etrna 4
POKROK DNK 52 LEDNA 1019
DRASLOVÝ PRŮMYSL V NE-
BRASCE
Těžba drasla ěili potaše které
Lož názvu i v češtině se ponejvíei
používá slibuje státi se jedním
z nejdůležitějších průmyslu Ne
brasky 1'rxlilášoní toto učinil
nedávno Will Maupin? řiditel stát
ního reklamního úřadu Ačkoliv
průmysl tento jest teprve v za
čátcích neboť není to dávno co
objeven byl potaš v západní Části
našeho státu zejména v okresu
Oarden bylo ho v minulém W-e
vytěženo za $200001X10
Potaše používáno jest v průmy
slu k různým účelům ale hlavně
slouží k výrobě umělého hnojiva
bez něhož ve východních a jižních
státech nebylo by možno farmaři
li K tomu hodí se jedině potaš
nebrasský neboť jest prost bora
xu kterýž ničí rostlinný život Z
této příčiny jest proň trh zajištěn
pro všechny časy V poslední do
bé vyskytly se zprávy a pověsti
že príimvsl draslový jest ohrožen
evropskou soutěží ale ty vyvrá
ceny byly úřední zprávou vyda
nou ve YVashingtoně 17 ledna U
vádí se tam že žádný potaš ani z
Elsasko-Lotrinska nebude do Spo
íenvcli Matu vyvážen med uza
vřením míru a ani potom ne jež
to všechen potaš spotřebuje fran
couzská vláda pro zemědělské úče
le ve své vlastní zemi Ovšem že
nebude dovážen žádný potaš z
Německa před uzavřením míru a
potom americký průmysl jistě bu
de dostatné chráněn před touto
soutěží
Z těchto důvodů draslový prů
mysl v' Nebrasce jest na trvalém
bezpečném základě a ti kdož pe
níze v něm investovali mají k o
čekávání vysoké výdělky Nikoli
ovšem takové jako v počátcích
tohoto průmyslu kdy celá řada
podnikavých občanů v Nebrasce
zejména v Omaze získali z něho
bohatství avšak dobré dividendy
na dílce isou zajištěny The Na-
tinal Potash Corporation jejíž o
znánika uveřejněna byla v našem
listě v prvních třech měsících
těžby nežli závod její v Antioch
Nebr vyhořel platila svým po
dílníkům deset procent měsíčně
Při nynějších nižšíeh cenách za
potaš takové výdělky nejsou k
očekávání avšak zmíněná společ
nost doufá platiti svým podílní
kůru dividendy od dvou a půl
procent měsíčně — M procent
rovni — výše Draslová jezírka
National Potash Corporation ma
jí rozlohu r000 akrů a závod je
jí jest jedním z největších v této
zemi Společnost má ještě něco
dílců k rozprodeji a kdo by si
přál bližší vysvětlení o její ob
chodě nechť dopíše česky nebo
anglicky na Commerce Loan &
Finance Company First National
Uank Building Omaha elr
HOSPODÁŘSKÝ VÝZNAM EL-SASKA-LOTRINSKA
S čistě materielního nebo ho
spodářského hlediska vzato ztrá
ta Elsaska-Lotrinska jehož při
pojení k Francii jest absolutně ji
sté znamená pro Německo nesmír
nou škodu třebas s jiného hledi
ska může Jiamenati i zisk proto
poněvadž se tím odstraní z hra
nic říše příčina neustálých vnitř
ních třenic Obě provincie které
byly urvány Francii roku FS71
jat"í _ nebo lépe ryčeno patřily
— nejen k nejintnsivnějšíiu prů
myslovým částiem Německa ale
tvořily rovněž jeden z hlavních
zdrojů surovin všeho možného
druhu jichž Německo nemá nija
ký nadbytek Ztráta průmyslo
vého okrsku bez ohledu na to jak
bohatá a vysoce rozvinutá tato in
dustrie může být i v jiných částech
země jest pro zemi stejně těžkou
ztrátou jako ztráta ložisk suro
vých látek
Industrie které nezávisejí na
dodávce určitých surovin nebo
které mohou snadno zLskati po
třebné suroviny odjinud z říše ne
