— " Tiffri'ail-vr-itiťiftiiiiiliil-iriil gmné
í:
ČÁST REDAKČNÍ
EDITORIAL SECTION
POKROK
DNE 8 LEDNA 1919
V oznamování výsledek platí
Zkuste "POKROK" nejdříve!
la Advertisment ResulUCount
Try "POKROK" Fjrst
C
11
rol
fitf
ť
sni
)y
jer
KOLÉBKA VELKÉ
PlSN£ SVOBODY
fV v iiuiiiiIvcJi "liicfh v
inéjě Ntrassbiirce kde po
nrvé bvlu slyšena slavná Marscib
íiiisn světová píseň svobody n
liyinnii Francie liylii zpívána na
oslavu pádu noví- světové tyrn
nic Po více jak čtyřicet let ne
směla být i zpívánu tato krásná a
duchem svýin uchvacující píseň ve
zdech své kolébky Jedno sto n
dvacet šest lt t uplynulo od té do
liv kdy Tíouget de Lisle jí nu
tor usedl v pokoji obydlí ltíirona
dť' Dietrichn mčšfanosly strass
burského o ve chvífí vzácné inspi
race složil slova i iiiíněv písně a
poprvé zaz)íval ji Intstům již
v doni' tom shromáždili Památ
ná tato scéna několikráte !vla
znázorněna předními franeouz
ský iii malíři
dev oběhu mnoho versí o půvo
du této písm" Zda se že nejspráv
něji podal ji francouzský spisova
tel Alexander Dumas který znal
její autora na sklonku jeho živo
ta a slyšel o věci vyprávět i jeho
samot uélio Kouget il" Lisle 1'M
kapitánem zákopnického sboru v
strassburské posádce Ryl toliko
dvacet roku stár když stvořil
slavnou svoji píseň Pyln to v
dubnu roku 179'J Slrasshurg byl
jednou z bašt mladé republiky
francouzské střediskem válečné
ho nadšení kde vřava bitevní mí
sila se nepřetržitě v oslavný jásot
Oblíbenou písní těch- dnů byla
"Ca Ira" píseň nenávisti a výro
bek řasných dní hrůzy Jevila se
silná touha po nové vlastenecké
písni v- takové která poskytla hy
projevu duchu bratrství a repub
likanismu stejně jako nenávisti
tyranie
O potřebě takové písně mluvilo
se při bankete který uspořádal
ínřšfitiiosta Dietrieh na počest ně
kolika strassbiirských dobrovolní
kú republikánské aunády Mezi
hosty nalézal se Ronget de Lisle
který znáni byl slejně jako bás
ník i voják Mladý muž naslou
chal hovoru u stolu hodovní síně
' aniž by pronesl slova 1'ojednou
rychle opustil hodovní síň
V malém sousedním pokoji s
knihovnou nacházelo se piano Me
zi pianem u psacím stolem praco
val mladý spisovatel s horečným
nadšením asi hodinu aniž by byl
pohřešen hodovníky # Napsal prv
ní dvě slok}' písně téměř tak jak
je známe dnes a napsal na rychlo
taktéž k nim nápěv Vrátiv se do
hodovní síně s oěima zářícíma ná
dechem vítězství zastavil barona
Dietrieha a jeho hosty v okamži
ku kdy opouštěli tabuli "My
slím že píseň mám" prohlásil -—
"Slyšte!" A poéal zpívali první
sloku:
Ve zbraň jíž dílky Francie
den slávy na trnu zasedá
lile proti nám tyranie
krvavý prapor pozvedá
Poslyšte jak po krajích tam
zástupy řádí zběsile
přichází vraždit v loktech vám
ženy i děti rozmilé
Do zbraně občané
v svůj šilese každý řaď
jen dál jen dál
krev nečistá ať skropí luh i sad
Shromáždění naslouchalo tak
řka bez dechu Dictrichova dce
ra vzala noty z rukou mladého
muže a počala doprovázeli na liar
psiehordii druhou sloku písně —
Zpěvák odměněn byl velkou po
let později postavila tnu Francie
pomník a dala inu místo v paříž
ském Pantheonu Ale jeho vlast
ní život byl pln chudoby neštěstí
a ponížení Zemřel v roce ÍHIIO
