étTUi 4
POKTiOK DXR 2!) LEDNA 101Í1
POKROK PUBL CO
vydává
POKROK ZÁPADU
a místní vydání
v Creto pro Salině okres Nebrak ve
řvhuylcr a ťlurkson pro okres Colfax
NebrasKa ve 'Wilson Kus pro stát
Kuuaast v C edur Kupiils la pro stát
Iowu v iSU raui a Minneapolia Minu
pro stát Minnesotu a v Tymlall 8 D
Tro stíity fouth a North Pakotu
rfiEDrLATXÉ:
Tro Spojené Státy $250
Tro Kanadu - $375
Zásilky peněžní dijtei so pomocí pe-
nřžnính poukázek Express Money
Orders) bankovních poukázek (Bank
Draft) anebo v registrovaném dopise
Oznamujete li své přestěhování udej
tc starou i novou adresu
Dopisy z knihi čtenářstva uveřejní
tne ochotně Musí bvti slušné psané
bez úmyslu někoho osobné poškoditi a
podepsány ]luym jménem ať již má
b v ti v redaki-i utajtmo anebu v dopise
uveřejněno
APPONYIOVO JEREMIADA
Zástupce fhii-ayskt Tribuny L
Czapski ítieškající nyní v' Buda
pešti intcrviewoval jednoho 4 pře
dních a po světě ncjznániějšíeh
maďarských státníků smutně pro
slulého apoštola světového míru
dle maďarského receptu hraběte
Alberta Apponyiho a podává v ob
šírném kabelojrramu obsah své
rozmluvy a tímto aristokratem
jenž tak rád před světem se ho
nosil svojí demokracií
Hrabě Apponyi byl jedním z
nejhorlivějšíeh maďarských stát
níků pokud se týkalo násilného
maďarisování obyvatelstva Vher
a doba kdy byl uherským mini
strem vyučování zůstane nesma
zatelně vryta krvavým písmem v
historii slovenského utrpení pod
naďarskýni jhem
Hrabě Apponyi prohlásil k mla
il'mu americkému koresponden
tovi jemuž jak z jeho telegramů
vysvítá schází ještě mnoho nežli
bude znáti abecedu politického a
národnostního složení l 'her že ni
kdy nesvolí k tomu aby jeho vlast
— V hry — byla oloupena o úze
mí o které se hlásí Čechoslováci
JRirmuni a Jihoslované
"Tisíce a tisíce uherských otců
učiní totéž'' prohlásil Pravil žc
v případu roztrhám Uher zůstane
sémě nespokojenosti zaseto a ne
bezpečné připravené k uzrání —
Okolní země prý by dostaly iiiil 1 io
ny maďarských poddaných kteří
by země ty nenáviděli a byl "by to
tanec nad sopkou nové Elsasko
Lotrinsko Dohodové mocnosti
musely by udržovati ve východní
Evropě velkou sílu vojska na tt
držení pořádku kdyby na mírové
konferenci převládl duch nistivo
sti Hrabě Apponyi jenž byl pra
vým mistrem v potlačování nema
cfarskýeh národností zatím co
před světem htál si na deniokra-
ta a přívržence 1 hlasatele světo
vého míru na základě rovnosti £
svobody národu předložil americ
kémtt korrespondentu plán na no
vé zřízení Uher — předpokládaje
že tvto dle jeho přání zůstanou
celými — í ve kterých by se vši
diny národnosti bez ohledu na ú-
zemí a na to jak se v nižných čá
stech prostupují těšily úplně stej
né svobodě a samosprávě Každá
Zt' šesti národností v dírách mě
la by dle jeho plánu svoje repre
seníativni těleso zvolené vseini
