Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Feb. 19, 1919)
♦ 4 Pir-n f í ' !" 4 i 5i t í 4 ' ! £ i' 1 1 ' i It í I I O iiinOní mučících a hladové Pavlíne ÍmMUM l I h lť I lliťfM „ ll ll'iill suk I 11 Mi ll llll1 ři) tulil j d n im i nhli 1 KnliHi h ' fi M I i ♦ ! 1ni i iHn i n i I ťkobi i h i ih Iki tu) oč i-i l V kI1i tii ínpnl n l''iln t llillltblbl Sjldl 1 Inkll ii uiMini lni iiMlnii ii y i li 'l li i' niii úii iuihi im n pint úi J 1 1 N 1 i'lt(i I' ' I !i'Ml vtrtHMl I ♦ lllíl Plie iilii I s Tmulmi lllliy j budili li t 1 ' IiiiiN Vi-iď ii ' Hit i) li 1 ll" j mi lt( i !ui i i A 4 (iiliin ln i n j ) i i i t f i t r+ tis lMh'iiii ii ifiliiilVini XIII I ' ililliuV tll MnliHlnii n( r#liinlin' 'iitilii 'l-'' "Iliitii'" I f(i'ii klll i " Ihtlti 'j film' nli ii mn li iti li ilmliMiln jfH ni Ai ci % lt- ii - Iihm"Iíi' rnť-iiiM ! " '' v In I I Mnu ( 1 1 1 1 ti-ir IIhImhIÍ' íi Ii'm''iIiI h " ) ll'iítilu íhÍHíiIh I tcini-i l t ' ' jli liiuil l" knír ii lllH II Kvílil I IIkli lll A ili jMÍ-ltl ililll'iii Ni ItiUi -a fr I llill ll'jtk l:lll lilillltřji tM I i íi Ml 'ti' iřlflrii'll t -l i 'IMii „ piillllliivil ili"illji íi Mťi lii'1 tlfífl inM ll ! Míll" fi Ihi Al'líllllllli1 I li I j liti iMII I n ' W ii lnu) illn šfii ( Í I ' Vil ' I 'iiliuiln l H -iiiti li'lijf íllílli "'f l'tin!" vvMmuIiíI !s i v iini' itli i„i i f rll " li iimliiitiii in líln llillilill i'1 ili liti"' II (! liím ! I iili 1 1 1 1 1 ( iiíucm )ihii''l ii ir'ii'Mi 'ii ti i il ikn t I J Mnji' l' " I iilii j 'lln' i iiiI h( v ši' ! Hulil tiiiln i IiiIiái' inl i ! Umí Kk l'IMr'iililn IIUilll rliíllil iiiili'ilH' IHt'' ii'li s i'l ni i Iki i i I iiii jlkii ' i I "ii f f ' 1 1 U n fntiíju !" j l iiiiik i rníluiiii d y ntrin j l'inlni K " j j- Iiťi n-t Cliďti!" " l'n lliiMHÍ lMi lilllr 1 " vliiiill i i nluliii'' si' Mi'iiIAii'1 II lnuli I ('II íll 'l'il íl li I t ' " i i íf Í jnkn l!ll''í Ilji HIM 1 1 1 1 I ' Unlrlii 1 1 1 1 1 1 1 111 I' llill i II lillt -li M lir II f( l l tni l il i i ' Ti I I lim i iUlMi i nl il nt jli f ' lil ! t -ť lul ín k Ir ) I f jí til "l I (I In1 (11 il I I ' ni l i íi-lit I i li lil l i Hii i t t i A -i li il lň " I"! Iil lil " í I M -1 'l lit I 1 1 Id kil ijMtklI1 A lU I lllul lt !'' ' lllilťll'l I llkť ll M'í'l " ' i IIMI ilth ill h iiMtit ( Hukl t iti Jut A VMmII nku t ii kii i i 'A lr il'l I- lir i !( IM iiHiiiinino Mít JiHirt i u k kli iiiiii kli Ií whiIii iůin to ' t'f I fUiv ntiji MllI ♦ M) 'i i ll III ll'Kl 1 14 1 III lllllí li ku í i -' " Muii iiin nul ilniiiliiui inu II- kil fll- lil i lllnl Xl1 llklillr Ih ' iki lil lili 1 lnu i lili " lillV ' diiiii l iiiá) '" a ii ' n ktw il l !" i li 1 lil i i-i liím Hi liilliA n iifm 'kl nkliMlil nliil mniřnl' "Tuk iiiviilii jii ! ii lf n imii jít jiriŇi íin už mu žiliiii iwlii i-si j Ziilnvv vuly xlrluiiii" "Til llrMIlíš llll'lj lililinlil ji' yiilniil !" " Vlíi'11 