Ctřaua 3
POKROK nT 2í tEPNA 3020
!
4
t
i
i
I
1
I
í
Naše Beseda
TOKI ELI) - ALT A CA NAD A
11 lednu iyu — Ctěná redakce
"Pokroku"! Vidím Že mm' do
tháí předplatné na touto dobrý
časopis tuk vůni zasílám poukáz
ku $" ti jťstlt '£ obnosu něoo zbit
de tak to dojte na Československý
Červený kříž Co so tý"e ' Po
krok u" tu musím doznat že se
jim? voliče lílí a správně mi do
chází Zárojvtťí isi dovolám na
psat pár řádku z našeho zde vft
kolí Ohlodat' úrody sděluji že
nebyla moc valná n to následkem
suchu Nepršelo nám skoro po ce
lé léto uby to za něco stálo Oves
sypal od 20 do 40 bušlů po akru
pšeuioe od S do ]" je to aiálo ale
na to sucho jaké zde panovalo po
celó léto je to dst Myslím že
tomu nit jiného nepomohlo než
že byly chladné noci Já jsem
namlátil :UH) buŠlů ovsa to jest
od mlátičky na váhu vsak by to
bylo hezky více poněvadž jsem
dostal od 12 do I liber na buši
Ovsa prodal jsem železniční káru
po 72 Ví ecutu huM a " centů jsem
dostal prémii poiievdž byl do
brého zrna Pak jsem nějaký o
vos prodal do elevatorfi a za ten
jsem dostal bii ceulú za buši To
je cena asi před dvěma měsíci
Dnes bych zaň tlostal mnohem ví
ce Dnes však nemám ani oves
ani peníze ale mám za to něco
jiného Pšenici jsem nosil poně
vadž ji mráz skoro každý třetí
rok poškodí Také jsem dostal
několik psaní ze Spoj Států v
liicliz jsem tazan jak to printe a
je jim to divné že pšenice zmrz
ne a oves ne Inu protože o vos
vydrží větší mráz nežli pšenice
Co se týče zimy tu jsme dostali
asi o měsíc dříve než jindy při
cházívá Kolem S Hjoa napadlo
asi !) palců sněhu a máme jej po
savad a při tom byly dosti zimy
tak že teploměr ukazoval po ně
kolik nocí až 40 st pod nulou
Asi před třemi týdny počasí se
změnilo a je zase dosti pěkně Ná
sledkem sucha a že přišla zima
dříve než jindy je málo krmiva
"pro dobytek a ibiido na tom žalo
žet jaké počasí bude panovat do
jara Také zde vláda dovolila h
si lidé mohou posílat pro kořal
ku jednoho státu do druhého -to
jest 1 kvart denně Jest sna
každému známo že Kanada byli
suchá le lidi si přece vařili ko
řalku doma Ovšem ta nebyla
tnoe dobrá poněvadž ji jednoho
dne uvařili a druhého dne už
pni Nektori lim s ni taky zaca
li obchod a prodávali ji ale lit
příliš dlouho poněvadž byli chy
ceni a museli zaplatit pokntií Ale
zase ji dělal druhý a tak to šlo
neustále Také se musíni zmínit
že bylo posláno áq Calgry za 20
tisíc dollaru kořalky a než tain
železniční kárá došla tak kořalka
byla prve V našem městě To-
íiek! byla kára 3 dni tak že jí in
ky cítili a hezky ji vybrali Bylo
zde 7 policajtů kteří hledali ko
řalku s lopatamu pod sněhem a ve
ovse všude kde" totiž mysleli h
by kořalka mohla býti ukryta
Tak se jim podařilo že jí našli
íisi íMiloviřktl Někteří lidi byli
chyceni tak že jim kořalka při
jde hezky draho a někteří se opět
napijí lacino — Také dosti často
čtu v "Pokroku" jak si lidé trn
říkají že je tam vše drahé Však
co mv "zdě toru ti máme říkat my
slím že zde nic není lacinější ]
rla až co přijde na uhlí toho j
zde zá $:$ tuna Ale zase za ně
které věci musíme platit více než
vy ve Spoj Stá teeh poněvadž
jsou tam vyráběné Někteří lidi
si naříkají z bídy a někteří lidi
niaií nlnoti kapsu pěně a laké si
naříkají poněvadž si nemohou na
plnit druhou kapsu tak čerstva
jak by si přáli Také jsem časem
MlvSel když jsem zůstával ve hpo
jených Ftátech že se stroje a jiné
