Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Jan. 29, 1919)
J ! f ŽENSKÁ HLÍDKA I K S Pořadatalka M Buraěova V I 3 KŤ POKTiOK DNE 20 LEDNA 3919 Strana S 1 MARIE JAROUŠKOVA: PASÁČEK T i) í li 1 í f V hor ukryl (mii tichem Ailoli a (tvého ntiiln alf cílu miár-ťk myMf nihrižnou si HkA Mlícrcilu Kmet řillíiv xc ifioiwn mou k iiému hlavu ukláiú — "Aj ověx mi cu ynuincnft to tvoje tti~f nánl ? ' ' A ll pUlW ftlVMlII (l(lcVUl Vyrvíutt k pobožnosti M já ho takó iomoilit chtěl k I'ú itu na 'vinout i! "Vínk ptiiiini hochu" ili mu kmet lii vIMnoMti ti láky "v nio'l!itl""' Iovh hyvHjí víuk v tví jsou jenom hlásky!" "Ach iniiillitliičky takou' já dkláilat iifilovpilu n proto k Pánu postláni radš celou abecedu'' "Máš pravdu ' iwř UčlmiM-k políbiv lun-lia vřelo 'jen ilo t'-'h hlásek kl'ntej mu h oje ttrilcť celé! " tt ! PRAVDA ! žily Pravda jesti nesmrtelnou všu de u ve všem a každému bojovní ku staví trval)' pomník tolli je ho zásluhy a — zvláště v srdci ná roda — jako Husovi Komenské mu' Cheltickému Dobrovskému Havlíčkovi a na sta jiným z nichž každý oplýval skromností Sledu-jeme-li kroky "otce vlasti" pre sidenta Masaryka setkáváme se s toutéž skroinnoHtí a spravedlno stí víiéi příteli i nepříteli Znám vsak mnoho lidí a mezi nimi i ženy již lstí a lží snažili se zniěiti jiné Avšak pravda ko nečně je postaví tam kam svým chováním náleží ať se tornu vzpí rají jakkoliv a pomníky jejich o eitnoti se v krátkosti v oldivionu Pravda jest malířkou čistého svědomí ! 4 Kdo poznal pravdu z každého možného úhlu ten prodělal mno ho a mnoho překážek Snad až se dostaví 'Miteniipu' přestane boj mezi odvěkými so kyněmi — "pravdou a lží"! St Pravda se vždy skutečností při odívá tak aby soulad formy kaž dý značil ! — Kdežto lež jako pro stitutka vše líčidlem zatíni! ' 4 POSTAVENÍ ŽENY V RODINĚ A VEŘEJNÉM ŽIVOTÉ ' Přednáška profesora Masaryka ve Velko-Výboru J C D (Za jeho návštěvy v Americe ííiuu 1!K)7) Já děkuji za pozvání a chci se odsloužiti za ně několika hlovy o postavení ženy v rodině a veřej ném životě Žena v rodině má obyčejně Miivoí iiostjivcní ha říká se že nu i - ' ni celá rodina spočívá Na mu ži vi na otci méně Když člověk ěte všelijaké věde cké a třebas i filosofické úvahy dočte se o ženě a dětech Ze by se psalo o manželovi mužovi a otci toho se člověk málo dočte Prolo se mluví o otázce ženské dá to slovo nerad tižiju protože není ženské otázky Je oláka kul turní lidská ii je-li ženská je i mužská a dětská atd Chci jen naznačili že ve všech těch otázkách o něž se jedná je buď iieujasněnost nebo neupřím nost Neupřímnost — nechci říei jen se strany mužů ale i se strany žen Jak bývá lidé pod tlakem názoru starších netroufají si aby mluvili jak cítí a jetaké těžko o tom předmětu něco nového pově dět Dle mého zdání — jak jú se na věc dívám a pozoruji pokud bě ží o rodinu řekl bych že dnes se jedná ne o matku ale o otce A co iihší rodině schází zejména na ší rodině české doma to je otec My mužové máme všelijaké příči ny a holíme je do filosofické mou drosti abychom se života skuteč né rodinného mohli vzdalovat Muž horuje o rodinném životě ale ve vctHÍně případu sám m lm má lo hledí Já právě když se dívám iia intellig"iitní Mavy — já ne mluvím o dělnickém stavu ve kte společnosti kamarádů řka žo si musí oddechnout žc potřebuje vy ražení osvěžení a přece bude po řád mluvit o rodinném životě Sot va přišel domů jde zase do nero dinného životu řekneme to přímo — do hospody A tuk ten mužský život je vlastně hospodský život lo veliké míry To je pravda a proto povídám že rodina potřebu je muže a děti že potřebují otec lííká hc vždy že žena od příro dy jc ustanovena k tomu aby by la matkou a mateřství se prohla šuje