Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, January 21, 1920, Page 2, Image 2
í T 4 ftmna 8 pokrok dne 21 jnty !Í i- i POICROX PUBL CO rcncs ZÁPADU atíital vydáni ♦ Crete pro Salino okres Nelraskas Ve SokajUr CUrksoa pro okres Colíax Neferaskai vo WiUon Ku pro ttit Kaasai ▼ Oodir Bapids Ik pro stát Iownj v ét Ptal a Mlnneapolls Mlat pro itit Minnesotu i ▼ Tradall & D pro státy South Nortk Dakotu TftEDPLATNÉ: Pro Spojeni Státy 1250 Pro Kanadu (305 Po československé republiky $360 Zásilky peněžní dijtei se pomoct po nřiních poukázek Eipress Money Ordere) bankovních poukizek (Bank Draft) anebo ▼ registrovaném dopise Oznamujete li své přestěhování udej te starou i botou adresu Dopisy s kruh a čtenářstva uveřejní me ochotnt Musí tyti slulo ptané bez úmyslu někoho osobni poikoditi a podepsány plným jménem at jii tmi by ti v redakcí utajeno anebo v dopito uveřejněno 11 VNÉJŠÍ A VNITŘNÍ NEBftl- tfiLÉ ČESKOSLOVENSXA J fib Pronášejí-li se u nás politické řeči o příštích našich poměrech mezinárodních i vnitřních vypa dá to někdy jako vyhlídky do bu douenosti téměř idylické S okol jiími státy budeme y poměru přá pllf'ni nebo asDon korektním a doma se budeme ehóvati ke všem cizím národnostem naprosto spra vpílliv? a rovnonravne abychom z nich udělali dobré občany státu Tak si růžově zabarvujeme budou cnost vycházejíce pouze z vlast ního stanoviska i přihlížejíce ke své dobré vúíi To je ovšem poli tická poesie kdežto skutečnost ne pochybně bude vypadati mnohem jinak Především nesmíme se nijak kla mat i o tom že sousedé poražeuí Jtteří nám jako vítězům musili po- f stoupití část území tedy rakouští j říšští Němci a Maďaři budou po mýsleti na odvetu i budou se cho vali k nára více méně korektně je nom potud pokud nebudou mít i naděje že by mohli zvrátiti nyněj ší evropskou situaci Není přece možno si "přédstaviti že by Něm ci á Maďaři u nichž byl nacionál ní fanatismus vypěstován až k zu řivosti náhle se smířili se svou po rážkou a jejími důsledky My šlenka odvety bude u nich žiti ji stě velmi dlouho a dle toho bude 'že zařizovati jejich zahraniční po litika Snad teprve v nových ge neracích jež samy neprožily drti- vý účinek kátaštrofy pb šílenéhi rozmachu' k světovládě móžúo 0 čekáváti změnu ve smýšlení údr-ží-Ii še nynější stav dosti dloiiho PódobriČ bylo tomu Vc Francii kde po roce 181 všechny ''niysli po vznášela myšlenka odvety k níž po mriolío let směřovalo veškeré úsilí S novou 'generací a změně nými mocenskými poměry však "snaha no 'odvetě ochabovala — Před sochou 'Štrasburku v Paříži konaly se- sice každoročně vlaste necké projevy ale již spíše pictní než hrozivé a je nepochybilo kdy by Německo bylo samo válku ne vyprovokovalo že Francie by se byla do odvetné války již nepu- slila Paul Deroulédc předseda ligy veteránů z roku 1871 jeden z posle"diiícb houževuátýeh hlasa telů odvety jenž žemfcl nedlou ho před válkou byt na sklonku ži- "vota svého pokládán vlastně za fantastti a teprve nyní hodlají tnu postavili pomník Udržení nové situace však závi sí na mnohých okolnostech a pře devším na tom podaří-li se uspo kojivě vyřídit i posud jáerozřcšené mez i iuí rod ní otázky aby z nich ne vznikly nové konflikty sane-lí se Svaz národu pod aegídou vítěz ných velmocí skutečně rozhodují-ť-ítii mezinárodním činitelem o c-em sé namnoze projevují poeliy ly čewíiž však Cleutenecaii