ČAST REDAKČNÍ
EDITORIAL SECTION
POKROK
DNE 14 LEDNA 1920
V oioamovinf výsladck platí '
ZkoiU "POKROK"nejdřÍT! I
la Ad? crtiímcat RewlUCoint
Try "POKROK" Fint
r
PADEREWSKI VRÁTÍ SE DO ŠVÝCAR
NEDALEKO malého u velice
malebného městečka Mnrgc
stojí švýcarský domov světového
pianisty 11 současného premiéra
polské republiky Ignác Jana Pn
dcrewskéhn Riond Bosson Vody
jfTíi Ženevského omý va jí jeho
hrVhy Krásné toto jezero fialo-
výeh vlu je možno spatřili z pra
covny Paderevvského ii za jasného
dne pozorování měnění Itnrvy vod
ze šedivé u zeleni' do niilmřdlé na
druhém břehu poskytuje jímavé
duši umělcově osvěžení i pííjejmié
odpočinut! zrnkům Hora Mont
lilane a jiní alpští velikáni zveda
jí svá stále zasněžená lomena v
dálavách a pohled na zasněžené
pásmo hor opředené bělavým dý
mem par poskytuje kontrast nád-
herně hře hurev při západu sinu
ee nad jezerem
Zámek Padereuského patří ku
ne jkrásiiějším ve Švýcarsku Ne
vyrovná se mnohým sice staroby
loslí ale krásou a malebností stcj
ně jako útulností všechny pícko
ná Zámek sám zbudován byl z
bílého pískovce a jeho běl odráží
se jásavé v letních dnech od svěží
zeleně obklopujících jej trávníku
Všechno eo dum může potěšit na
hromaděno bylo koleni tohoto švy
carského sídla polského pianisty
kterému vždy dával přednost před
ostatními a uchyloval se sem po
vždy kdykoliv cítil potřebu osvě
žení a odpočinku Jeho americ
ký domov v Californii má mnoho
krás avšak švýcarskému obydlí
se nevyrovná
V pozadí zámku nalézá se ovoc
ný sad skleníky vinice a park s
ozdobnými utromy v něm pro
cházky jsou příjemným požitkem
Jsou zde také rozQidé slepiěníky
a zelinářská zahrada paní Pade
rewské Velké množství bernar
dinských psu jichž Paderewski jp
zvláštním milovníkem pobíhá vol
né po celém statečku Jsou to psi
Čisté bemardinské rácc a Pade
rewski býval na ně velice hrdým
dokud zájem o ně neustoupil poli
tickým starostem
Jak svrchu pověděno stateček
tento poskytuje Paderewskému
odpočinek a osvěžení kdykoli po
něm zatouží Poderewski zřídka
kdy pracuje v této pohádkové ří
ši kterou vytvořil si na břehu je
zera Ženevského "Je tam tak
krásně a obklopení tak příjemné
že člověk nemůže se té krásy do-
st i nasyt it a nechce myslit vůbec
na přítěž práce" vyprávěl Pade-j
rewski o tomto švýcarském domo
vě americkému zpravodaji '"('líci
li pracovat i musím jít jinam po
něvadž tam je místo duševní roz
koše a práce pokazila by idylu —
Mohu tam jenom odpočívali a hrá
li si s psy u baviti se hospodář
stvím paní Paderewské"
Ale obyvateKt v okolních vil
lách svědci že zámek tento byl
přece časem Paderewskému více
jipžIí místem odpočinku Někdy
zvláště za čistých a vlahých let
ních večerů krty měsíc rozlil po
jezeře třepetá vé pruhy stříbra
rozhlaholilo se piano velkého mis
tra a vysílalo líbezné tony otevře
ným oknem Zvonkovité tony za
' často byly slyšeny až uprostřed
jezera jak neseny byly mírným
vánkem veslařům na jezeře kteří
na ráz zastavili a naslouchali v ně
mém zanícení krásnou hudbu Hu
debníci prohlašují že byl to poži
tek který nebyl k zaplacení Kon
eertníydně by jej poskytnouti nemohly
1'asto jednalo se o improvísacc
vytrysklé z duše mistrovy náhle
Ale přes to že mistr časem povo
lil hlasu své lásky a zasedl za mě
