4-
POKROK PUDL CO
nUt
rOKKOK íAřADU
mUlitl vvUM
i (#( - tv Áti NViVi
fclmjlř K rUtktfn r IVIÍM
Kanom v i mm li I
trl t #1 Ctní 1 MmrH
f ut Wtunwln t f Tt'l!t I'
f i lili Pnuli a Nnrli ťtiUtn
ťfiťPťtATNfii
fr l- is htáty lí
tru K n'ltt t 1 1 i i i IVÍ8
iáiUy jřieítií i!i'f
I Httflltl I ItOtílll rH-IÍ
lupiny krtitiA MioiAMyii tnUjnl
tn# n hitlií Mitftt ttf il luit 1ttř
h títti vmIu m'Mi itiilm pitíkmlltl
jMiiKj'fT plnjfm jmínpm ř Ji w
lli ri1idu'l utuji-H mu-lm l ťf 1
llVcf(ÍHřllO
WASIM KKAJANOM CECHO
SLOVÁKOM V AMERICE!
Přišli Jmi ii z naší staré vlasti do
veliké h slavné ccii li1 hvězd il pru
hu nbycl i Vám i Vaší nové vin
ši i poděkovali za víc co jste Jíro
unii otčinu vykonali a abychom se
II VÚS políčili O VÍCIII 11itCrlMÍII CO
může uaAc narozená repu1likft po
třebovat A tu c dozvídáme že
Vy jste neustalí ve své práci nic
že stále jcšlé siiafte se nám po
moci že totiž hodláte vypravili
loď potravinami n obleky do ze
mí československých ntyi v umír
nili bídu ii iihh podlým liakou
sketu způsobenou
Přátelé krajané bez rozdílu strun
H mínění! Konáte dílo tuk zásluž
né že Vám nemůžeme fini v krát
kosti vylíčit jnkc dobrodiní jim
kaujctc nývulá HalíHlmi-KkA ří
Se viiliHiC pílští pád clilřla Zaiíc-
cluiti národ náS klyž l svoltod
ný Ink iisH)fí úpím' ožcl)nrcn' a
HfiiŽcriý nu ncjnižftí íiiíru životní
IVoto vydnincovala a vykradla
víccliiiv záHnby ktcrv v cinícli
řcHkmlovciiKkcli byly a odvcJa
jc do vdy nán vydávající Vídnř
liy její st víny nepocítily ani t ro
din ňjmy války
A liliivn? potraviny u kíiIsIvo fcc
brnla do poslcdiiílio takže národ
naft žije takřka zňrakem u živí (
jon injniit nejití dávkou ncjprost
Sícli jídel hlučících jen aby clo
vAk nezemřel A tyto poslední
niřsíci přede žněmi kdy dojídáme
vmc poslední kdy iicmrienie od
nikud dostat niéclio jsou ty ncj
trapnější a vyžadují rychlé a hoj
ni' pomoci Poskytnutí potravin
zachrání nás lid nejen před vylila
dovcníni a nemocemi ft úmrtími '
toho vzniklými ale i před nějaký
mi nepokojí z hladu na které ce
kají ihihí nepřátelé Chtějí uká
zat že v naší zemi není vše v po
řádku lihy nás zost udili před ci
zinou uhy nám pokazili ňvér fi
nanční aby naši přátelé v celém
svf-4é na nás zírali k nedůvěrou a
éesf éekého jméiiíl tak slavné v
pěli letech obhajovaná aby hvla
pokálena a olřcseun
Každý dárek a hyt sebe menší
vzbudí dohrou náladu dfivřru v
budoucnost vřdomí misí síly jas
nou náladu V diiíích že máme přá
tely v ciziné S v Americe stalísí
ec lidí naíí krve cílí se starou vla
stí a že přes oceán podávají po
mocnou niku dlo hesla starého
("'ceboaiiicríéaiia Vojty Náprslka
Cn srdce pojí moře nerozdvojí!
