I
ťtrtiu 4
WBMtiWiuiliMj ii MMi!lWiilyf1liii )lilllllW
POKROK PUDL CO' sří "" svíhvn i% wi # iipuihky
fOXKOK ZArADU
♦ t tlil- l Ni' Pí '1! 1 í
I I ) ' 1 t I
jhdv Mfll d %! IÁtt Mtď
[uviti mní' rntHÍ VídťUněj
liV M tO'!IV tl-MUťJ !ln li
wimiiilii li Ař-i !! n 1 vt mm v
itvoííh Jvki riil u k obli
iij hthinu
M =) k lil I liliu IV ňl k -
Ve itl !
lnlějl V o Ind A
i
ltt VV ! H V ' L i ik tu nll ku st i In tiki V til lir ILhl IiAi )!d Pníll II telit
U -t- ui -„ h t Iv v iimt lboítt vbi-ll i
(i M I nl Miniu r tlit Mmv ' t i
M tlil Mři-' (i TíMsI! R !'' I" "lUťl lťljhill '!'1'v I'M i V t (will U' JsH trne II Hr I!
' i 11111 I 11 '_ I
f is UI lenili tfc i'i!ii iiMh in- iiiiy m li i inumuv u um
i
5'ii']Vv Jini?n!
Ilťíllill )l'ilí''1 I H
PfAflt iiolí v i l- ni
I I i Miinv i Jo !
Mi- v j
lUns i
Oiinnm ! I'1 li lfli'iiftMl il'l
tc tlumil 1 ťn nu íi l' 'i
1i'm- r kniliň ťtrwiiOva iiuloiiil
Htfi rhtn Míca l?ti Uiní '
tr ii ? % íi iii'li'lii in'' klli
fiilrpdnv ]lmil i(i'li in ť i Hni
i jli v t-lnkí I litiii ii" mi lti v ilipiK"
UVffi' i tlí lirt
t(5
FILOSOF VLADAŘ
' t ni u liin'ť ti a li pul tifítv
li t ftl lirjVťtsí 1'lloMil' htHl'ť'll"t ftW'-
la lniHky riitm t"vil úty
Silkl IlltlVVHlí Vť SVtill IH'MHl ti'!ll''!ll
díle t Miitě n}hU tiku v n
Vrlll Máti musí M' - flilť 1 1 1 i '
— - ťiluMil' stáli xliulitíTin iitichii
Kioň usoliy vliiilaínkí' musí liýti
liruilcliiiuty opraviluviHi InHkuit k
intiiitlroNti
HIii to ys!ivi'iin v 1 1 í I í i i
sliivimst nífli v imiiiátiiHii Jí'lu
vtini který dle liřmí rintonuva
ut tál prý m slavinixti tliťňcki' lm
liyia' v atlicii-íkriti přístavu l'fi
ruicii kdi' v ildim" I1tiiinrr!iv"
riutoii-Nokrutes h jiíátcli ruzitilou
val o spravedlnosti jako o základu
živtila lidského a i vol a státního it
kde kreslí obraz ideálnílm státu
který mu zdál být siásoii řecké
ho života Zde právé vyslovuj'
zásadu že filosof ovšeiu pravý l'i
losiď má vládnout
O vladaři má Platon vznesené
ponětí Představuj' í jej jako
élovělui povzííeheiieho j I ( S
eholiii' výíe zrakem ilaleknzira jí
cím S li'Žl:oil illlí'eleno-lí po
)díí iiíi sét a na stát a s oprav
dovou láskou jej chrání II Veie n
něj vyšřím dilíun A krásným jnié
licm ho nazývá: je to stráee jení
H celou duší lidí nad Idaliein vmccIi
Kdo vsak je zpÚMoliilejší k tak
velikému úkolu nežli pravý a sku
tečný filosof' Pravý filosof je
teti jehož mysl je obrácena k to
mu CO je Vcélloll Iv jtolllíjejíeí
podstatou veškeré existenci' a víc
Jio déní a jeli nedá se strhnout i
nahodilými pomíjejícími a mali
chernými úkazy Musí postřeh
nout co je obecného obecné plat
ného Mu! chápat minulost i pří
tomnost : filosof je pozorovutclciu
vč"ho éasii a veškeré rxistciiec
Jedním - hlavních zuakíi jeho je
m miluje váánívé pravilu u spi'
vedlnust Jo éistý a neziátliý Ne
