PCKCROÍC PUDL CO
fOKROK ZÁPADU
H)U1 1)4"
t I tl m Nim kř- Ntlmwktt
KVu)lř CUfk 't ttktM tVUtl
K(lifVa WtUtii ki t Ul
Kst-II v 1 r r Pse''' I ffK #Ut
tflftu tr H raut MihhM!ii Mini
ř Ul MírkmoIii ft v Tlll( tt IX
lf llltf ""lil KfM Pakutd
Tr tfljié KUlr liftu
Pru Kumtitu
1 ř rkilřnk4 íťpiililili}
Utíiiih tiguKénk I:!1"" M"tt7
OrJr) Uiiliovnlrh pnuUwk (llunk
ttft itifbn niiitfinnni ilot
0iimiiU II tvé fftathov&iil udej
t nUniii I tím on 'lri'tl
l)uUr krubit ítetáfiiltB tiief-jil'
m fiihotní Mind b„tl 1iib pn
b úmyslu ti'kii10 cii1hů poikoiltti
fnHrMii y plným jménem ř ji ni
bjtl v rt"Ikci ulaji tni fcinbu v d'ic
Bvřijiiémt
!+ N
TISK O VÉCECH
ČESKOSLOVENSKÝCH
Ve Francii
Do 27 května přinesl francouz
ský tisk Vidle denních zpráv fu
dn článků zejména o prvním roz
počtu československé republiky o
sociálních poměrech a o těšínské
otázce 7 denních práv byly to
hlavně zprávy ty kující sc rozpoě
tn vojsku vyslanectev Otázka fi
nanční u hospodářská v jednání o
mírovou smlouvu a Rakouskem je
utálým podmětein článků které
Jiezbytné dotýkají se našeho dlá
tu Socialistická Ui France bíbre'
otiskla projev sociálně demokrati
ckého předáku poslance A Neni
če V němž tento píše proti stáno
iskll anglického délnietva v otáz
cc českých Němců Opíraje ne o
htanoviřiko důvody Kcojjrufickými'
ftliiioiřrofiekyiiii ekonomickými i
sociálními poslanec Němce pou
kazuje jak angličtí (i francouz
Stí) socialisté na konresích v ro
ně 190"i 1 1910 doeeltt v odporu
el)'iiréovaeíni právem národu htu
éli av proti požaduvklim hýut
a uplatňovali prolí nim princip
řítátnílio ceiitralíhinu Něliiei trk
vnú vytká jim dŮHÍednoht h níž
jednou popřením jodrulié přizná
váním Hcbcurěovtteílio práva iaví
he angličtí soeíalíntí proti fe
kui! "Nyní když despotické
principy tifmeekí byly zdolány
Nímcí usilují aliy mírová konfe
rence potvrdila jim víc co získali
wtulctyin fítkem Anglífíf i
íraneouzíítí Hocialísté po pravd
íceeno ehtřjí nu víky potvrdit!
tlak tičrneeknio kapitálu na ck
délnictvo To není ani xpravedli
l ani hocialitícké Je to mdlio
la cliránící výwidy velkýcb náro
dfi a HcJivalující útínk lárodň n út
lých Hlaví-Ii m anfíl ocialmlc
lia Mranu principu Kcbeurcování
malých národu mimi jim přiznat!
