ČÁST REDAKČNÍ
EDITORIAL SECTION
POKROK
DNU 17 PROSINCE 1919
V oznamováni výtlcdck platí
2oiU "POKROK"ncjdf(vcl
la AdfcrtUment Rcinltt Count
Trr "POKROK" Flrt
i-
i
I
— 1
svým spatným hospodářstvím 7&-g
vinili že země tato kTvHÍ tak bo-j'
hatá povážlivě zchudla Vinu ne-í
sou i pamtviijfi israelati jmenovio
tě Šalamoun který při veškeré své 1 í
moudrosti měl znavný nedostatek Jí
prozíravosti zvláště" pokud se týl
Če Setřeni lesíV Nechal zničiti ob-p
zvUltě lesv Lebanonské kdysi f
níikrisněi5í nn eetém cvití ItíIa 1
za jeho vlády zaměstnáno bylo 80-1 '
OíKl lí l Plili ň n nru: 'I ÍWI 1™ I
„ „„ -
eň ničivou prací DrifH zůstaly je-
noru zhvtkv těchto iiádhernf ch r '
cedrových lesů jichž cena dnes bv '
byla mnoho nullinnii Nerozumné
lesní hospodářství israelskýeh pa
novníku vymstilo s- nu dědicích
říseiisř'Hclské a je litováno této
Spatné zásady zvláště nyní kdy se
nu pokusy o obnovení židovského
státu anebo aspoň nějakého do
mova Di-o idovskú Hit
Půda Palestiny dnes neposky- v
uije ovsem již takovou olinemi
s vy ni vzdělavatelům jako v sta
rých dobách kdy obyvatelstvo ži-
o tu v znacnein blahobvtu Je to
půda sice úrodná potřebuje však
náležitého' zavodnovacího systé-
mu aby opětná náležitě odměňo
vala ty kdož budou ji vzdělá vat i-
- - miiwm no IIUFlIt I II lil IP
systému zavodňovacího je v plánu Í
anglických inženýru Y-
Palestina je poměrně malou zp- V
mí jsouc toliko 136 mil dlouhou s p
průměrnou šířkou dvacíti mil ale [
přes to y jejích hranicích je mož- k
no naiezti všechna podnebí světa
Od tropického a neobyčejně hor
kého udoji reky Jordán můžeme
putovati jenom několik hodin a
naleznemejiory s věčným "sněhem
a ledem ííeka Jordán je hladím
přítokem Mrtvého moře jež iest
jedním z nejkrásnčjšícb vnitro
zemských moří na celém světě
Není o tom pochybnosti že po jh--
onnovem klidu na celém světě a
normálních poměrů v dopravnictví -'
země tato bude-navštěvována tu- [ V
ristickými výpravami z celého svě
ta netoliko pro svůj význam v kře
st anskem světe ale take pro svoje
přírodní krásy jimž málo co se ve
světě vyrovná po této stránce ze
mě tato byla málo známa Do Pa
lestiny putovali lidé hlavně z toho
důvodu aby spatřili místa jež jsou
posvátnými všemu křesťanskému
světu Turisté obdivující se nří-
rodním a krajinným krásám sem
málo přicházeli Dojde zajisté ale
k změně a očekává se že z těchto
návštěvníků zemi pokyne značný
prospěch
Práce reklamační co nejdříve u-
vedeny budou do proudu Proslu
lý norský inženýr Albert Híorth
který považuje se za jednu z nej-
lepsich autorit ve vývoji vodní sí
ly odporučuje zřízení tunelu tři
cet sedm mil dlouhého k svádění
vody ze Středozemního moře do
dolejší části řeky Jordán odkndi?
