Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, May 21, 1919, Cast Redakcni Editorial Section, Image 7

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    ČÁST HKUAKČNl
KDITOKtALSKCTION
POKROK
DNE SI KVÍTKA IM
V ihim vf ltk fli
fklt 'TOK KOK MWt
tM AttllimM HftultlCflOt
Ti V "K MOK
I IYMNY SIOVANSKÝC! I NAUODO
m tm tm a
M M lllšlej) i IUish'1)
slniiHeké vá jriitnovii
smtlelnou iiiiui n nikdy V M
1í t1ti nuxkVi h iiMtodow bude
H takovou iilninl jukl lirám v ml
mihuli Jih! vink soudí Je 1 nt
nivslehkn Metá iíi' itlkoti hlav
in jxtinfiitii I 1 1 malými hvi
kvtní národ) hné v ni hlrlidy
imiMI fotili vdttétim linku fiMlliTi
kllllll lhulie iC lul hilVelí
mílii tlil tiových lihli II hlldc lllíltl
liil li ilňleJlléjsi neboť fnvé
Válkit piilieshl limřťil Všem
slovaiiskvm národům t rii'iťkriiii
podílní II styku lil jejich V hlldoUC
tmsli nelnnlc kladenu žádnveli pře
kŽck
V inimiliili MHtovitMv byly sty
' ky hlavně kulturní mély ji-iitiin
nepatrný ráz polil leký ' budou
enosti mohou mílí rú kulturní
politický i hospodářský NeSťtisi
lié {uko dnes potácejte! se mezi
životem u smrtí znjislé nilnivl it
lilÚŽc hráli V IlOVétlI 11 - i řťt I á t lf
světovém úlohu lakovou o jiiki' se
dnes Knsíiiu suiiiolným niti nedá
SlnvíillsUň ViljfUllliiHl io Vťcllll II
yMMit h"imi hv In ve světové vil
krví nu bojištích a núroil ěcskosln
Vnslť" více než kterýkoliv jiný
národ slovanský prokázal že
myšlenkou toulu to myslel upřím
ně n fa nejednalo se mu o pouhou
cílovou fnÍHi
Slované iiinjí ]io)iuh1 li vou histo
rii Národy slavné ve středověku
dostaly se do podruěí rízúkn 11 stu
i'tí )iik věnována byla zápasu zn
fisVíiboiMií Ztvrdli slovunšlí níi
rodoví' v tomto lioji ale nepřesta
li doiiťat v lepší příslí Slunko no
vého din' vzešlo mnohým z nich
ii 1 mni některými doposud vznit
M'jí c mrnky Duše těchto nárn
dfl j'VÍ se v jejich národních hy
umách Krásu- a jímavé jsou ty
hymny slovanské n je v mnohých
tolik NlIlUlklI
NVjvřlší z národu slovanskývh
jsou Husovi' Knzděleni jsou na
tři v'lk' kmeny i Wlknrtisy Hřlo
rmy a Malorusy í Ckrajinrc
Vidkoruml wiinotnýeh ji kolem
fi()(KM)l()IK) llymiioii Ntarého Hu
šku byla "lto#'( earja chriiní
Není lile více cara a hymnu tato
nenf více pívána v Hušku Ilolňe
vické Huško přijalo Intcrnaeíonň
Ju n Marscíllaihu yn uvoje hymny
Krásnou hymnu mají ('krajinei
jichž Mtá se nu mmim sio
víi této hymny napsal IV ('ubinskv
a nápěv M Verhický rkrajinská
hymna vyslovuje naději v IcpAí
budoucnost flcmř a doiirejme Je
splní se tužba 1'krfljinefi jichí
vlanf se slavnou minulostí je nyní
roervitui občanskou válkou
Hymna tato yníi
V V IlO 1 HtllVl
?tt t i)i i tiiii i l a lui M m1