právo na vlastní htát a iicmiií exi
stenci takovýchto Mátu jřcdeu
yii''iji'znili"
Nřiftee pokraéoval pak úpčwié
%} výei vkladeeh vyvwejíeíeli
cbvfmé náory řraneouznkícli w
cialtlú n níí republiku v lKu
mani'4' i -0 května v obMrném ín
tervícw otjátéijéuií m první ktrán
( L'Iíunanít xamozřejmě wwt
lij e pr'ht zííej vech svých lií
zoru t rtá proto v ňvwlu předě
lá nřkoík poznáfi k I'íáe fu o (i
loze ji bude mít Mát řekoo
VCUřiký pí feórafiínuet třcdií
Evropy — ti n ouldíie7n uva
žuje n tixwíeít požadavcích obleď
toé ícitkých Nímeň a TWína l'o
žnawnává ž naAi ocíalíé aniž
jou ímperíalífcly jrfu pro tyto
požadavky nimiž lKumaníté
(tytcž n fotk wíalÁty pro
déítí JfMlIoU kríí OftiluvíteIiíf
ii iWt kdož ryluízejí y llouhého
nťraiiíveho 6tnku Jií i m
V ínlcrvíífwo namcm face
tíitnw nlttví ' pídílíckí i o#Í4ld
hudoucnoNti ukoxlorcřmkílio
ltj o podílí jejž ťkoHlormítí
íiáířií tUftťoUrhtA im vzniku
republiky ffuriuki-Si ritMh
fiýcb irklknn dobu írváof r"-jfUÍliky-
předchází lf probl
ířiuui wÚHkrwliiUů hhtř4 k ru-
mn nu mi i y
tUiiV(ki řfíkluVřlk ilMtw
I' tftdy n k'nM ptojeu w Vity v
i inli' i ťi k-!e ' lke trpill
tl i- a t 'tv i k tn i
ihuMm piiieiln pnul iMM'k llii
f-utimlioii í 'JO krtim VhM li
ropiťtoM' tlflj i ťpitfflli jittliJ
fiíMiiiHd miiiUtr i li e vjtonn( il
fiil t liitit k je iloiiliiťu ul tlili
lem Idii rckinbi nukt bii tiku
' phiiIiih'ii dni bii je iliintk
T(ni" t ''I kliH TeinpK
upllnje delirit íiiHnoMidnyini ii
leénVini piiiněrv iii ít mí Uuf
MMI 'llM'lrlll irlIllňlA piibkrt kl
krtí bli tul liltí útií éenkii
ilnVetké HťlIlHily rpuřot uuje
h ilefieit lit di mi ke kuimi ku
runy v eiim (jnlnu ln-tinn ne
ní tak iký( jiik A!t AI" po
lHViije m mul pasoivciu lťt
ue 1'ÍŇe tu: Ninl liioiin pokla
ťovall dále ve piávé kde Aebz
niee vnáiejí TtM) iiiíllionu korun
a vyailují nákladu 1'L'O niilionú
korun
1 n 1'iditi'pie 1!0 kvétna oliwk
bl tozliovor ne h h Alici Maní
rykovoii h velikou vvinpulhií v ú
mdu upouriuije 'ninciikfu ve
fcjnosl nu j'-j! obětavou prácí
SI De MuMiryková promlouvá tu
o povšechných olákáeb soeia
Iímmii líi'í utrpení řerkých détí
probírá ženskou otázku Slova zá
verit! "lunlovall Jsme rcpuiiiiku
zeela novou pietuvili jsme úplné
novou budovu a nemohli jsme ji
nak tle řídit! ji co llejlépe a lil!
laných základech" vzbuzují u
francouzského žurnalisty jenž pf-
t i 1 II!
