POKROK DNB 31 PROStNCB 1919
Etfř-% I
Noóe Besedo
TABOU SO DÁK - Ctěná
redakce "Pokroku"! Četl jsem
před několika léty dopis pani O
toupalikové v tomto listu jak se
prohlédla na hodinách a vstala v
noci v jejím hotelu a vařila tmí
duní Něco podobného i tané se
stalo pravda — již to neni u vče
ra" jak se říká ale přicházím 8
tím na světlo ačkoliv tuto zimu
již tomu bude pul století co se
to ]'ihodilo Když moji rodjče
bo rozhodli že pojedou do Dako
ty roku 1868 na zimu bylo to
právě na Václava 2& září tak
bylo rozhodnuto Že" já ostanu v
Chicagu aby ještě přibyl nějaký
ten groš do začátku Tedy nasel
jsem si místo u našich známých
bylo to na Forguer ulici blíže
Kanul Byli to mladí manželé n
měli pouze 'holčičku asi čtyřletou
á ještě dva jiné strávníky Já se
brzy vpravil do poměru ale asi
po dvou týdnech hospodyně po
vídá: Váelave jestli chceš u inu
být musíš si vařit snídaní sám:
táta Karel a ani Josef nemusí tak
brzy do práce jako ty a tak proč
já bych o pól hodiny dříve vstá
vala Já totiž musel v šest hodin
jít z dumu a to jsem musel dosti
pospíchat abych vpúl sedmé byl
na místě a byl to pěkný kus ce
~sty na ulici State mezi Patnáctou
a Šestnáctou a káry se tehdy tak
neužívaly a kdyby až nebylo to
příhodné neboť nejela jak bych
byl potřeboval Tak co mně jiné
ho zbývalo nežli se rozkazu do
mácí paní podvolit Jinam jiti
ani mě nenapadlo a třeba by mně
to jinde také tak řekli Tak jsem
se musel podvolit Arci uvařit
snídaní nebylo žádným uměním :
kávu hospodyně uvařila večer
ráno jsem ji jen ohřál a přidal
mléko a cukr slané dost máslo a
položitný chléb a byla snídaně a
"óběd v "pejlku" 'byl připraven
od večera Nejhůře arci bylo
tím vstáváním ráno Dokud jsem
byl doma budila mě matka a zde
zase doni
kázán na
více žádné bejbínko a tak jsem se
musil v praviti do poměru jak pe
dalo Dal jsem si židli k posteli
na ni kapesní hodinky a sirky ti
kdykoliv jsem se v noci probudil
rozžal jsem sirku a koukal jak
je pozdě' Domácí mě také časem
napomenul: Václave ať nezaspíš!
A tak jsem nespal arci pohodlně
jako dříve nýbrž jak se říká
jedním okem otevřeným Jednou
se probudím rozsvítím a podíván:
se na hodinky a jak jsem se ulekl
když vidím — patnáct minut přes
šest! To si každý mřiž pomyslit
že mně oblékání a ani snídaně ne
vzala dlouho popadnu tu nešťast
nou "lucernu" (tak jsme těm
pcjlkům přezdívali) a sypu to
ven do té zimy Přijdu na Kanál
ulici lampy všude dosud svítily
ale ani živé duše nikde k spatře
ní nebylo kdežto jindy tu a tam
někdo přece šel Přijdu na Dva
náctou tam již lampy nesvítily a
bylo mně to jaksi přec jen podiv
né že nikde žádného nepotkávám
No přece potkal mě strážník a
"povídá: Kam jdete? Já řku: Do
práce On zase: Děláte na far
mě? Já mu již neodpověděl a on
šel po svých a já to ženu ku pře
du dále Nyní mně napadlo proč
Ke mě ptal zda-li dělám na farmě
kdož ví jestli jsem se nepřehlédl
na hodinkách Sáhám po nich
ale nešťastiié hodinky jsem zapo
mněl u té postele na stolici NcŽ
"valím" to dále přicházím k uli
cí Clark a slyším: "Bám báni
bám! Teď již jsem věděl — na
radnicí tloukli tři hodiny! Co
teď? Zpátky jít to by byl holý
nesmysl a ku _ předu — továrna
nebyla dosud otevřená Boss sjce
ííkal že mně dá klíč od "šapu"
měl dva j pak jeden klíč ztratil a
tak se na to zapomnělo Sklad
zboží byl průčelím na State uliej
