ČÁST REDAKČNÍ
EDITORIAL SECTION
POKROK
DNE 29 LEDNA 1919
V oznamováni vť sledek platí
Zkoste "POKRÓK'neJdřível
In Advertisment ResultsCoout
Try "POKROK" Firt
OPRAVA BALKÁNU
JKDNOf z otázek jejíž řešení
připadne mírovému kongresu
bude lípiavil Balkánu Řešení é-
to olázky nebude snadné ježto
iiiii to hýli řešení trvalé které
znemožnilo by n by Balkán v bu
doucnosti byl tukovým "sudem
prachu" jakým byl v niinulosfi
Myly to imperinlistické tužby leu-
loňských mocností no Balkáně
které zavinily světovou válku je
jí následky hnilou pociťovali ce
lé generace
O otázce Málkami tu noval ber
línský kongres svolaný po vítěz
ství Rusů t in 1 1 Turky Tento kon
gres ovládaný Bismarckem roz
hodl otázku Balkánu bez ohledu
na práni národů končiny tyto nbý
vajíeíeh Bismarek měl přede-
vším na paměli zájmy němeeké ří
še n poškození zájmů ruských A
tak od doby tohoto kongresu až
po vzplanutí světové války Balkán
byl nekrvavým bojištěm na kte
rém potýkala se rakouská a ruská
diplomacie
Ruská diplomacie pohlížela tou
žebnými zraky k Cařihradu na
klerý Kusko od nepaměti činilo si
naděje kdežto Rakousko snažilo
se posunout i svůj vliv až k Soluni
kteréžto mestn vybledlo si za ter
minal své velké říše y budoucno
sti Před zahájením světové vál
ky došlo mezi Francií Anglií a
Ruskem k dohodě dle klcré Caři
hrad byl přiřčen Rusům Ale pád
carského režimu znamenal zfro
ven zrušení tohoto dorozumění
Není o toni pochybnosti že An
glie h Francie dodržely by byly
s új závazek kdyby na troskách
carského režimu byla vzrostla no
vá vláda jež by trvala na svém
nároku ale nový ruský režim po
važoval tu věc za cíl iinperialisti
v cký a zřekbse nároků ia otevřený
přístav dobrovolně
O osudu Cařihradu rozhodnuto
bude ve Versaillích a všechny
známky nasvědčují tomu že krás
né toto -město nad Mosporem a ú
ýiny Dardanclské budou zmeziná
roduěny a budou pod správou me
zimlrmlnf komise "liecko by sice
rádo město loto získali a obnovilo
lak slávu Myzaneie ale uznáme
nabr již marnost lakových tužeb a
nepojalo ani Jelito požadavek do
svého pamětního spisu v kterém
mírové konferenci oznamuje svo
je maximální nároky
O těchto požadavcích Uccka roz
hodovati bude mírová konference
velice opatrně Rekové žádají
aby přiřčen byl jim severní Epi
rus a Thracie Kpirus má asi
200000 obyvatel z nichž 1L0000
je Reků a zbytek tvoří Albánci
Thracie dle prohlášení řeckého
paniěstního spisu' je řeckého cha
rakteru což prý bylo připuštěno
i samotným Bulharskem Kdyby
Thracie píiřčena byla Řecku Bul
harsko bylo by odříznuto od mo
ře Kgejského a o ovšem zanecha
lo by otevřenou ránu v Bulharsku
' a nepřispělo valně k přátelskému
spohržití balkánských národů
Krom toho dlužno míti na pa
měti že íiecko je malý stát s ma
lým počtem obyvatel a malými
příjmy Řecko bylo by nuceno
obhajovati nové toto území proti
Mulliarúm kteří nikdy nespřátelili
by se s myšlenkou že nemají míti
přístupu k Kgcjskému moři kte
rý získali po první balkánské vál
ce Nelze ííci jak v této záležito
sti bude rozhodnuto mírovou kon
ferencí jež jisté bude uvHŽovati o
věci velmi opatrně Větší naděje