íkíl sliil'ii-ll il'rlini!ii 1 1 ři" fliíiliipii "Tu iicmhíš ! " "A Iiíh- livili lil llHi Inilfiii " IivíiIíh vHfi-liiiii rnliijii " A rn iuliiiii ?" i'ilnli i' nu jfiliiiiii Ti'if i t t"V hillll i' MC llfilí- vii KmihtiiIiIíi niiň nli' inkiiiii íi' jťlld llill VII "I'i llillilll?" Iijill kf vit I zíiiiivhIi-ih' iiIi- lnifil roIiud! : " 1'nk h ti vi'inii i i fiu ! " "Tu fiíNiníš J líidvlml" !" "A friV-r" Zvánl)i ziriii'iii'ili av "1'ťoli — ! Wmu mi llíiliíiili-jc Klidilo JhcIii llill" Vyvalil o"i "Tuk!" rlilM kc lnn'vali uď dyl iIiiIhniIí Tmiila lloloiidkri "Tfily kí In vi-ziiii!" ři-kl jak kilyž inlť-liijc iiiíIhhI A sninl iuí kdydy clilřl lladiuli-jc zniiiiirknc takliď ~- j'iliiíiii ii-Hti'in ! Kiiucilililfi hi icmálii uď ne na TihhIiixi Olid'11 si- Pnu Oskar pint KliiiH'1'iiíki'in pusílal jí liudi i'kv ilvřina iIIhiiIin' mi pinty ve zlu fi' rukavici "Mám mu tam hodit slolilirr kil lili Hliiiicrník?" zcitii) se Tnu i la a Miilial u hlnrvnj zrezavr-ď-iu závaží Hyl h'chvi'iIi'i'Ii ' npo vňlivcť nic jiuclio nczasliMií "To licsmÍH ! ' ' nilpnvřflřlu l'W iiicralila a tcitlokrMlc veselý ú hinív paliíl už ilocila Tondovi "lVíMf" "Vroto -- jednají lam o niiié tuňím to!" ziiMeptula ilfiverné "Tak!" úžííHcm otevřel ústa nic vyKvfileiií záhady m nedočkal Ksiiieradlu neeliala (dířda utekla zmizela pod plaelitou ve voze Principál klel Hedélí tam se Marvm Adrahauieru na lavicí prá vé v 'lii''iri žáru poledního sliiii pe Adrahnm patrni kí lidová I hřál e Kpokojerié jakomilamaiiilr ná liinír'ktt íilr principáloví vy Hýelialo v íirdli — "1'iisťtiř mtií"! Myslíte }i ne tu zalknu žízní!" chraptivé za tm M Adrahnrn n usrriřvem podával mu ruku "Tedy ujednáno í" : l!il kele hi'Mllrr ! " H iln il li i lli' I Hild IihVHI lil [ ni' i"l l 1 kleté 1 1 1 í V ť pil Xl Uď! yiln ll 1'IH'f ii 'lil 'llll se " 1 1 ii 1 1 N il 'líeliii spiiďrlinil seii'l tlil ll Hěkiell II V plljéeliy rh hlIlVIl I S ti lu všichni nvnici jiik si- rá nu sjí li a iď rojnii ni liiipu l e v hrnuli na prvníelt mí t '! seděli už lavice piu nimi praskaly a pďcliový tácek lirinei Ziié l!siiicnilil'' iicddiln jako kavalíři házeli po dvacetníku l'n doku slaiéinii lloloíidkovi seděla liiiidnika Nováková vyláhlá ca mcrialá Neheká A védcla o lotu zdá se e je neď'ká !h''ila in" i néjíik ncvolnu jí dylo jako dy viiekrii se nu id dívali I mydili Ta je oíklivá! Stisk a kulena ramena skrčila n iť vé léla kam ruce dát celá zardémí livla SI íirf Jlolondi k žcrlnval : "No fiodíváme kc Machorko en umějí 'ihle koiiieiliaiili podíváme KC -Když jsme zaplatili pálíváme e!" A rukama fi tleskal na ko lena 1'í'cdslavciiv' Václavík dal kí píi tés vlaslní žídle pěkně fmliuv l(V píiícl n edoii rodinou kle ni věděla že liilde pantáta lakc ''lěinkoval při ilnciiíiii představě ní a dyla na lo hrdá lroiuí syn kove a dcerky hádali se zdali lla uvdal tatínka vyzvedne jednou úkon - - ale