Lloyd Oebrsre Wilsou stále důvěřují a konečné rozřcší-lí e ruská otázka íakovým způsobem aby sjednoec fné tiebo fedérálisovatK slovanské Eiisko mohlo obnovit i svůj dřívěj íí Hiiifr k moeestem Dohody M di-liiíri nový- Kistciii -r)horJiié jííf vaÍLy-StZttýrlj velmocí v v{ tové pllit!? při čemž hj o všem munilo dojiti k přísluSnéaiu dopl-tSt volně Se &vývirkem nenift- néul a rcvUi mírové smlouvy Zatím vSeohny diagnosy potvr ují hončísní i mentalita Nřmeů se neměnila odhuluji se stále no vé nřmcké intriky jako nejuo věji komedie kterou hraje gene rál von der Oolti v Kuroiinku ve francouzské sněmovně pak pouka zováno že kc německá armáda ob novuje tajní a že nebylo učiněno vš čeho je třeba ke hkutečnému odzbrojení Něiwcka Nám kteří známe Němce lépe niv jc znají na západě je také jn mio že žádné výSiody jež pojcii ci poskytují rakouským Němcům třeba i na náš úkor neodvrátí vi ňské politiky aby netíhli k N8 nucku a aby h ním nešli v kritic kém okamžiku proti sjHijenertm tedy i proti nám A poknd Jde na to íe se roz kmotři luknfta ny následkem připojení západních ulicvských komitátfi k Rakousku Tyto koiiíitáty jsou příliS nepátr né proti území jež z maJarského panství připadlo k Československé republice kromě toho pak "Maďa ři nemohou očekávati Že by a "ná mi mohu spoiecoe pracován proti Rakousku kdežto v Rakousku na leznou vždycky ochotu k intrikám proti Československu Oštátně již jsme viděli nejen Belu Kuna ale i Friedricha klcdati cestičky do J- (luč'a ke společenství maďarsko- raKoashťiuu uiuzc ihkc znacuc přispět i bude-li maďarská menši na v naší republice postupovati spolccněs německou menšinou jak je v plánu německých politiků S dalším sousedem Polskem se nalézáme ve vážném sporu a měli jsme s ním již vojenský konflikt O tom co ze íporu o Těšínsko Spiš a Oravu nnňže vzejiti nelze posud nic určitého říci ale dnes již sotva lze očekávati že by do šlo k mírné dohodě a rozřeší-li se oťázka těšínská jakkoli jinak bu de přátelský poměr mezi námi a Poláky na dlouho vyloučen třeba by samozřejmé rozumové důvodý odporučovaíy těsné spojenectví oi bou národů 'jako je kdysi odpo ručovaíy rovněž mezi řrby a Bul hary Je také pravdě podobuo že od Poláků nás ješte více oddálí stanovisko jaké zaujmeme k "ob rodě Ruska ncbóř Rusko při svénl znovuzrizetu se střetne na vj-ch západních hranicích s aspiracemi Poláků Při tom bude konečně vyřízena i otázka východní Hali če na niz mamě znacny ajem pro přímé spojení s Ruskem třeba že pak bude nutno odevzdáti bližším soukmenovcům Karpatskou Rus kterou jsme prozatím přijali v o chrauu Že Dcnikin právě uznal Poláky za spojence proti bolševi kům nemá jiného významu iiež la se tíiiL prakticky upravuje poměr mezi oběma armádami jejichž bo ky sč dostaly do styku : ' Jcdmý sousied s aímž nemáme přímého sporu je RúrotiBsko Leč Rumunsko je již v důvěrněni po měru s Polskem s - nimž sé ' také domohlo Společných Hranic zábra vši celou Bukóvítiu i žiíačiiou část uhro-riiského úzetní a porjdábajíc nas tákto ódřiznouti Od Ruska í'ři" znóvužřizeuí Ruska musí tyto prehutaty "saíhožře jmě býli titip ra- veny a tím samým odpadnou na še společné hťáníw s Rtímůnskera s mniz pak budeme Spojeni jen me- ziuárodmm tokem Dunaje Rozhlédnemc-li se tedy kolem sebe vídíráe že — dle pořekadla : mnoho 'nepřátel mnoho éti — za ujímáme ve střední Kvrof místo veliui čestné A