Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, February 04, 1920, EDITORIAL SECTION, Page 4, Image 12

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    átrmin 4
#ts'i jr
i Naše Beseda
CHICAGO ITT 21 Kina 1'"
— Ctěná red "pokrku"! Píilo
Ženě ziisilám !f J Tmi jako pfedplát
né na v 'ti časopis Velmi se mim
"Pokrok" líli a jM Čím dále tím
Za jíuu řjAííii IV ji vuíí v tulii
to ruce Kinolio Jaru u hojně od
Lřratrlů iitboř čuupis "Pokrok"
ú toho v plné míře zasluhuje —
S úctou — T Eovář
SCIUTIFR XFBR ? lej
Pi°0 — Clčná redakce "Pokro
ku"! Zde vám zasílám $"r) 'i
} předplatné nu "D')iiií a Ne
dělní Pokrok" neboť jej rád čh
t iii-clici jihy mne oyl yis!iV'"i
Nového nevím nic jenom to
s- nám tíily ve Sehuyhr usadil
zase la chřipka a tak nevíme jak
mnoho se rnšiíí ale není o eo
lit Počasí m"i u stjíduvé
jednou zima a podruhé zase lepLi
íil" doposud Id ujde S úctou
Frank -Tlli ki
CLARKSOW NFPlí 22 ledna
Vňá redakce " INkroku " !
Zasílám vám $":"() na "Denní a
Nedělní Pokrok" a zároveň při
kládám poštovní známku a 7a
bálku v níž jste mně šetrné u
pozornění poslali Nepřeji si
byste se mnou měli nějaké zvlášt
ní výlohy n zároveň vám za uvě
uomění na obnovení předplatné
ho děkuji a prejt vám hojně před
platitelů Někteří snad si to pí-
pouští za urážku když jsou zá
vodem šetrně na svoji povitum-t
upozorněni To hy je ale msučlo
niti dost málo hněvat nehoť na
menších městech přoee noní ta1:
vú nouze o nějaký ten dolhir i
spise se opomenuti mu ze piieitati
nedbalosti My čtenáři nepočítá-
IIH l JUN tíH IV lli l i "III !-
dakee a závod pouze a jenom sá
le pro čtenáře pracuje a závisí tu
díý na správných odběratelích
Přes to ale jsou mnozí a já mezi
nimi že se necháme několikrát na
'povinnost onu upozorňovat a s tím
zase ma závod zajisté velké vý
loh v a ztrátu času Xo tak zatím
se znamenára Váš odběratel
Josef Pavel
v
ELSIE XKPR — Ctěná redal
-e "Pokroku Zasílaní v:tu
předplatné na váš časopis a záro
vcíu dovolím soliě se čtenáři sdě
lili že od svátku máme zde mír
nou zimu ačkoliv sníh se poma
lu x kukuřice ztrácí a ještě n
víru zda-li ji budu moct v tomto
měsíci lámat neboť místv mnoho
sněhu leželo Když tak někdy
čtu že někteří krajané neiiěcjí
svoje dítky ani česky mluvit číst
a psát tu nemohu si to vysvětlit
poněvadž myslím že to dětem ne
bude nikdy vadit když budou
mocny dvě řeči ovládat Za mé
ho nohvtu v Minnesotě v neste
Foley byli dva bratři ("Vši kte
ří měli velký sklad hospodářské
ho náčiní a strojů a při tom též
pozemky prodávali A ti mně ne
jednou řekli že by za to dali $"00
n víee kdyby uměli česky číst si
psát nebof jiocítili jak by jim
to bylo prospěšné při jejich ob
chodě A když jsem byl v minu
lém roce v nemocnici nikdo ne
může si představit jak mně to
bylo milým když mně mfij syn
poídal dopis česky psaný protože
sám málo anglicky umím člo
věk si nemůže ani představit kdy
a eo se rnfiže přihodit v život'
V našem městě máme novou lé
hárnu dvě praráže a též se bude
v brzkn stavět nový rrrneerní ob
chod V úetě —
Alois Btibořík
Vilici JYU nri "i
dopisu ze dne 6 ledna 1920 —
Při porovnávání cen přišel jsem
V minulém dopise až na výdělek
7 vajec a poukázal jak farmer
bohatnT Nyní zmíním se o hově
zím Vvcpřovém dobytka zač ten
pí' rodává a jak mnoho při něm
rmiík vydělává Musí se vsak
zít v úvahu žť když za vepřo
vý dobytek u vát v Omaze plátují
ífciríOO -první včeí jest že pře-J-upník
nám zaklepe kapsou a za
platí o $300 rtánl 'Tr& sto librách-
— totiž dostaneme jenon 30e za
1oV normální Jent to dosti do
brá cena livy potřebovateb'
platíte jako by byl vepřoyý do
bytek za $2000 S hovězím do
bvíkfin jest to jcHtř horší — jest
za ale kolik vás a kdo to
luiiso dostane za tu cenu V8ak
Ivhw wu jfst „'u Cc a 1 Jídc jcSt
víct a Lotuin kdy jut uiaso m
špalku tdk jest tvhoví uf j?t
to třebi t liciiié itjté ktáy ne
bi z býka a jalkúi se dttšnp h
vdčláá jen 'je chudák Iik já
o jeni m něco naiuauni Kov
jem čeil jeho dralioplneené olďt
šky Lišáci jal snadno si opa
liVjí imunitu tt tunnha časopist"j
Wdúvno jsem píchl kH který vá
"il ?0t) liber Mdil jielO jej pro-
"iat a byl bych obdrel zaú $'!'!