a vzadu k uličce byla továrna asi
ná čtyřech lotech délaly se lani
- pro hasiče žebtíkyňá trhání ovo
ce do zahrad a ještě jiné menší
potřeby pro tlómáenost a do ku
cbyně V same uličce byla tezka
vrata která se do výšky zvedala
přiváželo se tudy obyčejně uhlí a
jednomu člověku byla dosti těž-
ko pozvednout aie ic lem jsem
' vzal útočiště Á jak iauí fak šra
motím á pokouším seje zved
nout pes hlídače začoe Wfkita
i4 fclyíím starého 'Pctersow fo
M-hdech sypat re dolů a volatí
3t Já rkwMibn) u
pojďte ta vrata mně pomoc zved
nout jsou těžká On zas: A co
u čerta zde chcete vždyC nedáv
no tloukly tři hodiny ! — Inu já
za to nemohou hodinky mne o-
fulovaly anebo moje oei No tak
jsem si šel k němu ještě lehnout
do postele a to ráno jisté jsem
byl v továrně v čas 1— Tohle když
jsem někdy svým dětem výpravo-
vávnl tnk moje dobrii manželka
říkávala :Vidíte děti jakou táta
má dobrou paměť co se stalo přeú
padesáti léty to nezapomněl ale
když někam položí kladívko tak
se nemaže upamatovat kam je
dal a nemůže ho nalézt No a v
tomto jsem si myslel že má jisté
pravdu a jak to přijde na to že
by bylo potřeba Šalamouna I A
teď laskavý Čtenáři mám tu ma
lý dodatek o té holčičce kde jsem
se stravoval Byla jedináček
snad také mazlíček a ku podivu
rodiče její mluvili na ni pouze ně
mecky S jinými uetnu se ne
scházela a tak jinou řeč neznala
Jednou v neděli domácí paní po
vídá: Váelave dojdi s Lojžičkou
k paní Strádalové a kup jí tam
střevíčky platit je nemusíš až
pftjdu okolo tak je zaplatím Tak
já s milou Lojžičkou šel a musím
se přiznat že jsem byl hrdý na
to že jsem byl pověřen k takové
mu důležitému úkolu Paní Stra
dalová brzy střevíčky vybrala
holku posadila a obula jí je a teď
se jí ptá: Tak jak dceruško ne
tlačí tě někde? Holka nic Skol
na zem cupni nožičkou aby's jí
tam dobré dostala Holka zase
nic Tedy se otočí na mě a poví
dá: Což ona ještě nic nemluví?
Vždyť jí musí býti aspoň čtyři ro
ky A já řku: Mluví ale jen ně
mecky Co že? diví se 'dítě če
ských rodičů á neumí česky! Učí
Je napřed německy to jest zvlášt
ní moje děti napřed musí umět
česky a potom nechť se naučí co
pliti To bych nikdy nedovolila
učit dítě jinou řeč a svojí zavrh
uout! Netřena podotýkat ze
jsem uznání takové rád uslyšel a
s Lojžičkou když jsem se vrátj
domů domácí paní sdělil jak
ácí A teď jsem byl od-(Jslc 8 tou ' ihmiiciiioii pochodili
sebe : arci nebyl jsem již! Tuk potom se Lojzička učila ta
kc cesKV aic jiiK iu junům ujm
dalo pozná čtenář z následující
ho : Já přišel jednou z práce a vi
tlel jsem zbylou polévku na kam
nech od oběda I pustil jsem se
do ní jako mladý člověk který
ma vždy vytráveno A milá Loj
zička když se matka z venkova
vrátila žalovala: Muttr Vene
hat polívku on kanui esu! Toť se
rozumí že jsme se jí s chutí za
smáli a kdo by byl nerozumně
ofioum řeČím nebyl by věděl že
Václav snědl na kamnech polév
ku Jak potom v češtině pokra
čovala- nevím neb jsem odjel do
Dakoty ale myslím že z ní vy
rostla Češka neb jak 'jsem se po
létecli dověděl provdala se z
krajana a ten zajisté že by ši ne
byl vzal Němkyni! — S úctou
Václav Štíbral
V
TONÁVv ANDA N Y Suns
Inu 14 prosince 1910 — Ctěná
redakce "Pokroku"! Zasílám
předplatné na "Pokrok" který
jsem obdržel výměnou za zaniklé
"Květy Americké" Mimo to po
sílám $250 ve prospěch tiskového
