POKROK DNE 2S LEDNA 1020
Strana I
Vlí
ii?ly rozepnati 9 otázce hospodář
ské a hospodaření v domácnosti
bylo by to nejen zajímavé ale i
poučné pro naie mladé hospody
ně Doufáni že no otářky té ně
která tmíc dopisovatelku chopí
11 ii ěcž se předem těší —
Pofadatelka)
POCHŮZKY PO PRAZE
Před kenottíera 27 Hjna
'A pražského obecenstva může-
iníti republika radost # Vpřínirinti
— nepíši ironie nemyslím na zá
zrak není to možno při vzpomínce
na vážnou po anticku myšlenou
MilK-?'fky krásné ndslnuženou pa
nyehidu za naše padlé hrdiny V
třeli okamžicích tekly tiché slzy—
hluboká licjhltibší úcta slzám ti
ťhyni nchonosnýni I V těch oka
mžicích zrodila se z bolesti olni 1
vená radost Kdysi se básník Klá
šterský ptal pessimisticky : "Za
símě vydá země plod ro vydá za
člověka?" — My se dnes už ne
ptáme už také nedoufáme nýbrž
věříme 7-e semen vložených do
pudy československých cintorínu
ve všech dílech světa vzešla setba
povyrostla Kudlíc ještě krví mla
dé osem ale to každá rostlina o-
pouštějíc zemi plane v červeni
každý ušlechtilejší organismus na
světě rodí se v krvi leště malí
řko osení povyroste zaplápolá
přeroste krtiep a syslí jámy utlá
čí plevel zbují bude bude i v
Cechách žeň
Krásná slavnost Krásné se při
ní choval pražský lid totiž všichni
my — celý národ Takové množ
ství lidu na prostranství poměrně
úzkém ani jediný rušivý zlozvuk
ani jediné hrubství tím méně iri-
silí- Viděli jsme v tlačenici malé
děti chvilku je nesli chvilku ve
dli ani jedno nezaplakalo ani
jedna matka se nezachvěla o ně
úzkostí
AIo toto chování tato kázeň ú'
stiipnost ochota bratrství i v
shluku chtivosti jsou pouhým
prázdným vnějškem proti vnitřní
kázni pražského lidu Kdyhy jí
nebylo iehy by kázně vnějško
vé Jejím předpokladem a zdro
jem je jednota lidu a ta byla
vzácně projevena 27 října před
kenotafem Všichni s napětím o
čekávali presidenta jako vždy 1
všude nesmírné zástupy obsadily
Mariánskou ulici a její sadové
prodloužení jen proto aby sledo
vali příjezdu vlády ale nikdo 11"
volal pozdravu za slavnostního
mlčení projely vozy Lid vycítil
že tento večer patří mrtvým kte
ří ve své vědomé oběti jsou větší
než všecko co tu žije
Toto mlčení vládlo prostran
stvím i za smutečních projevů ač
jen nečetní vyvolení bezprostřed
ně viděli a slyšeli Lid však nepo
třeboval smyslů viděl a slyšel ďt
ehem lid v Praze v Cechách v
republice
Od tohoto okamžiku nevěřím y
národ náš se nějak zapomene nad
dávnou či nedávnou velkou mi
nulostí Ne! My národ česky cí
tíme zdravě a jednotně Vy un
íi mrtví kteří jste v téže citové
jednot? s námi umírali můžete
klidně spáti My odoláme
Nastaly ovšem v tomto úžasném
zástupu chvíle místního rozčilení
Pohádal se chodce se strážníkem
divák k vojínem Ale z této vý
měny náhledu hyb cítili že se to
utkal občan s rovnocenným obča
nem bratr k bratrem — jiný
duch kázeň dobrovolně na se vza
tá ne nařízená duch republikán
ského občanství vane Prahou Na
liejvyšší hřeben iicbctyčné budovy
vylezle si tři dívky — nikdo sr
nad tím nepozastavoval nikdo na
ně neběžel dole kdy Jitame
má každý občan patrně právo za
