POKROK UST f rROSÍKCE 1010
t f
y
Bolení t krko Píclíní na prsou
Syiaplony Inflaeuy
Ttof krk a prw dAkUdn
PAIN-EXPELLEREM
I'řilofct lift prs flftuelov obklad
NeTTutavujt m unedbáiifm ncLlxtt)(
eáMt1n li? tinútu polirmlrilct' lnfluumeo
jinjm nobor-iMH nm nemocem -
Kupte ii rln-EsiHller inet v vs(
k'kiirui 33 cti & G3 cti láhev Travi
vyxtinřuje m nfi[ ochrannou známkou
4a kotvou
Nrf ijimvjte náhražky neb palúlky
r AD RICHTER 6 CO
326-330 Broadway New York
EŮMYSLOVÉ VYHLÍDKY
1 V ČESKOSLOVENSKU
lludoucnost Československé re-
Mibliky zdá sc byt i každým rokem
y epší jakmile dostane se jednou
litroil pres počáteční nesnaže
rr i i _ : i
i io nesnaže if samotni uo je-
liného ídova — úvěr
Jakmile dostane úvěr na suro-
y matena! musí zíti avšak ob-
ji motlnici a vlauni iiieiiniei ven ze
t 1'eskoslovciisko v brzku docílí ob
il 'hodní balanee ve svůj prospěch
?C Československo bude niíti dosta
li :ek materiálu a zboží na prodej
ííiěkoli mnohé z j'ho produktů ja
li ío uhlí železo a ocel dříví cukr
jit roje pivo a elimel nenaleznou
'hlavního trhu v Americe
i'f Na' tyto produkty jest však ve
liký odbyt právě zde a Českoslo
"yvensko má jiné věci které může
ý(prodávati do Ameriky jako vlně
né zboží porcelán rukavičky tuž
jky vlasové síťky lněné prádlo vý
I šivky a krajky
fř Československo jest bohatou ze
f mí — bohatou na niineralie a ze
mědělství je bohatá na dovedné
'řemeslníky bohatá na průmysl
bohatá na lesy Cechy jsou jed
enou z nejdňležitějších průmyslo-
výeh zemí v Evropě
l V následujícím uvádím souhrn
I jejích hlavních produktů a indu
i strií:
Hornictví — Cechy jsou bohá-
ua všechny druhy minerálů
(„Také jest značné minerální bohat-
ství na Slovensku Je tam muio-
ho granátů a jkiých polodrahoka
'tnů a také něco divých kamenů
rV roce 1913 bylo tam objeveno ra
'diuni jehož důležitost bude nepo
? chybně stále stoupali
í Hlavním minerálním produktem
je však uhlí
Předválečná produkce měkkého
]Hihlí obnášela asi 4000000 tun roě
ně kdežto lignitu dobývalo se asi
12 mil tun
Železo a ocel — Průmysl tento
jest obrovský Hlavní střediska
íjsou kolem Plzně a Kladna v ob
jlastech kde se nachází uhlí a že
lezná ruda Dvěma největšími zá-
ívoily jsou Škodovky v Plzni a
t Pražská železářská spoleěnost ně
důležitou industrií Slovácké li
kéry a pálenky nabyly světové
pověsti
Dříví — Československé hory
jsou porostlé cenným dřívím tvr
dým i měkkým Xárod vyváží su
rové dříví i dřevěné výrobky je
jichž produkce je tu důležitou in
dustrií Koželužství — Vydělávají se tu
kozí kůže Průmysl tento jest do
značné míry odkázán na kúže z ci
ziny ačkoli produkuje se jich i
doma značné množství
Papír a stroje ~ Papírnictví
jest velmi důležitým průmyslem'
ale produkce se spotřebuje větši
nou' doma pouze něco drahého pa
píru se vyváží
V strojnictví se vyrábí stroje
potřebné pro domácí průmysl Ta
ké se tu vyrábí hospodářské stro
je ale ne takové jakosti jako v
Americe
Tužky porcelán átd — Tak
zvané Harthmuthovy tužky vyrá
bějí se v Budějovicích v Cechách
Tužek těchto používají většinou
umělci a kresliči
Některé z nejlepších minerál
