Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (May 7, 1919)
ČAST RRDAKČNl KMTOKIAL SKCTION POKROK DNE T XVÍTNA 19)9 V MakkAtMi tf klUk Uii # ' rvfc lín MiiUíM la A4itil Wll ťt lit IVKKOK I nrNA!)R JNA nUDOtíCNOST VinT MAOIAK piiťllíd jrdmm VI flUřrn Vtrrí dul te doba dň k l H lt L Hlle kteraiUbo dM # tdi %ptinidhi bU Satmuiem hy V' HiVMtt hJiaM Ji JÍ Ume nku tHtihtn tmi lfty o hd Niitla 1M MhLna i betle U iitihe tly viblt m popA to idm ptlknf 11'ioje dějin imikf píáidnii tak nly lín postně lt 1 j t A i li katastrofu Vlleň upře- tu iiá ii a Iťncniihty duAIni um tumlne Nftnrjiís bulu so v lni Mlbeti tefdřletli liše tidvJ íá vl í n t tilu strmli M jí ti vt eU obr pťed nimi ' i Asi itlý je jí lol Tim Sulilsottrin ttllsbt tul tiJ íi sVť ktr l linlml so iMamot u lAAuti iiiidM flia sMuiiiul v kli Mi uW' tt necítil již že iii}k KonMitilw h vbrtsWin a pít ib„ Iti iluii b híui Mnťlittr inlt soupeřku v Budapeští v tt liliilV Ol -" tli tlirl lul lul sil tcskc politiky tt tiikoln lul k 1 o t svť' íiiítiťili) tm Htitioji nikdy lietuilo val n in nechal s' zlákali jil h vii tly Alf Miirlilir Villoinl pied dm lidetiskott Uiililmi II jelio VI st t uhli lučili ViliU lichoť liikilo tieliiold fiilití té Vídně jílku tento liiVsliik který tu pružil celou íudu let n íimlil prohlédnout i její ledví leský Samson n'iiliiilil se diíie tiež zrádná lideňskii Hulila 1 1 1 s tu zbavili jej jeho sily Hromová lánu ifl shroucetií se stavby in kotlskoilherské lliilllll'rllÍ!' (oe la ml italské fronty už tmu k Dii luíji kile stojí toto tlriilnly tuk pyšné it rozmařilé nifsto lt Půlila která Vsndilu všechnu svou budou- cnost tm svou rňilnoit liru b-íí řtiirfiin Iiyvsi odkopnutu tím n ji-lio káu usilovula f'o tiu ni í-fkúT Nejsou to vHkó tuiilřji' s tiiuii polili! ilo builouiMiosti jiilť koliv i'iní z n iu l" pokusy ubv n mpoú nřro znrlirúniln t trosek pro svůj zrAilný roil O Apatnícli vyliliillďicli Víiliu' ilo liinlouctiosti IlUpSllI AlollZO Kllgll'- lu-it Taylor jfdťii z aiiifrickýrli koi'i'i'sponili'iitú ziijíinuvy ("láiiťk do Saturiliiy Mvi-uíiik Post a po jfiliiúiif toto lumviMir-uji' ji do hry tii pozorovíittdiMii 1'ot'íná 1ti Morií Víilijř n pravt ív vznikla nu tnísti' I ' vuli-lio Minskťdio túlioru Viiulolioiui zMťtiť-lio k odruVni útokft fii-nnmň Ti-mřř zu dvn tÍMÍťi li't po nvi'iii ziiloiení po vActdt tPťh Vflkých ziiířnAř-li zpft Milii'ii)'oli HVrtovoti MAlkou jfi Ví t1Vi"iotilily víťt n'ž kterákoliv místo jiiií jiodrolúln m (IcrniÁ nňin ne jíi k ý ni pívil lirnnniiil tiýlirž třin uvnitř Mtiolio udúlo Mí JiÍtAIo od posliMlnílio vzíleehii Mnrkii Aureliii tu uiirnilfcli scdiu iiňeMet let alf zídika klefAkoliv vyvolala tnknvý kontrast jako je onen incl ohrizein Vídníí před Molctíni n tlnen- V roeo J8H VÍdfrisky konri'H ho hliromAŽilíl n přijal program ji-liož efli-ni liylo zaliepeiifiií nu tokracif vfiech Jiil'odi'1 IJiii-h Ví deň lipíeuě ZÍiA k 1'nf'íi kde ko liA hc Itonfereiiee jejíí eílťiii je za liezpeéilí MVét pro deniokťiieii o deiiiokrueii zaliepi-fiti pro ttvet A lit je zajÍHtf zajímavo tialdédnoiiti do tluí' 'letít VMiiř která (dojí diieK lili roZeeitl tíirt védoiiiíiíl h' žádná z cent mezi kterými je jí volit iiemňŽe ji (ifivéstl k pový íťtiéiial postavení vyvoleného luA Ht li tm které píízen rnoenvYli y palu m i velkou itřdroHtí Vídeiáťi í uvřtloniují