ní v něm nízkého sklonu není v
jiřm nic neuMei htilého a nesvo
bodného Ve své povaze shrnuj
velkost i iiiuěíriiost Pravý fi
losof vsak není jen pouhý theore
tik by C sebe ideálnější ale má mí
li zkiiHenoht světa a života V te
to zkušenosti nemá stát za lidmi
praktiky Nesmí se s pravé cesty
dát svést ani lichocením jednot
livců iiiii vlivem veřejného míiiéní
Tifkovýeh pravýe)i filosofii míní
Platon není mnoho Ale li jvoi
v pravdé povoláni být v éec tn
tu něhot- ten kdo mysl obrfí k
pravé Iieiéé podstatě véeí kdo
nc zaměstnává tím eo je božského
li ijsiiořádaiiého bude sám v so
hé vnitřné urovnaný' a božský u
buď' tyto vlastností přenášel í na
řízení hiátu Ten bude moci po-
znal ) je přirozené krásného
spravedlivého a uměřeného bude
mocí odvážit všeehny předností u
vady života a éIo'řéka A vezfoe li
do svých rukou tát a dn obé-a-iui
hmlemoeí íídhiuéit í patm' od
dobréLo zmřtcné od jannélio a bii
dc hledít vytvořili dílo veliké
élovéka bohu podobného a (tál k
obrazil božímu
N-ní možno hfi hlubokého foc
chvím' lUí řádky hll'íft!iklio um
trve Jeho m-u o filosofu vladaři
kc v hUtoríř dřívjií témér nikly
nem-kljleíiiíl nchledíio! li k Mař
ku Aurclioví císaři filonofu Hpíií
historie vídébí ffřoožlví vladařů
nehodnýeh neíchopných icvdé
laných krvežíznivých Jda í
tm ú hiát niky Jtteří za lyto tr
efjOJ'0 vladař" Vdlí líe oU
K" Blink ylíy hlvy rá'i ihi':hovnéj
iiho J4k' hI P'i"l kin éř uWst
m Mí 1 ii l-nt-- IMfj! Ut
ii-kán
pnti smi iihj Ji i Jsoil
11 (ilA nliNCIH li psi lučinu nosil
llál udil Itliljí lil Unii plllillill
s'u xbldaiU r Mnslu Pbiloun
Ve Xil lA eálliiil clií il' 'ie i lká
p"s!ta tíitnSlvii HÍťU dři' Miei
!'í'i du' ha liliMif i jy a cllieti
ck lilnhiiie aloO iuho blaatib'
uut Kiilnid a šeoliii-iii' spíme
l!nc1i ji li peVluui nikoli (idi
kiinidli' na tibniski Indi niniler
HÍ díitnikl lit ické l eplďlllv) Sp"''
llýell Slitll M ( I IHIIIH'1 Íl K l il
A přcil OeeiHielll slb i Mvi'o
deitiukliitiek V lilitiiil cesktishi
eiiký je šťasten iv a prvého
Mého presidenta múe podrait
hiuc jenž pravém a plném Pli
tiiiiné singlu j" filosofem- lada
í elll
Pndraviijeiiii' v pfesid nt" i
cskiishivciiské' republiky nmc
jehož duch je svou podstatou pií
liilný in sini Icliiénni i'laloiiovi
Mlle jenž hálii je pro celý život
obdivovatelem tohoto pos ceclu'hi
mysliteh'
1'odl'livyjelue v líčili lillle jen
jako pravý filosof má dar postřeh
nutit ve věčném vřeni a kolotu sé
In i dějin plivnou podstatu věcí
poznával obecné záhady života lu
chovuílio historického a politické
ho —
PoZtllIlVIljellie V llélll llliUŽe jellž
že jenž stejné jako má vysoký a
ska dalekozírnýiii rakem pohlíží
lín minulost přítomnost i budouc
nost pravý Platonův "pozorova
tel všeho énsii a veškeré cxisleii
ce" a jenž k tohoto hledisku život
