ji r iiff
ČAST REDAKČNÍ
—
EDITORIAL SECTION
POKROK
DNE 22 LEDNA 1919
V oznamování výsledek plutí
Zkoste "POKROK " nejdříve!
la Advertisment Kesults Count
Try "POKROK" First
i f
i:
'
i
i-
¥
i -
i
i
r
v
řt
V
I
v
ZVONY JAKO PA
MÁTKY VÁLEČNĚ
VAlKA n její požadavky při
pravily mnohé země evropské
o starožitné památky je úzce
spojeny hýly s tradicemi lidu
í Vnf raliií mocnosti Xemecko n
Hakousko nemajíce dostatek ko
vu odvážily so sáhnouti i do zvo
nic a použiti zvonu k zhotovení
dél Mnoho starožitných zvonů
pidlo idc zi oběť in-MMy r nZ-rmt
jirini válečného molocha u mno
lio věží zbaveno bylo hlii-íu tak
povědomého ' okolnímu obyvatel
stvu Rakouská vláda připravila
' československé země o mnoho sta
rožitných zvonil jež in bude mož
no již nikdy nahradí! i Německu
liralo tyto zvony netoliko doma
nýbrž i v krajinách zaujatých a
tak mnoho zvoiui ťrancoiMských
belgických polských a ruských
namnoze kabinet nich kousku n
mění starých misi ru zvniiaíů pře
měněno hylo v přístroje zkázy
líclgie v tomto ohledu zvlášť
těžce byla postižena K Němcům
nemluvily tyto zvony belgické tak
jako k lidu Helmic a Xěmci neměli
citu a ohledu k domácímu obyva-
tclslvn Mnoho starých bclgi
ekých voiiú bylo Mni to s věží a
roztaveno v děla a v důsledku to
ho jenom málo zvoiui rozezvučelo
se na radostný pozdrav líelgiéa
niiiii vracejícím se do svých domo
vu po tě kdy poražení Xěmci ze
mi jiicli opustili Nebylo žádné
ho vyzvánění na proslulých íž
káeh chrámů ve Flandrech a v
Artoisii ticho bylo ve zvonicích v
Douai i líruggách
Pyly to přesmutné okamžiky
pro liil v l řeht o místech když ru
ka nepřítele svatokrádežně sáhla
na milé jim zvony jichž zvuky a
hlahol oznamoval světu jejich ra
dosti a ždy Leč Ueljriéané ne
marnili ěasu lítostí nýbrž ihned
zaěali spřádali plány jak nahra
diti ukradené zvony 1'kořisté
ná děla nepřítele poskytla jim ná
pad Jako MiclíjdaugVIo který
viděl anděla v každém kusu ne
zpracovaného mramoru Pelgiča
né viděli zvon v každém ukořistě
ném německém dělu Značný po
čet belgických měst rozhodl se po
užiti ukořistěných a vydaných ně
umrkveh děl k ulit! zvonů
Xení to poprvé co děl použito
k takovému účelu Mnoho zvonů
v minulosti ulito bylo z děl uko
řistěných nepříteli a staly se ( a -í
památkou na smutné dny válečné
byvše opředeny různými legenda
mi Snad prvním zvonem zhoto
veným z děl nepřítele byl zvon
svatnšíěpáiiský ulitý v roce 1711
ve Vídni na rozkaz císaře Josefa
z děla které Turci zanechali ne
daleko města po neúspěšném svém
jeho obléhání
Kathedrála v Kolíně nad Ký
nem má dva takové "válečné"'
zvony Kaisera a ííloriosu jež zho
toveny byly z kovu francouzských
děl První z nich jo opatřen nápi
sem v kterém vychvalují se cno
Kti císaře německého a krále pru
ského Viléma Prvního který na
zýván je tu nejosvícenějším mu
žem Zvon tento zhotoven byl v
roco 174
Zvony od nepaměli hrály důle
žitou rollí v cílovém životě člo
