I
4
I I liilll II i
IHIIUIMIIIUIUIU
jí i
fil!l]l!ll!lll!llll!l!llll!llllt!l!ll!illll!lll
lllilllllllllllllllllllM
Poklad
HKtotirkf m1tI fnl
AtoiP JuAV
!!!1!
( -tl'' f re M iiiii b ' K énMiti v' jwiíl t! ii II
Mlí tl i 11 i I tťti ! IrX ilU
llic u I I
1 ! iiřdriviř
J lo fcl
v i i i lit
V tHkt sum tol
l j poM )i H U I
o 1 i tta In lil " '
1 1- I
' 1 l
it ]tmi lc J n í !
tior n schody Je 1 xcIVh1
iíi lrib' i i v do I n h iu}
dinki j í ris i h
imid a p
IIMHÍV ll
Ih I In iilli'' j ihiiž j-d i'1' v
n iiiiilil srdečná In moc itlioii pro
jčj' )tf Í' H
t
Kmih im mřsj r srpni ři ich I
llillil odpoledni' Statlllhl V VnZVídl
tmi li In ulil lVKli jnsk !ii míla
vpnlecliost 1 1 ti Z'' ZillikU! hťlhř
1111 blIVítl llillliillť hraběnka sic
čllll 1 Ti''llii' llhbč t A í I' Rokyta 11
doKiiir Kamenický
Hraběnka li'i'ť iiimmii' umu
}v její t )1 1 U rilSU i peiZ JU'11 lln
tunely poklad promrhal nerada
htat v ]) rozvalinách a podzemních
clllltlhácll sl'lllllil IH'1 ku li í 1
se lani šla podívat A ! "i l"in
hdvž hvla s ilttU I ttf-nt Kameni
i UV in o trn í svého manžcL-i pm
lil i 11 ilil jalll s " hiMII pl lilslťti
II iliilUlIll si ' VZíllHTIII tlil' IM'
iiiííil! I jlllíl V ml tr flivilf S tlílll
o iiiic!i'li hmI hizviiliiniiiii pru
lil I lil V 11 1 i II tllki' kulil'!'!!! proluK?ii
liíňnf yi i se linu t ínřla
li I íx i t i Tuliu m' lirnln níiii
A ! III i lielldtlM" lil H IH'miIi'VÍI
ii'l(iv'in'i' i kil v !il"iii' ' jíl' "I"
(iprnvily rlili'li usliiin val i
Koili'rli" ll tulil llsl í'l nu h tillli
I Tt J i J 1 1 1 a (iiizvíniii spiilciMios
liiirký iIimi kiilkoli'iii lilu
liliké tirliu 'Ňi'rlillil liylll (ilililn
fsl in it' titu i'iři jfii v Ifso knliMii
1'oviiliii panuviil mIíii a clílml jťii
Illkť' lllťkl Sf li Zllkulltí llli7i
lirmlní rozvaliny ilo uwh) piipisky
Nluiiťřiií pru ly —
Sfiiilr-iHLtl liiiiiitit nu vnNtř kde
lirnlic počni kopuli kili- byl mul
tím místem v rulm ki'iini'11 s Jiti in
hkvm áliiiiliivin íii'iíkcim :
SK í VAT A IN ST KS 'AIHTAS
KXTIIt(1')AT IIOSTKS
"Nu poziiiiiiwiiíiiiť'111 zuřili lánkii
vyhladí in-píátcly — To je jíimio
t 1 a přckláilal nkiiii
je rukou na litery ilo kaniciic
vryt''
"Nu? Zí(t-iHnt i my tu nu po
iiňiniMiuiiciii rvou poilzcmiií ]iro
diAzkil!" f i k 1 tu váii'" nciiHináv
Dva loknjoVi' Jiiidali (líimr-m
Jrlikť! pláslíí II ruťvhW pmlioiliu"
jimi? poilřlili knvili'lio niuzií i
niockř společnosti Vntnp 1o juni
KiTiil ncliyl kAiii ucIkiii nejpoliníll
nčjMÍ nic limliP lal ilni přcil tím
Viíf učhíiti co HO IIH tisilllllllčllí