Paní Despierresová jeho sou
sedka líčí velkého básníka na
sklonku jeho života následovně:
"Vídávala jsem Rougela de
Lisle dvakrát denně každého dne
po pět let bydlel na levé strano
mého obydlí Na pravé straně by
dlel jeho starý přítel Voiart bý
valý administrátor armády v
Dnmlre et-Meusc Obědvali vždy
cky spolu často toliko kousek
chleba a kousek sýra a psali spo
lečně básně což bylo jedinou ra
dostí na sklonku jejich životu Ca
sio sledovali jsme Rougeta de Lis
le kráčejícího kolem S bílými
svými vlasy a schnutou hlavou vy
hlížel aspoň sto roků starý Nikdy
neviděla jsem na něm jiného oble-
ku neli šedivého napoleonského
fraku Na hlavě vždy nosil elsa
skon čapsku Opíraje se o svoji
brdku kráčel pomalu nepoznán a
nevzpomínán a ve výrazu jeho
tváře bylo něco tak nešťastného
že nikdo neodvažoval se k němu
mluvili On sám pak nemluvil k
nikomu"
Tak smutný byl sklonek života
muže jehož skladba inspirovala
bojovníky k zápasu za lepší úděl
lidí a šlěslí celveh národů
První fotografie poražených Hunů na ústupu
SPARTARUS
Z REVOLUČNÍHO kvašení v
Německu vyvstalo v posled
ních dnech jméno téměř zaponi"
nnté známé toliko lidem kteří
pro historii mají zvláštní pocho
pení a sledují události našich dnů
ve světle událostí minulých Je to
jméno Spartaka thráckého hrdi
ny známé ze starých recitací 1'
vedl }e ve známost opětně Dr
Karl biebknecht a jeho skupinu
radikálních socialistů jež liší se
od socialistické strany Kberíovy
a Scheidemannovy které bylo dá
no jniéuo "kalserovi socialisté"
biebkneclilová strana je známa ja
ko Spartakova skupina jinak
Spartakovci
Kdo byl tento Spartakus jehož
jméno dali si radikální nemeeti
socialisté na svůj štít? Použijme
této příležitosti a ponořme se tro
chu znovu do staré římské histo
rie Onnovme vzpomínku na to
hoto hrdinu který zaslouží si aby
jeho jméno bylo vyvoláno poně
vadž byl jedním z velkých a prv
ních kapitánů svobody a hrdinsky
také položil život za svou věc
Spartakus byl Johnem Brow-
nem sve doby Acinel toliko sen
nýbrž měl též odvahu a výkonnou
schopnost sorganisovati svňj sen
v čin a podstoupil jeden z největ-
šíeh zápasů za lidskou svobodu
jakou historie nám zaznamenala
Z malého jádra nějakých sto mu
žů vytvořil armádu o stu tisících
a po dva roky stavěl se na odpor
mocným legiím římským vede
ným iiejlepšími vojevůdci Nalé
zal se na cestě k tomu aby stal se
Napoleonem starého Říma — Na
poleonem republiky Nicméně ce
sty osudu učinily z něho Tousean-
ta L' Ouvertuře
Spartakus byl rodem Řek a na
rodil se v Thracii Tradice pra
ví že ve své vlasti byl pasákem
ovci itmiane zaplavili jeno vlast
a při tom byl lapen a prodán jako
otrok v Římě s tisíci jinými svý
mi rodáky Jsa mužem mocného
tělesného složení hýl vycvičen pro
arénu gladiátorskou Jeho vlast-
h vatou Hosté po té žádali oJní historie počíná v roce 73 pmt
další verše — jeden o dětech ji
ný o matkách a opětně jiný o sve
dených bratrech "kteří jako otro
ci hnáni jsou proti nám bodáky"
Další sloky byly napsány mladým
básníkem který napotom znovu a
znovu je zpíval nadšeným host Tun
Následujícího rána pak veríe i
hudba tu a tam byly pooprave
ny a v několika dnech na to stala