iŇiiWinoi huním mají lliorvií
SloVrt k nl nnpsnl A Mibnitoli'
Kdo -duíi! kiťisnv lutpr není rná
mu
ít i A ii A hníc ilirtniv ino
llltirU frmt lliilfi
lni Uvt Utt Invt
Vit 1i nOi1f iti brlu
M ilft lfivM( ilnniininn
lliilit jl hAm Iv Jctihftj
iinlA Initi kiln j Milnn
' inilii kilu linrniiliiiM
Srbové n ('vrnohorel mají hym
nu společnou klenut napsal král
ceriiobnoký Nikolu První i
l Miniu ii n inu rit Ui tiy tiul
vlmrciiý ilvftr jifí 1 mlnti iinf
inřlin ř nim v ním kdysi dllvnl
luiiihil Hliitnýrli iidiilnf nlmt'
Slovinská uárodní hymna její
slova napsal S lenit a liáně
lenit je oblíbena Zliactlé
Polrnviny m pujrnrA prn Nrinrr
f
mm % m '
- V íi i
N'iiiniřfly Uliřdjlny
sbiviil dnovfi kríioil
jcsn lrnlH mlíilel
nlíiti no lll (nn6v 7iinl:
hynou nůší iMipřlitolA
Jnko ton in i ne
lnujdin í my hrulří
te kvA domoví ní1
llllSI f poloJIlIlH
fH IKlíl HVOllíldlI
I iikÉžcme ři jmnfl
htnUt JtMfoklén rodu
Pollcí jichž pobílá se na 17
000000 mají tři národní hymny
První nich je 'Možc co Polské'
jež naňna byla A Kolínským a
k ní nňpév složil K Kurpiyský
Ilon Ty Polsku jio trik dloiiliň dotiy
odíval Icnli i'iii nioi iiotí a xlfivy
uloull Jí ítítffii v řwncin jejf mdloliy
v n#ÁImll idirliiíl jcjl dVdtl lilfirv!
Ku tv#mn Ironu jiroslm iiuím vni
oMInii volnou rtit ním vrftlit Pnu
Stejná jímavoii a žalnou je dru
há pidská hymna '"A dýmem po
Žarív" jejíž slova jsou od K V
j"jského nápév od í Níkoro
WÍez i
H fiufhr (t dýmem 11 kři v k'nH
r Pnu k Tot t'j# le lilnn
HtviU hrůzný )k to po#lcdiií v bouří
inodlilÍ lki hHt viwii vl(
My ji ti Řkn imnimi' rfiťvn
%ínt trnový trmť r imíl křín
tk vb jřftBinfk juk Tvh fcmVH
k Toh ídvílii pto(d Aih
Hojovníjíí polskou hymmm j
"JetiM PoUkt lila íijSmflii" jjíí
uloví I hkfiiv pofiháitfl od gřn
rél Wbíckíboj
kňyt Pif fiw ti]rm
ht H rfďiul
ftf tu hrnu ifiyj#i
Imv
mei minii fe to ' Naprej nsta
va Slavě l
Oj Vřlifiru ]iMiir Wň vy
io lioje inlmlA krev
pro vlast řiliir m' v dnvy
liíinl piisrk iiiiňIiIi lnu' v!
lrnJ1 vn pravici
lil) lirmiKMii iřlonyny
n rudou jejich krvi
msll křivdy otíliyl Oj!
Tlnilirt in Mi linie iroHÍlíi
rAm koleni SPje vilu
prosila I moje mlllis
Vcrne při nuiř milý utnj!
H Iloliem iiinti mlíko rlrlvn!
Vlast Jo inojn tnutím pruvfi
uiillti moje ícsf slini
Vhfiru vlirtrii pro nř v doj!
Srbové ( horvaté a Slovinei
jii'h cíli se na !)00(MIOO spojili
se ve velkou Jugoslávii která za
Jisté přijme hyniiiii siiolccnoii
i ii i
iHiinursKoii nnroiifii iiyrnnou y
Sunu Marica' Slovn jiou uJ
Mnreckrt a hudba nd (I Aebkti
Hiilharň odhndiije e na riíiOOOOO
Isunit Mnrlcp nkrvaveiiň '
pldře vdovlye krůt inncnn
V před! V před! Iiwrálo nAí!
Ufu dva tH v před vojAei!