kdež pak jednou ru kmií tatínka! A i mik" sldfžrli-x na inolnilnou pnKlavu odccnílio tarnsty í someilé kdnž puk jeiluuii rukou! Václavík rozin en v kíesle Kcdevědomé usmíval se -- kdež pak jednou rukou! MarkiiNoví voli už Kláli připra veni na návKÍ dílí k dlouliiní ro hy dohře nakrmeni ady měli kí lu a na ocasy jim ěeedírt přivá 'al éervcnc pentličky Váhy a j rnzpnrky Jo zemí m rachoteui vte j 'lí zi Kedoii Odeeciislvo hlučelo povykova !o Koficěfié Ksinerahla odeíla j kolem do kola plechový talířek jiaplnil se iiíknlikrál vretiovnfě í „I I „ ! ít uiin' ni ii (ni ni in imf ji'-iiin i do kajisáe který měla po doku ťředstavení začínalo tak jako i vždycky Jlndaděj paááeo přisel uvítán eelilmii MVHI C jll 'i pepěl k I" i' i hid ji II lilk ijll plihl'IUl! ! i dn i ni v lellln "A InIndii je tmu lid Iickdo V ndiieliol V ll e n i I ' á iií je duli' námi In 1 " l'l ili'iml s piilě-i liílli dl' ni si lni lliiiiv dala ' IImiIi ťlila 'ík!" liivslil v' ťniiMinklI In mydlinu zaslm-dl pnOiid IiI-m -"ikiln jiný In neřekl neli 1 1-M Ulil lialilcdátl ihiilll eníii prnkďlý ! lile jeli se UMilál II promluvil! "1'lčné iilieci'ns vo páni a dámy ' iniii'Vadž molidi dy se říci že á váží jmui Caleíiiá vím že dělá vují In někdy lalcíuí Iďrk iiďsn vé -'im joeiii l!ovi'liu líeik uďmi rili-šnéhu inél prnln pnprosil Jícní váženého puia slam tu nly !iidn vř Kvnjí válmii kiMÍl kíIii iiíi 'chn nepřeinožíteliiélio Hany dala Závaží kc dá falioviif aď 'lovutuý a velevážený pan Mírmda JulAo val se nedá ! " "To si také myslím '" povídal dnrnsia Václavík zvedaje ic o icliotlie VkccIiiio Utichlo odečetl -Ivo aé důkladně znalo panu sla rautu přeci' H iiddivein tiiiři se m itívalo Té slavnostní chvilky použil I riiicipál k inaléiiiii pic vápení "Dovolují m oznámil váciM-inii liiidlíku " odlaKoval "že první litciKlaveiií je o konce a nastává pře IhlftVení dl lilie ke klerémiiž II elivř ft 1'rosím ahy kdo etice viděli úžasné idlácké výkony na šelio Haiivdala jaké v království českém ještě) viděny nelily znova í znplalil laskavé svoje místu Haiicrahln vezmi talíř a ly Hadu dějí zahraj!" Ozval se hlahol od !iarii alelladadéj už točil klikou a Ksineralda n iiejrozkimiiéjsíin ťt tiiřvcm vydírala v ručkách pro clmé zvedajíc plechový talířek íírznící hazardně znova házeli de -cl niky a (Mm ilomácí lidé Jiudo Vlili nikdo neodešel jenom i rol ná mládež pedíhala splaíené od jednotili konce na druhý jako vrahcí ady Ke vithinila talířku žlatífii I lany tmi opravdu zvedl jednou rukou slovutného pana liroslii ovíein ne příliš vysoko nroluže fiati slarosla neudržel rov míváhu a uvalil se Ale Káni hned jirotilřiKÍI že je docela Kpokojen jioklcpal Jíanydalovi milostivé joi I '!! ! dl-dlllě e'liti' l'tlkill "ťHllHl li e iiíkd jn dH i ii % t 1 4 h' Hiilijl iUt l-ifi ti dii V limit I ili'iií in tlil tnlit41 ni tieu'id l i lnm kttďvivi i 'ki lc f'kljd m I i i V Si lu )n i i(ln- itiťl ili tiii íi ll ' !' dl lívdi i li e utiiisll silu ť piidln $ i ! rn To dn jmjl ihh do lni illtdé' Vihlll M ( II 11 lil } Til k I lllHH lliilnlllil k "V i'i jie!" Moci i klidu a lořviWné In nkl "A M itilldotkn iiidlií mi kiidát " Svďkl kiilnit Imdil jej Ikildntei' Nnviiknvé li:1 klíll i land & Gallle Go riuíitw & iuk nrAmr c ti i „ i i n i ml i i Miili-m ltim % ♦ ll A ii !