se píseň válečnou hymnou repub
liky a inspirací bojovníků za svo
bodu lidskou po celém světě
Stejné jako jiná velká válečná
hymna "Battle Hyinn of Ilepub
lic" jejíž skladatelkou byla Julia
Ward Howe-ová Marseillaisa je
nepozoruhodnějším případem ná
hlé básnické inspirace — její spi
sovatel zachytil v ní současnou
dud národa a zkrystalísoval ji v
nesmrtelná slova a hudbu
Dosfalotse mu za to uznání uvi
ta! Ano — po jeho Kinrti í) sto
Kristem kily římská republika by
la na výši své slávy byla to pe
rioda Pompeje Velkého a Marka
Crassa iiejbohatšídi ze všech Rí
manii a Lukulla který nechal si
strojiti slavičí jazýčky mezi jiný
mi lahůdkami Gladiátoři telidy
byli ve velké oblibě Každý zá
možný římský patricij měl skupi
nu takových gladiátorů nechal je
evičiti ve školách užíval jich ja
ko tělesné stráže a nechal je zá
pasili pro čest a slávu v arénách
byli to vesměs otroci kteří uko
váni byli na řetězech za noci ve
svých celách k vůli bezpečí jak
vykopávky v Pompejích nedávno
ukázaly
Spartakus který nepochybně
byl mužem značné rozumoví scho
pnosti pojal myšlenku na sorga
nisování povstání mezi otroky pro
ti tyranii společnosti jež považo
vala takového zápasníka za tvora
Mrart t W má
Tyto fotografie jež právě došly do Amcrikv ukaziip porazené německé arniádv iisiupupcí k
vlastnímu jejich pomezí Dolejší obrázek ukazuje vozy transportní lazené volskýnn potahy
bez duše bojující bestii jež ne
má jiných práv než obětovali se
za své pány Zahájil svoji agita
ci pro svou věc v cvičební škole v
Oapua a podařilo se mu získat dva
(Vity Crixe a Oenoinaiisc V Ca
pua nacházelo se asi sto těchto ne
šťastníků Jednoho dne vedeni
Spartakem a jeho dvěma poboč
níky přemohli svoje stráže ozbro
jili se uzmuými zbraněmi á vyda
li se na pochod na svobodu Taj
ně poslali výzvu k-ostal ním otro
kům v Itálii a brzy příkladu Spar
takova bylo následováno v jiných
gladiátorských školách Celé ro
je ztvrdlých a zoufalých mužů při
pojily se k odvážným rebelům a v
krátké době Spartakus měl k dis
posici nějakých tisíc mužů ve
skrze vycvičených bojovníků
Spartakus zřídjl svůj tábor na
úpatích hory Vesuvius Římané
poslali k potlačení rebelie otroků
praelora Publia Varinia s třemi
tisíci muži domnívajíce se že to
postačí Spartakus ale osvědčil
se jako schopný vojevůdce svých
odvážných band Dovedl svoji
armádu provést i průsmyky skrze"
Canipanii do Lucanie kteráž lépe
hodila se pro vedení drobné války
Všude na cestě osvobozoval otro
ky a armáda jeho vzrůstala veli ce
rychle Varinius ho následo
val ale náhle Spartakus utvořil
ze svých band bojovné jednotky
udeřil na římské leie a téměř za
jal jejich vůdce V několika bit
kách zkušení římští válečníci po
raženi byli na hlavu
Zpráva o tomto pozoruhodném
vítězství rychle roznesla se 710 ce
lé zemi a působila silně na neroz
hodné Přivedla pod jeho prapo
ry velký počet otroků všech ple
men — Ethiopeany Oauly (Jer
mány Celty odvážné a desperátní
muže ze všech zemí které Jiímané
uvedli pod svoje jařmo Netr
valo dlouho a Spartakus měl ar
mádu o l()00()O bojovnících
Vzpoura vzrostla na revoluci ve
velkém-měřítku a v důsledku to
ho zmatek a liríiza zmocnily se
