i
tiiiii:iiiiii!iM
st t i L! A
f í
1
vt
Poklad
HlilorkVf tlu vl
iiCli l 1 I"
I
in' li in
M po ii v
l ! (tlí 'i- 1 '
"si ti d s li tu i jinilitn' Sli
íift (ViUl VVlu'd Y'Uv ll
TMv ř loN" V fh!?rtii!ii i Mvšl
řvF ptAvA- tinvil'i ik je tnr
flldt tt t l' tHII I 1 k lotlli' it ti'-
vinic' I I itďsKilit btU iJ Ti uili
tni i uďl a vili už i
iii s ii cm roíiiď nvili ' v i li
jk Priid" lt Klv ji
V ťun e mu že Im tmkdo
VuVi Vyskočil a nn loui hal A
slyš' - trnut nřvato s# jem jm
}„ ~ i„ jn vtikn Vyběhl po
chodech nahoru otevřel tiše n o
jnitliii! dvětc Proud chladného
vzduchu niti ovanul líce Kámen
je tedy iit' i en íi v totn hlť
"Václave Václave'" Toť ona
1t Frattlitia volá líyr-hlc zamknuv
za scttttit liral se nízkou rluulbou
k oi voru kdež kámen bvl opravdu
otevřen V šeru pomal že tu sto
jí Frantina Plit se jí má li jí po
svítit "Nepůjdu tam Pojď ty ven"
Vyšed stanul irntí dívce n po
dal jí niku
"Zavři kámen" patnn ř%vla
"Vždyť tu jsme niť ihíc pn
lívíiniř" p tntfliu nu svřtlo VAnU
i!t ml v utavi"ní tuiJ u stýská"
íVaíitiíka okniníik R? ruřinýslr
niť pnk pfiftnmntovnvSi snbí
ýo přstou nni ?ivt' du5e nepotkala
}c vSutlf i1o kola tinlio svolila Vy
fitoupili z rozvaliny vrn tAcm
iMHluloko lyli pod íirýtu nelipm
stáli vr stínu st roní ň KiifhJ lín
luze nti1 klavon jim íninřly
Vúclnv opírají' se n kiiKTi stnri'
líla11íi! jtHlIť lilťdrl na dívku jež
jako liy bývali' sinřlostí pozbyla
VÍilk UCiisIt přoil jlítll řitúlu
Clivilku mltVli' id puk Vlav
zuřili n to pfímo o jňMrn
"Vi-r že Mp doma mluvili žrt li
táta povřdčl o iVm my Wrn tu
hovořili"
"PovSdíl"
"A Icď mS jtlfi Fíct Fnintlňko!
nořli povíš af ní to liuilft námi
tak nebo onak jedno byvh rád ví
dřl' ft to Jn od tele a to run!"
odpOVt'z "
Vzldúdlu k iiřiiiu '"kala
"Kdvbv riíiylo žiídiiýcli jř-kS
žid kdfl-ycli tu imld lýt --" a
řci"! odstoupiv od Klroinit fliopil
f o li'dt'ky dívřiny ruky — - "ditř
]a bys umo Fntntiílío?"