ních vod přicházejí z českých a
slovenských míst Karlovy Vary
a Mariánské lázně jsou v Cechách
— Herold P Fechtol v Chicago
Journalu
NĚMECKÁ MENŠINA V
ČESKOSLOVENSKU
imecKO-cesity potmíš Kiery se pn
vádí pod kontrolu českosloven-
jskou -
i Textilní průmysl — t Bavlna
(importovaná) len a konopí a ju
tta jsou tkány v Cechách a sn ilo-
ravě lede je tltalcovství jeduím z
pejdůležitějších průmyslových od
' větví Je tu na sta tkalcoven vel
ikých i malých Původně by to
íidomáeí průmysl ale stal se továr
(ním takže dnes tkaleovství doiuá
'cí tvoří jen malou jeho část
Cukr — íiepný cukr jest nejdň-
ležitějším vývozním produktem
"národa Velké množství cukru
posílá se do různých zemí ale hlav
ně do Anglie Francie a Švýcar
ska Mnoho švýcarských cukro
vinek vyrábí se z českého cukru
Před válkou vyváželo se jen do
samotné Anglie za 10000000 cu
kru ročně Cechy vyrobily 93 pro
cent všeho cukru v Rakousku i
Sklo — - Cechové mají reputaci
jsou ňejlepšími skláři na své
tě Průmysl tento se tu provádí
již od roku 1380 Již v roce 1S00
bvlo Křišťálové České sklo známo
po celém světě Dnes jest po Ce
chách roztrouš'iio na 200 skláren
které jtoužívají jak domácího pí
sku tak domácího uhlí
Pivo víno chmel — Proslulé
plzeňské pivo (vařené v Plzní) a
budějovické pivo (vařené v Bu
čovicích) bude tvořiti značnou
Jist vývozu do Evropy Pokusy
raříti too proslulé pivo v jiných
Jástech Cech selhaly Jeho zvlášt
ní přích ii f připisuje se volé kte-
e m v řízni k varem pouziva
)r Rudolf Lodgman-Austeii byl
nám znám jako politik jenž po
znav svět mimorakouský a maje
zor íiezastřený výpínavým hrdo
pychem německým díval se kriti
cky na skutečné národnostní po
měry v zemích českých a dospěl k
poznáni jež měl již před ním na
Moravě nebožtík Alfred Skéne
1905 že jakákoli svrchovanost ne
tnecké menšiny nad českou větší
nou je také v Cechách navždy a
naprosto nemožná že je tedy její
životním zájmem aby se s touto
českou většinou vyrovnala po do
brém a zachránila pro budoucnost
co ještě zachrániti se dá Míva
proto jen útrpný úsměv pro bláz
ny nebo trpaslíky mezi německý
mi poslanci kteří radovali se ja
ko děti z barev mýdlové bubliny
z naivního prohlášení jež vydě-
račsky vynutili na nebohém dru
Seidlerovi že devět millionů Něm
ců má ve starém Rakousku číta
jícím šest náct millionů národů ne-
německých historické právo nad
vlády a vedení a že jsou páteří
tohoto státu — titíž lidé kteří pro
sežloutlé pergamenty historické
ho práva českého" znali jen po
směch a pohrdání Ba nalezl od
vahu v nevelkém spise proti to
muto státnímu právu Českému a
pro sebeurčoyací právo všech ná
rodu doznat a kárat veřejně blu
dy a hříchy Němců v Cechách v
době minulé a naléhati na novou
orientaci jejich Do té wúvy vy
šlehly proti němu plameny hně
vu pro tuto publikaci pro samo
statný jeho soud o nutném takti
ckém a meritorníta obratu jejich
jedirjť pro ně ještě spasném a pro
vykročení jeho z řad ortodoxních
válečníků za stará nabubřelá he
sla za dětinsky směšné směrnice
jejích a za nedůstojné služebuíčko
vání vůči Berlínu že byl učiněn