zV H pro litou v válec ilostavilu ho jiná prohra která má pro pyňné dru lidy jejích uiřttto Oiudovt! násled ky Vídeň si uvřdomuje že ztra tili In in un ivzíeli k rovinft Me jiátflkí vAfehno co činilo jl pyA nou povyfr-nou nfl hlavy všech oHlatníel) mest Ktr4ní ICvropy e Ziiatílii hvc poMnvcní jež ZHiijlrna la historií svetn n 2e zt rolí la ko don tiadPjí V hinloiienoKt )iimc Vídně dá e dnes přirovnali k duAi hazurdního luA kti-rý jirohouzí ni po vemdé noci ve společností ví'tfiku n kurtizán a poznává že ve hře ztratil vS'chno své jmřtií A nalézá ne In- prostfedkň pro hu douenottt Má siee ji-tí nádher nó im-h( ohydlí má Kvňj drahý iVmr n srístokratíekoii posu ale jinak je Žďrák kterému ti kdo ve hře jfj oliehrálí jenom z milo utí tnííhou liodíti tií-jnký peníz li hy netrpl hladu Hnad néjaky ÍHH j''Até lliď' ítit UA Jeslí II Htaré nádhery ale h bt přílivu noveh zdrojů fiemJie trvat i vA'nA wýU ruiiAÍ zífdn a nn Uvn Htr fin ty iluiU toliko vzpomínka Tuko vi j? iJuíe (Jneínf Vidné pokoře n oííchrien nalujíol nt na rozetl a vylomím h konáni meta její J inJMol]bná Ukouko uherki rnonarchío m uhroutíla OríU ni dó ntl % zloužiU její panovační h'io "H'zdřliij fanuj'VvypovWAIo uluhii "HwlM nepanuj" j piWit: lutdti {f ni) d ji tu jvfeto sf tr-i ltliu V tf ilihp nudu toliko asi ptM tiiilliniiii ntflte n jak itflie ji olitn'šlidrt plleft ko t uny put run je t toho fr ywv n hyvatel si' íťlMtiásoliil do osudlu1 ho oimlio dne kdy ďde tm Slil o KM zni lii pri ní rána r dť-ln n dala mít tnil k světové Viilee Ale Mula íí še dvojhliivého orla foZilélioiii hý la nn Ai-si éiisli a stalo se něco na co Vídeň nikdy iiepoiiiVKlela a en se před jejími duševními zrnky iiejevnvalo ani v in jstraAliiéjAífli sliei-h Ale Vídeň viděla hned I tulii okamžiku kdy otřásla se pod ozvéiiiiii té hromové rány nad n Vlídněnou 1'iaVou pH shrolieení se rakouské vojenské moci že je W mněnou ii íe nikdo ji tieveine na milost Nedoufala Iiiécho získuti od Krnimiíe nu severu který v je jích zdech po více jak dva roky trávil jako vězeň odsouzený pro velezrádu k potupné smrti na Aibe tlící Necekala ničeho od Karo- lyiho v riirAeli kterého měla vždy zu zrádec ale neodvažovala se po něm vztúhnouli ruku poněvadž 'hry byly vždy jjudy dobrým t spoieiiiivyin uirt nerem Necckuia nicclio od jihu kde ěusto koupulu se v krvi )il)oiovuiisUycti viusien- (Ml ' Vídni jako kapitolu Německého Rakousku zliylo usi osm niillionťi lidí ostatní peíli do jiných tábo rň Cinilu sl naděje nA zněmčelé krajiny (''ech a Moravy ale bylo by dobře kdyby byla vzdula nc hned marných nudéjí Zbyly jí kraji iy které málo pfispívuly k jejímu bohntství v miiiiilusti a přízně koruny jíl íiebudi' ježto z celé slávy Ilnbidjiirkň zbylo toli ko několik vyMhlýeh mrtvol v nádlieiných rakvích v sklepcní Kniiiicíuského kálela a několik těih Ntftvcb v nichž imadili fce mi lí irpublikálišll vládci Vídni Ne již nevrátí zlaté hlaré doby Sídlili!' tu v minulosti ne toliko kapitnlisté rakousko-uhťr- ské řfáe tile í l'olka Humtitihkn a celého balkáictkého jihovýchodu ídcií hyla j dním y ncjvětšíeh o hílnďh a -dobytkářských trhň v 'Ivriípě její bursa jednou z nej- vli'iiéjřMi a její obchodní (losta veiií ve staré Kvropě ojedinělé Ilylil KlícdÍNkem dvojitého vějíře Od západu a nevěru rozbíhaly ne Imié od Svýcwska Mnichova I)rážirau Hamburku u (Idiuiska- z jiných 'částí vedly linie od Var- íavy Petrohradu u Moskvy u jiné od Černého moře Hudapeáti Hě- lehradu ft Adriutiku Když Něm- i mluvili o železnici z Hamburku do Hnfrdndu Vídei dobře věděla že je její M '('diskem 1'osměsek berlínského řanopisu Voriviiert h železnice z Hamburk u do Haif- dadu Mula né železnicí i Hambur ku do PodinoVel cítil! více & Vídní ncž(v Htiiburku namofném Vídeň hhh UM Žc ('echové i lííhošlované budou mc vvhčbflti Vídní Mezinárixlní vlaky nebit doll Vedeny fifl Vídeň ufbrŽ zce la jinými Ninřty Toto město ta ké přestane hýli trhem jihozápu lu na obilí A dobytek Nebude ta ké finiinéním utřediskem pro celou oblast mezí Pudupcití a Černým mořeni Jndiistríe v Ceskosloven sku zemědělství v 1'bráeh a mo řcplavecký dopravní obchod v A (iríntíkii byly v minulostí financo vány ve Vídní a h ohledem nu vé mezinárodni bankovní Apojcní Ví deň byla h to řídili hospodářské podniky ve Velké oblasti Ceko slovenský prflmytil tejtílní kMř tký těžHnký a jiný tiehudř Utt fiřiaiicováti Vídní a jeho MřVdb nkeni řn f'rh Co to znailířnfltí J)iid pro VI M uvMomiErw i kdy naWW- ncm! do alatlatíky ttar dulM monrclil VterA nhm nzníl otuoleiiAt pít profnt vt5h prft mýtilo a mUno ¥ tm1fb finkn lovřnttkýcb Vídcfiícj í tak4 u vMomují i dfhn jejích ffzcnl doprarníetví v Adríatiku patří jíž 1 - - r ů li li Mil II I I V_ V II I B I 1 V i 1 J A i r"Ti (7 ) U A ' I i Telilo něnieckv posloVlii lupou kořist válčenu vydaná ciiei dle poliniiiiK přiměli je nni c ii-bé aiio iiké nkkupaěiii iillnády V Německu a uJiiá se jej l dopravě pusty mezi I i í ií í u Kobleiuetu iiiinuliislí Všechno zdá se na svéděovati lomu že dnové puzeni oi ých baronu 1'her jsui již nc cleni Iliinkiniiielvl I Mne v nu hiUcnosti bude oliiiieZello toliko na Německé Rakousko 1'rňniysl ve Vídni nebi I valný a obliiezovul se na piedinéty luXUs id Německé Rakousko nemá Vel kých industrií železářských a oce lářskýcli Nemá také žádných lesň Ve Vídni je sice množství továren lile jejich význam poklcftl tom olaimžikn kdy Českosloven sko se osumostutiiilo (echoví' kteří byli hlavními odběrateli ví dcňskfch vvrobkii nebudou déle posílat! svých peněz do Vídně Ta kové prňmyslové podniky které jim scházejí duvjedou si rychle iiuhraditi u iiahnizují je již nyní Ve světě hudebním Vídeň Ve dnech Oltickových Mozurtovýtdi Heethoveiiovýeli 11 linihiiisuvýeh měla zviiěné jméno V nádher ném operním divudle nu Kirnfs- strusse přední pěvci světa vystn fiovali Ale to bylo v době kdy toliatí bankéři u prftmytiluiei mo hli operu tuto podpurovut u ulát poskytovul tuéiié líiibvťiice Ale toho už nebude ' CmělcckA galerie ve Vídni je jednou i iu'jlcAíeh nu uvětě jsouc bohatu na díla starých mistriV lu ké museum je bohaté Universitu vis Vídni nebyla tuk Hluvným vy sokým úécníiii jako Paříž Oxford ft (loeliiufcn poněvudž Habsburci pro něco podobného neměli 8iuy sin Přece vAuk ale universita ta to k sobě poutala Htudenty celého světa k vftli studiu orientálních předmět ft Ale vysoké toto uéeuí ioklesue na významu ježto bez podpíiry celého bývalého Rakou sku nebude se s to udržovat i nit bývalé své lirovni Kakultu metli- čínská byltt ziiftěně proslulou po celé (generace Co mfiže vábili turisty do Vid ně? le toho tuze málo Vídeň má sice innoíství kráNiiých budov tt paláeft Ale Mamo tnfisto uemňže lákali Není tu