Lužičtí Srbové nejmenfií slovau
ský národ jichž čítá se toliko 170
000 zpívají následující hymnu od
I Zojleře !
feAtí Hrhhko ntiíi1eiio
slít uiií v datech nvýrh
nový dindi co titsliilicnn
nilou z priicliu řdvih!
Múh Je n nňnil vede uHh
nepUlcI Jí minimu hoří
Srbi Hrbí řlÍNlnnoii
Hrlil povutnnou
Slováci zjdvají celou řadu písní
a hymnu přijata byla v poslední
obe všeobecné ale "Nad Tatrou
se blýská" Také "Hej Slováci"
kterou my zpíváme jako "Hej
Slované" je pínní slovenskou a
na psána byla K Tomasíkem'
Viid Tatrou s blýskli hromy dlvn Idiu:
ZHtavt hrutin veif mi ony řtrivfU
Hlovíicl njijň
Konéíiiie naší českou národní
lymnoii "Kde domov unljf" je
jíž slovn napsal Josef Kajetán Tyl
napěv it Sk roup
Kde domov mfij kdn domov mňjf
Voda huél po lupinách
hory šumí po nknllnlch
v undA slkvf ' Juru kvd
Komský rfij to nit pohled
a to ji- tu krásná min1
zi-ni' Acskú domov miíj
uciiiř lfkh domov mfljí
VYZNAMENÁNI
MÍROTVORCOM
FHANforSKY tisk nbírA e
otázkou jaká vyznamenání
budou ndčlena rfizuým člcnfím mí
rové konference po skončení je
jích práce Priineoiizský tisk Zřej
mé loto udílení řádil považuje zu
vře cela zbytečnou anebo ftpofi
málo dfiležílou neboř vřtiinou II
dřluje slovy feiiilletofiístfiii) kteří
jk j v4eobecrií známo pá4o vti
py nu vsVebno i ní m totnto uví
tf jím nml nvutřho
z A tito muií pnu jichž domkiá
nnlhh pod íarou dokone od
varují m fvrdít í mnoS % míro
tvficft jii v ducfan ra př#dfínv
jí nijakým tím ptrým řMrn
neboř j vAbeetifi námo fa siAy
v minulostí po noďps&nf míru
unesl m úíkt fidfi a
Anjrlieká loď vykládající jiniru viny v Koftcnliímé na iičhiciíoii
loď k vyživování německého civilního obyvatelstva luduslríáliii
slřeiliskn kde pfc ládují výlržnoili neobdrží polniviii už po obuo
vení pořfulku
jako mamin na dílky Isracle !- Anglii hvlo ze poslal řádoví Šperk
konce vidí v tom nedopatření že
klausule o léehtn vyiiamunáiiícli
nebyla pojuta do clniůeti pfivoil
níeh řlánkft
V minulosti ovScin o takové řá
dy nebyla nouze Jtylo tolik krá
li! knížat n císanl že nebylo je
možno z pamřti spocílut u každý
i nich nějakou lu "celu z plechu"
jak neuctivé vyjádřil se Svatopluk
('ech inčl vždy přípravenuii v
kapte ii vesly aby olmťastnil jí
sinrjeliiíkii v licniž scmu ráčilo
zalíbit A lidé jsou marniví
tukové vynumeiiáiií považovali
za vrchol Hvých snň
Olu řadu trůnů sliroutilu se v
minulých čtyřech letech a tolik
polri s nřkolikii sty iiiiejickýcli u
niforeni svému vznesenému n uro
zenému hnil riiuci králi JiMiiiu
Tedy jeden lu je
Jiný řádový ňperk mél ncHÍnst-