návrh aby vyloučen byl ze svazu
německých poslanců % Ceyh jejž
vedl slaměný hastroš zvaný Ra
fael Pacher
To vše bylo v době kdy dr
riodgman byl pouze poslancem za
Ústí n L kdy byl ještě svůj kdy
mynlil mluvil psal a jednal toli
ko jménem 'svým Tehdy naší
strany pokládán' byl roztnysluým
'Miůele m listuje velfké niuož-fa moudrým reálním a praktickým
lví a kromě toho který po-
Jřebuje v pivovarnictví jcHte ne
io značné ninožetví vyváží zejuié-i-i
do Vvurwie Výroba líhu za
Tnuj' V to í prumy]o'ý líh jest
člověkem a Irasígí-ntuíiu a pří
stupným diplomatem se kterým
fmd? lze doliodnoutí se unázQ nežli
'fí zkostnatělými n'bo tJavoHja-j
w-iú a veliVášstvýa omauť-ri'mil
dědici staré hkoly nacioiiáliiě-cen-ttidistické
jež viděla v Němcích
předurčené diktátory a v ostat
níeh kmenech státní příslušníky
povinné poslouchat! jich Cím ví
ce upevňovala se v tábore českém
dobrá jeho pověst po té stránce
důvěra v odhodlanost jeho zavrei
starou věrouku a staré mel hody
tím více pozbýval půdy v táboří1
vlastním tolik ž podobalo se h
kdyby bylo došlo k jedněm vol
bám do zákonodárného sboru ra
kouského v německých Cechách
byl jeho mandát ohrožen nejiiclu
pcěněji Jeho disposice mírumilovné a
celé jeho smýšlení změnilo m však
důkladně když " zemský hejtman
provincie Deutschboeliiiieii" Pa
eher byl povolán na' počátku re
publiky němwko-rakouské v čelo
vyučovací správy a dr Iiodgman
stal se jeho nástupcem Činil pro
jevy pracoval jezdil cestoval a-
gituval nyní jako "vůdce stád
beran" Byl teď tlumočníkem da
vu Tónina jeho byla zcela jinou
Ostrou radikální ncsmířlivou Byl
nucen zastávali program a tenden
ce které mít byly cizí a které dři
ve potíral Jak obyčejné bývá
stupňoval ještě postuláty věcné a
přihitd ostny by se zavděčil
krajním nesmířlivcňm
Při únorových volbách do ra
kouského parlamentu Němci v Ce
chách na Moravě a ve Slezsku ji
do něho nevolili Lodguian a vši
chni Ktslanci německo-sudetští
stali se soukromou společností je
jíž členové neměli žádné právomo
ci konati jakékoli poslání jme
nem kohokoli Žili bláhovou na
dějí s několika 'míst podporova
nou že mírová konference uzná
sudetsko-němeeké kraje samostat
ným územím dali w oblouditi ne
povolanými a nepověřenými agen
ty Nechtěli věřiti že jest o hra
nicích státu československého jak
Francií tak Anglií tak Amerikou
fakticky rozhodnuto ve smyslu hi
storickém ve smyslu trvalého pří
slušenství jich ke státu tomu
Dne 2 června t r kdy ode
vzdána bila v St Ccrmaiiiu dru
Reimerovi osnova mírové smlouvy
s Rakouskem byl tento klam roz
prášen Němci v Cechách na Mo
ravě a vc Slezsku přesvědčili se
že zůstanou cíni byli za Rakou
ska : občany těchto zemí a tím ob
čany republiky CkoslovciLské
Pro Němce ve státě našem nade
šel okamžik rozloučili se úplně
take formálně s Rakouskem a so
bě uvědomili iiezničnitelité fak
tum že jsou ve státě českosloven
ském! a podle tohoto fakta svoji
politiku nejúčelněji upraviti Ne
jsme prosti citu a smyslu pro trp
kost resignace takové a pro bol
sHjcný s takovou změnou fronty
Ale tato trpkost a tento bol valně
by se byly umenšily kdyby Něm