bití se dle "vlastní facony"
Jenom jednoho neotesance mu
sím přibili Mezi tolika statisíci
icdinv i" zajisté málo ale ani to
ho Jednoho nemělo bý t i
Když hlaholil smuteční chorál
nejdojemněji vyskočil kterýsi ho
ér na střehu aula právc před
kenotafem rokroeil w ve sé vi
ditelné výši jako Allan nad oceá
nem zapálil si obřadně 'doutník
bafal jako ebaliipiiík po celý slav
nostuí akt Celé Václavské ná
městí jej vidělo a odsuzovalo —
ale nikdo ho neshodil Shazují ho
nyní' já- ' Takové chování' mí re
publikánu 'diístojuo není Ačun
řké To je chování domestikovo
pořadatelé huiuteřjíího projevu
mohou býti pokoj' ní: eVi Pra
ha chváliU jejich fantasii a cit
lléiau ou-edu nabyla p-uzft vhol
střelbu x tlěl "Připomíná to sta
rý vojensky se roztahující a neše
tíící stát" bruěel " Promiňte "
řekl jsem mu důvěrně "To jsou
pozdravy 7 čistých úst Jícny
těchto děl ani z naší vůle nni zlo
niysluě ani výbojně nezabíjely
Mohly by htříleti o hodó lásky ne
beských andělů slavi li si imdělé
taliový nějaký hod --- tak joit ne
vinny Proč by ucznhnukuly svá
heshi v této nejsvatější chvíli f Ji
stě znáte Tolstého povídky pro
ImI V jedné je dána Ivanu hlu
pákovi moc že si ze slámy dovedl
nadělali vojska co chtěl "Nadě
láni si jich" říkával "máni rád
když vojáci pěkně hrají a zpíva
jí Ale ubližovat nesmějí niko
mu " Proč by českému národu
netvrdila děla v radosti i Mimiku
muziku když si toho můžeme po
přát!" — líozcšli jsme se velmi
přálelskv Karel Juda
v v
4' + 4 4 + + + l 4" 4
j }
+ KOUTEK
Paní Radové +
Ctěná paní Hadová! Snad jest
vám známo že jest na hranicích
Rumunska a Srbska 11 Oršavi v
Uhersku pár českých vesnic kde
mám bratry 11 nemám od nich
žádnou vědomost od listopadu r
1 í) 1 (í Háda bych tam psala ale
nevím jestli mám psát na Ktimun
sko Srbsko čili Phersko Prosila
bych vás o radu za čež váni pře
dem děkuje — Starostlivá sestra
Odpověď Starostlivé sestře: V
tomto případě vám nemohu dríti
určité odpovědi neboť nemámí'
dosud nové mapy s určitými hra
nicemi dotyčných států a za dru
hé jest třeba míti jméno vesnice
v níž vaši bratři bydlí
Vážená paní Hadová! Jsem vdo
vce a mám doma dceru která mně
vede domácnost ale pořád se skří
páme nebof se mi chce vdát i !
nechat miié domácnost samému k
řízení Proto se obracím na vás
vážená paní o radu co mám dělal
- 1 -11::
za niz varn prcuciii ucmiji —
Otec-vdovec
Odpověď Olei-vdovci : Já bych
vám byla tou radou pakli vaše
dcera se chce vdáti za hodného
Člověka tož jí v tom nepřekážej
te a raději to nějak sprost mlkuj
te sátu pro selte buď ať oni zůstá
vají s vámi aneb vy můžete jiti
k nim A jestli se nemůžete nu
tom rozhodnout! toť si sáni voň
te nějakou hospodyni anebo se
dokonce ožeňte ale na žádný pád
nebuďte v cestě štěstí svého dítě
te ve svůj vlastní prospěch Ona
má celý život před sebou ale 11a
nás sl arších již tak mnoho nezále
ží __ my to již nějak přetlučcin
Ctěná paní Hadová! Je-li vám
známo kde bych koupil dobrého
psa hanila vycvičeného v hledá
1 '
11S skoiiUii- oppossumu a pyu
nel mladé štěně Pakli by nČkte-
rv ze čtenářů měl nějakého 111