"fllitřlii!' odvřtila bez romý
řlonf rozhodní5 a srdci-nP 7c tak
opravdu mynlí n také cítí povřdťl
nojcn hlíi nic tnkř oři i vJccko
rnzdúvíí Ho
Vádia v diopiv hc její rukou
přistoupil k ní a pravil:
"Toho jiiu si žádal FrnntiS
ko Teír mám jistotu n jm spo
kojřiiřjíí Kdyby byla svobodna
Ml bych ti pojíř zrovna ho mnou
Jlylo by íitfm Mte — niutkn
má na tfbo íícká n m radostí by
tň přijala Oioc UM ní-brání
"Nebrání alft vím jak téžk-
' jruiř to říkal a víra jak mu bude
— Sám a nám považ Oka jwn
sfnroHtí riczaiuhoiiřila — k-iii a
tam přemýšlela - a přeeo — no
ní rady — "
"Xcnutíui tebe hbyn hned iclu
vím není možná a co by tíť zku-
Kila! Přijdu po druhé a pk m
zeptám ter mi jenom slib že bil
dril lnou h budeií rané vérrton ne
vistou"
"líudu fclibuju!" řekla pevné
uh bylo znáti to M jí Iřen hU
Zai-hvéla h pak avíak nebránila
když Vídav k )i přivinul a
políbil jí i rty
Hlib jfjífih ncntal ac jak bývá
v )rt11ortnA vé4níví zaníccnoHtí
jež neuvažuje nikam řiprohlédá
hory doly idibnjo i přínahá a pak
rovrjéž takxrifldno jak byla slibo
vala ruíí a zflpomíná !J inladýeli
téehto lidí nebylo bouřlivohtí Aé
v hloubí xrdee vébo bylí vzrui
ní rftzajKUňíndí na vkfrmi
i bvíle liylQ to povbou více víak
pfÍMiým vyehovíním Oba míli
maneNtví za mvazek pwvtit ný o
ba bylí í védomí jak v4ný f
skutek v Ži vté lidském — pro
in aí! itwiiti pohnuti bylí pře
ca vážní HnflJ bylo tak tím že
v tu chvílí kdy xobř vato-vat
ulíhilí l j víckm tmi buíon
véřn pottlii pa'!! Jo 'taá J
jích křin nafívajířího Mlmfoni'
fi- 1 1 tt tu IííV iih
j(ll jTt bluřf ktMt ř ! li
lli"l ( u-Vrní ífjnl tt driViljo
lid li iitii - k ? i lil !l
lilii! tu 1 I H til lín I VKib l' II i
ktOti I i' I lll'l'lil pntfl!ititt
)il i i'd 11'ji'tiilil pilirl
t fl i!'ti'!rti'V ti n bude tli!
ii pixMy tlukud m pib ' ne x1'
vliiilitt' smrt i
'Mdi iitiitii tdmUo
ř h 'l 4 J V t udil it
t !
l il lot J t il iť
? Illli l I lUilulť- I tm "
t 11 i 11 1 I
I Mul b l f i t j il Íhi-m n tt li
'Ulili H- i% lil 'iMli
I t )ni ' lib" j lu lt i' l ' "l i
1
lit
n li
índ linii id ' I XXtťi xi
IHiHlI v Hl -1 1 h 11 ilt 11'
Uih( t d lilii A t
T- IrUit
Kd i 1 1
i
ruui n iik- l ili ltii íU i iiiii
in v u ' i I itlt i -ti" tvmi-
itrai No dtř1 tMii t í i n !' - iiia:n kwt
i r 1 II
iiAiiiiiii jimi iirf a iit au
i! "lAíVit Kítiii'!ihMh'i itlVli !i
j I HI Hit 1 % 1(1 M H1 Vt
ii v i Ifti' U pHV-il'! 9" m n ti I U di bílil it in 1 H i libí
IikIi nti tulii! A Mi !'Í iohIi' i U ' " li"i?il -e lutini im h
i
M
I iít r k hiiiihIiii -niix c ni
"tiindlivýin diiloui"
Iisové f v jiťiii!i n t luna je
jiidl roZeřVllM táhlý [mMřdoeli
kteří --e ) uli ti'l iír i v l 1
ViiebtV ftnlitiiv "nU nevlítli IH'
in-lil ji'jí riihuii SutXii puk 'In
pruiMwl uiidkl iiiři io
Ozvalať e straiinn v be v'l
mi rána Oba se kviipné ohlédli
v toni jii také postavila deori
Hartoiléjskťlio prml svéh-t ienii ha
a žádnla ho rychlými stlunicuéj
Aíni slovy vseekíi vriiíená nby
hned pospíšil do vnitř On vsak
uhnul se za jeiiii a tázal
li liékdn vidí-H Tlékoho
"dde"
"A vidél ume?"
"Sotva''
"N'e!tane ne ti nic Frantirio?"
