CAST REDAKČNÍ
KDITOKIAI ŠKCTION
POKROK
DNE II ČERVNA 1910
V wnmeUM flUt fUtt
ftult 'TOR dK "mjiřittl
l MvtttUmfwl lUtiilti CvmI
Ti? "IViKOH" Hni
ni:koiuaitna zai iada lktu k tocnt
OHAVY H v min
J % I v e n Jiu
' 1 11 1 II
IV wdiirht)
11 I II t
ln liniiv U lUwfrtu h Mm'
k Hín 1!i1pVi aby Jmsíe
Mouplly ladn-ti llAt jlt lt Ulehli
t m i m Miltily řniiltkii tm p
dolomit v Irm nliiiv Jel přehnula c
ptis ftdý it po pokusu Avéibki
ho vidňtnta N ItrrntmtitM NithUllH
i Augusta Alldlé lil) ji hit ihull
spoIrčtiihA NiNi' SHÍiiilln'i)rt h
I Vidilintnla 1'lflkrlti dostihnout)
severní točny balonem Dvacet dva
roky tipl v nuly od té duhy kily ti
Jll lldváílll V dlU IlOpliIVCi Yydltli w
Mi tuto cestu nit mihl jejich i
lnH(s f (iliHilnll již licpoi hvhllé
pro lidstvo říMane iwt vždy ulil
jflm v rozlehlých severních kru
jích VÍÍlWllll Nlil II ledll
Stejní jiikn lluwker také Au
lil i' V 1 II I NC lili MOJÍ ndvážlioll Cť
Mil x l'ohodllllllll vydali divili v
sázku rii účelem provedení velké
tm výkonu Krátce před vyplil
tím kdosi se tn ni André ho co liy
se t kilyliy protichůdné prou
ily mhy tily jilm bahni it Mrkly
jl lili HlMl'llíllO IIUiÍC Alull'1' od
povidel s úsměvem i "V takovém
připluli liyi'h se nepochybní lito
pil" A kily jeho poslední vide
byla otevřenu dli' jeho přání
tři roky po Jli o vzletu Itylo shle
dáno žc vydíil ni' nu cestu v před
pokluilii žc sotva se vrátí Ilaw
kcr před zahájením svého 1 t u nu
ntáku doufá II ni' vyspali na své
cesií přes oceán odpovidíh "Amí
tiť nh inňže Nť Mát žo budu intli
ilioiiliy spánek spis in1 tliili'Uiii
André liyl netoliko schopným
vzdnehoplavemii nýbrž i vídalo
lem a členem kv(1nIí iiiťinároil
ní polární výpravy v roce 1MÍ n
1 H'( a následovní dobře obezná
Hifli s potížemi II nebezpečími til
koVÍ expedice Mři NVi' vllistlll
pít-ilntiivy o ilottiiJťlil tťlnly jťňtř
Iiťtlorílťllt' lufty vřkft II vřlltlVIil
ťtlá 1 f a Ntmliii použití vilnt'liii
iuíMo moři rťiiif k cfstř k nevěr
ní ťní'' Zjlttil h v jitií' r"í'iil
(1ol hthvft vztliiťliový proinl Niiiř
ťťtu k to'iií DomyÁlťl nfi t tuliu
iiriVmlii iv je IimJiiu Miiiilnřji ilo
hliliiioíití iiiťty v luiloiiii Mel v
íimytlu poukli IimIiIo pí ínivýcli
viliifliovýťli promiň Niu'Hti m mul
tornu NťHioupiM koulili jioXorovfi
ní n po ti' vyřkiiti jižního proudu
k mí vru! ii To liylo v dolií ktly
iicropliiny I řiditelní balony iiiilé
xii ly m vt hv(ti poéňtcíeli n v po-
k IISIllll Ntllllill
l'otíclniť' pení1' k vřprnvf tto
kýly opiitícny SvetNk(iii krňleni
(NkiinMii iJniliýni ii iiřklfríiiil
Noiikroitiníky Hnloii kterému do
sliilti ni' jméiiii íie 'olc Nonl lio
tovioi byl h velkou pt'"'í proHliilíui
vfrobeiMii baloun Iiiieliaiiibrein v
Iiifíi Myl zhotoven lil plií
Sfft lakovaného bcilvábl a byl
etlmilťMÍit pét utop illniib' l'oo
rovael koí byl (IňinyNliiř zpriieo
Vl tl M liřkolik plinťu bcilvábl lni
lo chránili vzíliiehoplnvei' před
vřtri'iň Hyl pét Ntop blubok' h
