'agyf1 v "fy í"'i '"fywty w"Sf ipf
fř
Ulilllillllillllllll
llcrccson Alsdor
Vo)nky pílWh i wunnActí
lo itoltlt — HiriAl JR KlCftn1n
"To iltflf Hýli lak liulim n p 1 Oh paní majoři! Vim peč
patrným ab i 'híji výřaty " v rf 1 11 " "bi
Vlliiil NVimtf-ilmjl tti tni mihti vmv ttutiiy a únor
1 a 411
tltí holťde II At flltlek]j klrtý Ml!
matka v ixlkrtf dala
"Olin luníka f Kdo hih tvá
tuniku?" ptal %" plukovník s ue
lim učnsietistvi 1' v vvliO v ním
podlVMl Voják
hiirtifMoii zbledl u rutnimMI
X jflio pohledu jím přvlťtl kotu
tmi ti Mu puhuo že před UU
SirilkV heiitd by mluvil "Ví
llllllre
"ťbnhň hna hv In viiaíl ze
sebe konečné "Živila hudbou
n n-iufHrt v bídě !"
1'nsli'iltlí siovtl bliti plllknVIli
kiiví vítanou zbrani
"Nuže# vidíš! Vyhni hc ty sám
hídé pokud éas! nHnužis
pO tulil ItbVS stfll SC llěčílll řl
Mim? Tul" bys fini m-byl mužem
kdyby iinnél smyslu pro écst
Ale dnes jiZ doMl o tmu I 1'tim'
seiiiíku" obrátil se plukovník ná
Mé k veliteli první sHuiny "Od
zítřka je Kiiruesoii přidělen k tím"
o-olmí sluzbé! A t T hochu tiiň
h-n jití Háno si sem i if-Hl #'ií ti-
jr
Karitesou Ht úl juko mámený
Zutím jeden i důstojníku chopil
se tiilíří ubv nd soudruhu v brtil
odměnu pru hudebníka' 1'lukov
nik mini první cvrtikl penízem o
tulií' a ostatní or tioi fifiliuovii'
li Nm tvář-j Knruesonnví ly to ví
dětí fa peníze nerad přijímá I -nemohl
přece odiiiítuouli la r
svých představených
"Nastav čepící" řekl důstojník
li vtyi tnu hcIichim' hUv do ní
"A tu ti puvídíítn" zydttl pln
knvník hi Niníidn-tii "T'i'h p'ti'V
iicrozdcj ! Opíji-iJi mi z nífli 'M
ht Vujňky pfijil"š do '!
vížítl í ]-i)hl"
MíluMtívP ]ruputi'ii Kiii(i("V)M
nh'h' livřdll ui Jiik k diiMul
že milniiii jítk Z domu plukovtiíko
vii Kutnou chvíli kříifVl jako
hiiíliií'11 rHpklt V MU" Te
prve když mc Mížll kuMíniktn
pudlu lio h Hltili vAiú poctu
Klríďi I iici7íl mí cnpkii nn lilu
vit i m xtřSbfuiky —
V iiloi)ř plukovníkovi5 po oď U
cliuJu vojAčkii fupruiidil živý
huvoi'
lilížc MÍiclí nf iím í urhou h do
llli íll íiil MKlillVCltl' It
"I? ifmní Jlrdý to cldiipík! N'c
t i: I
('Hp h olizuj než cmn pnimi
cí h iiflnid iii cídit boty Že c
luidc v iricfii díirift Nlotizit jjco
"NVnl Vilm MiNtl vlioil fn jniil
tSklf" liruřhjk řrtii'1'liil liuijoř
"lloln iHi!"if'l l'u puk lit ll
ji''" ViM ' uivří ní plukovník
(Hilollljt' h' lá ' til Víídil
" Nciuulili Jliu lioliodimuti
i i i i t i (
o Mi riii"(iiiM i niiiii 1 1 ii t s ii uioitnii
lekl hbití (uluMMiík
" li opi-nulo? rpíitíh' ItUI mou)
uiulíinj ?' '
"tii in'! Ale pnu liiíljni' liiH it"
nciuií ilimti iiiiutý liuiikiíln!