loudu Při této příležitosti tez
sobě dovolím stručně sdělili něco
ze svého života Narodil jsem se
v Přívoze okres Mor-Ostravský
kterv se nalézá při hraničící
1'rusského Slezska'-' Otec můj na
rodil se v Clnojníku okres Těšín
skly kdežto matka pochází od
Bílovce okres Opavský a moje
žena jest z okresu Ratibořského
v Prusském Slezsku Jsem tudíž
na rozpacích mám-li se počítat
za Moravana nebo se hlásiti za
příslušníka některého okresu Slez
ska — Do Ameriky jsem pnjc
l srňna 1914 a hned v Novém
Yorku mne po čtyři a půl dne pn
drželi něco nuiě totiž scházelo
Pak jel jsem do Bufřalo kďc ná
sledkeru jakési velké krise nohy
lo Žádné práce Po pet niesic
j3em byl ha zahálce — to byl prv
ní políček Pak odejel jsem d
Pennsylvanie luíe jsem přijmu
práci jako havíř Ve staré vlasti
Jsem při tomto oboru pracoval od
svého 14 roku sfáh a dohromady
nežli jsem přijel sem po 20 roků
a 8 měsíců V Clarion - okresu
jsem pracoval po 11 měsíců kd
byla práce dout i dobrá a za Jí dní
vydělával jMm po $121 Prunw
havíř jenz pracoval oq i &o
lín ráno a kirky dostal na 3 ho
dinu odpoledne ydl4val zí 12
lni od &0 do $70 Uhelná vrstva
byla 4 stopy zvýši Přes to ale
následkem domácích nesvárů a
nepořádku mnozí necítili sé spo
kojeni zvláště kde nebyla dobra
Hospodyně Vsak kde byla ho-
podyně jako měl Anton Zbořil
u Mount Plcasant byl zase pravý
ráj Činí mně to potěšení že mo-
iu napsat jaké výborné hospody
ně jsou ty Moravanky jimž na či
stotu a úpravu jídel není rovno
Zde se mně vše líbilo nikoliv ale
tráee Uhlí bylo sice na 11 stop
zvýši za to alo se neplatilo od tu
ny nýbrž od káry která však by-
a tak veliká jako ten Noeho ko-
áb a ten když chtěl jeden havíř
naložit plný musela lipata tak lí
tat jako hodiny tikají což trva-
o od 20 do 30 minut nežli byla
kára plná Uhelní baroni to jest
jejich úřaduíci Čítali na káru 4
tuny ve skutečnosti vzala pres o
un a za takovou káru ulili dostal
íavíř 90 centů tak že průměrně
vydělal při velkém dření $30
nejvýše 45 za 12 dní Havířství
zde málo se různí od onoho vqsta
ré vlasti a kdo byl havířem ví
jaký jest ten chlebíček sladkost a
odměna Ovsem kdo nema nále
žité zkušenosti poukazuje že žá
lají šest hodin prače po pět dni
v týdnu a $6 až $8 denně aniž by
to bvla bohatýrská mzda nebol
nad havíře není řemeslníka po
nčvadž každý ať ten či onen řc
meslník vyučený má zástěru
předu a hned ku předu ví když
se na kus dřeva nebo železa podí
vá co z toho má být a hlavně
mnoho-li vydělá až s tím bude
hotov Kdežto havíř má zástěru
v zadu neví až sjede dolů do já
my jaký kus práce ho očekává a
jak mnoho vydělá Proto ti kdož
se tak rádi o tom havířství roze
pisují a nosí zástěru v předu
nechť nepoukazuji na ty kten
zástěru nosí v zadu neboť oni spí
še mohou vaši práci odhadnout
nežli vy jejich Nefoukejte do
kaše ani iierozdmychujte oheň a-
byste se nepopálili raději dejte
na jevo s nimi soucit a když ha
víři ve svých požadavcích zvítě
zí jistě i vám bude uleveno Ha
víř jest prvým stupněm do nebe
a celý povrch zemský se nad ním
pohybuje Dvanáctá odbyla ha
víři odpočívali a ne tak dlouho a
lile již polovina průmyslu byla
zastavena Pro tentokráte to bu
de asi dost Všem přeji radostné
vánoce a šťastný nový rok a zna
menám se v úctě —
Frank Sojka
FAIKDALE NO DAK 14
prosince 1911) — Ctěná redakce!