ci v těchto zemích byli vždy si by
valí vědomi primérní historické
pravdy a skutečnosti že nebyli
Rakousku nikdy samostatným ú
tvarem státním že s ním nesou
viseli a nebyli spojeni přímo jako
Jiejaky sebe volnější stát spolko
vy nýbrž že dostali se k 'Rakou
sku a byli občany jeho pouze ja
ko prislusuiei zenu koruny české
ze tedy jejich vlastní posice ne
byla přesunuta vůči zemím těm
xebyli odděleni od Rakouska
téže chvíli ve které tyto země sta
ly se státem úplné souverainím o
Rakouska docela odříznutým
Dr Lodgman opustil Vídeň sí
dlo vedlejší čisté fiktivní vlády
Němců sudftskych a přestěhova
e o Uech kile noinine ne nreva
vedení městských vrstev obča7T
skýeh a plán vybudovat i jednot
p i
nou jormaei vsecn iNenicu a spo
cenou ligu všech nenčmeekýcli ní
rodů tudíž také Slováků Poláků
Maďarů Ukrajinců Fakticky do
sud hodností tou pověřen nebyl
Jluzno vsak foipomenouti že so
nalili demokrate jdou svoji cestou
a neněmečtí agrárníci také svojí
Oni no nevstoupili ani do Národu
rady ani do Lidové rady německé
Ale přes to třeba počítati s prav
děpodobností kelir tyto tři slož
ky: měšťanstvo dělnictvo a rol
nictvo a jakési souručenství něme
cké pro věci povahy národní a pro
některé společné požadavky po
vahy státoprávní založí V ligu
mímoceskýcli národů ve státé na
šem za vedení iw1mckého prostí
ne-věříme Ani Slováci hájící riej-
vydatnčjší samosprávy sf ojí nc-
shjj w h Němci libereckými nebo
chebskými veíioiMjp že bylí by
jen připreží na voji vozu který by
neměl nákladu jejich
-Je dobře a prospěšno e v prv
ním shromáždění v Německém do
mě ve kterém promluvil dr x:
man jako dígnovaa xniiidífcar
vswlr- tdjcausky orient ováných
Němců našeho státu v Praze ta
to byla prohlášena střediskem je
jith a že výslovně a důtklivě bylo
zdůrazněno U Něuei zdejší ne
chtějí jako druhdy provozovali
uuadné politiky bvují zvláštní
pražské ale ve shodě se všemi ně-
uu'ckými kraji Tím je německý
tábor zjednodušen h jeilnotnýiu u
činěn neboť methodar divitle e(
impeřa byla za všech časů a všu
de krátkozraká Pro nás je vý
hodmi že máme vůči solié celek
Budili celá armáda německá mí
ti vndiního velitele a společného
vyjednavače bude to pro obě stra
ny iisnudiičníiu práce
Myslili a čekali jsme že dr
Lodgmau s bydlištěm a h funkcí
a nalézaje se visá-vis hotovým u
dálostem změní nedíme požádav
ky německé nedíme cíle německé
politiky ale mluvy Želíme že se
to nestalo Postaviv se af rád či
nerad rébus hic stautibns na
faktickou půdu republiky Česko
slovenské mohl zanechali tóniny
která mu nesluší a která nevyho
vuje ech jeho povaze Jiz proto
že tato tónina se můžo líbili snad
v Chomutově nebo v Ustí n L v
kruzích kde jsou jí zvyklí jako
ryba vodě tady však mine se ú
činku tím více poněvadž jest uží
váno jí k' výkřikům které zústa
nou prázdnými také přizuáme-li
mluvčímu Němců naší republice
při jeho debutu a v nové roli ja
kýsi hypr17olisiniw ve slovech a
rčeních a nějaké fortissimo v řeč
nícké dynamice
Plukovník R E Willie
I S sr A K '"e
17 ~SW
1
f
m
% j
n
m A - i I R 1
W ý lil 1 L II I
Y -slil:!"0
i'