za svaté Já neříkáni žc ne ní ale pak je i otcovství svaté a já nevím proč by žena byla od pří rody víc ustanovena být matkou než muž otcem — oběma přísluší stejný podíl na rodině Muž však proto že je svalově silnější vymyká se tomu a hledá pak důvody velice vznešené proto aby právě v rodině nebyl tím čím má býti Pravda u nás v Cechách — a nejen v ("echách také v Německu a jinde — o tom co je pravá do mácnost jsou zastaralé názory a zejména v těch středních stavech je názor žc domácnost je proto aby se muž nemusel v hospodě stravovat aby jeho žena byla ku chařkou a služkou A když se to bez obalu poví tedy v mnohých případech muž hledá tyto domácí vlastnosti To je spekulace čisté hospodářská o nějakém vzneše nějším nazírání není řeči Důvod není v tom že by žena ráda vaři la Některá to ráda dělá — já znám studované ženy které rády vaří šijí a věnují se hospodářské íásti domácnosti Dělá-li to žena s chutí je to přirozené Ale že by domácnost trpěla tam kde by že na měla zaměstnání mimo domác nost tomu nevěřím ani žc by muž s ženou nebyli v pěkném po měru kdyby se doma nevařilo To je otázka peněžní to jsou start předsudky Kdyby se žena zabý vala prací mimo dum značí to že je samostatná duchovné muž k ni musí být jiný protože je mu rov nější musí ji respektovat ona by snad vvnikla a tak niv muži ne jsme ještě zařízeni abychom uzná li rovnost nebo že by žena v tom neb onom měla vyniknout s A proto muž nerad ženě posky tuje casu pro ni nema s ni co mluvit ne že ona není schopna ale on není schopen Ty poměry musí nrestat Samostatné zeny svalují se sebe toto hospodářské o troctví A! stává se že žena jak byla zvyklá kráčet starou cestou když jde tou novou že vyboei dal než by měla Mluví se o emanci pované ženě a emancipovaná žena nejen mužům nýbrž i ženám se nelíbí Já t pochopuji - je jistá emancipace Která je nesprávná Ale tam kde je nová drahá kde se má najít nový způsob života je pochopit elno že se dělají chyby A tak jistě ne jedna žena tak z v iv i in ' 1 emancipovaná uuciaia a ueia cnv- by ale to není důkaz pro to ze by žena neměla jít novou drahou a nesmí se proto zavrhovali 'hnutí směřující k osvobození nejen že ny nýbrž i muže a rodiny Myslím že bude dohře když se uzná že muž i žena jsou si rovni ve všem Snad je rozdíl jeden který je dán pohlavím a jeho při rozenými a správnými funkcemi rozdíl svalů Muž je dnes svalově silnější a je pochopitelno že ně která práce se' prostě pro ženu ne hodí na pr ženy nikdy nebyly vo jáky atd Ale povídáni: iichlcdhn-li k v(' hlavním rozdílům je žena i muž posla ven a na roven rozumově i ci tové Já nevidím při bedlivém pozoro vání života rozdíl mezi rozumo vým nadáním muže a ženy a my sliní že žena se hodí pro všecky práce a všecka zaměstnání uče ná t zv iutellektiialní a muže být professoretn lékařem atd 'íká se sice že je žena rozumo vě slabší ale nevidět to nikde Vi dět jen to že všecka ta zaměstna ní má muž le on jako silnější J okupoval Ze to tu znamená ze on je rozumově silnější já nevěřím Musí se mít na myslí eo je mě řítkem rozumové energie Já my slím že prostí dělnice která má několik dětí jež musí vychovat p o ně htarat dávat pozor na rém riežiiu — 1u vidím že je vUiÁni pravidlo že muž z rodiny každý krejcar musí víc myslit utíká Sotva fce najedl tam jo Uei mul který jl rauo do uranu Jeho úkol tienl rozumově tak těž ký Když se Člověk za 10—12 let vycepoval nu to aby to zastal ne tií zázrak že to dovede A teď vidím uu universitě a všit- d4 jinde žc ženy obstojí jako mu ži ba mnohá téměř lépe než mu ži Ne že by byla lépe nadána ale pro poměry hospodářské Muž student v Evropě je nucen k pi tí navštěvuje hospody kavárny — i žena — studentka toho nemu ž dělat