má Řecko na získání ostrovů v nio
' i Kgcjském neboť všichni spojen
ci až na Kalii přiznávají že ná
rok Reeka na tyto ostrovy je
sj ravedlivý
Řešení otázky Thracie bude tvr
dým oříškem neboť Rekové km:
ď mýšlejí že provincie tato ne
může jim býti odepřena kdyžté
vzdali se již nároků na Cařihrad
kde bydlí velké množství Reků
Dalším tvrdým oříškem bude
Albánie Albánie těšila se po bal
kánské válce samostatnosti 'mV
bylo shledáno že Albánci nejsou
s to spravovali se sami Albánci
kletí obývají pobřeží Adriatiku
od f-Vrní Jlory k Epiru rozděle
ni jsou na tři skupiny: moháme
dány římské katolíky a řecké ka
tolíky ííírnští katolíci na severu
b!i vždy ochotným nástrojem
Kakouska mohamedáni ve střední
částí přáli Turecku a řečtí katolí
ci rozděleni byli ve svých sympa
thiích na Reeko a Itálii Mezí
Srbskem a Řeckem došlo k doho-
Obrněný vlak československý na Sibiři
i 8: 4 ' U— -rn—io-U- -lil il'':í Hr5''
ťj tt h£P?4etTrM{teí lpi
-leden z četných obrněných vlaků československého vojska na Sibiři připravený k odjezdu na
frontu lako Žižka slavné paměti se svou proslulou vozovou hradbou tak českoslovenští vojáci se svý
mi obrněnými vlaky konají pravé divy v bojích
dě o rozdělení Albánie ale nová
Jugoslávie jež povstane na tro
skách bývalého Rakouska n tvo
řena bude z čásli původními srb
skými zeměmi má nyní malý zá
jem o osud Albánie ježto získala
přístup k moři dále na severu
Itálie touží po lom aby celá Al
bánie byla sorganisována na její
protektorát V tom ohledu moh
la by docílili-splnění svých tužeb
kdyby nežádala také severního E
piru na který činí si naděje Ře
cko Ve Vfiloně Itálie chce zřídili
silnou námořní základnu jakýsi
druh ailrialiekébo Gibraltaru —
( hec aby hranice Řecka posunuty
byly co nejdále od této námořní
základny a to je příčinou proč žá
dá aby Reeko vzdalo se nároků
na-Kpirus
Problém Adriatiku a Egejskébo
moře je jedním z ucjvážnějšíeh
který má býti řešen ve Versail
líeii Toliko polské komplikace
dají se srovnali s těmito obtížemi
Itálie touží uspokojiti svoje impc
rialislické choutky na úkor Jugo
slávie iř Řecka Je ale možné že
dojde v tělo věci ku kompromisu
kl-rý uspokojí obě strany Jed
na část italských státníku je roz
hodne pro zmírnění nároků n ty
to' rozpory uwA Italy samotnými
byly příčinou nedávné kabinet ní
krise ' i
Nároky Itálie na Rjcku Kotor
podřeži Dalmácie a 1'ipirus vyvo
lány byly tužbou aby Italové by-
í svrchovanými pán v v Adriati
ku a neměli tu nyní ani v budou
cnosti žádného soupeře Ale kdy
by bylo vyhověno přáním ital
ských imperialistů Jihoslované a
Rekové nepovažovali by takové
rozhodnutí za konečné' rozřešení
Nebezpečí nové války bylo by na
severu a jihu l?alkánu a Bulhaři
získali' by tak příležitost aby za
hájili nové intriky Zn nedlouho
stará bolest by se opěl provalila
Itálie musí se vzdáli svých im
perialistických tužeb v Adriatiku
chce-li míti přátelské sousedy n
chc-li aby pokoj a mír zavládl
tam kde několik válek rychle za
sebou jdoucích zanechalo tak hlu
boké jizvy Kompromis je v zá
jmu Itálie samotné Americké
