J
! f ŽENSKÁ HLÍDKA I
K S Pořadatalka M Buraěova V
I 3 KŤ
POKTiOK DNE 20 LEDNA 3919
Strana S
1
MARIE JAROUŠKOVA:
PASÁČEK
T
i)
í
li
1
í
f
V hor ukryl (mii tichem Ailoli
a (tvého ntiiln alf cílu
miár-ťk myMf nihrižnou
si HkA Mlícrcilu
Kmet řillíiv xc ifioiwn
mou k iiému hlavu ukláiú —
"Aj ověx mi cu ynuincnft
to tvoje tti~f nánl ? ' '
A ll pUlW ftlVMlII (l(lcVUl
Vyrvíutt k pobožnosti
M já ho takó iomoilit
chtěl k I'ú itu na 'vinout i!
"Vínk ptiiiini hochu" ili mu kmet
lii vIMnoMti ti láky
"v nio'l!itl""' Iovh hyvHjí
víuk v tví jsou jenom hlásky!"
"Ach iniiillitliičky takou'
já dkláilat iifilovpilu
n proto k Pánu postláni
radš celou abecedu''
"Máš pravdu ' iwř UčlmiM-k
políbiv lun-lia vřelo
'jen ilo t'-'h hlásek kl'ntej
mu h oje ttrilcť celé! "
tt !
PRAVDA !
žily
Pravda jesti nesmrtelnou všu
de u ve všem a každému bojovní
ku staví trval)' pomník tolli je
ho zásluhy a — zvláště v srdci ná
roda — jako Husovi Komenské
mu' Cheltickému Dobrovskému
Havlíčkovi a na sta jiným z nichž
každý oplýval skromností Sledu-jeme-li
kroky "otce vlasti" pre
sidenta Masaryka setkáváme se s
toutéž skroinnoHtí a spravedlno
stí víiéi příteli i nepříteli
Znám vsak mnoho lidí a mezi
nimi i ženy již lstí a lží snažili se
zniěiti jiné Avšak pravda ko
nečně je postaví tam kam svým
chováním náleží ať se tornu vzpí
rají jakkoliv a pomníky jejich o
eitnoti se v krátkosti v oldivionu
Pravda jest malířkou čistého
svědomí !
4
Kdo poznal pravdu z každého
možného úhlu ten prodělal mno
ho a mnoho překážek
Snad až se dostaví 'Miteniipu'
přestane boj mezi odvěkými so
kyněmi — "pravdou a lží"!
St
Pravda se vždy skutečností při
odívá tak aby soulad formy kaž
dý značil ! — Kdežto lež jako pro
stitutka vše líčidlem zatíni!
' 4
POSTAVENÍ ŽENY V RODINĚ
A VEŘEJNÉM ŽIVOTÉ '
Přednáška profesora Masaryka ve
Velko-Výboru J C D
(Za jeho návštěvy v Americe
ííiuu 1!K)7)
Já děkuji za pozvání a chci se
odsloužiti za ně několika hlovy o
postavení ženy v rodině a veřej
ném životě
Žena v rodině má obyčejně
Miivoí iiostjivcní ha říká se že nu
i - '
ni celá rodina spočívá Na mu
ži vi na otci méně
Když člověk ěte všelijaké věde
cké a třebas i filosofické úvahy
dočte se o ženě a dětech Ze by se
psalo o manželovi mužovi a otci
toho se člověk málo dočte Prolo
se mluví o otázce ženské
dá to slovo nerad tižiju protože
není ženské otázky Je oláka kul
turní lidská ii je-li ženská je i
mužská a dětská atd
Chci jen naznačili že ve všech
těch otázkách o něž se jedná je
buď iieujasněnost nebo neupřím
nost Neupřímnost — nechci říei
jen se strany mužů ale i se strany
žen Jak bývá lidé pod tlakem
názoru starších netroufají si aby
mluvili jak cítí a jetaké těžko o
tom předmětu něco nového pově
dět Dle mého zdání — jak jú se na
věc dívám a pozoruji pokud bě
ží o rodinu řekl bych že dnes se
jedná ne o matku ale o otce A
co iihší rodině schází zejména na
ší rodině české doma to je otec
My mužové máme všelijaké příči
ny a holíme je do filosofické mou
drosti abychom se života skuteč
né rodinného mohli vzdalovat