1ámáui udčlalí fialo
Dví osoby řipolcřiioKfi kíi tam
nerady ubíraly: hraběnka a nhlm
Ona vfiak řinita to k vlili uvétmi
mnlil fiiizorovati nehoř í v tétó
proeháec čenichal nčco úmysl
rého záhadného
OHtatní Sli rádi: pater Kokyti
7e zvedavofsti Kamciiieký no tříil
h liudi? tíh hlíku Keiuitč 'Nitro
' hraliřte w ehvílerni zachvělo a ja
lťf hy mrazík tčlcin run zatřásl
Vstoupili do iiodzctnní klenu
tť řřiÍKtnoNtí Naií'cd kráčel hIiiIií
n pochodní za ním Kokyla pal
dálny hrahétem za nimi ahhé
doktorem a nejpohlee druhy Rlu
lia KikIh 7fií- mnolnif míhala
po tmavých utéiiňeh n rnohutncin
klenutí pod nímž kroky jejich h
lilamv dutané rozléhaly Všichni
v 1 i vážní nikdo neodvážil ne ve
íieleji prornlii vít i 1'řítomnoKt v
ehmiiřenčhi hralčte jemuž oči
tak divnč w leskly žádnčmu ne
dala
V rohu na Wo zel černý otvor
Tam hmU rukou kynul tam 1u
lia a za ním vSiehni zamířili l'M
rali dlouhou" tmavou klenu
tou chodbou n vMří jlrn vanu'
jako liž lirvf podzemní chlad
Kráčeli mlčky jen kroky jejich
ičly tm polložcnýeli prknech
X'řkolíkrát ohlédl doktor Ka
íiienleký jen? v f A ehodbč dontid
%c vHI přítel Rokyty ft zrak
jeho netkal w % fehledem Rrití
ním Kráčela v řanatý pláSť
zahalena oziíena včtlefn pla
riouefeh poehodijí — Ryla tflk
vážná a krámá? — Tak chodívá
y panny křefank' tmavými
hoJbamí římských katakomb 1
tiehí utajen fWioduíbř To
wn mih li my!í
"Junt' fKl ífutoil palácoví
pranou a ve?í kfá m v ctí
1 :in l t-íťáll lit j ' Ivlttil e U ivl il'
j j „(' pil l''Í 1 IXI-'-' t " ií lí !tUl (ítil
Vrlitii ii dim '" } i nlnv i!"HitiU tik uun l iíiM U Y
F'íKi'ienÍ- i-í a '11H 1il l-tl'! "'Vrt lil U
r rjí ilííMi'1)! t(iHiM luln' "Vlrfl -i dl Ih --lMMii
IlIllIIIIHIIIlIi'! 11 ' w pMt! i h v !' imÍ ' -W p iutil d k("t n 1
Li) „ímIí I 4 1in MrUiv a rM 11 M i- inldo p
"t -iif : ' i i v i: j ! '! j-á
" Aon oKuid )ist! " Ii hn kiVa ?hKI liinhíti -
ic xílvikj ti)A v 'h1hi ) n dinJ Hi(inji pili id
l'iilMl "t! I) k' " 1'llfKrH j-IOIMU !'ilt I) miHlO lllíllifl
Ú puk H i'ri''' j'C #' : M It UMÍ IlilU Ol U lili i 1
i !!? ti j
Ii Idulik C h '-"ilii " l'í n' !('
lá ?r i i h Ti-ď I h"!tt e
Itolt rriuiii pi ! iplii"kťi
s itij'llikll
lil !biilMi m" iipr'il m' In altr
líllll llflllíliil pl'litt"ftl ll1:l í l- t l
' lit ni Mix lirpMjlt lMtť y
ti? v 1"'t )i!i( íiiKtnKtM li cexiilnit
M ti1lť' ii 1V "e lieVI Hi1l W) liťl
li i h i
1
i ! v licj-i jt-liitx mi íf' 'í Iď rimn ilixkll
-il lllllltlli i IXIť Jti XI l liHl
lř kvxiiul opčt t-luliiiin fi drde
do ki ' ixtiliikxch ptilrliiliíi h din