vedena byla by potrubími k Mrtvé
mu moři kde pomýšlí se na zřízení
závodu na vyrábění elektřiny Ná
klad na navrhovaný tunel byl by
40 millionft dollarů Jiné práce
zahrnuje v to velkou elektrárnu a
tovYirny přivedly by tento náklad
na 60 millionú dollarů
ROZHODUJÍCÍ BITVY VELKÝCH VÁLEK
f0 té doby kdy eivilisaee zji
vy stilu velkou hospodářskou
skutečnost že Tiejrychlejším zpft
6bew vyřizovaní sporu mezi na
rody je postaviti občanstvo jedno
tlivých zemí proti sobé ve vraždí
tím a mrzajícím turnaji počet pra
videlnýeh bitev svedeních na ze
mřkouli pro tu ci onu příčinu S
by do statisíců A přes to filoso
fové a historikové praví že sotva
dvacet z těchto bitev možno novu
Žovati za významné jež měly vi-
talní vliv na světový společenský
vy voj anebo značily důležitou e
podiu v pokroku vládních idejí
Sir Edward Creiisy oiígliekv hi
storik v rozboiii krvavých bojišť
od Marathonu po Waterloo udal
poect rozhodujících bitev sved
ných v této periodě více jak dvou
tisíc let toliko na patnáct — K
těmto jiní historikové připojili asi
půl tuctu dalších v období devate
náctého století ačkoliv může 1 v t i
vyjádřena jistá pochybnost jsou
li' to skutečně epochální bitvy tib
standardu Creasyova to jest niě-ly-li
skutečně vitální vliv ua vývoj
událost í a ubíral-li by se světový
pořádek jinými cestami kdyby by
ly rozhodnuty jinak
Budeme-li soudit i podle tohoto
standardu pak jednou z velkých
rozhodujících bitev kterou světo
vá válka připojila k tomuto seznamu-byla
by nepochybrré první bit
va na Marné řece ve Francii sve
dená v srpnu roku 1914' V této
bitvě jak je známo německá ar
máda na svém pochodu k zteuto
nisování světa byla zastavena a
zatlačena zpět v místě kde nejví
ce se přiblížila k Paříži -V době
kdy vítězné hordy německé hrnu
ly se k Mánie řece nalézaly se na
výši své síly fysické i duševní a
jejich víra ve vítězství ničím ne
byla otřesena Armáda tato hnala
před sebou armádu jež počala je-
viti povážlivé známky zmatku a
denuoralisace
Dnes svět si uvědomuje že v té
chvílf Němci nalézali se blíže spl
nění svého snu nežli kdykoliv v
jiném období války Kdyby byli
Němci zvítězili v první bitvě na
Marné cesta ][ Paříži byla by ote
vřena Francie odstraněha jako
válečný činitel přístavy zabloko
vány a anglickým armádám zne
možněno aby vstoupily na evrop
ský kontinent Na výsledku bitvy
na Marné záviselo mnoho a něme
cké vrchní velení si toho bylo pl
ně vědomo Vítězství Němců v té
to bitvě zajisté znamenalo by sku
tečné germánské nadvládí nad Ev
ropou ne-H přímo nad celým světem
Většina epochálních bitev světo-'
vých rozhodovala o podobných o
tázkách Mnohá z nich znamena
ly vítězství dobrých idejí a mno
hé vítězství spatných Snad bylo v
tom nle" řízení Osudu že pravidel
ně zvítězila vojska obhajující ide
je dobré a stavící se proti idejím
špatným Následující je přehled
bitev považovaných historiky za
rozhodné v kritických fásíeh vý
voje civilisace našich dnů:
Bitva marathonská svedená v
roce 490 před Kristem — Byl- to
zápas mezi svět si podrobující au
tokracií perskou a malou demo
kracií athénskou jež postavila se
na odpor za cele Kecko rod pa
novníkem Daríem Velkým nadvlá
dí Teršanfi rozšířilo se na jednu
třetinu tehdejšího známého světa
janus pak vyaai se s vítěznými
armádami směrem západním aby