postaveiií naše -je tím povážlivější ží všidini náro dové kteří stojí proti nám za hra nicemi iirajt své soukmenovce ja ko menšiny v Hašem státě Jsme jako ' v í obleženém městě" v němž obléhající vojska mají své stou- penfeo pracující pro ně vcrai nro středky Ukázalo se to již jasiíě maa a rskyini agitacemi a sabotáží na Movcňsku i í tajnými ozbrp je nymi organisacemi Némců v Ce chách a na Moravě Nejncbezpeč fiější ovwm je meušbia německá jak svým počtem tak i svou ucuá visti k našemu národu: Učiniti i teto menšiny dobré Občany Ocsko slovenské republiky jc wiad rpro Mlmm íiělfolikíi generací jři nor tii:ílii(ii Ai ' niiuuviu voji aic pro jiejunzsi otjfioiienost musíme býti připraveni na tuhé boje Míněilí m izo irzy dospěl t k smírnému na roviíání a že to záHÍ nmú jen na huh bylo y nr-liorázfioil iíaívnó sn Ke Kiiiiru hyb by rpřeíc viím in™ nmtnivv straiíiieli me o tu vůbec srovnávali nebof takové urovnání přihlíží jen ke vnčjsi stráuee konglomerátu ná rotlnňští Ve Švýcarsku však ne uí ani vědomí o různé náibdnoitl nýbrž spoáiné třadioe á odvěký vývoj skutečně způsobily že avy carští občané různého jazyka tvo ří jednotný politický národ v je hoi íástech w neprojevují senara tistieké snahy ba naopak celek půsftbí ještě přitažliví jak viděti z případu vorarlberského lest to tedy ve skutečnosti pravý opak našich poměrů Němečtí vůdcové ostatně již pře dem ziremožnili opravdový mír tím že svým politickým snahám vytknuli nepřípustné cíle Nespo kojVijíee c rovnoprávností oběa nft žádají zvlAStní právní postave Maďary nemůžeme příliS spoléhat ní jako národní celek vlastní stát ve státě což jc sotva slučltelno s pojmem československého státu o neiií poehýbnosti kdyby se jim v irřjaké formě i vyhovělo že by áh hned dále a milovali by uplatnit! zásada wbeurěení kterou prohla šují ve smyslu odtržení od repub liky Vůči Němcům u národnostním menšinám vůbce které Němci sje- Jnotíti chtějí v odbojný blok pro ti ham jo možná jediná rozumná politika: Dáti jim bez flzkoprsých obav všechno co národní stát při své povaze může povolitiiijjiykO" výnt menšináin ale záreJřJěd- čiti železnou peťnost a rozhodnost proti sem snahám povrnf„m a otáttt nebezpečným Jií faj{óvv-n jHistupem může i rc[in)jj{a zj0tj_ usni anohi a vire i l0íMtku by bylo marným ehtíti K pevné politice na -vcnok j u vnitř za Tak velkých rb{ bylo by ovšem třeba aspoú jis ko lidovanosti v saméiu Jiál0j vý je představitelem stát J jiCv Ukazuje se již že ani vřuj jqJ ným menšinám nebude přeseii taee našeho národa výstupu i ko celek Sociální demokrit' ží se získati "soudruhy" % sin aby sesílili své řady pij 0_ statním stranám v příštím ljrja mentě' a posud není známo a výpalné jsou ochotni jim z to vouti nrome toho pak stojt v ěfl-íem bolmtíí To není fráse to jc hkuteřiioM I)oote abych Vám pověděla pmlohcilstVÍ il l)thitý člověk v íiméiii kra ji Míl velké statky továrny a pe nfre v eiíeh bankách i podnleluh výhodně investované nám {il na jednom zc statků v krásné kraji ně a pracoval Přišla jednoho dne průtrž mra cen jki deštích a bouřích rozvod něné vudy odplavily úrodu pode mlely slaveni -Uutkář Uchýlil se do ttiHlé sušárny na kopci g mla dou ženou jež prudce onemocněla Vidí statkář kolem poušť žena v nebezpečí životu Hrdý od při- rodv Vydám-li se k bratru za ho- rou požadáin-H ho aby pomohl — ts tu pomoc rychlá dám-li se ila cestu