se roznovor naučen ineiuneuoiie
Kniha sleény I Weissové "In
{epubli'jii' Teliéeoslovďpie" ko
ná své dílo Přinesla o ní již zprá
vu lia Politinc V IInforma-
tíon z 'J'b května rozeisal se o ní
úvodnýku fruneoii žurnalista
poslanec bnzař Wciller l'íác by
sirým živým stylem zejména tam
kde vytýká l'Yancuuzíiiu nezna
lost Kcojirufk' tt zdfiruzúnje nut
nost vfiiíhu zájmu o nás a slovan
ské národy !Syiupathif a názor)
uvádějí ho přirozený k tomu že
věnuje kratší odstavec lihoslova
uniii aby pak zajímavý ni způso
bem vyvolal své vzpomínky ze
svých cest po Čechách Celý člá
nek je zaslouženým uznáním kon
cepcí incthod i stylu francouzské
publicistiky Zhuštěné podava to
v('tai "Nlcé WeíssovA chtěla po
sloužili evropskému eívílisované
mu svelu uéíe jej znát! a milova
li Čechoslováky Dosáhla plné
svého dle"
Obrázkový týdenník lllliistra-
tiou přinesl vzpomínku nn ministra-
války Slcfáiiika s podobiz
nou ircijerálovoii a dvému snímky
Článek je prodchnut vřelým uzná
ním Htcfáiiikovy řinnosti jeho ne
zdolné fwrjřie a jeho vzncM-né a
krásné duse
Týdenník ba Monde lllulré ze
17 kvétna přinesl pak od svého
zvláštního korespondenta zprávu
o pohřbu Htefáiiíkové s několika
snímky z pohřbu a podobiznou na-
?cho zesnulého inuiis4ra
V Anglii
Týdenník Setoii-Watsoniiv New
TiiNip v d vodníku H května uva
žuje o zákbideeb evropské politi
ky Dlouho limb? sméríMwttným
pro silná-! evropskou lrojpoh-k
l'Vanci JJrítanie a Ameiiky Uti
sku jež jisté se vzkřísí nabude
významu jako svaz svobodných
republik Třetím blokem jenž
určovat bude politiku evropskou
bude blok pétí tictrermiiuskýcb
stálil: Polska Československa
Rumunska lii{f'lavíe ííceka -
Jsou-li Cechoslovacj u Jihos-ovan
zárukou fa blok nebudí? rázu ru
sofobského jol obava aby blok
ten nebyl kompromítován v duchu
protíruskéni Poláky Jlumuny--Článek
tfAii' krítísuje ímperíalí
stíckou politiku Dmowskébo jež
to velké Polsko by musilo' vždy
lib-dat u Némeka ochrany proti
Hušku Čechové ani bbowlovené
neslanou se nikdy zráďú Kuk
K Dmoívskému a Houuiuoví jako
utoupeiiciiiii tajných smluv n stra
tejj-J-kýeb hraníc přidružil s v
Paříží pan Hratíanu V témž éí
e varšavský doiwvafel líéí
"Polské proudy polítíeké" ž
charaktrisiij slovem deiKřrířuta
e & melbodou "iít najednou ní-
kolik ž-líz'k v ohni methodou
kterou péfyvli před vlkou za
války a i nyní i kfrri j kkibou
ní rodní politiky [Klské AuUr od
suzuj kr4kzřakost řroou
ských pltíkf poJi(ruj'íí'!i n
hy t Wlkojelnkii ('t pdeátí
hvltiutffh obyvatelů 4 prý nej
jUtí statistikové iáhaí
i-tt 'tf)ffl Polák ft f'diWA r
ruiuóic íivt i ftavcsv n min
jbh fit lit luk Vjiiln ltiř din pi
j ln Altt Je poMliku Čin liíl
k! Aa MihIMí íbHMtl w
íiií b e sp-ij-m rt Pult- l-tvl IVU
V' hti f pitlit 1i'hi ibťtA
míli 'T v nniHetil pr lYnncil p
eU'ei ph Aniilíi Ameriku
pln LlxifcU lleii'! N WilwUtil
Tíibtiink New KiH"pt J k't
ttVi i jlil iliíliik A Itftiřii "A
iři lirní t i fotlim v ( Vskiisloicii
ku" l 'kan e piié vx b-ítiiriii
ICiko-tltkU je iilřkmi )lálsilni s
liřiýhriiie 'mí lrnttNtiil ped
pul itVtniotl 5 lipiíirllllje ff plljti'
řitkiui je nitucoiý piMliubné pni
u denf i liil inv je lV bl rtťeiMi ilttl
éiiiiioit i řiikoiiibinié
