Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, May 28, 1919, PART 3, Page 5, Image 19

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    AnwlWnUfchU i ttkenitnWnt ttiUnl
rOKROK
ttrn R
C )
V" v I
5?
zármutku když spatříte jak vzorné vy
praven byl pohřeb přátel vašich
Toť nejvyšší úcta zesnulým prokázaná!
FRANK JANDA
Mditcl pohřbů
' : i i itV :
L:-_: M '
í
a
in fc
PANI DORA JANDA
liccnsovaná bivlsamovaóka
Snahou naší jest poskytnouti krajanům pouze nejvzornějsí a ncjdokonalcjší službu a péci v každém případu
Důkazem naší spolehlivosti a úspěchu jest naše četná přízeň krajanu kterou jsme sobe získali po dobu působení na
šeho ne pouze mezi lidem českým avšak i mezi lidem cizonárodním V pádu potřeby přesvědčte se o naší poctivosti
a mírných cenách Porovnejte naše ceny rakví a cenou jiných Náš systém vypravení pohřbů jest úsporný k vašemu
dobru Jsme vám k službám ve dne i v noci
FR
ANK A 00
10) A ÍÍA RJ1Ti A
zkušení licensovaití
balsamovači a výpravčí pohřbů
Ncjstarií český pohřební úílav v Omazo
Tel Douglas 2984
1235 Jižní 13 ulice Omaha Nebraska
PRO ZENY DÁMSKÁ OBSLUHA!— POHHRBY AUTOMOBILOVÉ I KOČÁROVÉ
Automobilová služba k obstarání pohřbů úplně zdarma — Privátní ambulance — Dopravování pacientů do nemocnic
i 4
In MiniH'apiIÍH Tríliiinc Kmulí
liudt! io trvalí ruky "má hc po
ději ttostiirif htúf i tiiiliiia do klf
rrlio jej zi vedl vnitřní horiiHihfí
cký krouxVk víidcfi NesininiM' !-í-(řy
Sťv Vork World w domý
ňlí b' tento pokus ji iďlxvjiciiý
tíh (lniiiVH Scvorní Dikota niH
príivo jej ťiskovnti Tak iiktc
íí oIihiik' Severu! likoly juni
Jtrolj ziivedenf tohoto nového (in
nidkii a flitfjf (i!y tuk dalekiiHňti
Iťs reformy byly jiředlocny lidu k
odhlílNOVlíllí Ale zdá Hl že v lil
kovm iříiadí' lid hy plán schvá
lil -
Pie tyto pokimy jiozctnky v Se
věrní l)akolč jsou prodávány za
eeiiy vyňší ne kdykoliv dťív
Hevcnd Dakota má povést iiejMu
deiiřjhího ii iifjzdnivřjsího státu
v 1'nii — a nyní zajiMilu kí povckI
řitátu kde mí niid tifjvélňl krok
ku hoeíalísací 'Vlý uvít od ny
nřjiíí doby hnde Hledovuli vývoj
tohoto Mátu e zttjniciii nejvétíím
PROHLÁŠENÍ
NE0DV1SL0STI
paOHIjAÍHNÍ iifodvisloKtí li
'X jíiprickýcli kolonií jcM mno
hým liilcm známo co nkt- jediné
mIíŮp k iiíí H'ílí zástupci iwh
přední mužov' íiovýdi omhI novo
Hfiíťlíckých II podemalí dekll'aeí
kterouž položili základ uvé hvolo
(k a liiidouefHřhli velkého anicrl
ekéh národa V rnyMích rnno
liýeh lidí tkví povznášející oliró
zrk znázofYiojíeí přední amprí''k
vlatřlicp podpisující dnft 4 (fť
vence roku J77b' prohlásili neod
víloslí COŽ ovíeoi pohljádá liisfo
ríeké pravdivostí a také m nikdo
nciofižc doiniívutí fa tento v-lký
cín hyl dílpiu jediného dn I'ro
hláíení neodvíxlosti hylo hicp pří
jíjf o koloniálním koijjfn-nHi iíiip
( éervpnee rtvk nchylo Un
tvrzeno podpisy delegátů jednot
íívýeh kolonií aniž jednohlasné
potvrenf íjeklarae (yp u(-]uhn
v jediném fdťimikn Vyžádalo to
dlouhou prácí a lienliiehající H'U
lcí ameríekýcli vlasífiicfi ueU i
fhy hyU mni kolonixty dout li
dí kťrf m buď netajili řsvoit i
ihylnoulí k AntflH aneho x
vIi že lícní jeli doU 2rlá k
í#k vtmttmtum kfC'k'1 do
svolioilii a úplnou nezávislost n to
pivu zprávy o příjezdu nnuliekého
vojska vzpružily J k cinúin je
jichž konečným výsledkem lyla
ueodvislosl malého jefitř americké