Ulilédla so a usinúJa
"fen jdi už jdi O in nf) se
boj"
Mluvili} pesvédéivé bylo zíej
ino Je- hi rijitu Vtlu nebojí Tu
teprve Václav sehnuv se vklou"l
od jedle do blízkých vybitých
dveří a Ztnizel hned po toni pud
lnisiou krovinou na sihoileidi ve
(loncíeh do teniné hlubiny —
Tam vwik ncodvnlil kámen a
niž vklouzl do bipcéiiéhn úkry
tu ale zůstal v temnot na scho
dech a uasloiielifil
Nedalo inu chtél se přesvcděiti
je-li IVautiiia oinivlu tak jita
(''ekal tu uby jí kdyby bylo ntit
no mohl na pomoc píispi"ti Stál
lak hodnou (divili avšak nie po
dezřelého neslyše] Zdálo ne mil si
ce jako by hlasy zavznély ale puk
zanikly Patrní Frantina odešla
("'ekal nasloiicluil jestí hodnou
rhvíli a ) tak teprve Mtoiipil 'i
pivtňhl i11 ih'i cliodby
Kra id inu opiiivdu od rozvaliny
poodeAla nebyla tak jista jak
pravila n jak jí Václav uvěřil Šli
k dubů tu a mířila k lesu jako by
se domu ubírala V tmu ji vsak
zavolal ten kteréhož prve s pro
tíjhí strany z leia vyjedšího byln
zahlédla
Pyl to Tomáň Olprft
Frantina zastavila ho teprve? za
chvilku když byla značný kus od
rozvaliny Učinila tak Rchvílné—
Znhlédnubli Tomáš Václava?
yě opak toho řekla svému žo
liichovi přece tomu dout no věři
la Stála čekala — na oko klidná
a pevná n již také hleděl jí tvá
ří v tvář dotěrný (jalán Tomáš
Celeiiin divné e usmívaje
Jen náhodou se ocitl v "modli
vém dolu"
VySel si odpoledne na toulku
ke Kiťblhtňm řezníkovi kdež jak
včera zaslechl měli dne porácti
Torná se na porážku rád díval
U JCubiAtu již nejednu hodinku
při ní prolelkoval
lineš vsak tam ani fieilosel Zn
slechlf cestou že ze zámku ň!i na
hon a ten rnn byl jeítě milejším
nežli krvavá porážka
Bývali nřjkrásnějáí jeho ncn a
tnžlia aby mři piiíku a mněl ko
tonlati OvSem bylo to přání n
tich fatfiv a za jeho pomtrk ko
ro nesplnitelní ftetmá rnatka o
tva by mu dala na pusku a kdy
by jí míl eož by wm byla na plat?
Zé??enzhHÍIzdviiežaztolidaraédá
íeda hi by chtěl v nocí vychá
zet! a pytlaěít ~ Víak UŽ nejed
nou na to pornýálel nby yc řpej
'iharu inatějria nějakého "tchoře"
odnesl a za stržené n žida peníze
íby ní tajní ruínící koupil Vto
zatím bylo mdlou náhradou pau
kVí Jeho ebutl ťiěastníval o
honeb jak' dobrovolný bonee—
froto ilncH jak cestou Ve Kubíí
tfim so dověděl že zámeětí honí
zamířil ihned k bflij
Kovřdél UU jsou avšak domý
]ej# in njsoti r "komoře"
mííií k "jodlívÍBfi'i dolu" —
VntoupiJ tam když uM tWná
lni
:di s lun
i iii } ler tá
'T" tiiíiti ' 'il-ici lilii 'i
llllill Um- i) t Víllll ili!' tti( ll '
i ii a iniiu i ' i io 1 1 1 1 k n
"IVis iiii'i ililil a Mfint ie
ji-slě miMÍVall Ale ll'bbt jí do
upravily do stiiiliii p'iio'vdí tu'
inéli fitnty
Viik ty víš - "
" A teď si M'l
Jll UVldél' '
"Toi VII
díl i hodíš do lesí ilH tic uima
"Totnási poor na řec !"
"Obit coi lieslKt do losa s liéjll
kým mužským tm vecT když
jsem byl u ván u cbalii py ?"
Frantina se uunálíi
"len se sniéj - n povím ti kdo
tu bl Tou co ho honili Ňd s ť1
hoit v Sak j'i vím že jste ho seho
vali - " u tidadi'11111 Ccletovi za
blesklo tciť v 01'íih licbuf Zpoo
roval že hVantinon tu a těchto
slov trhlo že se nad nimi zarazi
la To jej utvrdilo v podezření
které v ri'm matka vzbudila
NYž l!irtndi'idtého dcera se
vzpamatovala
Ale tv slehle 11 1 to vis? -
ItyFs 11 chalupy tulil tě stihl ne
zutires nzaroveii vis eo sc v
1 se dálo -- "
1 1 in vím — A co pak teď tu
lěláS? Co pak tam v té pmisiev
1 t - i
iič — Torna přistoupil tuie k
Fnintině
'Troě mne Spi-lnijeií" plula se
přísné
"1'rotoe nni divné siidy!"
