"i '
'
4
f
a a 1 1
E T V
I 1 O
II
ČÁST REDAKČNÍ
EDITORIAL SECTION
POKROK
DNE 1 LEDNA 1919
V oznamováni výsledek platí
Zkuste "POKROK"nejdříel
la Advertiíment Kesultt Count
Try "POKROK" First
KDY2 ROK KONCI
S"""VATĚMU SVliYKSTKU byl
zasvěcen poslední lcn v ro
ce (l proto světec telilo llť I! ja-
kékoliv-byly jťlio zásluhy o zhp
šcní tohoto světa stíil se in-jpopu-lárnějšíni
a nejvíce oslavovaným
— A kdo by také neslavil loliolo
světec! Ať už jakkoliv uplynulý
rok byl smutný nť jakákoliv při
nosí žaly a starosti loučíme se s
iiíni vesele Pardon je dlužno po-
' užiti času minulého: loučívali
jsuie sc Veselo Ale eo nám nasta
la prohibiee ubylo mnoho na ve
selosti oslav Sylvestra poněvadž
bez IroSky toho Iruíiku lze si těž
ko představit i loněení s uplynu
lým rokem Xchudeiiic-li ale osla
vovati Sylvestra skutečně po syl
vestrovsku u nás budou osla vova
ti jinde Letošní oslavy jisté bu
dou v mnohých zemích hodně ve
selé neboť bude to loučení s ro
kem který přinesl mnohým velké
utrpení v důsledku války a aby se
ošklivil ještě víee nechal se pro
vázefi epidemií chřipkovou Byl
mrška len minulý rok a nebýti té
prohibiee pak bychom se s ním
loučili jistě tak radostně jako v
mnohých evropských zemích
Loučili se se starým rokem a ví
tali nový je zvykem velmi starým
a velmi rozšířeným Skoro u kaž
dého národa mohli bychom zjistit
nějaký rázovitý způsob oslavy
" rozloučení Tak panuje v Anglii
zvyk velmi zvláštní a je dosud je
ště pilné zachováván Společnost
shromáždí se krátce před dvanác
tou noční hodinou nahoře na scho
dišti S prvním úderem hodin krá
čí všichni účastníci pozpátku se
schodů Sejdou-li bez klopýtnutí a
hladce znamená to šťastné proro
ctví po celý příští rok Klopýtne
li kdo na jednom z dvanácti scho
du které dlužno uvedeným způso
bem přejít znamená to nezdar či
' nehodu v onom měsíci který na
onen schod připadal Jiným způ
sobem vítají nový rok ve Filadel
fii Jako praktičtí Američané se
sdružili k tomu cíli v klub zvaný
Xew Year's Shooters -účelem to
hoto spolku j loučit se se starým
rokem a vítat nový hlučným slav
nostním průvodem ulicemi města
pořádaným Iméno má klub od
tud že v dřívějších letech účast
níci průvodu stříleli jako sběsilí
ze všech možných druhů zbraní
Modernisované a leskem evrop
ské civilisace natřené Japonsko u
drželo si dosud mnohý starý zvyk
oslavy konce roku přes to že ro
ku 1872 byla v zemi provalena ná
silná změna kalendáře Až do o
noho roku měli Japonci kalendář
společný s Číňany a změna roku
- připadala na dobu od 21 ledna do
'JH února Ted' se slaví v Japon
sku evropský termín novoroční a
'přípravy k oslavě té konají se již
Začátkem prosince V poslední den
v roce je totiž každá chata a kaž
dý dům ozdoben guirlandami ze
plámy z mořské trávy spletenými
a ozdobené citrony v oknech a
před nimi jsou vázy s ratolestmi
jedlovými a bambusovými: jimi
má býti přilákáno štěstí O půlno
ci ze Sylvestra na Nový rok roz
dělávají pravověrní Japonci znova
ohen na němž se peče zvláštní pe
čivo z rýže zvané "hoonii" Toto
"hoomi" jí se s omáčkou zvanou
"misso" a jídlo to podává se krát-
ce po půlnocí O novém roce panu
je pak všeobecné veselí pořádají