a nedělá proto má více času využitkujc ho lépe a je ji stě na rovni tomu muži Aspoň má to že jc pečlivější a spořáda nější V mnohých obchodech hledají rádi ženu tam kde musí být určitý pořádek To jsou ty hospodářské a celé sociální poměry které regulují poměr muže a ženy 'a zaměstnání obou Já tedy myslím že nelze tvrdit i že by žena byla rozumově slabší Píší sc sice celé knihy o tom rozdílu ale resultát je pořád ten že rozdílu vlastně není Žena se ani citově neliší od mu že f{íká se žc žije více citem a inu více rozumem Já tomu ne věřím to jsou tak povídačky tře bas i ve vědeckých knihách opa kované Muselo by se spíše říci že žena nemá citu vi li sc jak se s ní zachází Kdyby žena měla' víc citu musel by muž s ní lip zachá zet varovat ji před vysilující pra cí ale to sc neděje Ta společnost která tvrdí že žena je citová bytost ta dopou ští vykořisťování a vysilováni že ny Podívejte se do obchodů tam se žena vykořisťuje jak jen možno Čím by se měla projevovat vět ší citovost žen? Jsou ženy hlubší ho citu a jsou ženy bez citu ale právě tak i mužové Žc by žena specielně měla nějaký zvláštní cit — ne Jííká se že prý žena zejména je bytost nábožensky cítící že je více náboženská než muž muž že je ví ce rozumová bytost Pravda jest jen to: v kostele jc více dětí a žen než mužů ale to neznamená že žena jest zbožnější nýbrž ona je celkem založena společensky jako muž A když je odloučena od společenského života a muž sm1í v hospodě jož jí chudince nic jiné ho nezbývá Teda ta zbožnost že ny by se vyložila velmi přirozeně jedním způsobem kdyby lidé by li upřímní Žena prý je stvořena pro zbožnost To by měla být pa storem a farářem ta zbožná žena a ne ten bezbožný muž Tož jak jc to možné? A co to stojí boje prorazit pro ti církvi v nazírání na rodinný ži vot a na poměr muže a ženy Cír kev přímo muže staví nad ženu když pokládá manželství za něco nižšího než neuianžclství A ten to názor o celibátu udržuje názor že žena je něco nižšího Prostě proto že náboženství to je z dnby barbarské kdy žena byla zotroee na Tv názory se mění tou měrou kterou lidé mají vyšší názory ná boženské Ten kdo chce míl náboženství vznešenější bude stát o to aby ten poměr muže a ženy vznešeně ji mravněji se pojímal aby se po chopilo že ať už manželství nebo iieinanželství jc docela jedno To jsou poměry Někdo muže žít v manželství druhý nemůže to je Ile toho jak už muž a žena vň hec žijí Co se veřejného života týká myslím že je žena oprávněna ú- častniti se všeho veřejného živo ta hospodářství politiky a vůbec všeho Co sc týká hospodářství to se připouští rovnost V délni etvu žena i muž stejné musí pra COVÍít A eo se učené hlavy a filosofo vé i theologové namluví že rodi na nemá být rozbita' Ale millio ny žen musí rodinu rozbit a pak sc jim hlásá žc žena patří do do mácnosti ' Proč je tedy pouštěna do továren? To je důkaz žo mu že hospodářsky pracovat jako muž 1 u mužů je dělba prae' proto každá žena nemusí mít stoj ně těžkou fysickou práci Vidím li telefouistky a telegraf istky myslívám že je to hrozné zamést nání že to hrozně musí působit na nervy že je to ohromně těžká práce My jednoduše Vrčme pru- i žen jakoby se rozuměla sama sebou ' ' ' Stejné sedláci Náš sedlák v Cechách h na Morav? pracuje tak jako žena a žena tak jako on Pracují spolu na poli a ýena je ítě musí uvařit je to práce stej ní télá le-jy i dělník i třdlák mají tu otázku takřka rozřeše nou Jedná se vždy o ty hospodářsky vyšší třídy V středních stavech tam kde sc vyvíjí luxus je pro blém co má žena dělat Proto sc tu vyvíjí názory nesprávné Co se týká politického života může se žena súčastnit politické práce jako muž To se dokázalo fakty žc ženy politicky dovedou být