wlucli" udičlil potioriiík k1cr Jiií
tu iii tiiiViu Veličin vyvolni miiÍcIi
i in ulil mi (i-!ii' ki nluu iiciuívit
iiiiljiilnvu 1
"Vciuilíiil li v V Inui vrt
jiikll veliký liliu'li'1" iMillitunl
plukovník mJiuV fllty tuni!
tiiifcli jclmfc plcduiclciii 1111 mu
jor "A pokliditl 1'vcli i m '(
mIiiIiu kdvly m- mí nič líniysly
fAnťúy Vy xi-luiku n dvuci-l
pl't llllýl-ll (litH(flC vojti W ji jí
líčilo nic dVHti MuHÍca tlikovřlio
juko ten { miiimJiio uciiiijdi'!"
Oliiulin du nocí HHrvuli páni dii
Miojuíci n mvcIiu plukuvníkii nic
krúítuí Ironii k veliké turutoiti
jcvilii Konečná upokojili mu ulni
io)vi''tiíiit vítéMlvítii totiž iurú
kuii dríiliélio h i'oi-ílí mV mátají
ťť nu Hcbe pohledy jež Ventily }'
li oba co nejdříve ne MfliÍ tt h
pnk poteče krev
Neilňlo lo lilií pozoruo'll OHtitl
níeli ilÚMtojníkii již včdčli na
oko dobnícky thiMlí um jor je
1'iivtui Ink ziuřivýin rvíéein n ne
klíčeni jiiko pobučliík jenž iné m
Mclmii jíž nekonečnou indii krvn
vvcli Motibojň -
IH Zlou noe ničí Knniesoii Alďlúr
Od příchodu doiiiii plukovník o
vit povulovftl na "ívciii tilninui
ku liemlitovMiije líní tilovein na
vody kfiiinuidii kteří liihíec u
llč-llU pellíC Vi'IIIOŽIič e Mllillll
vylííkut ho iiékHiu zu iiičhIo do
krémy
ťož o pcnie! ly ny nyl Karae
mou iipjnidčji lnuli! vojňkfím zn
íc pod nohy uhy ni za uls ztropili
lobrý den Ale mohl by o tom
lovřdít plukovník trcMt by ho
jihli to iieminiil Jč jcjlí ví-
íífíMtojníci znající KftlHCMoníi n než trehtti bil mc vojňk pohoč
vátí Mvčho velitele jenž choval m
rňiii diertiijc Hlonžití iičkomii k nřmu tak vlídní a projevil ion
olík rtčííMtciihtví
(tylo (o poprvé v životř co iulfl
i voíik Docílil k nřkomii ze
" ' '
Minát ne velitel "Mři jnein mu ří Uvch }thiUmifvh zvlWttií ná-
bylnoMt a nn i jemu byla proje-
vciih Dřlvčjf! jeho pluKvniK
MtiMAm Nu uvidím! Nepřijde onen jemuž byl Karachoiiv bítvl5
I i t 1 t I I i K t
tí MÓm mí nrtt nébo dojdu! V
Hluhbvl5 příncMlí právé nnt tio
ve bafríiif láh ví po řiHVjhu plu
kovníkovi e páni dle líbmtí od
dali hřf fu v karty ÍíihU v
domino nebo dámu '
Nřkteří McMkupilí w k drtižn'
mu pohovoru Htarý HtiMtý innjor
počal wi Hcití mvč víiU-fittl nvtui
lury n kilyŽ ho žitlívf pobočník
upozornil ž ImroueMMii přílišnou
utřelboti loZ-íluje jal mc výpravo
vátí jak ho (ří valcčnčrn tažení
ííbal fiiařiípiilaut áídíl o chlebu í
o boty A pobočník jenž hdčl u
drubč Mtrany Irény bavil jí aou
čiiKiiř Mvým (řidantuím horovíSuím
(i 1iMCe Mlovnímí hříčkami & po
dobným tiiíloMtom tbicii-uit jaký
byl pr&vř v modč Mluvili oba
íroVci pobočník přítlumeiiř
lakŽe ho jiahluehlý major neMfy
M S %f frčiui wdřU liiezí nimi
nepru je vujíc tomu ani onomu ví
1 v yimmmWt bylí oba upokojení
JÍrotié v pravdě iwvždčla íe
' toho t m koleni ní delo liyl
tbmud vkeka roecbvřn ' mohtiť
ujím tfoSumn KaracMonovy hudby
snad í vlivem jeho hlubokých