mi členy dotyčné národnosti bez
ohledu na územní souvislost kte
rá neexistuje Každá národní le
ííislatirra musela by dostati dosta
tek místní samosprávy v každé zá
ležitostí týkající se oné národno
sti Pro finanční vojenskou a za
hraniční správu byl by společný
sněm a centrální vláda
Podařenou částí telegramu jest
kde p CzMpski oznamuje:
Apponyi trpce litoval toho že
dohodové vlády a národy jsou ne
dostatečné nebo špatné informo
vány o skutečné situaci v Uhrách
Prohlásil že v této době je země
ve skutečnosti odříznuta od svě
ta pokud se kornmunikace se spo
jenci týče a že jí není možno před
ložití Hvňj případ který muže bý
lí rozhodnut proti ní bez vyšleh
nutí její strany
Poukázal na to bude-li prove
den nynější plán roztrhání země
Čechoslováky liumuny JihosJova-
ny žc Uhry ztratí více než dvě
třetiny svého území a svého oby
vatelstva — téměř jedenáct mil
lionu z celkového počtu osmnáct
millionů Ze ztracené části obyva
telstva více než 363$0Q0 by bylo
Madarň a téměř půldruhého mil
lionů Němců kteří všichni by by
li "násilně podrobeni vládě ku
které pociťují nejvvňší odpor"
Pan hrabě Apponyi pravil ame
rickému zpravodaji že Uhry ne
jsou v bezprostředním nebezpečí
bolševismu leda by se nynější vlá
da ukázala neschopnou hájiti záj
my země nebo kdyby dohodové
vlády opomenuly posil iti ruku vlá
dy v jejím1 úsilí uvést i do harmo
nie nové ideje svobody a demokra
cie s veřejným pořádkem a bez
pečností Prohlásil že ani on ani který
koliv jiný maďarský státník jeho
druhu nemá nejmenšího přání vy-
voiari protirevoluei v zájmu ná
vratu starého režimu
Apponyi kladl ve svém inter-
vievvu dňráz na 10 že se nikdy ne
podvoli tomu aby "jejich" země
byla roztrhána to jest vrácena
národům kterým byla uloupena
PROUD MILUONŮ
DOLLARŮ DO FRANCIE
171
limit
STAH?
Válka přinesla Francii mnoho
zpustošení a zkázy Ale do jisté
míry přichází útěcha v okolnosti
ze válka přinesla Francii živly pů
sobicí k rekonstrukci a k příští
inu rozkvětu
Ztráty které přivodil "Francou
zůni majícím uložené peníze v ru
kých jistotách pád -Ruska jsou
do značné míry nahrazeny britio-
kýnů A ameriekvmi penězi Tvto
hrnuly proudem do země ne jo
iiom v podobě pujcek ale take -podobě
obchodních výtěžků
Co učinily Velká Britanie a Spo
jené Státy pro Francii nejenom ve
válečném a námořním smyslu ale
také k jejímu hospodářskému
vzuriseni jest jednou z nejzaji-
mavejsicli kapitol historie teto
války Ba jest to jedna z nejoči-
vidnějšich ukázek bratrství mezi
národy Idea takové líjry meziná
rodního bratrství byla poprvé vy
slovena britickým 'státníkem Sir
fjduardem Urevem v intervjcu-u
poskytnutém jednomu americké
mu novináři a byla rychle vyzdvi
žena a I á I e propracována americ
k vil i státníky V duchu této idc
je jednaly a stále ještě jednaj!