d i vysíljutivboJiiř btejiic svoji vbdu která jo % lidu která
jako národ český do parlamentu musí míti také autoritu" Lze siinil
jeni jaiykemRvým domáhati sf ji kritisovat li ji zákonitými
může svých práv u všech soudů prostředky donutiti k řádnému ve
také nejvyšších a ve všech úřa- tlení státu nle v zájmu celku nuť
dech už do prvních instancí kte- no se příkiizúni jejím pislrobova
rý má Školy od obecných ž do ti nutím viděli v ní autoritu ji
nejvyšších který má svoji zem- nuk vzniká zmatek chaos Kdo to
skon školní a zemědělskou radu ho nedbá iikauje svou politickou
který má svoje divadla státein ncdospělost a činí stát iiialoiiioe
podporovaná který má všechny ným
možnosti Midm[nky a záruky své- Vedle nedostatku vyšší nutori
ho národního rozvoje a života je- ty vytýká Palacký Slovanům ne
lmž ni jediný jedinec nižádným dostatek osvěty Pod osvětou roz
způsobem a nátlakem se nedonu- umí nejen vzdělání věcné kilo eo
en je zapírat i svoji národnost ná- umí čemu rozumí nýbrž i mrav
rod k tomu jeJifiž hospodářský nost Není to lichocení že prú
rust je týmiž opatřeními sílen ja- měrná úroveň našeho národa je
ko národa českého není oprávněn po stránce vzdělání značné vyso
sc znehodnocovat a ponižovat na ká ve srovnání se všemi národy o
úroveň národa otročeného státními Hůře je v otázce mrav-
Není člověka v národě českém ní — Morálka za války silně po
jenž by všeho toho krajanům ně- klesla a proto tím více je nutno k
meckýni nepřál i pro budoucnost ní přihlížeti
ovšem odhndlají-li se býti zňsta- el že tento stupeň úrovně o
ti a zváti so-ohčauy ceskosloven- syčfy nejtwjevujo se v našem po
skéh státu a budoii-li konali vň- litickém životě' Málo se přemýšlí
či němu povinnosti svoje cele tak uvažuje a rozsuzuje Kdyby lid
jak si přejí by navzájem konal uvažoval nedal by se tak snadno
on svoje vůči nim -— bez výhrad oklamali lesklou frází zvučným
bez zadních dvířek a bez pokout- heslem af ve slově nebo v tisku
nich zámyslů kdyby každý jednotlivec přebíra-
Bylo by žádoucno v zájmu ně- jo jakýkoliv úřad sám sebe se
meckéin aby pokračování činnosti ptal : "Stačím na toí" a nodlc své-
dra Lodgmaná v čele Němců by- ho svědomí teprve úřad přijal by-
lo lepším nežli byl její počátek
los Penízek v Národě
DEMOKRACIE BEZUZDNÁ
la by republika ušetřena mnohých
1 -i t
SKOtl
Občané s pravou vzdělaností ne
jen odbornou ale i mravní nej
lépe podporují "jednotu a pořá
dek moc i vládu státní řád a mn-
A to přece
Plukovník R E Willie Člen a-
merického generálního štábu zho
tovil plány pro všechno vypravení
válečného odboru od nepatrné čá
sti zbraně az do IC-palcových děl
Tisíce předmětů jež nakupuje od
bor války musí býti předem jím
schváleny nezlí jsou odevzdány k
užívaní ~ '
Abychom vytkli jen jednu věc
dcklamace že Němci jsou u nás o-
troěcni jařmem porobeni atd ne
stanou se pravdou pronášejí-li se
sebe zvučnějším hlasem a prová
zejí li se chorem sebe hlučnějším
Od 'muže vlastností Lodgmano-
vých nenadáli jsme se takových
přestupků Jemu je zajisté dobře
povědomo který národ lze nazvat
otročeným a že německému náro-
lu v naší republico nevede se tak
