Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, August 27, 1919, Cast Redakcni Editorial Section, Image 9

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    CAhv kkdakCni
KDITOKIAt SKCTION
P O K R O Iv
Hni: í j ' ru i's
In I
ft h I i i
pristi Mirmorou svkta
I)dt H lov Mv dvč iWm
v ntrhitp PaLí Mře
dik i f ň (ituťlirUlin n ln
tlni sUidiskn ultilitvliil it finnnč
id PeiiJ pies iinti sé utrpe
d Válečné MihovMa i je sin
li' tVdrtvl ve sVítč umí-tii O
lunt M ní sputu Ale Londýn mu
si řnptistti o sViil iitiinúl e %ílf
! liiiiliiiiti h fiiiutičnílit N't w
VnlK lín ttopnle Aiioiiky je ji lm
soupeti-m ti lo lilii vážným $e jií
dnes se ittimuore piedpnv ídi }r
tllčstit (Ulit TemJj' v tollltij Koil
ni hiI1i'Iiiiii iti" New Yntk
se téllléí' VVrnVtiá onKllll V pně
lil nbyvatelsl vn V lniriilrti'0
kčlll iloptlIVllietvt jeilllá l n fň
pni kml ku krokem New Ymk
již VVlhlčil f nllilí II t jtlltl tllistlt
jahn středisku světového bohilt
st V Í
H 1 1 a sfsíliln New York o vy
čerpali! zdroje Londýna Severní
luoíe bránu Temže bylo uiivřeno
lllillllllli ponorkami II obchodními
záškodníky zatím co kanál A iii-
blose Zůstal otevřeli Lnildýll )0
dlouhou řadu li l uejbohutší město
světu zastavil svoje jistoty zn zla
to nliy limlil zaplatili ii zboží iro
Anglii n její spojence Většinu ji
slut těchto uložena je dnes V čet
liýeh pancéřových síních Nevv
Yorku
Celý svět přišel do Ameriky pro
tnváriiieké produkty Téměř jeti
Tlil polovinu amerického obchodu
m cií mtii prochází přístavištěm v
'i'v Yorku Složitá mašinérie pro
světový obchod kterou londýnští
liiiici budovali po stali-tí ml do
I li 'iit 11 i l i
ny iíi iv vysunu iioiiroiiťuiiv no
Indie a na ostrovy v moři Karib
ském zrezavěla l'o pét posicii
llíeli let lieliylo času lili výrobll
zboží v továrnárli a nebylo také
lodí k jieli dopravě
Londýn nevysel Ze NVřtOVi' vil
liv zriiínoviii nle jííméiiř neliuen
přece nnedlial iiiiHledkem na
pjetí vňleénélio Hvétnvé t iliy n A-
tneHTííi fím Jotioin rfsknla" Hílan-
ce vlilei'ni ]ro JiOinlll llťlif sief
zonfdlii pres to vŇnk není možno
povaoviiti ji a uspokojivou le
dnu mIo I i víc ndadýcli Idindýiuiun
poloiln svoje životy Ve válce n ji
hlé slejný počet liyl trvale nirn
čelí Vňeclillo liylo oliclovino ví
tétlvf Neliylo času ani na opra
vu lilii1 liarvcnf 1 1 01 n Ti a 1 1 1 1 1 1 o v A 1 1 í
milné polřclmýeli obydlí Zlato
ndplyiinlo i poklinleii bank n ji
hloly byly zastaveny v znnéné mí
fe jinde Na ňteHtí vnuk LoimIv"ii
zachoval si dobry úver a cliarak
ter HCHilený válkou Nrew York
vynořil ne ze dvčtove vňlky bez ja
kéhokoliv řríitmi silnir'ÍMÍ holin (hí
a iiioenějiíí wi kdykoliv jindy ve
h( historii
Vlídná jiná ilvP inr-sta iieinohln
by poskytnout! vcfšího kontrastu
Manhaltan je Hknlnatým oslro
vem hraničícím xe zálivem ote
vřeným do Atlantického iiioía —
liondýn je ve vnitrozemském Mo
lí pískovém a hlinitém New York
vystavuje fivúj majestát nrt odiv
konturami litaiiských budov jež
dají se vnikali ni? do nebes ]Jo
hatslví Ironiina na druhé stniné
skryto bylo v ošumělých nízkých
