Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, May 28, 1919, Part 2, Page 2, Image 8

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    U v I H W Alte
rOKROK
li
1
!' 5
( 'i
i
v
i
I
AI
0©o
VYRABITELÉ:
bavlněných a z režné látky pytlů
přikrývek na koně papírových
i
pytlíků beze švů pytlů a špagátu
BEM
BlROo
BAG
ca
OMAHA NEBRASKA
fiiffliiimwíii
MSMMBl
fe
ME'RIKANISACE
! (1) ukončení si' sir 1)
III- 'že ililinhi
y íihc
ze
je třeba nápril
kde ji1 třeba oři
IT lun l 1 1 s f -! ii'vv
lžíío Ziilriicnvatí I k Si Iže-fí
Vc1'Jiih sltlzlm lieM lilOno
ádčfi lit 11(1 ZÍÍZellí ZCIné 1'OVH
jfiiic-li sc za součástku aincri-
ČIlO niroilrl zj jedlIO koleči o v
m obrovitém síruji amerického
t ta otáčejme sc dobře ahvciiom
rušili soulad m nepoškozovali
iíi'i celého stroje -Ismelí pra
mi Američany přispějme r ti -iii
pomocnou k odstraňování vod
r 1 1 j m pro reformy
A mh"'í U i je zemí poměrně mla
ni ti Slil k KVi'nm v' voji přímo fií
itmt kroky Jfiiom povnt if
i hiíhIi UriiHiiýcli n výntavnCvli
řxf v nírliŽ liH's livillímn
ti pinlcti5tí lety hýlu ItMoá vi"i
'c př1 M"(]ni(tHHtí prérie a
-cil io iey nv tu proiMiii'1 In
] lín fiiotií sh'íu}í'í ťnvola I'řeI
I 'iivfe í tu ryM't prrroflii A
I -í k n'ínň k nvi'mti vývoji krái-e
i'1'líí zcniy! Není v tom tu'io ob-
' viibniliirho - v lom skvělém u
'ení? ryi-lilioii vývoji léto zemí?
Nebylo možno aby v lom ehva-
í provedlo ie víe dokonale
Amerikní)ftl je !e dokonM-
ní a jakl dobří Ameríéaiié p
lejrne e n4 hn vývojoé prífí
I'raeiijmi m viřme v Amerik ií
'huf v ji jí í'leály v její íditítu
Í —
Milujme Aiiieiíkil poiiťa-lí je
Ifdl příležitosti!
OďlívujiiH' jí fi'o skvělou prácí
i'}om vykoiiíibí !
"í'r''liliivirw i! j"jí z'lroj' h ht
{-
t 'H lt'Jei liMi mi ti ze
ni AmiYÍéiíiiy a huihí ob
íitví považovali nwlrmt v
klenol
Toznejnie Amříku a otázkí
erikaiia'' piplané btí otáz
n'l ulané m MOiozřejmoílí'
CO AMERIKA
ZNAMENÁ
1UKINÍK Klljiru vnitra
Frankliii K Lané pífdnrhl
lni' 11 ledna lítlíJ v hotelu Astor
v NVvv Vnrku pozoriiliodnoti řeé
v které iifiziiiiéil řivúj náhled o
iiierikiiiiísaei říeé tato je lir od
poru nej[)oziiniboiiiéjŘíiii proje
vem o tto otázce a proto uvádíme
jí v plném znění
Považují toto shromáždění re
pri'M'iiliijli třik mnoho éáxtí této
země a tak mnoho jejích živlů za
občanskou' radu Kdybychom mě
li ti kové schůze ve váech naSích
městech a ve víecb částech nasieh
mést otázka amerikanÍMiep by h?