Prasata byU sjllAK) No ale ž?
tjké ia''o máme doma rádi a sá
dlo mn-í IV ti tak o naplat Tedj
i yaHoitú sádu n í?nika tehdy
tOc a Cl libry po Pe činí a
luhno sáillo zbylo' umě 1 "f liber
injsa A když bych je prodal jen
„i 10r lihni tak bveh za ně mé!
ÍId(m) Tak 2"ioO u $1V(HI činí
l(ti" Mel j-eni tedy od práce
7" r se puk dělají lehce pe
níze a jest víee než tul libře
Též mějte na paměti ž- dobytek
i prasata se mhim krmit Mkrát
'Icniiě Vepřový ďdiytck iiiustc
idisJubovat nejméně po '!N dní a
hovězí dobytek po 2 — roky
Muld bveh to vypsat podrobněji
toho ale není tfeba S ovsem je
to zrovna jako c pšenicí podle
vládní zprávy ovis sypal průměr
ně líi bnšlíi 10c za buši jest vše
eo farmář obdržel eo činí l"ť
i:íi akr vydání to je-4 to samé -
Průměrná úroda kukuřice jet
bušlú z akru a cena jest $100 ní
fllO což by se zdálo poněkud
lepší Ab zase kukuřice se mno
ho spotřebuje pro krmení doma
tak že z té co jí jeden člověk na
farmě může vypěstovat nedá v
mnoho odprodat ba většinou sej
ještě přikupuje 0šeni pnj
šetrnosti a sebezapření po mnolii
létech námahy přece mnoho ro'-
níkfi si pomohlo Ale co vše pro
žil i celá jeho rodina to by m
mnohým zdálo k víře nepodobí
a také to vzalo 2 pokolení nežli
se to mohlo při vést i na stupeň v
jakfni se to jmi ted Ale to se
taky nepíše co millioni dltiht
vázne na farmách a pakli se po
měry nezlepší tak za krátký čas
bude teprve draho Příčinu toho
vám povira hned Dnes dělní!
nemožno zjednat a když ano te
dy žádá tolik že farmer to na
žádný pád platit i nemůže) aby ta
ké z toho něco sám měl Tedy ra
ději dře sám a to jest jisté že rte
mí)'' postačit tak h' se nemůže
ubránit ahy nebyla ztráta A ná
sh dk in (hu m" ani noobdťlá řád
ně úroda a ple až se vyioikaj'
sklizen bude menší Kdyby jen
2-" btišlfi na každé farmě ubylo
tedy se bude nedostávat Tyto
poměry se musí změnit — bud mu
sí ťetia výrobku farmářských
stoupnout nebo cena všeho co
farmer musí kupovat a platil mu
sí jiti dolu a to hodně Ze cena
pozemků stoupla to jest pouze na
záhubu a ne k dobru Jak jest
známo jest mnoho farem vzdělá
váno rentýři a ti budou a jsou
nuceni platit vysoké renty Přijí-
ti vše co farmer pěstuje níže te
dy tito nájemci musí přestat ne
bof nebudou moci stačit Co ale
trdy dělat aby se poměry urov
naly tak ahy se všem vyhovělo?