I ' 1 1 MiihIhi iiťintiix i!i Ifii ulili
hi'jv'a'ičji se iixnl pak liťalť
klx í lič 'ii VXSXČlInVlil
Ta U b nz nipíel nnninil
íe j piivcth' jeimiii iiojldaxličjsí
mi fdiidbtiiiii }' pniiiiiinii 11 i 1
ilč ihitlliiťilí pi t bindiiíiii pal 'i
run clitMť jim ukázali kam "i
:iv ilipraenval Ale lirubčíika
lé procházky iiasx til-i sntva
přišli do pitluvičky Hluché ti
iho jímž se každý Mas a krok
níííertič a dunivě on val tma v
před i v zad plašená jen iicnti
vykl vin nííhavýiii světleni šinul
nie Ičší vzduch i stará klenba
idiiidcb samých v nií 1u i tam ne
j-ilťii kámen se vyvalil — to ví'
hraběnku désihi Podemí v
němž manžel její Ldik Wf nž
-bribtlii'ina zahťabal bylo jí samo
sehnu protivím — tím více nyní
! a mivši pojednou nznáinila slab
hÍiii hlasem Že neiiiMŽe že liep'l
jde dále
Viiloife jiik hrab? čelo zaehmii
iil ihned dudala že nechce- spn
leeiiost rušili že se vrátí žádajíc
někoho 7 pánův aby ji doprovo-
lil zf li n ostatní rádu nahoře w
1 Ul#
svezini VZílUclill poseclea
"Doprovodil bych vás — " pra
vil hrabě jaksi váhavě
"Kdož by pak byl vůdcem? —
Pan iihbé oželí namáhavou pro
ihákll
Sleydcl již se klonil a bvl vše
cek sladce ochoten nie kdvž se w
liláiičl překmilhi se in ii očka
blýsknvč z koutku do koníka
Tak se spolcčnnM rozdělila
Hraběnka h ahbérn doprovázení
slidioii jenž) se' tu vyznal vraceli
Sli chvíli inlěky dále
Hrnliě musil nyní obyče jně jíl i
díivřry upřela na ICaiiifiiiekčhn—
ií tu nejvolněji ale pohled plný
napřed aby udával Miiěr časem
také stanuv vytáhl příruční plán
aby dle něho se orientoval Kdy
koliy však šli delší a širší ehnd
hon do níŽ neústila nějaká men
ší nebo vedlejší přitočil se vždy
k HenatS a dal se h ní do řo
y
Cl
vi dvakráte Ke 7HÍn"'ú jak
hralič jim ukazoval stranou běží
cí Stolu Ryla to práee jeho dé!
níkfi kteří ji tiedodělali poněvndž
hrabě domnívaje ge % fo znsypa
t á a nenutil chodba brzo požnul
že w 'mýlil Rak nkilznl Kpoleěno
stí také kameny vyčnívající tu
řaiii ze zdi chndcbné To byly ty
znamenané Vedle některých za
chovala se ještě xkoba rezem se
žraná v níž mnolnief1 hořívaly
Doktor 7 počátku bedlivě uměř
se na hradní nádvoří
Renata sl oddychla — Nebylo
pozoroval ale za nedlouho nově
dčl jdou li k východu nebo k zá
padli V podzemí tom v bludišti
divně ne točících chodeb bylo ne
těžko vyznali
Kaplan duchu uvnval co
to Málo peněz a práep než všecky
tyto chodby vyčistili vynašli a
zasypané a pohihesiitč fcebúdriými
učinili Ri tom milovník jsa v
ho co n minulostí mmivíncIo byl
by rád všecko důkladně prohled!