vímliivnícli očí Néhl vzchopí-
J a 0(oocřiuví omluvili m
iMm páiftm jejehž přitonnoMfi
mí nnňii fifhyiH ní včdoroa rehl-
"éhnal rt ličftii yí [ifft
umí válkr jjofí" x¥mtM
frkl priMník "t$UnmU ttt
va rml$ by #fíl ktteb#řk kt
ti tté 0fl' Vtnmjirn U t
6UA áímtl"
Mtjor hnfív zvíí malým
"(% v yí'A flíi1pof!číki){ K!y
fí A j#w aií dotírv'-t phW+
zachoval život byl muchý mrzutý
imtroii jenž nabídl inu za hrdlu-
ky" jeho řtn udmčiiu jež m m
mu hcbou roztimčla a když voják
odmítl jíž mi po učni nikdy ani
neohléill KiiracMoii byl mu mm
jen prostým vojákem jako kťt
rýkolíf jíní jenž v í)č utál Ta
ké mezí ostatními dfÍMtojníky mla-
Iv muž ncnae nikdy ani jediné
ho jenž by inu byl vřnoval tro
chu vící pozornoMtí joná hy by!
orohldl že řuracMOH nitni jm
lak obyčejným vojákem Hylí mu
ťáichm (IomI nakloněni lc jen
itá ví jako vojáku který má v 4
ekv mvč vřej v pravím pořádku
který rychleji icž jiní vpravoval
h do různých nových vřci je v
onč dobč tak bohaté na reformy
ii vojska zavádélí
m KaracwiU ač v plnční vycl
ooviuiiťí byl dbalým a ti' U
4vým umáuím inkoV m nevtiral a
nchlcdčl obrněni k aobč wmr
tiimt vých píchtavených fřccc
cílil mi tím nemálo povzm'na z
uový plukovník odkryl v nčm n
mčletf h ho tak velíc vyznainf
ual prévA pro tMo jeho umíní a
ne uro Jeho utáhnout vojáckou
Mnmlt A nebyl to jen pouhý
vdčk jéíž k plfikovriíkovi cítil
Tnt muž jenž byf OMřrft:h#
vojáka pro povř#t která mu při
fbkiAň zWil # dw náh!# — Um
vtnku v Oflí krčmí — V apoW
fiotí an4é!a — — "
Karafou it a až hlava zatočila
v ífch a# mu artojlo a arde dí
vM whM} pM tayllfňe# ž od
nypAjka bn4 bývat ftimJ jíl
tak wiwíro4 vywk a ví tím W
'frjilři Rlukmfku jak jhrt
líufea i tt jwyiíířjka fc ft oka-
řOtfiU tvT
mt li MlMí1i Ht titrttťtt V Ji4
tih n h pliMIH 1'iňki lil
Ivild' V t'i!l in ll l' l l'll ln
'ii)illiiit utiii- lili Hej
ll'll ilv plili ll!'ll 11'il IU
fiki 'i Kih!'kii iIimImi Ale
mIiiIii'1 ''láli 1 Jí i í-
liiiiiticii pi'd 1'ány jrtktui punhý
pArobi k piivlulnatl ltjlil %r
(mi !tn cil oni ilknntm dít r
plfitiil tl Mnu l i bít kiiMhitr ni
Jilltl IfeMfthl bj'vJÍ psi it k tl
li u cim mlV! lj HňMi
ui rlMI h kiilby liřkiiy lukovii
lni vm i ilb) V jejt pflltlllliu-ttl
shílo tv lui to Uut liinMpd Ji-
tř by oč ulil nu toho kdo by hu
?nťtutd byť lo byl Mtuid i mui
pliikm idb
' SV' IK plljdu tllltl lo piljdll"
uiiiinoinl S mladý ojál pfeVfl
iiije se 111 liíí "limléji prchli il il
pilipoMl!" 1'tlé prc udtlld
kď' nelliobbl ho rek lili In poko
ii-nl pícd ztiikouiii té ji- od prv
iifhu ukiiiiiíiku kdy ji bll spálili
rtpiiimviibi cehni jihu bvlonl
1'iijdi' do svéta protloukali
ImkIi' řiiiiinieníni n všude binle mu
'pc n} zde kde byl by odsun
Zen pohlíželi ileniii lul tlí jeŽ by
lit lnu nedošiižitťluou Ale imc
prcluilií l'l'oé iVstiiviivnti e iie
liczpccí ?e juko sbéh lilllh' llékdc
dopaden a poHtavcii před soud?