činný Že dosud nebyly je proto že politika dosud je zbytek starého vojenství něčeho násilni- ekého i a tak jako ženy byly vy loučeny z vojenství byly vylou čeny i z politiky Císařové krá lové všichni takoví vynikající li dé byli vojáky Náš císař posud je ncjvyššínl panem vojenským v Rakousku a ta spojitost politiky s vojenstvím způsobila žc žena byla z ní vyloučena Ale kde politika má byli vedou ízciiíin společenského života kde je mravná tam se i ženy začína jí účastnit politiky Dle zpráv o- svědčily sc ženy v politice A dejme tomu že by se staly nějaké chyby je to proto že je to něco nového A tudíž kdyby i zde byla nějaká nedokonalost v jejich politické činnosti není to ještě důkazem ie se ženy nema jí politiky súčastnit A vůbec v té věci má žena kte rá chce pokračovali s časem a vý vojem doby těžší postavení než my protože každý na ni hledí Mluvím-li s ženou veřejně činnou vyznává každá že má vlastně vy hovět i lépe než muž protože kaž dý dává na ni pozor Co se muži odpustí neodpustí se ženě A to to postavení — pořád býti na stráži — působí na nervy jc to veliké vydání nervové sílyr Za lepších společenských po měrů bude žena veřejně i politi cky činná Je-li dána ženě vol nost aby byla politicky činná ne ní tím řečeno že každá žena bu de veřejně činná Tvrdí sc že celý náš národní život vezme za své budou-li ženy v politice činuy Ale poslanců v Rakousku je ólli dejme tomu žc by se polovina žen dostala do par lamentu: znamená to zkázu náro da ' A stejně nesprávný je argument hospodářský že ženy nemáme do konkurence nutit Muž je zvyk lý na konkurenčný boj žena jest prý neschopna s ním konkurovat jako slabší podlehne a muži mají lítost nad tím To je docela ne správný argument lííká se že se tím kazí obchod že je už muži zle obchodovat Me dik řekne: My sami nemáme co jíst a teď přicházejí ženy a kon kurují Docela nesprávné Když živi ženu která si nic nemůže vy dělávat musí muž tolik konkuro vat Ncmá-li muž starost o ženu když sama si vydělá má snadněj- postavení Všude muže byt ze na činná ona by tudíž rozhojňo vala bohatství byla by samostat nější ar tím uleví muži Zde se po řád přijímají immigranti: proč sc bát konkurence ženy když se z Evropy muži i ženy přijímají Ale za tím se skrývá' ten starý názor že žena má být pro sebe jako muž a spojí-li se muž a žena pro život a je-li to spojení oprav dové pak patří jeden pro druhé ho a vědí jak regulovat nejen svůj rodinný nýbrž i veřejný ži vot A tak bych chtěl pověděli1 vše obecně že nynější civilisace a stu dium vývoje na kterém nyní jsme žádá toho v zájmu všech by žena byla postavena muži na ro ven ve všech oborech vyjmouc zaměstnání daná růzností pohla ví A iá mvslíiii že tou rovností ro dinu v život získá a získá i život veřejný My muži tím že žijeme veřej ně máme mnoho tí mnoho zdrojů radostí které jsou ženám nezná-my Ctižádost může muz ukojili on má česlné postavení a žena která veřejného postaveni nema ta vše cky tyto podněty nemá mít Tím zakrňuie jistá část duše v nich schopností ženy To oddalování od veřejného života zbavuje ženy mnohých a ncjlepsicb citu a prc ce pořád mluvíme že žena jc by tost citová Ten veřejné život má do sebe také to že vzpružuje energii sílí vůli Všech těchto dobrých vlast ností veřejného života budou ú ěast ny také ženy Jsou ovšem take Spatné htranky veřejného života Ale pak nemá me říkat že se ho ženy proto ne mají ň"8btnit Muía w říci: musí být lepší musíme to napra vit ule ne ženy od veřejného ži vota oddalovat "Končím přesvědčením žc roz umově citově mravně nábožen sky politicky hospodářsky ve všech oborech veřejného života žena i muž mají být rovni až na zaměstnání která jsou dána růz ností pohlaví f "Spru" J