a proto nejsa upokojen lim ku
dy je vedl hrabě řato zaběhl i
lo vedlejších chodeb aby kvapně
se tu rozhlédnuv ryf blým krokem
zacházející % upolečnont doháněl
bloudění ne nenadál aniž ne Je
kal temnost a opu£fčnntí pustých
uličfk
Jaké tu nyní mrtvé ticho J"
promluvil kapian když ntanulí o
pět u znarfienanélo kamene —
"RM uty léty čanto tu hřměly
nodby zbrojnými houfy a zvuě#
ly íokotcin jcjieh zbraně — Tu
1 1I I il t tí H' pfl I
i Menšniii !t š ot v n hmMiiu'
loi i ln li' bxli tdk Xi'h'tii j i
kl II LlJIlXell ll!llll1áťh lni hra I
111 hladili pt n o tnh xMi'1 i
iih'1 k nim pii-lup "
"leví hrad iw dbnihn v 1n?i
liiiách "" 1 'iala IJenala:
' ' tobrú h ) b I "
"A 1 1 1 -1 1 1 i bv loioi m" už lič
kďi jiný před xáoil pala' hrab"
V lato tnr-la se ndxáil II lul po
klad který hledáte šťastně nim
díl''
"Ne ne nikd není moná!-
X slk Xlte Zlexelil ~ liran'
prudce priiiilux il ale rázem '
zaiideel ťhli'1 snad IJenatil píípn
matovali o jí bx I onoho podve
čera v saltiiikn svčiil ale v ča
vpaiiia!iial se Kamenický a ka
pian pohlédli prcka vp un hrabě
tc jevili' se mu v obličeji na rkn
mžik divný xáínívč blouznivý vý
raz pro nějž doktor iiczpiiznro
al jak Uenalii pí i slovech těch
liczděky schnu hnula a pak oči
shlo Míla
" i i J Rm f ! zval temným lila
' 1 v II I
sem liralic kterv se nyi za-a oo
i
svxeli priivoiíciiv oivram
Doktor Kamenický ncporozti
iíi f li _ !
měl poliiciiu hierv icnaia na nei
v len okamžik upřela Zdálo se
mu jako hy se jím chtěla láza
li a také sobě požalovali Ryl by
rád s ní dal se do hovoru — ale
nebylo mužná pro hraběte nhy se
k ní přihočil a Renata také by
la nad obyčej vážná Nad to chnd
ui nx ní súžihi se a stoupala poim
nnlilil ilolii esia siaia se ne
schriiluější Hrabě nabílil líenatě
své rámě Nebylo vyhnuti imisi
bl je přijali 1 llilu jak se její
ruky dotekl svou studenou rukou
slyšela jeho hluboký chvějící se
povzdech a suma se zachvěla
Hrabě nemohl prominuli krev
se t ii ix proudila ziiunu a sioupa
i do hlavy Ohlédl se imi dvakrá
te
Rojednou Manul
"Dále ván nepovedu" pravil n
kázni sluhovi aby několik krokíi
před popošel Til V záři sinnlul
ce již on nad hlavou držel bylo
iděti hromadu' hlín v a ruinu sin
ženě 1u trámce a prkna i kolečka
a vše čehož bylo ku dalšímu pro
kopávání třeba
"Hic až toto-zejtra bidle milci i
zeno ukáži' ne že jsem konečně
přisel mi pravou stopu ze jsem
nadarmo nepracoval" pravil nr
čitč hrabě Clmmaré a zrak se mu
při tom zajiskřil raky všech ut
kvěly na něm tázavě
"Léta jsem ne mýlil hledaje tu
vnitř pode hradem — a nehýb
jinak možná 1'rohledal jsem pe
tivo chodeb 11 teprve lelos pře
svědčil jsem se že z něho vybíhá
jen jedna jediná která vede k cí
li — a není to tu v hradě iď-
někam ven
"Jakže!" zvolni udiveně ka
pian
"Ano zejtra e to rozhodne Až
prokopu ještě tuto hesiitinu jsem
přesvědčen že přijdeme na mho
dy které vedou hloub — hodně
hluboko ~" a tu ne tajemné za
mlčel
"A hy t hradu ven chodba
vedla?" tázal se pochybující Ka
mf-Tiícký
Hrábí n tiumá! jakwi npovržli
ví
"Aj pane dok torr víle li že už
(eif ntojíme mimo hradní obvod?