Posílám $250 jako předplatné na
"Pokrok" pro nás a $250 jako
předplať lié na "Pokrok" pro na
ši dceru jež ve Washingtonu li
vlády jako stcuografká jest za
městnána Zároveň dovolím si
sdělit že již máme oba své syny
doma — jeden slflužil u strojo
vých pusek a druhý byl vzdueho
plavcem Ten zvláště má co vy
pravovat co vše zažil vo Francii
Dvakráte se sřítil s acroplancm k
zemi — jednou mu náhle zastavil
motor po druhé mu v cestu vle
tělo vráně při čemž so poškodil
šroub (propeller) a on spadl do
lu á po třetí se srazil s jiným ae
róplanem při Čemž utrpěl značné
poranění tak že si poležel dva
měsíce v nemocnici kdežto druhý
aviajik byl na místě usmrcen —
Pokud se týče úrody v zdejším
okolí mohu říci že byla dosti do
hra urodilo se všeho dost Zima
co začala stále drží a za noci te
poměr klesne mnohdy až na 30
stupňů pod nulu Sněhu je málo
a leží kolem stavení a vo strom
kách kdežto pole jsou holá ~
Srdcčně všecky zdraví — -
Frank Vcjtasa
dl tít jl
KÍíIK MINN dne Í8 prosin
ce 1919 — Ctěná redakce 'To
kroku"! — Prosýi za odpuště
ní že vám nezasílám předplatné
dříve'- Člověk -sice niíiuV ale pří
roda uiení áspoii u rolníka který-má
dále do města Zároveň
žádmá tímto mým prvnim dopi
sem za přijmutí niezi vaše ctěné
čtenáře a čtenářky tohoto listu
neboť jsem s časopisem 'Pokrok'
úplně spokojen jako náhradou za
Květy Americké Úroda v na
šemřokolí byla let6 špainá ( velké
mokro a rez veíuíi škodily tak že
my rolníci z toho moc nemáme za
tu naši 16-hodinpvou 4éaní práci
— dělníci juoijjřwtoia lfc Zimu
má oje tuhou a tUl hodM puh
neboť uánx 'kolem -15 yijna-na
padnul fciiífi a případával alho t
iii clost Talč jest potřeba teď
bodně dříví které též člověk ue-
stačí vozit a přikládat A coi o
té drahotí — m naříkat II í toto!
Na tu si naříká každý ať je sta
rý nebo mladý 1 Což u Hutchm-
soa není žádný čtenář Pokroku?
Jestli ano dejte o sobě vědět jak
se tam máte V příloze nalezne-
e poštovní poukázku na $250 ja
ko předplatné na Tokrok Dopis
končím a přeji všem zdar v no
vém roce Na zdárl
P A Zavoral
&
WATERLOO 10WA 20 pro-
sinco 1919 — Ctěná redakce při
loženo naleznete poštovní poukáz
ku na $250 jako předplatné na
"Pokrok" 'Musím se též zmínit
jaké máme zde přítomně počasí
Nuže sněhu máme asi na 20 palců
zvýši při tom jsou dosti tuhé
mrazy až to jiraští Někdy rtuť
v teploměru klesne až na 26 stup
ňů pod nulou což má za násle
dek že každého dne nějaký zajíc
to životem zaplatí na slavný oběd
Pozdrav na všecky čtenáře a všem
vám přeji radostné vánoční svát
ky a blahodárný nový rok V úctě
Jan Holub
&
NI LES MÍCH 20 pros 1919
Í 'l2ni roílnlfíxi " Pílírnkii " !
