ČAST RRDAKČNl
KMTOKIAL SKCTION
POKROK
DNE T XVÍTNA 19)9
V MakkAtMi tf klUk Uii
# ' rvfc lín MiiUíM
la A4itil Wll ťt
lit IVKKOK I
nrNA!)R JNA nUDOtíCNOST VinT
MAOIAK piiťllíd jrdmm VI flUřrn Vtrrí dul te doba
dň k l H lt L Hlle kteraiUbo dM # tdi %ptinidhi
bU Satmuiem hy V' HiVMtt hJiaM Ji JÍ Ume
nku tHtihtn tmi lfty o hd Niitla 1M MhLna i betle U
iitihe tly viblt m popA to idm ptlknf 11'ioje dějin imikf
píáidnii tak nly lín postně lt 1 j t A i li katastrofu Vlleň upře-
tu iiá ii a Iťncniihty duAIni um
tumlne Nftnrjiís bulu so v lni
Mlbeti tefdřletli liše tidvJ íá
vl í n t tilu strmli M jí ti vt
eU obr pťed nimi ' i Asi itlý je
jí lol Tim Sulilsottrin ttllsbt tul
tiJ íi sVť ktr l linlml so iMamot
u lAAuti iiiidM flia sMuiiiul v kli
Mi uW' tt necítil již že iii}k KonMitilw h vbrtsWin a pít
ib„ Iti iluii b híui Mnťlittr inlt soupeřku v Budapeští v tt
liliilV Ol -" tli tlirl lul lul sil tcskc
politiky tt tiikoln lul k 1 o t svť'
íiiítiťili) tm Htitioji nikdy lietuilo
val n in nechal s' zlákali jil h vii
tly Alf Miirlilir Villoinl pied dm
lidetiskott Uiililmi II jelio VI st t uhli
lučili ViliU lichoť liikilo tieliiold
fiilití té Vídně jílku tento liiVsliik
který tu pružil celou íudu let n
íimlil prohlédnout i její ledví
leský Samson n'iiliiilil se diíie
tiež zrádná lideňskii Hulila 1 1 1 s
tu zbavili jej jeho sily Hromová
lánu ifl shroucetií se stavby in
kotlskoilherské lliilllll'rllÍ!' (oe
la ml italské fronty už tmu k Dii
luíji kile stojí toto tlriilnly tuk
pyšné it rozmařilé nifsto lt Půlila
která Vsndilu všechnu svou budou-
cnost tm svou rňilnoit liru b-íí
řtiirfiin Iiyvsi odkopnutu tím n
ji-lio káu usilovula f'o tiu ni
í-fkúT Nejsou to vHkó tuiilřji' s
tiiuii polili! ilo builouiMiosti jiilť
koliv i'iní z n iu l" pokusy ubv n
mpoú nřro znrlirúniln t trosek pro
svůj zrAilný roil
O Apatnícli vyliliillďicli Víiliu' ilo
liinlouctiosti IlUpSllI AlollZO Kllgll'-
lu-it Taylor jfdťii z aiiifrickýrli
koi'i'i'sponili'iitú ziijíinuvy ("láiiťk
do Saturiliiy Mvi-uíiik Post a po
jfiliiúiif toto lumviMir-uji' ji do
hry tii pozorovíittdiMii 1'ot'íná 1ti
Morií Víilijř n pravt ív vznikla nu
tnísti' I ' vuli-lio Minskťdio túlioru
Viiulolioiui zMťtiť-lio k odruVni
útokft fii-nnmň Ti-mřř zu dvn
tÍMÍťi li't po nvi'iii ziiloiení po
vActdt tPťh Vflkých ziiířnAř-li zpft
Milii'ii)'oli HVrtovoti MAlkou jfi Ví
t1Vi"iotilily víťt n'ž kterákoliv
místo jiiií jiodrolúln m (IcrniÁ
nňin ne jíi k ý ni pívil lirnnniiil
tiýlirž třin uvnitř Mtiolio udúlo
Mí JiÍtAIo od posliMlnílio vzíleehii
Mnrkii Aureliii tu uiirnilfcli scdiu
iiňeMet let alf zídika klefAkoliv
vyvolala tnknvý kontrast jako je
onen incl ohrizein Vídníí před
Molctíni n tlnen-
V roeo J8H VÍdfrisky konri'H