věci prodávají do cizích zemí la
ciněji nežli doma Myslím že j
to asi ttk Jako kdyby se poslal z
jedné země do druhé bochník chle
ba a mezitím by bylo asi deset
chrtův 'i nichž každý by i ukousl
ji iroveň přilepil by na bochník
oedfilku aby věděl ' top poslediií
jak velký kus í ukotud a též" vě-
liíiJ i 7a tu věc má Iocí-
tat těm kteří tu věc koupí Ti to
tnuSí zaplatit vftecko Také uá
zde navStívil známý krajan Ma
těj Párko js Ord Nebraska a po
vídaly? krajina "' ' 'Jwjí'
dobré tfbfcile U užmwcMúk
vé vlasy aby ne sem stěhoval Zá
roveň s nim přijel Václav Pokrn
ku jenž si zde koupil 320 akríi
poemku po fJS akr Jii drive
zde měl koupeno 1C0 akru tak h
nní má zde JSi) akru pozemku
na který se z jara přistěhuje —
S úetou Frank Hruhn
J v
DALLAS TLX H ledna l!20
— Ctěná redakce! Naleznete po
ukázku na 200 oo předplatil '
na "Pokrok" Časopis se nám
velice líbí Děkuji vám za to ře
jste ninó časopis posílali ačkoliv
dlužím od října V úctě
]oe Stcklý
v k
HCKKALO OK LA 17 ledna
HI20 _ Velectěná redakee "Po
kroku"! Odpusťte že jsem se
tolik s předplatným na milý nám
"Pokrok'' pozndil — Jest to sku
tečně velmi cenný list neboť při
náší veškeré zprávy zde i že zá
moří Velmi rád bych váni zde
získal nějakého nového předplati
tele zde ale to není možným ne
boť našich krajanu v tomto okoli
není K krajanským pozdravem
vám zasílám $2ó0 a jsem v noto
váš — R Mayer
v v
tJKKTNA NKIiK ledna-
Ct red "Pokroku"! Zde přiklá
dám 550 iako nředplataé na
"Denní a Nedělní Pokrok" kte
rv se mně eclkeiu líbí "Pokrok'
odebírám již přes 40 roku —
V úctě— V V Stihal
w
Pan Josef li Fiala známý zdej
ší krajan bydlící v čís 171$ již
S id odevzdal nám k uveřejněni
:ajímavv dopil svého bratrance
faráře a spisovatele na Moravě
jenž stýská si na nepříznivé po
měry v republice Dopis zní:
Milý příteli! — Po dlouhé době
obdržel jsom o Vás zprávu a jsem
rád že jste zdráv Já jseni již
pátý rok farářem v Budišově u
Třebíče Ted jsei(i musil prevzíti
redakci celé "Vlastivědy" al
není již těch nadšených přispívá
tcíů a spisovatelů jako tomu by
lo dříve Pak i teiHisk jest příliš
drahý i
'Milý příteli! Vaše vlast Am
rika s Francií a Anglií budovaly
" i ' _ ' li:t
uase osvopozeni a uabi repuousu
alcu nás si zaslouží-mnozí "ko
čár" na sobe 'a ne tak krásny
stát Málo milují svou vlast a ví
ce svou kapsu V nás nedělá se
politika národa ale politika stran
Na jedné straně sehroiuadí kapi
tál keťasú a na druhé straně
chmluou střední stavy a za krát
ko i velkostatky -
Práce tělesná (ač se nepracuje
a když se pracuje nepoctivě se
pracuje) se cení duševní nikoliv
Zedník má na příklad větší plat
nežli já
Že to u nás vede vše k blížící se
katastrofě lze poznati z toho ž"
dělnická třída dosfavá vše t-o si
přeje rolníci podle toho zvyšují
eeuu svých produktu a chudák a
střední stavy to nemohou snést'
Ivefasuje se prací podporami o
bilím zkrátka kc vším co přijde
člověku do rukou se u nás buď
kefasujc nebo se to mnohdy "po
ctivé" krade
Zdá se mi že není již pomoci
Drahota dostupuje takové výše že
nelze jí již snésti
'Uvedu jeden příklad ze svého o
boru: Před válkou býval poplatek
pri 'poiiaie svatoe zi i
4) K za které se mohlo koupiti
20 kilogramů másla — Dnes st"
jí-máslo 41 K takže bych měl po
měrně dostati za svatbu Hx2" K
t j 1100 K a já dostanu dnes
21 K to znamená skoro nic zi
24 K mohu koupiti jiůl kilogramu
másla což jest rozdíl !