synipalhie jsou zřejmě na straně
Jihoslovanů a Reků a to u Itálie
musí padat i na váhu ježto bude
v budoucnosti potřebovali 'finan
ční pomoci kterou poskytnout i
bude moci jí toliko Amerika
(Mazka Macedonie mohla ještě
před rokem býti tvrdýbi oříškem
ale není nyní kdy ukázalo se jak
Bulhaři v ní řádili a jak chovali
se k domácímu obyvatelstvu Ne-získají-li
Reeko a Jugoslávie celé
toto sporné území získají jWtř
větší jeho části a Bulhaři musí se
spokojili s takovým rozhodnutím
už zvláště z toho důvodu že jejich
nároky nejsou o nic více oprávně
né než nároky Jihoslovanů a Re
kri A stejně také musí se spoko
jili s takovou úpravou rumunsko
bnlharskýcli hranic jakou mírová
konference stanoví neboť nepoěí
nali si i nic lidšlěj v Dobrudži
DOLEJŠÍ CAST
CALIFORNIE
SROJKNK Státy měly by napra
vili omyl kterého se dopustili
tvůrci smlouvy x Mexikem v roce
1 848 a získat! dolejší část Cali
fornie dle prohlášení senátora
Ashursta z Arizony který v tom
smyslu podal resolucí v senátě
Také zákonodárná státu Califor
tiie přijala spolehnou resolucí v
které žádá kongres aby přiměl
(residenta Wilsona k zahájení vy
jednávání si Mexikem za účelem
zakoupení tohoto území spolu s
Corotiado ostrovy a čásliui mexi
ckého státu Sonora
Americká vlajka vlála nad Dol
ní Califoruií po dvakráte v minu
lýclť dobách 1'zeiní loto tvořilo
část severního Mexika která do
byla byla americkým vojskem v
roce 1847 Američtí míroví dele
gáti kteří projednávali mírovou
smlouvu v ínadaloiipe Ilidalgo
prohlédli mapu a přišli k náhle
du že Dolní Caliťornie proniká
příliš daleko na jih 1'zeiní toto
bylo málo prozkoumáno y té do
bě a bylo všeobecně považováno
za pouhou pustinu A tak přes
odpor amerického okkupaěního
vojska poloostrov tento vrácen
byl Mexiku
William Wnlker voják a do
brodruh podrobil si toto území se
sborem Američanů v roce 1S1!{
Jeho malá a odvážná armáda do-
oroiiruliu zaplavila provincii a
zřídila lu neod vision vládu Wal
ker nabídl svoji kořist Spojeným
Státům a šel tak daleko že ne
chal všude vztýčili vlajku hvězd a
pruhů YJáda ale v záležitosti té
to ničeho nevykonala a Američa
né po nějaké době byli vytlačeni
z této provincie -
Během Miiehananovy admini
strace pomýšlelo se na získání Dol
ní CaliTornie koupí a Robertu
Miicljjine-ovi americkému vyslan
ci v Mexiku bylo nařízeno aby
zahájil vyjednávání o této záleži
tosti Mexiko tehdy nejevilo vel
kou ochotu k prodeji a napolom
rozpoutavší se občanská válka u
činila konec tomuto projektu
V posledních letech ale opětně
mnoho mluvilo se o získání toho
to poloostrova hlavně pro jeho'
strategickou důležitost Každé
chvíle uvedeny byly "do oběhu po
věsti že Japonsko pokouší se zí
skali námořní základnu v Magda
leiút zálivu jednom z nejlepších
přirozených přístavů při pobřeží
1'aciriku"
V roce 19 15 bylo oznámeno že i
Japonci zmocnili se Želvího záli
vu jiného silného přirozeného pří
staviště při pobřeží Dolní Califor-j
nic To vstupu Spojených Statuj
do války zálivu tohoto používáno j
bylo jako uhelné stanice loďstvem
spojenců Mexiko nebylo s to po
stavili se proti tomuto porušení!