na svůj vzdálený statek do- píši-li do bank budu týden Ctr- náct duí bez pomoci' Co bude se fcnoul l'mře! A přec jdu lak že brák ač jsem bohatý Těžko bylo statkáři hlavu složil do rukou a horce plakal Tu žena iia 'chatrné iiosteli v horečce zaúěla vyšel a zamířil k bratru Hrdtfe mu kovo vě bilo a čelo bylo klidné Zakle pal na dvéře á řekl: "Hrátře po- it_i:i 1k!i la- 1e- dáčh československé sociální nirikrneio tako nrinn iienratli r sltoslovenské republiky -Levé k-j dlo soeiáhiě-demokratické strany které iiepřectává býti její orgaiii ckou částí hláá ve svých tiskó výeh orgánech nade vší pochyb nost jasně a určitě že prolctariát nemá zájmu na republice kterou prohlašuje za stát měsfácký přes to ze socialiste mají vládu v ru kou i'musí prý míti jedinou súa- hu eo nejdříve tento stát rozbou rati Vládní strana fiociálně demo kratická pak tytó zjevné nepřáte' le republiky trpí vc svém středu neodvažujíc se nebo nechtějíc o proti nim vystoupiti lo je příznakem doby a tito suád ncjncbeřpečnější z vnitřních nepřátel státu budou konečně uči- oěoi neškodnými buď vnějšími ú emky události světových nebo vnitřním konfliktem Národ jen?] by neměl sily aby jc odolal mu- sil by se proste vzdáti nároků na vfasliu úárodiií sfáf -Nářoďuí Li iňy 'v VÝZVA Z ČECH iiaiady ua obou e takové stinně ueojeeké z o'ú dohio k be MiáhiJiuu jířcpa-Jcuf íedé ÍLol v (Československá informační Kaucelář) Ur Alice O Masarykova před sedkyně Československého Červe ného kříže posílá československé- mu lidu v Americe toto jíro volá ni :' " "Používám 'příležitosti -'odjezdu pani Karmazínové aWeh Vám po: šiála tolito dopis Jest to prostá dobrá žena a po ví Vám jak zde žijeme- a jůk prá eujeme provedla jsem ji po kan celáři a skladištích viděla všech no na vlastní oči a poví Vám co Československý Červený řříŽ za tři čtvrtě roku vykonal Mně dovolte abych psala o toin co mám na srdcio čem přemýšlím a ít čemu směřuji : Rodáci ! Jest i oiuu skoro rok o vydobyta nám svoboda Mnohc je teď nářku a kritik jedna' však zůstává nezvratnou pravdou : za ku rok se vykonalo mnoho Aine riélí žniTiaíisté kteří teď te'pDbIi ku waí procestovali -fodivelú a tíznáoím mluví o našich obděla ných rolích h úctou hovoří o ra dostné vůli k tH:i lidí dobrých Probotfzímc se k pravdě 'pro- boizíme se k svobodě Obracím se iui Vás jméueni to tisíce tlětí si- rot k ťí a vdov kjí ir dósíh) tic dostatkem a-praVmi VMM':'eo íin lo rdate 'ponese Vára úrok liéíuí-' tc-U tak ludetíi vduií UpU uwi volú se přivalila rozbila stave ni zena nemocna jsenr oonaiy a lc dnes bez tvé pomoci níábyňcmc Nežebiám prosím a žádám" Prátr hluboce se mu poklonil ho hrdosti a neštěstí óbjál jej a nomohl mu Do roka a dne bratr vše mu od platil a že zachránil mu ženu la kovou láskou a vděčnosti k němu zahořel že nebylo mezi nimi jen bratrství ale takové přátelství Jtcré tvoří na zemi nebe Tolik p(ylobenství % -Vaše země je bohatá evropská :Ve výhodná lid nadaný ale kyjj' jsme do válečné litice vtaže ni pf0' jednomyslné vůli národa Obrá"' rozvráeeni vůlí Němců a 1c „f Přemoženi atný by to byl obchodník kter' wv nevěřil že včasná iomoč uvol"1 síly národa Potřelmjeme ou pomoc a pak suroviny a ňvřr' který nám dáte bude zdra ví" ' _! jum rasnycn urosu _ pQiliyej'' se dui jmiic m- iim ÍVoši ' H"'81'0' — ac D°j nejVť' líás Jc'£"i tuto 5řuu a sl'atl příští i "ažte — děti jsou inezi