A tak jest to ve všem Mu-jíio
od nového roku vypovědeti knihy
které odbíráin protože bych ii'
mohl pomalu platiti 1
Pro svou osobu nepotřebuji ani
kouřiti ani píli spokojím kc w
vsun : nrtifuit uusevne W az i-
hodin denně a to intensivně) ve
prospěch děiíu našeho národa a
naší vlasti pří tom však nebudu
mít"pomalu co obléci z redakční
ho honoráře ročních J200 K při
plácím na svou službu a příjem
700 K — Kdyhydí nebyl redakto
rem "Vlastivědy" nemohl bycn
fc drahoty snesti fvlo vsak v
jak za rok budu psáfí !
yl jseni asi pfddruhho roku
zámeckým kaplanem v Náměstí u
irběe Ilaujfwiee niti jHem
dobře ae přece jsem ftpěéhul mi
hyn mezi lid abych 'mM ' uíezí
mne eo se mluvt ve VaHieh vel
kch Žurnálech o uí
Srdečně Vás zdraví %
AfU KRATOCHVll-
farář
Povstalci bojují 3
Kolčakovci v Irkutsku
Stockholm 2 btlua — Dle
zpiáv získaiiúh ztlo i Ilolsiiljrror-
Vu prudké boje jsou v proudu v
Irkutsku kde všeruská vláda nu
la svoje sídlo mezi stoupenci a1
mirála Ivolěaka-bývalélm velitele
všeruskýoh vojsk a povstalci Ně
které kozáeké pluky které podpo
rovaly dříve Kolěaka připojily ť
k povstalcům K revoluci došlo na
Kamčaťce kde vojsko ve spojení
s obyvatelstvem zatklo důstojní
ky a úředníky
Bývalý císař pomá
há stavět hráze
Aiiieroucen Holandsko 24 led
na -— Zatím oo diplomati volmieí
zaměstnávají se požadavkem o vy
dání bvvalého německého oísaře
u'eil tribunál spojenců bývalý
monarcha pokud bylo možno zji
stili nezilá se byt i nikterak vzru
šen Následkem vystoupeni vod i
řece llýnu bylo zaplaveno Pentiu
ckovo panství avšak zámeček sátu
zůstal záplav ušetřen Záplavy ty
to přispívají značně k rozptýlení
mysli bývalého císaře Pracuje
denně s dělníky na sesilování hrá
zí a není tu žádných známek z
nichž dalo by se souditi že má v
úmyslu dobrovolně se vydati v ru
ce spojenců anebo vrátili se do
Německa
Sazonov odebral se
do Varšavy k poradě
Londýn 2óedna — Sergej Sa
zonov bývalý ruský ministr zahra
ničních záležitostí přijel do Var
šavy aby konferoval o krocích
které podniknuty mají býti proti
bolševikům dle kodaňské depeše
Exchange telegrafické kanceláře
Praví se že-z Varšavy se odebere
do jižního Ruska aby zahájil v
jedná vání "jrciivráloui Dejiiki
uonú' ' c - - -i s
Těžba uhlí je
' opětně normální
W ashiujrtoú D (' 28 ledna —
Těžba měkkého uhlí ve Spojen voli
Státech je nyní normální poprvé
od zahájení stávky havířů Za tý
tlen končící i lednem vytěženo
bylo lOíKiOOOO tun uhlí čili 20GG
000 tun denně V následujícím tý
dnu těžba se zlepšila o 5000 tun
t ciKova lezná ineKkoiio unii v ro
ce 1919 jo udávána na 4-8()(i:{0(K)
tun oož je o 1 20000000 tun mé
ně nežli v roce předcházejícím
Carranza podněcoval
loupežné nájezdy
Sau Antonio Tex 21 ledna
Carranza a několik jeho hlavních
stoupenou podněcovali a sOiad i do
konce řídili dlouhou řadu nájezdů
na americké majetky které zahá