Muž horuje o rodinném životě ale
ve vctHÍně případu sám m lm má
lo hledí Já právě když se dívám
iia intellig"iitní Mavy — já ne
mluvím o dělnickém stavu ve kte
společnosti kamarádů řka žo si
musí oddechnout žc potřebuje vy
ražení osvěžení a přece bude po
řád mluvit o rodinném životě Sot
va přišel domů jde zase do nero
dinného životu řekneme to přímo
— do hospody A tuk ten mužský
život je vlastně hospodský život
lo veliké míry To je pravda a
proto povídám že rodina potřebu
je muže a děti že potřebují otec
lííká hc vždy že žena od příro
dy jc ustanovena k tomu aby by
la matkou a mateřství se prohla
šuje za svaté Já neříkáni žc ne
ní ale pak je i otcovství svaté a já
nevím proč by žena byla od pří
rody víc ustanovena být matkou
než muž otcem — oběma přísluší
stejný podíl na rodině
Muž však proto že je svalově
silnější vymyká se tomu a hledá
pak důvody velice vznešené proto
aby právě v rodině nebyl tím čím
má býti
Pravda u nás v Cechách — a
nejen v ("echách také v Německu
a jinde — o tom co je pravá do
mácnost jsou zastaralé názory a
zejména v těch středních stavech
je názor žc domácnost je proto
aby se muž nemusel v hospodě
stravovat aby jeho žena byla ku
chařkou a služkou A když se to
bez obalu poví tedy v mnohých
případech muž hledá tyto domácí
vlastnosti To je spekulace čisté
hospodářská o nějakém vzneše
nějším nazírání není řeči Důvod
není v tom že by žena ráda vaři
la Některá to ráda dělá — já
znám studované ženy které rády
vaří šijí a věnují se hospodářské
íásti domácnosti Dělá-li to žena
s chutí je to přirozené Ale že by
domácnost trpěla tam kde by že
na měla zaměstnání mimo domác
nost tomu nevěřím ani žc by
muž s ženou nebyli v pěkném po
měru kdyby se doma nevařilo To
je otázka peněžní to jsou start
předsudky Kdyby se žena zabý
vala prací mimo dum značí to že
je samostatná duchovné muž k ni
musí být jiný protože je mu rov
nější musí ji respektovat ona by
snad vvnikla a tak niv muži ne
jsme ještě zařízeni abychom uzná
li rovnost nebo že by žena v tom
neb onom měla vyniknout
s A proto muž nerad ženě posky
tuje casu pro ni nema s ni co
mluvit ne že ona není schopna
ale on není schopen Ty poměry
musí nrestat Samostatné zeny
svalují se sebe toto hospodářské o
troctví A! stává se že žena jak
byla zvyklá kráčet starou cestou
když jde tou novou že vyboei dal
než by měla Mluví se o emanci
pované ženě a emancipovaná žena
nejen mužům nýbrž i ženám se
nelíbí Já t pochopuji - je jistá
emancipace Která je nesprávná
Ale tam kde je nová drahá kde
se má najít nový způsob života je
pochopit elno že se dělají chyby
A tak jistě ne jedna žena tak z v
iv i in ' 1
emancipovaná uuciaia a ueia cnv-
by ale to není důkaz pro to ze by
žena neměla jít novou drahou a
nesmí se proto zavrhovali 'hnutí
směřující k osvobození nejen že
ny nýbrž i muže a rodiny
Myslím že bude dohře když se
uzná že muž i žena jsou si rovni
ve všem Snad je rozdíl jeden
který je dán pohlavím a jeho při
rozenými a správnými funkcemi
rozdíl svalů Muž je dnes svalově
silnější a je pochopitelno že ně