The New Miiťnie pílinUl IV
kíétna pěkný nekrutotř Kcneritbi
ŠtclViiiikuv i i péru poslance A I
Wbvte Šunt! jilm Mrntihi ér-kii
bidit liejpíedliějšl svou Mlíl Jih-
rod mibivaiiélm litiliuii
V lUlii
niili Unliuino t
1
květnu
přináší zpiiéný dopis t svélm
prnŽkťho horreKpondeiita (pode-
tsáp autor) jenž když vyslovil
celkem příznivé slaiinvikn k lni
šiiu nárokiim na Slezsku kritiu
e liesehoplitist italské politiky jež
1 11'
iicdoveiiia proiiiirn iiiLMinioii cen
prnpiiJíiIMle JllinsiovallsKe
Čechách tak že teď celý n'lroil n
tisk je urirutoviiii inťoťinuéi pii!i-
v neprospěch Itálie ué spolu
činnost obou národu zit války n
i
Jich spoleclie ZHJHiy V lillUOUclio-
stí by měly nabádal italskou poli
tiku domočí se rychlé nápravy
V Brazilii
V Kurytýbé ((''(tritiím) hlavním
inésté jihobrazilskélio státu Pu ru
na iiiih krajan Křeiinda zahájil
tropa fu ndu tiskovou kromě vřel
vseobeeiiých Iilaviit! pro česky
trtimvsl a oIicIkhI Hcilaktoři li-
st A slíbili podporu Dokladem u-
vádíme tyto hlasy diž " února
iřinesl list ('oiiuiiereio do Parami
obšírný článek "Kdo je presiden-
cm Československa" btéí ph-
zd Masarykiiv do Prahy životo-
pK presutentiiv a jdio inost po
litickou před válkou domu revo-
učni zh války v cizině Týž list
přináší dubna zprávu o našem
státě české mírové ddei(uel o
losnodářskýcli stycích s násilu
sláteiii— Československá Kornn-
polidence
V ilíjinAU rietd pbkUdu t#koí
onbdit til nii4í' bt li
rhtn) n jietiKsl tUkv iiemtlnij1
lit p-kitk od plných l t' I t
hloubit bl n jrti konffirtiip
llrtrttřtl í k #eilt sidltt ětt
itiu ftin mim Hiřy ntsbV
HkujeltUM VSlkrt llibMU Iflllit
hit Ale itf íttponilnejte linu lii
MU I píňtďlk) iMirt UViítiiiNi er
tlil linllm vývoje A řlnlliilrt pnll
1 slittťbit svitu Svky russtivé
itiniiilní politické b' #vltt4lř f
koitoiltieké tbislávujl nový vý
uin Nevime jšlé karu tbispě
Ji lne nle Víme iireilr #e J-me nn
pot hodu
Všimni te í jiutho čittítelc kle
i siiiimn spudíme tiiiiy a cci
ná otáétt osou imiiho civtt tS
lilenýiii tmo řiiMiitnýin tcmpi-m
Je to VOllIl Vfiltltll a v Inlllti)
Mllíl In' lil pl oHliil ll ulité létildbi
lile re ve tlke lUHttiiil n la
v prueiti linu už osiiiivn riikyiia "
pral id lín' sláltil d"prvě vdil
elieiu litei seilll lllěsly kláloistlí
kunli i ItrlfilrUViMi Iu lhít ti
UilblV kdblíielA M bidrt sf
iliMuti imHiíU sídbUiítv dmi
stv ťihiitt HiUVihu p ko!eiit
Ip kttiuť tftťtřnl Nová (st
Iřjttt klrrá hnilrliilri j? nlnloblm
vluVstil prÁv VjUkn bil rkft
nemitkitti smiilí Miř irátl lidi
sse piA't niprsil cti Itilu ml
(Voň e Vřifcj uel'U'1'OI V lei
lil llblHOttl tilu IMillHler
NtMCl PftED 500
LETY A DNES
HOSPODÁŘSKÁ
ZÁKLADY MIKU
"The Keonoiníc Kouiidalíoiis of
eaee" jest název nedávno vyda
ného díla péra redaktora Ion-
lýiiského éasopisii The Observer
i J b (jMirvína Dílu toto vzhu
lilo v odé Anglií tak velkou po
zornost ž bylo prohlášeno za čin
iroMiěsný eeleinii světu Nám o-
vř'cm nemožno jest obšírně o je-
Inotlívých statích spiu toho Kf
zmiňovat! než třeba jest alespoň
jednu stránku (larvinovy knihy
zvláště vyzvednout i n sice tn v
níž je její největší přednost to
tiž že podává souhrny fakt a ide
jí odhalení o vnitřních složkách
lybnýeli sibteli nového vývoje