ho hliromAŽilíl n přijal program
ji-liož efli-ni liylo zaliepeiifiií nu
tokracif vfiech Jiil'odi'1 IJiii-h Ví
deň lipíeuě ZÍiA k 1'nf'íi kde ko
liA hc Itonfereiiee jejíí eílťiii je za
liezpeéilí MVét pro deniokťiieii o
deiiiokrueii zaliepi-fiti pro ttvet A
lit je zajÍHtf zajímavo tialdédnoiiti
do tluí' 'letít VMiiř která (dojí
diieK lili roZeeitl tíirt védoiiiíiíl
h' žádná z cent mezi kterými je jí
volit iiemňŽe ji (ifivéstl k pový
íťtiéiial postavení vyvoleného luA
Ht li tm které píízen rnoenvYli y
palu m i velkou itřdroHtí
Vídeiáťi í uvřtloniují zV H pro
litou v válec ilostavilu ho jiná
prohra která má pro pyňné dru
lidy jejích uiřttto Oiudovt! násled
ky Vídeň si uvřdomuje že ztra
tili In in un ivzíeli k rovinft Me
jiátflkí vAfehno co činilo jl pyA
nou povyfr-nou nfl hlavy všech
oHlatníel) mest Ktr4ní ICvropy e
Ziiatílii hvc poMnvcní jež ZHiijlrna
la historií svetn n 2e zt rolí la ko
don tiadPjí V hinloiienoKt )iimc
Vídně dá e dnes přirovnali k duAi
hazurdního luA kti-rý jirohouzí
ni po vemdé noci ve společností
ví'tfiku n kurtizán a poznává že
ve hře ztratil vS'chno své jmřtií A
nalézá ne In- prostfedkň pro hu
douenottt Má siee ji-tí nádher
nó im-h( ohydlí má Kvňj drahý
iVmr n srístokratíekoii posu ale
jinak je Žďrák kterému ti kdo
ve hře jfj oliehrálí jenom z milo
utí tnííhou liodíti tií-jnký peníz li
hy netrpl hladu Hnad néjaky
ÍHH j''Até lliď' ítit UA Jeslí II Htaré
nádhery ale h bt přílivu noveh
zdrojů fiemJie trvat i vA'nA wýU
ruiiAÍ zífdn a nn Uvn Htr fin
ty iluiU toliko vzpomínka Tuko
vi j? iJuíe (Jneínf Vidné pokoře
n oííchrien nalujíol nt na
rozetl a vylomím h konáni
meta její J inJMol]bná
Ukouko uherki rnonarchío m
uhroutíla OríU ni dó ntl %
zloužiU její panovační h'io
"H'zdřliij fanuj'VvypovWAIo
uluhii "HwlM nepanuj" j
piWit: lutdti {f ni) d ji tu jvfeto
sf tr-i ltliu V tf ilihp nudu
toliko asi ptM tiiilliniiii ntflte n
jak itflie ji olitn'šlidrt plleft ko
t uny put run je t toho fr ywv n
hyvatel si' íťlMtiásoliil do osudlu1
ho oimlio dne kdy ďde tm Slil o KM
zni lii pri ní rána r dť-ln n dala mít
tnil k světové Viilee Ale Mula íí
še dvojhliivého orla foZilélioiii hý
la nn Ai-si éiisli a stalo se něco na
co Vídeň nikdy iiepoiiiVKlela a en
se před jejími duševními zrnky
iiejevnvalo ani v in jstraAliiéjAífli
sliei-h Ale Vídeň viděla hned I
tulii okamžiku kdy otřásla se pod
ozvéiiiiii té hromové rány nad n
Vlídněnou 1'iaVou pH shrolieení se
rakouské vojenské moci že je W
mněnou ii íe nikdo ji tieveine na
milost Nedoufala Iiiécho získuti
od Krnimiíe nu severu který v je
jích zdech po více jak dva roky
trávil jako vězeň odsouzený pro
velezrádu k potupné smrti na Aibe
tlící Necekala ničeho od Karo-
lyiho v riirAeli kterého měla vždy