kapitolu Konstilové tehdy Rím
spravující byli nuceni postaviti
armády do pole pmti Spartdkov
cňm Ale Spartakus se nezalekl
ani kdýž proti němu stála armádi
dobyvatelů světa Zdokonalil or-
panisaci svojí armády s obdivuhod
nou vojenskou schopností zavedl
nejlepší kázeň jakou mohl v těch
to desperátních živlech a svedl
bitvu nejdříve s jedním a po té s
druhým konsulern poraziv je oba
na hlavu'
Svoboda nebyla doposud v do
hledu ale otroci opít i vítězstvím
uvolnili svoji kázeň a odpírali po
slouchatí rad Spartakových kť
rý chtěl odtáhnout! z Itálie a o
pevnili se V alpských krajinách
Otroci žádali aby byli vedeni na
ftím a Spartakus posléze podvolil
se jejich přání Byla to cesta o
sudu jež vedla jej k porážce
Marcus Crassus pověřen byl tlí
many aby potlačil Spartakovce a
Pompejr odvolán byl ze Řpanřlska
V bitvě s Crasscm Spartakus byl
poražen a přinucen k ústupu k ú
žinám Messiny kde doufal pře
plavili se se svým vojskem na Si
cílii Crassus následoval jej se
svou armádou obávaje se ale ri
skovali novou bitvu pokusil se 11
zavříti armádu otroků v jednom
cípu poloostrova přes který zří
dil silné opevnění
Nicméně Spartakus se svými o
troky prorazil si cestu přinutil
římské lejrie- k úslnpii a byl 0
pětně téměř pánem Itálie Ne
sjednocenost ale počala se jevit i
v armádě chrabrého vůdce Ger
mánští otroci zrádně vystoupili z
jeho řad ale byli napadeni Říma
ny a potřeni
T hornaté krajině Petclie Spar
takus postavil se na hrdinský po
slední odpor a svedl jednu z nej
vétšícli bil ov jež kdykoliv svede
na byla za svobodil lidí Pyl to
boj až do trpkého konce Sparta
kus promluvil k armádě své a před
jejími zraky i"iltodl svého koně
— nebylo žádného ústupu z této
bitvy Otrocká armáda byla po
třena a Spartakus zahynul — s
mečem ve své ruce Toliko hrstky
otroků se zachránily a na tyto
provedl útok Ponipey na úpatí
Alp a zdrtil je Válka trvala ce
lé dva rok v
TRI KRÁLŮ
SVÁTEK Tří králů náleží k nej
starším svátkům z celého roku
církevního Jmenuje se 1aké 'Zje
vením Páně' poněvadž den ten
připomíná jak Bůh zjevil slávu a
božství Kristovo Církev západní
přesunula hlavní význam — ' ú
myslně či neúmyslně na II mudrce
tři krále církev východní zcela
správně považovala za Irlavní 11
dálost křest Ježíšův v Jordáně
teprve odtud přenesl se tenlo vý
znam do církve západní a světí se
v předvečer Tří králů křestní vo
da V Petrohradě světí se slav
nostním způsobem voda v Něvě
v Egyptě áehná se Nil v Palestý
ně Jordán
K svátku Tří králů pojí se ce
lá řmla starobylých zvyků a při
rozeně i pověr Starým zvykem
je tak zvané koledování s kterým
chodívali svého času duchovní
kantoři a žáčkové a to nejen 11
nás v Cechách ale i ve Francii a
jinde Koledníei dostávali nejen
peníze ale i zvláštní medové ma
zanec O pověru není pak nikdy
nouze V mnohých krajinách če
ských smazávaly hospodyně co
nejrychleji svěže napsané křížky
aby prý slepice snášely po celý
rok co nejvíce vajec
Příchod tří králů byl zejména
Jesuity dramaticky spracován a
sloužil pak za podklad celé řadě
nových pověr V Římě se pak do
dnes slaví zjevení — epiphania —
způsobem zcela Mimořádným Již
staří Římané měli podobnou slav