způsobeného válkou Ve chvílí
kdy je prohlašován mír kdy uá-
niéty ittijílickelio ducha byly se-
Š I t # f i 1
psaný i vt suiiouve míru je lato
stránku stejné pitucuá jako aktu
iiluí
(íarvin ukazuje na éíuíielc zpfn
obující revolmí o starém stavu
'vropy světa Váhaný stav m-
zvolnit konsoliduje ale co se kon
soliduje T Pníc vítězství! Válka
yla vulkanickým výbuchem
Mnoho jí bylo zničeno roztrháno
a přeházeno Než z jejíeb nutno
stí vyplynuly mnohé vymtžcnosfi
trvalé eeiy Na příklal mezlna
rodní oríranísíiet zásobování a po-
ihoí-í bíadovh:ím celých národů
V-te Jíoovcrfiv výkaz téfo činno
stí spojenců" za méíc březen letoí
uího roku To je ddo obrovské
aé j" tvprv nu počátku byla vy
vořemt hWMk orjfauístie? potr
viuářskii se sítí ve vAe-b dílech
svět Amerikou v řeb Jakých
pokroku bylo hy dosazeno proti
vS-m minulým akebu f dějinách!
To ie tifíímt rwtAiitiM rozmach
Ihlské solidarity
Celou naíí přítomností vládru
duch prumy Vky vétvtt lid
ské jsou jím zachvíec)
N místí starého ehaou usiluje
íří mj ko-oirtrlwJuvhtivfch nd
mhli iíitvťriiHWitáiiil nrůst sť"
b'éít souéínnosíí elýb národů
Tyto snahy im patrwy v Mil i
zbudování nových lodí o reformu
UuHifX t úhradu vále-ých dlu
hu o kontrolu w rul':í prí
''C O ' k"Ořl okeí Zft'ltí!Íl u mí
i s Irskem T teste snad několik
měsfeí a luilský obtMiii bude do
slávtlli sVoit pustu iiďiipliiiietit
bude v naléhal ém případě denně
spojen h loiulyneiii a honili u ve
tykli I H Itejvzdálellějšíui lilíslclll
říše v několika hodinách A dru
hý projekt blížíc! se svému tisku
tečnéiií letecká služba napříč A
1'rikoii ml K a i Id do Kapského lué
sta Dopluté toto podnikání zce
la nové n netušené i dnešnímu
pokolení ještě licroieké spojení
Severní Ameriky Jižní vzdu
clicui spojení iiuslralské pevniny
letadly atd
Tu přestávají všecky hraníce
není více celních přehrad není už
starých stanic železničních pada
jí středověké pojmy zachovalé je
ště o překážkách dopravy Svět
vzríislá před naši mi zraky v jed
no těleso tvoří se universální svě
tová linie!
Jaký to zase pokrok od bývalé
ho dostavtiíku k počátkům unie
poštovní a od té nyní k meziná
rodní linii letecké
Naftě představivost nemá ještě
dosti síly aby mohla sledovat dů
sledky této revoluce revoluce za
jejíž výsledky a úspěchy vděéíme
také vábut do značné míry
A víte líc v roku I7w0 po prvé
vzníkbi niyftlenka svobody řek
vodiiíel--'-th 1 moří Vídeňský
kongres zavedl toto právo nu Hý
ně pařížský v r ]H'ití zavedl ji
ua Dunaji a berlínský na Koiijíu
a Níru v Africe Ale teprve mír
1919 dokončuje tyto snahy vtj vel
kém slohu Všecky velké řeky
evropské budou otevřeny meziná
rodní plavbě Obchod a kultura
najdou nové dráhy svého mocné
ho proudění liž nebude to dlou
ho trvat u budeme se zabývat! ta
rify v relaci Praha Hamburk bl
verpool Londýn Praha ftulina
Caříhrad Oděssa Suez Průplavy
Panaina Kiel Suez budou znát ée
skou vlajku a volné mořfi bule
novým polem naší finnottti Na
pražském hradě budou musel za
nedlouho uvažovat o zřízení ná
mořního úřadu a m j
Jaký to zase pokrok od dob
Shakespearových kdy Cechy by
ly domněle u mořského břehu ja
ká revoluce od koncesí jimiž by
ly spoutány velké řeky v K v ropě!