věka Jejich hlahol měj vyjadřo
vali radosti i žaly měl naznačo
vali hrozící uebepcěí a vůbec
hráli důležitou rolli od kolébky
až do hrobu všech lidí Zvony ty
to často považovány byly za po
svátné Jejich zhotovení věnová
na byla velká péče a jejich vý
zdoby a nápisy svědčí o lom za
jak důležité se považovaly ve
všech dobách
Zdá se silně pravděpodobné že
už Asyrové a Egypťané užívali
zvonů ve spojení se svými nábo
ženskými obřady fíekové a Tří
mané užívali zvonu všeobecně a
neobmezovali jich užívání toliko
na cíle náboženské ('žívali jich
v domech na ohlašování návštěv i
k zvonění na poplach fíekové
přivazovali zvonky na charioty
vítězných generálů aby jim při
pomínali že piet všechny chrabré
služby vlasti a statečnost mini
podrobovali se zákonům země
Italský biskup Xola byl však
prvním který použil zvonil k svo
lávání vřříeícJi do chrámu neehav
dopravit! zvon na chrámovou věž
v Campaníi v roce 400 po K rí f u
Od lěcb dob Italové zvonici na
zívají campaiiíloii Angličané h-
žívnli zvoníi ve chrámech již v Se
dniéiil století Ve středověku zvo
nice stala m jakýmsi symbolem
neodvislosli a zvuk jejích zvonů
povolával liil do zbraně v éase vál
ky v dbé míru pak svolával jo k
poradám o občanských i problémech
Téměř všechny země iižívalý
zvonů k' občanským účelům ale
IJelgii přináleží primát ve využit
kování jejich hudebních hodnot
CariUony či zvonkové hry mají
svoji kolébku v IVIgii Také v
této zeiiii záhy budovány byly
nádherné věže které staly se sou
peři proslulých campaiicl ilal
ských Proslulá lioiiřboldská věž
v"Malines zvonice v Mruggách
věž kalhedrály v Antverpách 'ň
krásná zvonic-! v Yprcs jež zni
čena byla za války těší se' světo
vé pověst i
_
Tvto zvonkové hry belgické in-1
spirovalv mnoho básníku u siii-l
sovalelú Kossetli Steveiisoii
Thackeray Thomas Hnrdy Vic
tor Hugo Longfellnw Macdonald
o ivi -
uciiry van imkc a inu psali o
hudbě zvonkových her Čtyřicet
pět zvonil ve věži chránili sv lioni
bohla v Meeldině či Malines jichž
hru vyslechl v rorclSló francouz
ský básník a spisovatel Victor
Hugo dalo podnět k napsání nád
herné básně která považuje se
do dnešního dne za jeden z nej
krásiiéjších výtvorů francouzské
ho básnictví Tradice vypravu
je že Victor Hugo napsal tuto
svoji láseú o půlnocí v okně malé
hospůdky kde právě prodléval
Zvyk dá vat i zvonům jména da
tuje se do římských dob Již v ro
ce !K!S připomíná se že zvon na
Lateranu obdržel jméno Jan -Xylit
všechny zvony chrámů evrop
ských mají svá jména a domácí
mu obyvatelstvu není za těžko
stanovili který m zvoiieiii se práě
zvoní Kateřinský zvon chrámu
sv Marka v Peiiátkáeh (ireal
Toni v Lincolnu Iíig lícil ve Wast
ininstcru a Maiianský zvon v
Ant verpácb který se rozezvučel
poprvé v době kdy Karel Smělý
vstoupil do města v roce 11(17
mají pověst světovou Xa kathe
drále v Ant vcrpáclt jc jiný proslu-
Postup clo Německa s vlajícími prapory
1
I
4
i '
í I 1
¥ i
i
V?