a starodávné solidních budovách
Londýn ji' rozlehlým méslem roz
kládajícím se na íiíií) řtvereéních
rnílíeli kdežto vřtíina #byvate
st vn New Yorku je stésiiánn nn 'Mi
řlvereéiiíeh mílích New York na
první pohled překvapuje známka
mi moci a bohatství Londýn ne
poskytuje skvělého prvního doj
mu a éasto mnohým přináňí roz
čarování Londýn mfizcme si za
známe a jeho pňviib roste fnn ví
milovat a! po té kdy jej lépe pó
re mésto známe
New York libuje si ve vScfn ve
líkém lednu Z jeho budov jest
1H2 Mopy vysoká Londýn nedo
volí aby obydclfií anebo obchod
ní budovy byly vy&f než joo stop
Nádraží hlavních Železnic v New
Yorku jsou títiiiiskýmí paláci z
mrwrooru skvélejíí než paláce
fcfarýcli eísařn n králfi Londýn
ská nádraží jsou sice přkná so
lidní budovaná ale nevynikají ní
éím nad ostatní budovy V ml
nulýeh dnech byl dostavbo v New
Yorku hotelový paláe ) po
kójích h [orriýftlí se nn zbudování
nového který bude mítí 2r00 po
koji Nejlcpíí hotel y lUndýrif
r kteim ém od hmt bydleli I krí-
hne n inu' iií Ii Ihih mi ti hifi
tibu ii m pni i
Knilý lmpiil in mi' rvln-
ni prolili my ioihiui jii j-i ii
ree hi pnu Inci vr Ikon lítdii i bu
dlIlV ji í lllllliřťlllt je bíd'' v
i ionllil Je Id pl lHitciH ilnlii ivi in
liosll n íije bi f Hlídaje Vlk j'
ilř lbolídrt ihlrl liVMn lidí jik
knliv lllllnllýlll pnlIOililíl vlillti
m do lioVi lin íiutrt Ale probli ln
řňslihá New Yotk liehni ilné
bo problému Mí si e svoji Vy
i bodní strunil ale rde tu id blndo
ýrb ee fe h v N'ev Yor
ku lieiil ihiidobv lile li ní tu tak
bldllA íivnfleíell lidí jilko V loll
ýiuV
Londýn dosud má vél st poi t o
byvahlst vn než New York al
telilo rozdíl se nieiiií každého lo
ku Někteří statistikové piirov
návajíct 'elký Londýn s íiiiiikÍ
nární rozlohou Velkého New Yor
ku prohlnšují že americké město
již nyní má vělií počet obyvatel
štva Metropolitní New York n
lirnuje všechny předměstské dis
triktv v okruhu devíti mil Aby
přirovnání bylo správné musel
bychom připočíst i obyvatelstvo v
okruhu desíti mil kolem Londýna
k obyvatelstvu nnlicki-hn kupilo
lil Ale obmezínie se na skuteč
né rozlohy obou třehto měst
Před šedesáti roky lo co dnes
nazýváme Velkým Londýnem mě
lo tři milliony obyvatel Na foz
loze dnešního Velkého New Yor
ku nyiiiei jeiieii milnou inu ro
měr bvl tudíž H k I "e čtyřicíti
letech následujících počet obyva
telstvu Londýnu se zdvojnásobil
'aprnti tomu ale New York ztroj
násobil počet svého obyvatelstva
luk 'h poměr byl 2 k 1 Před pat
nácti lety na každých deset osob v
NTew Yorku připadalo sedmnáct
osob V lonilvne roce ulil tivlo
jedenáct osob V New Yorku ku
šestnácti v Londýně Dnes pak
jsou čtyři osoby v New Yorku k
péti osobám v londýně ~
Odhaduje se že v roce l)l'12
Londýn u New York budou míli
stejný počet obyvatel osm millio
nu každý Mříže se m určitostí
předpokládat že New York poro
ste přítomnou rychlosti Naproti
lomu vzrůst obyvatelstva Londý
na nebude lak rychlý v následují-
íeh letech následkem vclkýe!i
ztrát ve válce Vzrůstu New Yor
ku na úkor bude bytová nouze
která je nyní značná Více lidí