námi i' u''a teď za zimy červené nosí? hi bílé tvářičky a jejieh ťatíuko fvé jpod druem v Sibiři ve Francii L- kde ještě!! Paříž bájila těla jc jich otců Vám jejich krev uspoři la syny a otce ! Podívejte se ! Kdy by byl průlom u Paříže sc podařil léfa by byl trval boj 1 Na tisíce by bylo padlo svobodných synu velké Vaší republiky nad níž ve volném větru třepotají sc hvězdy a pruhy Mílliony'a milliardy peněz byste nebyli litovali! Přeložte tento list do angličiny a vzkažte mýiir rodákům neboť v mých žílách proudí krev otců póu toíků — řekněte jim že cekáme Že povinnost svou pochopí Jsme lidé práce nejsme lidé slov — nedejte proto aby te na nas za pomínalo Jsou u Vás vcjjci jednotlivci jiz chápou úkoly — tak Uerbert Jlóo ver a jiní Červený kříž americký pomáhá — ale iby ebeeme aoy a meriťkýuárod pomohl A k varn se obracíme s uapro stou jistotou V aší povinnosti je předně abyste sami pomohli pak abyste vysvětlili Širokým vr stvám americkým kdo jsme Uvědomte si toto: v těžkých si t nacích nepodléháme ani bolševis inu ani reakci ale svůj osud'svúj lil svou cenu vidíme v novém svě tě již tuší president' Wilsoli mluv čí ušlechtilého národa amerického v Kvropě A nyní prosím 'abyste přiložili ziioVu ruce k dílu : Vybírejte pe nížena dejte je Hooverově roissi jež zakouóí předměty a Šatstvo a pošle jel Sbírejte áatstvo "obnoše né" a hlavriě boty boty u boty Posílejte do jářa a otálel Pra ťujte s iiami zijlc s nuuu S Vy ne Víte jak lidem stoupají slzy do o čí když berou do ruky Vaše dár ky s krajkami jež jste v práfzd ných chvOíeh háčkovaly nevíte jak umdleué ruce žeu znovu chá pou se práce aby ošatily dětičky uklidily jun -- jen proto žc oiiy dráZi spí v chladne ziiii věří žc znovu našli za mořem dra- ié své? Vy iicvítC jak zlí lidé á věčně krítjcké jazyky sobců a le- Moehů umlkají- ledyí vidí Vasí práci praet drobných lidí velkých srdcí Vaše dary dělají divy 'a vdcěiioHt Menu lézá Vloy j- ' Pomáhejte nám ' vyVťvat' v ío- zuáiié pravíes věřte uáru íi učte óás žít pro yelky cíl vž'ly á všude Lpniuuu utu tiskuu ruLu bvz konce A 0 MASARYKOVA Na Hradčanech 17 října lílí' ' P tf — Zasílám adresu na niž se čikoslovenské spolky mohou obraceli postará se o uveřejnění dopisů i jiných propagačních zpráv rovně] o transport Dárky adresované jednotlivcům však ne přijímá Adresa: New York N Y„ 11C Broadway Amerieau Itelieř Ad ministration European ('hildren's Fond Czechoslovak Department PCCLEDNÍ ROMAK0VE0 VzMiiiíuka ktcréhoH podzimní ho vcěcra v Praze rolsu 1914 Se tkal jsem se na ulici se známým našim spisovatelem který mi pH- dušeným hlasem sděloval nove zprávy kolující právě po Praze x postupu Rusů Vyprávěl tm mezi jiným Že deputace ruských Čechů byla nedávno přijata carem kte rý prý ji přivítal velmi vřele a prohlásil Že do Vánoc budeme již "jedna rodina Nikdy nu nevy mizí z paměti vroucnost hlasu to ho starého již muže sálavý jeho po hled v šeru večera tonoucím v za plave pouličních světel když mi vyprávěl o "bátuškovi!' Jc to je nom drobná episoda z dqby kdy u pás horoval kde kdo pro Rusko a kdy se pokládalo za nevlasteuecké každé kritičtější slovo o jeho situ aci Zapomínalo sc s lehkým srd cem že je to Rusko carské Pou kaz na tuto skutečnost byl odbyt mávnutím rukou ano carské brň- zovlády která byla ještě vc svěží paměti z posledních let před vál kou nesiuěls otevřeně vzpomínati