bo z ciziny dají se snadno přelo-
SUí noVr nřestžhnVflti Tflké děl-
£111 11 ' " ' 1 — -
incké obyvatelstvo jest pohybli
vé a následuje rapidně industrie
do okresku nového rozvoje Ka
pitá! obchodní podnikavost od
borné technické školy a obehodní
xpojení nejsou připoutány trval'
k žádnému určitému rníntfi ale
ztráta Kurovin nedá m nijak na
hradit! leda že by se tak stalo
odkrytím wivých ložisejk talio
vých nerostů Odkoupení Klsa-hka-Lotrinska
Německem Francii
znamená pro Německo Ztrátu tří
důležitých fcurovin totiž petroleje
potaše řili draída a žclezaých rud
Loiiáka železa a potáže v lha-
sku-Lotrinsku jsou světově zná
nia ale celkem málo kdo ví že ta
ké se zde nacházejí veliké petro
lejové studně a zřídla Všeobecně
panovala až dosud domněnka že
veškerý petrolej spotřebovaný
Německu přicházel jednak z Ha
liče jednak z Ameriky a Kuska
Ve skutečnosti právě před válkou
42 procenta veškeré produkce pe
troleje v Německu přicházela
Elsaska ale to mnoho neznamená
ježto veškerá roční produkce pe
troleje v Německu obnášela 120
000 tun eož ovšem ani z daleka ne
stačí ke krytí potřeb Scházejí
množství bylo ovšem importováno
z uvedených tří zemí
Jinak se má věc draslem lest
ovšem pravda že ložiska drasla
nacházející se jinde v Německu
postačí plně nejen ke krytí veške
ré domácí potřeby tohoto produk
tu jenž jest nezbytný k výrobě u-
mělého hnojiva ale rovněž ke kry
tí veškerého vývozu do ciziny A
le ztráta ložisek potaše v Elsasku
bude mít í za následek že němé
cký potašový syndikát ztratí svůj
světový monopol z něhož dovedl
nejen kořistit i obrovské sumy pe
něz ale užívat i jej rovněž jako
mocné hospodářské zbraně k vy
máhání rozličných hospodářských
koueessí v cizích zemích které sc
bez drasla nemohly obejiti Tento
syndikát nebude více s to dikto
vati ceny potaše na všech světo
vých trzích jako činil až do pro
puknutí války a Německo ztratí
tím mocnou zbraň v© světových
hospodářských stycích Německo
bylo až do války s to přinutiti ci
zí země hrozbou zakázání vývozu
nebo uvalením cla aby si vynu
tilo získání žádoucích surovin z
těchto zemí
Nejtíže bude však Německo po
stiženo ztrátou rozsáhlých ložisek
železné rudy v Lotrinsku jejichž
vykořisťování od roku 1871 s ú-
zasnou energu a pin bylo prová
děno a bez nichž německá železář
ská a ocelářská industrie nebyla
by mohla nikdy dosíei takového
stupně rozmachu jakým se Ně
mecko v poslední době honosilo
To platí zvláště v tom případě že
i údolí říčky Saary bude zahrnuto
do hranic Lotrinska jak požadu
je imperialistická vláda Clénien-cean-ova
neboť ložiska železné ru
dy v tomto distriktu jsou nesmír
ná a jejich získání zjednalo by
'francouzské železářské industrii
praktický železářský a ocelářský
monopol na evropském kontinen
tu Právě získání takového mo-j
nopolu vede francouzskou vládu]
k požadavku aby distrikt Saary
byl přivtělen }i Lotrinsku jakko
li k němu nepatří ani historicky
ani jazykově
Německá produkce železa a o
celi obnášela právě před propuk
nutím světové války kolem 19 mil
lionů tun a překonala tím značně
produkci britickou která činila
něco přes patnáct millionů ne
mluvě ani o francouzské která
uedosahovala plných desíti inil
lionů tun Byla ovšem překonána
železářskou a ocelářskou industrií
Spojených Států která toho ro
ku obnášela 29000000 tun Ně