Každý ten Vás balíček rozjasní
jednu rodinu nalejc novou odva
hu do žil překonat právíi ricjkru
ňiiéjáí dny a zvedne védomí M
siví způsobem jaký si ani remů
žele představit A proto považu
jeme za svou povinnost my kteří
vídínoí Vaáí prá'i znovu vzdát
váem tím zltýfl rukouirt a nvždo
milým échkým hlavám jež toto
dílo podnikají vňj riejmdeénéjhí
dík a poprosit Vás v&eehny kra
jany od I'ekelné brány Vw-yor-ské
% do ílaté Hrány san řraiící
ské abyste laskaví zdvojnásobili
své úsilí ve védomí žj konáte dí
Jo obrovské dílo záej(rany naSích
détí a fže strádá jícú h écký-ch H
t loVHinkýeh matiček v M w'y
tfT(diřjsí l'roím Vá Z hloubí
srdce "Posílej!' J'ofcíejfe!"
Koreancí žádají
konferencí o svobodu
J'říž II kvéfna — Vtíc líln
Korej- bádající ímvobození z jit
poo-kho jahnd byl předložena
vtíraví konferencí Áxliifxi
liKÍjnkt p-atl íMk imiíiut
Koreje Ao aftiotafíiéíi státu a
iiWA trnuly Jtyxrk-M ze
řpi4 roku XWl
íiijiiiiíím a liklctiť Vlil bvide
Jrdttou IhU ttiti lA#ntnf
h Vái % jskii ifý d 'klsid !a
! h ťfktnbi mki lh snb r V
to je t:dtdťii'i cit) toj t noi iii j
lid lid-kci M lAk)' K liňlit
ihi A Vy Unlml ktcii ?ííj
i iilrle moři ým liftfM i
vnukům ikititst lia Uido 1111
lildiMi p hon h jt tehdy píih
ihl! ruku a ie jste vjlvoiitl sliAn
kv hioloriť klelé Jiní národoví"
luiďui i tsli s nbiutHioti liimi
poiHolili jvtt iiiiin k svobodiV
piiiimrtc k fM hl'nnř IÍM1a v idl
7a t 'i"klovi'iikó tiovináii
Karel IVlnnt V'" VrvinKil
Ousuv Aiiiejo
New Voik 8 kvétna
MA ITÁLIE VŮBEC PKÁVO NA
REKU?
Anulický íiiHudisla Mced na
psul iv Ilčka hmlc pru illii m
lýin poži hniinini a íe jí přinese
i-n 1iestiM'í a héilv v luuloucnosli
My klcíí cítili jsme na svých á
loch knutu rakouských Nómcfi
jisió iiuiuic pochopeni pn to co
musili A'} trpěli Jilioslnuiiie kle
rým livlo snášeti úslrky dvou ne
přátel — Věiiieú a Itnlú Kýlo
vždy politikou vlády lani htic
isou Ncinci v liiciiMiic spojití jc
s nciií-ítclciu Slovanů ve spolče
iiých bojích proti slovu iiNkéuiii ži
vlu
hrdni statistikou z roku 1!)10
iyl událi počet obyvatelstva ve
Récc dle národnosti takto: ZZU
Italu Mmrarft 2315 Xěuiďi
a 1ÓI)X7 lihoslovanú což by za
jišťovalo Jtalíim převalili Ale zná
nu' staré Rakousko jak se v něm
čachrovalo Víme jak se dělaly
v něm statistiky Nuže i při těch
to řísleeh musíme se tázali kdo
že sestavoval je kdo jc přehlížel
Tento census byl sestaven a poří
zen městskou radou ve Hece slo
ženou výhradně z Itňlú a MadanY
Každému kdo zná praktiky ra-
koitsko-tilierskýcli císařských úřa-
lii j ihned jasno jaká tato sta
tístika ve skutečnosti jest Není
možno jinak musí se ita ni pohlí
žet i h podezřením I
Celá situace ve Hece a v celé
Dalmácii za posledních "() let by
la cbarakterisována faktem zp
Maďaři snažili se v iněslí upevni
ti svoje panství akcí tak žárlivou
jak byla uměla Jsouce bezmocní
aby svým počtem ovládli učinili
pakt h Italy který směřoval k po
tlačení a ujařmení slovanského o-
byvatelstva které v městě sídli
lo jako přívodní lid dříve než ho
MaiCnTi dostali ve své spáry
Jakmile vyjdete města ilo