Netvrdím ostatně že by někam
ven vedla ač to možná ale my
slím že dovede mne místu kle
ró tak dlouho IdVdám"
Zit íečí té hleděl doktor do ze
mě Zdálo w mu í to mluví cho
roba z hruhéle a bylo mu nkoro
trano tuto řeč poslouchat! --
Však dohře zejtra e hrabéi pře
věděí fo ne mýlil pak nnad u
ulané od bláznivého 'drahého hle
láni Také ftokyU neodpověděl
Jírabií kynul nluboví a npoleé
íifitf (Jala ' zpáteční fřnlou Hra
hč ilomid vedl Rf nftlu 7n nimi
pán?
l t ta jil liinbě idili dnuv si pio
t wl xllisill K ulil' Iiii kt llO l je
ini ln sli te k
"li pí cl i hx iíi h i I snu I
li' Vlíili — Rád bv Xi'i U '
děl
Stutiuli i hx Ui m Váli - n iii
btlhllllli Nibxbi však lilií kluče
e ' 1 i
"Snad hy mohl v 1 1 il it i - tu j
lani je llámee kállicii -" pl n j
ul hrabe nějak rxlášlně slainst
lixě ii hned ioi In poručil su
loxi aby st po xilebncni pánuj
hlčlnul Sluha řinizel v poslian j
ni i noiiiic iniMi1 zamvaio e
nim' jeho Volání kterýlnŽ chtěl
Kaplanovi iisiuidiiit i zpáteční ce
lu a licdlouho však jeho hlas
se ztrácel už rauikl
'i tmavé cholbi'" ozářené po
bodní doktorovou a hrabčet slábl
malá společnost Nikdo neprumlu
xil Kainciiický pohlédnuv na Re
nntu Zalekl se dála se tnu Ido
la JUKO Wilcselui
" Rujdii se polívut pravil
"Oh zňstiiňle však oni při)
bul pravila Kvapně Hrnuta
i vzhlédla prosebné k doktorovi
Ten ne zfiriiil i nud úzkostným
Idiiseni jakým onu slova pronesl i
i nad íiolilrilein
"Nebude škodit pane doktore
- Rezpnclijhy se nebojíte?" —
iravíl hrabě a ret jeho úsměškem
zkřivil
Kuniciiický neodpověděv vydal
e na rentu a Za nedlouho zmizel
il robeni vedlejší chodby
Renatu vyvinula ruku svou z
i ii iv iirti
ntineiie iiraheciiio urane vzniciii
v ní pbmiciiiiýut Mvým hhihokýui
poiiiciiein nie slova nepromluvil
edč za Kaiueniekým chvllcn
ku tiashmchal a — třásl se
Cn si bvl prve jeti lak pomyslil
"kdybych tak tu Reniltou osa-
nioliičl" vyplnilo se í'o ne nábo
jová) nahráuil jak usilovně žár
nvíij llillil nu sklíčení n iniikn své
duše"— a všecky ty boje byly ny
ní nadarmo Jediný okamžik -- ii
lile tu nlnjí před ním — nh jal
vábná spanilá — ta dívka jež v1
bdění i vc Hiiáidi poklidu mu neilr
In — Cílil jak žár jeho m? vzniii
hň jak se v něm všecka rozvahu
taví tráví llozdéky zarazil pocho
deň ťlo skuliny Třásl ne — vá
hal — ale démonická ume vášně
nedala mu myslili — všecko ko
b ni mizelo zapomněl na hraběti
kil V hrmlé čekající tm npoleč
nost která ne z (diodch každého
okamžiku mohla navrátili Všecko
zmizelo — vše kolem níif — jen
Renata tu vážná krřwná
11 Renato — " promluvil chvějí
cfm se temným Mamon — "hic
Nemocc a choroby žalutlltu
Zkiiftte OloupalíkovoulHořkou
c i IV l ibid It tl 10 plrtXÍdi Rií
sltloc rtxíniií včlítioi iicnio 1
l-lkii i 'iu bol oi lihl V X V 1 1 1 v
ln i]V On ! holeni X lim i' II lio
lení V ilh I lol pl od Toho by
ii bvhi kdvlxsif no li sv ii j í a li
h k V pollidkll t! biď řdllixý 1
lihl k dělá řdiaVOiI klcX te l
Id mále ídliX ' llldk 11 i lli
krv jcs řdiaví a k ťmiu iini
ibiponiri1