a význam éeskéhu národa chápe
jako část velkého dějství světové
ho a poznává vznešený úkol jaký
v souvislosti s životem lidstva při
padat bude éekéinu národu
Pozdravujeme v něm však i inu
že i jn stejně jako má vvsoký a
íírokosáhlý obzor duchovní má i
vysoký obzor mravní Muži' jenž
jako pravý Platonův fiřososof
vladař především je vášnivým mi
lovitíkciu pravdy a zastancem prá
vu a Hpruvcdlnohti Muže ěileho
srdce h nezištného jak káže Pla
ton Muže vznešeného smýšleni
bez nízkých sklonu jenž přes
vznešenost duchu nepoiliyl pro-
stoly IlIVsll M lize Jeliz po čety
život hlásal že každý čin vyžadu-
j" mravního posvěcení jenž nezná
I voji morálky - - jedné soukromé
Iruhé státní — a jenž bude žádat
aby všechno konání v mladé repu
blice bylo poivěecno íiiravinV
Pozdravujeme v něm však i mu
že zkušeného Květa znalého v boji
otužilého Muže jenž nežil jen v
iWnuií studovny ale uprostřed
samého života praktického Muže
jenž nikdy védu nedělil od života
Muže jemuž bylo životním problé
mem jak V hobě sloučit ve vyšší
harmonickou jednotu jak ideální
duši platónskou lak reálnější a
praktickou duši arislolelskou a
jen víkem a zkuíeiioslí vyzrál k
telil VVssI jednotě Alilzc Jeli
sám prošel dlouhou drahou polili
ekou jejímž přirozeným vyvrcho
lením je prcMdeiilsIví %'ezapo
měňme jak jMne se všichni podi
vovalí když za nejne příznivějších
poměrů válečných jiue ho viděli
ve věku (ÍH let Jak jede do Halíc
do Francie do Anglie do Amerí
ky lín JJuska a zase do Ameriky
iiko mladík aby pracoval pro
lila vuí cíl naše osvobození N
apomďímc že MasrJ je nejen
filosof alft í hoeíolotf jenž dovedl
fostřehnouti hméřování národu
duchovni Kociální a mravní prou
dy dohv h musel sc tak htáti mu
žem naskrze svobody mílovným
demokratiekým lilubokh bociálué
cítíiám bojovníkem proti tmé? ú
tisku násilí u všeliM hídé fyíeké
diiehovní í mravní pravým ryli
(cm dohra krírfy IHtví
Národ poctil jej njvy-lsí po
cťni jakoii innž! dátj — prrií
ď nislvím prvým pmiídeuMvím
Mohli bychom jej pozdravili také
jako řtpolulvůrci' nového lepšiho
řádu (tvélového Ale pozdravuj"
i'j předeviím jako hlavního
tvůrce (fYV(' republiky a její Ida
vil a jrttfic pícnvídécfií fa koruti
ilhi jeho rukám vfhu- povel"
nai 4 k tiovc v#í'Í ihi'A' k
úhi k viMh n pUttiiki ln tin
iMiejilfilNíi-li ritilii"t b KVy tt
'lul HltlllrtV Pmislku V N't
Mdli 'JI pni 1!MV
JAR rOUFVlCl
BUDUJÍ ARMÁDU
Ur I' ( iiMii který lv po
illiuhnl tbbil ífililibiu lékii
skvi h ol etniiii-i v Ktiskll sdělil
lni p!šc ni rcspniideiil ' lii'iť'o
Mmly Nevvs II chiiis jak tu l
In lllono } bolševiikti vládli l'i"'
skevská Itiohla vvtvoiil tak lu-
inni ni Hladu i ildjíi í e Iki IU I
IiHIIOO inuíii
ir 1'icsvnii bvl ii ruké iirmiidi
od počátku Milky Pnději hv) il
jat Něiin i a pracoval po dví b ta
v ruských zajateckých tábort-h