To by bylo dosti snadné! Když se
mohly přijímat všelijaké moudré
a víee nemoudrých zákonů tedy
nechť se ' spojí lid který musí
pracovat a zvolí úřadníky ve
svém zájmu a my pfijdeme na to
flsí takto Dáme několik inspek
torů do všech yardů a tito budou
třídit dobytek: tento kus byl pro
dán—řekneme za '$000 tak k
poznamená za $fi tento za $10
zase se to poznamená i au zase
inspektor při zabíjení znamenal ta
cenu tak že až konečně vaše pa
ní přijde ku řezníku tak jestli si
bude přáti z toho laciného tedy
řezník prodá z toho laciného
cenu která se rovná Jé ceně zač
hvlo maso koupeno a ne jak
jsem hhora podotknul — vše jest
hovězí maso jako by pocházelo
z toho drahého kusu A zároveň
by se přijaly zákony abyžádíiý
nemohl hromadit takoví milliony
neboť hromadění těch míliíoní)
nevěští nic dobrého' Vždyť ban
ky bohatnou dosti a ony jako far
mer musí kc tesit jednou za 12
měsíc il na xvfij interen Poukázal
jem na in "Pitff Wheat" tož je-
iVs poukáží na více věcí Suchary
(Soda Craekm) 17c v velkém
prodeji a asi 2'c nebo íce v ma
lém To jest zase asi $2500 za
LL:ULlU oi $UJ Jv) U'00
7a litru — lvi p celý rok Cw'
potaui kjyi se kupuja ollťk ne
bo Hukiio to plati ilO až t20 ta
l hni Ced — mám po ruce sbor
nik " Photoimtphic Maírazine'
kde se praví že ještě dne spra-
eovat surové žeh-zo "pif iron" na
ocel stojí 7"e lnO liber a kdy? tc
kupuje stroj tedy při nejuienšíiu
stojí žele $101") sto liber a př
ie db éusvpiii icleárny zatiiěst
návají fÍ7ÍiK'e a jak já máin ume
lieké bo?sy kde zaměstnávají po
dvbný lij co práce oni dovedou
z něho dostat S bavlnou je to sa
mé pěstitel obdrží aů :10c a my
musíme platit pouze ?i pytel kt"
rv váží libru $125 a t u jest vy
Miben z cucků které se nedají n-
pifíchit na ii ii jiného () ostat
ním nele téměř tun sít zač se
to prodává Cukr byl I2e dokud
nedostali řepu od pěstitelů Vlá
ua vyšetřila že 2S liber cukru
se vyrobí ze 21 liber řepy eo
se rovná asi :!(K) lb když se ph
pnčtou vedlejší'výr(dky jako říz
ky a vyrob Ue stojí zpracovat
pl Jiber cukru Tedy stojí
sto liber n zač jej prodávají Ke
každý může přesvědčit Jesf prý
málo cukru j u nabídněte více a
řekněte že chcete 2 --'i sta libel
a buďte ho mít i dost pro sebe
Hhv jest drahá a že prý není
Jděte ale od Štoru do štoru od
města k městu a všude jest dost a
dosti obuvi To já když nemám
kukuřici tak v kribu skutečně
íídná není1 Když ale- jest sklad
plný- tedy žádná nouze Tal
jestli sc ale něk(b z nás na to o
pciiáží poukázat jest v Se — je
nom ne Američan Xn o-
všem tu a tam tomu dělnému li
du namáznou drobet medu kolem
i'st ale to jest asi vše co on u
hožák dostane Však na lid co
živí a šatí celé lidstvo bére se
iiejmenší ohled Možná že v ne
daleké budoucnosti přijde doba
kdy se bude muset s tím lidem j
počítat zcela jinak Že líocke
feller rozdá milliony to jistě žád-j
něho moc nepohne aby ho za to
slavil ale kdyby svoje výrobky
prodal za mírnou cenu to by si
zajistil uznání všech — úctou
ls Min?
doma pro tamní
kutC a dv Luí jakož i Loto
varn práfi voil i?eiu a v jrJnoiu
čainá-i pt délabi Později kou
pil jsem : míry fde a mysle!