mři ň-Nt n pftl Ntopy v (linuiefrii h
iipriivcn tak aby vždy jetlcii e
vzdiiehoplHVcň mohl v nřní x[ňtl
Po riřkolikfliiiMéiifm éeknií na
píínívý vítr na J)ain ontrovř ne
daleko Apieberkň odvážní lilo Iři
vtliieboplavci uvolnili nvCij balon
duti II července roku IMt7 Hned
na piiéálkii dálo Ne balon po
tká pohroma VzniAH nc nízko n
náhlí1 jokb'N tak h jeho koA té
mřř (lolkal nc moíe VIUU ry
chln byla vyhozena a balon opétnř
nc vzicnI a a nékolik okamJtíkn
mlil a ledem pokrytým hřebe
něm bor které zvedaly m- jko
překážku ineí ftpícherjry vzdá
leněni cílem odfáŽnyVh vdueho
pinvcfi C 17 míl v Nrdcí Niiébem n
ledem pokrytí Nevěrní zem ÍM
té doby nebylo nalezeno nul Ntopy
po lialoiiil vzdiiehoplaveíeb je
limo Hí-oilňvoiliiéiié povénll dává
ny byly do obéhu o možném oniiiIii
Iřech nleéiifeli mužfi' kit-H éeht
fl hlávil podřídili ohiivř pícd Niorll
André mél n Ncbou velké množ
Mvl poilovnďh liolubA by mohl
podáviití o Hiiht fprhy 7h étyří
dny po odplutí balonu fioéfovní
holub fiiNtícI!) byl námooíky ty
báhk lodí Alken v Kwycrním mo
I ííolub ďldo lJW řlÍNll-tlujjeí
ilepeíi pNunoii vfidďoi vpruvy k
i-vfrnf toéníi
(frvmw VI J2i'l0 bod odpol
fíki Wl ulupiť 2 mírnil j délki
'i uUifitň ti minut východní f)o
bré ryibloot mrm vyVhodnlm
ItWlnpiiA k jihu Viiibiii divt
Ti i'" líilí ptiiťMld tolllll ll&lllt
(KiiUnv Andfp
Tuto di ptie itiřiw'oiU fa bit
bui lirnnl ve clll-cti vlvính hn
liniVb po Níélil odliln liilikn I"
tuil t lili potři liliích k dokoiiiVni
ccnIv k lorlií fMwk jiliá di t'Ai
inlivlrt jskAlin n Nlcjní irbli lift
Iru lil prUil ilH Imlllbi
Po rM't iMikánl práv od vý
pru vy švédská UAa vysUbi iř
Pprdi' k pátlátil po Atidré ov
jrbo driiďh HÍi lii Ntopy In1
hlo lialeriiu pu riiiii lVih Mrro
liiHitctb Pos tiánlfdovHlii lo
¥ likniilo ni však lť jsnil vic
limy lie poilkhnlii Ovokrálo by
In oznámeno h mrtvolu Aiulrť'
on bvbl lliileellll lib tlcbvlo to
liiéílil rokAáiio
V červenci mku l!01í fu inesl Mr
hirliťH iiiiilikiiiisky kaati I prá
vil b NlySel v Yorku iilijílieké nIii
niei v lliiiNiiiiském álivu vyprá
eti fa asi v roce H!)7 kmen Ksky
mákA žijící asi 1H00 mil Ncvcrnc
od Kirku videi André íl v balon
"Ulétli M Ml UNtléželloil pláň Tř
mul vyNioiipili tialoiiu klety
IXkyniáci pojinciiovali "velkém
nliiiiit 11 ni u„
-Icdcll Z lilllžu vystřelil II pu té do
iimrodci vrhli Ne tm výkiniici' i
usmrtili je Tytu povřstí bvlv vv
ietřovány a cásteéiií byly pot vr
zeny Zprávy o vzduehoiilaveíeh
tyly Nletlováliy liaélié daleko ale
kmeti který' doiniiéle jt zavraždil
Iieliiobl bili nalezen Záležitost
tyla poviiovánu (I doMi dúleži
tou aby o ní byla podánu práva
NVedske vládě
V rofť lítdít přinesl podobnou
zprávu kanadských severních
krajň ťriiiieouZNkí' knéz otce Tur-
ipiotílle který ccnIoviiI mnoho me
zi Kskyniáky a mluvil též jejbl
Jazykem Kskymáei mu výpravo
valy že před uékolikn lety tři bílí
lide sestoupili N oiinillku jll k Ml
zyvňuy jnoii cskymáeké lodice