přichází do New Yorku než mě
sto toto mužo pominuli lolez
platí i o zařízeních v přístavních
skmdiStfch kde není dosti místa
pro zboží čekající na složení Ce
na pozemku a stavebních míst v
New Yorku dostih la neuvěřitel
ných hodnot a tyto obrážejí se ve
vysokém nájemném Pozemek v
okolí Wall Street ii prodává se uši
za dvacet millionři akr
l
tieiictál Persliinjr s jinými iinu-iii-ký mi diislojníky u hrobky lu-
layelli-oy dne I července Kapitán Turdieii ve jméiié rnmcnnzské
vlády odpovídá na řeč přednesenou vyshnierui a ineriekiiii llui?h
Wiilliícem
stavení Londýna v obchodním svě
lě Takové posliiyeiií moli! by zí
kati New York v době nedaleké
Přes všechny tyto potíže tib
New York rvehle dohání Londýn
lokud námořního dopravního ob
hodu se týče Zujislé v příštím
oce svoji posici náležitě upevní
zhledem ke skutečnosti že Spoje
né Státy budou míli dostatek zbo
ží pro vývoz kdežto země el'op-
ké sotva slnčili budou ke krytí
sve domácí spoireny wvseni
stejná prosperita bude kynout i
také jiným americkým přístuviA
líni ale New York vždy bude v
Mipředí poněvadž k němu vedou
vi i til
vseciinv niiiiv onciioiiu miminu
io a americká mctropule siniflc
i
se tiez IMliclioliv liocliviiv jeiluoii
iniinčním střediskem svčlu
oudýnské 1'inanční zdroje zun
ne iiosiizeiiv nviv vaiKoit ihiii
ýn však doiosiid má dobrý účr
Alijílie je zemí jež nejvíce prodli
i 11011
Kuje zlaia Ala noiuiic muoiiu'
které nadále listnímu zdrojem ie-
lio bolinlsl ví Svět si pi ilis o i
ykl dívali se nu Loinlin jnl-o li-
nalíčili st reilisKo i uIiiI'h z vy K
se těžko méiii Londýn iciion do
sud se nepovažuje zn tn-ciiinžeiii "ho
tomto záiuMi n od tiriiíM i i mu
no pozorovali že iiapnui ?)! ti
své síly alv udržel '-i l'iiiinčin po
licí ktefá silllč otř"seli li) 11 I
války
USK1- BA! INO
VE STOCKI IOLMU
uznání světa inuže dohrýiu v lí
ceiiíin této lubilnsli pornzit i jed
nou 1'aiinii všech devět Bez toho
po tčln válce vybledne sláva li ni
riekých liidiánu zálesáku a hra
ničářů lichoť V K V ropě ve světo
vé válce udály se věci které pře
konaly všechno to co dříve láka
lo odvnžiiosií A ' anglický Sbei
loi-k llolmes který po desítiletí
před válkou poutní nu sebe pozor
nost také překonán byl mnohými
v průběhu světové války
Hrdinkou vražedné aféry ve
Stockholme je 17-lctá Diininiil' de
tlysser která má všechny vlnst
uosli roniánovýeli hrdinek lest
neobyčejně krásná vzdělaná kou
ří cigarety jako muž a je dcerou
bývalého ruského generálu Koma
nopisee najde lit i báječnou positi
vu inlrikáua v iisobé ilukovníka
Moliaiiicda Heku lladžcllaée bý"
valého mičclníkii Ijoznltclio ccei-
ineiilu který ilvnkrale bil ve ni
ce I 'i m il II tu I rili'iM-11 osotiiie i n 1'i'lH
za chrahro'1 v boji Tento Mulin
i I !i-li iik 1 1 1 1 -i vadní vi dedek
š' tnillillí ilkild je výlnpki ni
miiI no 1 1 mcirciii v ii-U'-
-ll li b-1
Hni I luťtiMI X ti
Londýn má jisté výhody nnd
New Yorkem juko středisko mo
řefilaveckého obchodu le svobod
ným přístavem kde zboží mftže
ýtí přijato aby vyčkávalo koně
čný svfij trh Skladiálě jsou tu
veliká a dostatečná Vezmeme za