síčních nocí k pianu přece jenom
hlavně na tomto svém zámečku
odpočíval a léčil svoje nervy kli
dem a krásou Přijíždí val sem v
minulostí vždy po vetyých uměle
ckých cestách a jak sdělily kabe
lové zprávy v minulých dnech má
v úmyslu sem znovu se uchýliti a-
by napravil si tu nervy rozvráce
né politickými starostmi jež byly
mu údělem od té chvíle kdy na
vrátil se( do rodné země k nadějí
ž podaří se mu ji vyvěsti ze zmat
ku Unaven znechucen pohtic
kými tahanicemi a churav Pade
rewski chce se' vrátiti do tohoto
milého útulku v němž strávil to
lik nejšťastnřjších svých hodin a
také i — nejsmutnějšíeh
Zámek tento krásným jeho o
kolíni zakoupil Paderewski před
lety pro svého syna — mrzáčkn
který zemřel v roce 1001 Slavný
pianista doufal zámkem tímto při
pravit i radost nešťastnému svému
synku kterému upřímně byl od
dán Když hoch zemřel na tomto
zámečku Padcrcwski# odjel h úmy
slem nikdy nevrátili se do míst
ktcró připomínaly mu tak truchli
vé chvíle Zámeček nabídnut byl
k prodeji a kupců vyskytl se do
statek ale pianista na konce si věc
rozmyslil Bolest povolila a Pa
derewski znovu nechal zámeček u
lira vit i a jezdíval sem na pravidel
né návštěvy s paní Padcrcwskou
každého roku
Oba se tu oddávali svým záli
bám Praví se že tisíce dollarů
věnovali na různé záliby V Radě
mistr chová velké množství vzác
ných ovocných stromů z nichž ně
které přivezeny byly z daleka a
mají cenili až #1000 Ovoce které
nejde na tjibuli mistrovu a jeho
přátel prodává se v trhu za vyso
ké ceny Hrozny z jeho velkého
skleníkového vinohradu prodávají
se za 50 centů libra Něco se jich
zužitkuje při výrobě vína na sta
tečku Toto víno Paderewski vo
zil s sebou na všech svých cestách
V jeho sklenících rostou květiny
z celého globu a mnohé z nich jsou
úplně cizími Evropě
Paderewski pečuje o sad vino
hrad a skleníky kdežto paní Pa-
lerevťská nalézá velké potěšení v
pěstění slepic vzácných druhů Z
celého světa svržena byla sem drů
bež neboť paní Paderewská z kaž
dé výpravy se svým manželem do
světa přivezla si některé druhy
jež v různých zemích se jí zalíbily
Nebylo před válkou jediné výsta
vy drůbeže ve Švýcarsku a ve
Francii aby paní-Paderewská se
na ní nepodílela několika exem
pláři ze svého chovu a nebylo té
měř také jediné výstavy aby ne
byla získala na ní vlaští cenu
Těchto cen máWclké množství a
jsou její zvláštní chloubou Je xa-
jimavo poznamenán ze mnoho
těchto slepiček a kohoutků přivez
li si manželé Paderewských také
z Ameriky a několik týdnů před
vypuknutím války zakoupili čtyři
slepičky bílých Orpingtonek a jed
noho kohoutka stejného druhu na
drňbežnické farmě nedaleko Kn
sasyCity za iGOO Tehdy se o
tom v amerických časopisech mno
ho psalo jako o rpkordní ceně za
drůbež
Zámeček zbudován je v slohu
švýcarské renaissatue značným
nákladem Fouchem jedním z mi
nistrů Napoleona Prvního Zde
tento státník měl v úmyslu strávi
li svoje vyhnanství ale nežli stav
ba byla dokončena zemřel Po
jeho smrti žila zde jeho vdova vé-
vodkyně z Otranta po ní pak její
potomci tu bydleli až do chvíle
kdy zámek byl zakoupen piani
stou
V přízemku nachází se velká
vstupní sin kde nalézá se několik
kulečníků u kterých Paderewski
rád čas tráví a které jsou jeho zá