své neutrality
Američtí slrategisté jsou toho
náhledu že Dolní Californie po
skytuje nejotevřenější přístup ne
příteli do télo země To je příči
na proč senátor Aslnirsl pojme
noval Dolní Californii "Achylo
vou patou Spojených Slátů'"
Magdalena záliv je skvělým píí-
slavem k němuž přístup j" úzký
a chráněný horským pohořím Je
lu jenom malá vesnice klerá za
mexického panství toliko živoří
a-le za "jiné vlády mohla by se vy
vinout i v důležité město
V přítomné době Dolní Califor
nie je pod vládou jež neuznává
režim Carranzňv Femí loto by
lo neodvislým již před tím po
mnoho let Plukovník Eslcbau
Cantn získal kontrolu nad územím
v neklidných dobách jež následo
valy po úmrli presidenta Maděry
Odepřel platili daně Mexiku ane
bo poskytnout i mu jakoukoliv po
moc k potlačení povstání Když
vyskytly se nesnáze mezi Spojený
mi Státy a Mexikem v roce
('autu prohlásil že zůslaue ne
utráliiímv Při několika příleži
tostech projevil "hotu jednali o
připojení úemí k Spojeným Stá
tům Nedá se předpokládat že
nyní by se stavěl proli lakovému
kroku
('autu spravuje úzenií dobře a
rozšafným jednáním zabránil lo
mil aby tu došlo k výtržnostem
Povzbuzoval vždy zemědělství a
provedl i několik zavodnění Mě
sta La Pa a Husénada jsou ú
hlediiá a čistá Mají výborná
zdravotnická opatření a stojí vv
soko nad podobně velkými jiný
mi městy nfexickýini La Paz je
jediiímz nejstaršíeh měst na se-vero-amcrickéni
kontinentě Praví
se že založeno bylo Cortezem ane
bo některým z jeho vojenských
velitelů ještě před založením koj
lonie v Jamestownii Stříbrné do
ly nedaleko La Paz poskytovaly
Spanělům dobré výtěžky již před
rokem 1700
Je velice obtížilo naznačili přes
ně cenu Dolní Californie Před ně
kolika roky objevila se povřsf na
pobřeží že jisty americký syndi
kát je 'ochoten zaplatili za toto ú
zeiní L'ó millioníi dollarů Nebylo
ale oznámeno byla-li tato nabídka
kdykoliv "uvážena Nepochybně
ale Mexiko nyní žádalo by za to
to území mnohem více s ohledem
na jeho strategickou cenu
Dolní Californie má rozlohy íiS
ílíS čtverečních mil a je jenom
řídce osazena tak že jen asi jeden
obyvatel připadá na 'jednu čtve
reční míli Nemá téměř žádných
železnic Jenom při pobřeží je li
nic v délce asi třicíti sedmi mil
Obyvatelstvo je většinou indián
diého původu Cantu postaral se
jim o svobodné veřejné školy a
plnou náboženskou svobodu
Vyjímaje skvělých námořních
základen není loho mnoho co by
k Dolní Californii vábilo Větši
na úzenií je pustinou Někteří od
borníci soudí že nějakých 300000
akrů v severní části území mohlo
hy hýli reklamováno zavodněním