se schůzky a různé radovánky
Zvyk dávat k novému roku da
ry nyní tak radřkálně zavrhova
ný 'je původu prastarého Kdo ho
začal provádět není známo nej
slarší zprávy však sdělují že me
zi Římany ho zavedl sabinský král
"Tatiuhs S počátku byly dary ty
zcela poetické stromové ratolesti
posvěcené bohům které byly pro
obdarovaného šťastným zname
ním Forma těchto novoročních
darů se pozvolna měnila a brzo se
z původní přílišMobré vůle stala
povinnost Také cena jich rostla
a pověstnými v tom směru staly
se dary které dostávali a dávali
římští císařové
S československým vojskem na Sibiři
'::iC:v :%v
i
li fw4 ciS: Jířfn- r7 1 S
Sí:v'řw i ' '
Na Sibiři pokračuje se v bojích mrz i bolševickými živly a spojenci Naše lotoTiil'ie znázorňuji'
malou dělovou lodici na které hrdě vlaje československá vlajka která vyloďuje československé vojsko
v sibiřském přístavišti 1
NOVÝ ROK
U STARÝCH fíímanů jednou za
rok byl obrácený svět bylo
to o Saturaliíeh na památku bo
ha Saturna a "zlatého veku pořá
daných Tyto svátky trvaly tý
den a Mavily se velmi bujně byly
svátky rovností otrok přestal bý
ti otrokem a pán pánem Sluha
seděl pěkně u tabule a pán ho ob
sluhoval A také nechyběly svíči
čky Dne 1!) prosince bylo v chrá
mě Saturnově rozsvěcováno množ
ství svíčiček což byla jakási ná
hrada za oběti lidské kdysi přiná
šené Sylvestr je tedy dozvuk těchto
Saturnalií neboť křesťané jako
vrstvy chudé neměli věru příči
ny proč by dívali s'e nějak křivě
na Saturnalie které přinášely ale
spoň na kratičký čas všeobecnou
rovnost a svobodn a kromě toho
dávaly se o Saturnaliíeh dary I
u křesťanů byl o vánocích jež při
padajy na dobu dřívějších Satur
nalií pán sluhou a sluha pánem
vždyť i Kristus král králů dle
výkladu křesťanského přišel na
svět jako chudičké dítě a povznesl
ty kdož byli otroky břichu na pá
ny a krále A tak podrženy sym
bolické zvyky Saturnalií podrže
ny dary podrženy i svíčičky --
vždyť dle pěkného výkladu byly
symbolem věčného světla které na
svět přišlo aby osyítilo lidi
Také dárky byly podrženy dá
ván jim nový výklad v tom smy
slu že jsou obrazem duchovních
nebeských darů které novoroze
ný Kristus svým zrozením přines]
lidstvu Dávají-li se u nás se zá
libou cukrovinky a mlsky nejenom
dětem"' je to také zvyk původu
římského Iíímané dávali si vá
noční a novoroční dary hlavně
sladkost med datle cukroví fí
ky atd — by o to také symbolic
ko znamenalo to přeji vám aby
ste příští rok slabce strávil Ale
poněvydž jiouhé sladkosti neživí
praktičtí Římané dávali do ovoce
zlaté mince s obrazem boha Jana
a lodě Zlato bylo tedy liímauům
až příliš žádoucí básník Ovidius
ironický podotýká že již za dob
Saturnových bylo zlato ceněno a
nyní cena jeho- stoupla lalc že ne
může již stoupati dále Což je ča
sové podnes
1 v těch starořímských vánoč
ních a novoročních dárcích byla
móda Lid dával také dary césa
rům ovšem skvělé nebyly neboť
podotýkalo se při nich: Víc nemo
hu August us potrpěl si tyto
dary ovšem jen k vůli lesku také
moudrý Mark Aurel byl přítelem
takových slavností Za to Tiberius
zavřel se na několik dní a omezil
zvyk dárků pouze na první den le
dna náš Nový rok ale jeho ná