Frantina živě sdíou hnula
ly o sparccii nemiuv khuz vi
kdo c tmí !"
bíco c jí zurdélo oči zahoře
Iv Ten hněv jí slii'n'1
TomáS chtěl se jojí ruky chopili
"Dej pokoj kliď se!" zvolahi
vSccka popuzená jeho drzostí Jak
prudce pravici vláhla uvolnil flc
ji šátek i")iž 11 ní ziV-tav na le
vém mučili dolů visel Tnu hyb
VolllC viilětí štíllbui její Vllildinill
postavu —
Odpor její Tomáše podráždil
Teď jakoby jiskru vpadln do jeho
nitra a je všecko zažehla havy
proud projel mu tělem až inu ka
ždá žilka zahrála Podrážděnost
hněvu zmizela Piiskoěil k IVan-
tiné n chopil ji z nenadání za ru
ku a kfdem pasu 0'i mu svítily
byl všecek zarudlý Clitél ji k so
bí přivinout a políbiti Nevykři-
k o ale britni o Ke Ale led lornus
byl vášní slepý a zuřivý
V ten okamžik vyjela na pokraj
lesa slečna z Třmíc Jak se roz
hládla "modlivým dolem" npr
třilti ihned před sebou im konci
mýtiny zápas statné dívky s ne
urvalecm
Okamžik na ně hleděla pak po
bidla pojednou svého bélouSe jenž
se pufctil oválem přes ouirzlou
trávu íi mech Prve vsak íicŽ tam
dojela aby Fnintiiií přípěn při
kvapila tam jiná pomoc
tfápn dál se mi jtokrai lesa
Odtud kvapným krokern vykročil
mladý muž v loveckém klobouka
a vysokých soukenných gamaších
Na ramenou měl piiSkti
Ostrým hlasem ohoří" M na To
mááe chytil ho za rameno a jed
ním trhnutím umýkl jím a tak o
ivobodil Frantínn jež vřecka zar
dílá jako brunátni rdíc zmate
ná sbírala lokfiiíí spadlou Vděé
ní pobtdla na svého ochránce
jenž ohromenému TomáSi kázal a
by sh ihned odtud klidil
Hynek byl nejprve všWek jako
zpitomělý uf pak v něm hid i
zlost za kypěly a byl by " snad
ívým zponoheta na odpor odžíl
Když však zIMmuv Auvň
ký ku obrátil a zAnwkon ahnínu
spatřil ta tam byla jeho ímělost
M odkladu bledé do "ffií od-
tud ¥f klidil
"Pan doktor tnut přeijeé 1
promluvili líenata koně uvího
zarivíí
Kamenický m uklonlb
"N'eb'iIeí se U4 UW ikhU
%Vtuh vlídní Frantiny
I I Kil ílll lidi r!i I o lil'" ll lil'
" N"ci htc li puif d'tktitc Ji- pu
I iilťl" 'l lllliilVlll Si tc llil
Ffíiiit iiiti 11-h si'Vi jménu dok
lir ly lilc nedbi sklopenou hli
VH (I pniilVflhl se 111 K 1 tlli-ll i' l č
ln ?nc nu Minule VihIivoví te
'i i'l j! piinnld! Clití-la tnu déko
iili i Zámecké siréně OH wik e
jrn Usmál vlidliě jí wliidl idlV
imIiiIii odislil L'i'l!lllt thlébl
ji ienicin poibirovali pt vc vAak
ne tak mohla učinili rmizehi
1'iiiiitiiin mezi stromy a v S ru bs
ním
Katiicuichý myslil Že slď-im nv
ní odjelo Onu však zirabi idivilltu
iiiiiyšlein do lesu jako by 1'raii
tmu stopovala pak se pojednou
k němu obrátila
"Znal jte punc doktore onu
divku!' ol á zalil se Kniiicnickélio
jenž blíže přistoupiv odpověděl
ze ji dlh'S poprvé Viděl
" Vsak o jejím otci jsem u sly
hr dodal
"A tnkó jste ne jeho I lítiivérou
horlivé n jímal!"