l i to ďpe h íid h) lidMen
p imi pniH Miilm Prlsie V An
ftd l'i dl Hild (ntl dl nosil siki'lin
pni itifiln ale ncibibi se v té é
A ie di'Lit pohévnU by In bbt
oshtlu sinrli líni ldib nnn t ubl
!lí řniMé pl Md nnli potie
I '
i ll mu ' ! ri ji ř líni liepnilllíl H
OndiU I tulili dnliili'i bVli ibplih
tnolíeké náplet K Ptiskénnt sil-
( i 4 I
elnl juk Sf sum i keltoll liiruilll
íúd in udělili Neklel I lidé sice
V shnili tiidiled h ll svoji tib-tOť-knII
dlod b) ii liíjilký líni
'Hliiiižil uie v nli iliui li sltiMi li
tilkoie lllitléllí řiefiťrvhidilln Ale
sieh spi rk dosud lliá Ve své IiiimÍ
To jeliolll proklluje ono hislo
tieké prohlášení jak neklidím je
noha klel ii mú lni soliě podvuek
i i i
s iiranoioinieiu ie nesnaž s per
skv'lll Mielielii nebila jedinou kle
té čelil sbor ředitelů Poilvnko
vébo řádu od oné osudné noci kdy
urozená Ainrliéauka zlrnlilu svTij
krásný podvuzek v plesové síni
Zesnulý král portugalský jak
se praví poailiil svého luatrniiee
jjJviljMihvardu Sedmého aby udělil li'n
T-i!jei inailželee Vse je hv lo
i i :
mohl udělili e znaiuosli a i pri
biieiistvl ii konečně nač řády n
Zesílil t po všech čertech když lilo
holi zůstat V rodině PorlilKiilské
královně podvazkový šperk se lu
e IiImI a oiivnila se iloUifiíce sa
niíi oň říci uii'lii'kéiiiu králi když
v Portugalsku byl núvSlřvon
Král byl ualanUií k dámáni
vždycky ale tohle jej přece zara
žilo Slíbil ovšem jak we na (ícii
tleninna sluší že o vřei bude pře
i
ee liofih by nn l 1ti bidnlirki
olt isi bvU mčln jmý kutíce A
hlt in mct okliku bi tobvbi rt
ťlttt„t pintukoVi niidbeiliV spelk
si Mei hni jeiMé ttoi bll nnlvtié fktif
lil f Ale i srní Vliiítiip tini m jmffí
tn spttl V PodVňfkovt h'l IMu
il n-)li píiiiii by bio niořim ri
skat n o dvíiit panuji' poehvbnost
Ale kdyby se pieee sebnalv élyíi
sliiribi by lo nro " v lkMl ět vlkti"
plesidelilu Wilsntiu preinieru
Mbiodii picmieta ( 'leiiieiiepiiue h
pleinietn Miydii Uetrt'e ÝP by
lilid tni n in V v tniiii thifiím llie
li fiidolt o tulit ne p(V i alii firju
fiui h v boVill
ZÁÍMRNUTÍ'
PÍSNIČKAŘ
V
ný ruský eur MikuláS ale nikdo
neví eo se s tím stalo Snml si niýšlel domýšleje se bláhový že
lyliaslíí bylo posláno do nepo-iz„jfmnvou historii Zesnulý b
třťbného barabiirdí že pořádný
řád je nyní vzácností Na Něme
cko Hakonsko a Huško kterélii
zciiiň v tuiniiloslí s řády nikdy ne-
sclřily není možno počítat u o-
statné nikdo by o vyznamenání n
takovým cejchem ani hrubé ne
stál Spojené Stály jedna z nej
dillcŽitéjSíeli národností tm kou
fercnei hc podílejících neudil!