stupci prodloužili "dobu dárků"
do 7 ledna Dary bývaly všelija
ké za dob Neronových byly mó
dě perly jako dá'ky jinak také
básníci věnovali boháčům svoje
básně a dostávali dary peněžité—
Nyní básně jako vánoční dary ji
sté nejsou v módě soudě dle pla
čtivých provolání ve prospěch če
ské literatury 1
Křesťané jako chudí lidé ome
zili hodně dárky a nebylo zde již
onoho římského luxu Caesarové
totiž zvláště Augustini stavěli z
darů které o vánocích dostali so
chy na veřejných náměstích
Také v Anglii až do konce osm
náctého století Jívetl někde zvyk
připomínající římské saturnalie:
volil se tam "vánoční král" z kru
hů služebnictva Ten byl o váno
cích pánem v domě mohl porouče
li pánům i ostatnímu služebnictvu
— a věru byla to zajímavá zkou-
řka dobrvch vlastností: délal do
brého "vánočního krále" bylo ta
ké uměním vyžadujícím taktu' a
(loiireho srdce
Náš nový rok je vlastně poně
kud novější v pradávných dobách
bývalo zvykem počítali počátek
roku od rovnodennosti: tak Kgyp
ťané začínali rok od rovnodenno
sti podzimní rovněž národové u-
sijští i židé Římané měli dříve
nový rok 1 března teprve když
'Numa přidal dva měsíce: leden a
únor začínal rok 1 lednem Za
Julia Caesara podržen tento zvyk
ač Římané považovali za správněj-
Z HISTORIE BRÝLÍ
UŽÍVÁNÍ skel čili brejlí datuje
se v Evropě od konce třiná
ctého století není však dosud ur
čitě zjištěno zda Číňané užívali
skel dříve než Evropané Po sta
rodávných národech západní Asie
se zachovala jediná památka dle
níž bychom mohli soudit na užívá
ní brejlí je to konvexní (vypuk
lá) křišťálová čočkit nalezená ve
zříceni uácii i i i vet skýv h
Stáři Egypťané Rekové a Rí-
Německé zákopy na ulicích Ostende
lil Rjeituat)
Němci zřídili zákofiy na ulicích proslulého lázeňského města O
stende v lielgii Město toto bylo v bojích poměrně málo poškozeno
ší začínati nový rok o "hrumách"
to jest ode dne slunovratu nej
kratšího dne v- roce
Novoroční dárky a novoroční
přání lyly u Římanů náramně rozr
šířenou zvyklostí která přetrvala
všecky věky A poněvadž i u kře
sťanů bylo zvykem že o nový rok
dávali bohatí dárky chudým by
lo novoroční gratulování zvykem
náramně populárním Žebrat o no
vý rok nebylo 'ničím ponižujícím
A to byla také stinná stránka ji
nak pěkného symbolického zvyku
jež v Evropě zachovala se mnoh
de až po naše dny
bylo již brejlí obecně užíváno a
spofi se dočítáme že v téže době
jakýs oční lékař _ Herna ni fiordon
vychvaloval svou masť tvrdé že
kdo jí upoIřVbí zrak si tak sešili
že nebude míli zapotřebí ani brej
lí V patnáctém n šestnáctém sto
letí staly se brejle již předmětem
mody zvláště ve Španělsku tak že
každý švihák nosil brejle ať jich
měl zapotřebí čili nic a čím vět
ší byly tím více zvyšovaly jeho
graudezzu Tento zlořád šířil se
tak povážlivě po Evropě že již i
starý okulista Buřt Uch viděl se
nucena aby důrazně varoval před
tak nerozumným užíváním vynále
zu jinak blahodárného
S počátku vyráběny jen čočky
vypouklé či konvexní pro krátko
zraké čočky vydulé či koňka vuí
prisly do olieliu a z za (lve sic iei
po nich
Brejle byly vyráběny nejen ze
skla ale i z kamene berylu od
kud pochází také jejich pojmeno