isciu že bndu líotsehild Tak to
trvalo iio 2 rokv v 10 letech
mé odvedli a zahnali do Posuv
PííU však jsem dbMho nenosil a
když jsme se dostali zpit do Pia
hv Šidili jitue s-pulcclié šiko
vatelem setninu NeU příSei
"urlaub" kfiže byla ze sklaJJté
řdělána a my šli duinů Potom
jsem seoženil pojmuv za iuanírl
ku Pra nt Morávkovou re ftepní
l it a zase to šlo vesel" tile ne
dlouho Začali zim vil brát i di
Posny Žena chtěla jeti do Ame
riky tedy hme lajně prodali po-
le pustil jsem dělníky a pracovní
sám Jednoho rána bylo hezky
pod mrakem přinesl mně poslíček
kartu a bylo rozhodnuto Jářku
ženo upeč hiMi zítra je Ilromie
a ty Sváře my zítra půjdeme na
rhlumečck do kostela Sestra po
vídá snad ne s husou? A tak o
l le isko Do této země jsme mě
1'hersko Do té země jsme mě
li Špatiuai plavbu bď "Ameri-
ca po iure jsem jei mcia pro
ražený vršek se zábradlím smete
nýni ledem do vln Když jsem
přijel do New Yorku přišel ke
mně židáček a ptá se jakého jsem
řemesla a co jsem dělal a kde
Kdy jsem mu řekl že jsem pra
coval pro Pálka a Popra — bo
dejť židi se znají 'všude — nabí
zel mně $110 ze začátku měsíčně
Jářku tady zůstane každý kdo
nemá peníze jiti dále nj západ
ale já mám peníze a zvláště až při
jede žeiia A když tady mně na
bízejí $i) tak v fowě mně budou
nabízet aspoň $100 Phane í
vás lituji nejezděte na západ
jestli chcete dělati řemeslo Při
jel jsem do Iowy okresu Tanin
V Pulkrábkovům a když jsem se
tam dobře najedl vyspal — za
čež jsem do dneška dlužen — tak
jsem projížděl moje finance bez-
účelně Ty české peníze nejsou
zvláště dusti sporé a tak abych se
í nicli úplně nevydal šel jsem dě-
ati $ skály za $1:M) Pak jsen
Jan Koráb nÁ h „'lti na dráhu za
$115 Xa to jsem jel do Pes
Moines Žena za mnou měla hned
pvij°i jak jí oznámím že jsem
přistál v New Vorku Ona se ale
rozstonala na zápal plic a později
přijela byla ještě dosti ncmoíiiá
a v plném stavu těhotenství Při
vezla: peníze-ale bylo by to lépe
kdyby je byla nechala v (''echách
uchop jsme je museli dáti dokto
rům a dceruška po porodu byla
živa několik jen hodin a žena sto
nala kolik let -Tehdy jsem dě
lal u českého řezníka a on řekl lé
kařům že máme peníze tak žc
můžeme platit a tak jsme utrati
li 7 set dollarů Pyl tam jeste
jeden Cech Václav Peneš který
řekl že kdyby to byl věděl žc
bychom nemuseli platiti lékařům
fini za pohřeb Ale- ten řezník si
myslel až ztratíme všecko že mu
budu dobrým otrokem neb jsem
u něho byl pouze za stravu Já
však šel do jatek kde řekl jsem
žc jsem z Cech vyučený řezník a
vzali 'mě na solení a "piklování"
masa za $150 denní Když pak
sc přestalo zabíjeti dali mně dě
lati bedny a tak když jsme mě
li pár dollarů ušetřených jel jsem
prozatím hez ženy do Nebrasky a
nejdříve zastavil jsem se u pana
J Rosického jenž mě znal již ja
ko odběratele "Pokroku Vy
ptal se mne na Vše načež povídá
— schází vám pouze odvaha to je
vše jako většině Čechům Ale ví
te co jeďte do "yVilher nebo do
Crete j tam hodní Čechů ale
taky dost otmvjííkft Tam však
buclete jako doma A tak ujed
náno Přijel jsem do Crete a tof
hc rozumí nejdříve obešel jsem
všecky pato-vedy Pyl jsem všude
přátelsky pohoštěn nežli až u
jednoho k němuž jsem přišel a
ptám hc kde je pan kollega Ale
jeho paní manželka 'povídá jestli
jste takový kollega a lump jako
oři můietfl si ho jít hledati tuhle
do Kaloomi Ort doma áerad dl