► tul} i li 1 1 „ I t ( tl k ii ll'w InMIitl ( i ií liti! 1 I I ' M 1 V lli ll 1 i li Inlilw lín (ilil i 'l" '' I 1 l I f r MATTil' A It rn l' H nillindíl í Volil lllléji I nd III 1'ndkit ulitd ( íciin tt il t Ml kl liddví lifilIV píidfnul flíki'll j pl ki iiiimi dat n tii ii M i l pexm m In likVapetiv lil l liiki lll tlil K til 1 po Mpauéhn plikcllt it tm Jiipiiln dn iili ntnli udě l'"li llmv „7id'k e ti knpvlv knťiskými " Tudy jsem!' eiinl Im rn iaíen ciipisi-m a i I as odjevil se na všetd ivá '' MÍHl 1 íli ještě MliilVV O l'i'h IlUllí í elej lili špičky s(l nlii mimi i-niii e iiiíitini pě 1 1 I i na Lvici' c vkiikt Sil ilpll ičmi ii i pr-Mii ii mu !ik 'll '' hM' dn Iliuvliiih'! chyť hn' liimiclllllil pnll ili du liii ' " iiMiln ' ii i i' ďinii Tn wlnkl niisir fdiliilllieli lieifllčl 11 VŠ k llilcll 1 loi i dvéll llskoéil V ! Ii'mh en VKimdim hiiíln "('hvl !'!" klíčil I lan vlnil nhlédl si iu lila c ii-inál se pokynul ď linlltice hlavou ťiieílil teplil u rdee jako dy nová sila napínala mu kviiIv A chytili se Pinek im ihiIiii um avííil Mouřenín hlučel jako mcilvčil sápaje se černými drápy soupeři (ni liťdď Vi'ual ani ji' den mi druhý pravidel zápinui jim jeiliunli fiiiilmílllioil dylo kilu I nim fířcntuže o zem jim prášil 1 Ohccetislvo VyslupnVIllo na lavice i očima vytřcíténýina' Mistr Ho- 'oiihck křičel : "Chyl' ho!" Tonda iki!! Někde ii nl se i iin Mu a nii-iiii I InlniidkiiV í !" Ilď nenalezl nvě ny 1'iíaiciu nněiiiidi vmi Iiiií Sám piincipil píckvaicii zav ťá vni al nu idlí zaiiiiival riikiimn nčkn likrále na prádun otevřel ústa a kniiečiié vykřikl "lladaději za hraj! a ly Ivmei-Mhlo jdi vydírat uma!" ťak seskočil ady nvílal nového zápasníka lladaděj u tivč álocd klikou Idišíiiclii Ni kdo i nevšiml že vítěz Hany dal skrčil se a učinil pohyd jako dy chlěl utéci jene nohy mu vy pověděly sluhii Ituee Kpusl il ja ko dez vlády sklopil hlavu za' dlcdl nedylu viděl pni t líéidďui a nmlvKcIo nlicccinivn jak tnu za dlišiln rdee I'rincifiál poklonil ii mistrii Idilnudknvl "Tťdy vy Kfatečuý muži elicete poiUtolipíti nerovný ápai h llauydalcm nejvélšítu k! llaiiydal odra útok ziudivlil lákem království ěeskěhoí Uoz ohéiaa riikauiu pravici ěcrtioclio my slete kí lo nedol' Hanylml zvedl vu mni loklein a v Ima o!aiuikii jednou rukou kIoviiIiičIio pana ii přehodil jej přen rameno den ístaroslu Václavíka přetáhl Mar- i' núlilu iihrouini' tělo nohy kc za l lepaly M' výšce a lichdák padl o několik kroků dále na tvrdou "irinfJ Vl t r 'mnichem a potleskem Motal kc i mxwm a všehno odecetiKt vo „a 'ir5'Í! klopýtal lak nemotorné -jako!