V předveécr tohoto převfatu cítí
me už nový vzduch který začíná
proudit po ěeských nivách I v
loinlo Kiicěril phití uŽ o nás pojeni
(íarvíuúv že svět je celek a my
jsme jeho éáslí
Dopravní uvolnění vzduchem
pt řckáeli a mořích zasahá němé
im do spojení Železničního 1 zde
předsfitva "starého světa" padá
každém vozem který pnjlzui n
pražské nádraží n ozuaéeuím P
rís-PraV1"' patině jcáié více až
se uvolní Orient a Ž bude zbudu
váno spojení na východní cíp naší
republiky k území ruského lidu
íielaef Kamburk-Prflha Praha-Hka-Terst
atd doslanou netuše
ný výnam Má býlí provrtán tu
nel Z Prancíe do Alili'') Vneia
sídlu světového soudu má býtl li
zlení nejryeblejší Jopřttvy ve
střední bvropé
Před válkou žíla v ííernu prvé
mezinárodní uue Železníéní Pv
válee bmb to unie vétová
To jtou jen některá ekonomické
noubrny ntírového vývoje Klyž
se ptali Alb Tlionmsíj jaká imt hý
ti základní funkwj Ujcy národř)
řékl í'roV4! (ifift musí býlí novou
hospodářnkou orjřaoísaeí véu A
když proslulý náriebbospodář
Oíd" nedávno psal o mírových
snahách vyjádřil svou fnyilenku
tak ží ídeA družstevnictví bude
iik!i!"oěo teď v polifje Chtěl
4jté H mleplir h' fdí'iky
K výroií odchodu Nimcft t prut
tké unlvcnlty
Dne Di května bilo tomu M0
bl kiltA k Prahy ihIIhIiIí hromad
ně llělili ěll studenti a pl'nfi" i t
Iipka uraženi vydáiiiiii dekretu
kiilmihiii-skélin králem Václav eni
IV kterým poměr hhiu pí! vol
háeh na universitě pražské pie
vrátil se ve plit-pěcli Cechů 1'ilá
losi la lieiuéll jen liiistedky liá
rodilosluí ale mébl ti' Í Velké pn
zádí mravní a ideové V mnohém
Je typickou pro ducha némei kébo
národu vůbec Ccští členové tmi
versily za příkladem Mistru Jana
llusl větším dětem horlili pro re
formy v tehdejší zchíitralé církvi
lliiNke eineell clenoVe klonili
se tehdtiž na stranu odiiňreú vel
kého anglického učence jebož u-
cení tlalo ti nás první poilnet k
iiejskvélejšímu hnulí národa k
hnutí husitskému Král Václav z
politických důvodů neschvaloval
sice radikální postup Husův v re
formách náboženských rozzlobil
se však krajné proti Němcům na
pražské universitě kteří podpo
rovali politiku církevní jemu zee-
a protivnou To vedlo k vydání
lekretu kutnohorského dne 1H
cdiia 1 109 Němčinu přiřéeu je-
ilyn Hlas pn voluaeli universit
nich Čechům tři Němci mohli
hýli úplné' spokojeni při tomto
poměru ale již tehdy byl v nich
zpupný duch který se nespokojo
val 4 rovnoprávností ani nu cizí
půdě V tom je onen mravní a
psycholon-ký moment tehdejšího
odchodu německých studentů u
profesorů z Prahy Stáli tebdaž
vůěi Čechům v duchovní tmě Če
ši byli daleko osvícenější přece
však Němci chtěli míli nadvládu
a když byla nadvláda znemožně
na raději odtáhli do Lipska kde
založili sl novou universitu Pro
Čechy bylo to hotovým ftlěstíin
jcžlo Němci v Praze sloužící zpá-
teěnickým směrům byli hy velkou
překážkou při pozdějším rozvoji
husitského hnutí v Čechách Ně