KaitiMiieký vzhlédl ku sleérě -Stín
přelétl jeho líce Byl překva
pru AvSak llcniita klidně 1a slo
vn pronesši zfistala klidnou Kn
nienieký v tm okiiniik sobě ]iři
poiiieiiiiv co byl piitel klipllli 0
id pověděl c je beztoho v moci
nhbéovc v duchu se zamrzel pro
ta slova Zdálo se mu jako výčit
kou proto kvapní' odpověděl :
''Ano rozmlouval jsem včera v
piVIilitiAeli s přítelem O jinověr
cích a povcď'1 jsem upřímně své
aiiiiěnl" Aniž o tmu vřcb-l zm'1
loti těchto slov ostřeji IvVnaťi
však jako prve mírným lahodným
hlasem odvětila :
"Ano slyšela jsem vás ovšem
že bezděky Avšak nlySelu jsem je
íilé více Tu zamlknuvši m-
nachýlila poněkud hlavu u prve
tiežiloktoi promluvil začala opét
"Vy nejeli slovy ale h skutky
e jieh ujímáte Nevíte co se slu
lo emigrantem kletého nedáv
no stiliali?" Ilias její zněl iiějitk
určitěji
Kiiiiicnický sebou živěji hnul n
vsak opanovav se pravil :
"Kactc prominoiiti o cmiKrati
tovi jsotn ovsem slyšel livSak 11
nikl-li nebo co se s ním stalo o
lom nemám nižádná vědomosti'
"Ani jste ho neviděl?"
Kamenický se ziirděl Co tím
myslí? Bez rozmýšlení pevně od
pověděl: "Viděl"
"A pomohl jste tnu"
"Tak jest pomohl Ale račte do
volit abych se směl otázali jak—
"Jak já lo vím? Povím vam a
pramen z něhož jsem čerpala bu
diž vám zároveň upozorněním —
Pan abbé vypravoval paní hra
běnce jak jste jel sem jak jste
dragonovi cestu zmátl a tak ctiii
jjrfliibt nebránil Oststní už po
chopíte n víte co činit"
Překvapený doklor elité-l živ?
poděkovat a víak slečna 7 Témic
uhodila zlehka drobnou ručkou
lesklou Šíjí xvélio koní jenž na to
znamení hned se dal do klusu -~
Doktor jen zahlédl jak slečna
vlídn? hlavou pokynula Jíž se o
brátlla zajíždí na široký stezník
— terf vjela do lea JeStě klo
bouček a závoj mihl m haluzemi
— pak ani vidu ani slechu
Kamenický stál tu chvilku hbt-
Jí v tu stranu kterou slečna zmt
zela načeí obrátiv se jmM do le
na
Jsa přítelem lovu rád přijal
bie pozvání lesního jenž jej od
poledne m vycházku do !e vy
bídl
V lete víak j'tiKe z zvíří ro
zdílí a KatrKínSíký mínta um&
f lAhoVA příliš ž dostal se na
pokraj "modlívílio dolu" kdež
uvidět zápatí Fwdíičírt 'iomá
íom a tu takí % kUhmw t V1-
míč m H kal —
fueiid t 'v iln-lit o
' di-li( lb-'ll bt e Mi ťUi
L it v m rViu ' Jbi
'ijel 1 to it in 1 1 1
I e il 11 ' I
bil lHd 1'
vs!il f 1 1 V 1 V % 1 ti'1
ni t vdl-ivml fl Id i n t lul
lulii V VtU 1 UK Ú I !ld
v h) 1 1 } v trn ftliti" h nu
diuchsla I tilt 'iůd ' -1 I "
i lA 'f ti-í t si t ní
siuihlast Ani proé bv jitisk lm
ViUnvah piin- hv tnu v ftovíd i
li t
jdi 1i II nbbé Jil 1 O ' V v
il nědél '
1 1 U I r dlutibii O' při oiv -'t i 11
i lii billl Mi'llé JelMUll jeiliiii I'
Vi -dkl II In b I 1'lllVo' lvi b" i
teti t hlouposti tulili ntmittiiě- o'
Ille ioVldi'l lil -Im přililo ilbbiuVi
- To Vše bvlo phlVdl 11 iloktul'
duble bádal jeli to licvédíl h
Va řinek pfedílkiiv aě dlouho se
di I s 1'illVn'koll 11 louh" le II to jen
pinto uby na iiětil tiěeo iinv( Im vy
tuhl ěím by se mohl "jemnoxtpa
li' u ! I I
nu aiitii ovi řiiViticiti tu-Konrii
slov jež jesuitu prohodil poznal
ihvtiý přcdříkávac že imvý dol
tor tidií U Meydlil ve přílišné bis
re A nv se mu iclileliil Vsun u
si proto Pinvicly jenž neměl vla
né Určité sluby flll Ve Všelil VV
ioini'ibal nyní velŠinoii bv I slil
lnul mladého lékaře 1'inv ii ki bl
Isiivý a proto o příhodě s cmiuran
lem niléd čekiije i by se Ulil do
hře hodila NeuiVsiil jestc o toii
povědět i nic Viivííiu k vzal ho u
slabinu
F korbele mil rozvázal ji7yk
vyzvídal — a tu ni ve třetím po
šeřeni podařilo Re mu 1 HiViekU
tul zuiotall že 011 'ripomeniiv in
lstivé obojetné své V tácky dosti
lienokrvlc lioveile eo se stalo: Co
iicdopovédi'1 a jen iiiinaéil to Va
vřinek ii pak abbé snadno sobe
doplnili
Klltlicilický se toho neiijekl --
ha vlast ně byl lomu v tento oka
mžik skoro rád koda že ne
viděl fibhén oné chvíb' když o
hrozném tom ělnu se dověděl Ten
asi se luéil !