Mohl pn-ď odiohill se prosté k
svým nékdejSíiii zásluluíui mohl
hlásili se o svobodu již inu tehdy
iinbíeli A plukovník sám dnes
mluvil o propuiíiíní a byl přečt
ou iieobmczciiým pánem nud živo
ty i svobodou svých vojáků
' "lYljdii k řiíliit! li feklltl tlili:
příjtináui svobodu jíž jsi mí na
bíel" odhodlal se Knracsoii lile
v zápřtí hned zase pocítil že ne
mé by íloaf síly oby odcícl odtud
kde byla ona - - -
Nadešel večer ii světnice plnila
ne vojáky vrátivšími r z toiib-k
po ničíte 1'řicházcli rozjiířcní
1'robíli po krčmách fmslední ha
léř a spát se jim posud nechtělo
"II rej JúiracHone] Zahřej nám
ať si zazpíváme" sehnali se ko
hun huslařnvn lože
Vytržen ze svého sliční vylřeátil
na nč oči
"Nebudu vám už hráli" oHopil
c na nč mrzule í
"7iuinlč jsi psí synu! —
('hlouba do tcb vjela ž" jsi mohl
jedlími páunni zahrát? - Hkřipky
tí rozbijeme" naléhali i hrozili a
odvážučjsí již se shýbali pod po
4t'l kde v truhlici schovány byly
Karacsonovy housle
Voják skokem byl postele od
strčil dotíravci až zavrávorali o
hroziví5 zvedl Zaťaté pisti
"Hyn smrti kdo m přihlíží 1 —
"jhte lio cikána!" dobro-
mvHlné se ozval starý desátník
"Vjelo mu zas cosi do hlavy a tu
víte přece že a ním není žádné po-
řízení! Cí zahnije po dotrefiil
obrátil se k vojákovi
"Proč hvrh vám hrál! ( ož vy
mí porozumíte?" jako v myšlen
kách zádumčivč řekl Karacson u
převalil c zase na slamník
"Tadv ho slyšíte blázna! Jako
by tu bylo třeba co rozumít! A
zazpíváme si radČjí!"