mecká železářská industrie byla
odkázána z většího dílu na lotrin
ská ložiska neboť z 30000000 tun
železné rudy vytěžené v onom ro
ce v celém Německu na doly v
Lotrinsku a v Lucembursku při
padlo plnýeh 28fH)000 Puri tedy
více než čtyři pětiny Doly v Lu
cembursku byly ovšem také v ru
kou německých kapitalístň Z to-
ho jest jasně zřejmo jakncsmír-'
nou ránu utrpí německá železář
ská industrie ztrátou Lotrinska
Tato ložiska železné rudy táhnou
se přes hranice do Francie a
francouzská železářská industrie
nalézá v nich hlavní ba jediný
zdroj suroviny Existence těch
to ložisek ležících naproti distrik
tu Saary v severovýchodní Fran
cii byla dobře známa již při uza
vírání míru mezi Francií a Něme
ckem roku 1871 neboť německá
vláda vyslala dávno před válkou
špehouny zkušené inženýry a geo
logy aby kraj tento prozkoumali
Inženýři podali však tehdy zprá
vu že ložiska Ve Francii naproti
Thionville ěili Diedenhofen hklá
dají se ze železné rudy která ob
sahuje mnoho túry následkem c
hož ruda tato jest bezcenná
Tehdy totiž nebyl ještě znám
proces jak odstranili 'Mru ze že
lezných rud a železo z nich tavě
né bylo přilití křehké takže se
nehodilo k zpracování Tento rud
ný pá jenž byl ponechán ftis
marekem Kraneíi měří sotva mílí
v šířce ale ložiika jsou tak boha
tá jako v Lotrinsku takže když
byl objeven proces jak odstanitj
síru z tni? — rM w &talS idíoa-
ho po uzavření míru — francouz
ská železářská industrie kterou
Němci doufali mírem versaillským
zničiti rychle se vzchopila a přei
válkou dosahovala poloviny indii
strie německé Němečtí kapita
liste a imperialisté ilikdy si nedo
vedli odpustit! toto "přehlédnu
tí" a jednou z hlavních pobídek
války bylo dychtění Německa
zmocnit! Ke i těchto dříve opovr
ho váných ložisek a tím si zajistit i
Iskutečnýi monopol želeaářský
Evropě Jak tyto choutky byly
zmařeny vi kazde dite
Německo bude nadále odkázá
no na uovoz zeiezne rudy z ciziny
měrou daleko větší nežli dosuď
roce 1913 bylo do Německa do
vezeno pouze 14000000 tun želez
ných rud hlavně ze Švédska je
hož ruda -hodí se znamenitě k vý
robě jemné oceli majíc vlastnosti
jichž ruda německá postrádá Ně
niecko bude nadále odkázáno na
dovoz ze Švédska Ruska Polska
Španělska a Spicberků jestli
Francie vývoz rudv do Německa
zakáže Německá industrie mo
ila by se tím ovšem udržovat! při
životě ale byla by odkázána' na
cizí uzenu v ohoru v nemz az do
sud byla soběstačná což jí pusky
tovalo nesmírné vvhodv v sou tezi
o světový trh Zanuiavo jest ze
ožiska na ledových ostrovech
Spieberkáclv právě objevená
vlastněná britickými kupitalisty
jsou největší v Evropě jak bylo
zjištěno Zdrojů nialeriálu jest
tudíž hojnost ale přístup k nim
bude míti Německo značně stíže-
ny trata hlsaska-lAitrinska zna
mená tudíž pro Německo nesmír
nou ránu na hospodářském poli —
ovšem předpokládaje že bolšcvi-
kému hnutí se nepodaří zvrátiti
nynější společenský systém v Ně
mecku jako se stalo v Rusku
KDYŽ SE V AMERICE VŠE
OBECNÉ PILO
Jednou z nejzajímavějších knih
které byly napsány na théma 'Jak
a co se v Americe pilo' jest kniha
lewsfrtia L Pecka "Američana
Sbrietatis" jež byla vydána pou
ze ve sto výtiscích a jest úplnou
listorií "Johna Barleycorua" ve
Spojených Státech
'V době kdy Amerika byla o-
azovna" čteme na první strán