A zase vrátil se v myšlénkách ku
dcéně z Těiiiic Toť věru h ní zají
mavo překvapující Kdyby tak a
hbé nebo Jirabélikll věděli e sleč
na je tak svobodomyslná že tak
přeje tnlerunci náboženské!
lak v té společnosti nabyla ta
kových názoríi? Však odtud jich
zajisté iicinú ale že se jim nesla
la llťVél Hnil že se ďiVcdbl lili
přemáhat i ! Jak ji líokvla i 011
křivdil! Toť věru dívka vzácné sí
ly a nevšední povahy
Kamenický mohl se jen dmuý
šleli jen (ušili Píílel kaplan má
lo o ní věděl a málo pověděl
Otce zchudlý šlechtíc ve státní
službě zajisté úředník ještě ze sta
ré školy — trn že by dceru v ta
kových názorech vychoval ? Toť
íkoro k neuvěření
Pak kg Kamenický v duchu sám
sobě usmál Jak se rozohnil! Jak
určil o zásadách slečninýeh my
slí Vž1y I nic neřekla mínění své
přímo na jevo nedula Ale varnvi
In před alibéiii
Smol mu nepřeje Hind jen Ze
Ženského nějakého rozmaru tak
jcdmila Ať je jakkoliv zajímavý
to zjev a bude zajímá vo jí pozoro
vali studovat i aby nabyl jistoty
Na večer přišel k doktorovi pa
ter Ilokyta žádaje rozmarné aby
mu přítel svou kořist z lovu uká
zal Kamenický mu nepověděl o
čem so slečnou z Témic mluvil ne
zatajil však že s ní a za jakou pří
činou se shledal
ÍCdyž dopověděl zakroutil ka
plan hlavou a polo vážně polo
Žertovně pravil :
"Hrachu milá z! dopadneš —
říhnul jsi na jedináíka Cclerčí-
na a za to se dostaneS na je ji
mlýn!"
A vypravoval mu o Celeree
Doktor se pra nie nezarazil a
všecku tu záležitost odbyl žertem
Když kaplan odešel přitáhl měk
ké křeslo blíže ke kamnům kd"ž
tm stolku hořela lamp a vytáli
íiuv knihu z kufru jenž byl ab-
l)čoví pro svřj obsah podezřelým
Jl e ěítí Vík ánt% ť ítenl
tak nupoutab) ftotva že začal za
íayslíl se novu vzpomínal na le
ní událost a te-f mu také přípa
llo ml byl před tón nvzpomí!
'A kMin hovoří" a níoí vyhradí
m 1 i i litomu nni 1
1'oltotllí noku
r-f-'" 1 I m fA-i! -''t
! if ii 4' n 1 a íi
Us ♦ i4i il i i 1 n 'f i
1 -tř 1 1 U-l bi ( i
Sevcrův
Prášek na nohy
tfirvr H T-i I ť'iVill'1 V líUrri
(► t ! '1 t" " t"'' i
Ir l I 1 fifiep -ik I t lit
'1 Ji ) jn Ik 'ni c 'i I ! ?