ho národa diž v duhnii roku 1 77Ti
tekla první anieiieki krev v dlou
hém západu o neodvisloM a kon
cem téhož roku počala se opravdo
vé vyvíjeli Miaha o úplné odtrže
ní amerických kolonií od Anglie
První kolonií která přímo ne
rozhodla pro odležení byla Sever
ní ('arolina kleni dne 'J didnia
roku 177(i spliionroeníla své dele
dáty v koloiiíálníui konkrétní ilV
s oslaluímí záslupei prueovuli jiro
samoidalnost Virginie hýla první
kolonií která přímo nařídila hvým
delegát inu by hlasovali pro od
tržení a její delegát Richard Ilon
ry Jce předložil dne 7 června ko
loniálnímu kongresu resolucí v
níž prohlásil že "tyto opojené ko
loniu jsou a po právu mají hýli
svobodnými u neodvislýnii slály"
loliu Adams z Massachussells fod
póroval ohnivými hlovy resolucí a
k'oiiscrvativiif čleirové kongresu
mohli jediné protestovali toho
důvodu že prý veřejné iiiínéní ne
ní připraveno k lakovému kroku
— Stoupenci uvobody posléze svo
lili k odkladu hv výbor mohl
pracovali nit prohlášení Tento
výbor pozůstával z Touiálie M'
IVisoiia dana Adunise IieiijainÍMii
Frank lina Koceni Shermaiui n
Itoberta H bívintfslona a leťfer
sonoví bylo výborem svéřeno iit t
p'ání historického dokumenlu —
lni 'l řervenef přijal koiireH rp
soluci v zájmu neodvíhloRli Hla
sovali pro ní váíchní delejjálí dě
sili kolonií čí vIhsIÍiA tehdy jíž
stálili kdežto New Vork se icm'j
čaftníl hlasování a 1'eiumylvanía a
I)ebiMrií nebyly njednoceny a o
devzdaly tří ídasy proti resolucí
ÍJne I červetcp pak přijal kon
Kies prohláiíeuí neodvísMÍ m
pafč TomáetM Jelferonem a tfii
se lal tenlo de iiejvýznamnjsím
iválkeri aineríekého nifída Hon
hlatU Všech čenf( sw prohlášení
dostalo teprv dne )'! července
kdy kongres nařídil uby bylo řor
málnř vydáno n poď f iáno i h po
necháním povodního dala dne
července V )č dobí lilčlí jíž dee
Kati t SťW Yorku instrukce nhy
lU'vaj jiť &íjlriejj n íím nUlo
£ _
1'odepÍMováiií )i'oliláiSi'llí iipimI1
vislosli následovalo pozdčji avSnk
mezi podpisy nenalézají se jména
všech patriot ú kteří prokázali
mladé republice dnležilé služhy k
ziilieztečení svoboily a také ne
jsou na ní uvedena jména všech
tehdejších členů koufrresii Větši
na podpisů byla zMoina ve dnech
po I červenci lakže do '2 srpnu
bylo prohlášení podepsáno všemi
vyjma šesti kteří pozdčji stvrdili
svými podpisy úplnou nezávislost
Spojených Stálil leden z členů
kongresu Thomas McKeaii jenž
hlasoval dne I července pro od
tržení od Anglie obdržel zvláštní
dovolení podepsali deklaraci roku
17l avšak veškerá ostatní jména
byla připojena roku 1777 kdy
kongres poprvé nařídil aby pro
hlášení neodvislosli bylo vydáno
tiskem
Jak podotknuto bylo prohláše
ní neodvislosli sepsáno Tomášem
leťfersoneni co předsedou výboru
a pouze v některých bodech po
zmčiiéiio aby bylo vyhověno ná
zorům většiny kongresu I ív 1 to
licjvzííešciiéjší dokument jak kdy
napsán v zájmu svobody a nezada
telných lidských práv a jenž po
prvé prohlásil zásadu že sprave
dlivá vláda může být jedinó ne
souhlasem ovládaných
PROBLÉM REKONSTRUKCI-
N[atal pto dňiinl a Nedílní Pokrok
WUUrd D Hosford nilstoprodf-eda
John Dnero Vlow Co Onmlu Neb
)ROC vláda neučiní konce bol-
ícvi'k'iuii hnulí v této zc
"I
míf"
Jak často Klyšíni" lakovou otáz
ku a íiislíiiklivnč cílíme mluv
čím že neosobní vře kterou nazý
váme "vládou" nekoná fvojí o
vínnosl
Kdo jp vláda?