nic podobného co ěiní přitažlivým města italská u nebo francouzská Prater nemá žádných zvláštních ultrukcí a jin dc není zviňitních zujímuvostí Itildolieliovl není iiiiimIkisIiIiiiimi Vfdlli II lieblide lilii v tom n řípu dě kdiby se nalezla nějaká cestu k připojení se k Německu Jistý muž mezinárodního vCznumii vy ulovit se o budoucnosti Vidně ná sledoVně: "Německé Rakousko má jednu naději - stáli se fCMoriem Imfej šíiii Monakem píi čemž by se Ví deň slala jeho vnitřním Munic ("ailein resortem mnění hudby opery a divadla závodů numhlo vání a prostituce Jak velké množ ství obyvatel by byly s to tukové uttrnkce uživili toliko budoucnost muže rozhodnout i i u nu tukové rozměry se Vídeň nevrkne Jiije pro Vídeň jedenáctá hodinu -dvanáctá nebude dlouhá" 1 ZÁÍ I ADA Úí ERSKA HRAUř Mieliucl Knrolyi ircsi dciit prozatímní vlády uher ské který před nedávnem ode vzdal otěži' uherské vlády dobro volně do rukou komunistu je Ve likou zťiliiidou netoliko zástupcům spojcticfi nu mírové konferenci ale i svým krajanům duma i v A nierice Knrtdyl ostatně vždy byl líáhtuloti ti nedalo se nikdy zjistil je-li jeho politika politikou oppor tunísty anebo je li opravdu zaní cen pro převod uherského národu tm který svět dlouho díval se jako na národ rytířský už mu Květová válka sňala Supiny s ocí Kaťolyi iirál si nu přítele míru v těch hrozných předsrpnových dnech osudného roku lilií kdy uch) strašlivě těžkého viselo v o íduAÍ n nikdo nevěděl co z toho pojde Zdál fce býti uristokrulciii sv Miclulisli kýiul ideauií jaké do posud roddu jemni Rus Vysln poval proti junkeisl ví u militnris in it Zdálo se pak že u lolm jeho rudikiilní náhledy končily Nyní je otázka je-li ve nvém srdci bol ševikem anebo opporliinístoii kle rý viděl že nusliilu liejvhodliější doba k odstoupení s politického jeviště Jeho sklon k bolševismu mohlo by nazniiéovatí prohlášení v kte rém obručel se k proleturiálu celé ho světa pro Npravedlnosl proti Elsie Vanderbiltová se vdala znovu Ji ' ( % ) x l } yj 1 ' Ji- l fc JA t S— ' i i i } 1 ' ll' '- ' Spotřéanakí mtáktia výehodA byU pekvuctM oznámením 4fku pard Mi rrnch Vanďrbilíoví a pot uélkViii Paulem Kiizsi mouaem Paniéka lato zíkala rozvod od Alfreda Owync Vanderbílta 'několik rokft přd tím ifi zahynid na iiaítaníí i i k ónSttiiii i nk"!! t" i li -Miiti dt-loe slitřnA k (IUilt V !! t l 1 Hlil I l llttl I lili (!' I')MI tlil M tiftll pledp-kladu íe Kurolii -liialtjc loiiel i t tltl i "i tlotí t 1 toliko í' Hni kbiiti k sw-mli tou !M ři ul ei l-Mtii su toktaty p ia Utuiii bii ?i jikisi "iieiyirdctié jdiie " éiii "udftnt t ri iloi1" jak ifíkají Anuli'itié ii Ctiiiicnuztiié: 7 „'i(ikil )' lio nnlikrtlhi tudded! I p tďiiUdi ca liloislkn V v ho pře eděj lu slethtlrf 1 Jmk C S ttilll iiíi ili donu sle iit c h' nebude -k-dll bltdoil li fit II i Tltšlollpelíi i 111 dlldié ("lOtilé fiolltíikeba f li pil sil Tuk íiiali ho i utioM iěti I hl i II ti poehl bil i že Vstoupil pod f tl dv prapor bolšei ismu Porhibujt o tulil hlalliě toho dtiviidll ilc by mu to k osilii)!"tu prospěchu tti- klellik nesloužilo neboť je boha hni iiiaenáteiu a má rozsáhlé stal ky tbrátil li si- už k prolctariátii světa proi i mírové konferenci pak jednalo se o zoufalý akt sebe obranný prohlašuji aineriélí Mu ďaíi kleií svalují všechnu vinu za události v 1'liersku na spojence kletí