kteří z bývalých uěitelň néme-
kých na pražské universitě svěd
čili dokonce proti Husovi v Kost
nici! A lak táhla se jako červena
nif celou historií tato německá
národní sobeckost až k světové
válce Český národ obětoval váe
pro iiejblnbší Ideje lidské protr
pěl za ně I hrozmí marlyriuip po
bělohorské i jehož následků do
sud se plné nevzpamatoval Něm
čí svým! křižáckými výpravami v
XV století proti husitským Če
chům bojovali proti rodící st svě
lově svobodě Později na náhlá-
Ifi probojované svobody Cesi sa
mi prodělali svou reformaci Lu-
f bérovu Nikdy však nebyli vd
čnýuií Pu třicetileté) válce moli
li mnoho udělali pru restituci Če
ského husitského státu starali se
však jen o see a nechali předbo-
jovníky své náboženské svobody
u sl rušném útlaku jczovilskýcb
Habsburků Výkvět écké intidi-
KCUec vysílané peo sVOIJ Vlili Z
vbislí výkvět francouzské bue
noltiké inteligence posílil úusné
Néiircko Německo ziuohutndo
Kleiimi a vřfKlrKymi ottcrmi u
nieciiMivcn naroon okoiiich nic
mí Némej v Sak použili jdel jen pro
svoje vnitřní zdraví sílení bra
trská idea idea Kristova ž váí-
chní lílé j-'tu bratří konéibi u
nich ti říšských ' hiraníe V bb-
dem l poznaňským Polákům uui
ne u říšských hraníc K ostal nim
uármluiit chovali se pruští ťvau
ířeeí jako k iiepřátelftui n ncjvét
ší bezithlcílností a Ivrdostí Htraá
irý frttt valíb nyní vééná sprtt
veijbťtst na Ném m tolo j'-jich
sobeentví m mlvěkou národní
zpupnost Ano nejvélíí ďlálostí
léto souéasuá doby tylu by —
ďrsUd nevidíme víak niéeho í to
ho -~ irAil'il něiucckélto svá
'lomí s ' -
VZFOMÍffXA IfA TAHITI
ívláštol náhodou tří dty "t
tragická Atefáníkové smrtí doí-
im'í do pí z Kalifornie r němž
přiložti tyl vstížjk £ novin ob
liii)hl řpt-ÁMj Hittl Krtinu
nrlltiMi ''PhrvlhoM MiwVj
lei 'ťtv trvi luk jk si
f A n iii ni a U tttHii'ti v
uitll wr W)Htiittitkittl ptbylvi
lis lt!iiiťVn twtrovl Tihttl J
kti Iv vénu bjb vHIin ptt rnití
niiíkim sluuiiiit Uté VrAVt
Ititille inš Mltrttily Vflnlni k bo
tttitt "Přirslttíbo Miiřit" (Uk ku
di V ltp li Itn UiiříVsI postrtMl
pfipilllllllHjit'1 Dsilll ililll lul plo
bil Kfi-titMl piihnishm! ttitvu
na jejíchi tbi brmifiiK rpilciýi b
ramenech sklnilřiiU slutietMiI fk(tt
m lílláVHjii' se pel levým leskem
pruinéiieli-h potu jcnl nbičejuě
stékal rpml bleuielie které l)r
liniř s odiiáši l 1 iiliVln ibi sm sa
moly vyMiku nad fiďillm tial
iluiiitli ti le du síť plantáže
ktcrmi s byl priitiie vybuibtvttl
lo stálém Imiji n trupieknu JiffrtK
duu do své (Htustevny o nU kdy
si v budoucnu t 'tn žil učinili úlu-
bk piírodiiiih mužů žen jfž %
t o ki i
Cl il no svm entet st SCÍVHH h s
nimiž chtěl rmuiuVitě snili Můj
krásný sen n novem člověku na
vťátívsím se k přírodě Jako vée-
ru hy bylo lidiin přítele Stríáni
ka sedícího mei mimu mou že
nou na verandě tnišelio domku a
polečuě s námi odpovídá jícího na
podnu "Pííroduílm Muže" -