lá proto jsem mu také tam' ty je
ho fidlovátka zanesla Ale byl to
jeden asi % tuctu tam tenkrát nej
Jepší olmvtiík A tak po několika
dnech šel jsem e t'Ž podívatí do
Wílber kde jaem neznal mezí 6
čejdíými Kprávkáři jednoho mi
stra aě jeden e chlubil Že dělal
v pechách pri šlechtu Tak jsem
hÍ pomyslil když ty budeš dělati
pro Šlechtu která zde není já za
se budu dllati pro wilbernké pá-
bušl a Zřike jsou to žně po celý
rok Pěstitel vcí obdrží 50 &l
G0 centu za vlnu a když kupuje
onu vlnu tak platí za onu co jest
1IALLAM NKPK !' ledna
l!lf0 — Clená redakce dnes do
voluji si vás požádali o laskavé
otištění mého a přiloženého dopi
su který jsem obdržel z l)od"
Xebr na výzvu v "předcházejícím
tučni dopisu a jehož obsah jest
následující
Podíle Nebraska
Hl prosince 1010
Milý krajane pane Vrátil
ITallam Xebr! — Při čtení časo
pisu "Pokrok" jsem též přišel na
dopij od vašeho přítele z Cech
datovaný z Vysokého Mýta a po
něvadž já taky pocházím z té sa
mé krajiny tedy jsem se' odhrni
lal vám napsat několik řádek a
byeh se dověděl odkud vy pochá
zíte neboť já jsem ehodjj K něja
kými Vrátily do školy Já jsem
rodem ze Záložnu a do Jeněovie
jsem chodil do školy a ve Vyso
kém Myté jsem sc učil řemeslu
strojnickému tak že to lam do
bře znáni a když tedy čtu dopis
od někoho z tamní strany tak re
mně zdá jako -kdybych tam v té
chvíli byl a pokaždé se mně jak
si odlehčí ž( tam — nejsem PóV
fám že mne odepíšete a zda-li jste
ten jehož mám na mysli tedy
vám toho napíšu' více z mé zkuše
nosti zde v Americe za mého 20-
tetého pobytu Za ochotu vaši již
předem vám děkuji a zůstávaní
Váš krajan — -Joseph
Tíoubínek
Ctěný krajane p Jos Tíoubíu
ku! Tímto vám sděluji že jsem
psaní od vás obdržel a velice jsem
se potěšil že se ke mně přihlásí]
jeden krajan po 36-lejéio zde po
bytu Pravíte že se pamatujete
na Vrátilovy Nuže já jsem ro
zen v Srbcích školou příslušný do
Jeněovie a kriminálem do Chru
dimě Jsme tudíž asi tak stejné
ho stáří a museli jsme chodit spo
lu do školy k M Bořkovi jenž
" rit V'iř ' I I
mne pret-am ciyriKiai nmusKOH
za to že jsem K Udržalové Jeu-
čovíe navochloval záda Já se ne
mohu na vás upamatovati Vím
tolik že kdosi1 mně známý se uČ'l
v Ajyie na vaciavhKem namesu
fcle již jen jako ve snu se na to
pamatují Sám býval jsem dosti
rozpustilý kluk a proto se ze mne
fal švee vyučil jsem se v t-užía
v Mýtě jsem dělal' jako tovaryš
Pak jsem byl ve Skutí do 17 Jet
kdo jsem se správné naučil řeme
? Na U jieUi 4ll LJ A 6ÍLl jfiotU JcUti ful
imní Jvř taTÍrnv do JovaJkr mul-ké Ktíevh e Spité
( Jinkýtni podpatky a s knotu
l a úd 'eteké střvíi c létu lpi
ěákfím se sice smáli alrt tle dbol
bo První pár jsem dělul okres
iiíniu klerkovi jenž byl didirý
1'etdi a vlast enee To byla první
moje oznámka pak jsem dělal nž
přes 200 párft nových střevíců
ročně jakož mnoho svršků obuv
úlkům do okolních mřst Té? 1
rok pro p Haterle do Lincoln a
pan J V S ariř dělal po léta Re
kretáíe totiž po 10 V PuzdJji
však píilá7ela h-pší a lacinější
tovární práce Hotovení nové o
buvi 70čj1o přestávali a ježto oj
správek záda počala boleli vy
j rodal jsem abych si srovnal á
la a začal jsem krám hotovou
buví v llalhmi Je to sice ně
iiiecké městečko ale hodný lid a
zase to šlo dobře 7a I léta však
dceruška chtěla jiti do škol a je
likož jsem viděl že by mně to ne
vynášelo drželi klerka proto když
jsem měl příležitiost dobře pro