prodej aneb o někom Věděl by
chtěl prodat teiy 110 siusnc za
dám by mně nechal vědět za čiv
předem děkuji S pozdravem na
redakci pí Hadovou a čtenáře
zniuiuMiám se — Václav Sebo
Pox 14:5 Lyra Tex
Odpověď panu Vác Šebkovi:
Milý pane Hadová ledacos ví ale
kde kdo má co na prodej fo neví
Ve vašem případě může vám po
radili jen to byste si dal ozná ni
ku do časopisu neboť tak se nej
spíše nějakého vhodného psa do
pátráte Milá paní Hadová! ttuďte tali
laskavá a sdělte mi zda-li když
potká pán dámu kterou byl jen
málo znal má-li on napřed po
zdravili ii neb ona jeho — ena
Odpověď Žene: Mezi Američa
ny zde v této zemi má vždy dři
ve dáma muže zdravit a 011 lepi
vé jí pozdrav opětuje
1
Z KUCHYNĚ
linut Potom dej těsto na vál mou
kou posypaný u dělej tenounké
preelíčky klaď je nu nemazaný
papír na plech pomaž je rozmí
chaným vejcem nech je chvilku
kynout n pak pěkně do zlatová
upéci Tyto preelíčky se hodí k
svačině k čaji nebo ke studené
syrové smetaně jsou hezky křeh
ké a čím tencí tím jsou lepší
Anýzové kornoutky
Dej na váhu dvě vejce zvaž to
lik tlučeného cukru a za jedno
vejce mouky potom vejce roztlu"
do hrnku dej k ním ten cukr i tu
mouku a míchej to půl hodioy
pak pomaž plech voskem otři jej
prozíravý 111 papírem a nalévej naň
lžicí malinké lívanečky vždy hez
ký kousek od sebe posyp každý
po vrchu trochu anýcm (to se
musí hodně čerstvě dělat aby ne
přeschly) a strč je b hezky te
plé trouby hned však musíš na
ně dohlédnout aby se nespálily
Když počnou žloutnout vytáhni
je každý od plechu nožem odloup
ni otoč ho kolem vařečky hodní
ho na sebe přitlač a tak pokračuj
až jsou všechny to se však musí
všechno velmi spěšně díti sice se
nestočí
M a c a r o n i -
Jelikož teď jsou vejce drahá
na dělání nudli flíčků a různých
lakových věcí tož možno s vý
hodou upotřebiti na místo jich
"iiiaearoni" jichž je vyráběno ve
zdejších továrnách mnoho druhů
tak že se dají na různé způsoby
upravili Máme na příklad f(
inaha MaMci maearoni jichž j'
mnoho různých tvarů Na pří
klad malé hvězdičky mušličky
semena okurkového tvaru a mno
ho různých jiných jako (clbow)
'dlouhých silných i tenoučkých
které se dají připravili jak vkus
ně tak též i chutně s masem ze
leninou s různými omáčkami ne
bo jen s niasein aneb omaštěné a
ušetří hospodyni nejen na mate
riálu ale zároveň práce Na pří
klad do polévky tyto pěkné ma
lé hvězdičky neb jiné se dají pře
dem ovařiti ve slané vodě která
se 7 nich í-leje a tyto se dají !o
připravené již hovězí netr jiné po
lévky a nechá se jen přes ně pře
jít var a jsou hotové Nebo se 0
vaří přidá se do nich trochu use
kaného uzeného aneb jiného ma
sa přimíchá se trochu polévky
okoření dle chutě a dá se to do
trouby opéci a je to výborné
Mohou se senileti třeba vSechyy
malé zbylé kousky masa nebo sý
ra buď postroiihaného nebo sc
mletého který se smíchá s maca
ronkamiii poleje se to buď trochu
mlékem a pokropí se máslem ne-'
ho jinou mastnotou aneb se pole
je mléčnou omáčkou která se 11
pravuje takto: Dá se do hrnka
hodný kousek micka vezme s
velká lžíce másla a do něj se spra-