příklad obchodníka který chce
toslati lodní náklad zboží do line-
nos Aires Musí mít i pe svoje
zboží nějaké shromažďovací mí
sto Pokusi li se je shromažďova
li v New Yorku narazí tu na přís
né celní požadavky Londýn na
Irulié st rané nle povzbuzuje ob
hod takového druhu ledna loď
z Kobe přiveze hedvábí jiná z Ca-
lizu vína a opátné jiná z Philadel
phie obuv nneho IihvIiiu Tyto ná
klady mohou čekat i v Londýně
iez nesnází ž loď t Huenos Aires
je připravena
íiOndín jako svobodný přístav
stal se skladištěm světa Obchod-
uícl Manhattanu touží po tom n-
y I New York tukovým světovým
ikbidiAtém se stal Velké of jfanisii
t t t
ee jiz nyní pracuji iiny KoiiKres
zřídil svobodné pásmo NejvřtAÍ
překážkou tohoto projektu je ale
obtíž přesvědčili americké" polití
ky ž nejedná se o žádný ťitok na
ochranářskou politpiu Tito záko
nodárci se domýálejí že svobod
ný přístav je v nijakém těsném
spojení se kvobodným obchodem
Vwíovedou pochopit! výhody j
kí t Ukovéh') zařízení by vyply
nuly pro obchod zemí A že by
I í vnícli ru
na lézt i
SPÍSOVATKLi delekli
mánii nenudili by
vděčnější bílky pro napínavou
četbu nad události ke kterým do
šlo v minulých měsících v ruské
kolonii ve Stockholmu 1'dálosti
tyto jež jsou právě předmětem
rozsáhlého vysel řováuí vyvolaly
takovou pozornost evropského
světa že celá řada velkých žur
nálu vyslala do švédského kupilo
In svoje zpravodaje aby co nejví
ce podrobností bylo opatřeno k u
kojení touhy sensace chtivého čte
nářstva Nicméně nejsou to toli
ko sensace pěstující časopisy jež
tu vidí vděčný zdroj napínavých
zpráv jež o věc se zajímají nýbrž
i žurnály váŽné neboř jedná se o
kus pováleční psychosy u celý
tento případ naznačuje do jaké
ho habřin ruská dníc dostala se v
důsledku strašlivých poměru za
vládnuvších v její vlasti
Kabelové zprávy sdělily hlavní
body ařéry ve spojení se zavraž
děním ruského novináře Axdusje
va a oznámily že došlo k zatčení
více jak padesáti Husů kteří jou
ve spojení s touto vraždou Před
běžné vyšetřování vyneslo již na
světlo takové podrobností o spik
iiuticli úkladech a intrikách že
veškerá činnost italských mafií v
amerických městech východních u
události v čínských čtvrt íeh ve
městech pří Pacifiku musí usloii
pítí do poudí pokud rafinova
nost í se týče
Vražedná tato historie má laké
svoji hrdinku a dokonce tu znač
nou úlohu hraje zklamaná láska
tnu zkrátkn je (o lálkn k sensač
uímii románu juká se nevyskytli
je přilij énsfo a ííkovný literát
vyplynuly toho důkazem j po- kfery" marní už doposud zápasil o
I' II-II Clili
eilillí
inulosl
é ii-rii
V ih'l lilii
chopil
Mnhaii
lili lll l l
Má zi si
ze tiii"í
Xkiitlil
lil zdroj
oheiini i t ' i n i i
i in! i il'm i (io
lilii) pí" l'i i
k ech' I nliii :e i
"ílnvnC :-pi' o
klcrclin nn I by-
il:
l!i-k krásná la'-oi:ir
ii vedle nich piiile-iál jiných členu
ruské kolonie nalézají se ve vée-
llí VélŠillOII lllásí se bolševi
kinu a také vraždu Anlasjevn a
jiných Kusu provedli prý v zájmu
bolševického linutí e silně inož
né že lu nujvélší riloliii hrála zi
skuchtivost stejné jako tužba po
