♦ 4
Pir-n
f
í
'
!"
4 i
5i
t í
4 '
!
£ i'
1
1 '
i It
í
I I
O iiinOní mučících
a hladové Pavlíne
ÍmMUM l I h lť I lliťfM
„ ll
ll'iill suk I 11 Mi ll llll1 ři)
tulil j d n im i nhli 1 KnliHi
h ' fi M I i ♦ ! 1ni i iHn
i n i I ťkobi i h i ih Iki tu) oč i-i
l V kI1i tii ínpnl n l''iln
t llillltblbl Sjldl 1
Inkll
ii uiMini lni iiMlnii ii y i li 'l
li i' niii úii iuihi im n pint úi J 1 1
N 1 i'lt(i I' ' I !i'Ml vtrtHMl I ♦
lllíl Plie iilii I s Tmulmi lllliy j
budili li t 1 ' IiiiiN Vi-iď ii '
Hit i) li
1
ll"
j mi lt( i !ui i i
A 4
(iiliin ln i n j ) i i i t
f i t r+ tis lMh'iiii ii ifiliiilVini
XIII I ' ililliuV tll MnliHlnii n(
r#liinlin' 'iitilii 'l-'' "Iliitii'" I f(i'ii klll i " Ihtlti 'j film' nli ii mn li iti li
ilmliMiln jfH ni Ai ci % lt- ii - Iihm"Iíi' rnť-iiiM ! " '' v In I I Mnu ( 1 1 1 1 ti-ir
IIhImhIÍ' íi Ii'm''iIiI h " ) ll'iítilu íhÍHíiIh I tcini-i l t ' ' jli liiuil l" knír
ii lllH II Kvílil I IIkli lll A ili jMÍ-ltl ililll'iii Ni ItiUi -a fr I llill ll'jtk l:lll lilillltřji tM I i
íi Ml 'ti' iřlflrii'll t -l i 'IMii „ piillllliivil ili"illji íi Mťi lii'1 tlfífl inM ll ! Míll"
fi Ihi Al'líllllllli1 I li I j liti iMII I n ' W ii lnu) illn šfii ( Í I ' Vil ' I 'iiliuiln l H -iiiti li'lijf íllílli
"'f l'tin!" vvMmuIiíI !s i v iini' itli i„i i f rll " li iimliiitiii in líln
llillilill i'1 ili liti"' II (! liím ! I iili 1 1 1 1 1 ( iiíucm )ihii''l ii ir'ii'Mi 'ii ti i il ikn
t I J Mnji' l' " I iilii j 'lln' i iiiI h( v ši' ! Hulil tiiiln i IiiIiái' inl i ! Umí Kk
l'IMr'iililn IIUilll rliíllil iiiili'ilH' IHt'' ii'li s i'l ni i Iki i i I iiii jlkii ' i I "ii f f ' 1 1 U n
fntiíju !" j l iiiiik i rníluiiii d y ntrin j l'inlni K " j j- Iiťi n-t Cliďti!"
" l'n lliiMHÍ lMi lilllr 1 " vliiiill i i nluliii'' si' Mi'iiIAii'1 II lnuli I ('II íll 'l'il íl li I t ' " i i íf Í jnkn l!ll''í Ilji
HIM 1 1 1 1 I ' Unlrlii 1 1 1 1 1 1 1 111 I' llill i II lillt -li M lir II f(
l l tni l il i i ' Ti I
I lim i iUlMi i nl il nt jli
f ' lil ! t -ť lul ín k Ir
) I f jí til "l I (I In1 (11 il
I I ' ni l i íi-lit I i li lil l i Hii
i t t i A -i li il lň
" I"! Iil lil " í I M -1 'l lit I 1 1 Id kil ijMtklI1 A lU I lllul
lt !'' ' lllilťll'l I llkť ll M'í'l " ' i IIMI ilth ill h
iiMtit ( Hukl t iti Jut A
VMmII nku t ii kii
i i 'A lr il'l I- lir i !( IM
iiHiiiinino Mít JiHirt i u k kli
iiiiii kli Ií whiIii iůin to
' t'f I fUiv ntiji MllI ♦ M)
'i i ll III ll'Kl 1 14 1 III lllllí li ku
í i -' " Muii iiin nul ilniiiliiui inu
II- kil fll- lil i lllnl Xl1 llklillr Ih
' iki lil lili 1 lnu i lili " lillV '
diiiii l iiiá) '" a ii ' n ktw il l !"
i li 1 lil i i-i liím Hi liilliA n iifm
'kl nkliMlil nliil mniřnl'
"Tuk iiiviilii jii ! ii lf n imii jít
jiriŇi íin už mu žiliiii iwlii i-si j
Ziilnvv vuly xlrluiiii"
"Til llrMIlíš llll'lj lililinlil ji'
yiilniil !"