Ale přes to Že l)iil'lili(ř i Stefu
iik nikdy nui slovem nul pohle
lem sl iieukřivdili nemohu říci
že by se byli měli vzájemně rádi
že by byl druh v drti lni vycítil pří
činy oné sympatie vzájemné kle-
t
in linie pojila k totn ii i oiioiiiu
Stďiiuikovi vadila jakási neoYniv
taná divadelními životní jiosy
birliiitfuvy vadilo lnu Dnrlilijfovo
tříliš sensaéiié Kuložeiié apoštolo
vání jeho návratu k přírodě Pvm
to však když druhdy mne zastihli
irnvě dokoiiéujícílm první kapi
tolu mého líčeni návštěvy Durlin
govy jež obsaženu jest v mé kni-
"Svélla Dalekých Příslavň"
vyžádal si ubytdi um je přečetl tt
potom přižnul ho It jistý modifj
kucí svého (losu ladního názoru o
'řírodním Muži Ačkoliv vsuk
lito oba unii přátelé v sobě ctili
vzájctiuié přátelství ke nutě nikdy
se mi nepotlačilo j svěsil dohro
mady nu delší dobu tiby vzájem
né upravili svoje mínění o sobě
částečně snad proto h Durliliif
zrnil jen několik slov fruneouzftli
uy a Šlvfúiiik t ebilii tak málo nn
fflíéiny že musel jsem mu napnatl
ěkoviiy dopis Královské Spoluc-
nosli llritské když prtlví fehdá
lošlu ho jmenování jejím členem
zu jeliu zásluhy vědecké — čest
zajisté veliká a dosvědčující váž
nost k níž již tenkráte Klefániko'
vu vědecká prácu potkávala s? v
laickém svétě
A (lneš po necelých devíti b-
tecli když ti dva kleřl byli nám
oběma jediným pojítkem k iniftim
vlastem — moji ženě Amerléuiieu
cí krajan lírnesť Durlíiiff tntiA
můj přítel i dob universitních Dl'
Atefánik — když tito olm jsou již
mrtvi zdá se mi jako hy něco vy
prchalo z krasy mých vzpomínek
tahilských připadá mi dnes ja
koby 'ono Pupcete jež (stefánik i
pt jsme kdysi měli rádi přes to
však rádi mu oběas unikajíce do
lalůlské přírody — jakoby lo Pu-
pcelo pozbyvíilo již veliké čásli
své dřívější přilaŽlívoslí pro mne
edovedu již na ně vzpomínat!
tak něžné jako oné noci nedávno
Paříži kily k ífeiierálem Htefá-
uikciu jhine nim toužili nékdy v
budoiiein) ni v něm odočinouli od
svělského nudní a puchu
Je zajínuivo že Kriicsl Darlíng
nev}ržel nit své planlází Tabil-
ke jež vévwlílíi áirokéiau kruhu
krajs a daleko širšímu okru lia nu
ře vrátil se do Jižní Kulif'irni
aby potom novu tentokráte jíž
po třeli uchýlil se do trítpů po o
sl rovech Kuvtijskýcli Tahilských
tentokráte tm ostrovy Pídiijskč
kde posle zemřel
Také knihu "Příroda" na kte
ré po él pr-oval byla li vftbee
thtkmiéemi nikdy jíž svého uve
řejněni h licilojJťf m-bof po zmi
zení zajímavé ptstvy Dtrlino
vy jeho jměuo h pamálka rychlo
bmjou se zlráfet m xájmů míveri-
ekého puldíkll Ic(ko MIMtíU
uá sensaej slar'm pro sejisactj in
vé —
Ale jaký rozdíl v (miniu um
těch iiékdfjálcb lašich druíiO v
Tahiti! Kdežto jméno DarJínjfo
vo HimtMitt jst k ěatmémii -poiiieiuití
jméno tefáaíkovo jrm
bjlo bivy vétová á v dějinách
jelm nároďi f Inele sktvílí bok
si Imku jotttíVm nejiirttžiím nv
slaiiiřjáfuf nejkráiiíjim —
htit Hif a -
(