přotabi náx flotýkati
Sctknti se k lidmi z Arménie a
lUlie ffecka h z 1'ersie Kuska
a ze vhccIi slát ú Kvropy k amé
mu okraji Atlantiku : pohléd
nout! do jejich ocí seznámifi ae h
jejích pojmem Ameriky vyjedí
nouti jejich náhledy o tom co A
meríka jím póskylije poruáhati
jím k jeji-b porozumění předlo
žili před né nise zboží -- naÁe íde
ály naše tnvlice iui4e příležito
sti tof je prvním krokem k vefká-
ní jích do riiíí vlajky prvním
krokem v oriacesMi íimríkníwnce
Toto je zvljíáfě vholná doba k
uhrornáždéní ponvadž div ve-iobélí krv
koliv ďívéjáí rozpory existující
mezí federálními jodlory ohledně
jejích vztahu k liirm v cjJné na
rozeným jou ilrovriány a větií
problémy tavíeíhp kelímku pokud
veiou ir tomu okamžiku kdy cizí
nec se rozhodne týtí e občanem
jtoii zde representují onoho du
chu - řemeslníci kupci a obchod
níci n ženy - všichni přinesli obě
tí jako jeden pracovali srdcem a
niKoii a pcnczciiKou aiiv jmeno
Ameriky učinili ncsnirlclnyiii
uciiieniui Mncriuy syiioiiviiuin pru
svobodu velkom vslnosl a rvlířslví
pro všechny končiny světu
"ZHiiio se mne iiik'iy oiiiiznyni
defi lovali amerikanisiicí anebo a
met kaiiisin "Oceňují něco ob
divují se něčemu lllillljí lléco
t lící aby-te vy mojí přátelé mo
ji viiisedé oceňovali obdivovali a
iniii valí tu téc také 'o uéco je
Amerika"
N"jedná se o vědecký procenS
jedná se o proces lidskostí Ale
stejné jako je nemožno vsunout!
dech životu do lidskéhi těla z ně
hož prchl luk je nemožno při ve
skeré vřtli učinili Američana z éo
véka který není nadchnut naáimi
ideály n není možno přesvědčili
kohokoliv že je požehnanou a
skvělou vití býlí Američanem leč
bychom sami byli zaníceni tím po
sválným ohněm leé bychom samí
vykládali amerikánem svojí tole
ranci stou spravedlností svými
éislokrevnýmí hodnotami svojí
svobodomyslností svojí slatečno
"ttí a svojí lankavohlí
I činili jme neobmezeiié oběti
během této války obětí peněžní h
e obětí v našich índu
umění a řeineslúm jež
jste í: podivných a starožitných
zemí n já vám pouiolm byste se
Hkali zde s úspěchem"
Není V toni žádných obtíží je
li náš úmysl dobrý AiiiiTikanÍMii
je úplné fozpnlnžeiiíin naší mysle
le to ZpÚsoll pohlížení IU věcí
který z nás činí Američany
Kd by' uiuhlo býlí po mém řekl
bych ku človřkll v New Yorku
"1'ojif sc iiiii'ni a já ti ukáži Ame
riku" A řekl bych k člověku v
Smi 1'raueiskii "Pojďsc mnou a
já ti ukáží Ameriku"
1'oskyll bych člověku kterého
pál bych si poamerikauÍKivatí až
naučil by se řeci této země přílc
žítoM poznali skutečnou Ameriku
tak aby vyvolala n něho obdiv ne
toliko svou silou svými zdroji
líni co by byla s to vykonali proti
světu h1{ aby mohl se pyanití tou
to znni nadějí n zemí v které li
dé ztítězíJÍ Vzal bveh jej "pes
kontinent
í'káal bych mu dobré i špatné
kázal bych mu zapas který pod-
M uplijeme abychom zlepšili špjif
in- poměry Neřekl bveh mu že
Amerika je dokonalou že Amerí
ka je hotovou zemí ale řekl bych
mu: "Amerika je zemí nehotovou
ejí možnosti nemohou nikdy kon-
i i a vae příležitostí zde a příle-
žítoui vašich děti budou vždv v