" Vlíi'11 íkíl sliil'ii-ll il'rlini!ii
1 1 ři" fliíiliipii
"Tu iicmhíš ! "
"A Iiíh- livili lil llHi Inilfiii "
IivíiIíh vHfi-liiiii rnliijii
" A rn iuliiiii ?" i'ilnli i' nu
jfiliiiiii
Ti'if i t t"V hillll i' MC llfilí-
vii KmihtiiIiIíi niiň nli' inkiiiii íi'
jťlld llill VII "I'i llillilll?" Iijill
kf vit I zíiiiivhIi-ih' iiIi- lnifil
roIiud! :
" 1'nk h ti vi'inii i i fiu ! "
"Tu fiíNiníš J líidvlml" !"
"A friV-r"
Zvánl)i ziriii'iii'ili av "1'ťoli
— ! Wmu mi llíiliíiili-jc Klidilo
JhcIii llill"
Vyvalil o"i "Tuk!" rlilM kc
lnn'vali uď dyl iIiiIhniIí Tmiila
lloloiidkri
"Tfily kí In vi-ziiii!" ři-kl jak
kilyž inlť-liijc iiiíIhhI A sninl iuí
kdydy clilřl lladiuli-jc zniiiiirknc
takliď ~- j'iliiíiii ii-Hti'in !
Kiiucilililfi hi icmálii uď ne na
TihhIiixi Olid'11 si- Pnu Oskar
pint KliiiH'1'iiíki'in pusílal jí liudi
i'kv ilvřina iIIhiiIin' mi pinty ve zlu
fi' rukavici
"Mám mu tam hodit slolilirr
kil lili Hliiiicrník?" zcitii) se Tnu
i la a Miilial u hlnrvnj zrezavr-ď-iu
závaží Hyl h'chvi'iIi'i'Ii ' npo
vňlivcť nic jiuclio nczasliMií
"To licsmÍH ! ' ' nilpnvřflřlu l'W
iiicralila a tcitlokrMlc veselý ú
hinív paliíl už ilocila Tondovi
"lVíMf"
"Vroto -- jednají lam o niiié
tuňím to!" ziiMeptula ilfiverné
"Tak!" úžííHcm otevřel ústa
nic vyKvfileiií záhady m nedočkal
Ksiiieradlu neeliala (dířda utekla
zmizela pod plaelitou ve voze
Principál klel Hedélí tam se
Marvm Adrahauieru na lavicí prá
vé v 'lii''iri žáru poledního sliiii
pe Adrahnm patrni kí lidová I
hřál e Kpokojerié jakomilamaiiilr
ná liinír'ktt íilr principáloví vy
Hýelialo v íirdli —
"1'iisťtiř mtií"! Myslíte }i ne tu
zalknu žízní!" chraptivé za tm
M
Adrahnrn n usrriřvem podával
mu ruku "Tedy ujednáno í"
: l!il kele hi'Mllrr ! " H iln
il li i lli' I Hild IihVHI lil
[ ni' i"l l 1 kleté 1 1 1 í V ť pil Xl
Uď! yiln ll 1'IH'f ii 'lil 'llll se
" 1 1 ii 1 1 N il
'líeliii spiiďrlinil seii'l tlil ll
Hěkiell II V plljéeliy rh hlIlVIl
I S ti lu všichni nvnici jiik si- rá
nu sjí li a iď rojnii ni liiipu
l e v hrnuli na prvníelt mí
t '! seděli už lavice piu nimi
praskaly a pďcliový tácek
lirinei Ziié l!siiicnilil'' iicddiln jako
kavalíři házeli po dvacetníku l'n
doku slaiéinii lloloíidkovi seděla
liiiidnika Nováková vyláhlá ca
mcrialá Neheká A védcla o
lotu zdá se e je neď'ká
!h''ila in" i néjíik ncvolnu jí dylo
jako dy viiekrii se nu id dívali
I mydili Ta je oíklivá! Stisk
a kulena ramena skrčila n iť vé
léla kam ruce dát celá zardémí
livla
SI íirf Jlolondi k žcrlnval : "No
fiodíváme kc Machorko en umějí
'ihle koiiieiliaiili podíváme KC -Když
jsme zaplatili pálíváme
e!" A rukama fi tleskal na ko
lena 1'í'cdslavciiv' Václavík dal kí píi
tés vlaslní žídle pěkně fmliuv
l(V píiícl n edoii rodinou kle
ni věděla že liilde pantáta lakc
''lěinkoval při ilnciiíiii představě
ní a dyla na lo hrdá lroiuí syn
kove a dcerky hádali se zdali lla
uvdal tatínka vyzvedne jednou
úkon - - ale kdež pak jednou ru
kmií tatínka! A i mik" sldfžrli-x
na inolnilnou pnKlavu odccnílio
tarnsty í someilé kdnž puk
jeiluuii rukou! Václavík rozin
en v kíesle Kcdevědomé usmíval
se -- kdež pak jednou rukou!