Zasílám vám $250 jako před
platné na "pokrok" Zároveň
dovolím si podotknout! že váš ča
sopis Jest výborný' ba z vlastní
ho poznání za 19-letcho zde po
bytu a ač více časopisů bedlivě
pročítám mohu říci že jest jed
ním z nejlepšíeh Ondyno mně je
den můj krajan vytýkal že ne
jsem dobrým Slovákem protože
Čtu české noviny! Hm já již ve
staré vlasti na Slovensku jsem či
tával "Národní Listy" po mnoho
roků a v Americe četl jsem a čtu
slovenské i české časopisy Nu a
že jsem někdy přestal slovenské
listy odebírat to ještě nikterak
nemůže dokazovat že bych nebyl
dobrým Slovákem neboť bez pří
činy jsem jo nezastavoval Dobře
pozoruji co se děje a píše a při
cházím k náhledu že našim bra
trům tam za mořeni jest třeba
pomoci jak živobytím tak finan
čně á ty politické třenice měly by
pominouti Já i moje manželka
máme vč staré vlasti rodiče a od
tCch též dopisy dostáváme Má
me Republiku ještě v plénkách a
již se takové nářkjr ozývají Bra
tři Slováci uvažme dobře své "kro
ky jakož i bratři Češi a nechť
máme jen opravdových Čechoslo
vákův a pak zajisté bude Česko
slovenská republika mocná a bu
de zdárně prospívat Nadávkami
a různicemi nedokážeme ničeho!
Blažené vánoce a šťastný nový
rdk hojně předplatitelů přeje
všem rodina —
C Petrusska
ttC
WÁŇETTA MONT 20 pros
1919 — J'thvd redakce "Pokro
ku"! Obdrželi jsme od vás po
zvání ku předplacení a jelikož
jsme s vašim časopisem viec než
li spokojeni tož vám zasíláme
$250 jako předplatné ' ' Pokro
ku"! celý rok Rád bych pro
váš list získal nějakého odběrate
le zde ale jest nás málo krajanů
Abych pak psal něco zde zdejšího
okolí myslím tó Ze by čtenáře
mnoho nezajímalo Že se příroda
v tomto roce zachovala k nám ma
cešsky to asi ví každý a bědová
ní by mně věru nepomohlo Poča
sí se nám přítomně poněkud ote
plilo však jsme zdejiž měli vel
kou zimu Místy nám napadlo
sněhu až na dvě stopy zvýši a
rtuť v teploměru kolísala od 20
list do 14 pros mezi 40 a 50
sjtupni pod nulou K tomu kr
mení pro dobytek žádné a nyní
když jo počasí poněkud lepší vo
zíme seno Do města máme jen 22
míle a za tunu sena platíme $25
Než jaká pomoc ínusí to být
pakli nechceme dobytek ztratit
S krajanským pozdravem—
Vine Bacina s
Ctěný příteli! Díky za zaslání
H-édpUiného ?á uznání á vzác-
: „i: : ti-'zl l:'i~ lid
Pl
nou ochotu v zájmu získání odbě
ratelů Buďte ubezpečen ze se
čtenářům zavděčíte když se pří
ležitostně v zaslaném nám dopise
zmíníte o poměrech ve vaší tarn
krajině Blahodárný iiový rok
přeje vám — iRcd' -
-' j '
KT VXVÚ MÍNNi23 prosince
19pí — Ctěná redakce "Poro-
kii"!— Již jsem par řoii ódlie"-
' iN ' iv-c" í'tí
jsem vli še žasným Jopípem u
obtěžoval tAÍ dopis v posledním
čísle listu vašeho od p Jana Run
duse mí k tomu přiměl Dle mé
ho náhledu jest p Rundus zaujat
vůči každé oi-Kanisaei dělnické i
vůči té která by třeba byla i v
jeho prospěch totiž organisaci
farmářů Ci snad p It neví žo
tak zvaní rozliční "baroni" jsou
sorganisováni a jak dobře l Vez
měme za přiklad v dobe přítom
né totiž cukr Když byla vládou
cena libry cukru stanovena na 11
centů libra neměli jsme cukr zde
v St Paul žádný když vsak jeho
cena stoupla na 14 centů tak
jsme ho dostali ale jenom když
isme koupili 'zboží jiné při toni
Tak ku př za dollar zboží jinélio
jsme mohli dostat 1 libru cukru
za 2 dollary 2 libry cukru atd
Ale mouka a mýdlo věci to kte
rých nejvíce jo třeba v to nepa
třily zkrátka museli jsme si
koupit! to eo nam nabízeli kdy
jsme chtěli dostat cukr A nyní
kdvž íest cukr za 20 centů libra
tak ho můžeme dostat co chceme
a bez jiného zboží a dokonce jed
na firma zdo oznamuje že může
dodat každý den 250 pytlů cukru
— za 19 dollarů pytel! Tak vi
díte cukru jest dost a proč pak
eukro-baroni nekoupili na Uube