Dohríitk
fékř prohlíží luláka: 'rdee
a prj"ij' jMMrmtf"
a proldásíl fakí-iý úmysl lee
tporně h zcela sjrá vně spočívají
na odboru vntr který kongr
jíž dlouho př' lim' pověřil zodpo
vědi'slí in lozoe nad vefejným
vyučováním rrOHtíednief vím fe
derální (ihJfvny pij vzdělán
Ale je jeiě jjříí příčiny klefá
"íní lenio ik-aotžik libiiým k pří
pravě úMvnífcí Umpané preití
rozvratnýni' živlútfi v republice
líd řípojenidi rítátiV je pr dv ftt
ky a víc zaměstnán úkolem kle
rý pokytíje mn nwá věiwní Já
vy - vědomí ldvy y£ yrtí'ilt
oresvéd-rcní že j(( njMe£ui A
tnťtíi e 1 ~ 4 (♦ J 4rtnt nnt na
Wfc- v khaki v u& Ti
pooiZ-ru k vaší horlivosti a vašim
Mríeh obětí ésu a soahv a po tužbám"
výíeof n zkrácení 7:tÁína téchtol Amerika jak odvážu jeme we fa
obéií byl by marnou kdybychom (mýšlef zustam nedohotovenou na
nebylí připravení t sobě přivábí-j vždycky Takovou musí zfMat
ti :ové příchozí kteří íhnerj „h i j' ii něco v amerikiinisoni
nou se naší příležitostí a naí zod-j Vintuipnt olizory před wboii
povédnotí a lakové příležitostí od važme se n vkonej()c co žád
pik budí a opevnují nejiílecblí
lejší hodnoty národního clmrakle
ru -
Nícméní v každém uás naehá
ZÍ se vzdélaílě H lldazeité lJliřj t
na obrazof vorno-t nebude mocí
h!eJtí odstrašujícím zítra
Nedi se odliidiioulí kdy při
zpiiíoiome H umhu vsecliuy naáe
pozemky anebo nalezneme všech
kářké fcobceké a arroxanlní "já"!y oe nerosty anebo uéírím
a v kazdeni z na neomezená
sebopnosl ušlecblílotí ílobu 1
znamenali že z léto války V)e
okamžilě fepš člověk a t„
ím Poha ► lepší éá I ná všcb
élovék klerý viší do nopředí
pří výzvě 'i zbraně zůstávaje ka
OVkáváme ž irn1f élovék vy
hledá véh p(ítéhovalecfcého aoii
n-'U řekne U-m í přífel
líuďle Mké mým píiMlem NeeliMí
rfV" AíUU MKií 4 lůfJí
Všechny !) fídí tak Šfa-jllé jk
jen šfa-nýmí být i mohou AI' v
OaKÍel bluhodéjoýeh polítjkýell
iu-titucích ve varu na'íeh rdeí a
v viíf-m snažení po V)š#í'li roz
umových výkone-) mělo by býlí
do'liliéjié síly i$ dotaleéjýcb
piosiedkň pro řplnéi ajÍ"Ii snfj
pro drflíí vzú pro nepMřžilé
zhfš'vání
Toto přesvědčení j bcd naší
íooiieí a tuzboii
P -l řvíl tyh M m lkéat b í
rovké věci které jsme vykonal
ve Spojen v dt Státech - LTi)IMf)
míl železnic IMOIMK) škol kollejc
vodní sílu doly pece továrny in
dustríální život Ameriky kluhov
ní život Ameriky spnrly v Anic
rice a hru s iníčcm v celé její stá
Vé
A poskytl bych lakovému člo
věku takové poznání Ameriky že
by tc lázal "Jak se to vše mohlo
stáli?" A pak bych mu naznačil
Že bylo něco více v naší Zemi licž
hmotiiá síla
Má hísioi'íi Má tradice Vzal
bych toho élóvél a do Plymoiith
Rock a tázal bych sc jej "( o ti
praví lato skála!'' Vzal bych jej
k -James řece a sícenému kostelí
ku pří ní a tázal bych sc ''('o ti
praví len kostelík?" A pak bych
jej vzal k Valley 1'ore n ukázal
bych na chýše v kterých žili
Wa hiiiířlonoví lidé :j0(K) jich ho-
jujiW za neodvíslost země A tá
zal bych se "'o I cul o příklad li
praví? Co to bylo jež přimělo ty
to kolonisty aby tak trpěli - do
brovolné!"