ciije velká lžíce mouky a pak se
jím zavaří to micko pri us1av:e
něm míchání v hladkou omáčku
jež se je-li třeba ještě přv-:iH
která se může upotřebili na různi'
způsoby kdo chce může si ji při
sladili a nalejt na vařené maca
(„ikv _ pj-ávč v této době d mi-
hotv dá se z těchto výrobků při
prav i ti poměrně laciné a dobré
dlo a hospodyně se niůže řídit i dle
toho jak a co mají členové její
oblibě a dle svých zasolí
I na farmách kde
hospodyně má dosti másla vajec
i mléka dá se těchto macaroioiii
upravili dobrý a rychlý pokrm
J v1
rouinv v
ve špižírně
fNaše Besedaf
V ZÁJMU SJEDNOCENÍ ŠKOL
NA VENKOVÉ
Uobré preelíčky
Dej na mÍKii 1 libru mouky roz
krájej do ní půl libry čerstvého
másla a rozdrob je v mouce aby
nebyly žádné kousky pak dej do
toho velkou lžíci mletého 'cukru
a trochu soli udělej v tom důlek
dej do toho kousek lisovaných
iva-aue a tolik dobrého Mnden"-
ho mléka co by z toho bylo hn
il trHto jako na buchty hezky
f víjřcckou vypracuj až se dělají
puchýř a ncb j1? chvilku zky
líeseue Neb V) ledna '20
Nebylo mým úmyslem 'rozepiso
vat! se o této věci neboť doufal
jsem že nás český člověk v této
věci vyffoná své kulturní poslání
a že jako příslušník národa kte
rý po staletí se bránil veškerými
sílami VHuiu co směřovalo udr
želi lidstvo v temnotě a zpáteční
ctví bude viděli v tělo věci kde
jest jeho místo Doufal jsem Že
kažirý z nás zavedení vyšších škol
na venkově uvítá s radostí a ani
mě ve snu nenapadlo že by v této
věci lidé civillsovaní ve 20 stole
tí mohli jednat! jinak' Vsak jest
tomu tak a proto píši tylo řádky
Jest celá řada našich lidí kteří
věc nepochopili a v dů Jedku to
ho fctaví m proti tomu Poku-ím
m tdy čáhtei-ně vysvtlíti proč
Ík'Jy mely hy býti jedno
ceny a proč — budou li sjednoce
ny — budou také zlepšeny
1 — Aby dětem na farmách by
lo možno navštěvovali vyšší třídy
a při tom zaehovati je pro jejich
životní poslání to jest pro rolni
ctví 2 — Aby děti z venkova nabyly
stejné životní úrovně jako děti z
města a mohly se jim v každém o
hledu vyrovnati jak v soukro
mém tak i veřejném životě (kul
tuře v politice i v hospodářství)
'{ — Aby všechny děti bohatých
i chudých rodičů měly stejnou
příležitost nabvti vvššího vzdě
lání V těchto bodech je stručně ře
čeno proč by jeden každý z nás
měl se rozhodnout i pro sjednocen
ím školy Každý z nás musí své
maličké "já" podrobit i zájmům
celku l!udeme-li stále jen Nobei
a hleděli si jen svého vlastního
prospěchu hluší a slepí ke vše
mu co děje se kolem nás pak bě
da nám! Svět žene se ku předu
všechno spěje k novým vyšším
metám a my máme stále zůstáva
li s naším školstvím při starém V
Yú dnešních poměru by fo bylo
hříchem páchaným na našich
vlastních dětech A věru bylo
by to také naší národní ostudou
aby v těch místech kde jsou usa
zeni Cechové měly tyto školy
padnout Co by každý z nás pro
své dítě obětoval abychom měli
děti tělesně zdravé dobře' vyvi
nuté — a na druhé straně měli
bychom z nich dělat sami dušev
ní mrzákynaší nevědomostí neb
snad proto že to TjiuJe státi o ně
jaký ten dollar na daních více?!