Jsle to vy já každý z ná není
liž ravdai
"Vláda" je tím čím ji míníme
anebo dovolíme aby někdo ji
ný učinil ťlovřk které bére nej
větší zájem H věnuje jí nejvíce ě
sil bude mocí nejvíce řbd jak vy
konává ttvojí povinnost
Konstituce poskytuje každému
obéííHU pťíví by podílel M ii
}U'U bl4'ov4iinj pil voíb'li o
tevřenýiu rozhovorem o všech o
tázkáeh referendem jestliže lič
který úřední! nekoná svoji povin
nost a pod Jestliže nepoužíváme
léelito práv pak aspoú částečné
jsme zodpovědní za to Že senám
vláda plně nezamlouvá Isme ve
ikiilečuosti zodpovědnými více
než si někdy uvědomujeme poně
vadž naše jednání je vžily pozoro
váno jinými a nejsme-li sami do
brými občany jiní učiní (oléŽ
Naše dítky musí hýli vychová
ny tak aby byly vědomy svých
práv jakož i závazků jež lato
práva jim přisuzují Musí vědě
li že přejí li si dohrou vládu mu
sí hráli tolik zájmu ve veřejných
záležitostech by přihlédli l tomu
aby zvolen byl takový druh mužů
ktefí by nám poskytli dobrou vlá
du Mč by každý věděli něco o
člověku než proti hlasuje aby za
stával úřad
V jiných zemích vláda muže by
li kontrolována několika- muži
hlavně jejich vlastnímu prospě
chu ale v těchto Spojených Stá
tech většina vládne n jak presi
dent Wílson praví lato vělšina
zřídka je v neprávu i kdyby ne
byla v souhlase s našimi náhledy
líéhcm tobolo rckoiislrukčriího
období je důlejlo pro vládu — n
to znamená vás a mne — aby plu
la přímým směrem mezi rxtrémy
nadšenců kteří se pokoušejí získa
li stoupence pro svoje myšlenky
Mohou míli čestné přesvědčení že
jhou vyvolení aby vedli civilizaci
do vyšších si'' r ale je možno že
pracují hlavně pro sebe
Tato zeiiió prosperovala ohrom
né během posledního století poné
vadž plula přímým směrem n y
nejvyšší čas abychom rozhfldlí že
vždy před tím jednali jtiue správ
né HLOSÓHirBENJA
MINA FRANKL1NA
AMICÍílKANIHM je pochopení
amerických ideálů o ameri
ckých myšlenek Amerika mřu
celou řadil veedi' hii klel i nazna
čili cesty novému pokolení k úspě
chu a spokojeností životní ded
tiím z Ičcído veleduehii s jehož ži
votem i vol ní prací měl by e
seznámili každý přistěhovalec je
nenjíiuiiu rankiiii jou %
ví' I' b du'h'1 ve !j dob
Jtcj
Jeho obchodní zásady a jclio ži
votní pravidla do dnešní doby jsou
v platnosti u ti kdož s jiná řídí
pravidelní docilují úspěchu v ži
votě j v obchodě iinebo v jakém
koliv jiném podnikání Lidská
blaženost dle náhledu Frjjnkliao
vii není výsledkem nějaké šťast
né náhody nýbrž souhrnem 'vý
liod kterých získá várno ze zkuše
misií Ťlověk který přijme vý
strahu 7 pochybení a snaží se mu
v budoucnosti vyvarovali je šťast
nějším než ten kferý stále chybu
je a stále nese toho následky
1'Vankliii sestavil následující ne
znám eností a jejich pravidel:
I Střídmost — Nejez už do ú
iiii vy nepij až lo povznesení
'2 Mléční -— Nemluv leda by z
toho měli prospěch jiní nebo ty
sám a vždy řdřez se malicherných
hovořili
3 Pořádek — Měj všechny uvé
věci na svých ndslcek ať každá
část tvého zaměstnání má vůj 'as
4 Předsevzetí — Urči ni co máš
vykonali vykonej 1'Z nioškúní
co určil jsi Kobř
5 Opatrnost - Nečili vydání
leda hy sloužilo ku prospěchu ji
nýiii či tobě to jest nemař nic
li Pilnost — Neztrácej času!