libou téměř takovou jako piano
Výzdoba této síně je nádherná Z
této síně vedou vchody do síně hu
dební přijímací a jídelen V prv
ním poschodí nalézá se čtrnáct
ložnic Paderewského pracovna a
malá hudební síň kde mistr stu-
luje nové skladby
Celý vnitřek tvoří pravé mu
seum! cenných uměleckých pokla
dů krásných hudebních nástrojů a
darů od ctitelů mistrových z celé
ho světa Mnoho je til také 'pamá
tek obrazů a uměleckých předmě
tů z milovaného Polska Za vál
ky často bývalo tu živo neboť u
ehylovuli se sem polští političtí u
prchlíci V poslední době kdy
mistr meškal v Polsku zámek byl
bez oby vafél jsa spravován jen
služebnými Všechno však na
svědčuje tomu že mixtr brzy se
sem vrátí Brzy zas bude tnožuo
viděli pianistu v jeho sadě a paní
Puderewskou u drůbež a za krás
ných letních večerů zase budou
plynouti zvuky piana rozechvělé
ho poď dotekem jemných prstů
velkého mistra i otevřeného okna
pracovny zámečku do tieha inésíč
né noci k potěšení srdce a duše
veslařů a jejich pasažérů na je
zeře —
Formální otevření suchých doků
P " ' f '" " '
í 1A i %lí rfl
i ' ří ff i I
ips-r myyf )n
í A ] yr "
Pohled na nový ('onimoiiwcallh suchý 'dok v Hostonu m bitevní
loď Virjrinia při formálním otevření těchto suchých doků jež jsou pro
hlašovány za největší na světě
STÁŘI NAŠICH
PRESIDENTŮ
PRESIDENT WILKOX kterému
bvlv 2H nrosínep fT rokv íe
nejstarším obyvatelem 1'ílého do
mu od dob presidenta Buchanana
který nastoupil úřad presidentský
po dovršení šedesáti šesti roků a
odebral se na odpočinek v sedm
desátém roce svého věku
Z prvních našicji osmi presiden
tů z nichž až na dva všichni slou
žili dvě lhůty šest vzdalo se služ
by po dovršení fi-j let a jeden z
nich Jackson jedenďíct dní před
svým sedmdesát vm rokem První
Adatns šel úřadu v (19 lei ech a
Van IHircn v fí) Z těchto osmi
čtyři přežili 80 rok svého věku
Jeden žil přes 78 let a jiný pře 7!)
let Washington jediný z nich ne
dožil sel 70 roku svého věku Pjv-
iii Adams žil jeste dvacet pět let
po vystoupení z úřadu a Jcfťcrsoii
který zemřel stejného dne jako A-
dams 4 července 1H2fi v padesá
té výročí neodvislosti žil sedmnáct
let po vystoupení z úřadu Mon
roe který šel z úřadu v C? roce
svého věku zemřel dne 4 červen
ce 1831 -
Od Jacksona žádný president s
výjimkou Wilsona Huchanan-a
Taylora a prvního Harrisona ne
sídlil v Bílém domě po dovršení
Gl roku Ze všech kteří sloužili
v té době deset šlo z úřadu před
dosáhnutím f7 let a jenom dva
přežili vystoupení z úřadu o dva
cet let Zadny z nich nedosáhl
osmdesátého roku svého věku a je-
noiii pět z nich žilo déle než 70 let
Polk žil po vystoupení z úřadu je
nom šest měsíců a zemřel v í4 ro
ce svého věku v mladším věku
nežli kterýkoliv předcházející bý
valý president Málo presidentů
v posledních padesáti leteeh žili
tak dlouho aby viděli tři své ná
stupce a mnozí neviděli ani dvou
ačkoliv Pierce dožil se čtyř
Průměrný věk lidí v republice
je nyní vyšší nežli v dobách kdy
republika naše byla mladou 4e u
mužů veřejně činných nedošlo k
zvýšení dožitého věku lířad pre
sidentský ačkoliv nikdy nebyl
snadným přece v minulosti nena
pínal tolik mysl jako v dobách pří
tomných Napoleonské války po
skytly Washingtonu prvnímu A