Velká Britanie a Amerika vzhle
dem ke Francii
Britické a americké obyvatel
stvo uskrovnilo se ve své spotřebě
potravin aby se jich mohlo dosta
ti více Francii Člověk který žii
v Anglii za doby války a přijde
nyní do Francie jest překvapen
že je snadnější dostati laciné a
rozmanité jídlo ve veřejných re
staurantech ve Francii navzdor ú
řediiímu " rozdělování některých
potřeb nežli v Anglii kde jest do
velké míry přidělování obmezené-
ho množství potravin pouze do
brovolné Jest politování hodnou skuteč
ností že jsou případy kdy restau
ratéři a hoteliéři ve Francii počí
lají si mastné účty když jsou ty
to vystavovány pro Angličany a
Američany a být i v britické nebo
americké důstojnické uniformě
znamená obyčcfjně tolik ja jako
být i považovánu za uiilliouáře —
který může platili vyděračné tre
fy
Ale povšechně vzato jest mož
no říci že Francouzi ukazují vdě
čnost a cizinec mluvící lámanou
frančinou je často dojat ukázka
mi ochoty ti jakou kterýkoli člo
věk na ulici mu podá jakékoliv
informace nebo mu ukáže cestu
Lze pozorovati velký rozdíl mezi
nynějšími poměry a těmi jaké bý
valy před válkou Francouzi ny
ní védí žc 'cizinci dlící v jejich
vlasti jsou jejich přátelé a uka
zují to těmto svých charakteristi
ckým roztomilým způsobem Před
válkou nebylo to TŽdyeky možno
říci
Americká náklonnost k Francii
je historického původu a jako An
ířlie nevstoupily Spojené Státy do
války ze žádného sobeckého zámě
ru — Ve válce pak vydaly oba národy-
více svého jmění a svých
pokladů nežli mohou kdykoliv
doufali-že jim bude nabraženo
poraženým ticpřítdem a jsou na
nejvýše rády že ona část jejich
Jak se boháči baví
r
) ďlí
I ě
0 -oí-sA 1
i "Z """ %'
J " st-
yfi i
Hraběnka de Saverte aby liši
la se od svých přítelkyň které vy
volily si 'za své miláčky psíčky a
kočky vychovala si lvíče ale to
to po nějaké době působilo jí ta
kové nesnáze že mu byla niieeiii
zaopatřili bydlení v zoologické za
hradě kde je nyní každého dne
hraběnka navštěvuje Xa obráz
ku našem spatřujeme ji s tínit
lvíčkem
tí denně 2 franky (40c) dělá to
celkovou sumu 10000000 franků
($2000000) deiině Není poehy
by že průměr jest větší a někte
ří lidé myslí že dělá 5 franků den
ně což' by dělalo celkově obnos
25000000 franků denně
To je dosti pěkný příjem pro 0-
byvatdstvo mést a vesnic kdi
jsou spojenecké oddíly ubytovaný
nebo kde tráví svoje prázdniny
když jsou na dovolené
Kdo zná francouzskou šetrnost
m podiví se zprávám že jsou frau
couzské banky plné peněz Tedy
když Němci předpověděli že bu
de Francie brzo hospodářsky vy
čerpaná přepočítali se velice tak
jako ve všem jiném v této válce
O to se postaraly Yeíká Britanie
a Spojené Státy
MARSAL FOCH 0
AMERICKÉ ARMADE
Maršál Foch mluvil s americkým
zpravodajem a vyslovil so k ne
mu: "Mám dobrou nříležitost po
vědět i vám jak vvsoce smýšlím o
sierickéiii voj
ucast! ja
kou nraJo v teto válce na naši
straně Vaši vojáci jsou skvostní
Přišli k nám mladí nadšení při
nesli s sebou idealismus a postu
povali na bifjiŠti s obdivuhodnou
bohatství byla vydána k prospě
ch 11 trpící Francie
Vedle píijček poskytnutých
Francii jot tu de tmí příjem od
OMOOO riiužů spojeneckých vojsk!