OTOUPAllKOVÁ 110ÍIKA
ktiiii jest uplav ciui
b psicll kol ilikll
f telí lic
Celi l $1 Tlt)
Mrs
Franccs Otoupalík Medicíně Co
David City Nebr
dal jsem poklad - tolik let
teď jsem ho našel — "
Viděl že ustoupila už ku zdi
žo iileknně upírá naň nvé oři Nie
uiétiň přistoupil nž k ní
"Tam nahoře jste ne tni před
lely zjevila — t fff ván mám Já
vfí v myslí chovu! nint v Hrdei
— oh vyslyšte mne — jert jedi
ný pohled jediné alřivkol" mlu
vil přervfltiě temné
"Jímá hrabě I" vyrazila z ne
lni ztrniilá Renafa
Alf on jakoby hluchý vztáhl po
ní pravící nhy ji objal
"Renato mírním ván obejmout
— rnusíai — "
V tom však zavrávorav tintou
pil pít Zahlédl jen jak llcnata
prnde jej odstrčivší před ním ne
kmitla Jak juchá fdmdbou nlabé
ozářenou již zanikla za rohem ve
trní
Kamenický yabnol flo nejhližší
í bndby Nemyslil tak na zbloudilé
to přítele jemuž ontatní notva co
nemilého moli Jo n přihodili —
zahývol n v foyéléukicli po
ttlffliími nlovy Renatinými a je
jím pohledem RyRí tak proneb
tiý í M Itlan H jakási hňzei ¥
néoi ne ozývala — nnad hy o níj
e Jekalaf — V anlch rmtnšíl 1a
by hrabě NáhJ w zastavil ne
boř ne mu zdálo f" nlyží Man
Naslouchal - ano toť sluhftv a
pí ílelúv hhw Našli se - I'v I bv
Sd dále nž by s Rokytou se slib'
dni ale Renata zpět jej vábila O
brálil se ledy Sotva že však tak
učinil náhle stanul Spatřil nim
proti němu jde chvatným krokem
ženská postavu — teď se ziislnvi
In Jak že Renatu Kvapil k ni
a tu pak ještě více sc zarazil Je
jiiku vyděšena bledá — tt pro
llfili - ona pláče! Ty jej! krásné
nci plny slz! Cílil jak ho bodlo
a na vše zapomenuv přistoupil
k ní a chopil se její bílé ručky
"Rro llolui milostivá slečno co
w vám slulo?"
Ona ruky své z jeho nevyvinu
la -- Vzhledla k němu skrze jm-
iió fdzy Chtěla promluvit' ale ná
bio sklonivši hlavu svou na jeho
niineno liše zaplakala
Kiiiiieiiickv' trna rozkoší i roze
chvěn a vroucné ne lázni co se jí
chvěn okamžik nemohl promluvi
li Ale pak zimvii něžně a vroucím
se tázal co se jí nlalo
"1'blížil vám někdo?" n tou
otázkou mu zasvitlo -
Ale také Renata vzpamatovav
ši se pozvedla svou hlavu a pra
vím! ulvořil se stát V obraní proti
vila hlasem pláčem nylýnu
"Rroslm ván neničíte ne — teď
ní Nehněvejte Ne— iiechto min
— jděte — já přijdu za vámi—"
Kamenický váhal
" r roním vál"
Tomu tichému třesouc unii ne
hlasu tomu pobledli alzoii no lesk
iioiiefmu tichy ío možná odepřít 1
Doktor Kamenický všecek jsa
vzrušen nenadálou tou příhodou
poslechl n Se bezděky dále NV
hleděl na centu nedbal ktim jde
a teprve ne poněkud probral z mo
hutného dojmu když žalmu V ''i
rob vstoupil do nové chodbičky a
nu jejím konci npatříl rudnu zář
dvou pochodu! 1'ráví tam netkal
se nluha n kn pianem jenž koneč
ní z hloubl n uzlil chodeb vyváz
iniv hlnsiiým vídáním na dobrou
centu byl uveden a tu také e s
přítelem doktorem wficl
TfiiitéŽ malou ehodbičkiii dosta
li ne do hlavní kdež hrubí ntál n
zaražení v zdí pfichodní jako ao
cha n tváří do zemí naklonínou
ti zachmuřetiou Kaplan m zalekl