MarkiiNoví voli už Kláli připra
veni na návKÍ dílí k dlouliiní ro
hy dohře nakrmeni ady měli kí
lu a na ocasy jim ěeedírt přivá
'al éervcnc pentličky Váhy a
j rnzpnrky Jo zemí m rachoteui vte
j 'lí zi Kedoii
Odeeciislvo hlučelo povykova
!o Koficěfié Ksinerahla odeíla
j kolem do kola plechový talířek
jiaplnil se iiíknlikrál vretiovnfě
í „I I „ ! ít
uiin' ni ii (ni ni in imf ji'-iiin i
do kajisáe který měla po doku
ťředstavení začínalo tak jako
i vždycky
Jlndaděj paááeo přisel uvítán
eelilmii MVHI C
jll 'i pepěl k I"
i' i hid ji II lilk
ijll plihl'IUl!
! i dn i ni v
lellln
"A InIndii je tmu lid
Iickdo V ndiieliol V ll e n i I ' á
iií je duli' námi In 1 "
l'l ili'iml s piilě-i liílli dl' ni si
lni lliiiiv dala ' IImiIi ťlila
'ík!" liivslil v' ťniiMinklI In
mydlinu zaslm-dl pnOiid IiI-m -"ikiln
jiný In neřekl neli 1 1-M Ulil
lialilcdátl ihiilll eníii prnkďlý !
lile jeli se UMilál II promluvil!
"1'lčné iilieci'ns vo páni a dámy '
iniii'Vadž molidi dy se říci že á
váží jmui Caleíiiá vím že dělá
vují In někdy lalcíuí Iďrk iiďsn
vé -'im joeiii l!ovi'liu líeik uďmi
rili-šnéhu inél prnln pnprosil
Jícní váženého puia slam tu nly
!iidn vř Kvnjí válmii kiMÍl kíIii iiíi
'chn nepřeinožíteliiélio Hany dala
Závaží kc dá falioviif aď 'lovutuý
a velevážený pan Mírmda JulAo
val se nedá ! "
"To si také myslím '" povídal
dnrnsia Václavík zvedaje ic o
icliotlie VkccIiiio Utichlo odečetl
-Ivo aé důkladně znalo panu sla
rautu přeci' H iiddivein tiiiři se m
itívalo
Té slavnostní chvilky použil
I riiicipál k inaléiiiii pic vápení
"Dovolují m oznámil váciM-inii
liiidlíku " odlaKoval "že první
litciKlaveiií je o konce a nastává
pře IhlftVení dl lilie ke klerémiiž II
elivř ft 1'rosím ahy kdo etice
viděli úžasné idlácké výkony na
šelio Haiivdala jaké v království
českém ještě) viděny nelily znova
í znplalil laskavé svoje místu
Haiicrahln vezmi talíř a ly Hadu
dějí zahraj!" Ozval se hlahol od
!iarii alelladadéj už točil klikou
a Ksineralda n iiejrozkimiiéjsíin ťt
tiiřvcm vydírala v ručkách pro
clmé zvedajíc plechový talířek
íírznící hazardně znova házeli de
-cl niky a (Mm ilomácí lidé Jiudo
Vlili nikdo neodešel jenom i rol
ná mládež pedíhala splaíené od
jednotili konce na druhý jako
vrahcí ady Ke vithinila talířku
žlatífii I lany tmi opravdu zvedl
jednou rukou slovutného pana
liroslii ovíein ne příliš vysoko
nroluže fiati slarosla neudržel rov
míváhu a uvalil se Ale Káni hned
jirotilřiKÍI že je docela Kpokojen
jioklcpal Jíanydalovi milostivé joi
I '!! ! dl-dlllě e'liti' l'tlkill
"ťHllHl li e iiíkd jn dH
i ii % t 1 4 h' Hiilijl iUt l-ifi ti dii