jeuy byly podél Hio (írande jioěát-
kem roku 1915 dle svědectví po-
daiioho senátnímu pol výboru vy-
šotřu jícímu mexickou situaci To
to svědectví bylo" podepřeno John
A-AValNem dístriktníni návlad
níoi v Drówiisville Tet L K
Barnoseiu náeliiíkem tajné vo
jenské služhy na pomezí během
války a jinými svědky Výbor zí
skal od těchto svědků důkazy o
tom' že vysocí úředníci mexické
vlády podněcovali tyto nájezdy—
Jiníjsvédci poskytli informace o
rozmachu radikálního hnutí v Mexiku:
Pokoření bývalých
rakouských důstojníků
Ilerlín 21 ledna Následkem
nového pořádku v tiakoiihku ce
la řada důstojníků ocitla se bez
zaměstnám Vctsma jich k žádno
pmei sc nehodí a i kdyby jevila o
eliolu pracovat není žádné příle
žit ostí k získání práe Po$tavej(í
těchto bývalých rakouských dů
stojuíkft j}? mřdo závidění hodné
jak naznačuje zpráva jíž praví
biŘla sí Vídně- Jistý laajítef domu
hledal domovníka a ziíiínít 'Ke' o
tom v dfoitojiiítíkrm sVazu Za ne
dlouho dostul siiofjfttu nabídek a
tuezí-žadateli nalézal mí jedeií ina-
jot' afeuerál tři plukovníci dva
podplukoviiící sedfu majorů a
RAKOUSKO HLEDÁ
P0JCKU VE SPOJE
NÝCH STÁTECH
Nabízí jako záruku stat-
ky Habsburků pevno
sti a musea
Paříž 2-1 ledna — liakoiísko
libnlá jedno sto Amcriěaaů kteři
by zapůjčili mu inillioii dollarů ka
ždý Jako záruku jo ochotna vlá
da rakouská poskytnout! různé
zámky paláce lovecké zámečky a
revíry bývalého císaře a jiných
členů habsburské rodiny Vedle
toho vláda rakouská je ochotna
tláti v zástavu musea veřejné po
zemky pevnosti a jiný vládní ma
jetek dokud peníze vypůjčené ne
budou splaceny
Dr Paul Zifforer rakouský pu
blicista ktéVý nalézá se v Paříži
v ájmu této půjčky prohlásil že
rakouská vláda je ochotna dát i v
zástavu všechen svůj majetek aby
získala peníze na nákup chleba a
potravin a uchránila tak své oby:
vntclstvo před hladověním l'ká
zal celou řadu fotografii vyhub
lých dítek vídenských aby bylo
patrno jak vídeňská chudina ny
ní trpí
Doba je vazná a potřebujeme
rychle úvěru" prohlásil Dr Zif
forer "Nemáme času na vyjed
návání v době kdy lid náš hyne
hladem Nepomohla by nám Ame
rika ' Můžeme opat řiti všechny po
třobné záruky Zajisté je sto ame
rických millionářň kteří by za
piijcin miiiion tioilaru kazdy na
deset anebo patnáct let a tak za
chránili celý národ před vyhlado
voním Dáme všechno oo mamo
v zástavu — i město Vídeň Máme
Schoenhrunn druhý -Versaillský
palác jakož i císařský zámek Ne-zapůjč-í
někdo million na záruku
sbírek cenného porculánu {robelí
nň a krásného nábytku í V kapi
tolu je císařský palác dvorní mu
seum Tiíechtenšteinská {raleric a
Harrachova jralerie s velkým
množstvím umeieekycli prací o
b razú a soch Císařská rodina mě
la více jak dvacet zámků po celé
zemi a ty vheome dáti v zástavu
ánobo Hlovoliti americkým millio
bařfim aby přišli do Kakouska a