damsovi JelTcrsonovi a Madisono-
vi dostatek starosti ale přece je-
fiom neznamenaly pro ně takového
nap jetí jako poslední válka pro
presidenta Wilsona Washington
vždy nalezl si volné chvíle aby
nudil se odehniti na svůj stateček
Mount Věrnou aby si 'oddechl a
duševně osvěžil Také John A
dams Jeferson a Jackson popřáli
si odpočinku kdykoliv dostavo
vala se duševní únava
Všichni první presidenti žili po
měrně klidně Nebylo tu žádných
telefonních a telegrafních depeší a
také dopisů nebylo tak mnoho ja
ko v přítomné době Ani Polk ne
byl tuze znepokojován telegrafi
ckými depešemi které poprvé by
ly vysílány z demokratické kon
vence v Baltimore v roce 1844
Buchanan často zajížděl do své
ho domova ve Wheatland na tro
chu odpočinku a býval častým
zjevem v letní době v Bedford
Šprings kde pohyboval se bez ja
kéhokoliv doprovodu mezi ostatní
mi jako prostý občain Tehdy ne
měl nikdo potíží mluvit s [(resi
dentem a BiichaiiHn mluvil s kaž
dým kdo jej zastavil a hovořili
si s ním přál
Grant zajíždíval v letních do
bách do Lonjr Branch kterýžto re
sort stal se po té známým jako
"letní kapitol" Cleveland jeden
z nejpilnějších amerických presi
dentň který 'nažil se věnovali o
sobní pozornost podrobnostem
jichž nemohl by si všímati žádný
president nyní rád zajížděl si do
Buzzards Báy aby si tu zaryba
řil Roosevelt který břemeno pi-e-sidentských
povinností zdál se sná
šeli nejsnadněji rád podnikal vý
lety MeKuiley měl také rád po
hyb ve volné přírodě a výlety do
hor a lesů'
A konečně Bílý dům v minulosti
nebyl tak pilně vyhledávaným mí
stem a takovým úlem jako je nyní
Nebylo tn tolik úřadoven a tolik
úředníků jako je nyní a tak bylo
možno tustráviti také klidné chví
le Dnes Bílý dům je velkým pa
lácem s obchodními úřadovnami
nedaleko a parky v okolí jeho
jsou otevřeny veřejností a tak pre
sident má malou příležitost k sku
tečnému odpočinku
MALÁ ITÁLIE
ROSETO okres Northampton v
historické holandské sekci
Pennsyl vauie je jediným městem
ve Spojených Státech které mů
že o sobě říci že je ze 100 procent
italským A co více většina při
stěhovalců přišla sem z vesnice
stejného jménu v Itálii anebo jsou
dílkami přistěhovalců t léto ves-
nice
Městská rada všichni úředníci n
všichni učitelé jsou italského pň
vodu Na ulicích mluví se ital
sky u sondu není třeba žádných
tlumočníků poněvadž nudí žalob
ce obžalovaný n svědci jsou vši
chni Italové a italského jazyka
všude se používá téměř výhradně
V poštovní úřadovně americké
známky možno zakoupili od paní
f aroressiove správkyně pošty
ktera mluví pěkné italsky
V roce ]HH Lorcnzo Kalconc o
pustil Roseto svoji domovskou o
bec v Itálii aby hledal štčslí v A-
merice Přistál v New Yorku kdi
seznámil se s jedním svým kraja
nem a o několik duí později po
slán byl italskou ooatřovatelnou
prače do břidlicových hunů v Han-
ger Pciin Měl dobré výdělky a
posiiai peníze domu tak ze za
krátko další jeho příbuzní zi ním
přijeli iiskali si take prací v lo
mech a no case onslali nro svoie
rodiny Zakoupili si požeru k v v
okolí lomu a zbudovali si na nich
svoje domovy
Kolonie vzrůstala a obchody by-
ly v ní zřízeny Zřízena byla tu
úřadovna pro prodej přeplavních
lístků a další přistěhovalci byli zí-
deáni Všichni přicházeli z Roseto