V limit I ili'iií in tlil tnlit41
ni tieu'id l i lnm kttďvivi
i 'ki lc f'kljd m I i i V Si lu )n
i i(ln- itiťl ili tiii íi ll ' !' dl
lívdi i li e utiiisll silu ť piidln
$ i ! rn
To dn
jmjl
ihh do
lni illtdé'
Vihlll M ( II 11 lil }
Til k I lllHH lliilnlllil k "V
i'i jie!" Moci i klidu a lořviWné
In nkl "A M itilldotkn iiidlií
mi kiidát " Svďkl kiilnit Imdil
jej Ikildntei' Nnviiknvé li:1 klíll i
land & Gallle Go
riuíitw & iuk nrAmr c
ti i „ i i n i ml i i Miili-m
ltim % ♦ ll A ii !► tul} i
li 1 1
„ I t ( tl k ii ll'w InMIitl
( i ií liti! 1 I I ' M 1 V lli
ll 1 i li Inlilw lín (ilil i 'l" '' I 1 l I
f r MATTil' A It rn l' H
nillindíl í Volil lllléji I nd III
1'ndkit ulitd ( íciin tt il t Ml
kl liddví lifilIV píidfnul flíki'll
j pl ki iiiimi dat n tii ii M i l pexm m
In likVapetiv lil l liiki lll tlil K til 1 po
Mpauéhn plikcllt it tm Jiipiiln dn
iili ntnli udě
l'"li llmv „7id'k e ti knpvlv knťiskými " Tudy jsem!'
eiinl Im rn iaíen ciipisi-m a i I as odjevil se na všetd ivá
'' MÍHl 1 íli ještě MliilVV O l'i'h IlUllí í elej lili špičky s(l
nlii mimi i-niii e iiiíitini pě 1 1 I i na Lvici'
c vkiikt
Sil
ilpll
ičmi ii i pr-Mii ii mu
!ik 'll
'' hM' dn Iliuvliiih'! chyť hn'
liimiclllllil pnll ili du liii ' " iiMiln
' ii i i' ďinii Tn wlnkl niisir
fdiliilllieli lieifllčl 11 VŠ k
llilcll 1 loi i dvéll llskoéil V !
Ii'mh en VKimdim hiiíln "('hvl
!'!" klíčil I lan vlnil nhlédl si
iu lila c ii-inál se pokynul ď
linlltice hlavou ťiieílil teplil u
rdee jako dy nová sila napínala
mu kviiIv
A chytili se Pinek im ihiIiii
um avííil Mouřenín hlučel jako
mcilvčil sápaje se černými drápy
soupeři (ni liťdď Vi'ual ani ji'
den mi druhý pravidel zápinui
jim jeiliunli fiiiilmílllioil dylo kilu
I nim fířcntuže o zem jim prášil 1
Ohccetislvo VyslupnVIllo na lavice
i očima vytřcíténýina' Mistr Ho-
'oiihck křičel : "Chyl' ho!" Tonda
iki!! Někde
ii nl se i iin Mu a nii-iiii
I InlniidkiiV í !" Ilď nenalezl nvě
ny 1'iíaiciu nněiiiidi vmi Iiiií Sám
piincipil píckvaicii zav ťá vni al
nu idlí zaiiiiival riikiimn nčkn
likrále na prádun otevřel ústa
a kniiečiié vykřikl "lladaději za
hraj! a ly Ivmei-Mhlo jdi vydírat
uma!" ťak seskočil ady nvílal
nového zápasníka lladaděj u
tivč álocd klikou Idišíiiclii Ni
kdo i nevšiml že vítěz Hany dal
skrčil se a učinil pohyd jako dy
chlěl utéci jene nohy mu vy
pověděly sluhii Ituee Kpusl il ja
ko dez vlády sklopil hlavu za'
dlcdl nedylu viděl pni t líéidďui
a nmlvKcIo nlicccinivn jak tnu za
dlišiln rdee
I'rincifiál poklonil ii mistrii
Idilnudknvl "Tťdy vy Kfatečuý
muži elicete poiUtolipíti nerovný
ápai h llauydalcm nejvélšítu k!