ce Pecková spisu "nebylo v Ev
ropě ani jednoho národa který by
pil vodu v tak hojné míře jak se
ěje v době přítomné Angličané
pili ale Holanďané pivo a Fran
couzi a Spanělé lehká vína a ame
rickým osadníkům se tudíž zdálo
být i nebezpečným plokusem piti
vodu v Novém světě
"S postupem let když jednot
livci domohli se jmění a bohatství
tabule zámožných Holanďanu zá
vodily s přepychem bohatých do
mů anglických a francouzských
V holandských sklepích byly ja
blka paštinák řepa atd vedle su
dů s octem moštem a alem a hně
dými plucary s rumem V domích
zámožnějších tříd bylo také množ
ství vína a abstinence byla se za
oněch zdravých dní kdy se praco
valo venku i intelligentníniu far
máři nebo burgherovi zdála být i
nepochopitelnou
"Holandští osadníci ať osud
zavál je kamkoli právě tak jako
puritáni v Novoanglicku a kvake
ři v Pcnnsylvaníi ti všichni od
dávali se pití lihovin a lišili se
jen růzností svých nápojů Ho
lanďané dávali přednost pivu pu
rftáni měli v oblibě dobrý Vyleže
lý mošt a kvakeři proslulí to pi
jáci u nichž však účinek líhu byl
zřídka patrný nacházeli uspoko
jení jen v alu a silných nefalšova
ných lihovinách
"Tehdy pil kde kdo a pilo se
při každé příležitosti John Par
leycorn byl ve veřejném i soukro
mém životě svědkem uzavíraní
Mul u v každého druhu prodeje
farmy nákupu zboží urovnání
soudní pře Pilo' se na svatbách
a na pohřebních hostinách pilo
se když byl vysvecován kostel a
postaven dům Farmářský dělník
o senosečí a o žních námořník na
lodi dělník v továrně příštípkář
krejčí tesař zedník a kotlářík ne
chtě! pracovat! bpz nějakého til
uého nápoje
"Kterýs tehdejší kronikář pra
ví o Conneeiíeiitu : 'Hůzné ovoce
je lepší nežli v Anglii Broskve a
jablka jsou šťavnatější krásnější
a větší — Na jednom stromu uro
dí se až tisío broskví a z jablek
jednoho stromu vyrobí se pěť až
řeht fciidň moštu' Mošt jest nej
obyčejnějšírn nápojem n štola
"Perry bylo vyráběno z finiMk
jako mošt z jablek a poachy z
broskví Ve Virginií celé plantá
že medového tínoíku iihtr W
cust) skýtaly trnovníkové boby
přípravě nietheglinu Z planých
sliv bezinek bílých ořechů sasa
frasové a březové kůry a z listí i
kořenů mnohých stromů keřů i
bylin byla vyráběna lehká vínu'
Výroba moštu r 1721 gvětšila se
takovou měrou že jedna vesnice se
čtyřiceti rodinami vyrobila ho 3
000 sudů
Švédové sázeli broskvoně a o-
voené stromy všeho druhu měli
krásné sady a prodávali své vý
robky kvnkerňm: víno ze sasafra
su planých sliv kukuřice a patr
ně všecko co opojného mohlo bý
ti vyrobeno a mimo to importo
vali víno madeirské
V "Trne and Sincerc Declara-
tiou vydané v prosinci 1009 gu
vernérem a radou virginskou by
la oznámka že se hledají dva slád
ci kteří jakmile se přihlásí měli
iýti do té osady ihned posláni A
jestliže některá osada potřebova
la řemeslníku vždv si vvžádala
aby s nimi přijeli z Anplie také
sládci
Povinností generálního audito
ra virginskelio hylo opatriti do
každé schůze rady lihoviny Za
jedné příležitosti auditor Will ia m
Pyrd objednal pro radu dvacet
tuctů láhví lehkého červeného ví
na (claret) šest tuctů láhví vína
rýnského kanárského a xereského
i sud pálenky
Ze posvěcené 'osoby začasté svo
dům ďábla alkoholu podléhaly a
tak na důstojnost a povinnosti své
zapomínaly o tom nejlépe svědčí
zákon ve Virginii dle něhož těž-!