I
K
I
lý zvon Kácel jenž byl dán ctí a
darem městu Karlem Pátým Je
zhotoven ze sloučeniny mědi stří
bra a zlata a jeho cena je odhado
vána na $100000
Kdo jednou slyšel hru belgi
ckých zvoiui nikdy nedovede na
ni zapomenout! Xení divu že
psali o ni li básníci a spisovatelé
Xení divu že zvony tyto poskytly
inspiraci k některým z nejkrás
uějších básní Mnoho histori
ckých událostí uvádí se ve spoje
ní se zvony Xa zvonici v (J!ien
t n nachází se dvaapadesát zvonil
které rozezvučely se společně po
prvé o Vánocích roku 114 kdv
oznamovaly podepsání mírové
smlouvy mezi Spojenými Státy a
Anglií Xejvětšínj zvonem světa
byl Kolokol v Moskvě zvaný též
korunovačním zvonem o jehož
nynějším osudu není nic určitější'
ho známo Před časem bylo ozná
meno že zmocnili se jej Xěmci a
kamsi jej zašantročili anebo na
děla rozlili
Ve Španělsku mají proslulý
zvon ve věži chránili sv Mikuláše
ve Vclilla v Aragomi na který se
zvoní loliko v době obecné kala
inily (íit-ké zvony jsou pra vi
deím" velkých rozměrů a užívá se
jich hlavně k občanským účelům
Zvon %títif!inc jenž nachází
se na věži chrámu Xotre Daiue v
Paříži má nejlahodiiější zvuk z'
všech zvonů na světě l'žívá se
ho loliko o velkých svátcích s o
hledem na jeho velké stáří Pylť
ulit v roce 1 100 '
V Penát kách v bráně vedoucí
z náměstí sv Marka k Iřialto na
chází se zvon po jehož stranách
jsou bronzové sošky opatřené me
chanickým zařízením a odbíjí ho
diny Mezí světové známé zvony iiále
ží laktéž tiáí Zvon Svobody v Phi
ladelphii který praskl když vy
zváněno bylo jím na uvítání svo
body národa lielgie hodlá necha
li zhotovit nový "mírový" zvon
velkých rozměrů a tento zajisté
bude čestným přídavkem k pozo
ruhodné kollckci historických
zvonů této země jež folik zaku
sila pod okovaným jiodpatkem
iiepítcde
Nový mírový zvou bMgický zho
lovcn bude ukořistěný h ličme
ekých dél a j mužné že právě z
1 'rKífn -
' rit %&
Jt V v v
í ti tf v V
- fe t 'V á n
6
'stí i "í V
®ht - fa í % x
{ SUÍ lk S~ f sfíA U - w t
Fit- -
v5uífťi
S plnpil Lij i in i kulou i piiteho pinku del osi icleekeho I americké dtisc
lletzeiath v Xěniecku jako před voj americké okkiipaěiií-armády
těch kterých použito bylo při ni
čení belgických měst Jeho hlahol
připomínali bude Belgičanům že
právo vždy musí zvítězili nad ná-
pochoduje osauou
zámek Ostatní leželi jako mrtvo- držoval si přiměřeně silnou osobní
ly podél krvavé cestv vedoucí z gardu a tak existence švýcarských
Vatikánu k zámku
Z téhož jádra bvli jejii
silím a že spravedlnosti vždy musí jaué kteří padli při obhajování
b 1 1 učiněno zadost
papežova Švý
carská GARDA
BllÁXV do Vatikánu papežské
ho paláce vMííiuě? střeženy
jsou dj) dnešního dne členy pro
slulého sboru švýcarské pardy
která po více jak čtyři století lo
yálnč sloužila římskému papeži
Když president WiNon vstoupil
do Vatikánu během své nedávné
návštěvv v líímě štd šíialírein mu
žů oblečených v stejném středově
kém stejnokroji látek červené
žluté a černé který nosí papežské
gardy od té doby kdy kroj tento
navržen byl M ielielangclcin v
Šestnáctém století
Již v době papeže Julia Druhé
ho gard v odívalv se v tento ma
lebný stejnokroj který dnes pro
svou zvláštnost je předmětem ob
divu každého návštěvníka věčného
města A stejně jako kroj je za
jímavá i tato organisace vojáků
kteří verhováni jsou v horských
krajinách Švýcarska Nyní o
všem nemají mnoho práce ale by
ly doby kdy měli pověst znameni
tých bojovníků
Hylo to v roce 1 "1Í7 právě je
denadvacet let po založení těchto
gard kdy její členové poprvé se
osvědčili jako schopní bojovníci
když armáda Karla Tionrbnnské
ho podnikla útok na fiím Nekáz
něná soldateska pronikla průrva
mi v hranách do města a zde vraž
dila a plenila Někteří ze žoldné
řů dostali sp až k Vatikánu kde
Klement Sedmý sídlil Papež u
znamenav že obrana byla seslabe-
I I I' A -V 1 y I