cukr když jim jej nabízeli za 6c
libru T Protože ho zdo meh dost a
čekali jeii iia vysokou cenu A
snad jste také četl co maso-baro-
ni v Chicagou nadělali millionů zr
čas války a co to vezme za boj
než přidají dělníku pár centů
denně A s uhlo-barony jest to
to samé Sám doznáváte že Pro
zřetelnost složila uhlí pro potře
bu všech lidí tak proč pak za ně
počítají pani takovou cenu? My
isme zde v St Paul před válkou
platili za 3 tuny uhlí měkkého
$1000 a nyní stoji jedna tuna to
ho samého uhlí $775 ' Myslíte že
o tolik přidali více uhlokopňm a
za dovozí Když pan Rundus psal
svůi poslední dopis tak byla
stávka uhlokopů v plném proudu
a co' já toto pisi jest jiz skouce
na tak zajisté p R uzná že ti
sorganisováni uhlokoprtvé nejsou
bolševici ale že jsou loyální k vlá
dě a na pouhý slib presidenta
Wilsona se vrátili do práce a ne
snad proto že občane státu Ran
sas aneb někteří universitní stu
denti když budou kopaf uhlí a
dělat stávkokaze že oni přijdou
o práci neboť víme ze každý o
bor práce vyžaduje jakýchsi od
horných zkušeností a že to každý
nemůže hned dělat: A za drune
hornická unie jest jedna z nejsil
nějších a s největším základním
fondem neboť byli jich po G ty
dnů takové tisíce na stávce a ne
žádali žádné podpory odnikud
A že je snad kapitál vyhladoví
jak některá firma se nechala
slyšet že jim neprodají žádné
Šatstvo ani živobytí to se také
mohli zmýlit neboť oni mají- svo
je konsumentní obchody které
zajisté byly dobře zásobeny pro
kazdy pnpad A pak coz ty vlád
ní obchody co otevřel válečný
department v každém větším mě
stě no státech a kde možno vse
koupit nejméně o třetinu a mno
ho věci o polovinu laciněji nez v
jiných obchodech — : jak šatstvo
cbuv i živobytí a kde so neptají
co jsi zač — zda-li horník holič
aneb farmář a zasílají tež i po
Stou Jak p H íiíše že Amerika
jest demokratickou půl druhélio
století Po sesazení ruského ca
ra totiž po revoluci v Cařihra
dě do jedné bolševické schůze se
dostavila americká misse která
právě v ten Čas meškala na Rusi
a pánové vysvětlili ruským vůd
cům jak asi sestavit maji vládu
podle" zdejšího způsobu a když
byli hotovi tak jeden z Rusů'
vstal a odpověděl jim že oni mě
li v Rusku jenom jednoho cara a
toho že shodili z trůnu a zde v A
tneríce žc jich mámo 14 a začal je
jmenovat — ocelový car železnič
ní carové olejový car atd Zda-li
p R uhodne co dotyční pánové
odpověděli? A ti kterým prý
še v Americe vláda nelíbí budou
míti vtáďoii postaráno aby se na
vrátili kam patří! Tomuto ná
zoru jsem se nxusel srdečně za
smát neb kdyby to tak skutečně
bylá pravda jak p Rundus pro
rokuje to bychom zde pak těch
nespokojenců měli kteří by se
chtěn zadarmo dostat na druhou
stranu A nechť si pRundusJ pře
čte "Pokrok" ze dne 17 prosince
zprávy í Minnesoty-kde se již
křičí teď i co odjíždí cjzinrů %
iíiňnešótý áo řtirých vlisí Ute
prý jfióu Benáliřadítílní á pová-iírae-li
za jakých obtíží 6ťio-
sud cesta spojena a co stojí peněz
a za poslední 3 mesíce odjelo z je
diného státu Minnesoty tři tisíce'
osob Obávám so že by na tom
vláda prodělala více nežli na těch
železnicích A náhodou jak jsem
posledně četl má vláda na eiiu
uračním přístavu v New Yorku
400 Němců a Rakušanů připrave
no k deportaci kteří pracovali
proti vládě naší v čase války a
nemají prý peněz na jejich pře
plav nohou pry emigracni de
partment nenui žádného fondu —
A tak nyní již musím přestat to
ostatní myslím že zodpoví pan
Dolák Budc-li dopis tento uve
řejněn napíši podruhé jaké vý
hody měli v našem okolí farmáři
z organisaee kterou si letos zalo
žili nchot jsem také ule nc far
mář jenom farmatik — S pra
ním všeho dobra v příštím novém
roce jak redakci tak i Čtenářům
— Na zdar!