předměstí a odtud do údolí slilo-
i _ j - i
a e se az na maic vyjioiKy nou
ze se hlovaiiským obyvatelstvem
Vseebíio co směřuje k vybudovaní
města a jeho udržování je slovan
ské Zbývá jen vysvětlili jak se
dohtalu do města samotnclio na
2?JM) jednotlivců italské národ
nosti jak udává statistika úřadů
Tento zjev ln vysvřtliti vystclio
valen vím nehof Itěka je prnmy-
síovvttt a iiánwiřníni Mřediskem a
břehy Itálie jsou blízko
„Jiným činitelem jest poitalsťo
vání slovanských rodin nejdi me
zí buržoasií nýbrž i mezi dělni
ckou a obchodní třídou ve Kéce
Tak dělo se v minulosti zluisla
Koiieéně dlužno ťí uvřdomiti že
politika Mnifarň směřovala k po
silování italského živlu a jeho sa
tuovlády a k utlačovaní živlu slo
vanského kterému 1yly odíráiiy
i Školy Chorvati byli odstraňo
vání z tnístiií samosprávy Jc te
dy důležitá uvědomili si že ital
ská íteka jc z částí výsledkem vy
stěhovalectví z halíc z časti ná
silným nebo dobrovolným poitul-
sténím se slovanského obyvatel
stva Naprostým důkazem prav
divostí toho jest že obyvatelstvo
kolem města zůstalo výlučně slo
vanskýin
Město Jílka které b lálo tak dů
ležitou roli v hísJoríi Chorvatska
a í'ber není nijak spojeno hí
storií í talie výjimkou- krátkého
období na začátku u utoleti kdy
ji ovládaly Benátky V době feu
dální ítékft paiřila Frankopanovi
a byla jím roku potoupena
-UH líedříehoví IV Od lé doby
patřila íéka k aílídncí zemí ko
rftrty Hv lípána a Mn 'fresíe
připojila jí ke království Choř
vatskému ÍJéeleirt Uha lylo aby
fliřám sjcdaáú hyi přístav přes
Hiorvaisko
fbku Jslí yla IWka jcvíáiěm
bojů mezí Mítďřry a Chocvafy
%ÍY m zmocnili ťo&t le vj -hnání
táneirt JcJaítm 'l pmhi
c Ml Ui toku ÍU1 fcl f ro
(iáf
loni v jeilnu l in- u ihlii i tiJ
i jíl ani líWídy nív ittMikálí
I hltil "ký klid rilmVé noci listu
pddevé j' roí ' j n M oidm i
Jk Si tllí O plVUÓ m-V prtť
niku n linou tiýin hiAititii Krojů
jiik "i pícd spnIU') l"d jišíě
Sir llobert Hordeii odhaluje pii
iiiátník Kuiuiraiinm kteří Zemic
li v nemocnici vévoilkyné z Con
uaiiKhtu v Tnploiv v Auurlii a po
hřbeni byli v ziilirudě přiléhající
ncniiicnici Zahmdrt tato bytu
proměněna ve hřbitov pro kanad
ké mrtvé
veden (Iiiiiíímii v Kikouku Kéka
byla přrdinětciii vyjednávání nic
l královstvím imrviiisKtio
dátcin inaďarskvin a byl učiněn
nokus o smír který měl vsok jen
a následek odložení celé otázky
("lánek ve kterém se pravilo že
m-bvlo učiněno žádného doroz
umění bv! pak píeleprii proiiž
kom tuipíru na kterém bylo na
psáno že (liorvatsko svolilo aby
lífka byla připojena k 1 hrmu -
Tento podvod byl objeven po ně
kolika letech
Podstatnou částí bistotiť Iičky
jo boj jiroti M nTaiň 1 1 kteří jsou-
o CborvHlskein odděleni od Ja
Icrského moře chtěli míli přistav
ke svému prospěchu čemuž Chor
vaté odporovali Když tedy mest
oka lada ve Iíéee ke konej roku
1018 usnesla se aby město bylo
připojeno k Itálii zaměnila své
měistské povinnosti a úřadem a
nnivomoeí státu Hek a pomoci
vých železnic ovládá údolí Sávy
a má spojení nc všemi slovanskými