na oukiicii se svými svyenrsla -mi
gardami a hledal útulku
zámku San Angelo
líojiijíec zoufale gardisté pro
razili si cestu nepřátelskými liní
mi a tak umožnili papeži útěk na
jmenovaný zámek Tolikodva
náet z L'0i statečných miižii ktc-
1 uillei i v Paříži pro Ludvíka
eslnáetého krále francouzského
Více jidí sclii set mužů a dvacet
šest důstojníků z malého kantonii
íiiieernského položili svoje životy
v srpnu roku 17í)L' pro krále v je
hož službách se nalézali Xa pa
měť jejich hrdinské oběti lak zva
ný lueernský lev byl v roce 1H21
vytesán dánským sochařem Thor
vvnldspiieni ve -fcád na jezerem
Lucernským -- nejkrásnějšim je
zerem ve Švýcarsku -
atikánské gardy sorganisová
ny byly v roce lódi naněžem Ju
liem Druhým který oblíbil si Švý-
enry pro jejiidi věrnost a itdflt-
iiosl Kardinál Sehinncr píivo
dein Švýcar a Peter von Ilerteu-
stcin pověřeni byli zverbováuíiu
gard a v několika měsících' L'00
statných horalů pod vůdcovstvím
Kašpara ze Sillinouu pochodovalo
z Alp do lííma Od těch dob s
výjimkou krátkýidi přestávek
švýcarské gardy střežily Vatikán
První přestávka byla v roce
Lí27 kdy vyhlazen byl celý sbor
i i '
hhí jeno reorganisace provedenn
byla v roce lól papežem Pavlem
Třčiím a v průběhu století uásle
dujícího vzrostla garda v důleži
tosti do íé míry že její důstojní
ku bylo užíváno téměř výhradně
jako diplomatických agentů pape
žových V roce 1 79S opětně zrušena by
la garda za francouzské okkupace
Hírna ale gardy znovusorganiso
vány byly v roce 1 SO 1 a použito
jich za doprovod pa-pežem Piem
Sedmým při vstupu do íiíma Ale
jejich existence tentokráte mela
jenom krátké trvání ježto dne P
července roku ISO!) gardy byly o-
I pel ne rozpuštěny když papež u
vržen byl do vězení
Nebylo ale snadno zapomenout!
na gardu jež existovala více jak
J gard papežských byla zajištěna
i-j V roce 1S25 papež Lev Druhý
i uzavřel dohodu se švýcarskými
kanlony dle které bylo mu dovo
leno verbovali muže pro tuto gar
du a od té doby síla jejich je u
držována neztenčena' Služba v
papežské gardě stala se dědičnou
ctí mnohých čelných rodin v kan
toně ('urvšském a Liicernském
Každý kandidát do papežské gar
dy musí být i švýcarským obča
nem a nejméně pět stop a osm pal
ců vysokým svobodným dobrého
zdraví a bez jakýchkoli tělesných
vad: Musí být i dobrého charakte
ru Xa cestu do lííma vypraví se
svým vlast ním nákladem ale o-síédčí-li
se během roku pejlíze ty
to jsou mu vráceny
Do nedávná dovolená u švýcar
ských gardistů papežských byla
věcí neznámou ale nyní udílí se
dovolená v jistých případech Ža
datel musí o ni ale požádati tři
měsíce předem ' Po osmnáctileté
službě každý gardista je oprávněn
k doživotní pensi v obnosu polo
viny svého služného po dvacíti
letech získává dvě třetiny po
dvacíii pěti letech pět šestin a po
třicíti letech plný plat
Švýcarské gardy jsou zodpo
vědný za bezpečí papežovo Stře
ží všechny východy z Vatikánu
do lííma a všechny vchody do kří
dla paláce kde papež bydlí Musí
bý t i přítomni při všech nábožen
ských ceremoniích na kterých pa
pež se podílí
LEBAUDY -
" DOBRODRUH
JACQLES Lebaudy '''císař sa
J harský" který v minulých
zastřelen byl stou manželkou ve
Westhtiry X V byl jedním z nej
lépe známých 'císařů operet nich'
jaké kdykoliv viděl svět A jeho
manželka také dovedla pro sobe
náležitě užiti reklamy kterou růz-
ri svému panu umoiuli ucliylili i „činěn kapitolem spojené ří
še do bezpečí ]ost ab se s ní c j š bylo dovoleno papeži 'aby u-
tři sta let a v roce 1 S 1 4 Švýcar-j ué seiaění listy o!is(irá valy její-
sl- straže hýly zno viizrizeny Od
lé doby slouží již bez přestávky
VZ došlo k sjednocení Itálie :i
K
mu manželi zcela zadarmo
Lebaudy pokusil se o zřízení
"císařství" na pustině saharské v
roce 1!)()4 a dobrodružství toto
stálo jej hezkých pár millioiikň
Polská vojska ve Francii