která práce se' prostě pro ženu ne
hodí na pr ženy nikdy nebyly vo
jáky atd
Ale povídáni: iichlcdhn-li k v('
hlavním rozdílům je žena i muž
posla ven a na roven rozumově i ci
tové Já nevidím při bedlivém pozoro
vání života rozdíl mezi rozumo
vým nadáním muže a ženy a my
sliní že žena se hodí pro všecky
práce a všecka zaměstnání uče
ná t zv iutellektiialní a muže být
professoretn lékařem atd
'íká se sice že je žena rozumo
vě slabší ale nevidět to nikde Vi
dět jen to že všecka ta zaměstna
ní má muž le on jako silnější J
okupoval Ze to tu znamená ze
on je rozumově silnější já nevěřím
Musí se mít na myslí eo je mě
řítkem rozumové energie Já my
slím že prostí dělnice která má
několik dětí jež musí vychovat
p o ně htarat dávat pozor na
rém riežiiu — 1u vidím že je
vUiÁni pravidlo že muž z rodiny každý krejcar musí víc myslit
utíká Sotva fce najedl tam jo Uei mul který jl rauo do uranu
Jeho úkol tienl rozumově tak těž
ký Když se Člověk za 10—12 let
vycepoval nu to aby to zastal ne
tií zázrak že to dovede
A teď vidím uu universitě a všit-
d4 jinde žc ženy obstojí jako mu
ži ba mnohá téměř lépe než mu
ži Ne že by byla lépe nadána
ale pro poměry hospodářské Muž
student v Evropě je nucen k pi
tí navštěvuje hospody kavárny
— i žena — studentka toho nemu
ž dělat a nedělá proto má více
času využitkujc ho lépe a je ji
stě na rovni tomu muži Aspoň
má to že jc pečlivější a spořáda
nější V mnohých obchodech hledají
rádi ženu tam kde musí být
určitý pořádek
To jsou ty hospodářské a celé
sociální poměry které regulují
poměr muže a ženy 'a zaměstnání
obou Já tedy myslím že nelze
tvrdit i že by žena byla rozumově
slabší Píší sc sice celé knihy o
tom rozdílu ale resultát je pořád
ten že rozdílu vlastně není
Žena se ani citově neliší od mu
že f{íká se žc žije více citem a
inu více rozumem Já tomu ne
věřím to jsou tak povídačky tře
bas i ve vědeckých knihách opa
kované Muselo by se spíše říci
že žena nemá citu vi li sc jak se
s ní zachází Kdyby žena měla' víc
citu musel by muž s ní lip zachá
zet varovat ji před vysilující pra
cí ale to sc neděje
Ta společnost která tvrdí že
žena je citová bytost ta dopou
ští vykořisťování a vysilováni že
ny Podívejte se do obchodů
tam se žena vykořisťuje jak jen
možno
Čím by se měla projevovat vět
ší citovost žen? Jsou ženy hlubší
ho citu a jsou ženy bez citu ale
právě tak i mužové Žc by žena
specielně měla nějaký zvláštní cit
— ne
Jííká se že prý žena zejména je
bytost nábožensky cítící že je více
náboženská než muž muž že je ví
ce rozumová bytost Pravda jest
jen to: v kostele jc více dětí a žen
než mužů ale to neznamená že
žena jest zbožnější nýbrž ona je
celkem založena společensky jako
muž A když je odloučena od
společenského života a muž sm1í v
hospodě jož jí chudince nic jiné
ho nezbývá Teda ta zbožnost že
ny by se vyložila velmi přirozeně
jedním způsobem kdyby lidé by
li upřímní Žena prý je stvořena
pro zbožnost To by měla být pa
storem a farářem ta zbožná žena
a ne ten bezbožný muž Tož jak
jc to možné?