'cniénti které leží za ní Již tato
otázka vzbuzuje ndpovéd" že Kř-
ka nemá býlí hrana v území ke
kterému patří a kterému slouží
Na začátku války velmoci se shod
ly na tom aby byl dán Srbsku pří
stav Je mu lio potřebí dnes tím
více když je spojeno s Jihoslova-
i i
ny V rukou Hulíc innie uurzo
ván přislav ve Hece uměle a Ita
io bude používat i stejné násil
ných prostředků jako bývalé Ha-
koňsko
RUSKÁ EPISODA
Sedíme na palubě "Carmaníe"
Moře již dávno splynulo h oblo-
Lady Reading odjíždí
w
1
JÍL
KiotUo NHdi1 U
ÍL 'iV Il At" tl
iili NnllfuVí a MmumIi i ho
iMtsl dimr n biHo Nliiti
lut t nlic mi iirhí )y n j
tlU( Jmi jc V Nrndl lirtdě IttA
I li I Cl'
li ii h jme MítiK-t i um cm-ii j
bisniKáá pidiMtiimi líi!ull ttiil' ti- itumiť I n kM j ltlu tiíinitko
liUeťhýtji d-ďniniKll Nevbn
kolikilte hi Setkala SO lákiínotl
nmci kitu poiiiiikuu v oleUnii tu
hojí kolik řiit btňtiíla íivotn %v
Imiýi h nu mmh dhciitu iitiiii p"
1ofpHbMÍ!tí MM1ké bulil jed
nou byla imoi fiiMiJi-ttii skiito
siiiťtcliiě JiA nepiumituji podtob
nosil wptihťl mim jo bltil
"spui-scr" a jc-t to jednu dlouhá
historie hrditishí a iblildtiokrcv
iiohIi brilskýeli nániořníků
PhIiiIui j' v sknni npiiítéiiii : tu"
II? niilllllo pnliol kné m bopďí je
loď ještě pod válečným k"iiiaiideiu
a světla na palubě in-s íli A tak
e jen osamělo obji l na pidubě
některá mama postava Přešel rtu
cllcký důstojník major I „I vol do
i-v zmíniv a přítel českého naro
dil i britského vyslanectví Vsb
iuirionu za ním japonský setník
lliraynina kletý včera daroval
presidentovi prapor svého národa
s věnováním ''Ot nejstarší tle-
lookracíe východu nejiitlndší de
niokraeií západu" zdraví nás Ha
slou nnu-rický velkoobchodník
jemu naše ojka ve Vladivo-do-
ku zrekvirovata 70 automobilů a
jenž má nyní pekelnou radost z
toho že se setkal a praporuíkein
Ňpačkcni který tehdy podepsal
rozkaz: přechází hlučně hovořící
pár iincrlickýeh korespondentů n
koncřiié vážná pružná postava
našeho presidenta blíží se pevným
krokem se ktervni nudo kdo na
odi kdo to jednou zkouši! si
troufá soutěžit
Spaěek právě skončil svůj "pláč
nnu zříceninami iviiskii a presei
na vděčnější pole vyprávění o bol
ševicích a jejich režimu Jest to
těžká obžaloba niassové psychosy
vyrostlé z fantastických thcoHÍ
několika šílenců' jeř zachvátila
Huško a hrozí zničením všeho co
staletá práce n úsilí postavily --
Hrůzné se poslouchá to vyprávě
Mkiil-ličlll db Itfltojl rMi hýli %h%
IVtnbrnlu vysláni lidé aby M í
_ i í i I
r RR tHIMl BTUII
A luk po tllnubém pfosisli it k
ní Mousrvk svolil fa ijodo do
Mik "Tam bu Ido jako v pcií
pue piiifi-iiir " inu tikslí chlup
ii r Nttiuilid h'ňd TobviHlmnlo
na holi l Xnl íiinjtl" a Masa
n k jel so svým průvodcem a ko
mni nlkeiii Ilonou uchu jitk mu
ehbipei fikali Moilkom"
Kdtí tlojil do Moskvy už so tiim
liiké stí flelo Msflrk nařídil
Hugovi lihy tu ním dooJ zava
nella do hotelu "Natiotud" sám
sel péky miprcd Du hotelu ho
už tiopnsiili) nu l)iadclti!m námě
ll so střílelo jediná záchrana by
la dostali se naproti du hotelu
"Mctroio" Proběhl koleni siě