% hfYfx ilxv4mi faw4P Hbíj%
ř v - v - - Kvrí vV11 Míímmmí
Pivl 1o šílený pokus a všichni kdo
znali Lobandyho domýšleli se ýe
se minul rozumem Když Lebau
dy po nezdařeném dobrodružství
hledal útulku v Americe byl dán
pod dozor psychiatru a nějakou
dobu strávil v sanatoriu
Jj 'ba udy jako syn jednoho z
nojznáinějších francouzských mno
honásobných millionáříi který na
dělal mnoho peněz jako majitel
cukrovarů a továren na čokoládu
zdědil více jak '10 millionň dolla
ru Po nějakou dobu kráčel v
šlépějích svého otce a docílil v
eukernim průmyslu značných ú
spechů svou podniká vostí
V roce lílOI odhodlal se k pro
vedení šíleného nápadu o zřízení
saharské říše Zverboval jisté
množství vojáků většinou dobro
druhů vypravil je zbráněnu a s
nimi pak vydal se na svou dobro
družnou cestu Přislál se svou lo
dí při pobřeží Marokka mezi My
sem Jubi a Mysem liojado zmoč
nil se území které nebylo zabrá
no žádnou uznanou mocností a vy
dal proklamaci o ustavení sahar
ského císařství
Měl v úmyslu zřídili vlastním
nákladem železnici přes pustinu a
jmenoval místo zvané Troya za
budoucí Svůj kapitol Kozvimil
tu svoji vlajku — modrou se tře
mi bílými včelami — a jmenoval
několik osob členy svého dvora
Jeho říše zkvétala po několik mě
síců a její ''panovník" dokonce
měl i styky se skutečnými moc
nostmi Tylo styky byly ale zce
la jiného druhu než Lebaudy si
přál a když vydal skvěle psanou
proklamaci války Francii Pa
říž se mohla tichechtat
Marokáni ale nepohlíželi na je
ho snahy s takovou dávkou humo
ru a několika Jeho vojáků se
zmocnili To připravilo Lebaudy
ho o všechnu chuť k dalšímu ''pa
nování" a vrátil se po několika
měsících do Francie Francouz
ská válečná loď pak doplavila do
vlasti zbytek jeho výpravy Le
baudy vydal později v Prusselu
prohlášení že se zříká trůnu sa
harského Dobrodružství toto mě
lo v důsledku že za nějakou do
bu měl na krku množství soudů
Vrchní velitel "saharské" ar
mády žaloval jej v Londýně poně
vadž mu zůstal dlužen jeho služ
né Stejně také ieho ministr za
hraničních záležitostí domáhal se
soudně zaplacení svého služného
A několika z nich zůstaly dlouhé
nosy Postiženým byl i manický
sultán který slíbil uznati Lebau
dyho za krále saharského půjči
li 11111 dva milliony dollarů ale
"saharský císař" peníze vůbec ne
půjčil Aby niíra hořkosti byla přepl
něna francouzská vláda mu- ozná
mila že jeho přítomnost na půdě
francouzské je nežádoucí "Sa
harský císař" skrýval se nějakou
dobu ve Vídni načež odebral se
do Ameriky Ve Vídni "isi po
mněl" svoji paničku a bývalá
"císařovna" aby se uživila vy
stupovala ve vídeňských kabare
tech což přineslo jí spoustu re
klamy Rakouská policie ale zakázala
majiteli kabaretu aby na plaká
tech oznamoval že u něho zpívá
"saharská císařovna'' poněvadž
prý není k titulu tomu oprávně
na Týž pak aby nabyl jistoty
odebral se do její hotelu kde po
žádal aby ukázala mu svatební
certifikát
Žádost tato podráždila "sahar
ské veličenstvo" do lé míry že
vyrvala hůl z rukou svého zaměst
navatele a pořádně mu napráskala
a na konec hnala jej korridorem
hotelu na ulici k potěšení a legra
ci ostatních hotelových hostů Te
hdy vídeňské noviny o tom mě
ly celé sloupce a "saharská císa
řovna" měla opětně hromadu la
ciné reklamy Hrda na svůj čin
vystoupila na balkon hotelu a pro
mluvila k shromáždění které se tu
seskupilo Policie ale rychle za
kročila a nenechala ji ani domlu
vit -
V Americe ''bývalá císařovna"
dovedla si zjednali vslup do spo
lečenské smelánky kde hrála vel
kou rolli jednak pro svoji pestrou
minulost a jednak pro svoje bohat
ství S manželem se valné nesná
šela a několikráte pronikly do
světa zprávy z se snášejí jak dva
kohouti na smetišti Tragedie
jež odehrála se v jejím obydlí o
slalnř náležitě vyjasňuje poměr
jaký panoval mezi ní a jejím do
brod r užil vin manželem
V
I
f
i
f
V:
i-
I :V
t