ve Fřahcii který ijytje do tapes
franeouzakélio liHu-za liniemi a v
witisedbtví táborů za růiné majé
potřeby a tuiby iehtliitt -prúrnér-u
každý voják v Fraucii utra-
Vlajka za úspěch
1 ' ' ' i
1 r
statečností Ano byli skvostní
jiného slova nedá se užili Když k
nám přišli byly naše armády jak
je vám známo vysíleny tříletou
válkou která na ně těžce doléha
la Dostalo so nám velkého po
vzbuzení mužností mladých Ame
rikánů Mládež Spojených Státu
přinesla nám obnovenou naději a
uspíšila -vítězství Nejenom( měl
tento morální éiuitel nejvyšši dů
ležitost ale vy jste nám také při-'
nesli ohromnou pomne niaterielni
a prostředky které jste nám dali
k disposici přivodily konečně žá
daný úspěch Nikdo mezi námi ne
zapomene nikdy co Amerika vy
konala" "A víte co se dělo na bojišti od
měsíce července napřed 11a Mar
né potom na východ od Verdunu
(ieucrál Pcrfthiiiir si přál aby měl
americké vojsko poluul možno
soustředěno na americkém sekto
ru Aiříoiiue a krajina na Marse
byly obtížné k útočení bylyť tam
těžké překážky "Budiž" řekl
jsem mu "Vaši vojáci mají čer
tovskoit výbojuost oni to jistě do
káží pusťte se do toho" A vše
cko pokračovalo dobře až jsme se
konečně dostali sem na Hýn"
Foch byl pak tázán zpravoda
jem iicbylo-li příměří uzavřeno
předčasně i odpověděl: "Nebylo
možno jednati jinak neboť Něm
ci 'dali nám najednou všechno co
jsme žádali Uspokojili úplně na-i
Še požadavky a my jsme nemohli
žádati více Pravděpodobně byl
by některý generál dal přednost
tomu aby se pokračovalo a byl by
bojoval dále když byl boj tak
mnohoslibný ale žádný otce ro
diny nemohl by s klidem hleděli
na to jak se zbytečně prolévá
krev Německé velení vědělo do
hře že je očekává strašlivá poráž
ka Když se vzdalo bylo všecko
připraveno na ofensivu v níž by
byli Němci nevyhnutelně podle
hli Dne 14 listopadu měli jsme
připravenou ofensivu v Lotrinsku
se dvacíti divisemi francouzskými
a šesti americkými Němci bvli
ztraceni vzdali se — to jest celá
historie'
"Nyní musíme uzavříti mír
který by odpovídal velikosti naše
ho vítězství Musíme mít i mír tak
bezpečný jako náš úspěch a který
by nás chránil proti každému bu
doucímu přepadu Francie má prá
vo na to aby byla chráněna za
t co vykonala pro ochranu lid
stva Přirozenou hranicí která
by lidstvo chránila byl by Rýn
Xa Rýna musíme Němce zadrželi
Podržením Rýna znemožnili by
chom jim podnikiiouti nový tako
vý přypad jakým na nás vyrazili
v roce IDU Rýn jest společnou
odíranou pro všechny spojence
pro všechny národy kdož se spo
jili na zachránění civilisace Jest
zárukou míru pro všechny národy
kteří společně cedili krev za svo
bodu Proto buďme na stráži na
Uýně Ani nám nenapadá podnik
iiouti útok na Německo aneb ob
novit! válku Lidovládv takové
jako jest naše nikdy neútočí —
Chtějí jen žiti v míru a růsfi v mí
ru ale kdo může říci žc Německo
v němž je lidovláda taková dosud
novinkou nevzpamatuje se rychle
ze své porážky? Anglie má kanál
který ji cjirání Amerika je chrá
iiěna širokým oceánem ale Fran
cie není zabezpečena nicim Ona
jtst ochranou zájmů celého člově
čenstva" a tylo zájmy leží na Rýně
Tam právě musíme se chránili o
proti každému budoucímu výpa
lu a kjizdemii 1 nemilému překva
peni
"Příměří je podepsáno ale nur
není ještě uzavřen Pokud nebu
le status Kvropy urovnán musí
me vyčkávati Vyčkávejme po-1
spolu tak abychom neztratili ovo-
e společného vítězství Zůstaňme
