské sil
nice nalézají se dnes ruiny krás
ných budov na něž pohled připo-
pomocí mfná dnežní severní Francii a Bel
gii: Není divu neboř zničeny by
ly barbary předky Němců z naiich
dnů Přř íéto cestě možno nalézti
nejskvělejíí památky na civilísad
minulých věků '