nost Presentia Jovis totožnou s
řeckou slavností epiphania I)l
římské pověsti snášel se v den zje
vení Jovií k zemi při čemž nebe
i země se otřásaly zvířata prchala
do nejbezpeěnějších skrýší svých
Pro lidi byla slavnost "zjevení"
slavností radosti ale zároveň ta
ké dnem hrůzy radovat se mohli
ti kdož měli naději na milost Jo
višovu strachovat pak ti kdož
pobouřili jeho hněv
Slavnost zjevení slaví se i v sou
časném Římě velmi hlučně Slav
nost jmenuje se teď Befana a je
pro Římany a vlastně i pro celou
Itálii tím čím jsou Vánoce jinde:
Dávají se dary a výborně se jí
Jinak náboženský motiv schází ů
plně nebo se nijak zvlášť neuplat
ňuje Za to však v zevnějších pro
jevech radosti nad tímto svátkem
shledáváme mnohé co je podob
no našim zvykům masopustním
Pro) o mnozí badatelé vidí v Befa
ně pokračování starých luperkalií
slavností které se kdysi konáva
ly l" února ve svaté sluji na Pa
latinu a končily pak během za
slavností obětních
Ted" je PJazza Navona kde kdy
si stál cirkus Domitianův jevištěm-
divokých nočních slavností
počínajících kol 10 hod večerní
dne předcházejícího (5 ledna) Na
náměstí nalézají se kol kola bou
dy v nichž se prodávají hračky
směšné figurky sladkosti — které
jsou ovšem dělány jen pro výbor
né římské zuby — zkrátka pro
dávají se tam všemožné nádherno
sti laciných a dětských požitků
Po desáté hodině večer přitáh
nou se všech končin města vojen
sky formované průvody mladých
lidí všech tříd společenských ta
ké mnohého' vousatého Římana je
však v průvodě vidět V předu
průvodu jde bubeník který bije
vší silou do slaré křídly nebo ně
jakého podobného nástroje 'muž
stvo' 1e vyzbrojeno foukacími ná-
slroji rovněž tak jednoduchého
původu Shromážděné množství
se pak na náměstí prochází a pro
vozuje v pravdě pekelný rámus
S vážnou tváří fouká kde kdo vel
mi svědomitě do svého nástroje
nebo bije do "bubnu" Toto zbě
silé vytrubování trvá do pozdní
noci Ráno (i ledna přichází pak
mládež na náměstí a nachází tam
pohozené a zanechané nástroje z
noci Sbírá je a obnovuje děsný
noční koncert s tou "výhodpu"
že roznáší rámus den před tím na
náměstí soustředěný do všech řím
skveh ulic
HLAD V RUSKU
A BOLŠEVICI
PRO každý zjev ve světě možno
nalézti vysvětlení a také mo
žno vysvětliti náhlý vzestup bol
ševické moci v Rusku Důvěřivý
ruský lid svěřil jim otěže svých
osudů v -té pevné naději že zave
dou jej do toho ráje chudého člo
věka vyděděnee jaký mu slibová
li Ale není toho ráje v Rusku
doposud a místo něho rozpoutalo
so pravé peklo Většina lidu ve
Velkém Rusku trpí hladem a na
získání potravin je jenom malá
naděje
Bolševici prohlašují že jejich
nepřátelé jsou to kteří vyhlado
vují velká ruská města Pravdou
ale je £e sedláci kteří rnají po
traviny nejsou ochotni je poskyt
nout i městům poněvadž v novém
pořádku nevidí záchranu pro svo
ji zemi Mnozí prý skrývají po
traviny aby nedoslaly se do mo
ci Leninových theorislů kteří za
ně platí toliko pamflety a bezcen
nými papírovými penězi
Střední vrflvy opouštějí měsla
přes snahy bolševických autorit po
zastavení' tobolo pohybu J herci
a herečky ku kterým bolševici ja
ko nositelům umění lidu chovali
se dosti laskavě opustili dobré do