llaiiydal odra útok ziudivlil lákem království ěeskěhoí Uoz
ohéiaa riikauiu pravici ěcrtioclio my slete kí lo nedol' Hanylml zvedl
vu mni loklein a v Ima o!aiuikii jednou rukou kIoviiIiičIio pana
ii přehodil jej přen rameno den ístaroslu Václavíka přetáhl Mar-
i' núlilu iihrouini' tělo nohy kc za
l lepaly M' výšce a lichdák padl
o několik kroků dále na tvrdou
"irinfJ Vl t r 'mnichem a potleskem Motal kc i mxwm a všehno odecetiKt vo „a
'ir5'Í! klopýtal lak nemotorné -jako!--ÍN wJÍ-lo Chlapík dyl ten-
zen dyla velika van yMla M? UnytH i MarkiiKovy voly
vezu! délejt co HnJ a wMt) U„imM přetáhl voly za pé Kel! Opřel
na koleim a
inř minilinír niiirni i v r n- iiiiiai-i i
i i i ' I Moukl m
jedy — Kiipuiciiie to oo Vlis
„% i"í i i Kliku ciitsky
i 't 1 4j 1 1 ti lít 'i liMI I fiuiii triii I ' "
eiriUf"
1'rinripál už nepOKloiichal pře
liěhl návei a zapadl v hospodě je
notu w za ním zaprášilo
Pari Oskar naklonil Ke k oleí
povídali KÍ něco dyli jak Ke zdá
lo upokojení Wžlí kc vzdálili
mladý Jáu odeiíid vozy a nazvedl
plachtu za kterou tušil Kmeral
dn V toni kux rezavého ždcza
Kďtélo odněkud dopadlo vedle né
)io na zem ž to zadunělo
"Fí! jak jwin Ke lekl!" povídal
Hanydal "ruyIÍI jwt že vám
I V I i 11
e oví k kc mnzr zalknout
haha" "Hahahaha!"
Izvéiifi znělo koleni
! A Jladadéjovi zalévaly m ti-
J chým idíéem oéí zoufalým plá-
écm Jiál se jcizvednout ady ne
víilél maminku Seděla taky tam
křičet:!"' noluima o kul chytil važmté a
i'lilap!j"ř'l""ilí jí'" io'kolív éeledíti voly
daha
j-ik o
líčeni mrKkttl li vw'1'ko oheeenstvo
křikem je jiodízejo
Pak přišlo to hlavní zápaty!
"Kdo z piidlika jakéhokoliv
řemesla zkuniti chce kvč štéstí
mehť předstoupí a v KOudnj k dá
zde tímto proslaveným mužem
v první řadě vedle pana Adrada illanydaletn který Klovutnctio pa
iiiii Sejijala ruce modlila m a na slarostu jednou rukou zvedl u
'Izy ť kly jí po tvářích kanuly do
klína "Synáčku uhohý! Kyuáéku
udohý!" šeplala a zajíkala k ř í
každém poličku klerý príoeí'ál
namířil na lladadéjovu Idivii
železo pf"rí hlavu — a škoda i"''''" f"M'-to ulekl jsi z domova ' ne vílézí!"#
Aíaikusovy vořy přetáhl!" olda
iival vzletnými Klový principál
iáiii tiž nadšen Kvým Hauydad řii
"Heiítka relá ' v hrstí oká
zal Ktaaékaftý' fmdřek - "fďííiad
Kltířiťétiíku! odpiiKfti mladý fintu-
já m tady froehti cvičím!" a
zase néjaké xtaré závaží vyleté)
ď výšky Pan Oskar rychle Máhl
Kluneéník rozdéhl k za Oteem
AdraliauM-m Tonda w podíval
i HadadéjovK í-fcšfé m tam maz
lil Maminkou!) "Hlupák! mví
í mu hlídám nevitu!" zaliuéi
Káyi prítcípál vriiíl % ho
fcpody byl zarudlý zudy ukřípal
oéím 1Iýkal eon s whn vřelo
"Až biťU et-t po pMWamií
— " tuiuun-hhdtrin prohodil k Ton
dovi "wf-Annň plaeMy! ru
utiúíV' "'xfthitm fdaehty 1" nžai
J opííl ííanyhal-
"Atup 7a " ternu pdfhty Jl
pro tolJetn Kynáékii"
Mladý pan 1'erkim rovnal kí
►kličko entem kritika který1 pí
ši' do Květových žurnálů tvátř
tieúproxiié přísného Koudec iif
tiKmíl ani jedinkrát a dlouhý
mi prMy zakrýval otevřena íísta
'Au to starý Adraham Kmál ť"
lou chutí k tlfxkal Iíval w u
darmo Ksimralda nepřišla k é
mu vydírat — pr'ť f mu víelj
no tak lídílo A hlavní ta mali
čká princezna — jk jezdila m
krotkém íemíku který polfa}o
val mnoho lWe nžlí w dtal A
klu-u jikíkxlfl ifom' jak V
hounko chodila a taněda po pro
vaz (íentokfíle napjatém na
vét víi h dvou vyvkýeh topdň) v
Ticho — nikdo w tiehláHÍI Ha
ny dal zatím otíral zapocené éclo
Principál pofřl hlavou "řk!