dobyl zbytku tehdejšího světa — -Malé
Řecko stálo mu jedině v ce
stě A toliko Athéúané z celého
řeckého národa byli pohotoví po
dobně jako Belgové ve světové
válce postaviti se na obranu svo
body Kdyby Darius byl docílil
vítězství u Marathonu nebylo by
mu nic stálo v cestě aby rozšířil
nadvládí Pcrsie na všechny známé
národy na západě a historii mohl
býti dán zcela jiný směr Otázka
o které rozhodnuto bylo u Mara
thonu dvacet mil od Athén byla
otázkou mezi dvěma vládními ide
ami -r orientálním despotismem
prováděným perskými monarchy
a demokratickými ideály západní
ho uvita jichž hlavním představi
telem bylo ftecko Perské armá
dy pod Datísem měly značnou po
četní převahu nad Reky jichž ve
litelem byl Miltiades Per&ané bylí
jisti svým vítězstvím podceňujíce
ducha řeckých armál AvSak ÍW
kové mocným útokem připravili
Teršaiiůni porážku a obrátili je un
zmatený útěk směrem k moři
bitvě u Marathonu došlo k príilo
mu do perského despotismu a zá
padni svět pak získal intellektuá
ní poklady Athén
Bitva n Syrakiift v roce 413 přec
Kristem Zde karty byly obrá
ceny Athény majíce za sebou
sedmď-sát let vojenské prestyže
staly se zemí toužící po nadvlád
a zahoru Jejich vůdci otevřeně
prohlašovali se pro právo moci po
važujiee za věčný zákon přírody
aby slabí podrobili se mocným —
Sorpanisovali jednu z nejuiocněj
ších výprav ve své historii k ob
ležení Ny rakův kapitolu Sieilie
na moři i na souší Kdyby podu
řiio se jim bylo pokořit i Syrakusy
Karthajjo a Kun lyy ly vydaný
na milost a neinilost athénskému
nadvládí a řecká kultura nu hru
lila by latinskou Syrakusan
ačkoliv nebyli náležitě připraveni
pro tento útok docílili uapjetíni
svých sil rozhodného vítězství
jehož důsledku zastaven byl p
liotl recke moci smerciii zapml-
iii in Nclivti tohoto vítězství rv-
rakiisanú řečtina místo latiny za
vládla bv byla v Itálii ve Siianěl
ku a Francii a zákony Athén spí
íe než zákonv líírrta by se byly sta
f základem právního zařízení ci-
ilisovaného světa
Bitva u AVbela 3:51 rok před
ristem — lutve Teto sily zápa
lní civilíšaee utkaly se s orientál
ními ideály Bylo to korunující
vítězství v kariéře Alexandra Vel
kého a značilo počátek zániku per-
ké říše jež v jedné chvíli hrozi
a všem národům světa podrobe
n nu
Bitva u Metan ro 207 roků před
Kristem — líeka Metauro jest v
Itálii a kdvsi nazvvána byla Me-
taurus líeka tato hrála před dví
ma tisíci lety stejnou úlohu jako
Marné řeka ve světové válce Zde
opětně posijivní negativní síly
moderní civilisace se střet Iv — re-
pnhlikanisni Kíina a nutokratiek
despot íkiii Karthaffa Po deset
předcházejících let Jlannibal a je
ho bratr Ilasdrubal udržovali Itá
lii v terroru líímský kousni Ne
ro — nikoliv císař Nero — skvě
lým strategickým pohybem jemuž
dle náhledu vojenských kritiků se
nevyrovná nic v historii válčení
překvapil Hasdrubala na březích
Metauro porazil ho a připravil
tak cestu pro zbavení Itálie od ve
třelců z Karthaga
Vítězství Arminia nad Varuseni
9 let před Kristem — Bylo vyvr
cholením germánského zápasil za
neodvislost od lííma Historiko
vé mluví o době té jako kritické
periodě pokroku civilisace Kdyby
Arminius byl býval poražen Teu-
toni byli by se stali podrobenou
národností Anglie byla by bývala
porománštěna 'a Anglosasové ni
kdy snad nebyli by se stali tak vá