Zaměstnávej se vždy něčím důle
žitéjším vdcj w všech zbyteč
ných činností zaneprázdnění
7 rpřímiiosl - Nepoužívej
škodlivých podvodů mysli nevin
né a spravedlivé a mluvíš-li mluv
db' toho
H Spravedlnost — Neubližuj ni
komu páchaje na něm křivdy nebo
opomíjeje dobrodiní jež jsou tvo
jí povinností
íi Mírnost Varuj se výstřed
ností snášej křivdy v takové mí
ře v jakě dle tvého mínění zaslu
hují 10 ('itola — Nestien nijakou
nečistotu těla šti Iři ani obydlí
II Klbl -- Nebuď znepokojo
ván maličkostmi ani obyčejnými
a neodvratnými pííhodamí
1 1'onízenosl — Napodobuj
Ježíše a Sokrata
Fraiiklín radí L lozumnnm u
žívání peněz n spořivostí Sám
jako obchodník překonal mriohí
fímiiiční nesnáze toliko tím že do
vedl náležité uívali úvěru a že
byl přesným v plnění xvýcb finan
čních závazků Slyšme co praví
o moudřím ožíván peně a jvpo-
iclfií
Za šest liber rněně můžete- pou-
žívnti sfa liber jHte-li muž znáiuífe
moudrosti n pocťjvostl I j
Kdo utníeí vindru denně zby-i '
tečně utrácí zbyteewS více než íest -
liber ročně což jň ena jiouŽívání '
sta liber 'lííJ f
Kdo ničí riřidarmn zn vindru vé-f
ho času denně den ke dni mafí
nrivilni runiívnfi ue tilinV XcnVAG
deil '
Kdo zbytečně ztrácí tm zn přtl
sliilliiiKŮ denně ztrácí pět nhilliu-í"-
řfi a pni ví tak rozimuul tnohl by
hodili pět Nhillingii do řeky F--íy
Kdo ztrácí pět Nliillinffrt nejpní'„'i
zn zlrari tento obnos nybrz i vše-í
eliny ostatní výhody které by mo-ř' "
lil V vvnlvnoiil i kdvliv ín li ví íibríl -
-ť -' i — r- "r yl'
til v činnost jež v dobií kdy mla-L--"
dý muž stáno se starým obnáší?
pohodlný Tvt(I peněz ř' "
A zase kdo prodává na úvSr4 '''
žádá cenu za to co prodává ror-f'
tmjící se kapitálu a úroku ze! nvýcli
peněz za tu Ihňtit po kterou zaji-fV'
Hté bude jicdi postrárliiti a proto v
len kdo kupu jo na úvěr platí ú-j[
rok za to co kupuje a ten kdo"
plutí hotovými mohl použiti těch? '
peněz tak jen ten kdo má liěeol [l
eo koupil plalí úroky za použí-í
vání toho I
Uvažuj tedy jsUi v pokušení i'
koupili nějakou zbytečnou vře přec '
domácnost nebo nijakou přeby-p
tečnou vře zda jsi ochoten plat ítí '
lirok a úrok z úroku za ni eelýl
vftj život it tím více zhorsí-li kA' ''
pouzí va mru
Tudíž když kupujeS zboží j
nejlépe platili hotovými ježto f ctii
kdo prodává na úvěi očekává In
ztratí pět procent Spatnými dlu
hy proto čfiá na všem eo prodá f
vá o něco více uhy vyrovnal ťi) í'
to schodek
Ti kteří platí za to co kupuji
mi úvěr přípláeí svým dílem
tuto přirážku '' v
Tni kdo platí hotoví! vybno e
neho můžo ne vyhnou li totniito po i-'
phiiku
fruny jejž míftřís jsou óvtj "
penny Hatf Sjoř a míj ! r-
Omluva u
řiouď: "'olícfljt tia vá žalo '
vid že jaře byl z pofu opilý Jlátf -nějakou
oroluviif -
ílhžaloVHoý i "Ano — já liemé
dost peněz nbych si mohl koupit 5 „
opicí úplnou a tuk jsem m wia }
tpokojiti 4 pobvbjn" í