kého přestupku dopustil se kaza
tel který v neděli vystoupil na
kazatelnu opilý "Kazatelé" čte
se v tom zákoně "neměli by se
oddávali nezřízenému pití a po-
loršení budícímu obžerství a ubí-
jeti noci darebnou hrou v karty
vostky a jinak Lépe by jim slu
šelo kdyby veškeren svůj prázd
ný čas věnovali rozjímání o Písmě
svatém"
Kterýsi kronikář si stěžuje že
v jednom bohosloveckém ústa
u na jihu měl by rektor přísně
akročiti proti theologům a kně
žnu odavajicuu se nciiurnemu pi
tí" ale hned dodává: "Jak mož
no něčeho podobného a takového
očekávali od rektora který sam
je nenapravitelným opilcem í"
K některým církevním slavno
stem bylo vařeno zvláště silné pi
vo a při vysvěcování nastávají
cích kazatelů pilo se ještě něco
silnějšího jak o tom svědčí zacho
vané dosud účty y jednom z nichž
temc: Všecko zaplaceno až na
rum pro kazatele Zaplaceny by-
y obyčejné kořalky hořké liké
ry punče vína atd"
Příklady vzdělaných a posvěce
ných vrstev docházely hojného
následování v ostatních třídách o
byvatelstva jemuž k tomu víta
nou příležitost poskytovaly křti
ny sňatky i pohřby které se bez
slavných pifek obejiti nemohly
I ve Philadelphii "sídle bratrské
lásky" hubičkování nevěsty a pi
tí punče byly ncjdůležitějšími zvy
ky o každém sňatku Pohřby pu
ritanské byly provázeny nezříze
ným pitím silné lihoviny kolova
ly nejen mezi truchlícími pozůsta
lými a nosiči rakve nýbrž i mezi
všemi přítomnými a to jak před
pohřebními obřady tak i po nich
a o pohřbu vlast itf ni
' Pili také učitelé a profesoři na
vysokých učelištích Profesoři na
koleji Williama a Mary bylí no
toričtí opilci (iraduační slavno
sti na kolejí Harvardské byly v
prvních dobách spojeny s hostina
mi na nichž c "vypily spousty
"tvrdéhomoštu" a piva Zkrátka
pil kde kdo
MASOPUST
Název masopust je vlastně pů
vodu románského a vznikl od po
křiků: "Ach maso maso brzy s
bohem buď! Carne vale! Měj se
dobře! Po postě zas na ohleda
nou!" Německé jméno fašanků
neodvozuje se od hlov a postit i
ífasten) nýbrž od tdova tasen
faseln a správný název her fa
řinkových byl Fassiiachtapiele jež
vytvořila v XV století hlavně hra
vá obrazúot Veselých Jihoněmecú
a Elsaianů
Řvábské kraje zejména Švýcar
sko Norimbersko jsou vedle El
saska vlastním domovem fašaři
kových zábav které jakožto rozvi
nutější přejaty byly už v XVI
stol v Cáchách a na Moravě od
předku našich na cizí kroje a zvy
ky vždy zvědavých a v nich si tk
oblibovavíích že í tví kvé vlastní
zvyky potom zaponjíija!i ucho je
cizím přizpůsobovali a podřizova
li Hlavním rozdílem románských
karc#-j!$ (£raw a ital) od fa-
šaňků německých jest veřejný ráz
pospolitého veseleni celé obce ve
Francii v Italu kdežto Jihoněin
ci bavili se hrami po rodinách
příbuzenstvech na nejvýše v krt
inách tedy v užších společnostech
lento neuteekv raz lita i naše
masopustní veselí dost kastovni
cké třídní — a sám Jan Neruda
ve svých feuilletonech za prud
kých bojů politických mezi Staro
éechy a Mladoěechy které přená
Seny i do nepolitických spolků ba
vnášeny i do příbuzenstev mnul
jak by takový italský nebo fran
couzsky karneval pospolitý a po
uhcni zase rozvaděné Cechy v huj
něm veselí prospěšně smiřoval i
lučoval
Český původní lidovv karneva
z dob pohanských čeká ještě své
ho Homéra kdežto ruský karne
val jej už našel v prof Sněgirovu
Dle nrof dra Čeňka Zíbrta ("Sta
ročeské výroční obyčeje") přízná
ky lidového masopustního vesel