přestali s 1'hry jednali v ru kávičkách kdiž se přesvědčili ju ká je to zlořečená ehásku Jinak prý Kurolyi ve svých náhledech nešel dál' než k demokratickým zásadám na kterých je budovánu republiku Spojených Stálil Hrabě Karolyi nuvšlívil Ame riku dvakráte Poprvé před lety jako jeden z iiejzámožnéjších mu ži! 1'her za účelem zábavy Při první této návštěvě mladý Knro lyi zajímal se hluvně o zábavu A le poznal prý z výhod uluerické ho dciiiokruliekébo zuřízení tolik že přinutilo jej to k přemýšlení Zu několik rokii mi to vystoupil juko člověk demokratických zá sad Mluvil o odloučení kc 1'her od Rakouska To nebylo u něho jako uherského šlechtice nic div ného neboť bylo dobře známo že uherští magnáti proti odstředivým snahám prolirakouským nikdy ne byli a konečně rádi viděli když hc upulovrilu KVÍčičku milému Pánu bohu i ěertu „ „ Kurolyi vydal m? na druhou ce stu o Spojených Státfi v roce lili i Uchem této česly konfero val se státníky americkými n pře- láky svého lidu v Americe Sna žil se prý získali podporu ameri- kých Maďaru pro revoluci proti Habsburkům Do juké míry to s tou revolucí myslel upřímně nedá zjistit Odjel náhle z Ameri ky ulo zu krátko se vrátil tento- (ráte doprovázen pěli uherskými poslunei z nichž jeden byl Koeiuli- sloii ybucli světové války při měl jej k iiávťtilii iloiníi Vstoupil o rakousko uherské armády jako řadový voják podržev m místo v parlamentě V parlamentě mlu vil proti německému nadvládí a svět byl tehdy přesvědčen že se jedná toliko o maďarský ňskolc „a o snahu zajistit i si přízeň obou st run neboť nikdo nemohl tušit i nu kterou strunu se usměje váleč né štěstí A po uzavření příměří volal k sobě spojenecké žurnalisty u pro hlašoval že jeho srdce bylo vždy na struně spojcucft a podobně By lo přirozeno že zvolen byl za prc sidcnfu prozatímní vlády uherské republiky Ale bolňevism již hlu boce zakořenil v řadách uherského prolctnríátu u komunisté nabyli lakové mocí že Karolyi neviděl ji ného východiska než se podrobili iSyln-li situace pro prozatímní vládu tak zoufalou že nebylo ji ného vyhnutí anebo jednalo li nc jenom o to ftb v Rumuni Srbové u Čechoslováci bylí přinuceni k u loupení z území bývalé uherské říše je záhadou hlejné tiepronik- nutclnou jako celá politická čin nost hraběte Karolyího který při všedi svých demokratických a "socialistických" zásadách ehva loval strašlivé pronásledování Hlo vákň kterému jenom porážkou itukoiisko-1'herska itcinéii byl ko nec ~~ PROKOPNÍiT"™' BOLŠEVISMU niřiTÍ lOlíevíeí pOMtavili v IV AV frohradé pomník Ludvíku Auífusiínu Blinquírnu firaucouí ikéenj rtsvotuclonáří a riidíkllovi ProtluUS lieiDUnquiho!MNí DAh ni pán" ji vrrfAno na pomoík Ludvík Augustin Blatujuj byl jakititti druhem Lenina v polovíej minulého wtoletí pokuníl au pro- 'ti tn if stejný ploštino Jukl ttsirdl ltou V A JliO 0' Miini tbitne inřli f tořtnly l otěh dltií'it1 Itube TlKkývh hirU Pílll-k)' krtUMpOh d-vt ír Vrt Ye-tV Werí tsď h''t itt p 1 rt U!tunitiu ťA sledu jic tibilrt ! "Vrtd ttuřtiii tilui vyjiti jttk lo duti imu vie thu i píeje h lie éeho si přeje je rruieiti chu doby bídv řlot lIiU licllll Itosti ptepleltll ft lielébilliosti jedním škitein pftít Sta'il by pu přípa dě i tlUČ llibot tlíjb tuk 1)4 ttií kterun to tnň Mtl ptiiVle- no jako o to aby se lit stalo rá ťctti Piedpoklťutá h ji íiiyím) vžiti celý