--ÍN wJÍ-lo Chlapík dyl ten- zen dyla velika van yMla M? UnytH i MarkiiKovy voly vezu! délejt co HnJ a wMt) U„imM přetáhl voly za pé Kel! Opřel na koleim a inř minilinír niiirni i v r n- iiiiiai-i i i i i ' I Moukl m jedy — Kiipuiciiie to oo Vlis „% i"í i i Kliku ciitsky i 't 1 4j 1 1 ti lít 'i liMI I fiuiii triii I ' " eiriUf" 1'rinripál už nepOKloiichal pře liěhl návei a zapadl v hospodě je notu w za ním zaprášilo Pari Oskar naklonil Ke k oleí povídali KÍ něco dyli jak Ke zdá lo upokojení Wžlí kc vzdálili mladý Jáu odeiíid vozy a nazvedl plachtu za kterou tušil Kmeral dn V toni kux rezavého ždcza Kďtélo odněkud dopadlo vedle né )io na zem ž to zadunělo "Fí! jak jwin Ke lekl!" povídal Hanydal "ruyIÍI jwt že vám I V I i 11 e oví k kc mnzr zalknout haha" "Hahahaha!" Izvéiifi znělo koleni ! A Jladadéjovi zalévaly m ti- J chým idíéem oéí zoufalým plá- écm Jiál se jcizvednout ady ne víilél maminku Seděla taky tam křičet:!"' noluima o kul chytil važmté a i'lilap!j"ř'l""ilí jí'" io'kolív éeledíti voly daha j-ik o líčeni mrKkttl li vw'1'ko oheeenstvo křikem je jiodízejo Pak přišlo to hlavní zápaty! "Kdo z piidlika jakéhokoliv řemesla zkuniti chce kvč štéstí mehť předstoupí a v KOudnj k dá zde tímto proslaveným mužem v první řadě vedle pana Adrada illanydaletn který Klovutnctio pa iiiii Sejijala ruce modlila m a na slarostu jednou rukou zvedl u 'Izy ť kly jí po tvářích kanuly do klína "Synáčku uhohý! Kyuáéku udohý!" šeplala a zajíkala k ř í každém poličku klerý príoeí'ál namířil na lladadéjovu Idivii železo pf"rí hlavu — a škoda i"''''" f"M'-to ulekl jsi z domova ' ne vílézí!"# Aíaikusovy vořy přetáhl!" olda iival vzletnými Klový principál iáiii tiž nadšen Kvým Hauydad řii "Heiítka relá ' v hrstí oká zal Ktaaékaftý' fmdřek - "fďííiad Kltířiťétiíku! odpiiKfti mladý fintu- já m tady froehti cvičím!" a zase néjaké xtaré závaží vyleté) ď výšky Pan Oskar rychle Máhl Kluneéník rozdéhl k za Oteem AdraliauM-m Tonda w podíval i HadadéjovK í-fcšfé m tam maz lil Maminkou!) "Hlupák! mví í mu hlídám nevitu!" zaliuéi Káyi prítcípál vriiíl % ho fcpody byl zarudlý zudy ukřípal oéím 1Iýkal eon s whn vřelo "Až biťU et-t po pMWamií — " tuiuun-hhdtrin prohodil k Ton dovi "wf-Annň plaeMy! ru utiúíV' "'xfthitm fdaehty 1" nžai J opííl ííanyhal- "Atup 7a " ternu pdfhty Jl pro tolJetn Kynáékii" Mladý pan 1'erkim rovnal kí ►kličko entem kritika který1 pí ši' do Květových žurnálů tvátř tieúproxiié přísného Koudec iif tiKmíl ani jedinkrát a dlouhý mi prMy zakrýval otevřena íísta 'Au to starý Adraham Kmál ť" lou chutí k tlfxkal Iíval w u darmo Ksimralda nepřišla k é mu vydírat — pr'ť f mu víelj no tak lídílo A hlavní ta mali čká princezna — jk jezdila m krotkém íemíku který polfa}o val mnoho lWe nžlí w dtal A klu-u jikíkxlfl ifom' jak