Věru přátelé než dáte svůj Mni
rozmyslete se dobře ' Co budou
platný peníze dětem těch mohou
snadno pozbyt co pole — i ta se
v mnohých případech promarnila
a přišla do rukou cizích kdežto
o vzdělání které détom dáme M
kdy nepřijdou tó jim nikdo ne
vezme Jak chceme odstraniti
dnešní společenské zlo kde něko
lik jednotlivců rozhoduje a vlád
ne osudy celého národa —
Máme právo a moc rozhodovali o
svých osudech abí schází nám vě
da — vzdělání bychmi této zbra
ně dovedli užili v náš vlastní pro
spěch Nemáme lidi z našich řad
kteří by nás zastupovali v zákoiio'
tlárnách zakládáme- farmářské
společnosti a nemáme dosti rozhb
du bychom je dovedli svými lit
mi řídili A proto dokud venkov
nebude mít svou vlastní intellijjjcn
ci dokud většina z nás nebude
plně ovládat řeč zde užívanou
jsme a budeme živé mrtvoly v na
šem veřejném a společenském ži
votě Prosté láteření stávající
poměry nezmění zde pomůžt
školství výchova lepší a dokoná
lejší příští jjeneraec
Končím důvody proti" sjedno
cení škol jsou tak malicherné ba
směšné že neuznávám veřejně s
s nimi obírat i Kdybychom' žili
v Hušku nebo někde na Kamčat-
ce nedivil bych se a ještě bych
omluvil jednání těch kteří dne
staví se proti věci této — "nevč
dí co činí" pomyslil bych i ah
v Americe ve 20 -století to jest
přece nemysiitelno Lidi'
klen
10 až 00 roků jsou již-v Americe
kleří prošli celým tím řetězem sví
zel u a utrpení že se něčemu ne
naučili- za celý ten věk svého zi
voly to je něco co' nemohu po
chopit Každého dne to každý- z
nás cítí s-áni na sobě kolikrát: jií
se naše nevědomost na nás vymsti
la A my snad bychom chtěli by
i děti naše zažiti musily tu samou
bolestnou stránku našeho života!
a
Přáelé íuizmj síete se dobře
žijeme a pracujeme pro svoje pří
ští prosvoje děti chceme jim dá
li vše to ne j lepší aby šly do ži
vota a vykonaly plně své životní
poslání Jejich šlěslí a jejich o-
sud je dnes v našich rukou a tu
díž vykonejme rfvoji povinnost
dejme jim školy — vzdělání tak
aby v budoucnosti staly se plat
nými členy celé lidské společností
To budiž naším vodítkem nežli
svým hlasem rozhodneme o bu
doucnosti našich škol Nepošlou
chejuie hlasu těch kteří maji
strach' že to bude stáli peníze Na
še děti za to něco budou mít
Dnešní školství stojí také peníze
a jak uboze vypadá ta naše mlá
dež když školu vyjde víme nej
lépe každý z nás! O tom se ro
zepisovat nebudu Dojem jed
notlivce uřtoupiti muíí zájmům
celku Všichni řkolu n-'i blízku
míti nfmůžeioe mmíin" s podro
bit! poměrům a učinit: to nojlpfcv
co" se za daných poměrů v zájmu
celého distriktu učiniti dá
Konejme každý svoji povinnost
tak jak dobu toho vyžaduje!