spojenci tak jako jsme byli za vál-
kv
Válečná - loď Texas vztýčila v
minulých docelí -zvláštní vlajku
která byla jí pok tnuta' za vše
strannou wbopnost jejího muž
stva Vlajka lato udílí na 11
réitoil dobu vždy lé lodi která u
káže hf n júijiéšnější ve veškeré
prri
SKLÍZENÍ SOLI
Ve Spojených Státech nalézá se
losti soli pro spotřebu-světa na
mnoho let a domácí spotřeba kry
je se většinou domácí výrobou ač
ohromná ložiska holi Solného jeze
ra v Utah dosud sotva byla dotče
na Celková výroba koli ročně ve
Spojených Státech obnáší asi 7
tun a z toho pouze asi fJ-
000 neb 110 díl připadá ua ono
velké jVzero Zeiněznalcí odhadu
jí ono ložisko na 400 tnillíonú tun
tak že by ono nafno krylo naši ú
plnou domácí potřebu koIí šede
sát' let ale kdyby se nevyrobilo
více ne dofcavadc pot rvalo by
ona záxoba ahpoú ua osni fíhíc let
Přítomné Michigan a New York
jvu hlavními ulály pro výrobu
soli a Utah jet teprve na devá
tém uiLtě Mncéně Kolivary 11
Solného jezera a čistírnami jsou
jedněmi z těch největíích na svě
tě Snad žádné solné doly nu svě
tě nemají lepší a výhodnější pólo
žení než ony Velkého solného je
zera Ležíc v jednom 1 velkých
údolí Skalných Vrchů zaujímá
rozlohu od severu na jih na sedm
desát mil při šířce od třicíti do
padesáti mil Jeho hbiiibka tměří
průměrně dvacet stop a ona se
nalézá 4218 stop nad hladinou
moře Spád deště během roku
jest velmi nepatrný a stálé slune
ční teplo ve spojení s plochým po
břežím poskytuje Kleální podmín
ky pro letní výrobu soli Ono je
zero nemá odlivu a jeho voda jest
tak nasycena solí že právě se ne
tvoří krystaly Totiž má asi 23 pro
cent hustoty což značí že tělo lidr
ské plave na povrchu Proto laké
koupání v Solném jezeře jest Ida-
I 1 r
vn poiHMUKou zástavu v turistu z
východu na ceslě do Kalifornie
posledních letech mnohé o
pravý se staly v zařízení k výrobě
soli Pumpa položená asi 1000 stop
od břehu jezera zdvihá vodu do
kanálu který vede -ku velkým sol
ným nádržkám v jisté vzdálenost
od jezera v zemi vykopaným a vy
cementovaným V době sklizně so
li vypumpuje se za deset až čti
náct hodin denně od desíti do dva
cítí tinc sudu vod v Kanálv za
plavují se solné nádržky po dobu
jednoho týdne kdež vrstva soli 11
tvořena vypařováním vody měř
asi palce tloiištky Tato se nechá
vyschnout a po jisté době naplní
se nádržky na novo vodou
Tento proces se opakuje něko
likráte až dostatečně tdouštka sol
ného ložiska byla dosažena Ně-
kdy to trvá čtyři až pět měsíců
Když ložisko vypařené soli do
sáhlo hloubky tří až šesti palců
rozorá se farmářským pluhem ta
ženým koni nebo stroji načež děl
nici nakládají takto uvolněnou
sůl na železniční vozy které ji do
piavi uo cistiray Ade samočinná
zdviž vynese sůl do hořejší části
čistírny odkud pak sůl jest roz
vaděna samohybnými strojními
nosiči do třech sušáren podoby
hubu i šest stop šířky a třicet dvě
stopy délky Těmi jest hnán hor
ký vzduch kterým se sůl usuší a
vyčistí a připraví se ku mletí —
Mlýny které se podobají strojům
na mletí kávy rozdrtí hrubou sůl
ni jemno a sice na stůl kuchyň
skou sul pro dobytek na nakládá
ní masa ua přípravu umělého b-:
du sůl kamennou a k nakládání
Ze mlýiiti sůl se dopraví opět sa
mohybnými nosiči na svfa kterS
ji roztřídí dle uvedených druhů
i'a to se sňl váží na zvláště upra
veném vazicnn stroji kdež se zá
roveň plní do připravených pytlí
ků Tyto se dopravují do jiného