Krajina lato podobá se Imperiál
údolí které leží právě na sever od
této krajiny v Californii Také
jiné rozlohy v různých částech po
loos! rova daly by "he zúrodnili a
zvláště jislé druhy-zelenin by se
lu výborně dařily Jinak země
dělství iiebylo hy lu nikdy valné
následkem nedostatku vláhy
Jsou tu stříbrné doly a i jiné ne
rosty ale produkce nikdy nebyla
valná a má se za to že ložiska jsou
nebohatá Americký kapitál ni
čily se nezajímal o vývoj přírod
ních zdrojů této krajiny Ostatně
Dolní Californii mnoho toho ne
víme rsenvlo dvou cestovatelů
i shodovali se v náhledech o
příležitostech tohoto území Není
po ruce žádných spolehlivých zá
znimů a tak není možno stanovili
jaká cena mohla by hýli zaplace
na Slrveein Samem za území kte
ré po dvakráte mohl získali zcela
zadarmo '
OBĚTI VÁLKY
POSLEDNÍ získat elné seznamy
ztrál ve velké válce jsou nut
ně neúplné a může býti pochybo
váno zda kdykoliv celá pravda
bude známa o obětech na životech
!i zmrzačení mužů odsouzených
strávili zbytek života jako lidské
vraky a o čelných mužích kteří
ztratili se s dohledu a o nichž ni
kdy nebylo zjištěno jaký je po-
lil v i r i r
Kal Končeny osud iraty nusu
mohou byli toliko domněnkou zá
znamy lak ledabyle vedené za car
ského režimu zmizely a záznamy
jež existují jsou plny zmatku
Odhaduje se — domýšleno jest
bvlo bv více přiléhavým slovem
— ž" 1700001) Rusů bylo usmrce
no ve válce '1500000 poraněno a
počet "pohřešovaných anebo zaja
tých" by] 2:0000( úhrnný celek
7700000? Kdyby tyto číslice
byly jenom přibližně správné a
IV P'ž vydány byly za německá
vojska věrohodné ruské ztrálty
byly by větší téměř o 1700000
Můžeme se domnívati že zázna
my francouzských ztrát vedeny
byly pečlivě leč během války žád
né číslice nebyly uveřejněny a
nyní po skončení války připouště
jí se ztráty v mrtvých v počtu 1
071 '500 Jak mnoho francouzskeýh
vojáků a námořníku bylo poraně
no a jak mnoho bylo jich zajato
anebo "pohřešováno" nebylo na
značeno lak že povstává mezera v
jakékoliv fabulaci o jejíž sesta
vení učiněn byl by pokus
Rakouské seznamy ztrát jsou
taktéž neúplné a je v nich mnoho
mezer jichž Vyplnění bylo by žá
doucí k úplnosti přehledu Počet
mrtvých je udáván na 800000 o
raněných a "pohřešovaných ane
bo zajatých" není zcela žádných
zpráv Od svého vojenského shrou
ení Rakousko anebo to co bylo
před válkou Rakousko-Uherskem
nemá představy o svých ztrátách
Italské zprávy zdají se pravdi-
Arsenál ve Spandavě scéna krvavých bojů
i
m
ni PH í- ' v
vy-
I!
~r t1 in ks Afw a
f
VY
iajaMrT 75?- T"1 rW U wiiiii-i
i' W ' A
!