vání Tvar jejich byl asi takový
jaký byl obvyklý ještě v polovici
minulého století v Cíne neměly
totiž po stranách držálka nýbrž
byly uvazovány koleni hlavy pro
vázkem Tento způsob byl asi
dost nepohodlný a proto se vy
skytly různé nové způsoby noše
ní skel Tak na příklad nebyly
šňňrkv uvazovánv kolem hlavy
nýbrž obtěžkávány zá vázičky a
zavěšeiiv za obě uši
Brejle čínské byly často brouše
ny ze hnědé odrůdy topasu kte
rou Číňané nazývají "čajovým
kamenem"
Roku 1(501 byly v pruském mě
stě Královci vyráběny brejle i z
jantaru který vařením v oleji
ztratil žlutou barvu a stal se prů
hledným
Skla starých brejlí nebyla jen
okrouhlá neb oválná ale i čtyř
hranná neb osmihrannň
Nejstarší ťvar který dáván
brejlím bylo okrouhlé sklo v ko
vovém rámci s dlouhou rukojeti
Z něho se v XV století vyvinuly
brejle se dvěma skly které byly
taktéž opatřeny vidlieovitoa ru
kojetí Ale již počátkem téhož
věku se objevily brejle s oblouěi:y
neseděly však pevně na nose ný
brž jak praveno byly uvazavány
motouzem kolem hlavy
Skla sama byla vkládána do
rámců dřevěných neb kožených
později se objevují i rámce ze zla
ta stříbra rohu atd Rámce byly
sice obyčejně velmi nemotorné a
le začasté i velice jemně vyzdobe
né —-
Celá skla byla chována v pěk
ných pouzdrech neb drahocenných
skřínkách neboť byla s počátku
velmi drahá Ještě kneem XVI
století'se platilo za brejle až $-10
dle našich peněz a byly velmi
vzácné Když saský kurfiřt Au
gust (irr:'{— 1Ó86) poslal pro brej
le zvláštního posla 'do Augsbur
ku neobdržel jich a musil je ob
jednali až z Benátek
Vedle obloučkovýeh brejlí se zá
hy objevují skřipce jež byly s
počátku velice hrubé a seděly vel
mi špatně
Přese všecko rozšíření brejlí
zůstaly dlouho neznámy optické
zákony na nichž se používání
brejlí zakládá a proto byla hoto
vena skla silnější pro staré lidi ft
slabší pro mladší bez ohledu na
iod: viditelní potřeby Lékaře xe
maně brejlí neznali Tomu by o
všem odporovalo' tvrzení že řím
ský císař Xero byl krátkozraký
a že používal "broušeného prů
hledného kamene" Avšak tento
iídaj"S(Miepoehybně zakládá na ne
porozumění textu spisovatele Pli
nia jenž o tom zprávu podává
V prvých dvanácti stoletích po
Kristu nenacházíme po brejlích a
ni stopy Vynalezliť je až kon
cem třináctého století dva Vlaši
Armati a Spina není dosud také
zjištěno pracovali-li oba vynález
ci společně neb učinil-li každý z
nich vvnález svůj samostatně
Xa nočátku čtrnáctého století lna radu netázal nikdo a volba po-
Americká vojska pochodují do Německa
'
Po krátké oslavě uzavření příměří američtí vojáci vydali se na pochod do německého území stejně
pevným krokem ale s lehčím srdcem
nechávána obchodníkům kteří se
prodejem brejlí zabývali Tepr
ve koncem XVI století pokoušel
se Er Maurnliciis n v XVII slo
letí především Kepler pak učený
jesuita Chr Sebiner a filosof Iře
i'é Descarlcs n jakési vysvělleiií
Vynálezcem luiulaiuentňlního zá
konu lomu světla byl Willebord
Snell jirofessor niatheniatiliy v
Lejilě v jehož pozůstalých spisech
důležitý tento vynález byl nale
zen Avšak aiii když Kepler r
"'!'!) objevil píir zené zákony vi
dění ani po dalších uhiruch v