žádných Fádfl
ÍVstná léCHiv frfliicouskií udělí
u během vílky tolik svých řádil
že se už jaksi ovíednily Zastává
tu proslulý Podvazkový řád au-
Klícky Ale když jfiilantní Uď
tvnrď Třetí v roce KM sebral pod
vuZck krásné vévodkyué zo Salls-
mrry a na paměť toho utvořil říád
'odvMzkii rozhodl h nemá jich
ýlí nikdy více než dvacet ScM
tento poéet nikdy nebyl překročen
vctíiiiu fřeh slavných iVidťt je
irávř obsnena Je neponwilrb
tiýin pravidletii že po úmrtí které
'mkoliv élenn tohoto starobylého
slavného řádu šperk ihned je
poslán kancléři Podvazkového řá-
ii Jediiíui z prvních cinft néme-
kého t-ÍXiiřif po prohlášení války
jej přisvniil některý z bolševi
ckých vfnlcťi anebo se někde válí
na pfidě a nikdo nemá tušení ja
ká je to vzácnost lívlo by ovšem
možno ten ruský "podvuzek" pro
hlásit i za zbavený veškeré vzneše
nosti ale to by byly jenom dva k
zadání leč hy se nechal perský
Such přinutili uby vydal onen
který je v jeho moci
IVulo řád perského Siidiii má
tfieký král Leopold Druhý zdědil
"podvuzek" po vévodovi Z Well
liiKtoiiu a k tomuto de dávného
zvyku připojil ne jeden nýbrž pět
krvavých rubínlí a byl to tento
bohatý šperk kterého se doslalo
perskému Suchu který jak ne vy
rozumívá připojil k němu několik
dalších vzácných driihoknmfi
Když perský ňneh nejprve zdvo
řile a pozdíji trochu důrazněji byl
požádán aby vrátil řád který nm
nebyl přisouzen neměl se k řiiiil
Psal děkanu Oxfordské uníversi
ty v Atifclií tehdy řádovému ku
sfodll Že si -iieinfiže přcdstivíti
jak jsou nebezpečny cesty v jeho
rmt n ze se noj) ze hy se vzíícný
šperk mohl cestou zlrnlil li lo že
by ho (lize mrzelo {yo mu tehdy
locela po obéanskli telegrafováno
aby řád bezoiikludné vydal ale to
eálé nevěděli v Aliii Že perský
šiích má přímo hrsí kfiži a drzost
přímo pyramidální Sudí zase
psal že h tím posláním je to tuze
léžká věc že se v Persíi krade n
h před iieueehavýmí lidmi tam
není v bezpečí ani kuře natož
panička porlunlskélio krále na
věc zapomene ' Ale jak se zdá
Spalné znal ženské! Šperky jsou
poslední věcí na kterou by žena
zapomněla a tak královna požá
dala svého tyatiželn aby svému
královskému bratranci dopsal a
připomenul mu slib '
Králi se tenkrát v Portugalsku
líbilo vystrojili mu tam několik
hostin a na jeho poéesl uspořádá
li i bony a tak mu pobyt tam zpří
jemnili žu se odhodlal direktoriu
Podvazkového řádu žádost porlu
galské královny píednéslí Ale
píchl tím jenom do vosího hnízda
V direktoriu byl poprask knnfe
reiíce následovala konferenci a
řeci bylo jako vody Děknn Ox
fordový university a arcibiskup z
Canlerbiiry — lidé zralého ěku
n úsudku iiďdí rozhodnouti
Arcihiskup povstal a pruvii zo
pravidlu řádu Žádají aby pod vá
žek byl nosen luk aby každým
mohl býlí viděn na levé noze tro
sku pod kolenem n'p""ví( I""'
liioalski královna je ženu což ne
bylo možno popíral -'- — Arci
biskup sám se začervenal pomy
šlením na lo jak by to vypadalo
kdyby královna si měla k vfilí lo
mu tak nechat zkrátit xukné n v
rozpucích vyláli! kapesník a za
I roubil jako druhdy židé u Jeri
chu Oxfordský děkan kýchl a
obu volali unisono a hlasem mně
ným "Nikdy!" A tím věc byla od
byta
Midáž ovšem v Portutfulskii ne-
nosily Ženštiny tak krátké sukué
ZPMÍNMK svých básníku n
spisovatelů poněvadž zane
chali nám dílu která Male připo
mínají nám jejich činnost Máme
je ve své knihovně anebo slyšíme
o nich vyprávěli jiné Známe au
tory jednotlivých oblíbených bás
ní Známe spisovatele mmánu a
povídek které se nám zamlouvaly
('lislu o nich clelue v časopisech
poněvadž neiií možno nu ně zupo-
tnetiniil
Známe ale málo niilorú svých
národních písní Smid proto že
je většinou skládali lidé prošlí uc
aby je uveřejnili nýbrž aby jimi
ulevili svému žalu anebo dali prů
chod své radosli A jiní je slyší
zpívají [io nich A od nich zase
naučí se píseň jiní Nň pývodní
ho tvůrce se ziipomínA n po čase
zapomene uphie
101 o ví 'vláštř v Americe kdo
na psul i zile tak ohlibenou nwwi
Čtvrtého července" již zpívá
me nejenom v kruzích sokolských
ale přj téměř každé příležitosti?