Propuštěn vrátil se use do Ku-ka
a tam stál v éch' různých řiau
couskVth Ičkařskčch výprav a
do listopadu minuh'h1 roku
llf ('resoil niél příležitost po
oruval jaké metholy používali
Němci aby roznítili národní zášť
ruských zajatců proti l'ki iijiueuin
Polákům a lidu v baltických pro
vineiích "Slibní" jednotlivci hv
li posíláni do vyzvčdaéskc školy v
lierlíuě na vycvičenou a pak jim
hv lo dovoleno " Ul'"i " do lí i tU i
kde vedli agitaci pod doorclll lič
llieckýcll agentů
Nakupuje pro raněné
iTTU — — —
Slečna Anně Ii-a dcera manže
lů JI líea-ových Z PitlsburgllU je
úřední iiiikupovačkou pro raněné
ve Walter Keedově nemocnici o
Wasiliingtoiié Od zahájení války
je hpolu se svou matkou činnou v
pomocné prari vr v asluugloiic a
Pit tsbu rubu
rrAvd k! nrivjlnotii k j-okro-
UvMl Bbo t lW-Ut íflovřj kli U k brltrtVÍ v"!! k ijjvvi
lomái tt'HU- W"H í'l"41a duhovtiim( mríivnim
'! ívíi í Ui+uí lUri i(4y!tvi4liiíi y-lťvkíto '-w ivř'-
V příznivém okamžiku opustili
Lenin a Trotzký Švýcary a vrá
tili hc Něiimckciu do Jluska Od té
doby jsou v intimním spojení s
bolševiky německými což se uká
zalo za německé revoluce
Aě "miliony Hilsíl hladoví bolýe
vícká armáda vzrostla z ncpatnié
ho počtu v mocnou a výkonnou ar
mádu Jest v ní mnoho lotyíú i
eilinkycb zloeineii a jeil cvičena
důstojníky starého režimu Jest o
patřena také tisící německých eí
éíiclti Armáda jcnt dobře ošace
na a ozbrojena dély ručnicemi a
strojními puškami jelikož uslu
pujíeí'nrmádi ncmeeká zanechala
jí obrovské ásoby válečného lna
teriálu Vojáci dostávají velké
surny fiafiírových rublu a jsou do
hře živení proložc celá zemí jest
oloupena o potravu aby oni mřlí
dostatek Všichni oi!léhujf pus
né dicíplíné každé překročen'
pravidel jest trestátřo hrurtí
T-ifo armáda je:-l jediným ú
spaným výtvorem bolífvísmu
zvlá4tí když ic uváží že viícchru
prřiml' vyjma válečný utital -
Farmaří obávajíc t-r zjhavfiil o
bílí aoí nesili zimní pM-uíeí tím
" slib zr léto zimy nehezpeč
hladu není lak hIic' jiko bude v
příštích měnících
]ř i rcuson ujniujc ze pomer
mezí bolševiky ririkýiní a piniuii
nýiuí živly v Němccl u jcivt yeliVe
blízký a lubcpeéuý Pr''paífam
dí-bolivieká má vilíý vliv v Né
ii'" í'i A íí-liní nnoé odfluzgjí
hoť-f tirii'i'')í' U-ítody n A'íi"
fík 'i í1'i rukýr jozdilcn n ni
fist o-rv''é n'uí % in tiby tvrbl
heH'"Uin vlflstnt ibn
S[e)i iri mi i N vlnAlictl 1f1
uui iitii'tioiS j' vvtrvflil li b)
nAtul politice rVenoitiickíliu ť
fild lílkří lim oiIik" ť t
vvhUdovíiil TW' je h ni íi jo v
iti ni iv i h ptUiiřiTch m nWiii římm
ky jakv uteklé ludty jmti uvído
ttvim dlotibého libnlovř ní Uinhí
i je ly opiijcitci iťlH
VVilflM tlimtateélií hllllnu Bllttádu
niv svibl1 bnWvíekou vládl
ti ttto řpAsidi nkročťlit c pln
livi válkou i iinviionui lltii spo