v Italu Jim sem zvaní nebyli 1-
talové zbudovali si tu vlastní ko
stel a síně a když osada dosáhla
počtu 2000 obyvatel byla sepsána
a podepsána petice aby osada ta
to oddělena od města Bangor a
lovoleno jí se inkorporovati
Roseto ležúv krajině kopcovité
a podobá se inuohým horským ves
nicím v Itálii Poněvadž vzrůsta
lo bez jakýchkoliv plánů není tu
rovných ulic V každého obydlí
nalézá se trochu prostory kde o-
ivvalelé chovají něco slepic a pě
stují zeleninu Kozy jež chová té
měř každá domácnost volně po
pásají se po ulicích Většina lidí
je zaměstnána v lomech
Staří mluví jenom italsky Děti
mluví sice italsky i anglicky ale
jejich italština často je lepší nežli
angličinn -V- osadě je osmitndní1
škola jejíž principálem je Philipi
Rouco Předsedou školní rady je
Domenco Sabatino Dítkáru do
stává se dobrého vzdělání v angli
ckém jazyku Osni hochů z Rose
to navštěvuje vyšší školu v Ban
gor a tři nalézají se na universitě
Z 500 mužů ve volebním věku
jenom asi 150 je občanů Spoje
ných Států Italové sice mají zá
jem o občanství ale naturalisační
soud je vzdálen osmnáct mil a
shromažďuje se jenom jednou za
šest měsíců V posledních volbách
11) hlasů bylo vrženo pro staro
stu Republikánský kandidát byl
zvolen šedesáti sedmi hlasy Re
publikánští kandidáti v Roseto ví
tězí pravidelně
Roseto za války učinilo zadost
své povinnosti Padesát tři mladí
muži z Roseto sloužili v armádě
Spojených Států a tři z nich ze
mřeli na bojišti Padesát jiných
poslechlo volání do zbraně své do
moviny a odebrali se do Itálie aby
se' hlásili ku svým praporům Dva
cet pět tisíc dollarů bylo upsáno
na třetí a čtvrtou půjčku Svobody
Ale "malá Itálie" tato také
podléhá amerikanisačnímu proce
su Zeptáte-li se hocha na ulici na
jeho národnost odpoví vám s ji
stou dávkou pýchy : "Jsem Ame
ričanem" Mladí tu a tam počína
jí mluvili mezi sebou anglicky' ač
koliv v hovoru se starými užívají
dosud mateřského jazyka Osada
má mnoho spolků a sborů různých
podpůrných jednot italských i n
merických Žije po svém a oby
vatelstvo je tu plně spokojeno
Baltičtí delegáti při mírovém jednání s bolševiky
_
"Vždyť jsme tu jako v Itálii" vy
pravují "Ilorv tu máme všieh-'
ni se známe % jednoho místa po-"
cháíme své zpěvy tance jsmei
si sem přinesli iř dobře se nám!
všem vede po Itálii nctoužímeV
Jenom něco málo z obyvatel to-
boto městečka má v úmyslu ode-í
brati se zpět do vlasti v příštích
několika měsících Za to nle oče-J
kli va jí mnozí svoje příbuzné t &-
lie Po celou dobu války příliv?
nových přistěhovalců do této osa-
dy byl nepatrný Noví přistěho
videi přinesou nové písně a novi
vyprávění Zajímavo je že žád-f
ný ciznnárodovce se dosud ncpo-
kusil usadili se v léto čisté ital-í
ske osadě Snad bv inu tu nebylo! i
- v &
volue kdyby italskému jazyku ne-
rozuměl -
JUAN FERNANDEZ H
~STR0V Juan Fernandez po
Vyjmenovaný po svém objeviteli i
který přistál n něho se svou pla- í
dietní lodi v roce ]G6 a vztyčil %
tu španělskou vlajku je znám na- f i
"' [! ( 'i-i- r
im uiiicnvi vire ueyu KierVKOlIV '
jiný ostrov poněvadž je dějištěm v
dobrodružství Robinsona Crnsoe
o němž tak rádi četli jsme' ve
(I ' „ 7
nin-N vr (iKjlUKMI H o není SC-(1
lež Ostrov tento má také jmění j!