dali po čemž jsem toužil zbavil
jsem se tedy obchodu a odstěho
valí jsme se na Id jikrovoii far
uličku kterou jsme měli již dři
e koupenu Tak teď farmařím
na -10 akrové farmě lépe nežli
mnohý na 120-akrové Také př
stojí víno jehož máme 100 keíú
z nichž některý vydal až 1VÍ' bu
šíc Znamenám se s krajanským
pozdravem a přál bych si kdyby
chom se mohli osobné s panetn
Roubín kem sejiti příště na státní
výstave as —
Josef Vrátil
Ct příteli! — Popisy vaše bu
don vždy vítány od podávání re
cept ú v časopisech však upusťte
Nový- zápovřdný zákon tomu ne-
lo vol nje
KFAVARP XKBR 10 ledna
1920 — Ctěná redakce a čtenáři
přijměte v tomto novém roce sr
dečný pozdrav a ct vydavatelům
přeji hojně odběratelů na "Po
krok" kterýžto časopis skutečně
si jich co nej větší množství za
slouží Nuže milí čtenáři co ří
káte té nynější svobodě Co by
asi těm zákonům říkal blahé pa
měti president Lincoln jenž pra
coval o osvobození černochu z o
troetví a jako Jiří "Washington
bojoval i on za pravou demokra
cii Ústava Spoj fctátfi zaručuje
všem řádnvm občanům svobodu
osobní a proto rád bych nyní vě
děl v čem ta syohoda spočívá A
nelze se též divit že jest nyní všu
de tolik nespokojenců Hnedle
by nám byli už také zapověděli
ucit nase děti ceske rcei a česky
tisk by též velmi rádi zarazili
vzdor tomu že Ocši nejvíce ame
rickou vládu podporovali jak po
nězi tak i mužstvem Já sám měl
dva syny ve válce Starší se dal
dobrovolně a mladšího později též
vzali Starší byl ve válce rok a
pul a mladší rok a byl raněn do
nohy Nicméně oba se šťastně na
vrátili domů H tíiii- atnérikáiib
sováním je to rovněž podivné' a
myslím že ti páni nahoře měli by
nejdříve sebe jak se patří zameri
kanisovat a pak teprvé působit na
jiné Příkladně já mám f Kynň
a čtyry dcery a všichni unií do
bře Anglicky jeden ze fiynfi jest
ženatá vzal si Trčanku kdežto
jedna dcera vzala si za muže Ame
ričana — tak se amerikanisují sa
mi aViiž by jo musel někdo k to
mu nutit Proto vláda zdejší v o
hledu tom nemusí míti obavy a
zkrátka kdo není g Amerikou
spokojen jednoduše nechť jej
Strýček Sam pošle taní odkud
sem přišel S tou všeobecnou
prohibicí je to též jaksi podiv
né neboť kdo dal pp zákonodár
cům tu moc Lid zajisté ne a pře
ce e říká — vláda z lidu pro lid !
Proto myslím ?e něco podobného
mělo býti dříve lidem ve všech
státech odhlasováno Je to smut
né když ani ten dělník jenž těž
ce pracuje v dolech pod(zcmí w
nebo ten rolník jenž se od řasné
ho rána dlouho do pozdního veěe
ra plahočí v poli a okolo svého
houpodářství nemůže si pro osvě
žení sklenku dobrého piva dopřá
tí Nyní to v tich měnteeb vyhlí
ží jako po vyhoření' Farmáři při
jedou do města a zde e kupí ha
rozích a debatují o těch zápově-
dích S tím vyšetíováním vyso
kých cen je to také takové nebof
zda se £e vláda neví jak se toho
má rázné chopit Protó také e
tu a tam přimhouří oko Příkjad
ně ohdyno jsem prodal 12 knu
dosti pěkného dobytka po 7c za li
hru a 46 ku& vepřového dobyt-
U p 13 MfUtedi Liru' Ná
ti to vyivhlujte jA ibtete v
čem ona drahota poptává a lo
mu ten výdělek plyne Jj tapc- f
Farmáři jistě ne) Piate e latu
li vá v Omaze pbiiíle y maso
fak že knŽdý ni může na prstech
vypočítat kdo asi tolik vydělá
vá S pšenicí je to samé Po
žních Spekulanti pšenici skoupí a
kdyi ji mají v rukách tak cenu
jéjí' vySroubují nahoru To vae
by nemuselo býti a když by :iě