žným činitelem ve světovém vý
voji ?' --j
Bitva u Ohalons 451 rok po Kri
stu — - Aetius římský generál bo
joval tu proti Attilovi náčelníku
Hunů F Chalons na řece Marné
kde dvě velké světové bitvy byly
svedeny Attilovy hordy byly po-
ražflny a rozprášeny a evropská
civilisace zachráněna To bylo po
slední velké vítězství římského im
péria jež po té rychle se hroutilo
Bitva u Toivre 732 po Kristu —
Velké vítězství kterého docílil Ka
rel Martel nad Saracény zastavi
lo arabské rozpjetí v západní Ev
ropě uchránilo křesťanství před
islámem a zachovalo památky sta
ré a zárodky moderní civilisace
Bitva u llastings 1429 po Kri
stu — Zde Panna Orleánská za
chránila Francii před zničením ja
ko národa a zachovala galský pří
spěvek pro civilisaci Cím byl by
svět bez příspěvku Francie k civi
lisacit Porážka španělské armády 1588
po Kristu — Zachránila svět před
španělským nadvládím
Bitva u Blenheimu v roce 1704
— Zde anglický vévoda z Marlbo
rough zastavil kariéru jiného svě
tového dobyvatele francouzského
krále Ludvíka Čtrnáctého
Bitva u Pultowa v roce 1708
Zde ivédský král Karel Dvanác
tý kterému před tím podařilo se
zaplavili celou severovýchodní Ev
ropu poražen byl Petrem Velkým
Tato bitva znamenala počátek
vzestupu Slovanstva
'"
Santa Claus je dobrým přítelem všech hodných dítek
li _
-A '
00' % V " -
pitva n Saratoga v roce 1777
Znamenala počátek konce an
glického nadvládí nad americký
mi koloniemi připravivši cestn
pro Yorktown a pevné zřízení rc-
publiky Spojených Států
Bitva u Valmy v roce 1792 —
Konsolidovaná francouzská revo
uce v republiku otevřela bránu
příležitosti pro císařskou dynastii
Napoleonovu Od kanonády u
Valmy může býti datován počátek
kariéry která zavedla francouz-
ké armády k Vídni a Moskvě
íitva ii Waterloo v roce 1815
— Konečný pád Napoleonův a
vzestup ětyřdohody! jež přetvoři-
a uiiipti Evropy páteř Napoleo
novy moci hyla ve skutečnosti zlo
mena li Lipska v "bitvě náro-
ň" v roce 1813 avšak Napoleon
mohl ještě vyhřátí u Waterloo
Bitva u Sedanu v roce 1870 —
Znamenala sjednocení německého
impéria a vzestup lfohenzollernů
kteří pak čtyřicet let připravova
né na ovládnutí světa
K těmto bitvám možno připojiti
bitvu v zálivu Manilském a bitvu
Santiago v roce 1898 za špa-
nělsko-americké války v jichž dů-
cdku španělská kultura vytlače
na byla z Pacifiku a ze španělské
ho koloniálního panství v západ
ním Atlantiku
Bitva u C'u-Šima v roce'1905 je
považována za rozhodující bitvu v
rusk o-japonské válce Zde Japon-
docílilí obrovského námořního
vítězství nad Rusy Značila konec
rozpjetí Ruska jia východě a vze-
tup Japonska k světové moci
PRESSE DE PARIS
A PRESSE DE PARIS byl po
J několik dní jediným fasopj
m který Četla Paříž nehlásící se
o tábora socialistického Byl to
asopis s nej větší cirkulací na svě
tě poněvadž denně tištěn byl asi
sedmi millioneeh exemplářích—-
Žádný jiný časopis na světě v kte-
i'koliv době ba snad žádný tisko
pis vůbec vyjímaje bible nebyl tí-
těn v takovém počtu výtisků —
Jsou časopisy které honosí se s půl
millioncm čtenářů a při zvláštních
příležitostech překonávají tuto čí-
ici ale žádný z nich není S to po-
ítati svoje odběratele na milliony
A přes to vydavatelé tohoto obrov
sky rozšířeného listu nepřáli si nic
jiného tak vřele jako jeho zrušení
čase co možno nejkratším