lllCekVl t1rildtlV Tllti lll(0'llost
""" fvH V iolpníi' pintibolši Visti
ekých Vlád KoVličí l'V bvbl llln
ii i schnut dobriivnliiiekitii nrinádu
v Ano ii c n nu i spo ji uci kteií
hv bojovali v ladách prot Umlu v
i kýi h v Ind prut i Mívěť-ké- l epub
líc
Ilť I IcSMin řvlášlé dul llnil
) by bvlo výhodné moenil se IV
tii hradu jehož rlřála by načiič
nliťoila slávu bolševiku Mvsll ta
ké #c svržení bolševiků je nutné
I iv se předešlu německému pním
váni jelikož bolševisiu ncid scho'
peň stavět Jeho taktika jest vra
zda a loupež a titnvsl piivodil svr
chované lihly jež by pii prvé pi j
hitnMi vtdnialy nešťastný lid v
náruč Německa
K ÚTOKU NA DRA
KARLA KKAMÁKE
Pražské listy ze dne 8 ledna
sdělují: Na ministerského přciUc
du Kramáře spáchán bv dnes ve
2 hodiny odpoledne vražedný li
tok Když vycházel ze své přijí
mací síně úřadu ministerského
presidia na hradě pražském k obě
du u bezděky se zastavil pozdra
vuje se a hovoře přátelsky se svým
znániviu akademickým malířem éc
ský ni Karlem Lanicrcni vypálil nu
něho jakýsi mladík ze ztidil ránu
i t ' t t #i
z revolveru iviiic minula se eiic
a odrazila se od protilehlých dve
ří Ministerský předseda se obrá
til proti útočníku v tom však pud
la rána druhá která zasáhla mí
liIMcrsKdio prnlsedu pilino o
avé strany prnoU Kub' byla
však zachycenu éirnii náhodou ná
prsní 'taškou kterou mel v kapse
'iifliit I bvl okamžitě zadivcn a
zjištěn v něm mladík jenž již ně
kolik duí vídán byl obcházeli po
iradé a snažil se získali si přístup
a audienci Pachatel se jmenuje!
Alois Šťastný narozen jest H écr-
věnce i:ii)i na Ivral v inolinuleeii
ii písař ve skladišti sláluí dráhy v
raze () aleiitátu praví že byl
před několika dny v jakémsi sdru-
žení o jehož existenci nechce po
biti žádného vysvětlení usneseno
a on hit ni ze se přihlásil o provede
Ministerský předseda dr Kra
mář zůstal po útoku úplné klidný
odešel du své blízké vily k obédil
a již o { hodině odpolední předse
dal tiiiuislerské radě
Šťastný jest nynciii celného pra
covníka ěehké htrauy socialistické
sokrctáře českých kovopraeo vni
ků studoval na karlínské obchod
ní akademii Tam se ukázal ja
ko člověk exaltovaný a pro svoje
tpory h profesory byl z ústavu vy
oiičcn Na to vstoupli (lo řad ná
rodně soč mládeže odkud byl pro
svoje spory a ultraradíkiilísm vy
loučen Vstoupil pak do sdružení
koc ilem stiulcnlsl va kde niicii z
počátku měl rozpory a způsobil ž"
ze sdružení vysokoškolští sludeiili
odešlí a zůstali jenom středoškol
ští Měl u sebe cL'itiiiiae míč se
kci mládeže na Král Vinohradech
v níž byla vlepena jediná známka
za měsíc červenec 'lX Nebyl tě
ly podle orKaiiiMiěního řádu pří
slušníkem strany IJo schůzi sice
ocházcl eč podle výpovědí mlá
deže éiuíl nepříznivý dojem
O hodin večer dostavil se do