nikdo!"
"Ccpelák ! iVpelák:" Vlo m
v tma Mlynářský channík jeiž
doiedne nž kc dyl přililnot k zá
pasit icf ztratil oilvahit Htál nt-
M oheeOiKtVcm' př''ítlpOVl V fý-
lu ¥ ikradal n vida že víjehní
mh e dívají okazují všVeek fox
vetiý kréiMdvo odřítil a n
tekl Nékolík mladíkfj a křikem
pustilo ač -i iiím iby jej přived
li 'fMy lionílí jej po nívtí ale
nedoht)il -~ otekl do řliadlpy H
atitttyklťtovHÍ e tam
"Kdo má odvahu zkusit íin
d šléstíf Hf přcdítOtípí!" Má
in až to zadunělo a kmli za
( Imslilv zaúpěl hnlc lí
Ale odecenstvo propiikln v zuti
i ť jásot a pni li It se rozléhal až
im koslcluí véži splašené zvedli kc
išícluii holudi a ziikrouill nade
í Principál poskočil nidosil na
jedlic noze ii nachýliv se k černo
chnvi klerý h namáháním VKtával
'lielieehtal n jízlivět "Tinl' lo
náš! fiká val jiciu li vždy ck že
II nic licHlnjíš Mám lenšíhn Ha
iiydíila nežli tyn dartnožmule !"
Moiiřetiíit hliýld se jcimm pjn
'ivříj lurreký fes znŇláiuulý dn
písku a kulhaje Kkrěeu liďda!
'{lidy hV odešel ale ještě zudy
'askřípal zaškledíl kc žadlýKlui1
iičiuia a zahučel! "Však jií hf po
mslíiii! já M' poiustíiii !" 'i!-o to
títk lýhrúžné že principál kc tro
chu zarazil - znal mmtřcnína!
dy l všeho Ki'linpen ('cruý ďálml!
Pohodil konečné hlavím iicmřl
!e'T Mnyslu pro nic jiného nežli
jali nejlépe využil koval Hanilm
IíVi velikého iVpcchit
Nikdo si tu všiml že nahoře u
lo Ida za iikmnžík zmizela jda
ihlová honda na malovaných ty
éíclt ko zlatými půlměsíčky '
vý mouřenín jí rozhoříl uznávaje
že U nadodro ztratil pádu a lio
díl vše na trakať a někam ztratil
e jjše a tmze stopy Nadšené o
dec"iitvo věnovalo KVoji pozor
nosí Jenom vítězi
A vítěz Hany dal stál rozpačité
se itKiiívaje trochu rozechvéu N'e
vé lél co dělat Híval se dokola
znal skórem všechny ty lidí
kteří kolem křičeli a tleskali za
pomněl že oni do nepoznávají po
fiévn-lž hyl omalováu v odlíéejí
a led všechny barvy červená Min
ka in tvářích sazena oliočí u Ve
vláčeli pnďni w mu rozmaaly
až přen hradu n po krk Přátel
My hlavou kýval známým i Har
dorec í tatínkovi který tleskal
div dlané si ticrozlřcpil
Principál zatím vyskočil na ']
dlí znamením požádal o ticho
"Ctěné obecenstvo a vážené pud
líkum!" volal mávaje rukama
"Vídélí jste! jediný je JJaiiytoil!
4 celé Kvropé jediný! vyzvdl
jednotí rukou pana slarosln Vác
lavíka přetáhl Markusovy voly
přeoioh) mouřenína pohana mo
hamedinkého! láva mu! tlVtrltt
sláva! Habadéjí zfihraj a ty K
meruldo vezmi talíř vybírej!"