A pak bych jej vzal na pole (íct-
I yř burské ii vedl j-j na místo kde
Lincoln přednesl svojí nesmrtel
nou řeé a lázal bych se bo "Co
tato řeč pro tebe znamená ne
jak krásnou je de jik piisobí na
Ivě srdce V jk mnoho z ní vě
ří'" A pak bych jej vzal k Santiago
a tázal nvdi se no o znamená
pro tebe tento přístav '"
A pak bych bo vzal na Kilípíny
kde lOOlJO domorodých uciť lil
vyučuje denně MtOOW domoro
dýeh dítek anglickému jazyku
pak přivedl byi h ho zpět do
léio země řekl l-y h mu "'o
chop význam toho co jsem fí uká
zal -i budeš vědět co je ameríka
nbuii" Není to pouze HOWtí
lidí samotných je to 1 10000000
fídí kteí prožilí zápas a prořli jím
4 kleří zvítězilí svou prací Kul
uUljf ii některých li-Jí citový před
poUad fa přijd" někdy den kdy
člověk nebude pří-eovat A pří-j-íe
(í kdvkolív taková pohroma
na " člověk fMy i vriM k a
rému pořádku Jiuii je vtlký -Je-
bo prvním n njvétáíoi darem do
éki bjl ttVHsk že musí praco
vat -
Po' bod coííí-í h je t i'iwM élo
't jko á to j prpna
proč práeeunusísc Jěšíti vždy it'cj"
větší úctě
Nemámí nic cenného co nere
presentuje zápas Nemámí' ničeho
pozoruhodného co nere prcsciitu
valu by snahu Nemáme ničeho
trvalé hodnoty co iicrcprcscnlo
valo by rozhodnuli Nemáme ni
čeho obdivuhodného co nerepre
smilovalo by sebeobětováni c
iliáme žádné filosofii než filosofii
důvěry optimismu a víry n opráv
něností zápasu klerý 'vedeme s
přírodou
My si podrobíme tuto zemí v
lomili duchu a v našem duchu
podrobíme si jiné zenie poněvadž
náš duch podobá se živému ohni
klerý jde dál a dál
A opětné je jako pííznívv víle
vlah ý a příjemný vítr ui-soucj
požehnání přes Pacifik a Atlantik
a my mušími si uvědomili že cn
to duch je ameríkaiiisui H b je
statný n nebojácný a laskaví a
srdečný a činorodý a nezdolný a
že s ním lidé vílézí prolí veškeré
nepřízni lento duch učinil nás
velkými
de sympatický Je podrobující
Je pronikavý de spravedlivý
ívlášf význačnou bodnutou naších
institucí je že netoliko v našich
srdcích c n)šh „rdcí vyrost
ly prostředky kterými élovék mu
že dosí- í pro sebe spravedlnosti
To je příčina múj ruský příte
li muj americký příteli proč je
zde pravý' útulek pro vás Příocv
te svou hudbu přineste svoje U
méní přímíte svoje oduícvnéní ((
voj" stalé zkuáeimlí do tavícího
kelímku a obobafte náš kov Ví
láme každý duíevoí vliv každý
kulturní podnět a naproti tomu si
přejem by-te milovali y meříku
a! jak my jí milujeme ponívíi-lž
jc posviloon půdou - poněvadž1
slouzi světu
Naií boší šlí za vodu Nikdy ne
'piMaúl ucjvj Jeta jejicb bí
vy Naší lioíí šlí za moře poné-va-J
napíuéu byfj duchem který
vytvořil Amerik i duebem který
čelí výzvě j duchem který ídieir po
mm í Spoji fi tyto iUk hodnoty a
budete „dtí podstatu amerikáni
"fJ duehtf symbolísovanébo
Wa-íiiotoiovm pomníkem U
čistá přímá ruk vztaženi k í
bu ve vééiié ptíze že naí" Země
Hlaiie tflr neodvísiU a avo
b - líi' (
V™