clml (kiíi --it ťtti):
te 'i rn niiiit! 1 ri
Vi t ! Ji trdchn t dl sttn'ia1 k
! Ctní 88 tfil3 k IdilimV
V 'I1TEI' -i-mWiTITT)
rTi7(
Zatím eo jeátá stál a u ní ují- ček-ho jazyka užívala Víak
id4Jíeí fcledčd on! mí v be M M1J j#n m kmitlo Zajisté nei-
střelná rána která doktoru na lov Uj tak zomysloí
připomenula (in vřk nedbaje n
lik patel liokvta pí dpo edé'
lidi se itíilo
lloklor Kltliiclli' ký die tní si IV
Idie iii mlýn Hned jak přije'
vyzVídibi vse o líčili VVpVllVu
Vida záhy všelijaké věci kicrýi'i
lilii siilll K allieilický nevéilcl li
málokilit VVlliivěl lieŽ nový doktor
nad (léekáváo! všech upoll ííle
záhy j'"jí lieillilosl
N'eo llděelť oi(ní se 'a I ílidi
co pnu nbbé o něm probudil a jí
to (oSl íléild by ťie'iíl íiii -
vč o doktorovi in Aldí( a mluvil!
aě ho jinak zevrubněji iienabi
TakA ji tím popudil ' I vidi ti
mil se znova ii Votítvrui rozkmolři
la Zamilovaný vdoví e jd: Celer
ka na jí-lo čekala jdiSid sám 1
domlouval se Vduviěka přijabi
smíření nic ještě zii toho prvního
sblížení se slula srážka
( 'elerkil toli mínilil se za ho
voru nechvalné o Katiieniekém do
kládajíc se slovy Vavříiilíovýini
Votava však jemuž se Kameni-
ekv' zalíbil zaslal se ho a to tiio
rozhodněji poněvadž (!e]erka od
kazovnln se na výpovědi sokovy
Tak se ve zlém rozešli
A teď přisel Tomášek a slčžo '
val fd jak doktor ho před zátiiee
koti slečnou ponížil a ztrestal pro
1 I I rt t r
tne a za nic ovsem uiei iohuh
dost těžkou úlohu aby so vylítal
z toho jak se lam s Fraiititmii set-
kal ale tenkráte m-hrala matka
všecko do slova protože ostatní
1 -
se ji Home noiiiio
Onu wima vypríivojje soused
kátil ještě lépe to VV l líckoVlilil 1
loktof byl nebohý
"Co pak není Tomáš niěslský
synek? A kdo je len pan doktor'
Však my víme odkud a zač — a
kde ten zámek na kterém se na
rodilí lim doktor! — Však do
kázal eo umí Vyvedl toho!"-
A led už mu neslevíla říeci
rostly Kdo to hejli pomluvy a n
trhání zasadil je zaléval n péiln
val nebylo pochybnosti Divná lo
byla povídání jak doktor s tou
berankou v "modlivérn dole" bv-
li jíik j" Tomáš Celeru překva
pil a ještě v!"c a ještě nesmysl
nějšíeh a ošklivějších řeči kolová
lo za nějaký čas městečkem
Staří sobě zpodobovali zuřivý
név au kráčí lidem po hlavách
šlapaje rozum a všecku rozvahu
Horší však hněv a záští jež nkry
lo se jal ohavný plaz ve hiislcrn
kalu pomluvy a iitrbaěství - -
Iloktor Kamenický ničeho se ne
lovědéf Pater Jínkytu sic leečeho
Ať doslechl však chtěje přítele š"
Iřití mlčel ~ ~
Xlí
Tomáš Celerfi vrátil se ještě té
hož dne kdy byl Kamenickýio
překvapen a tak odbyt do "mo
dlíváno dolu" Podezření ma
tkou vátípené oživlo dnes na no
vo a puk by se byl rád zchladil
Kdyhy tak něčem u na stopu pří
m '
A tam by to mohlo býtí One
cly Frantina n neznámým mu
žem v onu stranu do lesa ztehá
ela dnes jí stihl tu zase a lam v
poustevní! Co tu dělala f Nebyla
tu ani na stlaní ani na meefm
tni na roítí nmíU koáe nic -
koda U jí hned nezahlídl ! Kdož
ví Jestliže tím níkým nestála!
Tak dostal se až k ' inodiíétííu
dolu" kdež rovnou cistou tnutí A
řozvalíní zpustlého domu O
hlédl se pilné im vš"ky stran"
prohlížej í pudu kolem — než l
nebylo snéli') nie nevypátral
(pokračování )