žili v iiich až tlo splacení dluhu'
sedmy uneliie Joly liyly vza
ty Hakoiisku ale liakoiísko má do
statečné množství nevyvinuté vo
dní síly Vodopádů může býti po
užito k výrobě elektřiny a tak Ka
kousku může se státi neodvislýni
od československého uhlí Raku
saně si přeji aby američtí inžený
ři přišli a provedli toto zelektri
sování země Všechny továrny jež
druhdy vyráběly zboží pro vývoz
dosud existují jsou však uzavře
ny -následkem nedostatku uhlí
poklesu valuty Dnes je třeba 200
rakouských koruu na zakoupení
zboží v ceuč jeduoho dollaru kde
žto dříve stačilo 5 korun Rukou
sko má dues v oběhu za dvauác
biliouů korun pro 7000000 oby
vatel Tabákový mouopyl v Ra
kousku prodán byl Lolaud-skt vlá
tlě za třicet niillionň zlatých Od
příjezdu Dr Rennera z Paříže zí
skáno bylo jenom čtrnáct tisíc
tun chleboviu ačkoliv slíbeno by
lo třicet tisíc tun
Odborné Vyivžtlsni a úiudck o rozhodnuti nej-
vytiího ttát soudu v otázce kdy kda a za ja
kých okolností možno cizím jazykům vyučovat
Němci popuzovali Me-
xikány proti Americe
JSan António Téx lelua —
Němečtí profiayandisté popuzova
li Mexíkány proti Ameriéanůiu jíž
v prvním roce světové války db
svědectví podaného sudím Wall
sem který vyšetřoval několik pří
padů ná jezdů mexických banditů
na americké území Němci netoli
ko povzbuzovali Mexikány k náj
zdům ha americké tížemi njbrž o-
putřovali jím také potřebné zbra
ně a střelivo Jednalo se nepocliy
biní o vyvolání nepřátelství mci
Mexikem a Spojenými Státy tak
aby nedošlo k zatažení Ameriky
do evropsko války
Nové zemětřesení
pocítěno v Mexiku
Mexiko Město Mex„ 25 Jedna
- Silné olřcšy zemc byly pocítě
ny ve Vera Cruz ve čtvrtek ráno
Žádné ztráty na životech nebyly
oznámeny aékqlív několik obydlí
při zeinéťřcHeiií' bylo- zničeno —
Pozdější zprávy naznačily fa otře
sy zničily v ťouztbinu všechny bu
dovyjež zůstaly stati jo zomřtře
honí dne 0 ldua a značné škody
zpiWeny byly v Haliworalu a Han
í
(Vydavatelé toboto toplu aby kra-'
Jany v Nabraaca diMUadn Miaámlll a
tákonam ohltdut vyiiiováat ctilro jaty-
kúm poladatt at-hepnéh ttakého prav-
uika p Joa T Votavu podaní tvého
dobroidinl Jt Ji obsateuo v alt uve
deuvm eiinku—
Ctěný pane Murrš--
Na vaši žádost abych podal do
brozdání o výroku vrchního soudu
státu Nebraska v tak zvaném 'Kor
eÍKii'LaiiKuafrc Case čili případ
cizojazyčných škol ve kterém za
zas tipoval jsom české jazykové
školy a též české farní školy do
voluji si říci následující:
I Co m týče ieských jaiykových
(ivobodomyílných skol) :
Tyto školy (totiž Školy jako če
ská škola v Oiuaze a ěrxká škola v
South Omaze které pouze učí ja
zku — psaní čtení a mluvení —
a kteréž jsou vyučovány pouze (v
čase kdy děti nechodí do veřej
ných škol)x jsou túnto soudním
rozhodnutím úplně vyjmuty z to
hoto zákona (Simau Law) a mo
Mtou býti vydržovány tak jako by