pomníc Policie ve Stockholmu
pátrá vyšetřuje n podrobuje vý
slechu zatčené li jich přátele do
sud na svobodě dlící tíhy nalezla
chybící články ilo řetězu událostí
jež vyvrcholily ve vraždách nn o
slrové nedaleko Stockholmu kte
rý nazván švédskými žurnály -—
"Krvavým Ostrovem"
Všechno nasvědčuje tomu že
kolem generálovy dcery a býva
lého knzáckého plukovníka otáče
ly se Machinace- bolševických a
royiilislickýcb ruských spiklencři
utkavších se v souboji chytráctví
a řiskočnosli jaký nebyl překo
nán niií románovými výmysly —
Vyšetřování protáhne se na něko
lik týdnu ale již nyní Mahomed
Hek stojí jako zlopověstný vřidee
ruského Ku Klux 'Klanu jehož
sympiilhíe a služby přesunovaly
c vždy k té straně jež dispono
vala větším obnosem peněz
Mabnmed Hek přisel do Stock
holmu za několik mésícfi po bol
ševickém převratu v Hušku n za
řídil si úřadovny jako jednatel
Nikolaje Lenina 'Au nějakou do
bu ale stal se nevěrným věcí bol
íevícké a přidal se k roytilístfiui
kteří se hrnuli do Stockholmu se
zásobami pěné a jistot snadno
Zpeněžilcluýcli Ale ani u třídit o
nevydržel dlouho a připojil se ku
neutrálnm Jeho vztahy ale I po
té se tak měnily jeho styky by
ly tak rozmanité že stockholmská
policie unii vším líru je celá on
řbí m-boř uevf si vřel rady —
Jedná se snad 0 doechi prostý zlo-
ém loupežnou vraždu ale poné
!! h 11 -
! u- n
M P !
I io ii n ho i
4llp!l toiinili ti't lol m bio lit)
ílmtm Mi ' li )íhih' e
lífftlli'0 bld plěíi'HH 111'tskcv
skml hnlši' jekol Vláďm wliV mi
éil proÍíri'iduhí llillltt jeloii
pil Nim llmloi bl bliUllínl bld#
b -11 Pltrottlli Hubl ie podle Ind
sirliilni lieeplli - Ullíďol M
nosím n od-li uličním jiiWmkuLv
posiiln-in Lenin iii'iiinid posuli
do sm kliolliiu pl n tulii plát i č)'
i'kil "ihoplič jšibu hnl Mnbuliieilíi
Heku
Icibiíiii t Minniciiiku li kovyVh
b Alieričull ib íilialil Lihl' je
Imž fmliiin poi-bárl t llalliinol e
lenlo lchr nle b ) vii e Kiim Iii hž
Američanem poněviid větší čúst
sči životu pindíci Moskvě
" Stockholme se také poliv bitvu-
výhrudiiě v ruské společmisti A
mericiiiiii s liev slunili' veille -li-
ra Mek měl oilduné pninncníky vi
Ivou ruských vzduclinpliiveekýeh
bislnjiiíi-íeh jakož i v nčmeekéii'
vyclinvilteli jehož stálou plliviiil
yní hýla sličná a veselá vdnvič-
ka a v plukovníkovi Pavlovi ve-
e asi třicíti nneho více jiných
inuu ti žen
Mýviilý konický plukovník br
zy seznámil se s e-eurrálťlll (i (iys-
serein jenž žil v exilu se svými
dvěma syny li Mm u Ludvíkem a
dcerou — okouzlující Darinu roii
a několik dní po prvním setkání
generál a jeho dítky byly již zn
pleteni do tkniiiva Intrik bývalé
ho knzáckého kapitánu Až dosud
vyšetřováním nebylo zjišlěuo by
I ' i i _ ' l l i # i i
ii lenin u-enerai ll eiiiiuilliy V lioi-
ševickčni žoldu Všichni byli pro
lircvoliicionáři n v době kdy se s
nimi seznámil Mohamed Mek pod
poroval snahy royulisiíi a vydá
val se za odpiirce Leninovy vlády
kleni původně jej do Stockholmu
poslala
Mohamed Hek v lé době založil
i časopis1 Ozvěnu Kimlia aby dá
li mohl lepšf průchod svému rovu