Vojáci }icváimiijici si již vzdo
ruiícího soudruha sesedli se na
lavice í slauifiíky kotem JoŽe ka
prálova stojícího v kouté avřtni
ce nčkteří zapálili si i Julky a za
notovali Zpívali sví ponuré di
voká písní pusty plní hlubokého
smutku i hyřiveho veselí zpiva
li i výskali seskakujíce nrzy ten
zas mieti na noh v a křepčíc pii
malém prfntrUistvi nie1 postele-
roi-
1'ořadem rlofilo i na onu písefí
kterouž byl Aladár dnes brál pfi
nfím důstojník fini
Vojáci zpívali a v faru jež za
haltvalo jíž avítuící ani si riepo-
víírnlí Ž Karaz-sofi svrzl se s
postelí a vzal ví houslft Tř-prV:
když dozníla první sloka a vzlu-
ehem projelo jako divoký výkřik
zaječení jeho skřipek zarazili se
a zatajují':! ňeh posloiwhalí A
voják rozpomínají a na vfa co
byl dnes odpoledu? prožil rozpo
mínaie st na ony krásní oíí íré
ny jež ho byly okouzlily hrál
jakoby cbtíl povídítí v4' ef v
mladí duáí j"h boiiřílrt
Vojákům až dýmky pohasly
dfeh tajit lzr 'traty dn o
í n kanuty po tvtirriýth JWch
a na vosková Býelí knlrh Ki ra
iiž dohrát i ftdhodíl avl akříp
ky a vojíni fsmd tu alijU ja
ko ztrniilí my?Mp'M vzporis
naiíoa na dálnou domorínu m tu
von divokou ptu kda nat
každ an##-hal avou mvftnu M
takí aí vzpowíoala fOfiŽíta kd
niti fBÍly t vojny fimn ~ ~
Tffrvf Myl ia tifroři kaná
Kli linut e taihU bobnň a hk
ul ImlniVi' nduddi sr tt iv
Im Mtiiutíid Tíh oili iullřVÍl
íHMiřln IttH tď 1 hlubtkílH V Pih1
iloiii jlnýlil sklřiitui inb'1 il
ikIH Vl'kli!ím jild iulíÍMbll
m k SVÍlll l"f im
"hr linii — uchu saiii&v"
rn i ptal nrjhliJtim starý kaptM
"IU am ho itšbla luft V M
AíhkLU Není Ahl iínak É
řiii" bioukňli vojAfl "í'a aii-é
ii piiptlih a hlaut iituiUs i'
IíUciJ bveh sběh! tam k itflin
dá tu —
"A uliékou bys s vtátll" f
hiořil Jisntnik "Aul ti tienalifl
dul! A tolífilnj se nf k lobí ten
rny pUslu)ii heinAl
Ví? tiu mnohá luku řfljrlu k
ulil K iisifitii l u prsouiii BUJ
zuíitiieilfui kříže rubráiiiln plíslil
liďilélIMI duchu 'lil nd' II
iii'e iníinh' vojáček tčžce ib'pudi
tm kolena n Inodlt! c Slaíí řU
híilf hajduci styděli se klekali a
iehté pod houni křižovali sí
ti iepltili slova ličjilkí tuiMlIitbié
ky kletou je dámo již doma nul
"-ku učila odříkávali
Venku dozněly jíž zvuky večer
ky jen tu a onde ji-5té ozval se
víkřík ticho ziivýsknntí vojáka
jenž projevil svou radost nad lim
i- jeslí V čas doběhl douift II po
malí chvilce již ztichlu Vs n jen
Iti a talii ozývalo se hluboké od
dychtívání iitíižnýcli prsou nebo
c hranol suirvcii voniacu
Knriicson Abidář jediný potud
fieiilebl Oblečen seděl na posteli
s rukiitnn na koleinni skřípený-
nul a oddávul ne svým myšlen
káni l'uk pozvedl se náhle a pře
hodiv houni přes ustlané lože pod
ožil ii iiikíniiH krámy jež ve tnu
nahmatal Zlehka jak jenom on
íkán tlo vedl vyplížil se puk ze
svět nice
"Slyáelí jVtc?" nzvnto m Septim
Z kteréhos lože
'Ticho n spál" okřikl j ki-
pí-ál ze svého kouta "Kďyby pN
íla visitace já nevím tiíet"
"Kli kom to on fisl?" tiňe o
ptal se nováček svého Hgtiscdtt"-
"Knad tedy přece liíi křižoVfl
illa?"
"Spi rekruto n nestraš' ňť ne
t! néeo nezdá !" —
Zatím Knriicson cestou kterou
jíí dobře znal dostal ! z kasá
len do opiišlční uličky vedoucí
k' hradbám Vinlilo ho to ven ven
tH Ifl i
z dusně jižný kP toiiK um uy
ehalo fl chrápalo ven pod fialou
božf oblohfi na volný vzdtirh A-
ni ho tifiia padlo strachovat] m
h bv za avn uofní výlet mohl hv-
ti trestán Vřdílť Iv z kamarádií
nikdo ho nezradí starý desát
ník ienž mu byl naklonili Že !