ny a vskočil tlo dveří kílvř jo prá
vě ravíriilí Neměl u sebe noř ko
žich jeden zásobuj kapesník lí
tmě Domovník protestoval bo
lel že jo přeplněn není místa ne
ní potravin než pro ly kdož tam
už jsou ale konečně so našel po
koj který mel kuchař reservova
ný pro svého otec
V ' Metropole" si moskevští
junkeři udělali pevnost a bolševici
začali obléhal Střílelo se napřed
z pušek a kulometů později při
táhli bolševici artilerii Nebylo
co jisti a příliš bezpečno také ne
blo Masaryk kterému so zarý
valy kulky do zdi nad postelí si
stálil žíněnku pod okno a tam pro
ležel pět dní obléhání bez jediné
nehody Tam si napsal lístek jejž
později tlal hochům z Národní Ku
dy: "Jsem tu jako v peří a vzpo
nunám na Vás" Junkeři hotelu
dlouho nehájili Vytjralili ho v
noci 1 listopadu (rus kal) a zby
lí hosté nabídli bolševikům vzdání
Masaryk za cizinec a nějaký Po
lák za domácí hosty byli vyvoleni
aby h bolševiky vyjednávali a ho
ní o povraždění několika set mla-je jim vydali 1'rvní podmínka
ljidy JHdífisf která odjela z
WanbíOířlomi 'v svýoi manX'!!)
Mry" dokončil svojí prácí jako
zvláštní záM upec Anglí a odebral
s domů Ir}? Mjuovéjiií }íh
Lid J&M'lflífO'í
lých hochů z trymnasia v Hostově
na Doně kteří zahynuli proto že
se jim říká mezi lidem "kadeti"
i "kadeti" je éž jieoficiclní na-
ze v ruské sírany incsiacKcj jesic
hrůznější vyprávění o tmu jak v
Oděsse bolševici ichytali námoř
ní důstojníky a uvázavše jim ka
meny na nohy naházeli je do mo
ře a jak za ěas potápěč poslaný
matkou jednoho aby jí vyhledal
syna se náhle vrací z vody šíle
ný a bělovlasý se strašnou zvěstí
že "jsou tam dole živi a stojí tak
jako klusy v poli kolébají se se
sírany nu strunu a hovoří"
President T nám zatím přisedl
s pokynem Špačkovi aby se ne
bil vyrušovali ve vyprávění In
historii znám poznamenává
když Špaček dokončil "To byla
hlavní příčin proč jsem se a' bol
ševiky nikdy nemohl smířit to je
jich nesmyslné vražděni Zásad
ně a nimi nesouhlasím v otázce ko
munismu ale o to tcif neběží ný
brž o jejich taktiku Na theorie má
právo každý a kdjby je dovedli
u vést i v život aby všem bylo lé
pe než jím bylo posud já bych
proli touni neměl ničeho Ale
laktika to jak věci provádějí to
jet nemožné Docela bezúčelné
iiesmvlsiié zabíjení Viděl jsem
na vlastní oči Jde člověk po ulicí
najednou ho rudý kardisla za
střelí Docela bez příčiny bez ú
écle To není sociální revoluce
to je socialistický o vsetu barbar
ský Kocourkov Vždyf já io ko
nečně zkusil na vlastním těle v ho
telu "Metropol" "Tehdy jsme o
vát měli opravdový strach poví
dá Špaček a president dodivá:
"Nu tehdy 1 já poznal co je
strach"
Znám historii z vypravovaní
několika našich hochů z liuska i z
dopisu JMecbanova rád bych však
slyšel výklad presidenta samého
Spaěek se přidává k me prosbě a
president vypráví
Prvý í druhý bolševický převrat
zastihl Masíjrjka v Petrohradě
I5y! ubytován v ulicí Morskaja v
samém ceriirti všech státních úia
dň a administrací nedaleko byl
íKerf tiského úřad a telegrafuj ďft
Irala l5oí vici utočili na poiei