v českých zemích byly asi tyto: i
jídel koblihy a šišky z her hry
maškarní vodění medvěda (muž
hracHovinou obvázaný) později
pochovávání basy nebo Pacchusa
tance a vyvrcholení veselí ve tíj
dny před popeleční středou ("na
ostatky") Motiv radovánek asi
tkvěl v četných svatbách v zinmí
době po ukončených rolnických
pracích pořádaných: oslavovalo
se tak zakládání nových rodin se
švakřené rody se seznamovaly f
spřátelily
V jižních Němcích a v Elsasku
vrcholilo veselí ve třech dnech o
statků před popeleční středou ho
stinami a žertovnými zábavami ro
dinnými a po krčmách Pii zába
vách těch hrány žertovné hry oby
čejně o dvou osobách (mu př It
Kar a smesny nemocny neno ža
lobce a žalovaný před sudím) ěa
sto hry soustředěny ve scéně sva
tebního veselí anebo "šťastně kon
čily svatbou" — odtud u Jiho-
němeů záliba v románech které
šťastně končí kde se potom ve
zmou Takových komických tra
dičních figur bylo u Jihoiiémeů
více mezi nimi ovšem i žid a tou
lavý student l'ž z XVI století
mají Němci několik autorů těchto
ber (Hans Folz Hans Hoscnbliu-t)
a mezi autory XVI století je Hans
Sachs rodák norimberský v kte
rémž městě kultus fašimku hlav
ně se vypěstil vedle Petra Prob
sta a Jak Ayrera
Románský "earnevale" datuje
se původem asi z pohanských řím
ských veřejných tehdy pouličních
slavností Saturnalií a Ijiiperkalií
a tento ráz veřejného pospolitého
veselí všech celé obce zachoval
se v Italu a ve r ranní no dnes
Není soustředěn vyvrcholen pou
ze na tři dny ostatkové ale pro
vozuje se každý vhodný den toho
to období od tří králů do popelce
Clice a náměstí jsou plny nuiškar
hlučného veselí a bujné vřavy po
našem seveřanském mínění až di
voké Kratochvíle tropí svobodní
i ženatí páni i dívky v přestroje
ní účastní se veselí pouličního a
leccos je dovoleno co mimo kar
neval by bylo závadou Oblíbeno
jest házení konfetů: zprvu býva
ly confetti cukrové nyní u potře
bují se sádrové a papírové Mra
vokárci jsou v ty dny pod přísnou
eeusurou
Francouzský ésprit stvořil si
pro karneval tradiční bujný prii
vod pouliční Cech řeznický ve
starobylém kroji vede hlučným
průvodem všemi ulicemi "slav
nostního vola tiičiičho" {boetlf
gras) s pozlacenými rohy ověnče
ného pestrými fábory na poráž
ku Vnl se' musí potom sníst : na
rožni před celou obcí se peče a
každý si z něho řízky ukrajuje
sám!
Široká je povaha ruského lidu
— a široký je také jeho masopust
"masljanica" a sáni lid ruský tak
ho nazývá "masljanica sirokaja
čestnaja"
nj imv tím
tTIhT
Kašel
ať u dítok il dopčtych nemSl by
byti nikdy brán na lehkou váhu
Znameniť obyíejné že jest touto
dobou z nastuzení a proto ta mi
tomu jiti ihned na kořen Nechybíte
nikdy jestliže ihned počnete bráti
Severův 1
Balsám pro plíce
(Severa Balsam for Lungs) Jest
to lahodný lék proti kaili nastuze
ni křečovitému záikrtu chraptivo
stí a bolavosti hrdla Doporučuje se
vřele dospéWm dttkám I nemluv
ňatům Cen 25 a CO centů v Sude
v lékárnách
Severův český kalendář
na rok 1919 jest nyní všude r lé
kárnách rozdáván Žádejte jej u
vás v lékárně aneb píste přímo na
1
cnvi deň"
'celovaljník'
bývaly zábavy patrně u tchyní a
v sobotu celá rodina zase se odebí
rala návštěvou ke švagrům: od
tud pátek nazývá se "tchýniny
večerníky " a sobota 'Máčkami u
Nvegruse (zolovkiny posidelky)
kde se asi posedělo hodně dlohho
V neděli už masopustní týden
končí: pilzvaní hosté se porelují
řeknou si s bohem (" prošen j!