aby sám (ižívati mohl o sobě to-
loto přídavku Národem otroče
ným je národ jemuž odňaty jsou
všechny atributy které národ či
ní národem jV-už iicmu svoje zá-
í upce ve sborech správních a ve
sborech zákonodárných jenž ne
má svyth škoj jehož jazyk se ne
ozývá v chrámech ve školách v
úřadech v soudech V divadlech
j'jnž je vyučován souzen spravo
ván cizinci jemuž jazykově a ná-
odrie je-vzato všechno vyjma snad
wweriost a soukromý život jenž
ani ye spolcích a na slnomáždé-
imcii nesmi jeunaii svým jazyKcm
lakovým zotročeným narolem by-
Slováci
Němce V českém státé by zajisté
jcjrozhoduěji protestoval kdyby
e o nem řeklo z je ve stavu ná-
oduě bezprávním y jakém byli
Slováci před válkou a za války
-wod jako neiiuviky vjíaúcli ze-
míeb jenž vysílá rwynopráv uí tW-
e zkktitpiie do rad obecních a htr
Bylo to v dobách nejvřtší stís
něnosti českých myslí za" světové hutnost" rejmbliky
války kdy skoro každý z nás pro- až na malé výjimky chceme všicln
čítal znovu a znovu Palackého ni! —
"Doslov" — píše dr Stan Niko-
au v Národní Politice MUNA SKRÝVAČKOU
V těch prorockých slovech vi-
lěl sice vzdálená ale přece zářící V 2S Říjnu uvažuje poslanec
světla budoucnosti v době kdy Hudec o bolševickém teroru a
Xěínci nastoupili svou závratnou Mimově případě a poukazuje na
cestu z ncnasytnosti a panovacno- to že i v jiných politicky důleži-
sti Palacký viděl dobře jak se týeh případech trvala vyšetřující
tato vlastnost u německého na ro- vazba déle nez obvykle Vrah Jua-
la rozmáhá a kam míří a jak zase resfiv byl ve vyšetřovací vazbě 5
klesne let bývalý francouzsky ininister
ProríK-ký duch Palackého uka- skv předseda Caillaiix 2 léta atd
Xllic llátll hloubku irlm Iiři'invšlill)1lc Hnilot vlíá iinhin' llul
- -- -- # - I AlflVI
ni Když mohl tak jasně narýso- je-li mysljtelno že bv socialisti-
vat i německou povahu tím spíše cká vláda nebo její většina neza-
rozuniel ceske a slovanské dusí krocila )ři známých methodách
Vždyť celý život prožíval minu- socialistů a rcsnektovala-li bv tu
IJostri přítomnost jako dějepisec a uk nezávislost soldeovskou kdvbv
jakir kritik a imznal tak důkladně vyšetřující somW doiiustw m oře-
světlé i sIíihw' stráukjMiaší pova- hmatu a svévolného oddalování
iy Poznal to a -áke to řekl Xe- projolnavam- věci Háček bude
tál se to říci ať již se to komu lí- Metly někde jinde Muna je sou-
bilo nebo nelíbilo věděl dobře žé druh MinNterský iiředscda je
v poznání chyb se člověk učí nej- soudruh vláda je soudružka a ví-
lepe A proto že celý život tohoto cc než z polovice socialistická
"otce národa" byl zasvěcen ná- Chceme tedy tvrdití že kdyby byl
rodu musí k nánl jelit tduva v ní- Muiia nevinen byl by již dávno
mavčji zníti musí hýli nám pouče- ua svobodě Poněvadž věc jest
nim a výstrahou zároveň lile jaksi choulostivá soudí se že bu-
jak na příklad píše o stinných de lépe projednání její oddalovat
stránkách slovenského rodu : To by byl moment politicky' kle
li Slovana rada se ujímala de: '' má ukázat zda vládní strana
i i i iir i I r i i i i i
niuaiui-ir uivituiiii unii svooo- -iiitiie uciuuKraiícKa tiotiavala