ní dvě budovy a v zuřivém boji
jenž } rozpoutal sfal Masary
kův i(tm cřiilrroi útoků a obrany
Před oknem s'ál bronjeyik řobr
néoý automobil) a houkal do 'mu
níbo Dvorce HtMy lítaly kolem
fríítíly t o zdí
byla odevzdání zbraní a pak lud
Scvici drželi hotel pod ozbrojenou
stráží po dva dny než hosty pů
lili Byl (i-l i obléhání trapné a
ncliezpeciic nyiy tyio uva uny v
rukou bolševických vojáků dny
hrůzné nejistoty a ncjliorŠích oče
kávání — Všichni si byli jasně
vědomi že závisí na zvůli a roz
maru několika nezodpovědných
liilí kteří na ně zhlíželi sebevědo
mým pohledem Hamovládců "Za-
hce-li se pustím zachcc-Ii se za
řežu" odpovídá jeden Z llieh Hlt
Masarykovu olázku kdy budou
hosté propuštěni: Ncjhorší oka
mžik lěehto dvou dnů nastal když
stráže našly ve sklepě sudy vína
a opily se To byl okamžik o
němž Masaryk mluví jako o chví
lích nejvělšího strachu který měl
ve' svém životě Neboť mezi ho
sty bylo mnoho žen a dětí mnolfo
stářích lidí a život všech závislý
na okamžiku rozmaru několika
zpitých jrardistů Několik lidí sc
šílclo strachem Nějaký Hiiuiun
scšílcl a začal náboženské kázání
Ženy upadaly v hysterické křeée
a děti Zmateny plakaly straclicuu
Šťastná náhoda prozřetelnost ří
kejte si tomu jak chcete však I
tehda stála pří nás Důstojník ru
dé pirdy ínfellitfciiliičjší člověk
přišel náhodou na prohlídku n na
leznuv stráže zpité dal je v} stří
dali ezi moskevskými (echy byl
poplach Jlůza hledal ve všech
hotelích a bytech ptal se telefo
nem i v "Metropolii" nevzpotne-
nuv že se v hotelích Masaryk pro
bezpečnost zapisuje svým notu de
pií rre Marsden a samozřejmé ni'
e nedověděl Na střeíc "Metro
polii" m potkávali naší zvědové
sž všechny z trapné nejistoty vy
svobodil lelefon jímž Masaryk fíi-
dal o čistý límce nějaké noviny a
papír na psaní
#
Když už začínalo i v Mokvé
být přílíá horko vypravili hoši
Masaryka do Kíjeva Tam bylb'l
na Krcšiatíku v nějakém fran
couzském hostinci ale ani lam
nebylo bezpečno I'řišli bolavící
t do KJjeva Kíjev l I plný '
skích a nřmcckýeh špehů a pro
slýchalo ne ž" Ma-taryka bicibijí
před ruskími bolševiky byl bez
neřco řbvl i nimi uzavřena
smlouva !' éešlí vyvíjeli éíjíta
cí tuk zuřivou ž se naší obávali
o Masarykův život A tu na-v l dr
tíra byt v pmálním sanatoriu v
klidnější ♦ i tuésla kde bylo po
1
r
7
V
iý liti if íMI ilsUlto Msrj
dipolldllA MlŠslě jodMI tb'!l i ÚVlI It
inUeV lekl IlO ullnualrt Kijevu
so vrUI Ma-nrjk se U )
míiuř ♦irjhifpcMíí pied lidmi
litřVělíl t Itřiu mkdi ndmrt Pt
Uirr t při í M%J ? M 'lř
!v fiVvýlv "i nl'Hn 1
solidu b I l'" ) Pp'
b-ntov Vím pdl V-lifcý V
íi(ll viíik ncVjbuttl
lt Nitiodiií lUl knut Mn-itlýk
t hisld tbMtiiř na wltůío ie h $
botů od polubkčbo ni po lojen-
bili dcH dsbk" Msrk
I
t
llůfmi na rsln n náhle Mčnlo
lombatibaánť lidná stříla přil
il la v tbiniě nedaleko před liiinl
Mtisatyk luí-lo aby so ?as!nít
m ! si ptoblčdnoiilí íhVoltiny Do
ili na Vliidimiroktoi tmu l pmla
Iv střely jako krupobití Přiběhl
nějaký ukrajinský důstojník ft
varoval aby nechodili dalo Mu