jenž plul po obloze a ž byli vy-
hladověli Kskymáci se k nim hi
li přiblížit a když dodali ní po né
kolika di li odvaliv Nhlcduli žc
Žádný r téchto mužů jíž není živ
Velký oimiak byl po té roztrhán n
používán domorodci k různým rt
tVIrtm
řtvéilská Vládu ale ticvéřilii Iřin
lo hixtorkáui VypKiilii cenu za
zjisléní Hkllteéliéhu osudu téchto
oilvážnýeli leteft a přes to že je v
plalinmti do iIiicn nikdo nc iu po
kusil ji získali
SVOBODA LITVY
VAlKA poskylluIJtvř pííleži-
tost fiby nabyla Nvé iicoiIvín
lostí V roce IÍM7 zemř tato pro
hláNila svojí nczávisloNl uu Néme
cku ii Hušku a od té doby by In
spravována prozatímní republi
kánskou vládou která mé la také
svoje zástupce v mírové konferen
ci Tito zástupci snažili Ne získá
ti uznání pro svoji vládu
Mtevci zakládají svoje nároky
mi právu Ncbeuréení o právu ná
rodnostním která mohou jim bý
lí upíránu Je jich nu Acsi milli
onu n nepatří mií k Slovanům ani
Teutonňui nýbrž jsou rozdílnou
vřlví intlo evropské rodiny n ja
zykeut v klerém dají se zjistili
Ntopy ( Nlarého Nankritu lediioii
lílvfl obNnhovnlii celou nyníjsí Hí
lou Kun a ('krajinu ale v osmná
clém století doAlo k její rozdílení
ii od té doby Iiítevei jsou podro
beným národem
Ve válee Mlva byla bojístém
mezí Kusy a Némei Uybí xapla
vena [itistiipné vojskem přítele )
nepřítele a éástecné NpiiNloácna
Záležílostl zemí nejdříve řízeny
byly národním výborem se sídlem
v Hernu který mohl se vrátili de
Vířný už po míru' uzavřeném
Itreslu lítevském fínctl po svém
návratu protestoval proti podmiň
kám smlouvy kterou Vřmeeko
vnutilo bolševik Ani a žádal aby
Ne mu dostalo volné ruky v řízení
záležitostí zemí To znamenalo od
por prolí boUevikAm g tento od
por # vede do dueářiíbo dne přes
to fa boUevlci nt mocnili víca jak
Jední třetiny území Mtv I vel
kými přírodními zdroji
Když y$ válce poeítín tyl iwdo
Nlatek kAŽe nh e vyrábéti o
huv z dřeva a koženými avríky
MtivcJ Jnoii mistry r hotovení fa
ková obuvi LítVÍiiátí tlprcjdfci
KonKirnnlci pitíMOrjí upuMoSrnt válkou
-''- --fty"'r"i'i'"'ttf' -'-M „ i
- - - i'- : íTTTTÍA:
i i- %
mm0m m cswii
("'lenové aiiieriekého koii(resii při nedávné návSlévé bojišť ve Francii a Melii s údivem prol
rozvaliny inéstu 'iiu
i Zeji
poéiili vyráběli tuto obuv netoliko
pro sebe nýbrž i pro Hiské vojá
ky II civilisty Petroleji' jevil se
licihislatrk II ku svíeení používá
no bylo připraveného ovčího loje
Když ale i tento Iňj byl n-kviro
ván Némei Litvíni opalřovitU k
svícení louče ze siiioliuitýcli stro
iiiA kterými zásobovali vSeebny
domácnosti
Nířlliei skotifiskovali Veškeré lí
bili a dokonce i mlýny přivedli
pod svoji kontrolu Litvíni vzpo
mněli si tm žernovy a mleli obilí
Hnilo Ntnrýin způsobem npatíiij'c
i tuk hrubou mouku k výrobě
hlebii Némei prohnili hospodář
ské Ntroje a litevšlí vesničtí ková
ři rtdiili jiné Kíiué hospodář
ské nástroje hotovili si venkované
sami ze dřevu
desfé před padesáti roky sedlák