presidia míniitcrské) rady otci: pa
chatele atentátu tni míníslcrského
předsedu Ferdinand Šťastný ta
jemník odborové oranisacc kovo
dělníků české strany socialistické
h tajemníkem české strany soc p
Antonínem Šolcem vyslovil pří
tomným míuíittrftri Lluboké poli
tování nad t ínem svého syna bli
hopíál itiíoÍMťriikémij piedsedoví
H" svým synem se politicky roze
šel Syn Bulji od Kvatků domu
AlculótW byl hluboce polinul H
pfíčí se lento říu jeho vřelému ná
rodnímu cítění
Holácvicí nelitují
peněz na agitaci
' Washífiífloti I (' 7 března
Hvéd ké fiwvwy: zprávy íka
ué odborem dlátu iJčpjjí ro
vétí ká vlá-í powUh $WMKJ rJ
blO mé h né na vdení své propa
í'and v r(utr)ii vnukli
íl! NA J1H0SL0VAN
IKA rrDKRACE
iíťkti je tnH'iiMii vUítí psk
l l (vin ic fctvuM so pihntttit Sbkti
bv so piijilv Uullisivki-m A Um
pokiiib io o tn(rte ořfi lil nt
kAnkčlov piuMčiHU idlieíelnt kru
hv ik len #mtmjí tMlmitujioo
iiávih HulhsrA jinjh Pa
ni velké iihloviiko foblRio
M Hiikísiiv inlnistr ibehoiLi v
lniilirtlsliČni ksbilictu ktclý bvl U
tvou n kihZ plod ntisííciii iiiUbd
kem itliřiii pnbrudío iniitun
ukviu Vcjskclll vládu MhIíiiovi)
pudla ptávť' přljt l 0 Sídio tbi hi
nu it doufá io lnu bildo doMm u"
odebrnt so do Přiio bv tmii n
stiipnuil řájiny Ibllhiilkii
Ilncšití vládu sestává t členu
kl ii fi vilky byli proti vládě Kil-
luslaVllVC Kilvž 1'ildl linbiti1 Ma
iiioVUV Vvskvtly so Volho nbtíi
s utvoíciifiii jiné vlády Aiijrlicti
a liaiieoiiŠti ktiinisitii v Hulhitr
ku nutili strany dfinukratiekč
abv ujaly vlády Král Ibui
svolal vůdce těchto strun a pru
vil jím že prijiuc-li lid jejich ni
cdv jet oehololl I l'ci se lio
s podnifiikoii však že se slané prv
ním demokratickým občanem je-
ikož hv ncsiicsl uivšlcnku aby byl
vvpieii v uilcnve Vidouce vaz
in si královu vzdali se úiuvslu
svrhiuiiiti ilvniistii a utvořili vlá-
lu ve sluulé se žádostí královou
Premieimíiiislr Tlicoilorov ra-
tliipuje stranu lidovou Sukisov
írné socialisty Lyiiptchov demo
kraty Koehlui kov radikály a dr
laiiev pokrokové M Staiubil
ijski jest znáiiiý republikánský
vůdce strany selské Vstup Stínu-
iiilijského do vlády jél obzvbišlé
vyzuiiiiiny jelikož tun projevuj"
umírněnou snahu mocné orKaiusa-
c ně opak býval tvrzen
Má se za to že tilu úředníci Jim-
mu okamžité přijali demokrati-
kou vládu be vážných nepokojů
kdykoli se lid pro to rozhodne
Já sám praví Sakisov jsem
přcuvědccn přijme li Jihosbiviin-
sko ' tlobroii čisté federativní ú-
stavu Hulharsku by se ochotně ja -
koťo rovnoprávný clen připojilo
Ncoffíeicliic se oZliailillje Že (Vr
ná Hora ( 'horvatskti a Slovinsko
"i pčejí aby 1'ulhiirsko a Macedo
nie byly připuštěny do navrhova
né unie Srbsko však nechce při
pustil liulharsko poněvadž by
lakové federaci nemohlo ovládat
Jugoslávii
Sakisov chci vážuň podporovat