A co to stojí boje prorazit pro
ti církvi v nazírání na rodinný ži
vot a na poměr muže a ženy Cír
kev přímo muže staví nad ženu
když pokládá manželství za něco
nižšího než neuianžclství A ten
to názor o celibátu udržuje názor
že žena je něco nižšího Prostě
proto že náboženství to je z dnby
barbarské kdy žena byla zotroee
na Tv názory se mění tou měrou
kterou lidé mají vyšší názory ná
boženské
Ten kdo chce míl náboženství
vznešenější bude stát o to aby
ten poměr muže a ženy vznešeně
ji mravněji se pojímal aby se po
chopilo že ať už manželství nebo
iieinanželství jc docela jedno To
jsou poměry Někdo muže žít v
manželství druhý nemůže to je
Ile toho jak už muž a žena vň
hec žijí
Co se veřejného života týká
myslím že je žena oprávněna ú-
častniti se všeho veřejného živo
ta hospodářství politiky a vůbec
všeho Co sc týká hospodářství
to se připouští rovnost V délni
etvu žena i muž stejné musí pra
COVÍít
A eo se učené hlavy a filosofo
vé i theologové namluví že rodi
na nemá být rozbita' Ale millio
ny žen musí rodinu rozbit a pak
sc jim hlásá žc žena patří do do
mácnosti ' Proč je tedy pouštěna
do továren? To je důkaz žo mu
že hospodářsky pracovat jako
muž 1 u mužů je dělba prae'
proto každá žena nemusí mít stoj
ně těžkou fysickou práci Vidím
li telefouistky a telegraf istky
myslívám že je to hrozné zamést
nání že to hrozně musí působit
na nervy že je to ohromně těžká
práce My jednoduše Vrčme pru-
i žen jakoby se rozuměla sama
sebou ' ' '
Stejné sedláci Náš sedlák v
Cechách h na Morav? pracuje tak
jako žena a žena tak jako on
Pracují spolu na poli a ýena je
ítě musí uvařit je to práce stej
ní télá le-jy i dělník i třdlák
mají tu otázku takřka rozřeše
nou Jedná se vždy o ty hospodářsky
vyšší třídy V středních stavech
tam kde sc vyvíjí luxus je pro
blém co má žena dělat Proto sc
tu vyvíjí názory nesprávné
Co se týká politického života
může se žena súčastnit politické
práce jako muž To se dokázalo
fakty žc ženy politicky dovedou
být činný Že dosud nebyly je
proto že politika dosud je zbytek
starého vojenství něčeho násilni-
ekého i a tak jako ženy byly vy
loučeny z vojenství byly vylou
čeny i z politiky Císařové krá
lové všichni takoví vynikající li
dé byli vojáky Náš císař posud
je ncjvyššínl panem vojenským v
Rakousku a ta spojitost politiky
s vojenstvím způsobila žc žena
byla z ní vyloučena
Ale kde politika má byli vedou
ízciiíin společenského života kde
je mravná tam se i ženy začína
jí účastnit politiky Dle zpráv o-
svědčily sc ženy v politice
A dejme tomu že by se staly
nějaké chyby je to proto že je
to něco nového A tudíž kdyby
i zde byla nějaká nedokonalost v
jejich politické činnosti není to
ještě důkazem ie se ženy nema
jí politiky súčastnit
A vůbec v té věci má žena kte
rá chce pokračovali s časem a vý
vojem doby těžší postavení než
my protože každý na ni hledí
Mluvím-li s ženou veřejně činnou
vyznává každá že má vlastně vy
hovět i lépe než muž protože kaž
dý dává na ni pozor Co se muži
odpustí neodpustí se ženě A to
to postavení — pořád býti na
stráži — působí na nervy jc to
veliké vydání nervové sílyr
Za lepších společenských po
měrů bude žena veřejně i politi
cky činná Je-li dána ženě vol
nost aby byla politicky činná ne
ní tím řečeno že každá žena bu
de veřejně činná