na Litvé byl s to zhotovili si vfie
co potřeboval iloinii Hotovil si
netoliko nástroje kterých potře
ovil) k obdélávání přuly nýbrž i
dálna na odiv a vydělával kfiži u
lotrtVÍl n obuv" Nepotřeboval ani
ikaíň neboť znal divotvornou
moc rňznýcb bylin a dovedl se vy-
éčíí ze váecb svých chorob Ne-
ylo vážných nemoci mi lilevskýeh
Vcsnicicli li Inte zlil tu do sta let
déle Mezi Litvíny bylo možno
nalézti více lidí stoletých nežli v
tulharskii jakktilív posléze jme
novaná zeiné získávala si povést
kraje kde žije nejvíce stoletých
i II
Lilvíuský sedlák nebyl závislým
na nikom n pouívadž hyl s to vy
robit! si všechno doma a nepotře-
oval peníz k nákupu vící jež po
třeboval žil klidní a spokojení
jak jen mtižiio V posledních le
tech leducos se zmínilo ale híhem
války se ukázalo že lítvínský lid
ueziipomníl ii a svá stará uméní a
uvedl jich plné využitkovat ve
hvíli nutnosti
Lltevei jsou lidem přičinlivým
střídmým v každém ohledu Ne
ní pochybnosti o tom žc dovedou
si zařídit! záležitosti své svobodní
zemř tak aby všem se dobře ve
lo Majetek nebyl nit Litvř rov-
noiiiírné rozdílen jakkoliv tu by
tí míní hczcuikA nežli v Hušku
tyly tu velké statky polské ru
ské r nímecké šlechty pro níž lít
vínský venkovan pracoval za ma
lou miminu NVjlcpAÍ nule mno
hých krajinách patřila šlechtí a
drobná a málo úrodná políčka do
iiiorodýni Litvínrtiii ale pilný teli
lo lid i na téchto nepatrných ku
sech piuly uhájil svoje živobytí a
žil spokojení a klidné Svobodu
přinese Lit ví starou spokojenost a
zajisté že tato zemí náleželi bude
k iiejšťastníjsíiu na celém svítí
STARÉ POKLADY
ZNIČENY TURKY
pni)
I- T
ODIVNV hru ' tléjin učinila
niky pány kolébky eivilisu-
ee Místa kde nalézalo se sedm
divň (lávuovékil tUistalfl se pod
tureckou kontrolu Starožitná
niéslii řecká na pevniní a ostro
vech místa v Malé Asii Fripii
Arménii Asyrii Uabylonii Ará
bii Sýrii Pulestiní lÍKvpíř Kar
thalii — místa kde každý kámen
míl svoji historii a úzce spjat byl
s ileiiuaiiii tlavuoveKii liviu iiotl
moci tureckou A nebylo národa
míní si zaslouživšího mlédití vel
ké poklady minulých civilísací
nad Turky
Místa kde dle biblické legendy
nalézal se ráj břehy Knfratu a Ti
líridii kde v minulosti byly záso
bárny starého svita dostala se
pod správu Turkň Krajiny kde
druhdy panoval blahobyt uejvřtsí
zemí mlékem a strdím oplývající
v pravém slova toho smyslu po
klesly v profluktiyuosti za ture
ckého panství icktie býval blaho
byl v nastala bída a nedostatek
Zavodňovaná pole pustla a přešla
la vydávali úrody Hozvádécí ka
nály zaneseny byly pískem a kra
je jež druhdy podobaly se krás
ným zahradám promínily se v pu
stinu Místa jež slynula krásou a
bohatstvím v starovíkii promíní
mi byla za tureckého' panství v
bídné vesnice A vše co krásné
ho skvělého a velkého zůstalo p
starých eivílísaeích Turci buďto
védonií ničili anebo ponechali roz
klatlu
Kdekoliv Turek nalezl starou
sochařskou památku považoval za