li-ilicltéiiiii cítěni To vše hýlu to
liko jedním z lidíolíii LekovýVL
Imllévadí policie Zjisl ihl že i V té
bihé b v lll-pl eliíllýcll sl i-íell
Lclliliciil jemuž olialilovlil
voj prolirev iiliičuích spiknul i
jedné dobé Muliann-d pclt byl n:Í
'ebiikcm dv 'Hi priilivii1'1 li v rn '
dllýell SVIIZII plolirrvolllriuli:'l
ii a rudých muž nevyeerpit "I
mi'- ciii'i-jmi' věnoval se i hoip 'i n
právc pri lélu jak policie -'jisti
la počal používali D-ieniary juko
sirény
Meyi členy ruské kolnnie in-jví
ee vynikal žiirualistu Ardusjrv
muž velice zámožný bývalý vy
davatel velkého ženského žurnálu
který přišel in Sliicklioiuii kriit
ee před Hekem maje k disnusieii
dvacet iiiillioiiťi rublů Ardasjcv
jako bystrý žurnalista byl píivod
ně iislauoveii Leninem aby uvedl
v činnost bolševickou propagační
úřadovnu ve Stockholme Ale Ar
dasjev vnořil Ke do svěláckébo ži
votu ve Stockholmu do té míry že
zapomněl na svoje poslání které
mu ostatně" příliš k srdci nepřirostlo
Mohamed Hek byl iislanoven
jeho nástupcem h jak už výše po
věděno nepřiznal nikomu svou
barvu a st a vél se bílým a opětně
rudým podle potřeby Mylo doká
zánu že prodával jisté informace
o bolševicích royalíslfiiu zatím co
od bolševiku nechal si platili za
lo co jím sděloval o rejdech přá
tel starého ruského režimu Vše
chno misvédéiije tomu že byl élo
věkem bez jakékoliv mravní páte
ře V Ardasjevoví viděl člověka
sobě nebezpečného a v jeho od
slrtiiiéní viděl I svfij osidutí zisk
Začni z toho dři vodu záhy kolem
něho opřádati svojí síť
lislý Kalve bývalý zápasník a
mi potom vrátný v bolševické le
irací byl jiným člověkem o jehož
zničení Mohu med Hek začal záhy
usilovali Kalve totiž ukázal se
býlí konfidentem švédských ťi řa
du kterým jednalo se o to aby
věděly eo Husové v jejich zemí
tropí Kalve informoval autoři
ty o podvratné činností Kusu a dři
slcdkem toho bylo že boláevíeká
lejfiiec bylit ze Švédska vypOVZe
na Nežli se to nb' stalo bylo bob
ševické vyslanectví v noci vyjde
něiio h velký itbiio peněžní od-
straněn Knlví k nocí zmízeL
Molmiied po té informoval vln-
i i ! i-: io-iií - i
i 1 í I - I U )' lU 1 l-
!) l lil H U l 11 l A
I n I l 01 iM i "I J
Olin I Y l pUlHOl i
míiiii litin l !i rinumvinin i
' ildli' ibi'!) juk fli-řiilni iiť
nniiOí bv umýván plitím t
ťiln kdví rtrtsji'V k ní pro jiímn
orlilildl Ibkuvj niinlmi pnduillo
se iiii'-ťo it i dívku n spiknuti
nehol' ptátié f udí ťil iiň sliním
ťuiliy pu puiiistí Kkliimniiá div
In je siluipna vvlin nhv se pu-
iiislílti Ib k také rajislil sí puuioe
limiiiíťcliislu In boť Aťlaijev bvl
Iriilnlv iile i eiiýni bolševikem n
ftllčllč jeho pí l"i čděcllí llikibt té
měř liiMČi d
HlUIIIIlll Itiičubl IlUVŠIeViiVlltl
Vrdiisjev ii řiiuvii ( 'uštu ve svém
leflllilllílll lilltomobilll řlljíždčlt
k jelin ville puzdě Vrčel' II jedno
in večera vlákabl ČiilUídist tl do
svčlio limoiisiiHi (Id té doby ni
kdo Ardasjev ii více nespatřil — -
Záhadné jebit zinizeii! bylo vysvčt-
eim teprve u té kdy jistý Hus
ivilllci tni uslrove lole olitiineil
lek měl svmi nádhernoil villil 11-