Tvrdí sc že celý náš národní
život vezme za své budou-li ženy
v politice činuy Ale poslanců v
Rakousku je ólli dejme tomu žc
by se polovina žen dostala do par
lamentu: znamená to zkázu náro
da '
A stejně nesprávný je argument
hospodářský že ženy nemáme do
konkurence nutit Muž je zvyk
lý na konkurenčný boj žena jest
prý neschopna s ním konkurovat
jako slabší podlehne a muži mají
lítost nad tím To je docela ne
správný argument
lííká se že se tím kazí obchod
že je už muži zle obchodovat Me
dik řekne: My sami nemáme co
jíst a teď přicházejí ženy a kon
kurují Docela nesprávné Když
živi ženu která si nic nemůže vy
dělávat musí muž tolik konkuro
vat Ncmá-li muž starost o ženu
když sama si vydělá má snadněj-
postavení Všude muže byt ze
na činná ona by tudíž rozhojňo
vala bohatství byla by samostat
nější ar tím uleví muži Zde se po
řád přijímají immigranti: proč sc
bát konkurence ženy když se z
Evropy muži i ženy přijímají
Ale za tím se skrývá' ten starý
názor že žena má být pro sebe
jako muž a spojí-li se muž a žena
pro život a je-li to spojení oprav
dové pak patří jeden pro druhé
ho a vědí jak regulovat nejen
svůj rodinný nýbrž i veřejný ži
vot A tak bych chtěl pověděli1 vše
obecně že nynější civilisace a stu
dium vývoje na kterém nyní
jsme žádá toho v zájmu všech by
žena byla postavena muži na ro
ven ve všech oborech vyjmouc
zaměstnání daná růzností pohla
ví A iá mvslíiii že tou rovností ro
dinu v život získá a získá i život
veřejný
My muži tím že žijeme veřej
ně máme mnoho tí mnoho zdrojů
radostí které jsou ženám nezná-my
Ctižádost může muz ukojili on
má česlné postavení a žena která
veřejného postaveni nema ta vše
cky tyto podněty nemá mít Tím
zakrňuie jistá část duše v nich
schopností ženy To oddalování
od veřejného života zbavuje ženy
mnohých a ncjlepsicb citu a prc
ce pořád mluvíme že žena jc by
tost citová
Ten veřejné život má do sebe
také to že vzpružuje energii sílí
vůli Všech těchto dobrých vlast
ností veřejného života budou ú
ěast ny také ženy
Jsou ovšem take Spatné htranky
veřejného života Ale pak nemá
me říkat že se ho ženy proto ne
mají ň"8btnit Muía w říci:
musí být lepší musíme to napra
vit ule ne ženy od veřejného ži
vota oddalovat
"Končím přesvědčením žc roz
umově citově mravně nábožen
sky politicky hospodářsky ve
všech oborech veřejného života
žena i muž mají být rovni až na
zaměstnání která jsou dána růz
ností pohlaví f "Spru"
J J
Anna Kulíkovi So Omaha —
Milí čtenáři! Přání pí pořadatel
ky a neznámé pí P Z stává se
mi milým rozkazem a já píši opět
ně Pojeni pravdy je velice vzác
ný cit u lidí jej chovajících však
po většině jc lidem úplně nezná
mý a béřou vše za pravdu kdo
jim co za nesmysly napovídá aniž
by dál o tom v nitru svém uvažo
val Zde rozhodl o pravdě "roz
um" jenž je slabší než život a
menší než svět a tu není divu
když někteří lidé si nechtí lámat
zbytečně hlavu po poznání prav
dy a mají hned pohotově "pravda
prý nemusí býti jen jedna" — ač
poctově dvě pravdy na jednu věc
by byly zbytečností! Však' píšu-li
takto nechť čtenář si nemyslí že
jsem vzor "pravdy" mám mnoho
chyb které se v pochybeném jed
nání hlásí zřejmě a ukazují ale
mám snahu dobrou v pravdě chtí
ti vše poznat i a jí hodna býti
Však pravda je nositelka všeho
krásna a mnohdy bolestně se nás