oddělení kde se strojem zašívají
Tím ypŮKobein se vyrobí až 12000
pyl lů soli denně Průměrně devět
tun soli se zpracuje za hodinu Od
té chvíle kdy první voda se pum
puje do nádržek až do doby kdv
sul v pyl uch opouští čislírnu lid
ská ruka nepřjide do sty ku se so
lí a ona zachová naprostou čisto
tu
Mezi mlýnem a hýly nahroma
dí se značné množství tak zvané
ho solného prachu Ale tento ne
přijde na zmar Smíchá se i ji
stým druhem síry a upraví do fo-
rem kde jest podroben tlaku vod
ního lisu Tím' se utvoří cihly ka
menné soli v objemu sedmi palců
do čtverce a'délky čtrnáct palců
Tato sul určená pro dobytek vzdo
ruje živlům a nemá oslrých hran
tak že jazyky dobytka se nepom
ní při lízání Nalézá velkého od
bytu že dělníei-pracují duem i no
cí aby poptávce vyhověli
I
VELCÍ JEDLÍCI
Ve slavné své knize "Fysiolo
gie chutě" píše známý francouz
ský znalec kuchyně a příjemného
života Brillal-Savarin o návštěvě
kterou vykonal dopoledne 11 své
ho známého faráře v klerési čtvr
ti pařížské Ačkoli nebyl ještě čas
k obědu zaslihl svého přítele v
ncjlepšíni jídle Polévka a hovězí
maso bylo již odneseno a na sto
le htála pěkná ovčí kýta péktiý
kapoun íi slušná míia salátu —
Když Brillat-Savaríu vstoupil 'fa
rář difěl pro svého hosta přinést
příbor Host však pozvání odmítl
a brzo se ukázalo že učinil velmi
dobře neboť farář zmohl vše sám
bez eízí pomocí Nechal z kýty je
110111 kosi z kapouna také jen ko
si í a ze salátu vůbec nic Na ko
nce přiifchli mu ješfé pěkný kou
sek ýra když byl í len sněď-n
a zapit lahví vína tu (eprve farář
► koiidl své bohulibé počínání -~
Obéd trval všeho všudy tří čtvrti
hodiny a nezpůsobil dobrému na
vtyl diší uejiiijších rozpaku —
Velké kusy jež slrkal do úst ne f
bránily inu ani v řeci ani ve smí-tf
chu a když vstal počínal si tak
jako by byl ubral tři nepatrné
kůstky
Drillat-Suvurin věnoval více jnk
čtyřicet let studiu jídla a jedlíktí
a nemohla 11111 tedy jakákoliv žrn
vost imponovat Ale výborná
chuť generála Sibueta budila v
něm přece jen úctu Pozdější vo
jevňdee mohl se zmíněným fará
řem směle se inéřiti již v 18 hs
těch svého věku Přišel jednoho
večera do hostince právě ve chví
li kdy sňali n rožnó skvostného
velkého zlatově upečeného kroca
na Hosté neměli hladu a nevě
novali pochoutce mnoho pozorno
sti Jen mladý Sibuet ocenil po
choutku a pravil: "Přicházím si
ce právě od večeře ale nicméně m
sázím že krocana teď sním sáni"
"Suíte-li ho celého zaplatím
110 prohlásil jakýsi nájemce z
blízkého okolí "Nedojíle-li však
zaplatíte ho sám a mně připadne
zbytek z něho" Sázka byla uza
vřena a mladistvý Sibuet uřízl s
křídlo a snědl ho Po něm si po
ručil sklenku vína Pak došlo na
sldino a po něm zas na sklenku
vina Pak' následovalo druhé kří-
1
dlo a Sibuet se jíž chápal druhé
ho stehna když nájemce zvolal
"Zadržte vím už že prohraju
a prosím vás proto nechte mi ale
spoň na ochutnání kousíček"
Sibuet neměl jen výborný žalu- i
dek nýbrž i dobré srdce Splnil j
přání nájemcovo a přenechal 11111
prsa Chuť kterou se Sibuet jako
rn esahltM!! exce lence vviuime f
nával nedovolovala pochybovali f
o tom že přenechal část krocana
nájemci jen ze zdvořilosti
Na dobré jídlo potrpí si velmí'
také páni diplomaté Pořádně iíst
pít náleží skoro k řemeslu di- i
plomatickčiiiu Diplomaté zvou k-
obě velmi často hosty a dobrá ná-
lada nevyvolává se ničím tak sna- !