Marné byste pálrali po autoru té
to písně kdekoliv Nikdi! o ním
není nic zaznamenáno A přece
každý zná
í'lvrlělio řorvpme
im Btřtthovnkých hrJh6ib
siÚl Hokolfci
v dlouhých hnutých radách
šperk fak drahocenný n že by by- jaké se nosí nyní u ná v Anieri-
Obrázkový doprovod k současným událostem
I i __
I í - j Jhí V
lil
(D
wmémm
my f — sjj - „r- rl m f
1 Prvoí i vydnoýeb MnwkM ponorek j2 ďMvn byl ď N'w Yorku fotovrtití ukazují
judno t její 4voi vIkýeh (&L 2 — íktníiní itaí'# v Omsku nídíe proi íbolíeyjekí vlód v Sibiří
3—01dyft írem Mfíaiyri-wy é)nkyní pmoenfrU fcbru ArmAdy Hpfisy k'rí nvým hluchým
ehovíoíiii u í'ntísrny získly í tiwm šminku nt ohrízMn min řputřujem j po pHAn do Ame
vyirínmnjíní ríky mpolu jejích irih kirý j plukovníkent r Arm6M Hpkny
Píseň lulo složil Aloi Mutouáflk
1 července r 1H8II jf-i vycházce
Sokolu Košířského k slavnosti roz
vinutí praporu Sokolu v Hřevrto-
ve Alois Matoušek byl písařem
ve Smíchovské továrnfi na karton-
uy Byl zakladatelem Sokola v
Košířích a prvním jednatelem Ař
pořádala jednota kamkoli výlet
nebo sfiila-li se nřjnkí význačná
mladost sokolská rtu jKnl písniéku
klerou ělenové Sokolu Košířského
zpívali rádi a zanesli j do jednot
okolních Tflkvznikla píseň:
Kdyhy luk taíík ižka vstal
len hy ani zieheebffll
Jaef Jsme rehelfintl
Na hlavách roftme rampoticby
v rnert pliinaitku na mouchy
u lo Jsrnfl ffthftliinti
iíntoiišek je také autorem písní
"Mřlu jsem milého Sokolíka" —
"Sokolové řkné jeří máte' a
jinýtdi Matoušek který v po
sledních dnech života byl chuďa
sem nle tak hrdým že wt k tomu
nikomu nepřiznal zemřel 15 pro
since r Í8JM v Košířích
Když r ]HH1 ynHÁn byl slet
víesokolský v Praze n slavnost
přenesena do Českého Urodil na
psal Matoušek tuto píseň:
Ca ft ii rirf ntile dflje v t4 nuM Vrnr
nť (Wámi' i'o Jen íhi'1-me vře s tM fa
7i? rfivod ním nkřziilí znAmn kol
kolem
za to mime droldy stdrat- iiřkdo jiod
stoleni
Nu to jsme w ohr&tíli v letu do Mimu
iovolen( — ziřk v Čechlích — dosta
lo se nam
7 ei'U- ícukC-ho kluhtl hylo kvnřteto
hteij tam hiisítukou ruH nn nílo to
Z se n nirní tuk m-híuU nitmi intnn
vinni
ze iiecheeiní iiruit fffiva nvHÍd nfmliny
Sh poéesl ňéflstí SřdtOÍské v zá
vodech francouzských Kymnastfi v
Paříží r IXNÍJ složil rovnéž píeň
jejíž tu úryvek !
líiijnří HoMhd nu zdar?
Ictlí fih- hranicí nit zdar!
President ftn ('arnot bm nu zdaří
Kytic) daroval iiftm n dar!
íludíž řm vítáno
řdv4 dtlhSno
ty pUtmň Tílorlta
jní jí víiJor náratu
vléilnimq tiknm
jrlj k tím tolik tlU nt 4rl
Mfltouáek nvýrní písníékimj po-
mfjhfll budovBřl odbojného áiwhit
v uhťmW hukhn múmi ní ny
ní kdy národ nabyl tsvobody vd
én vypoutUíky tính n nkhí jeho
písn vyvolávaly vzdor & odváhu