V hounko chodila a taněda po pro vaz (íentokfíle napjatém na vét víi h dvou vyvkýeh topdň) v Ticho — nikdo w tiehláHÍI Ha ny dal zatím otíral zapocené éclo Principál pofřl hlavou "řk! nikdo!" "Ccpelák ! iVpelák:" Vlo m v tma Mlynářský channík jeiž doiedne nž kc dyl přililnot k zá pasit icf ztratil oilvahit Htál nt- M oheeOiKtVcm' př''ítlpOVl V fý- lu ¥ ikradal n vida že víjehní mh e dívají okazují všVeek fox vetiý kréiMdvo odřítil a n tekl Nékolík mladíkfj a křikem pustilo ač -i iiím iby jej přived li 'fMy lionílí jej po nívtí ale nedoht)il -~ otekl do řliadlpy H atitttyklťtovHÍ e tam "Kdo má odvahu zkusit íin d šléstíf Hf přcdítOtípí!" Má in až to zadunělo a kmli za ( Imslilv zaúpěl hnlc lí Ale odecenstvo propiikln v zuti i ť jásot a pni li It se rozléhal až im koslcluí véži splašené zvedli kc išícluii holudi a ziikrouill nade í Principál poskočil nidosil na jedlic noze ii nachýliv se k černo chnvi klerý h namáháním VKtával 'lielieehtal n jízlivět "Tinl' lo náš! fiká val jiciu li vždy ck že II nic licHlnjíš Mám lenšíhn Ha iiydíila nežli tyn dartnožmule !" Moiiřetiíit hliýld se jcimm pjn 'ivříj lurreký fes znŇláiuulý dn písku a kulhaje Kkrěeu liďda! '{lidy hV odešel ale ještě zudy 'askřípal zaškledíl kc žadlýKlui1 iičiuia a zahučel! "Však jií hf po mslíiii! já M' poiustíiii !" 'i!-o to títk lýhrúžné že principál kc tro chu zarazil - znal mmtřcnína! dy l všeho Ki'linpen ('cruý ďálml! Pohodil konečné hlavím iicmřl !e'T Mnyslu pro nic jiného nežli jali nejlépe využil koval Hanilm IíVi velikého iVpcchit Nikdo si tu všiml že nahoře u lo Ida za iikmnžík zmizela jda ihlová honda na malovaných ty éíclt ko zlatými půlměsíčky ' vý mouřenín jí rozhoříl uznávaje že U nadodro ztratil pádu a lio díl vše na trakať a někam ztratil e jjše a tmze stopy Nadšené o dec"iitvo věnovalo KVoji pozor nosí Jenom vítězi A vítěz Hany dal stál rozpačité se itKiiívaje trochu rozechvéu N'e vé lél co dělat Híval se dokola znal skórem všechny ty lidí kteří kolem křičeli a tleskali za pomněl že oni do nepoznávají po fiévn-lž hyl omalováu v odlíéejí a led všechny barvy červená Min ka in tvářích sazena oliočí u Ve vláčeli pnďni w mu rozmaaly až přen hradu n po krk Přátel My hlavou kýval známým i Har dorec í tatínkovi který tleskal div dlané si ticrozlřcpil Principál zatím vyskočil na '] dlí znamením požádal o ticho "Ctěné obecenstvo a vážené pud líkum!" volal mávaje rukama "Vídélí jste! jediný je JJaiiytoil! 4 celé Kvropé jediný! vyzvdl jednotí rukou pana slarosln Vác lavíka přetáhl Markusovy voly přeoioh) mouřenína pohana mo hamedinkého! láva mu! tlVtrltt sláva! Habadéjí zfihraj a ty K meruldo vezmi talíř vybírej!" Trochu zarepUlj u a tam tteupo kojené nadíenf dívácj ! prínej pál %hvno1tf ]oVrnl'tisn "Vy zývám bJ'b'j kd ihca zkusit tvoji sílu popt é ! po druh! po řetí! Kdekoliv cítí odvahu af vytonpí!" 