tohoto zákona nestávalo
Dle soudního rozhodnutí cií
jazyk nosiiií býti vyučován a ne
smí ho býti používáno vo vyučo
váni ve všech veřejných školách a
též ve všech privátních školách
které zaujímají místo veřejných
škol Soud' rozhoduje dále že
"školy které zaujímají místo ve
řejných Škol" jsou pouze takové
ve kterých návštěva postačuje by
děti učinily zadost nucené návště
vě škol Pouze takovéto školy ve
řejné obecné školy a privátní ško
ly které zaujímají jejich místo
spadají pod Simanúv zákon
Stávalo jakési nedorozumění o
hlednč tohoto soudního rozhodnu
tí zprávy v anglických novinách
byly neúplné a tu někteří myslili
že snad jazykové školy se musí in
korporovat Proto chci zdůraznili
že toho třeba není Co se týče Škol
které jsou vyučovány pouze v so
botu v neděli večer v letních
prázdninách atd cizojazyčné ty
to školy jsou úplné sproštény od
tohoto zákona a taohou pokračo-
I vat jako vždy před tím
2 Co se tyce farních skol které
zaujímají místo veřejných obec
ních škol:
Parní školy a všechny jiné pri-VÍ4-í&koly
které vyučují všem
předmětům a zaujímají místo ve
řejných škol tak že děti které jo
navštěvují jsou sproštěny navště
vovat veřejné školy dle zákona
nucené návštěvy škol spadají pod
tento zákon (Simau Law)" Tylo
školy musí mít i kurs v sekulárních
předmětech té samé hodnoty co
veřejné Školy které děti by na
vštěvovaly kdyby nebylo těchto
privátních Škol V těchto privát
ních školách vyučování musí se dí
ti v jazyku anglickém ve všech
předoičtech jenom ne v morálce a
náboženství Náboženství a mo
rálka může býti učeno v oizíui ja-'
zyce ovsem tez i v českem a to
v kterékoliv hodině
Farní školy mohou vyučovat če
skému jazyku před a po školních
hotlináeh večer v sobotu v nedě
li a zii prázdnin anebo v' jiném ěa-
se KUv ucti ve vcronivrh skolae li
mají prázdniny 'lež mohou vyučo
val českému jazyku za 41 reeessu"
za polední "interinisse" kdy ji
nak děti měly by prázdno
(o so tyče Farních škol 'násle
dující titázky a odpovědi mohou
vrbnouíi další světlo Tyto otázky
byly zaslány některým právníkům
kteří byli zastoupeni v tomto pří
padě Moje odpovědi které jsou
též odpověďmi jiných právníků
jsou jak následuje
1 Mohou farní školy které ma
jí kurs té samé hodnoty jako ve
rojné školy a jež děti by jinak na
vštěvovaly vyučovali náboženství
morálce po dobu ló minut od
9:U0 do 'J:" hodin ráno a použí
vat jakéhokoliv jazyku kterýž je
potřebný a vhodný I
Odpověď: — Ano
2 Mohou takovéto farní školy
použiti ěást polední "inlenuisse"
řekněme od 1 00 do i Mi) hodin s
vyučovali mimoškolní předmět
(oplional study) jako cizímu jazy
uí
-Odpověď: — Ano Jestli totiž
jinak dětí by měl iutcrmiW a-
nebo dělí ve veřejných školách
mají íntermissí
ÍJ Můžc-lí cizího jazyku býti po-
ižíváuo ve vyučování obyčejných
předmět 0 ve školních hodinách v
takových farních školách!