Trochu zarepUlj u a tam tteupo
kojené nadíenf dívácj ! prínej
pál %hvno1tf ]oVrnl'tisn "Vy
zývám bJ'b'j kd ihca zkusit
tvoji sílu popt é ! po druh! po
řetí! Kdekoliv cítí odvahu af
vytonpí!"
'fíclio Jenom rAfaefjtld nh
1 km-ov)' Voly ir pře
"la vím la jmuh Inloiidck
íeyuík A zkusíme to!" přerušil
principála náš mislr a podal mu
ruku
"Au ! ii všech !" zaječel priu
eípál skákaje "Pusťte! vždyť mí
ri'mačkále pr-lv ! nu! Mále vv
i ' '
medvědí (tápu !" a Iřepal pohiuož
llěitiui llikoii "Tedy chcete to
kusí) opravdu? Huny dále
drž se! Hany hale nedej m- !"
Mistr Holoulick se rozkročil
"Zkusíme to!" ťž docela připra
ven ItltilllC OeelH val lllOK AU'
llaiivdal slál tichy huč ruce spii
Klétiy hlavu v ramcimu a piiuihu
oval oči "Nu lak ! jen do lo
ho!" vlídné jej pohíel mísir ne
dočkal K však " Nechci1 m ti
mládenče' íačtiii ledy sám!'' A
ihylíl Hany dala za odé ranícím o
zatřásl jím Hany dal se rozliýval
jaku dřevěný panák - rukou ne
zvedl ani pokiiut ndraíiy icitcil
jenom oči docela zavřel Starý
Holoulick jej roztočil jako vře
lénko ---div llanyhal nepadl Pak
jej icchiil "Fí!" odplivl "To
dlelo je nějaký silák! tohle! chý
lím jej zu rameno a jen se prohne
jako pápérka Takového nám tu
okazují!" Křičel podrážděn aby
celé odecenstlO slyšelo "lístř
dyli lim černochem mohutné
dándiým smluveni !"
ř(ev ncKpokojenoKli a zklamání
ojí v ni kc dokola "ítšídílí nás! pe
níze vyhráli za tohle! faleš je to! V
ozývalo kc na všech k! ranách klu
cí ječeli pískali a všichni inéli sto
chutí vrhnout se nu komedianty
rozbít jím vozy a vyhnat je ze vsí
pro lu jejich faleš! Sám starostu
Václavík povídal své žeué vrtě
hlavou "Sn mou duší stará my-
lim že by mne teti chlap jednou
rukou podruhé nezvedl!" Tah se
najednou ztratila dúvéra v nejde
možítelného Hanyhala
Principál žad chytal se za Ida
Vu "Hanybale co děláš! Ilany
dale! Tííc kulí li trranátft chyl
ho přece!"
Ksmcralda mrhala všeho iří
skočila jako bádé hezounké hádé
(iřítíkla sc k llanyhaloví pohla
dila jej po tvářích Zlálo e jí že
potřebuje trochu (lovzduzenf —
"Nedej se zadandíl í" á'ptala mu
"Snad se bojí4? vzpamatuj se do
Maneí budíčku! jenom chyf toho
►tarého pantátu a smakní bo
vždyf já to vím že to doveďí!"
Mistr Holoubek jeíié kfiécl po
vytahuje ipdky které mu d
ly a řemen spínaje tro'bu byl
ní nadutý vitézsívUí "Tu j"
nijaký ínybal! Btmšák z clí
f lo! Jak (eu si rnfit opovhítl
on mne (i 'íWVi Holoubka?
Kdyby tady byl taříj Tond —
klok! tc mne vécra chytil a
lí zeď e mnou neprorazil —
Muk in rdát mi 1 idi mii pu miuV
lil" Jej vytnd pleci' jnkn
tlilikil Vylindd lni dl lil a pro
kl I i- ni lni ili ) ivlM im Hulena '
r'le tii miie In -ilmnsil kluk tn'
-l illia !" Od Urh J-ilnl láll l
InMf llidllliil Inhď vypraioiil
kliib tlili l-nllii pnlkill fnltii'ell
n pfi ee s tileny ini pirliou že tní
llkil ho šv lín " Muj Tntlidl Miň
mIii in liilnli! Aď teiidle pil
nik liiidď llniiydiil lálil iiui
tlejeiliii' pipěrkn je In' li' Pudí
ll Jď se jak jím n yelil il'-kl'll !