dotéká poznání jí Společen
ský styk s lidmi pravdu milující
mi je milý a srdečný a neskonale
vzácný přátelství taká jsou ne
rozlučná Nyní chci učiniti zmín
ku o výchově V tělesné výchově
niatky nemají vždy zásluhu mají
li urostlé silné a hezké dítky při
jdou všelijaké nepředvídané ne
moee jež dítky překvapí nastane
celkové seslabení svalstva a ko
stí jejich změknutí a ponenáhlu se
začne stávati zmrzačení viditel
ným jež starostlivá matka s hrů
zou pozoruje Lékaři a věda je v
tom bezmocná a v tichém sebeza
pírání hledí se vstříc budoucnosti
člověka jenž pro své vlastní ne
štěstí u lidí dochází ústrku Také
dílko roste s roztrpčeností vůči
všemu a mnohdy i vůči své mat
ce však kolik matek bez dohle
du v nečistotě a polonahé dítky
vychová fysicky silné? Známe
mnoho každý z nás a proto nebuď
me nespravedliví a hleďme lidem
vadou těles stiženýin život zpří
jemniti Nyní chci uvažovat! o
duševní potřebě našich dítek
Šťastné dětství kde stačila pro
nás obrázková kniha aby uspořá
dala své pojmy do shody sinýšle
ní d'spělým Modlitba matky nás
modliti naučivší již ve sveni ne
chápavém rozumu z paměti odří
kávaly a když dospěly jsme změ
na v nás člověk myšlénkou je
vázán 'ke světu u věcném dohadu
jejž 'v mysli v celém dosahu nedo
vede pochopiti Mnohý od dětství
ztratí bodně co naše matky přály
si v nás uchovat přes ztrátu onu
lidé ti zůstávají charakterní a
hodní Poznání je taky mnohou
naukou Doba milovat i vzívati a
se jej báti je pro věřící utěšující
naukou duševní pro ty kteří tak
činí — v pravdě! Činili věci kte
ré by sami rádi neměli svému
bližnímu a i krevnímu příteli a ře
kli že věří to jest pokrytectví
Jak pěkné je když dítky vzdáva
jí čest a chválu T5ohu Neviditelné
mu v celé důvěře dětské naučivše
se to od matek? A jak je to
nehezké ve společenském životě
před rodiči a známými když ta
ké dílko není naučeno zdvořilosti
"pozdravit" a "poděkovat" Ta
ké dítky nemá nikdo rád byť by
byly sebe hezčí tváře a matka
svým nechápáním eo je zdvoři
lost připravuje dítko své o prizen
lidí v životě tak potřebném Ze
mřelý pres Theodore Roosevelt
napsal — "charakter nedá se vy
vypěstovat ten musí býti vroze
ný" a já bych byla velice ráda
kdyby pí P Z chtěla mně na o
nu větu odpověděli: "Má charak
ter postupu v životě?" Vím že
nedá sc získat vyškolením ani pě
stěním sebe lepší matky je to
cosi v sobě uzavřeného na eož ne
má nikdo vlivu Každá dobrá ro
dina snaží se mít i dobré řádné
1'tky — stává se tak vždy? Ne!
A oproti tomu někdy už -přímo nás
zaráží jednání dítek jich život
rodině ne-hodiiých není vždy
pravdou "jablko od stromu dale
ko nepadne" oproti tomu známé
a jisté na pravdě založené poře
kadlo ~- "rodiče za děti — děti
u rodiče nemohou" — jt prav
dou IVinc dítky pravdě je to
naší povinností ale doeílíme lí
vidy toho nedá se předurčití ne
každý dá se duševně ovládati le
hce předzvěst' naší nesmrtelné
spisovatelky Kar Světlé: "Na
hlavu každého dítěte posazena
bude koruna pravdy nockC to
snaží se všechny starostlivé matky
české učiniti "
o S J ' '
Josefa Petrová White Kiver
So Dak 17 ledna 1919 — Ctěná
paní pořadatelko Ženské Hlídky
přijměte můj srdečný pozdrav ! Je
tomu už hezky dlouho co jsem
psala posledně dopis do Ženské
Hlídky a proto se osměluji zase
několik řádků napsat i Myslím