svoji povinnost ji znieiti Moha-
medánské náboženství je proti ja
kémukoliv zuáorníiií lidské ane
ho zvířecí formy v kamení Tím
velké množství pokladů starovíkii
a sochařských památek jež ne
chaly nám odkaciu civilisace mi
nulé bylo zničeno Isou to po
klady nenahraditelné V mnohých
případech Turci mi místech kde
stála starožitná místu zřídili lo
my a používali stavebního mate
riálu ze starých nádherných bu
dov známých v historii k budo
vání svých iievkusiiýcli staveb
Pii tom mnoho památek přišlo na
zmar
Nádherný chrání bohatého ře
ckého místa Cyzaea na ostroví v
moři Marinu rském jo příkladem
tukového bezohledného turecké
ho vandalství Turci hledali zde
mramor z kterého chrám byl zbu
dován II neohlíželi se Ml to Že Ml
mramoru tomto nalézaly se rfizné
nápisy Ničili mramoroví sochy
které v každém evropském museu
by byly nalezly přední místo
V M osul u praví před válkou
zbudován byl most přes řeku Ti
yris pro hatrdadskoii železnici —
Každý kámen pro tuto stavbu vzat
byl z valň starožitného místu Ni
nive V mnohých místech naleze
uv byly sochy starých boliA ale
Turci nevydali jich ani zh peníze
Dávali přednost jich ničení Valy
a chrámy babylonské byly bourá
ny a stavebního materiálu použí
váno k jiným stavbám Kamene z
paláce Nabiichodonozorova použi
to bylo k vydláždili! ulic Nu inno
hýeh téchto kamenech v dlažbách
jsou nápisy a mají cenu pro hi
storii Nápisy tyto ničí kola vo
zři a nic je již neochrání před zá
nikem Turci zbaveni budou panství
nati mnohými částmi kolébky ci
vilisaee Védecký svít bude moci
tu konali nyní nerušení svoje stu
diu Není pochybnosti o tom že
zaehráníny budou ní které z lích
to pokladň zanechané nám staro
víkem které jinak zničeny byly
by vandalstvím TurkA
t iswll ktrtj dl" jedni h tpliv
má v úun-do pleslfhovati " lb-
Iniiď-ka do SVi iika Ha hi-
ktnl vliud fMjudi dok c plo
hluHujl le bývalý liimnký císnř
do eiiii připuštěn tu bude
Svúnfi lini todil merl býva
lém rakouským clsidrni Kaliem a
hlavou hdíny IbdicnolleriiA Ka
rel dle jejich náhledu tleni od
posedným a válku i stal se spUe
její obití Mvjciili piuMliijf mu k
dobru mírové snahy pfes to fa
bvly liesikovné a ře nedovedl pfl
nich Nctftíslí se sibe berlínského
vlivu
Katil lltihshuri? Iiioh' žtli va
Svýcaíích odkudž přišli jeho
předkové tak dlouho jak bílilo
Ulil libo m bude li se tub hati do
záležitostí do kterých mu ničeho
nciif a nebude li používali poho-
stíniié pAdy švýcurské k spřádání
liklú Itývalý rakouský císař asi
sotva ustane příliš dlouho na zám
ku Varte?u který je majetkem
vévodkyiii t Parmy matky býva
lé rakouské císařovny Zity Ka
rel by se rád usadil v některém
příhodném uiístí ve středním Švý
carsku ale doposud na ničem u
rčitéui se nerozhodl
Švýcarsko v minulosti poskyto
valo útulek liberálAm rudikálAni
a socialistům vypovízejiýiii mo
narchy Přijímá dnes s touže do
brou vůlí monarchy kteří byli vy
puzeni revolucionáři Federální