Od
toto
v ku jest obeovuti jmiUzc těmi
kteři používají a mluví takový ja-
Sk íí f llllatlll ttl I lil itl li 11 I I tí liatll 5 I VII -
#V(i f ' i m iii iiiiiijim ni#"vti-
ti jazyk domova tak aby se mohl
vysvětlit význam anglických slov
hy pobyl přestupek tohoto zákona
když takové vysvětlení by bylo z
ilnoie vfllo dano
Tedy do té míry jak soud na
značuj" může býti použito cizího
jazyka i ve vyučovaní jiných před
mětů ve farních školách Ovsem
náboženství jak naznačeno naho
ře může býti vyučováno v cizím
jazyku úplné
Ku lepšiiiui porozuměni podá
vám překlad několika části tohoto
soudního rozhodnutí:
C Slovo "škola" jak používáno
v Chaptor laitv-i 1!H! (totiž
Simau Law) znamená a míní ško
lu kteráž podává kurs takové ho
dnoty jak předepsáno v zákonu
o nucené návštěvo školy a ve kte
réžto škole návštěva vyhovuje'zá-
a L ú ni zákona nucené návštěvy
školy" #
s c
S Chaptor 1H! La ws 1!M! (lo
liž Simau Law) nezapovidá vyu
čování cizího jazyka jestli loto je
pouze oo další předmět v kursu a
takovéto vyučování 'nepřekáží o
becnímu vyučování a nedává se v
pravidelných Školních hodinách
"Zákon nucené návštěvy školy
tak" jak opraven v roce 1!M! naři
zuje že každé dítě mezi 7 a Ki lo
ty stáří musí navštěvovali buďto
veřejné aneb privátní školy po do
bu 'neméně než dvanácti týdnu a
ve městě po celou dobu jako jist
školní rok ve veřejných školách (i
některými výjimkami)"
"Všeohny privátní školy a je
jich učitelé podléhají státním zákn
núni pokud se týči' kvalifikace a
certifikátu a tyto školy musí míli
dostatečné pomůcky Školní a též
imisí býti tříděny a musí míli kur
sy té samé hodnoty jako veřejné'
školy v onom distriktu V tomlo
zákonu nic nesmí býti konstruová
no oo by bránilo vyučování nábo
ženství v takovýchto privátních
školách"-
9
''Filosofové před mnoha lety
poukazovali že záchrana republi
ky spočívá v intelliiroiui a ctnost j
občanstva 'Bezpečí lidu jV jiejvyš
ší zákon' 'Ale že stát jest všechno
a jednotlivce pouze jeho součást
ka pVíčí se ideálům demokracie a
'osobní svobodě Stát má kon
trolovat výchovu občanstva tak
daleko aby se to dčlj_y jazyku že
rnova aby se pojistilo že oni bu
dou rozumět své vládě a budou
schopni vzíti účast na ní Dále
ale výchova má býti ponechána ú-
pluě svobodě jednotlivce"
Tento zákon Sinian Law) pou
ze doplňuje zákon o nucené výcho
ve školy
Slovo "Škola" tak jak jest ho
používáuo v tomto zákonu míní
školu která dává takový kurs ja
ko jest předepsán pro veřejné ško
ly a vo kterých návšiěva jest do
statečná dle- ákóna nucené ná
vštěvy školy Tmysl zákonodárný
byl že žádný čas který jinak má
býti věnován předmětům jaké
jsou vyučovány ve veřejných ško
lách nemá býti použit pro učení
-cizímu jazyku iNoltor jakýkoli
čas jest použit pro cizí jazyk mu
sí býti nezbytně vzat od předmětů
jež mají býti vyučovány v jazyku
anglickém
"došili ale ililč navštěvovalo
veřejnou nebo privátní školu pro'
předepsaný čas nemohlo to býti
úmyslem zákonodárný bránili ro
dičům buďto aby sami anebo skrz
učitele nechali své děti učit se ji
ným předmětům kteréž by oni u
znali za vhodné Nemůže být otáz
ky o kulturní hodnotě znalosti ci
zích jazyků V tomto zákonu není
nic eu by hranilo vyučovaní čes
kému jazyku v po bolu anebo" v iie-
léli tak jako to činí intervenující
échkě Školy v Omazea South Oma
ze
thvi se ze v tcelito farních
škohjťh farář anebo učitel neiuuže
správně učili náboženství v anjřli-
ké řcéi Nezáleží v jakém jazyce
se učí eo přispívá k thtbrým mra
vům a dobrému občanství jest co
se učí a ne jak se učí a tak jak
by Vykládánu lenlo zákon není
v něm ničeho co by zabraňovalo
Odpovwf: — Houd odpovídá uáfkGvéfuuío učení v cizím jazyku
olo jak následuje: "Jest známo H veškerou úctou - "
t m)iyt jí nau-ci yfavuímnM ' '1 -V(1AVA'