žc bych se k tomu ještě byla ne
odhodlala ale jest už třeba si při
spíšit s předplatným na "Po
krok" na který již vždy čekáme
Mě velmi zajímají dopisy zvláště
to vypravování pí Vítámvásové
jak se měla v Dakotě na žních
Podruhé až budete pí Vítámváso
vá hotova u mlácení tak přijeďte
ještě k nám na vylamování kuku
řice To jc též dost zajímavá prá
ce přLkteré ani ty záplaty na ša
tech neschází Tady v našem čí
koli sc ještě moc obilí neseje Úro
da zde byla dost obstojná a vše
chno tu dost pěkně vyroste Pří
tomnou dobu zde máme moc pěk
né počasí — jako na jaře po sně
hu již není ani památky My
slím že bychom si všichni přáli
aby už byl též konec té influcuze
která tak zhoubně všude řádí Nás
dosud nenavštívila což nás nijak
nemrzí Přeji Váni pí pořadatel
ko hodně nových odběratelů v
tomto novém roce já bych Vám
ráda nějakého zde našla ale je tu
moc Čechů a ti jsou ještě vzdále
ni od sebe na kolik mil Přilože
né naleznete poukázku na $250
jako předplatné na Pokrok 8
přátelským pozdraveni dopis kou
ěím t
Ctěná paní! Díky za zaslání
předplatného a přání k novému
roku jakož i upřímnou snahu na
rozšíření našich časopisů Tíuďtež
ujištěna že vám budeme povděčni
když častěji dopisem a zprávami
z vašeho okolí do "Pokroku" při
spějete Nechť i vás a vaři ct ro
dinu úplný zdar v tomto roce pro-
Pořadatelka
$ $ $
vází !
Polévka hrachová— r Uvař měk
ce as koflík hrachu pak ho rozma
čkej a proceď do hrnku nalej na
něj dobrou hovězí polévku při
dej k tomu trošku na prášek roz
sekané majoránky trošku zelené
petrželky dvě roztroubaná zem
čatá a nech to vařit zatím udělej
bledou jíšku zapraž jí trochu tu
polévku a vlej ji do mísy na sma
ženou žcinličku neb chlebíček
Pečený hovězí jazyk — Uvař
do měkká hovězí jazyk ve sla
né vodě pak ho oloupej a roz
krájej na koláčky na prst tlusté
omoč každý koláček v rozklokta
néin vejci obal ve strouhané žem
ličcc a usmaž jc do zlatová v roz
páleném másle neb sádle Uvař
buď suché šípky nebo suché višně
v polovici víně a v polovici vody
když jc to hodně rozvařené pro
ceď to dej k tomu trochu smaže
ná ženil ičky trochu mleté skořice
ždibec hřebíčku z půl citronu u
strouhanou kůru trochu cukru a
nech to povařit kdyby to bylo
řídké přidej trochu strouhané
žemličky potom dej jazyk na mi
sku a omáčku do nádoby k tomu
určené
Pravá chvíle
Nyní kdy spolková eensovní ú
řadovna oznamuje žc roku 1!)1H
jei ve 4G větších měslech ameri
ckých zemřelo na influenzu 111-
(iH8 lidí zdá se nám že nadešla
pravá chvíle abychom všem čte
nářům tohoto listu připomněli
důležitost zvýšení odolávací síly
tělesné Dostatek odolávací síly
umožní tělu odrazili útok nemocí
zmenšení odolávací síly ponechá
zárodkům choroboplodným úplně
volné pole Ncjlcpšíin lékem pro
zvýšení odolávací síly tělesné jest
Trinerovo Léčivé Hořké Víno
které sleduje dvojí úkol : čistí
vnitřnosti a zároveň sesílaje ce
lou soustavu Ve všech lékár
nách $110 — Jiným lékem jenž
má býti v každé domácnosti jest
Triiicrův Liniuient Při vymknu
tí otoku reumatíckýeb neb ne
uralgických bolestech odklad pé
če znamená zdvojnásobení bole
sti Toť hlavní důvod proč má
býti Trinerův Liiiiment stále po
ruce V lékárnách ''" a o"e pv
štou AT} a 7V — Joseph Trin-r
Company imU-M S Ashland
Ave Chicago 111 — Adv
i - -'-- i '
K
p
ir
rv i
S i
ř
' ¥
ř