da a rovnost spolubydlitelů ale republice velezrátlee či nikoliv Je
také nevázanost a nepodříejtost li pak důvodem průtahu skutečně
jedněch druhým nedostatek vyšší Jesle neskončené vyšetřování jak
autority ústřednosti a osvěty a může býti sotmVe terorisoyán a
tudíž politická nedospčlost a lna- voláno po okamžitém projednání
iomocnost -Neboť jen autoritou případu? Poslanec Hudec soudí
tvořivou drží se ve společnosti lid- dále že se tu jedná o plánovitou
ské jednota a pořádek moc a vlá- akci sledující určité politicky tak-
(la statni rad a mohutnost!" ticke cíle a ucely Muna je skrv-
Jak přilehají jeho jasna slova vačkou socialue-demokratické re-
ua naše poměry a poměry u ostat- publiky
nich slovanských národů Slojí
za to abychom se nad nimi trochu Annunzio Ztrácí
Máme nyní demokracii a mániť
tu nravon (lcmiil nwii Vnní 4 n_
kdy ona neblahá "bezuzdná de- Kun 21) prosince — Tvrdá
mokraeh"' která osobivě si chce pravdivost rčení že všechna sláva
prosadili svůj zájem svou vůli 1'' polní trá vaosvědéila se na fla-
cz ohledu na prospěch státu re- hncle D Airniinziovi který icšté
publiky?'('o jsou mnohým našim 1'řed několika týdny považován
občanům bez rozdílu stavu a za- byl za nejvfjšího národního hrdi-
iiiěstnání zákony které si lid svý- "u ale dnes odsuzován je i těmi
mi zástupci dava? Mnohý pozadu- klen jesto pied nedávnem vychva-
j(í h zdůrazňuje "svobotlíi a rov- lovali jej tlo nebes První trbli
nosl všech spolubydlitclův" ale nu v popularitě D1AnjtunzÍově u-
vede si při tom nevázaně sám- ne- éinij spor s poslancem zá Rjeku
dbaje ani zájmu -ostatních spolu- Zanellou D'Annuiizio žádal oď
občanů ani potřeb státu Zná jen "ělio bezpoduiínečnou poslušnost
svá práva demokracií hru zaruče- avšak Zanella nenechal si diktova
ná avak nezná své povinnost i ť- t chýlil se do Itálie odkudž
_ Platí to stejně o úředníku v ú- osílal do Rjeky manifesty v
řadě jako dělníku v továrně ne- nichž vyzýval lid aby vrhl se se-
bo o zemědělci na poli Kdyby si be jbo básníkovo a věřil v ujišlě
každý slova Palackého uvědomil ní vlády italské -že postará se o
pochopi plnou odpovědnost svého náležitou ochranu města Tyto
postavení -rr maiofesty oblíbeného poslance mě-
v demokratické republice není "" "iniho eo emiti n poklesem no-
žádný ofx'ai) tak bídný aby byl pularity básníkovy IVÁnniinzio
„ i' „i -i i i t 1
vikjl t 'iu'vtuiiosii ( " 'ii in oomezeji yui vládcem
jména v dnešních těžkých dobách Rjeky a to píjneslo mu mnoho ne-'
kdy svět fout ve zmatku'' Unes nází Poslední ránu popularitě
nesmi zadny obeau stavěli se stra- básníkové zasadilo fefereudiií hla
nou skládati ruce v klín jako za s"vá"í obvyatclstva Rjieky které
monarchu kdy všechno iicchal převážnou většinou vyslovilo se
člověku "i boží milovti" mu iw- proti němu Casonis M
na své popularitě
stavenciuu jenž si pak hra I je- oznamuje že admirál Afillo iufor
ho životem a majetkem a dal je luoval kapitána Dinuijýzja že
v řázku pro vluttní eedzájmy nedovolí aby jeho vojska vylodí?
I dtwJÍMkk& f fpublikša - má ujl hyh v Zadařu '