o jako výbornou hostinou Bis-!
marek jhhd ráno šálek čaje a ntKš
kolik vajíček na tvrdo V inlad- i
šjeh letech snědl vajíček zpravidla
jedenáct Obědval až o G horli-
iimcIi odpoledne' a v době od sní-
laně do oběda nic nejedl a zpra- i
vidla také ucítil Ale za to 11 o- '
ěda si popřál! Není proto divu I
e s íidleiii II královského slohu?!
nebyl nikdy spokojen bylo pro f
něho špatné a hlavně bvlo ho má-i
o Z 1 čelit if důvodů nechodil rhúF
Vilémovi I " Bisma rekovo živoř-
111 pravidlo byly: "Mám-Ii důkla-"
Iné pracovali musím býti důkla- a
lně krmen" _ "Nebolní uzavři-i
11 poradny inir slezová si att
jutantovi když se nemohl vy
niouli pozvání na oběd k íumov
níkovi "když mi nedají pořádně f
najíst a napit' Proto jedl Bis-fJ
marek nejraději doma a jeho choťij
tečovala o to aby její 'Otlochcnřl
jak mu říkali netrpěl hladem —II
Zejména n-íitílťii z lnmícli iuinJ'
" i - -- 11 in-"
mu předkládala pokud byl jenom
poněkud zdráv A co zní nenvěřif
tělně je však přece jen ryzí pra-š
1: mocin icn lil! Z cr ov:! n
i
tabule žárlivým zrakem mísu s pa L
štikou 4 nikdo se inu víc nczavdě-V
čil než když f-i z této mísy mák)
11 1: 1 !
bral 'inak v iídle nebvl wlím
vý a jedl ze všeho hodně
clkym jedlíkem byl předloni
zemřelý slátní sekretář Kiderten
Wacdiíer' Dvakrát denně jedl
velmi dokladně a uničí při jí]]
posedět až tři hodiny (ioiinuan
deni však uchyl neboť vždv 11 nč-
ho rozhodovalo množslví a nikdy
jakost Chtěla li ho jeho hospo
dyně přivést do nálady zvlá
výborné předložila 11111 pořadním'
mísu nilášc Výbornou chutí k
jídlu vyznamenávají kc skoro vši
diui MohciizoIIernové Bedřich
Velký' byl v pravém slova smyslu
žrout předchůdce nvnéišílr Vilé A
ma lí německého Vilém I sněcH?) r
klidné dvě večeře po sobe Vilém I i
II 1aké nejí málo a zejména mon- I r
niky mu chutnají Vilém II tak
jako zemřelý rakouský ni !ú1í
loef jí velmi rychle tak že hosté
n tabule nemají z pravidla času
dosyta so najíst i Známí- cest™
kým jedlíkem a Hoflm i„jt
KVU jedlíkem h (Joethe dovedle nn
svou milenkou Charlottou v Stein
iorrr-spondovat nejen o lásce ale
luké o jídle '
1
(l
í
Bývalý rakouslcý cí-
sař žalován bankoíHh
Ženeva 22 cri _ fh„i„i„í
banka v Budapeští rozhodla se ža
lovali bývalého rakouského dřft
Karla o zaplacení millkmi Lr
které upsal
!-"J ku ale mkdy nesložil naL
tato vedla upisování půjčky v V
hrách a urs:niv t
eisar- nona