zu zrádec ale neodvažovala se po
něm vztúhnouli ruku poněvadž
'hry byly vždy jjudy dobrým t
spoieiiiivyin uirt nerem Necckuia
nicclio od jihu kde ěusto koupulu
se v krvi )il)oiovuiisUycti viusien-
(Ml '
Vídni jako kapitolu Německého
Rakousku zliylo usi osm niillionťi
lidí ostatní peíli do jiných tábo
rň Cinilu sl naděje nA zněmčelé
krajiny (''ech a Moravy ale bylo
by dobře kdyby byla vzdula nc
hned marných nudéjí Zbyly jí
kraji iy které málo pfispívuly k
jejímu bohntství v miiiiilusti a
přízně koruny jíl íiebudi' ježto z
celé slávy Ilnbidjiirkň zbylo toli
ko několik vyMhlýeh mrtvol v
nádlieiných rakvích v sklepcní
Kniiiicíuského kálela a několik
těih Ntftvcb v nichž imadili fce mi
lí irpublikálišll vládci
Vídni Ne již nevrátí zlaté hlaré
doby Sídlili!' tu v minulosti ne
toliko kapitnlisté rakousko-uhťr-
ské řfáe tile í l'olka Humtitihkn a
celého balkáictkého jihovýchodu
ídcií hyla j dním y ncjvětšíeh o
hílnďh a -dobytkářských trhň v
'Ivriípě její bursa jednou z nej-
vli'iiéjřMi a její obchodní (losta
veiií ve staré Kvropě ojedinělé
Ilylil KlícdÍNkem dvojitého vějíře
Od západu a nevěru rozbíhaly ne
Imié od Svýcwska Mnichova
I)rážirau Hamburku u (Idiuiska-
z jiných 'částí vedly linie od Var-
íavy Petrohradu u Moskvy u jiné
od Černého moře Hudapeáti Hě-
lehradu ft Adriutiku Když Něm-
i mluvili o železnici z Hamburku
do Hnfrdndu Vídei dobře věděla
že je její M '('diskem 1'osměsek
berlínského řanopisu Voriviiert
h železnice z Hamburk u do Haif-
dadu Mula né železnicí i Hambur
ku do PodinoVel cítil! více &
Vídní ncž(v Htiiburku namofném
Vídeň hhh UM Žc ('echové i
lííhošlované budou mc vvhčbflti
Vídní Mezinárixlní vlaky nebit
doll Vedeny fifl Vídeň ufbrŽ zce
la jinými Ninřty Toto město ta
ké přestane hýli trhem jihozápu
lu na obilí A dobytek Nebude ta
ké finiinéním utřediskem pro celou
oblast mezí Pudupcití a Černým
mořeni Jndiistríe v Ceskosloven
sku zemědělství v 1'bráeh a mo
řcplavecký dopravní obchod v A
(iríntíkii byly v minulostí financo
vány ve Vídní a h ohledem nu vé
mezinárodni bankovní Apojcní Ví
deň byla h to řídili hospodářské
podniky ve Velké oblasti Ceko
slovenský prflmytil tejtílní kMř
tký těžHnký a jiný tiehudř Utt
fiřiaiicováti Vídní a jeho MřVdb
nkeni řn f'rh
Co to znailířnfltí J)iid pro VI
M uvMomiErw i kdy naWW-
ncm! do alatlatíky ttar dulM
monrclil VterA nhm nzníl
otuoleiiAt pít profnt vt5h prft
mýtilo a mUno ¥ tm1fb finkn
lovřnttkýcb Vídcfiícj í tak4 u
vMomují i dfhn jejích ffzcnl
doprarníetví v Adríatiku patří jíž
1 - -
r ů
li li Mil II I I V_ V
II I B I 1 V i 1 J A
i
r"Ti
(7 ) U A '
I
i
Telilo něnieckv posloVlii lupou kořist válčenu vydaná ciiei dle
poliniiiiK přiměli je nni c ii-bé aiio iiké nkkupaěiii iillnády V