J Sklenička
COLOMK S 1) 11 ledna P20
— Ctěná redukce! Laskavě o
tiskněte tento dopis v milém mi
"Pokroku" Přiznávám s mnohn
jinými čtenáři že jest mi "Po
krok" milým u dovolím si zde
podat krátké vysvětlení proč mi
tak milým jest — Že člověk jest
křehké stvoření ]5oží dokazuje i
Pible Svatá u z té křehkosti se do
pouštíme přehmatů a přenáhlení
Veřejné mínění — president i
kongres Spojených Států dozná
vají že se ubíráme nyní skrze vel
mi kritickou dobu po-válečné re
konstrukce a právě snad proto vše
se pohybuje ku předu v nerozváž
ném divém kvapu Předně ty o
hlášky všech výrobků jsou příliš
přehnané a nelze se dle nich po
většině řídit ani jim věřit
Nyní ta móda sě nedá slovy již
ani vypsat a k ní patří automobil
Ach! — Ouvej! — tomu kdo ho
nemá zač koupit to zahrnuje na
še domácí truhle a nyní ta politi
ka Každá strana má své anděle
a tu neplechu odstrkuje na dru
hou stranu A z druhé strany se
děje to samé a nikde žádný střed
nebo konec Ku závěrce — jdě
te do kostela a tam se dozvíte že
nejen nám nyní hrozí rekonstruk
ce zde ale i peklo horoucí po naší
smrti Těmito vyhláškami a hroz
bami je tisk všeho druhu přepl
něn' a nemůžete si- pomoci aby
ste na to nepatřili až z toho ná
sleduje únava
A já pokaždé když jsem takto
celý znaven seknu tou četbou na
zem a vezmi milý 'Pokrok' a čtu
dopisy v těch hledám pravdu
zábavu a zkušenost (obzvláště z té
vojny) v'"'" - "
Minulý tok na naší Hosebud so
k nám zachoval tak prostředně
Počasí z jara byly chladné a mo
kré a rolníci měli málo času správ
ně zadělal obilí a též i při sáení
kukuřice měli smůlu a k tomu ti
červi tak silně škodila že mnohý
sázel potřetí a tím ovšem se ku
kuřice příliš spozdila Pak přede
žněmaVcvIádalo sucho a obilí ne
dopluilo na plnou úrodu takže ú
ruda drobného obilí byla polovič
ní ( Po žních se ale dostavily do
statečné deště a kukuřice všechna
i ta pozdní udělala dobrou nrodu
jenom že si zima pospíšila a 'při
šla v polovici listopadu se sně
hem a mnoho kukuřice bylo ještě
na poli k loupání Na štěstí San
ta Claus se postaral před samými
svátky o teplé a mírné počasí
Sníh slezl a je stále pěkně čímž
bude lze dohot oviti celou polní
sklizeň nežli přijde ostatní oče
kávaná zima
Naše městečko jest suché a ti
ché i pan poštovský doznává žo
musí býti sucho i na jazyku ne-
IihI' prý obdržel mnoho psaní brz
kolků domnívá se totiž že zasi
latel neměl dosti slin na' jazyku
přilepit poštovní známku
31 ůj zvěčnělý otec prodal v Ce
chách pěkný majetek aby zachrá
nil rodinu od habsburského jha a
zavezl- nás do této země a udělal
nás šťastnými a neodvHslými vše
chny napořád A proto si všichni
velmi vážíme naší nové vlasti a
na důkaz dobrého občanství na
začátku války dva moji synové se
dobrovolně dali na vojnu a já sám
jsem přispívlil finančně co mé sí
ly stačily
Nyní jest po válce která za
končila nad všechno očekávaní
krátce a dobře ale mír prý žádný
ještě nemáme Naše země prý se
nalézá ve velké rcnrjratiisaění kri
si a jest prý -zapotřebí bedlivosti
i práce všech dobrých občanů k
v -Iři 11 1 1
udrženi americneno nianonyin
který si vyžádal přes dvě sté let
pilné a namáhavé práce nežli by
lo možno nám zde se postavili na
ten vrchol slávy na kterém nás
celý svět vidí a se nám obdivuje
Prožil isem v této nové vlasij
Již přes padesát M a právě těch
to minulých padesát let naše A
inerika udělala ty nejvetší pokro
ky v historii celého světa To je
hlouba naše — tottz sestáného
pokolení které dříve nebo pozdě
ji musí jiti tam odkud není ná
vratu a z toho by si nynější po
kolení mělo vzíti příklad bude-li
totiž chtít udržet zdejší pokrok
blahobytu v toni kroku jako jej
udržovalo pokojení předešlé
Na základ mé zkušenosti a
mých rozhled á n-i nyoějfcí pomě
ry dovoluji si varovali přišlí po
kolení před marností dosáhnout!