J Anna Kulíkovi So Omaha — Milí čtenáři! Přání pí pořadatel ky a neznámé pí P Z stává se mi milým rozkazem a já píši opět ně Pojeni pravdy je velice vzác ný cit u lidí jej chovajících však po většině jc lidem úplně nezná mý a béřou vše za pravdu kdo jim co za nesmysly napovídá aniž by dál o tom v nitru svém uvažo val Zde rozhodl o pravdě "roz um" jenž je slabší než život a menší než svět a tu není divu když někteří lidé si nechtí lámat zbytečně hlavu po poznání prav dy a mají hned pohotově "pravda prý nemusí býti jen jedna" — ač poctově dvě pravdy na jednu věc by byly zbytečností! Však' píšu-li takto nechť čtenář si nemyslí že jsem vzor "pravdy" mám mnoho chyb které se v pochybeném jed nání hlásí zřejmě a ukazují ale mám snahu dobrou v pravdě chtí ti vše poznat i a jí hodna býti Však pravda je nositelka všeho krásna a mnohdy bolestně se nás dotéká poznání jí Společen ský styk s lidmi pravdu milující mi je milý a srdečný a neskonale vzácný přátelství taká jsou ne rozlučná Nyní chci učiniti zmín ku o výchově V tělesné výchově niatky nemají vždy zásluhu mají li urostlé silné a hezké dítky při jdou všelijaké nepředvídané ne moee jež dítky překvapí nastane celkové seslabení svalstva a ko stí jejich změknutí a ponenáhlu se začne stávati zmrzačení viditel ným jež starostlivá matka s hrů zou pozoruje Lékaři a věda je v tom bezmocná a v tichém sebeza pírání hledí se vstříc budoucnosti člověka jenž pro své vlastní ne štěstí u lidí dochází ústrku Také dílko roste s roztrpčeností vůči všemu a mnohdy i vůči své mat ce však kolik matek bez dohle du v nečistotě a polonahé dítky vychová fysicky silné? Známe mnoho každý z nás a proto nebuď me nespravedliví a hleďme lidem vadou těles stiženýin život zpří jemniti Nyní chci uvažovat! o duševní potřebě našich dítek Šťastné dětství kde stačila pro nás obrázková kniha aby uspořá dala své pojmy do shody sinýšle ní d'spělým Modlitba matky nás modliti naučivší již ve sveni ne chápavém rozumu z paměti odří kávaly a když dospěly jsme změ na v nás člověk myšlénkou je vázán 'ke světu u věcném dohadu jejž 'v mysli v celém dosahu nedo vede pochopiti Mnohý od dětství ztratí bodně co naše matky přály si v nás uchovat přes ztrátu onu lidé ti zůstávají charakterní a hodní Poznání je taky mnohou naukou Doba milovat i vzívati a se jej báti je pro věřící utěšující naukou duševní pro ty kteří tak činí — v pravdě! Činili věci kte ré by sami rádi neměli svému bližnímu a i krevnímu příteli a ře kli že věří to jest pokrytectví Jak pěkné je když dítky vzdáva jí čest a chválu T5ohu Neviditelné mu v celé důvěře dětské naučivše se to od matek? A jak je to nehezké ve společenském životě před rodiči a známými když ta ké dílko není naučeno zdvořilosti "pozdravit" a "poděkovat" Ta ké dítky nemá nikdo rád byť by byly sebe hezčí tváře a matka svým nechápáním eo je zdvoři lost připravuje dítko své o prizen lidí v životě tak potřebném Ze mřelý pres Theodore Roosevelt napsal — "charakter nedá se vy vypěstovat ten musí býti vroze ný" a já bych byla velice ráda kdyby pí P Z chtěla mně na o nu větu odpověděli: "Má charak ter postupu v životě?" Vím že nedá sc získat vyškolením ani pě stěním sebe lepší matky je to cosi v sobě uzavřeného na eož ne má nikdo vlivu Každá dobrá ro dina snaží se mít i dobré řádné 1'tky — stává se tak vždy? Ne! A oproti tomu někdy už -přímo nás zaráží jednání dítek jich život rodině ne-hodiiých není vždy pravdou "jablko od stromu dale ko nepadne" oproti tomu známé a jisté na pravdě založené poře kadlo ~- "rodiče za děti — děti u rodiče nemohou" — jt prav dou IVinc dítky pravdě je to naší povinností ale doeílíme lí vidy toho nedá se předurčití ne každý dá se duševně ovládati le