Německu a uJiiá se jej l dopravě pusty mezi I i í ií í u Kobleiuetu
iiiinuliislí Všechno zdá se na
svéděovati lomu že dnové puzeni
oi ých baronu 1'her jsui již nc
cleni Iliinkiniiielvl I Mne v nu
hiUcnosti bude oliiiieZello toliko
na Německé Rakousko
1'rňniysl ve Vídni nebi I valný a
obliiezovul se na piedinéty luXUs
id Německé Rakousko nemá Vel
kých industrií železářských a oce
lářskýcli Nemá také žádných
lesň Ve Vídni je sice množství
továren lile jejich význam poklcftl
tom olaimžikn kdy Českosloven
sko se osumostutiiilo (echoví'
kteří byli hlavními odběrateli ví
dcňskfch vvrobkii nebudou déle
posílat! svých peněz do Vídně Ta
kové prňmyslové podniky které
jim scházejí duvjedou si rychle
iiuhraditi u iiahnizují je již nyní
Ve světě hudebním Vídeň Ve
dnech Oltickových Mozurtovýtdi
Heethoveiiovýeli 11 linihiiisuvýeh
měla zviiěné jméno V nádher
ném operním divudle nu Kirnfs-
strusse přední pěvci světa vystn
fiovali Ale to bylo v době kdy
toliatí bankéři u prftmytiluiei mo
hli operu tuto podpurovut u ulát
poskytovul tuéiié líiibvťiice Ale
toho už nebude '
CmělcckA galerie ve Vídni je
jednou i iu'jlcAíeh nu uvětě jsouc
bohatu na díla starých mistriV lu
ké museum je bohaté Universitu
vis Vídni nebyla tuk Hluvným vy
sokým úécníiii jako Paříž Oxford
ft (loeliiufcn poněvudž Habsburci
pro něco podobného neměli 8iuy
sin Přece vAuk ale universita ta
to k sobě poutala Htudenty celého
světa k vftli studiu orientálních
předmět ft Ale vysoké toto uéeuí
ioklesue na významu ježto bez
podpíiry celého bývalého Rakou
sku nebude se s to udržovat i nit
bývalé své lirovni Kakultu metli-
čínská byltt ziiftěně proslulou po
celé (generace
Co mfiže vábili turisty do Vid
ně? le toho tuze málo Vídeň
má sice innoíství kráNiiých budov
tt paláeft Ale Mamo tnfisto uemňže
lákali Není tu nic podobného co
ěiní přitažlivým města italská u
nebo francouzská Prater nemá
žádných zvláštních ultrukcí a jin
dc není zviňitních zujímuvostí
Itildolieliovl není iiiiimIkisIiIiiiimi
Vfdlli II lieblide lilii v tom n řípu
dě kdiby se nalezla nějaká cestu
k připojení se k Německu Jistý
muž mezinárodního vCznumii vy
ulovit se o budoucnosti Vidně ná
sledoVně:
"Německé Rakousko má jednu
naději - stáli se fCMoriem Imfej
šíiii Monakem píi čemž by se Ví
deň slala jeho vnitřním Munic
("ailein resortem mnění hudby
opery a divadla závodů numhlo
vání a prostituce Jak velké množ
ství obyvatel by byly s to tukové
uttrnkce uživili toliko budoucnost
muže rozhodnout i i u nu tukové
rozměry se Vídeň nevrkne Jiije
pro Vídeň jedenáctá hodinu -dvanáctá
nebude dlouhá" 1
ZÁÍ I ADA Úí ERSKA
HRAUř Mieliucl Knrolyi ircsi
dciit prozatímní vlády uher
ské který před nedávnem ode
vzdal otěži' uherské vlády dobro