kdyby o jeho odchodu dozví
lčl k raporfn ho nepožene Mo
lila ovScm přijití nenadálA vísi
taď Hylo jen potřdt aby ní
který z pánfi ofíeírft po veselí pít-
e s vzpoitiiičl zajit do kusareti
a podívat se je li v5 v pořádku
Alf pro jen případ Karacson pře
hodil houní přes lože a podstrčí1
iod ní rfizní víci jako řastéjí a-
by obelstil inspekčního důstojní
ka ieož př slabém svřtlc kalian
svíttiíeí mužstva sotva probč
bl
Octnuv ae na svobodí Karaeson
počal uvažovali co jeď rňvodn'
měl v límyslii zajíli k stará Mí
ře AJa U byla eesta Irď v nocí
nadmíru odvážlívá neboř mohl
oadfioiiti do rukou stráži nebo ob
rbftzef Nad to pak vzpomně-l sí
fn by ta návíiívM nebyla mu ni
nlattifl Hekla mu jcee Méra ne
jednou a poslední tak důrazné
to opřťivala že fiedovedfl před
novídatí budounioat (Ut tedy u
ní? Ostatní' lákalo ho dne srdce
jinam —
Opodál kasáren asi za IMÍ u
lící blízko polorozvaluiyh hra
deb Mát v zahradí dum jejž o
býval plukovník baron dali' A
lílío
Karaeson dňm ten dobřa znal
jíŽ od dřívíjáka neboř dnes když
odtamtud ob'Um byl tatí popia
ten a zmámen fa dostal " viií z
domu í t" zahrady aniž bý v
dít jak 'mi VMř fizkou tilířkn
jíž a obou stran tvořily jen rdi
obrní rahrad tia ab aomedfeM
vídít Iř mni nnadoo doatt n
pfra tA t k domu Ja! anad na
nf ttMn Hdnfm mmň
tryrn V&yl Karaevn pM
ut v Umnn um Jak) dueh m
tpll k fizVí ahradřif nM fa-
mz? a bo iMMtnMt UM 60'íninj
Pro rlaatnf Mtn příWf Co H
fhtíl MA v íír toHf K fm rr
ftitofaí # v kaajv#í U M
nM nmli I'M íUfw l'm I tlll4w I Vl'fl-
HOTEL "PRAHA"
Mt rl !! Ijl-iilřH i'm sU'm #IIrií kiie 4
kuntu i llf HiS# Mllt m '' H M! IS-S
4 K j„i„lll ( l#i'il Itiiilř Jl-U 1 1 řli4 iiiflis Oitf
F lt knll II tHtt-K IKltlMl h t ♦hVll MÍ' k llla IHltl '
JOSEF PIVOŇKA
Bok X WtUUM kl ©MAMA KrllAllllA
ptvkvapiu a chycen juko Hui
duiiiř kde d" řítlkft mít iiillí ími pice srdce tířkistUe sniid bvt
Um mohl Vtltáeli tumonnán
l-t ticpi ještě holubička o
ta st rzlitiieii4 nsliý hlrti
' A slttiy jestřáb IhIič nf ' i
i Uiitíl st plttlumehř dtuhý
"ViVioi ikni !i #n sin i ihiln ii
SV# plistfis
U obavy ?
"ťh UiíMtís AlndáiPl Ult
nii" rnsrptttl s( o ťHstiiál s
'Al tak sltidko blániit! A ja j
dnes Diiisllll jeslí jcdiinu vidět
A íieitiistiMÍ li se mí ti iipuvídíui pKiMřed znbriuly" počal ojt ptv
il budí' liti tu pokynem onulu fl luE "To by blbl pekiui eieni
hvch odtud odešel )tinl tu lepSí díl!
bylo nebezpečno friuiívadŽ snad
hořa na vyaokí ídi a v najblížítm
okamžiku ocitl aa v íahradi V
tom JÍŽ také blížily a kroky a
tyjo alyfatí iflum koor
dvou mužů
Koíoí hode'i kanutí práví na
mfatí kd# dřfv# byl íl Karae
ton a vojKk poznat l přís"Jp'lí
ku rAl a phMn Ao zahrady
furacsoo byt alatříoy i "dá?