ůtiitr dnešní spoleino- stl llioditl jej do tfllicilto Kelllll- ku nu to roztavený naliti do nnvé formy nechuti vj stydnout! pk budete míli tukový lioiý svět ži' -e iii iinisíte piiiiš starati o nějaké nové liebe" !bniiiii chtěl provést i přerod idské společnosti přes noe Stejně také ruštf bolšciieí elitějí docílili povznesení proleturiálu okamžitě jakkoliv i šediny zákony lidské přirozenosti proti tomu rozhodne tuliu i Illuiitpii kterého právem možno nuývutl průkopníkem bol ševismu pocházel z dobré rodiny Ryl syni -n liuncoiizského prefektu Nizze ii bratrem Jernma Adolfa Rluinpiiho jednoho z nejlepSích Iruiieouzskycli spisovatelů v oboru politického nár()dohospodářstvi Radikální u prudké náhledy jed noho z bratří a smysl pro pořádek a vírn v nutnost pozvolného vý-vo-je lidské společnosti n druhého se střetly a v důsledku toho bylo ne přátelství mezi rodnými bratry které trvalo už do konec jejich ži votu Již ve svém dvucútém první ro ce Ludvik Adolf Blunqui považo ván byl zu revolucionářů Při srážce královského vojnku davy lidu při politické výtržnosti v Pa říži v roce byl Blanqoi pom něn Tehdy byl L2 roky xtár Tu to událost vy volala v mladém mu ži odpor proti stávajícím řádftm a V roce ÍMIK) vidíme jej jako jmi noho z vňdcň povstání proti vlttdf Karla Desátého Za vlády Ludví ka Filipa Blmuul vedl ontrý boj proti třídám iiiěšťáekým a kupec kým jsa pro vládu prolet aťiátu Prvně ocitl se Blanqni pro nvojo radikální názory ve vězení v rocu 18'lr) Bylo mu souzeno aby té měř polovinu Hvého života strávil v temných koblřáeh Žalářních Od rnkijlWJň těšil ne toliko krátkýnr periodám svobody a během nich pokračoval v hlásání svých tumle o nutnosti osvobození se prolétá- riátu a přetvoření lidské Kpoleě- nosti Na krátký okamžik v roce 1871 právě pred vládou pařížské komuny zdálo au že docílil vítSz- slví ježto byl jedním z těch kdož zmocnili se otěží vlády v dobS zmntkň a nejistoty Skoníilo to ale jako jiné jeho snahy — žalá řem — V necelých desíti letech byl o- milostněn u jakmile pocítil první paprsky slunka svobody zahájil hlásání nový revoluce Byl jii te hdy starým mužem — sedm křížku měl na zádech ~ a byl nemocen tělesno' a snad i duševně Autori ty bály se proti němu ostřeji vy stoupili poněvadž těšil se- relki popularitě mezi dělnickými vrst vami které rády naslouchaly líčiv ní jeho rájo vyděděných a porobe ných l řady považovaly jej po nudu za "neškodného blázna" nečinily mu překážek v jeho revo lučních snahách Blouqui při jed né ze dvýeh řeéí na revoluční uchň- zí v Paříži v roce 1880 raněn byl mrtvicí a zemřel Blanqni byl jedním z ?iejvřt4ích ajfitátorň všech dob Zil pod pňl tuctem rňzných vlád a pracoval proti vtem Nevěřil žádnému ná boženství a byl přesvědčen že pří tomný' směr civílisaee je fipatuý Aby zlepšenu byla lidská Hpoleé nost odporučoval zrušení stfVd nich a vysokých tříd spolu h jich majetkem zvyky a ideály Jako Troeký a Lenin Blunqui chtěl strlmoutí lidskou společnost na ú roveň tiejnížiií skupiny a po tt hájili znovu budování Troeký n Lenin a jejích toupcTiej kopírují cílu a náhledy tohoto francouz kého avanífolítíy nového avttoví ho pořádku do té míry i vybu dování pomníku tomuto muii mořno povalovali n projav dety k prokopníku který v minuMm Ktoletí anužíl se uspofádttí avt dle tip íabioriy jakou jtvoIUI aí ruití bolíovíci