volně do rukou komunistu je Ve
likou zťiliiidou netoliko zástupcům
spojcticfi nu mírové konferenci
ale i svým krajanům duma i v A
nierice Knrtdyl ostatně vždy byl
líáhtuloti ti nedalo se nikdy zjistil
je-li jeho politika politikou oppor
tunísty anebo je li opravdu zaní
cen pro převod uherského národu
tm který svět dlouho díval se jako
na národ rytířský už mu Květová
válka sňala Supiny s ocí
Kaťolyi iirál si nu přítele míru
v těch hrozných předsrpnových
dnech osudného roku lilií kdy
uch) strašlivě těžkého viselo v o
íduAÍ n nikdo nevěděl co z toho
pojde Zdál fce býti uristokrulciii
sv Miclulisli kýiul ideauií jaké do
posud roddu jemni Rus Vysln
poval proti junkeisl ví u militnris
in it Zdálo se pak že u lolm jeho
rudikiilní náhledy končily Nyní
je otázka je-li ve nvém srdci bol
ševikem anebo opporliinístoii kle
rý viděl že nusliilu liejvhodliější
doba k odstoupení s politického
jeviště
Jeho sklon k bolševismu mohlo
by nazniiéovatí prohlášení v kte
rém obručel se k proleturiálu celé
ho světa pro Npravedlnosl proti
Elsie Vanderbiltová se vdala znovu
Ji '
( %
) x l } yj
1 ' Ji- l fc JA t
S— ' i i i } 1
'
ll' '- '
Spotřéanakí mtáktia výehodA byU pekvuctM oznámením
4fku pard Mi rrnch Vanďrbilíoví a pot uélkViii Paulem Kiizsi
mouaem Paniéka lato zíkala rozvod od Alfreda Owync Vanderbílta
'několik rokft přd tím ifi zahynid na iiaítaníí
i i k ónSttiiii i nk"!! t" i
li -Miiti dt-loe slitřnA k
(IUilt V !! t l 1 Hlil I
l llttl I lili (!' I')MI tlil M tiftll
pledp-kladu íe Kurolii -liialtjc
loiiel i t tltl i "i tlotí t
1 toliko í' Hni kbiiti k sw-mli tou
!M ři ul ei l-Mtii su toktaty p ia
Utuiii bii ?i jikisi "iieiyirdctié
jdiie " éiii "udftnt t ri iloi1" jak
ifíkají Anuli'itié ii Ctiiiicnuztiié:
7 „'i(ikil )' lio nnlikrtlhi tudded!
I p tďiiUdi ca liloislkn V v ho pře
eděj lu slethtlrf 1 Jmk C S ttilll
iiíi ili donu sle iit c h' nebude
-k-dll bltdoil li fit II i Tltšlollpelíi i
111 dlldié ("lOtilé fiolltíikeba f li pil
sil Tuk íiiali ho i utioM iěti I hl i
II ti poehl bil i že Vstoupil pod f tl
dv prapor bolšei ismu Porhibujt
o tulil hlalliě toho dtiviidll ilc by
mu to k osilii)!"tu prospěchu tti-
klellik nesloužilo neboť je boha
hni iiiaenáteiu a má rozsáhlé stal
ky
tbrátil li si- už k prolctariátii
světa proi i mírové konferenci
pak jednalo se o zoufalý akt sebe
obranný prohlašuji aineriélí Mu
ďaíi kleií svalují všechnu vinu za
události v 1'liersku na spojence
kletí přestali s 1'hry jednali v ru
kávičkách kdiž se přesvědčili ju
ká je to zlořečená ehásku Jinak
prý Kurolyi ve svých náhledech
nešel dál' než k demokratickým
zásadám na kterých je budovánu
republiku Spojených Stálil
Hrabě Karolyi nuvšlívil Ame
riku dvakráte Poprvé před lety