Masa Tierra a leží asi 400 mil od U
pobřeží Chile ku kteréžto zemi ta- y
ké přináleží Je dvanáct a půl mí- 1 1
e dlouhý a pět mil široký ve své ! I
nejširší části hornatý a malebný I
tvropske časopisy přinesly v {
posledních' dnech nové zprá-y o i
tomto ostrove který stal se pro
slulým robinsonádou skotského ná
mořníka Alexandra Selkirka kte-
ý strávil tu v odloučenosti od o-
statního světa čtyři roky od ro-
ku 1704 do roku 1709 Nové zprá-' l
vy o ostrově podává paní Cecilie 'í
de Rodt příbuzná nájemce tohoto
ostrova kterého vedla sem také
touha po dobrodružstvích I
Pisatelka líčí ostrov tento jako
pravý pozemský ráj V době své
ho objevení byl plný tuleňů Per-
nandez je vyhubil a nasadil tu ko- f
žý Meřýcíí býío tuplnokdyž KeP" l
kirk prožíval tu svoje čtyři leta
Po odjezdu Selkirkově ostrov zů-
stal neobydlen až do rokn 1750
kdy Spanělé tu zřídili trestané-
ckou Kotonu v roce iju ostrov
znovu byl opuštěn a po třicíti le
tech vláda chilská si jej přisvoji-
la a oznámila že jej pronajme
Dlouho to ale trvalo nežli se při
hlásil nájemník
V rocei 1877 Alfred de Rodt
Švýcar rozhodl se žiti jako Ro
binson a stal se nájemcem tohoto
ostrova za poplatek $1500 ročně
Zajímavo je že tehdy se objevila
pověst že nájemníkem ostrova stal
se rakouský arcivévoda Jan Orth
který tehdy záhadným způsobem
zmizel Alfred de Rodt nechal ty
to pověsti v oběhni a chopil se tu
práce Začátky nebyly právě ra
dostné Od pobytu Španělů zmi
zely kozy ale za to byla tu spou
sta krys které bylo nutno hubiti
Rodt po nějaké době zřídil si tu
snesitelný domov oženil se se ňpa
nělkou a vychoval s ní pět zdár
ných dětí Na oítrově mohl se u
saditi každý rybář z povolání kte
rý byl otcem rodiny Dostalo se
každému něco půdy a pomoci ku
zbudování obydlí Alfred de Rodt
zemřel dne 11 července 1905 ale
jeho vdova a dítky dosud tu žijí
Po Sejkirkovi možno na ostro
vě nalézti ještě stopy jež novými
obyvateli jsou pečlivě ošetřovány
Je to jeskyně o dvou místnostech s
krbem Ostatní památky po tom-
to prvním Robinsonovi uloženy
byly v museu edinburském Oby
vatelé ostrova tohoto přes to že
žijí odloučeně od ostatního světa a
lostávají poštu jednou za dva mě
síce žijí tu spokojeně a klidně
Oznamuje se že Estonsko se téměř dohodlo n bolševiky na mírových podmínkách Na obrázku na-
Sern spatřujeme delegáty" baltických států a sovětského Ruska při konferencí v Dorpatu
Dlouhý dopis
Pepička: "Mařlfo vy jste od
svého milence dostala šestnáct
stránek' dlouhý dopis? Prosím vás
co vám v něm psali"
Mařenka: "Píše mi no zkrátka
ie mne miluje"
— —
Deštník
"Paní se dává poroučet abyste
jí poslala" ten deštník který Vám
před šesti týdny byla zapůjčila"
"Se vší ochotou milé dítě tu ho
máš Ne niobia jsem bo až do
dneška odnést protože stále prše
lo" —
i
k