'fíclio Jenom rAfaefjtld nh 1 km-ov)' Voly ir pře "la vím la jmuh Inloiidck íeyuík A zkusíme to!" přerušil principála náš mislr a podal mu ruku "Au ! ii všech !" zaječel priu eípál skákaje "Pusťte! vždyť mí ri'mačkále pr-lv ! nu! Mále vv i ' ' medvědí (tápu !" a Iřepal pohiuož llěitiui llikoii "Tedy chcete to kusí) opravdu? Huny dále drž se! Hany hale nedej m- !" Mistr Holoulick se rozkročil "Zkusíme to!" ťž docela připra ven ItltilllC OeelH val lllOK AU' llaiivdal slál tichy huč ruce spii Klétiy hlavu v ramcimu a piiuihu oval oči "Nu lak ! jen do lo ho!" vlídné jej pohíel mísir ne dočkal K však " Nechci1 m ti mládenče' íačtiii ledy sám!'' A ihylíl Hany dala za odé ranícím o zatřásl jím Hany dal se rozliýval jaku dřevěný panák - rukou ne zvedl ani pokiiut ndraíiy icitcil jenom oči docela zavřel Starý Holoulick jej roztočil jako vře lénko ---div llanyhal nepadl Pak jej icchiil "Fí!" odplivl "To dlelo je nějaký silák! tohle! chý lím jej zu rameno a jen se prohne jako pápérka Takového nám tu okazují!" Křičel podrážděn aby celé odecenstlO slyšelo "lístř dyli lim černochem mohutné dándiým smluveni !" ř(ev ncKpokojenoKli a zklamání ojí v ni kc dokola "ítšídílí nás! pe níze vyhráli za tohle! faleš je to! V ozývalo kc na všech k! ranách klu cí ječeli pískali a všichni inéli sto chutí vrhnout se nu komedianty rozbít jím vozy a vyhnat je ze vsí pro lu jejich faleš! Sám starostu Václavík povídal své žeué vrtě hlavou "Sn mou duší stará my- lim že by mne teti chlap jednou rukou podruhé nezvedl!" Tah se najednou ztratila dúvéra v nejde možítelného Hanyhala Principál žad chytal se za Ida Vu "Hanybale co děláš! Ilany dale! Tííc kulí li trranátft chyl ho přece!" Ksmcralda mrhala všeho iří skočila jako bádé hezounké hádé (iřítíkla sc k llanyhaloví pohla dila jej po tvářích Zlálo e jí že potřebuje trochu (lovzduzenf — "Nedej se zadandíl í" á'ptala mu "Snad se bojí4? vzpamatuj se do Maneí budíčku! jenom chyf toho ►tarého pantátu a smakní bo vždyf já to vím že to doveďí!" Mistr Holoubek jeíié kfiécl po vytahuje ipdky které mu d ly a řemen spínaje tro'bu byl ní nadutý vitézsívUí "Tu j" nijaký ínybal! Btmšák z clí f lo! Jak (eu si rnfit opovhítl on mne (i 'íWVi Holoubka? Kdyby tady byl taříj Tond — klok! tc mne vécra chytil a lí zeď e mnou neprorazil — Muk in rdát mi 1 idi mii pu miuV lil" Jej vytnd pleci' jnkn tlilikil Vylindd lni dl lil a pro kl I i- ni lni ili ) ivlM im Hulena ' r'le tii miie In -ilmnsil kluk tn' -l illia !" Od Urh J-ilnl láll l InMf llidllliil Inhď vypraioiil kliib tlili l-nllii pnlkill fnltii'ell n pfi ee s tileny ini pirliou že tní llkil ho šv lín " Muj Tntlidl Miň mIii in liilnli! Aď teiidle pil nik liiidď llniiydiil lálil iiui tlejeiliii' pipěrkn je In' li' Pudí ll Jď se jak jím n yelil il'-kl'll ! ' lm!" kííéidi luidlikuiii fcliíeí V pt vé Hule zvedali pěslé 'A mv I" I iiliijeinc všeeliliu! ly proklaté irii-llýliy plné je pn I e