Je snadno vysvětlit i tento para-
ox La Presse de Paris nebyl sku
tečným a trvalým Časopisem Byl
vlastně kolosálním pokusem o zlo
mení stávky sazečů v Paříži a ku
jeho vydávání spojilo se asi pade
sát jednotlivých majitelů a vyda
vatelů denních časopieft ve fran
couzském kapitolu když jejich sa
zeči vyšli na stávku Kazeči volili
zahájení stávky den výročí uza
vření příměří kdy téměř všechny
enní listy chystaly větší vydaní s
různými situačními a vzpomínko-
ými články
Všechno bylo připraveno o 7
lodiné večerní dne 10 listopadu k
ydání těchto pamětních čísel pa
ížských časopisů Všechno bvlo
připraveno zahrnuje v to stávkov
ní rozkaz syndikátu sazečů který
íadržen byl úmyslně do poslední
minuty aby rána vydavatelům za
ražena byla tím těžší Nicméně
stávkující sazeči neměli monopol
na připravenost Vydavatelé uči
uili taktéž rozsáhlé přípravy pro
tavku sazečů a tak dne 11 listo
padu v den výročí příměří obje
vil se na ulicích Paříže společný
jejich časopis nazvaný La Presse
de Paris ovoce společné snahy asi
padesáti různých publikací
- Avšak nejednalo se toliko o rá
nu pro vydavatele nýbrž také pro
čtenářstvo Každý průměrný Pa
řížan byl navyklý vybrati si asi z
šedesáti denních listů tu vydávaných-
svůj oblíbený orgán jehož
psaní nejlépe vyhovovalo jeho ná
hledům Jjcč dne 11 listopadu vo-
liti mohl jenom mezi dvěma zmí
něným již La Presse de Paris kte
rý vydáván byl asi padesáti mě
šťanskými publikacemi a La
Feuille Corumune v kterém asi tu
cet socialistických a koinmunisti
ekých časopisů s časopisem L 'Hu
manitě v čele bylo sloučeno
Není o tom pochyby že jedna
lo se o opravdu jedinečný podnik
novinářství avšak se stejnou
rozhodností možno říci že podnik
tento se neosvědčil a udržel se je
nom následkem kruté nutnosti —
Pro pařížského čtenáře navyklé-
10 čisti jenom některé části svého
žurnálu je 1m Presse de Paris má-'
o zajímavým novinářským produ
ktem V první den prodalo se ve-
iké množství výtisků poněvadž se
idé zajímali o novinku ale již v
druhý den pouliční prodeje pokle
sly a tenčily se každým následu
jícím dnem Trvalou obec čtenář
skou o sedmí millionech sotva by
si časopis tento udržel
První číslo mělo čtyři stránky
z nichž tři věnovány byly výhrad
ně zprávám a menším ohláškám tu
a tam zastrčeným a čtvrtá ohláš
kám výhradně Na první stránce
psalo se o stávce sazečů s hlediska
vydavatelů kteří obvinili sazeče z
porušení kontraktu který ničí vy
pršeti až v roce 1920 Současně vy
davatelé oznamovali svoje rozhod
nutí vydávati list společný až do
skončení stávky Na jednom místě
nalézal se seznam časopisů které
spojily se k vydávání listu V se
znamu tomto nalézají se všechny
pravověrné měšťácké denní listy
dva sportovní žurnály jeden vo
jenský časopis pět obchodních a
finančních časopisů a dva časopi
sy vydávané v anglickém jazyku
Dvousloupcový redakční článek
věnován byl úvaze o dflležitonti
výročního dne příměří
Ale průměrný pařížský čtenář
nekupuje časopis tolik pro zprávy
jako spíš© pro redakčnpčhínky a
ještě více pro články podepsané
dobře známými publicisty které
jsou hlavní přitažlivostí paříž
ských denních listů Ve skutečno
sti mnohé denní časopisy jsou vy
lávány hlavně pro tyto články
podepsané předními francouzský
mi publicisty Těmto redakčním
článkům netoliko dává se přední