ní alu v loni ukamfiku #abus l i
prorocOÍ než jnkcho bych se
Máry lozvídéll"
Mtaoul tise ve stínil rdi haslou
cliaje Zda nikde iicozve se tile po
dezíeléhn Noe byla Imavň jui r
dálky znňťožt hlavni ulice místa
k mil ula slabá záře olejnvéhn ku
luiiice v pouliční svítilně Okna o
kolníeli domu byla již temná ne
bo zabedněná okenicemi sk rzfi níž
skulinami tu n tam pronikal tc
fioučký paprsek svitla prozrazuji'
r( zde icití -stopy života Jinak
bylo v se již pohříženo v lichý spá
itek
Tukí v doiiié plukovníkovi nž
nu tří oknu vjb ponořeno bylo v
noční teninolu Kutflesoti stunuv
zu zdí jiohlížcl k domu Tam za
nčklcrýiii z lích osvíllenýcli oken
lusil ji Irenu Hrdce zubiiSílo mt
prudce při myílcnee že je jl ta!
blízek
Tak blízek n přece tak dalek
iii sob čdoznáviil Propast byla
mezi nimi propast hrozná skoro
iiepřekročilelná Ona - slech
iť-na tlceru plukovníka vztfseníi
láma vdkého svéla n on ~ pro
stý voják a co horáího flovík
bez iitec syn padlé ženy bezej
menný !
Ani mezi lími kamarády svými
1 ! Il
fič liitiojiy z Hicu nyi uuci-iuh t
rodní vísce sví milenku % plíiČÍ-
ím ilíckem byl by ae nesmíl při-
znatí k Spatnému avctnti pfivodn
Vsak Knriicson druhdy dobít" ví-
lč proč zdráhal toi přijati nelil-
zenou mu hodnosl korneta NV
ví lo nedostatek ctižádostí ani
neznalost písma již toliko před
stíral bvl to alrach že aí by se
ho pláli po pfivodn musil by se
oříznuti že pochází t nečistého lo
h A takoví' ticYsfuík nebyl ho-
leu státl mp dfistojníkem taKovy
icnuihl očistili avou čest ani kdy
by byl desetkráte obnčm proSel
llozpomcnul M KariieHon i nyní
na ten svftj neblahý osud IcS ten-
lokrátf jen hlavou vzdořovílř po-
hodil Umíleem jfi — nám plukov
ník to řekl ťmíleem a tím Jak
dobřfl vídíl otevřen je celý avřt
přístupny jsou paláee Šlechty ba
síní císařského hradu ve VkIiii
"Ob Karaeson dobře o tom ví-
dél třebaže byl jen prostým vo
jákeni 7m dle jména vSecky
hvizdy jež tehdy zářily v ume
leekím avítí alavní přvkyní i
hudebníky mezí nimiž jeden zván
bvl králem houslí a to prfcve ten
od něhož jako hoch naučil a prv
ním začátkům božslíího toho u
mini
% rozjímání toho vyruáil vojá
ka náhle bfíukot Šavlí ('líčkou v"
ií „l tr1(-li mezí zahradami
'' " miillUOSI OIIB rorh-iin iinuio
kdosi přichází a patrní byli to M Mn k()yjS m ki]y m t
dfistoiníci tíž vriicrlí se z obebuz- t„
"Zuaiiieiiit?! ten ru by tomu íi
kul slarý?"
"Kh len je muzikus s Ičlein du
t t l _ l I M _
m VmiK jsi nu unes vntci ro no
pil s tím Sumářem ďáblem pníc-
divní!"