jestliže jsi neničí býti pokládán za člověka nejistého za sprezenee o- něeh nenáviděných kteří nás Sví rali tak těsným kruhem Nejprve den svatováclavský a po něm Vá noce měly přinést i rozhodnutí se strnuj' Rusů Ačkoliv se lhůta pro dlužovala naděje našich rusofilů neklesaly Ji představ které si oni vykouzlili o osvobození naší vlasti itomanovci nebyli nikterak vylu čováni Zejména velkoknížc Vla diriiír kterého -fáma vyhlédla si již za iMiMoucilio ccslieho krále stal se u nás velmi populární Ryl hr dinou anekdot kteréž kolovaly o porážkách pkouských vojsk a jak rychle sc zakořenil jeho kult ni uás tom jistě nelépe svědčí o kolnost že mnoho ' dětí naroze ných v jn-vních měsících roku 1915 bylo po něm pojmenováno Přišla řada zklamání kterým se zprvu obecně nedůvěřovalo která ale posléze podlomila naši naivní víru v ruskou pomoc Obraty pro nás nevysvětlitelné nastaly ve vá lečných událostech Začali jsme chápati jejich dosah teprve když uastala v Rusku revoluce Tehdy teprve se nám zdálo že vystoupil ze zákulisí tajemný' režisér strašli vého" krvavého divadla aby usvěd-i čil ony fanatiky a snílky z roku 1914 z 'bczměrué bláhovosti Te hdy teprve jsme poznali žc rázný krok dějin Spel k určitému pevné vytknutému cíli chtěje zabrániti tomu co by si bylo vyžádalo dal šího dlouhého obkladu á tolika no výeh obětí v případě žc by bylo došlo k spluěni oněch pošetilých snů o ruské provincii v českých ze mích V ceskc dusí odebral sc v ně kolika letech války proces v němž byla přezkoumána politická zku senost našeho národa za celé sto- etl -- - Jen z neznalosti Ruska a jeho sKuieenyeii poměru monia u nas vzuikijoiiti a tak w rozšířit i nadr- v jeho j)římou účast na našem osvobození ' Poddávali jsme se j'iříJis naší obroziíiiské tradici za pomínajíce že sen který byl toli ko nutným východiskem z tisnivé situace našich ' buditelů nemůže býti nikdy realísovóiu Domnívali jsnič se žc Rusko známe víiuc-li o nem neco z j-ho literatury Za tím však ojiá jej íce se výtvory té minulé již generace velikánu ru ského písemnictví kteří ve své vla sti jako misionáři v zemi divochu hlásali své evangelium nevnímali j nic skutečností která k náin pro- ní ku la ze zpráv o politických Li- losJeeh v Rusku a byli jsme ne teční k osiidu svých ruských bra tří třeba že jsme od nich očeká vali spasli Tato spása přišla lee doť-éla jíná'iM'ž kterou jsme oce- káváli spása velká tragická spá- hu pro -'Celý 'svět a nikoli jen pro na Jak Jsme si vc svém sobectví přáli Avšak dosud jo tu tolik vé- r nevysvětlitelných 'tolik motivů fvybaveiiýcli i špléf í chiiošii v t f érem si? zmítalo ' a dind žmítá llikofřelíttš i" Určitě rýsnie im Wzádí dějin jeho liiohutué ifesto 'vkůpiťd=ké : : A tu jakoby opona n nll více tušili než viděli jsme proset ijtí ' velké děje se zvedla — když pře čteme si spis francouzského žurna listy Charles Rivefu "Poslední Romanovec" le dobře ie jako první vAZný informační pramen o Rusku za války a za výbuchu re voluce dostává se nám do ruky kniha kterou psal cizince posu zovatel zcela chladný a střízlivý Rivct maluje obraz Ruska mt vel kém přelomu jeho dějin s důvti pem zkušeného diplomata h roz hledem praktického kulturního hi storika a možno říci i s uměním zručného malíře skizujícílio udá losti a lidi s lehkosti a jistotou které možno jen obdivovali di plomat — autor dlel v Rusku ja ko dopisovatel