dán db- něhož Ihibrudžil Mace
donie a Jliraeie pťipoji se K liio
slávsku jakožto části Hulharsku
Trvalá unie by byla možná jen te
dy kdyby všechny zachovaly
svůj národní ráz a neodvislost u-
vnitř svého území
Bulharští státníci věří že Au
tflic Francie a Spojené Státy pře
jí tomuto řešeni Snaha Miieedon-
ců dobýt si samostatnosti sel kala
se všude se sympatiemi vyjma v
Kecku a Srbsku Pří iiejiiieiiMÍm
spojenecké stály nikdy už nedo
volí aby Macedonie Mula so mí
stem zápasu mezi soimcdními ná
rody přístav terst a
Československo
Italské lUly polcinisují s názo
rem doktora Kramáře který pro
hlásil že Kjeka mři být dána Ji
ný
fVe
slovákům Poněvadž dr Kramář
pohlíží na lulo otázku spíše se sta
novísku politického a národního
nežli hospodářského jed nutno
píši italské časopisy poopravil mí
iiéní českého premiéra poukazem
lia fakta
Nežli sc líakousko rozpadlo po
slouží[ přístav terstský ('echům
znamenité n daleko a daleko více
než {jeká V roku ViV-i vyvcz
no bylo do Terstu z (''ech Mora
vy nepoéítíijo v to Sh zsko u Slo
vensko asi 1 milliony tun zboží
UiSua pak éíníl roéně l a půl míl
lionu lun Jednu étvrtinn veške
tého dovozu tt vývozu ilu t Cech
h h Cech To dokazuje že Terst
jest přirozeným piístaviétém Cech
Nfříkóme že Cetdiy mají íiérok ini
Terst protože lo dlouho používu
ly H že vzdálenou mezi fVchamí
a Terstem j?h poměrné! kriJtkí
Nemluvíme rovněž o tom s jakým
výsledkem by sc setkalo vyjedm)
vání u jtaUkou vládou n použití
tohoto přbVřivu ro české výrob
ky illc dáválí doktor Kramář
přednost líjepe před Terstem pak
talo přednmt n zakládá sc na too
livcei ekotiomíeký"h nýbrž LL v
nf ňtohu v y h' ji'dil'd'1 hraje po
litika h t'1'iby iiaeio(iiííiří'í -Prolož-
0e)iy mmohoii obditl
hosb(vaiiům a že jest to jediný pi l
ttav který by vvhovoval (Vcbo
10
I"
ni t
K l i jb-Mvh píuuvM
H o sbv Kjk 1U vUi ''"
l'Va!um
kiot v hv včil " i-Hh yvx
rt tí kv1 td líAvv k Ki "'
illÁlul hv vclU ku' Ml "l
kim vb pt:tMi n lttK'1 kilo y-
iikoii j'i t 'j1
hnirtJuvkv io1lol'Ul ui
14 lit í Iv A til k i 11 '
11 III l"l'l ' t'"'"
publiky fl tiltvirtVnťi ul
niiriiil tintii hv nbtniiblo
viijc' plisdivy na pt '"vit min i
1'kčm Návrh itť v nbv Ujit
bvbl (Uliáltrt svoboibtv pihťn
vvhovujo všuii a muiiUI tukoh-v
kb-ito liávih íosln nhlitnsk
JAtlA širokou tilichodnl ctu t ( 'h
do li jeky vvhlalno ve prospěch
télhtU tlVllU sloVllIlskvell tlMl'"l"
s vyloitčcníiii národu imvcli Jol
to návrh i giůsli kv a iiup líai"ti
eký jehni plovcďuií hV fnUU -iiiini
Terstu Osud italkeho Ter
stu jest však norolni ně spjat s n
suď in italské Kj ky Tvtit tlvn
tluležité ulv ncniohcu hv'1 nikdy
itizdvojouy
tohiitn iiruini ulu jesl ' ' -
no o úsilí ltali o lv'j"kii prýští
hlavně f obavy před smitéží pru
italský Terst Italové tím o chti