"Viděl jMCIll jeho I slečnu tlé
nu A věru se mi zuam ze i ji vt
e ziiiímulii cikáiiova hudba nrtž
tvoje míloslné vrkání"
"Major mi to kiizil ne hudba !
mrzutí řekl opít onen muž n o
-tJrýin hariisivým hlasem "Ab nť
siivli nenosím wrozvkam li 1ho
starého blázna nu kusy poleze li
mi jeňtí jetlnoil do ceity"
"(''ekňl jem že sc Hrnzítt liž
dne Ale mftj milý ty nevíi ju
tlý sekáč je Jen stfllý Nťbyl by
ty první jehož položí — — "
' "Oho jeslí mna neklade 1 A ta
ká on nebude první a nímž řepe]
tvou skřížíni vSak pnvud tiikdy ti"
platil jsem svou krví"
"Nu za krásnou Irénu bych
sám nelitoval trochu krve" za
toužil druhý
"SI řež se hochu! Když já pon-
Sliní žilou dílám to dňkluliiíji
než náá plukovní felčnr" výhruž
ní řekl ztisťjOiicn harasivy lihli
"Oho KisiuiHcIiworta! ř5dá ne h
osobuJeS velká právo! "'i anad fí
již krásná Irína udělala svým yy-tířem?"
Mí právo jo zdít" — Kiirue-
sou zaslechl zuřínčeiií šavle
"Tak možno Jí brzy dokt zku
síme íe li šinul mí iiiii vo hlub
ším!" vyzývavá odpovídčl druhý
iidcíiv Šavlí o zenu
"Kli chlapče! Víno ho 11 vrazilo
to hlavy 1 ídto by mi bylo tvého
mladého života! A teď pojf!"
Uylo slySct i' vzdalující ao kro
ky lei! jcStí t délky poznával Ka
riicNon že oba důstojníci prudce
se hádají
Teprve když hlasy í kroky zti
chly v ulici Karaeson odvážil w
vzpřímili Hy! váecek vzrufau tím
co byl zaslctdil Híseiischwort —
toř bvl plukovbíkftv pobočník
jenž míl donní příležitost a tré-
nou se stýkali A jaká st již dě
lal prával
Karacsort rozpomenul no ? vi
dí! nadpóhtííka v hovoru a In'-
nou al liiid potíáil ae tím co
bvl slvSel od onoho chodce Hinál
se mu a bezdíky oznaíll Karacao
na jako Sfastníjáilm aoka Ovfam
ncbvl to on sám byly to jeho hou
slí jeho hra jož pozornoil dívky
upoutala O ním inad ani foiu
neviděla anad ani si ho nepovái
mla myalíl si Karaeson frpei% h"'
ihned zase poňcpfala mu jeho sa
molibost U ona vzneSciiá iláma
kv stráží nebo zt noční lonlky Ka
racsoti uvažoval má li zde zfistatí
di rsstífííllí ko-
střotiiři íí módí e dát! na sebe "A pcuvídím lí jí pak ní'
éitík k domovu Ut toto polední tnue tu neztlrží a přijdu
sví ohniví zraky byl upřít
"Musím musím míli jistotu! A
cňtč dníš" mručel Karacaou od
lehkým krokem stále na pózo-
lvl fw t# niob netkali a ne- 1 i (
"" " tru se HIBjr no min " í ' "
b£„ h tut tv! k# dtsl mezi dva
obní A p zfistati bylo tAŽ ne- f)hfifi hy] vf]ffl ¥„
bzpcíno íířtatojnící jež posud tUnuu stojícímu iiprf
oívídíl mohli roítl avířto ba auad HiM wfrMjy yjí hianul opatrné
I i!1u ilí 14 máťtttVUút t i t i T
i ir svjíiiiiy iiemii ' ""7 pod hustým hřovím v jenoz stínu
„ t: tn -fiticattoí zjI I t -i ?-'! t
ii iií 'í! L
r - UCOIOIIIO nril lirjvymirjni '
nebo by naň náhodou nílítTJV'" tati 'rolí nhm Vf přízmku
razit ' iii-patmí žvýfaním byla ovítleíiíi
K#bylo íaM k dloubímu rozva m kofí(ř)lfy tftr0ovy AJadác
AI I 1 1 Vmmiiul ni I
r-oram nr'ii "" " fozeznat p'l atatém avitu moipy
avího fdukovoíka Odíu letikýn
domádm lafm prochází a fo
ným krokírn f pokoji jako M
vík jmnž # nfhf apat Oi víla
mi zabavit a u atolu nalit a vf
na do Mfii- jíl pak riím vy
chýlil aby ím pokraivat aví
procM" wzí ítyřnií atSoatní -
'ok řadování