Tempsu — vytýká svó vlasti neznalost pojit ické chy by kterých se v Rusku dopustila a přiznává tu otevřeně Okolnost již dosti známou že světová válka sc připravovala ve Francii jako v Německu které bylo jen methodi čtřjší a soustavnější ve svých do byvačných plánech Nezajímá však nás tolik tento rámec jako vlast ní plátno obrazu v němž bystrým pronikavým pozorovatelem je za chycena tragikomedie dvorského zákulisí petrohradského kde nut no hledati příčiny všech válečných přemetů předrcvolučuiho Ruska Neméně poutavé jo vylíčení revo lučního převratu v Petrohradě ab dikace carova a konec slávy dvor ské kamarily v kasemalách petro pavlovské pevnosti Chybí sice hi storii -posledního Romanovec do datek v němž by figura tohoto po tentáta zmizela nadobro v propa dlišti ale chápemeže takové vy líčení osoby pokud stojí v prud kém světle „velkých dějinných chvil postačí a že jen to bylo ú čelcm knihy vydané v květnu ro ku 1917 kdy další osud carské ro diny nedal se ještě předvídati — V toni také spočívá plus této du chaplné a bystré knihy: že nežene sc za sensačností nýbrž chce po- dati poutavý obraz vzdělanému světu obraz který static sc nepo chybně důležitým pramenem pro budoucí historiky neboť nesbírá studijní materiál z druhé ruky — čerpaje namnoze z vlastních dobo vých zkušeností Světlo v jakém tu vystupuje po-: slední Romanovec odhaluje ue-jni-losrdně chladného jicteč)ého mu že jakýsi fantom člověka který vnesl do dvacátého století kus středověku snad jen proto aby naplnil osud svého rodu Jeho pů vodní nevyslovený poměr k ženě s kterou se oženil bez lásky změ ní sc společným zájmem o osud dí těte ohroženého záhadným způso bem vc svém zdraví v neblahé pouto které vede k uplatnění 1e- obinezcného vlivu německé prin cezny na osudy ruské říše Dvě po litiky tu zápasí: v Osobě carově trpuým odporem a v oSobě jeho ženy výbojnou panovačností Poli tika dědice který nechce ani na píď ustoupiti před dobou mu ne přátelskou bojc se aby nepozbyl uččebo z jmění Svěřeného mu je ho předchůdci který jc schopen této své zásadě -obětovali willio u'y životů svýeb poddaných ií po Htika cizinky která uapíuá vše chny své síly aby uplatnila svůj vliv na státní záležitosti na úkor carské rodiny obklopuje sc toli-ko-svými lidmi z říše kterými ob sazuje iiejvyšší místa "úřednická a ovládá tak dle diktátu z Iterluiu celou ohromnou ruskou říši K do vršení zmatků uplaliliijc se tu je ště politika milců' která je často rozhod lijící V řadě milců kteří mj vystřídali u jH-trohnnlského dvo ru za vlády posledního Romanov ec vyniká Uasputiu zjev upíří zvrhlosti který ssuje krev svého národa Jako jeho zánadní dru hové z minulosti' pověstní šejdíři' Cagliostro a j také touto sibiř ský sedlák obratně operuje mag-' rietisniem a vyšvihne sc pomoct něho až k vládnímu veslu kde ze jména za války řádí jako ticspou- ' i! 1 f : luue uivoKc zvuč jo iojaucc na sopce jejíž výbuch také nedá na scbcdloiiho čekati Jako pohádka cte sc vyprávění o domácích 4ba vá h které vystřídávají v cárské rodině vyřizování státuřeh záleží (ostí: kdy nejvyšší úředník ííác pro zasuwní carevny a její druži ny napodobil je skok pardála byv snad jen prt! tto své Saškovské nadání vývóleu in svůj zodpově dný úřad Tukové wiiulsfry melo íiu-íko vc světové válecí ~ Tyto stránky Kivctovy kníliy dovedou 'jtiáaťi "uejotriejííiuěleuáťeiu- iť - ' - ' '- " "