' lm!" kííéidi luidlikuiii
fcliíeí V pt vé Hule zvedali pěslé
'A mv I" I iiliijeinc všeeliliu! ly
proklaté irii-llýliy plné je pn I e
clliiell VnÍ! líndíjellic In!"
" Halil dále drž se ! I In-Oan
liudiěku'" šeplala l''siiieralda
"Kulik dildi š liillueek jctiniii
chlíl !"'
"ledna! dvě! Iri!" povídal
liislr Hnlmilick a chýlil Knllpcie
a ramena "Takhle jim mrsk
nu!" ďnži' llanyhal e ani ne
hnul laku dy mislr llolniidck na
iibný dalvan sáhl na Kin hra
iialé li rdě skály která pevně tr
čela v zcini l'ž neměl zavřené
oči zuřil é jimi blýskal a zaťal
zudy
"A já té !" mistr llnlouln-k s
vélSím napěl íni síly opakoval po
kun - marné Hany dal se nehý
dá jako kámen slojí n vzdoruj"
Hiiliic každému útoku "dá té
!" drnčí mistr a protivníku vší
mocí chytá v pitsit a zvedá pře
svědčen že lehounko jej překotí
do pídiu aď nestačila na to
jeho Vícchna síla llanyhal nedal
m ml země utrhnout jako při
rosilý na inísiě slojí a Mojí Sám
leď zvedal mi Ira lloloudka
ani mislr nedal kc utrhnout slál
pevně nu mk ručených nohou? O
ha zardéni zalil! polem oddychu
jí tváří v Iváf prsa na prsou a
paž" oplétají jeden koleni druhé
ho čekajíce na okamžik kdy snu
peř zemdlí Sláli lak dusili ie
vzájemné zvedali se (lim Mejné
vehd Iiindilloýeli hllldí širokých
ramenou
Hivácí se zalajciiýin declieiu
-ledovali iirpulný zápas A led'
llanybal vyzvedl mistra lloloud
'ď podařilo ir mu odtrhnout jej
ml země iiadliodit zdálo kc že ko
neční' zápm je rozhodnul — V
'otii odlepily kc llanyhaloví faleš
né vinny pod nosem bezděky nči
lil pohyd ady je zachytil
"Tomto!" vykřikl mislr Ho
loulick přidušeně vykřikl pro
lože 'svíraly jej Hanydalovy pa
že "Tondo to jsi — ty?"
Iliinydal spuslil ruce hlavu
sklopil -- jako když jej čaroděj
iiým slovem odzbrojí a síly zdáví
— zhledl M zachvěl Ke Mistr Ho
loubek nejprve oddychl sprošlén
hrozného odjeli Zhluboka oddy
choval otevřenými ústy až um v
hrdle hvízdalo a oéí vystupovaly
I dulkfi ale po tvářích kc mu pn
matičku do široka rozlil veselý ú
smév "Tok ty! tos ty Tondo!"
opakoval a rozchechtal kc Odrá
cen k obecenstvu hodně hlasilé
zvolal "Jářku (oble není žádný
llanyhal! tohle je múj Tonda!
Tonda Holoubek! má sílu po mně
llanydala bych dávno položil na
zem! Což pak Hany ba In! vidě
li byste!" n umal kc upřímné tak
až mu kIzv padaly z očí a rukama
I lekal si nu kolen i Polom se
odtál íl v!' k Trnulo ví pohru
zíl tnu prstemj "Ty Tondo! ty!
Vida kde jseut té nalezl! íííkalí
mí že jsi kc šel utopil ad já ji
hnul! Hnát policajt v noci pří
béhl Že už (é tahají z lade pod
mlýnem povídal jsem mu že ne
j-í hlupák aby nechal se hákem
tahat Já'védé že Ke neutopíš
kluku mjlíonskýí n dobře jsi udé
lal že j í se neutopil naé pak si
vodou kazit žaludek A teif pojf!
Zapijeme to Nu co se ákaredíš
jako by li bylo do pláčej Pojď!"
Mistr Holoubek podal Tondovi
pravící bylo v lom odpuštění
odvolání kletby do Iřetího a étir
tého kolena Tonda vzal mool
nou trvdou ruku stiskl jí a polí
díl Opravdu cUJo Ne mii pla
kat lak néjak z veliké radostí
plakat
' ' ílVkraéovínl)