clliiell VnÍ! líndíjellic In!" " Halil dále drž se ! I In-Oan liudiěku'" šeplala l''siiieralda "Kulik dildi š liillueek jctiniii chlíl !"' "ledna! dvě! Iri!" povídal liislr Hnlmilick a chýlil Knllpcie a ramena "Takhle jim mrsk nu!" ďnži' llanyhal e ani ne hnul laku dy mislr llolniidck na iibný dalvan sáhl na Kin hra iialé li rdě skály která pevně tr čela v zcini l'ž neměl zavřené oči zuřil é jimi blýskal a zaťal zudy "A já té !" mistr llnlouln-k s vélSím napěl íni síly opakoval po kun - marné Hany dal se nehý dá jako kámen slojí n vzdoruj" Hiiliic každému útoku "dá té !" drnčí mistr a protivníku vší mocí chytá v pitsit a zvedá pře svědčen že lehounko jej překotí do pídiu aď nestačila na to jeho Vícchna síla llanyhal nedal m ml země utrhnout jako při rosilý na inísiě slojí a Mojí Sám leď zvedal mi Ira lloloudka ani mislr nedal kc utrhnout slál pevně nu mk ručených nohou? O ha zardéni zalil! polem oddychu jí tváří v Iváf prsa na prsou a paž" oplétají jeden koleni druhé ho čekajíce na okamžik kdy snu peř zemdlí Sláli lak dusili ie vzájemné zvedali se (lim Mejné vehd Iiindilloýeli hllldí širokých ramenou Hivácí se zalajciiýin declieiu -ledovali iirpulný zápas A led' llanybal vyzvedl mistra lloloud 'ď podařilo ir mu odtrhnout jej ml země iiadliodit zdálo kc že ko neční' zápm je rozhodnul — V 'otii odlepily kc llanyhaloví faleš né vinny pod nosem bezděky nči lil pohyd ady je zachytil "Tomto!" vykřikl mislr Ho loulick přidušeně vykřikl pro lože 'svíraly jej Hanydalovy pa že "Tondo to jsi — ty?" Iliinydal spuslil ruce hlavu sklopil -- jako když jej čaroděj iiým slovem odzbrojí a síly zdáví — zhledl M zachvěl Ke Mistr Ho loubek nejprve oddychl sprošlén hrozného odjeli Zhluboka oddy choval otevřenými ústy až um v hrdle hvízdalo a oéí vystupovaly I dulkfi ale po tvářích kc mu pn matičku do široka rozlil veselý ú smév "Tok ty! tos ty Tondo!" opakoval a rozchechtal kc Odrá cen k obecenstvu hodně hlasilé zvolal "Jářku (oble není žádný llanyhal! tohle je múj Tonda! Tonda Holoubek! má sílu po mně llanydala bych dávno položil na zem! Což pak Hany ba In! vidě li byste!" n umal kc upřímné tak až mu kIzv padaly z očí a rukama I lekal si nu kolen i Polom se odtál íl v!' k Trnulo ví pohru zíl tnu prstemj "Ty Tondo! ty! Vida kde jseut té nalezl! íííkalí mí že jsi kc šel utopil ad já ji hnul! Hnát policajt v noci pří béhl Že už (é tahají z lade pod mlýnem povídal jsem mu že ne j-í hlupák aby nechal se hákem tahat Já'védé že Ke neutopíš kluku mjlíonskýí n dobře jsi udé lal že j í se neutopil naé pak si vodou kazit žaludek A teif pojf! Zapijeme to Nu co se ákaredíš jako by li bylo do pláčej Pojď!" Mistr Holoubek podal Tondovi pravící bylo v lom odpuštění odvolání kletby do Iřetího a étir tého kolena Tonda vzal mool nou trvdou ruku stiskl jí a polí díl Opravdu cUJo Ne mii pla kat lak néjak z veliké radostí plakat ' ' ílVkraéovínl)