tomto oboru neiinuli tehdejší lé
I aii za vhodn zabývat se věcí
bliže
Až v polou XIX sloletí se ujalo
jiné nazírání na brejle Byli to
jména llclmlmltz a Doieler kte
ří nalezli nia heinat ieká a eptická
pravidla pro hotovení zvětšujících
skel Když pak bylo vynalezeno
oční zrcadlo — ort balmoskop —
kterým možno stanovit loni svět
la v oku a ještě mnohé jiné pří
stroje pro vyšetřování zraku u
jali se věci lékaři a dnes zajisté
žádný rozumný člověk neopatří si
brejle bez dohrozdání lékaře neb
zkušeného optika
Lidem slabého zraku předpisu
jí lékaři často brejle dvoje: jiné
pro zírání do dálky a jiné pro hle
dění na blízko C'astá výměna
skel je však mnohdy velmi obtíž
ná a proto se též pro tento účel
hotoví brejle jichž skla jsou slo
žena ze dvou polovic lámajících
různě silně světlo tak zvané brej
le o dvojím ohnisku Horní po
lovice slouží pro hledění v dálku
spodní pro čtení psaní atd Ta
kové brejle sestrojil první Benja
min Franklin
Pro lidi dalekozraké sestropl
pařížský lékař l)r Ribhard brej
le zvláštního tvaru Sestávají z
úzkých obdélných skel příslušně
zvětšujících s obloukovým pérem
a poduškami Protože jsou skla
úzká možno hleděti bud' přes ně
v dálku nebo skrz ně na věci blíz
ké ('žívání jich působí s počát
ku snad nějaké obtíže avšak cvi
kem a zvykem se stávají velmi po
hodlnými Je zajímavo že podobné nazí
raní dvojím onniskem není vý
mysl výhradně lidský i příroda '
vytvořila něco podobného Jsou
zvířata která žijí na hranici mezi
vodová vzduchem na povrchu vo
dy jimž by jednoduché oko v o
bou ústředích stejně dobře neslou
žilo na vzduchu totiž láme oční
rohovka paprsky světelné silněji
než ve vodě Někteří z takových
živočichů mají proto dvě oči pro
hledění vzduchem a dvě pro hle
dění ve vodě Tak na příklad
známý vodní brouk vírník (Cyri
nus natator) má čtyři oči dvě ob
rácené vzhůru a dvě dolů pohy-buje-li
se po hladině vodní pono
ří spodnfoči do vody a vrchní ne
chá na vzduchu tak že vidí v o
bou živlech stejně dobře
V říši živočišné nalézáme však
také individuum které jest opa
třeno přímo očima o "dvojím o-
hniskn" Je to žlutozelená ryb
ka žijící v Jižní Americe při bře
zích Guayany a Tirasilie halančík
čtyřoký (Anableps tetrophthal
m us) Vyskytuj se v ohromných
hejnech nejraději blízko břehu
tak že velmi často zůstává po od
livu mořském ležet i na plochém
břehu a hledí se dostat do vody
velikými skoky Nápadné je za
řízení očí této ryby Jsou velieo
vystouplé a každé je potaženo
kožnatou páskou tak že se zdá
jako by rohovka í duhovka byly
rozděleny ve dvě polovice v kaž
dém oku je však jedna čočka Ry
ba leží obyčejně na vodě tak že
hladina její oko půlí hledí tudíž
jednou polovicí oka nad Vodu
druhou do vody Tornu odpovídá
í vnitřní zařízení jejího oka kle
ré je takřka celé vyplněno vejči
tou čočkou Coóka ta stojí v o
ku šikmo tak že jsou obě plošky
jež světlo lámou slaně obráceny
do vzduchu plošky světlo silně lá
mající pak do vody Zvláště vy
tvářenou duhovkou vzniká pjk v
každé polovině oka ' samostatná
panenka Toto utváření oko u
niožňiije této rybě že vidí v obou
různých prostředích 'stejné dobře
v- -
r
1
i:
r-
li
i
í'
k
i '
i:
té
r
í -
i i
i
iz
i