jako jeden z iiejzámožnéjších mu
ži! 1'her za účelem zábavy Při
první této návštěvě mladý Knro
lyi zajímal se hluvně o zábavu A
le poznal prý z výhod uluerické
ho dciiiokruliekébo zuřízení tolik
že přinutilo jej to k přemýšlení
Zu několik rokii mi to vystoupil
juko člověk demokratických zá
sad Mluvil o odloučení kc 1'her
od Rakouska To nebylo u něho
jako uherského šlechtice nic div
ného neboť bylo dobře známo že
uherští magnáti proti odstředivým
snahám prolirakouským nikdy ne
byli a konečně rádi viděli když hc
upulovrilu KVÍčičku milému Pánu
bohu i ěertu „ „
Kurolyi vydal m? na druhou ce
stu o Spojených Státfi v roce
lili i Uchem této česly konfero
val se státníky americkými n pře-
láky svého lidu v Americe Sna
žil se prý získali podporu ameri-
kých Maďaru pro revoluci proti
Habsburkům Do juké míry to s
tou revolucí myslel upřímně nedá
zjistit Odjel náhle z Ameri
ky ulo zu krátko se vrátil tento-
(ráte doprovázen pěli uherskými
poslunei z nichž jeden byl Koeiuli-
sloii ybucli světové války při
měl jej k iiávťtilii iloiníi Vstoupil
o rakousko uherské armády jako
řadový voják podržev m místo v
parlamentě V parlamentě mlu
vil proti německému nadvládí a
svět byl tehdy přesvědčen že se
jedná toliko o maďarský ňskolc „a
o snahu zajistit i si přízeň obou
st run neboť nikdo nemohl tušit i
nu kterou strunu se usměje váleč
né štěstí
A po uzavření příměří volal k
sobě spojenecké žurnalisty u pro
hlašoval že jeho srdce bylo vždy
na struně spojcucft a podobně By
lo přirozeno že zvolen byl za prc
sidcnfu prozatímní vlády uherské
republiky Ale bolňevism již hlu
boce zakořenil v řadách uherského
prolctnríátu u komunisté nabyli
lakové mocí že Karolyi neviděl ji
ného východiska než se podrobili
iSyln-li situace pro prozatímní
vládu tak zoufalou že nebylo ji
ného vyhnutí anebo jednalo li nc
jenom o to ftb v Rumuni Srbové u
Čechoslováci bylí přinuceni k u
loupení z území bývalé uherské
říše je záhadou hlejné tiepronik-
nutclnou jako celá politická čin
nost hraběte Karolyího který při
všedi svých demokratických a
"socialistických" zásadách ehva
loval strašlivé pronásledování Hlo
vákň kterému jenom porážkou
itukoiisko-1'herska itcinéii byl ko
nec ~~
PROKOPNÍiT"™'
BOLŠEVISMU
niřiTÍ lOlíevíeí pOMtavili v IV
AV frohradé pomník Ludvíku
Auífusiínu Blinquírnu firaucouí
ikéenj rtsvotuclonáří a riidíkllovi
ProtluUS lieiDUnquiho!MNí DAh
ni pán" ji vrrfAno na pomoík
Ludvík Augustin Blatujuj byl
jakititti druhem Lenina v polovíej
minulého wtoletí pokuníl au pro-
'ti tn if stejný ploštino Jukl
ttsirdl ltou V A JliO 0'
Miini tbitne inřli f tořtnly l
otěh dltií'it1 Itube TlKkývh
hirU Pílll-k)' krtUMpOh
d-vt ír Vrt Ye-tV Werí
tsď h''t itt p 1 rt U!tunitiu ťA
sledu jic tibilrt !