vr—
Pohled na zámek ve řipandavé část velkého něnVekcho arsenálu nedaleko líerlína kterého zmoc
nili se jjed éasem němečtí Spartakovci a který byl jiní vyrván po krvavé bitce Ebertovým vládním
vojskem
výnii — 40000 mrtvých 947000
raněných a 500000 "pohřešova
ných anebo zajatých" Není to si
ce seznam úřední ale sdělen byl
svělu v 'prohlášení ilalských dů
stojníků a může hýli považován
za založený na' skutečných zázna
mech Pokud ztrát Anglie Německa a
Spojených Států se týče možno
říci že jsou založeny na pravdě
nicméně ohledně Německa možno
říci že nemá nyní zájmu na tom
aby provedlo revisi a vydalo na
světlo opravený seznam svýVh
ztrát Německé ztráty v mrtvých
byly udány na 1 (100000 v rané
ných na ''UiíWIM a "pohřešova
ných anebo zajatých" počítá se
77512 celkem f055(!55 Zázna
my nepochybně byly pečlivě ve
deny ale je nebezpečí porušení
jidi v zmatku' jaký rozšíří! se v
Německu
Anglie uveřejňovala svoje ztrá
ty každého měsíce pravidelně a
práce její v tomto ohledu zdá se
býti dokonalou- Počet anglických
mrtvých udává se na 70(j7'J(i ra
něných na 20:12142 a pohřešova
ných anebo zajalých na 850145
celkem l0!KS0Í'! Bylo iiaznače-'
no že v počtu mrtvých není udán
značný počet ztrát následkem ne
hod nemocí a nevysvětlitelných
příčin
Amlerické záznamy ztrát jsfm
nejďokonalejší V počtu mrtvých
uvádějí se všichni kdož zahynuli
jakoukoliv příčinou Seznam vy
daný dne 1 ledna odborem války
udává armádní ztráty na 50111
mrtvých 12(14:15 raněných a "po
hřešovaných" 19300 vyjímaje z
toho sbory námořní (marines jež
měly 2042 mrtvé 3014 raněných
423 "pohřešované" a 54 zajaté
Ztráty v loďstvu americkém ne
jsou udány ále nebyly velké
NejposlednějšI tabnlace jedna
ze série které budou se objevova
li po řadu měsíců až do vyřčení
posledního slova udává celkový
počet mrtvých na 0396504 leč do
tohoto součtu nebyli pojati Srbo
vé Rekové Černohorci Rumuni
Bulhaři a Turci Až všechny zá
znamy bude možno shromáždili
bude
10-
111 v yv
e sniedatio ze nenuene
000000 mužů položilo svoje živo
ty ve velké válce
OBETIHADOA '
DiyOKE ZVĚRE
INDIE každoročně v seznamu o
bětí uštknutí jedovatých hadů
a divoké zvěře nachází se na místě
prvním a přes to že zdokonalena
byla obrana proti útokům těchto
škůdců počet usmrcených je kaž
dého roku poměrně stejný Indie
má asi polovinu rozlohy Spojených
Slátů ale počet obyvatelstva je
Iřikrále tak veliký Jsou tu roz
sáhlé pralesy a prérie při bažina
tých krajinách kde divoké zvěři
dob-n se daří
V roce právě minulém 23918 o
ob vIndii zemřelo následkem lí-
šlknutí jedovatých hadů Nejne-
bezpečnějším 7 těchto plazů je ko
bra neboť okamžitá smrt násle
duje po uštknutí Nejvíce obětí
vyskytuje se mezi domorodci
jichž osady jsou v blízkosti džun
glí Tito domorodci z pověrčivo-
sti neničí kobru neboť se vypra-
vije že požehnána byla Budhou
když kdysi rozložila se tak aby
opatřila stín místu na kterém 11-
bdd ku spánku
Jedovatí hadi tito navštěvují 0
bydlí a zahrady domorodců v blíz
kosti džunglí při hledání myší va
jec a kurát a domorodci neodva
žují se je znepokojovat i Angli
cké autority snažily se vyvrátili
toto pověrčivé nazírání na kobru
ale nedocílily valných výsledků
Domorodci mohli zmírnili toto ne
bezpečí již dávno kdyby těmto
plazům nedovolovali volné rozple
menění Hadi nejsou ale jediným zdro
jem nebezpečí v Indii V roce
právě minulém dle anglické sta
lisliky 1009 osob bylo usmrceno
tigrykterých v Indii je doposud
velké množství Vlci a meďvědi
zničili 2H0 lidských životů leo
pardi 330 sloni a hyeny 89 a ji
ná divoká zvířata 459
Má pravdu
Soudce: "Dle seznamu vašich
trestů byl život váí dosud asi vel
mi pohnutý"
( bža!o va ný : ' ' Naopak prosím
- většinu jsem ho proseděl"