piiziirnil polieii na jisle zalitlitiie
výjevy k nimž tu dneliiíelo jirn
vidchiě za noci
Policie provedla nájezd nu Ho
(uvil villu ii iluslo k nilluileni nle-
rv cž vyvolnili v cele hvroiie ve-
i k on sciistiei Ptidcsiil osob bylo
všilmin do vězení zahrnuje v to
ovšem kozáku Meku a sličnou
)iiiriiuii Lelir stavčl se nevin
ným nle jiní ze zatčených pově
děli že Anliisjev po vlákání do
Mclíiiva doni n byl spoután a dr
žáli s roubíkem V ústech po dva
cet šest hodin během kteréž do
by byl týrán n obviiiováu ze zra
dy Mezitím jeho obydlí bylo vy
pleněnu l'o lé pnutu byla žurnalistovi
přcííiiulii ii positiven před Noinl
mafie Dvacet členu této muťie
I voíilo soudní tribunál ti jejich
rozsudek byl - trest Hitirti Ko
zák lile nebyl plně spokojen I)o
niiiíval se že rdasjev má tajný
bankovní v k lud a chtěl se pi-nč
ii'rli!n znuíeiiití Navild ýnntuli
Ihví že iiiiiži' i i zachránili život
kyd podepíŇr bailknyili piUlkÚZ-
ku Ardasjev poilepsal
Pak leprve iia:lal pro lii'iiiiir
nliaiiiik sliiilki' pomsty S eiirnre
loii c svýeb nsle-li příiiinii!i k
nlasjcvovi ti v ílčiiě se zisinúln
Před iejiniii uiúnia jak poibiTibi
ie zjistili policii lrlir zavázal Ar-
ilasjcv hv i m i n na to Miui ii ii ii
mu zadrhnut i kolem linlla llek
i'iii'inilislu pni pomalu Akťlíl
Ia!iiiai' po ukojení své pomsty
piiiiiiiliala Kpiklciicůin roZMekiinoii
uiilvnlii žuriitilisly uiicpiili do py
lle klerý vržen byl do zálivu
Policie iiccbiibi záliv prohledni!
a nalezla tu nejenom mrtvolu Av-
sjevnvu nýbi'ž i dvě jiné v kte
rých slotožnčiii byli bývalý' zá
pasník Kalve ii Polák jménem le
vicld klerý měl nějaké ueKiiáze
i bolševiky v Pclrohradé jako
mciiševik n nepíestiil proti bolše
víkiun psát i ani v ziiliraiiíěí Po
licii podařilo se zjistili že tento
Levieki učil se fraiičtiiiě ti Diifí
miiry a nepochybně slejně jnku
Ardasjev byl dívkou přilákán do
villy Mckovv
Nn soud k ruskými spiklenci če
ká se s velkým zájmem neboř vy
jdou na světlo nepochybné? další
piidrnliiiostí těchto úkludú n in
trik jichž líčení překonává fan
Itisií spísovnteld seiisačnícb rotná-
Když icl Frantlíek Joícf do nebe
I' hrány nebeské sešlí se ruský
eur rakouský císař řYnntišek lo
scf Sv Petr nechtěl je do tu-be
jen luk pustili a plul se jich jaké
který má zásluhy Ruský eur po
vídá i "lá jsem osvobodil křesřa
ny ze jha tureckého" To je ovšem
veliká zásluha" uznal strážce ne
beské hrány a pustil cara dovnitř
Polom se zeptal 1'Yiuitíška Josefu
čím sí nebe zasloužil? "Milý svatý
Petře" řekl starý císař "já jsem
pmiovul od svého osmnáctého ro
ku moc dobrých věcí jsem udělal
ii neumím se proto na všecko u
ptiiiuitovatí" "Neškodí" mínil
vlý Petr "VŽdyř lu máme kni
hu dobrých skutku mohu sí fo te
dy vyhledá ti" Přinesl potom Un
itou knihu h jal se v ní ohm'fi
listy říkaje ní "Pnuitíáek Josef
I J'ojednou iikIhI zadíval se
mi stránku knihy obrátil se k
itarémn cbtiiřÍ! "Je mí líto Tady
0 jjt pro tvé dobré skutky alo
1
-
k
'I
't
'í
1 1
ti
i
v V
r i
vadž mezi spíklenej hlavní úlohu du r Moskví že Ardaujey jďípojt jiomid prázdný
-ťíi-Í-iShi! jsSfJař'ř1ip'#i'řl
i t