proščajtě!") a rozjíždějí se pro
to tato neděle zove se dnem maso
pustního loučení a líbání "pruš-
anebo od celování
V i tento zrovna
Iramalický rovrh bujného rado
vání ruského lidu s exposicí a pe-
ípetií ukazuje že tato dramati
ky ustrojená ruskaja masljanica
vypučela a vykvetla na ruské pů
dě kdežto náš moravský fašaňk
podlehl vlivu norimberskému
Prof Sučgirev však vystopoval
vznik a podnět masljanicc v ru
ském pohanském dávnověku: by-
a slavností boha Velcsa a vzpo
mínáno pri ni jednak uctivé pa
mátky předků zesnulých jednak
ujednávány při ní a slaveny sňat
ky tedy začátky a základy no-
ých rodin Minulá a příští ještě
nezrozena pokolení s oslavovala
široká duše lidu ruského o široké
masljaniei Na naše dny ze široké
slavnosti té při níž bývaly i pěst
ní zápasy jinochů před děvčaty
kiilHČnyje boji" — patrně boje
získání lásky děvčete zbyly na
itisi dosud slyvné průvody sáú-
Hovaui (uzda "s ledových kon-
ň") houpačky a jako masopust
ní specielně Hiske Jídlo koblih v
zvané bliny
LLOYD GEORGE O MÍRU
Přirozeno že na vyvrcholení a
na využití nestačí širokému lidu
tři dny ostatkové nýbrž spotřebu
je celý týden A tento lýden před
ruským velikonočním postem jest
velikolepou' sepíemiogií lidového
veselí a nazývá se i tak "vtře
ěa" (na uv(tanou) v úterý je po
čátek zábav lidé e rozehrávají
proto se jmenuje tento úterek fa
šankový "zaígryii" Středa
parnlsková a že pamlsek rusky c
jmenuje "lakomec" zove se "la
koníka"
Ve čtvrtek veselící už ne rozja
řují nad rnírii rozkutají se a po
vrchu veselí bastává obrat íkri
se) voelí e láme Proto čtvrtek
iiiaíiOpiihtový nazývá lid ruský buď
"razgnljin" fméreiu k vrcholu f
nebo "peň lom" tsinérem ke kon
ci už ní y blííeíniu V j-átL
spravedlivý
Němci byli asi velice překvape
ni když si prectli rcc ans-lickcho
premiéra jednající o míru Oni si
mírové jednání a podmínky niíro-
představují docela' jinak Mv-
lí že konference mírová bude la-
ovým debatním shromážděním
a němž se i oni rovnocenně lni
on podíleti a že o každém návr-
íii jako- v parlamentě se bude
rozhodovat dvoutřetinovou větši
nou Proto také dnes dělaií r "čí
sto republik aby mohli míti
i konferenci hodně hlasů Pak
íž mír bude ujednán budou při-
jali do "společnosti národů" dle
ejich názorů utvořené a bude vše
obre jako bv m nic ii(lalu
Eeě spojenečtí státníci myslí Ji
ik Tak Idoyd Ot-orge který
mde mm jisté velký vjiv na kon-
crenci prohbisil ve své řeči vo
lnu :
"Mír musí bvti
prisiie spravedlivý neúprosné
spravedlivý Před každým sou
dem světa ona strana která pro- f
hrála musí platit A také Nénie- '
cko imisí zaplatili naše Vydání
války dle své uejzazší možnosti
Německá možnost poplatnosti je
sMidována a ujišťuji vás že nrhu
de dovoleno v budoucnosti N'ón
eům zaplavili naše trhy laciným
zbožím na účet náhrady
Původcové války budou potře-
JVlyz se htane vražda i
vrah svůj čin zaplatí životem ~
Tím více musíme žádatí potrestá
ní těch kteří mají na uvědomí ži
voty miilionů mladých mužů Ne
můžeme připustili aby jednalo se
jinak h obyčejným vrahem a jinak
s králi a císaři Zrovna tak mhm'
býlí potrestání jednotlivci kteří
Michali j odpovědni jwi z
hrozné éiny zvěrstva ať uítm m„
ii či ra pevnině A také oni kte
ří zodpovědní jsou zi nelilsM n
kládání se zajatci neujdou svému
trestu
Spravedlivost míru „i„Sl'
taková aby nikdy v Wloifenoai
nemohl býti spáchán- zloéjn ji
kým N#m i močili lidstvo"'
stáni