mysle fo vzbudil nvým prodle
ním nevoli pana brábílA — ale v
tom mu také napadlo fo tu nlcí
ny Třmie nevidí Zeptal m dok
tfra kvapní a lifte kde je prv
než ku hrabíti došlí
"kn tí také hledat" odtušil
Kamenický! ale zrak tkvěl tm ml
číeím šlechtici jcnŽ teď vzhlédl
na omlouvajícího e kaplana
jemu kriitinee ale ne dost jasně
fMlpovídél I'flter ítokyta zardd ne
rozpaky kterých pak jefttfl více
přibylo když Renata vyšla t po
boční tdiodhy výn ústící do hlav
ní než (a kterou kaplan n příte
lem ne navrátili Renata byla váŽ
uk jako prve J zIánlíví klidná
V iejNném kmííavém nvétle ne-
bylo jí poorovalí na očích sto
py prolitých tdzí
Suit hhouoký éismév zjevil ne
jí na rtech a x litině promluvila :
"Ach velebný pán se navrá
tili" Jen doktor a hrabě pozorovali
že se jí hlas lehounko třásl (I
jak jí bylo kamenickému lilo jak
se obdivoval její síle duševní! A
zase jak hněvem nitro mu vzky
pělo kdvž pohlédnuv na hrnbčíe
o němž se na jisto domníval o
něžnou tu duši bolestné urazil —
Hrabě pokynul n společnost br i
la se dále Avšak nenabídl už
slečně z Těiuie svého ramene ný
brž kráčel v čele za sluhou u
niž vyhledával jako prve aby
mohl jíli Renatě po boku Roně
viulž pak vřibee byl málomluvný
nepozoroval ani kaplan ani sin
ha Že hy se bylo něco událo
Všichni byli nvými myšlénka
mi zaměstnání nejvíce pak mrzel
se v duchu pater Rokyta že vy
vedl jak si vyčítal takovou lilou
post
Rlný proud nluncěucho nvělli
zářil rozvalinami
Ve slinu zdi na mušeném kame
ni uvelebila re hraběnka vedlo
ní něco níže neděl libbé
Sluha natáhl ne kdesi za zdí n t
vyschlý trávník a usnul
Ahhéi bavil už nitěnou chvíli
nvou příznivkyni nie koneční u-
mlkl V duchu se mrzel že musí
tu neděli) pan! hraběnka také ne
byla nejlepší nálady Již takovou
chvíli ncdí v toni pustém smut
ném místí vzduch horký jen se
tetel! len kolem zamlklý a licho
dusné v těch místech zkázy a zpu
štění že nul ntrfimek na otlučené
zdi tmi trnvička v rozsedlíní ne
bou nepohne AAbéa napadlo zív
nutí tile ntjsknuv rty a rozšířiv
nozdry potlačil je Vytáhl ze ntí
nu nohy na místo ozářené a vy
hřívaje ne hleděl na černé nvť
hedvábní punčochy a blýskající
se ntříbrné přezky nvýeh ul reví
ru V Rak vztyčiv hlavu podíval no
do výše
"Ach paní hraběnko račte no
podívali — " a ukázni tnul nebo
kde nad pustnu palácovou budo
vou vyvstalo černé hrozivé tnraí
no
"Oh bouře a donud nejdou —
Což tam majít (') hy nnad ne něco
přihodilo?" zvolala hrahínka
V tom abbfí povstal
"Slyším hlay jíž přieháze
jí-"
"Jděte jim promni vstříc a zil
veďte je nem Je čas abychom o
puntilí neblahé toto místo"
Abbí Sel za nedlouho ntnunl
l ad vchodem flo podzemí z něhož
Jiyla upnjeínonf práví vyntonpibi
itznamoval hrabti kde paní hra
bínka čeká tifiozorúnj" zároveň
že nastává bouře
KdyŽ Zahýbali kolem rohu hrad
ní budovy kdež 'zazděn byl ká
meti ne záhadným latinským uápí
nem ocílj ne Kamenieký po boku
Renatini a tichým hlasem pronést
druhou část onoho nápisu
"CAÍUTAH RXTHďAT lít
HTKHI"
(Pokračování)