trjk se podíval na llůn llůa
se usmál pokrčil rameny a Ma
sa tyk povídá: "Půjdeme li fpčl
může nás to třelil jako k!y ž pů
leme do předu Tak UŽ to licjak
ohélineiiie" A doběhli "lak fí
jriira ukanije" dodává presiilenf
1 1 1
'bez runy
Vvpravují mi hoši t Huška jak
krásné na "ně působila tato Masa
r kova lieohrožetiost Jc jisto ře
načně přispěla k jeho popularitě
mezi mužstvem Je těžko říci kdoli
měl koho raději zda Masaryk své
hochy" noho vojáci svého "o-
lee Jisto jest ze Imisi chodili na
Masaryka s každou maličkostí n
A on se o každou maličkost sta
ral Jisto je také že Masaryk vy
rostl v myslích našich hochu v po
stavu zrovna mythickou Špaček
vzpomíná jak před svým odcho
dem do Ameriky šel k hochům tni
frontu a sděloval jim že jde k Ma
sarykovi se zprávami a jaký vzkaz
má od nich vyřídili A tu so oct
rozzářili a zahleděly teskně v dálí
a hoši vzkazovali: "Nu řekni mu i
lani tatíčkovi že se nám vede do- -j
hře" (před tím právě nadávali na t
lil bídu) "a že se postaráme i
Vyprávěl mi Soba když jsme i
li domů z Padovy jak úzkost li- I
V 11 I
ve Masaryk umu io any se vojá
kům dostalo všeho pohodlí a aby
nebyli zbytečně "štrapicírováni"
— zvláště ne k vůli ncniii Když ba
vracel z mnnnnska no jvijcva ?r?
lověděl se že iiiu'iuá hýli přiko-
I ' ' III ''IA ll „íi I 5
inaiuiovaiio asi iu vojhhii iwcu v)
ho provázeli opřel se rozhodně ta
kovému "zbytečnému tyrani li-
4Í Šeba ]ro bezpečnost hochy
přece vzal ale přikázal jim altyj
se neukazovali než rak někdy naií
půli cesty Náhodou však Masarykř
vyšel na chodbiěkii v iwpravý ov
kamžik uviděl vojáky vyptal kc
a hrozně se mrze začal je posila O ít
i či iii „v ii i
litinu ni ta it"iiu ni uii n ir" $
prve když hoší sami pochopivšcí
I! '! 1 íl! 2
situaci zacau prosni noy směn i
sebou že ještě neviděli Kíjeva
že nž se nan dlouho těšili Masa
ryk svolil když je Io neobtěžuje:
jeti s sebou ničeho proti tomíj
t i i 11 i f w
nema A noctiy ny uenyio omej
žnva o nro Alasarvka skočit ni
" v
ohně! — Jaroslav Cisar tajenitii
prcK Masaryka
' í 'A
háií nostun ha Moškw i
fiti
i -rf
Paříž lli května - Všeruskf ři
vláda v Omsků pracuji! na pláne T
o postůpu na Moskvu dle proh:
šeid admirála Koléaka náérliibj
télo vlád v v rozhovoru s korr l
poudeutciii časopisu Petit Partniiv
nu O vojenské situaci ve východ
nim nůsku ndimrál prohlásil:
"Následkem hliNté mlhy a obtíž 6
spojených H posunováním delostřef i
lectva ku předu panuje na fr%
tě jioměrný klid Nicméně oper(
ce hudoii Za nedlouho obnoveny f
pokusíme se zřídili a zabezpečpi
komunikací s ArebaneUketn a t
ní
1
ké s Renerólern Deiiikínem na
hu Postup směrem k Moskvé b
de po té zahájen Dobyli Moskí
je politiekýirt cílem ku kteréní'
musíme jiti Musíme ale nejrf i
ve dosáhiiouti strategického eí -
ié i t i i 'i
sicrym y miceni hovcismc arn )
dy 'foiiiufo cíli věnují veákerj
svojí pozoniosl" Po konečném vl
lézslví národní shromáždění bud
svoláno a tomuto admirál KolJ '
přidá svojí autoritu jv
ii i"11" ' j ir ii i i f
mUSAVWOSSTAAÍPl
iiiikoyth n
UNirFD 8TATE5 )
AMtťfflilllLI '
li
!