Frank Posavad
oa a oa
WÍLÍÍER NEBR 20 prosince
1'Jl'J — Ctěná redakce "Pokro
ku"! bádáni 'vás laskavě o ra
du čímž se zavděčíte velké řadě
Čtenářů a obzvláště čtenářům ve
Wilber Wilberská městská rada
nařídila kanalisaci města a za tím
účelem zadala kontrakt na onu
práci za $43000 aniž by se zepta
la poplatníků jestli si toho přeji
neb nc neboť toho zde nebyla do
sud žádná potřeba a zda-li jest
městská rada oprávněna na zapla
ceni za tuto prací vydat bondy
bez svolení lidu nebo ne Dále
má městská rada v úmyslu zřídit i
ledárnu na umělý led a chladírnu
ač máme nadbytek ledu z blízké
řeky "Blue" což by vyžadovalo
dalších $25000-30000 a jisto
je předem ze by se to nevyplácelo
neboť ' Wilber ' jest dosud malá
vesnice asi o 1200 obyvatelích A
pánové zastupující ' městskou ra
du sé prohlásili před schůzí 5c se
nemusejí žádného ptát a že mo
hou jednoduše tu věc udělat bez
svolení lidu a vydat boudy na tu
to věc Lid hrozně reptá a jest
zle nakvašen Dále město jest
nuceno stavětí školu v brzké bu
doucnosti za kterýmžto účelem
zakoupilo několik lotů zá $4500
což bude vyžadovali nákladu asi
za $20000 až $25000- Potom ně
kteří mají radost že se nedosta
vil ten soudný den rád bych vě
děl co si přejí ještě více!
3 W Prokop
Je těžko radili v podobném pří
padě poněvadž je nutno míti po
ruce veškerá dřívější usnesení va
ší městské rady a též věděti ne-byla-li
žádost o povolení peněz
předložena poplatníkům v minu
losti za tímto účelem a mimo to
bychom museli věděti co výsada
(Cliartcr) vašeho města povoluje
a vyhrazuje vaší městské "radě
Toto je zákonná otázka a některý
váš právník vám může dát i lepší
rady nežli my ježto nejsme za
svěceni do vašich městských záležitostí
Jedná sé o zkoušku
Muž: "Doktoru Kabeláci umře
la před čtvrt rokem žena a on už
sc ohlíží po jiných o všecko prye"
' Žena : "I mlč ! Dělal Jys to zrov
na tak!" "
Muž: "Já? To mne špatně znáš
— zkus to uvidíš že ne!"
Zahajte nový rok vážným před
sevzetími Žaludeční potíže otravují člově-
ku život Při takovém trápení
všechno štěstí a spokojenost mi-
Učiňte tomu konec a zahajte
zi
nový rok vážným předsevzetím
že sc pustíte do těchto rušitelů
blaha s celou rozhodností Čtěte
následující "West Texas 1 pro
since 191!) Triucrovo Léčivé
Hořké Víno zasluhuje velkou
chválu Moje manželka bylá po-
řád v nedobrém zdraví bolení hla
vy měla skoro ustavičue Letos z
jara počal jsem jí kupovali Tri
rierovo Léčivé Hořké Víno a teď
zdraví její jest již áetší čas moc
dobré jakého už neměla po mno
ho roků Váš Jos F TydlaČka
RFD No 4" Buďte ujištěni že
i Vám Trinerovo Lécívó Hořké Ví
no stejně pomůže A potřebujc-tc-li
sílivku zvláště po horečce
kupte si Trircrovu Angeljku Hoř
kou ! Při koupi póza(jlejt]e! Oj krás
ný Triuerův nástěnný i kalendář
1020 dostanete jej zdarma (heb
od nás poštou za lfk) — ToBéJili
Triner Cornpany 1333-43 S ith
laad Aye Chicago lil — Adver
- r V"