místo ale také přikládá se jim
hlavni důležitost To ovšem je vě
ei znacne nepochopitelnou čtená
ři amerických novin kterv přede
vším hledá zprávy a článkům re
dakčním věnuje pozornost jenom
fehdy dotýká jí-1 i se nějaké otáz
ky o kterou jeví se všeobecný zá
jem
Avšak pařížský čtenář denní
zprávy sotva přelétne zrakem' O
ttatně jsou to jen stručné zprávy
i když jednají o záhadných vraž
dách a zločinech ve velkém měřít
ku jimž v amerických časopisech
věnovalo by se mnoho sloupců na
první straně s ohlaveními přimě
řené křiklavými Nad stručností
denních zpráv pařížských listu by
padl čiperný reportér amerického
denníku do' mdlob neranila-li by
jej pnmo mrtvice
Některé pařížské časopisy při
nášejí denních zpráv domácích i
zahraničních poskrovnu Jenom ta
kové časopisy jako Le Tenms a
Journal des Débats mají podrob
nější zahraniční zprávy většinou
od svých korrespondentň v jiných
listech vsak věnuje se jim toliko
malá pozornost Žádný' časopis
bez redakčních článků oblíbenou
to lekturoíi polítisující a debatu
jící Paříže dlouho by se neudržel
Okolnost že časopis La Presse de
Paris neměl těchto podepsaných
clanku redakčních byla hlavní při
lnou ze nikdo oň mnoho nedbal
Ovšem tyto články nemohly se ob-
jeviti v listě vydávaném měšťan
skými stranami různých odstínů
od pvavověrných konservativců
nz do radikálů
V lepším postavení v tom ohlo
du byli socialisté kteří také svůj
ipolečný orgán vydávali v několi
ka mililonech výtisků V tomto li
stě mohl se již objevit i článek re
dakční který nebyl by porušením
kréda různých odstínů socialisti
ckých stran Jsouť mnohá pole
na kterých se socialisté všech od
stínů scházejí tak že situace ne
byla již tak choulostivá Přes to
však i socialisté postrádali člán
ky různých bouřliváků jichž ul
tra radikální náhledy vyvolávaly
živou pozornost Socialisté v prv
ním výtisku společného časopisu
prohlašovali že stávku sazečů za
vinili města čti vydavatelé listů
svojí výlukou
ks
i
i
i
f
i
r
i"
l
?
# V
B i
i '
í'-v
ÍM-tť
REKLAMACE '
SVATÉ ZEME
ZÁJIY po dobytí Svaté Země kři
žáky angl inženýři zahájili
práci na plánech obnoviti produk
tivnost tohoto kdysi tak úrodné
ho kraje Víme že za doby fsrae
litft byla to země mlékem a strdím
oplývající avšak dnes je krajina
tato o málo více nežli pustinou
Nebyli to jedině Turci kteří
Do třetice všeho dobrého
A : "Já jsem byl dvakráte ženat
— jednou jsem se oženil pro pení
ze a jednou z lásky ' '
B: "A konečný váš náhled?"
A: "Jo ten — že bych to rád
zkusil pro obě tv věci naŤednóu' c
: — L
Nejvýmluvnější důvody
Žádné důvody na světě které }
tak výmluvné jako ony dobrovol- U£
ne uopisy přicházející ze všech f „
I a o v i vi 0 Í: t '
Koutu zeme a sde iniei nrostvmt %
' —
srdječíiymi! (slovy ijak Trínerovy h i
leky jsou učmne a spolehlivé — -
z listopadu l!Ji!J Jiracken Pa i-
Já a můj soused musíme říci žo i
Trnerovo Hořké Víno jest velmi "J
dobrým lékem Dává rychlou ú- { f
1 v ví v 00 Ť '
ievu pn zaiuaecnich potížích
Jos RVjmanowski" — "4 list
Swartz Creek Mích' — Trinerovo
Léčivé Hořké Víno účinkuje zna
menitě Celá naw rodina užívá
tento lék Jos Čajka" VáS lé
kárník má jej pro Vás na skladě
V případě nastuzení a kaSle po-
žádejte lékárníka o Trinerfiv Mír-
fompany 1333-43 So Ashland
Ave Chicago 111 — Advertísé
ment '
x '
í %
f
W
Ks)