hce předzvěst' naší nesmrtelné spisovatelky Kar Světlé: "Na hlavu každého dítěte posazena bude koruna pravdy nockC to snaží se všechny starostlivé matky české učiniti " o S J ' ' Josefa Petrová White Kiver So Dak 17 ledna 1919 — Ctěná paní pořadatelko Ženské Hlídky přijměte můj srdečný pozdrav ! Je tomu už hezky dlouho co jsem psala posledně dopis do Ženské Hlídky a proto se osměluji zase několik řádků napsat i Myslím žc bych se k tomu ještě byla ne odhodlala ale jest už třeba si při spíšit s předplatným na "Po krok" na který již vždy čekáme Mě velmi zajímají dopisy zvláště to vypravování pí Vítámvásové jak se měla v Dakotě na žních Podruhé až budete pí Vítámváso vá hotova u mlácení tak přijeďte ještě k nám na vylamování kuku řice To jc též dost zajímavá prá ce přLkteré ani ty záplaty na ša tech neschází Tady v našem čí koli sc ještě moc obilí neseje Úro da zde byla dost obstojná a vše chno tu dost pěkně vyroste Pří tomnou dobu zde máme moc pěk né počasí — jako na jaře po sně hu již není ani památky My slím že bychom si všichni přáli aby už byl též konec té influcuze která tak zhoubně všude řádí Nás dosud nenavštívila což nás nijak nemrzí Přeji Váni pí pořadatel ko hodně nových odběratelů v tomto novém roce já bych Vám ráda nějakého zde našla ale je tu moc Čechů a ti jsou ještě vzdále ni od sebe na kolik mil Přilože né naleznete poukázku na $250 jako předplatné na Pokrok 8 přátelským pozdraveni dopis kou ěím t Ctěná paní! Díky za zaslání předplatného a přání k novému roku jakož i upřímnou snahu na rozšíření našich časopisů Tíuďtež ujištěna že vám budeme povděčni když častěji dopisem a zprávami z vašeho okolí do "Pokroku" při spějete Nechť i vás a vaři ct ro dinu úplný zdar v tomto roce pro- Pořadatelka $ $ $ vází ! Polévka hrachová— r Uvař měk ce as koflík hrachu pak ho rozma čkej a proceď do hrnku nalej na něj dobrou hovězí polévku při dej k tomu trošku na prášek roz sekané majoránky trošku zelené petrželky dvě roztroubaná zem čatá a nech to vařit zatím udělej bledou jíšku zapraž jí trochu tu polévku a vlej ji do mísy na sma ženou žcinličku neb chlebíček Pečený hovězí jazyk — Uvař do měkká hovězí jazyk ve sla né vodě pak ho oloupej a roz krájej na koláčky na prst tlusté omoč každý koláček v rozklokta néin vejci obal ve strouhané žem ličcc a usmaž jc do zlatová v roz páleném másle neb sádle Uvař buď suché šípky nebo suché višně v polovici víně a v polovici vody když jc to hodně rozvařené pro ceď to dej k tomu trochu smaže ná ženil ičky trochu mleté skořice ždibec hřebíčku z půl citronu u strouhanou kůru trochu cukru a nech to povařit kdyby to bylo řídké přidej trochu strouhané žemličky potom dej jazyk na mi sku a omáčku do nádoby k tomu určené Pravá chvíle Nyní kdy spolková eensovní ú řadovna oznamuje žc roku 1!)1H jei ve 4G větších měslech ameri ckých zemřelo na influenzu 111- (iH8 lidí zdá se nám že nadešla pravá chvíle abychom všem čte nářům tohoto listu připomněli důležitost zvýšení odolávací síly tělesné Dostatek odolávací síly umožní tělu odrazili útok nemocí zmenšení odolávací síly ponechá zárodkům choroboplodným úplně volné pole Ncjlcpšíin lékem pro zvýšení odolávací síly tělesné jest Trinerovo Léčivé Hořké Víno které sleduje dvojí úkol : čistí vnitřnosti a zároveň sesílaje ce lou soustavu Ve všech lékár nách $110 — Jiným lékem jenž má býti v každé domácnosti jest Triiicrův Liniuient Při vymknu tí otoku reumatíckýeb neb ne uralgických bolestech odklad pé če znamená zdvojnásobení bole sti Toť hlavní důvod proč má býti Trinerův Liiiiment stále po ruce V lékárnách ''" a o"e pv štou AT} a 7V — Joseph Trin-r Company imU-M S Ashland Ave Chicago 111 — Adv i - -'-- i ' K p ir rv i S i ř ' ¥ ř