fatčstí u udržet i ten blahobyt kto
lý až dosud zavládul způsobem
jakým se toto nové pokolení pou
Ští budoucnosti vstříc Já úplnS
odsuzují způsoby nového pokole
ní a v tom se shodují ne svrcho
vaností nebo vládou země Celá
naše americké blaho je založeno
na těžké a pilné práci všech na
šich předků a naše blaho zde pad
ne tak brzy jakmile přestnneino
pracovat a ta práce se dnes kaž
dému hnusí A výpočty všechny
dohromady bez práce nebudou nia
platné
Paní' Teta Vítáinvásová nás ča
sem svým dopisem zalehtá až jo
nám do smíchu Kdežto pau Hun
dus do nás časem šťouchne jako
do vos Však to vše patří do na
šeho blahobytu — ani zlato sc ne
třpytí pokud neprojde skrze kru
tý oheň S panem Kiiiidusem sou
hlasím ve dvou hodech On na
pomíná k pilné práci a já též což
znamená základ naší americké
vlasti a on sbírá staré hřebíky a
já též což znamená opatrnost ne
boť nezáleží na tom mnoho -li vy
děláme ale záleží iimoho-li uše
tříme a tak kdo sbírá staré hře
bíky zajisté nerozhazuje novó
dollary
Když se Adam potuloval v ráji
uznal Dfili že není člověku býti
samotnému a stvořil mu společni
ci A proto já věřím ve spolky a
spolčování pro dobré účele a
zkrátka řečeno není žádný "lo
ket dobrý" který neměří stejněj
na obě strany A nyní všechen
průmysl v celé zemi je spolčen a
výrobky mají stanovenou cenu
dříve ncřli jsou vyrobeny na ur
čité doby ku předu až třeba rok i
více To je ten kapitál kte
rém se rozpřádají řeči a naproti
tomu proč by neměla ta práce
dělnická na které je založen ~
kapitál blaho a zdraví národa —
míti též to právo spolčovací s ur
čitou sazbou mzdy
Když byla evropská válka v
největším j proudu my jsme zdo
seděli za mořem :?(M) mil širo
kým a k tomu jsme byli obraženi
Monroeovou doktrinou ale co
náni to bylo platné? Ovšem že
nám nemohl Němce házet bomby
na new-yorský přístav následkem
šířky oceánu ani nenudil nás zdo
na západě vyěudit svým barbar
ským kouřem před nímž nás zaso
chránil náš dakotský severák On
nám pouze zakázal přistáti u pří
stavů Anjrlie a Francie čemuž
jsme nemohli dopustit My po
třebovali jejich obchod tak do
bře jako oni náš a proto' jsme so
spolčili a nesli břímě s nimi
Když bylo po válce a pan pre
sident Wilson projížděl Evropou
a kázal sbratření všech národů
všechny národy natahovaly k ně
mu pravice na důkaz sbratření á
všichni se sloučili v jeden spolek
ku fedrování blahobytu světa pro
věčné ěv a všichni to též při
jniuli kromě naší politické maši
nérie která se snad obává něčeho
horšího než byla minulá válka —
a co pak lby to mohlo asi býti I
Nebybjf jsme v žádném cvrop
skěiu spolku když vypukla válkl
a přece jsme museli válku zakon
čit 'Když později budeme s ni
mi ve spolku horšího snad nám
připravit nedovedou nežli zaso
jen válku Americký soucit ne
dovolí válku a proto jaký strach! (
ze sousedů když jsme nehol til
zdarma hájit tnezinárodní mír
Abraham Lincoln zvěčnil svou
památku co osvoboditel americké-
tyo lidu a zachránce -americké svo
body a AVoodrow AVilsftii zvěčnil
svou památku co osvoboditel ce
lého světa a advokát svobody pro
celý svět Obzvláště k nám Slo
vanům se velmi laskavě zachoval
a kdyby se zde v 'Americe založil
"Klub na sbírání peněz na "Wil
son fi v pomník" ku postavení v
Praze v ("'echách přidal bych do
toho fondu co by mé síly sta
čily '
'i těch prožitých padesát leli
zde v Americe vŽdý jsem cítil tí
bii a stínnění že ten náš český ní
rod který ač byl první při re
formování věcí duševních první
pro vyšší vzdělání a první na po
kroku vzdělanosti přece byl ne
přítelem přemožen a pošlapán
Nyní nd srdce plesá že jsem s5
dožil doby kdy fícch "bude zaso
slavným národem a ku veškeré
té staré slávě přidal dcťU Vavří
ny kterým se niyfilíeí svět mmt
V
II
( Pokra iov4ní tu tV: A )