rudu považuje bývalého rakouské
ho císaře za pouhého politického
uprchlíka a neopatřila pro nřlio a
ni zvláštní stráž Toliko Anfrlift
posliiln do Švýcar plukovníku
Struttu nby pcčovul o "bezpečí"
bývalého rakouského panovníka
Lidé kteří jsou seznámeni a ra
kouskými pninéry jsou toho ná
hledu že býplý rakouský císař
se pokusí získali co nejvíce i bý
valého svého majetku ale o trfin
se znovu ucházet i nebude Néme
eké Kakousko dříve anebo později
připojeno bude k Níinecku ft byl
by i pří tiejlepSím důru plán A ino
iiarcliistA toliko podřízeným pa
iiovníkcni Bývalý císař rakou
ský nu ty vřel prozatím nemyslí ft
klidní vyčkává vývoje událostí
ftekové a Židé
ŠVÝCARY NETOU
ŽÍ PO BÝVALÉM
CÍSAŘI N£MCÚ
ROBKKT Vacher korrespondent
časopisu IIlliistratioii v Pa
říží sdéluje Nvéuiu časopisu ze
Švýcarska žc lid léto zemí netou
ží mnoho (to bývalém nímeckém
Ozdobení praporů Osmdesáté deváté divise
ftek a Žid mluvili o pokrocích
novovíkii: "Ach" mínil flek
"Kvropané jsou hrdi nu všechny
vynálezy o nichž se domnívají fa
jsou novými Před tiíkolika dny
byla iičínína v Athénách vyko
pávka a při ní se přišlo ve hloub
ce asi desíti uietrA nu drát"
"Nu a co to znamená?" tázal
se Žid
"Co že telejrrař existoval v
hVckti bezpochyby již před dvému
tisíci roky!"
"Ilm to je píknél Ale to vám
chci néco docclu jiného povřdétil
V dcriisalémí učinili vykojiávku
až do padesátí metrft a nenašlo no
nic"
"Nu a co to má znamenatí"
"Že v Palcstini existovala již
před dvírna tisíci lety — bezdrá
tová tclcfrafic"
' ' r v(l I ':{ O
t " - ' "i - i ''
'f %Hr~Í U #iKí'í'A Wyíví'Jtfcr' WJ-44X ItVrf V A
Ozdobení plukovnfeh prapořA a vlajek Osmdesáté devátí divíse provedeno bylo (řenerálem [Vřsli
irijfem pří jeho ulavrioslní prohlídce celí dívisa v acrodromij nímeckého místi Trvíru kde dívísu ta
byla íáiti Americké okkiipaíní armády
Nesporná fakta
Ohlížíte se po faktech která
svou pádností vylučují všechnu
pochybnost ? Přeélíte sl tento do
pis ' "(llouster O HFD 1 Ho
1'tří 2H k vířná lil lít — Kudu rá
da sdílíte lí tento mAj list veřej
ností protože chci aby kíiždý ví
díl jak dobrý je tento lík který
doporuíiijí každému koho znám
u kdo si slížuje na stejné bole
stí jakými já jsem trpila Od
svého 'i roku stonala jsem na
žaludek aŽ před I lety poéaía
jsem nžíviití Tróiertivo Léčívá
líoíké Víno Ačkoli jsem nyní
Iři let stará jsem zdraví jší než zu
mé mladosti protože mobil ted
všechno jíst a to mne délá silnou
Nikdy nebudu moci býtí dosti
vdéčnou za tento lék Vaše paní
Níek Papurová" -~ de tento do
pis dosti výmluvným? Jíst fa
ano A mAžete lék ten dostali v
každé lékírní protože Trínerovo
léčívé Hořké Víno r žádném o
hledu nepříčí e prohíbíiním á
konAm Váš lékárník poslouží
Várn I jinými Trínerovýrní Jíky
jako j Trínerňr Lfníment pro f
uwatísifiiia neuralgií a vymknutí
ny Trínerova AnjHika Hořká a
y — Joseph Tríner ('tmptny
Ym 41 H Aithland Avt íTdeifo
III — Advertluerrnt