všechny velké a ďibré přístavy nu
lailerském mm i iisvěilčují sebe
toho z ěcho obvinují Jiho'hiv aiiy
a (Vchofthiváky iinia rii!inu
BERNSTEIN O SOCIALISACI
Xnáiiiý socialistický theorctik
Bernstciu jenž ml ncziivislých so-
inlistů přestoupil rálkv do stru
ny sociálně denioknitíeké před nu-
v Hcrlíné o Nocifilisinu Pra
vil žo v nynějším častn vyslovo
vaném požadavku lihy so ihned
MoeialiHovalo vězí velmi miiohu
víry v zázraky - - které má socia-
lisacc ihned délnti Nedbá so ne
snází které prii ví dnes okamžité
mu piiiveijcní Hoeialisiiiu braní
Tak velká věc nedá se provedl yu
Iv dny a měsíce Průmysl iniisi
nes bojovali n iicjtěžšínii pniiwrV
je ledy opravdu třeba věřil v zá
zraky aby si kdo tímhl predslu
vuvat že prohlášením o soiualisaci
závodů ho pro společnost nebo děj
niky něco zlepší Hlavní vře je t
láli hospodářský život pod kmi-
I mílu veřejnosti ii lo pod mnohem
silnější než dosud Jsnio dnes nu-
ni dělali politiku 'chudých zemí
neboť Německu jo rovněž chudá
země rscsiul sc prolo Ulil nic en
iv rušilo výrobu Sociiilisovati se
prolo iniis! opatrné a toliko syste- '
maticky Galini musí pruniysli
zůstat možnost žil Socialiuice
může nc provátlěl tak že xákoiio-
lárství bude víc u více zasahovat
do průmyslových podniků V do-
trém továrním zákonu může býtl
Vicc sociallsillll pez V M'hioocei
sicvněii! sla továren Periistein
tvrdil dálo že třídnímu vědomí
lélníkři sluší dídiovili w se velkd
evoluce přes mnohé záchvěvy L
provedla tak klidu? ha téměř zh
koníló — Kcvolucí byla vybnjo
Mina demokracie i mějte důvěru ?
v Ivůrčí sílu deiiiokraliekélio prá-
vn vede bezpečněji k osvobození
a Micialismu- než brutální sila!
ll
Sňatky Američanu s
francouzskými dívkami
Počet húalků aiiicrickýcli vojáku
Francouzkami činí střízlivé od
hadnuto něco přen MKH) Zpráv
lulo sestavena byla z reistrnc
nhdi listin nuierického kmmtihi v
Paříži a právníka (íustiiva Loe
ba jejž áťaslné párky nazývají
"dobrým niidclrm"
Friiiiconzský zákon vyžaduje
aby starosta vykonal občanský r) '
finh jenž jediné je pbitný ho nt- j
iiovÍKkii zákona
Každé městečko má ftvého sta
rostu a v Paříží má fc!flrofii kflž(1ý
ok cen Pra v l se 2e hiňrořiiii neráí
vykonut sezdávicí obrod pokin!'''
voják tjeobtíriel tSVfjleilí umeríeM
ho kotnsula 'potvrcní tm frm
couzikém zahraníěním tnínUter- ř
Mvu Ale víiehot fcinoniové ne- '
žádají 'o potvrzeni t tmnkUhn'
koniiulátu 4 není tudíž bezpa-W
sítivu celkový MiiDiu víeli
sňatku Mr licb my!! u fcf(l
kfi bylo uzavřeno l VKKl )kut"
praví ť-nto étyři nlcmijfy te i
fl nedělají nic než žm odpóvMají j
na dopily a prohlížejí oddivací'
iislíny Pro roMé vojáky mkys}
zvláštní ecnn tk aby výdij"
znemožnily ténťo fnož'i' nžTiít
ie a vzílí ivé Tramiuiky „ nřu
'lo í'p'j"ný' b fiiijtů {
u) yulm pliiiKil „)
óíil!i zioi né loupl i
i