movy a pěkné šaly a v převlečení
za sedláky a selky uchýlili se na
venkov kde často přijímáni jsou
se srdečnou pohostinností a dostá
vá se jim potravy
Mnoho bývalých tanečnic ze
slavného carského baletu kterým
bývalý car posílá val obrovské ky-
ice orchidejí jako naznačení své
nilosti chodí v rozedraných ša
tech a bosy na vesnicích kde vv-
lělávají si trochu toho jídla po
máháním hospodyním V jedné
vesnici žije jeden z nejznáiuějších
historiků evropských starý profe
sor který živí se prací v stáji —
bolševičtí agitátoři chodí od ves
nice k vesnici a popuzují lid pro
ti spojencům zdá se však že nese
tkávají se s velkým ohlasem 11 se-
lláků
Ruští sedláci jsou nespokojeni s
bolševiky ale raději nosí staré a
Rzpadávající se hadry a vzdáva
jí se jistých potravin jež získáva
li z města než by se vzchopili šli
do měst a bolševiky svrhli Je to
už v ruské povaze že je jí milejší
vrabec v hrsti nežli holub na stře
še Touto lhostejností dá se vy
světliti proč tak málo podniknu
to bylo proti bolševickým usurpá
torňm ve vnitru země která jest
protibolševická
Jedině ve městech bolševici jsou
na výši své moci Na venek je
jich moc nesáhá Jsou-li ale pra
vdivý zprávy že sedláci se bouří
již v samotném okolí Moskvy —
pak může brzy dojili k sorganiso
vanémn selskému hnulí prViti bol
ševikům a zavedení selské vlády
Přední ruští státníci prohlašují
že zřízení selské vlády nťňže býti
jediným východiskem z přítom
ných zmatků v Bušku poněvadž
sedláci ve skutečnosti tvoří 80 pro
cent národa Sedláci trpce nesou
že vlády nad zemí zmocnili se děl
níci průmysloví kteří tvoří nepa
trné procento obyvatelstva A te
prve po zřízení selské vlády může
nastati náležitá distribuce potra
vin a zakončiti strašlivé hladovění
Zbožné přání
Burda: "Slyšel 'jsi už Bárto —
právě umřel náhle Vojta zadusil
se knedlíkem !"
Bárta: "Takovou krátkou bla
ženou smrt bych si také přál"
Otcovské radosti
Otec: "Ted' už ale toho mám
dost chovám toho křiklouna sko
ro celou noc
Cli 11 ravá matka: "Buď rád že
nejsi Eskymákem u těch trvá noc
několik měsíců"
Velké naučení
Slovo "spořiti" má hluboký vý
znam Znamenat' kupovat jen ta
kové věci jež mají v sobě nejvíce
toho co potřebujeme Toto velké
naučení přinesla nám světová vál
ka a platnost jeho vztahuje se
zvláště na léky V případě žalu
dečních poruch zácpy špatného
trávení bolení hlavy nervosy po
všechné zmalátnělosti a pod od
mítněte všechny laciné a nic ne
pomáhající přípravky a užívejte
pouze Trinerovo Léčivé Hořké Ví
no jehož součástky jsou tak sesta
veny že lék ten spolehlivě čistí
vnitřnosti pomáhá zažívání a po
siluje celý systém Ve všech lé
kárnách $1J0 — Třinerův Li
niment jest nejlepší lék pro reu
matišmus neuralgii polámání o
tekliny a pod Tof skutečnost
prokazovaná denně ve stu přípa
dech Krajan pan Jan Vrátník
píše nám' 18 prosince 1918 z Ge
noa Junction Win : "Nemohl jfiem
se po celý rok postaviti na nohy
pro reumat ismus tak jsem zku
bil Trínerftv Liniment a ten mi po
mohl proto ho doporučuji každé
mu kdo trpí reumatismetn'- V
lékárnách -T a 6"c poštou 45 a
75e — Joseph Triner Corapanv
1333-134! S Ashland Ave Chi
cago lil — Advertisement
I
1
r '
1
1