Sečko rommně vedlo Lylo by do
tf e Pokud v vak ri lid neuvMo
mí že jeden je roven druhému s
h když já mohu dobře žiti mi
k tomu právo i len druhý aby i
on byl dohf živ bude stálo hle
dět jeden druhého dřít! bez no
že a nikdy nebude dobře Jak s
říká přej a bude li' přáno dej
bude li dáno Jest též zapotřebí
aby jeden měl k druhému více lá
sky nebof jen tak jak já nb
poú myslím — lze očekávat lep
ší život na ti větě Svět jest knís
ný jen že jest v něm Spatné ho
spodářství Příroda nás nbštVt
nila vším potřebným jak ovocem
vinnou révou obilím dobytkem :
vůbec vším a jedině na člověku
záleží aby dovedl vše využitkova
ti a není příčiny proč by měla
býti bída Zároveň ct vydáváte
lúm posílám $"Ó0 jako předplat
né aby nebyl "Pokrok" zasta
ven nebof bych velmi nerad bvl
bez tohoto dobrého denního časo
pisu A pak je to vaše perně za
sloužená mzda za tu nevděčnou
novinářskou práci Prozatím se
srdečným pozdravem na všecky
ct ctenare znamenám se v iiete
James Zelený
Ctěný příteli t Píky za před
platné a uznání Zároveň vás žá
dáme byste řaseni a zvláště když
se ve vašem okolí něco důležitěj
šího přihodí zaslal nám ihned o
tom zprávu — my i všichni čtená
ři budou vám za vzácnou vaši o
chotu velmi povděčni
WESTON NKPiR R ledna
1020 — Ctěná red "Pokroku"!
Právě vidím že moje předplatné
na váš výtečný časopis se nyní
chýlí ku konci protož vám zasí
lám i'ir0 ku před na rok 1920—
Musím vám taky něco sdělit z
našeho okolí Přítomně jest náš
venkov rozrušen ohledně spojení
školních distriktů na větší a za
vádění fak zvaných 'Consolidated
Iligh Sehool' ku kterým by pale
patřilo asi 2ó sekcí místo nyněj
ších šest neb devíti Jak my o
tom na venkově soudíme tak na
še dítky místo vzdělání by muse
ly hodně řasu strávit doma ob
zvláště když v zimě přijde špat
né počasí tak tolik mil by je ni
kdo' nemohl dovážet obzvláště
když jsou cesty zaváty Ku pří
kladu — letošní zimu se nemohlo
jezdit časem ani s koni do města
a to řP opakuje "skoro každým ro
kem že bývají cesty zaváty Rád
bych věděl jak by mohly hýli
dítky dováženy truckem Obzvlá
ště by to bylo obtížné pro malé
lítky řekněme od f do 12 let stá
ří až by musely někde stát nu
rohu cesty třeba hodinu a truck
by vězel někde v závěji Tak by
přišly dítky nejen o vyučování
ale také o zdraví NáS starý o
svědčený školní systém uznáváme
za nejlepší nebof pro venkov o-
svědčoval se dosud dobře Pítkv
„:í i i! :ii „: n fi
maji nn-yjij jmjMailT aru 4 lllll'
tak že bez výjimky mohou navště
vovat školu plný Čas Na venko
vě se vyučuje do osmé třídy Když
žák vyjde osmou třídu a chtějí
mu dát rodiče vyšší vzdělání tak
m4 příležitost navštěvovat v kte
rémkoliv městě ve svém okresu
vvšší školu na kterou mu platí
domácí distrikt Tak je vidět že
dosud je o vzdělání našich dítek
dobře postaráno a mnohem lépe
jak hy bylo novým systémem —
Pne 16 ledna jsme konali v na
šem školním distriktu schůzi za
přítomnosti všech voličů a odlila
sovali jsme aby byl podán pro
test proti tvoření větších distrik
tů Jeden bude doručen naším
tří-ílenným výborem okresnímu
ikoldozorcí druhý státnímu
ílfnMrtTorcí Musím nodotknouti
U protest byl podepsán všemi pří
tomnými voliči Dále doufám že
se o této záležitostí více našich
krajánft rozepíSe jak se jim tato
flrolní otlzka zamlouvá — f po
zdravem na ctěnou redakci "Po
kroku" a řtenáře znamenám se
v ňctě-- Frank Meduna