"Vrtd ttuřtiii tilui vyjiti jttk
lo duti imu vie thu i píeje h
lie éeho si přeje je rruieiti chu
doby bídv řlot lIiU licllll Itosti
ptepleltll ft lielébilliosti jedním
škitein pftít Sta'il by pu přípa
dě i tlUČ llibot tlíjb tuk 1)4
ttií kterun to tnň Mtl ptiiVle-
no jako o to aby se lit stalo rá
ťctti Piedpoklťutá h ji íiiyím)
vžiti celý ůtiitr dnešní spoleino-
stl llioditl jej do tfllicilto Kelllll-
ku nu to roztavený naliti do nnvé
formy nechuti vj stydnout! pk
budete míli tukový lioiý svět ži'
-e iii iinisíte piiiiš starati o nějaké
nové liebe"
!bniiiii chtěl provést i přerod
idské společnosti přes noe Stejně
také ruštf bolšciieí elitějí docílili
povznesení proleturiálu okamžitě
jakkoliv i šediny zákony lidské
přirozenosti proti tomu rozhodne
tuliu i Illuiitpii kterého právem
možno nuývutl průkopníkem bol
ševismu pocházel z dobré rodiny
Ryl syni -n liuncoiizského prefektu
Nizze ii bratrem Jernma Adolfa
Rluinpiiho jednoho z nejlepSích
Iruiieouzskycli spisovatelů v oboru
politického nár()dohospodářstvi
Radikální u prudké náhledy jed
noho z bratří a smysl pro pořádek
a vírn v nutnost pozvolného vý-vo-je
lidské společnosti n druhého se
střetly a v důsledku toho bylo ne
přátelství mezi rodnými bratry
které trvalo už do konec jejich ži
votu
Již ve svém dvucútém první ro
ce Ludvik Adolf Blunqui považo
ván byl zu revolucionářů Při
srážce královského vojnku davy
lidu při politické výtržnosti v Pa
říži v roce byl Blanqoi pom
něn Tehdy byl L2 roky xtár Tu
to událost vy volala v mladém mu
ži odpor proti stávajícím řádftm a
V roce ÍMIK) vidíme jej jako jmi
noho z vňdcň povstání proti vlttdf
Karla Desátého Za vlády Ludví
ka Filipa Blmuul vedl ontrý boj
proti třídám iiiěšťáekým a kupec
kým jsa pro vládu prolet aťiátu
Prvně ocitl se Blanqni pro nvojo
radikální názory ve vězení v rocu
18'lr) Bylo mu souzeno aby té
měř polovinu Hvého života strávil
v temných koblřáeh Žalářních Od
rnkijlWJň těšil ne toliko krátkýnr
periodám svobody a během nich
pokračoval v hlásání svých tumle
o nutnosti osvobození se prolétá-
riátu a přetvoření lidské Kpoleě-
nosti Na krátký okamžik v roce
1871 právě pred vládou pařížské
komuny zdálo au že docílil vítSz-
slví ježto byl jedním z těch kdož
zmocnili se otěží vlády v dobS
zmntkň a nejistoty Skoníilo to
ale jako jiné jeho snahy — žalá
řem —
V necelých desíti letech byl o-
milostněn u jakmile pocítil první
paprsky slunka svobody zahájil
hlásání nový revoluce Byl jii te
hdy starým mužem — sedm křížku
měl na zádech ~ a byl nemocen
tělesno' a snad i duševně Autori
ty bály se proti němu ostřeji vy
stoupili poněvadž těšil se- relki
popularitě mezi dělnickými vrst
vami které rády naslouchaly líčiv
ní jeho rájo vyděděných a porobe
ných l řady považovaly jej po
nudu za "neškodného blázna"
nečinily mu překážek v jeho revo
lučních snahách Blouqui při jed
né ze dvýeh řeéí na revoluční uchň-
zí v Paříži v roce 1880 raněn byl
mrtvicí a zemřel
Blanqni byl jedním z ?iejvřt4ích
ajfitátorň všech dob Zil pod pňl
tuctem rňzných vlád a pracoval
proti vtem Nevěřil žádnému ná
boženství a byl přesvědčen že pří
tomný' směr civílisaee je fipatuý
Aby zlepšenu byla lidská Hpoleé
nost odporučoval zrušení stfVd
nich a vysokých tříd spolu h jich
majetkem zvyky a ideály Jako
Troeký a Lenin Blunqui chtěl
strlmoutí lidskou společnost na ú
roveň tiejnížiií skupiny a po tt
hájili znovu budování Troeký n
Lenin a jejích toupcTiej kopírují
cílu a náhledy tohoto francouz
kého avanífolítíy nového avttoví
ho pořádku do té míry i vybu
dování pomníku tomuto muii
mořno povalovali n projav dety
k prokopníku který v minuMm
Ktoletí anužíl se uspofádttí avt
dle tip íabioriy jakou jtvoIUI aí
ruití bolíovíci
