inHtt-'rtrVuJlmlitfMi
ČÁST REDAKČNÍ
ÍDITORIAL SECTION
(
V
f
v
0"
POKRO K
DNE 25 PROSINCE 1918
V oznamováni výsledek platí
Zkuste "PO KROK" nejdříve!
In Advertismeot Resulti Connt
Try "POKROK" First
l
Z HISTORIE HODIN
TAKO se jednotky míry tělesné
Jt staly obecným um jetkem n:'i
rodů tiik je tomu i s jednotkou
řasu s tím pouze rozdílem že o
y se posud v jednotlivých ze
mích různí kdežto tuto jest jed
notná dík naší zemi která se ko
lem své osy točí zcela pravidelné
seonecnon a nejprirozenejsi
jctlnolkoii éiisovou jest doba jed
noho dne jejž všichni eivilisova
ní národové dělí na 24 hodiny si
známým dalším dělením na minu
ty a vteřiny
Délka dne však může býti rňz
ná dle toho od kterého okamžiku
do kterého měříme Počítáme
li na příklad délku dne od oka
mžiku kdy ne některá hvězda o
etne v jistém poledníku až do ob
dobného okamžiku dne následuji
eího obdržíme tak zvaný "hvězd
ny den jeny je v užívaní zejmé
na v astronomii Délku hvězdné-
ho dne však nelze pohodlně měři
fi dle palrnyeh známek a proto
iiemnže tato jednotka řasu slon
žit praktické potřebě lidstva
Mnohem lepším pořadatelem
občanského života jest slunce w
bot' spaní a bdění oddech a prá
ce se spojují s jeho západem a vý
chodem Illedíme-li tedy při o
táéení země na slunce jakožto tu:
pevný hod a ne na jinou stálici
obdržíme tak zvaný "den slin
ní" čili "pravý" Kdyby slunce
na obloze stálo pořád na témž mí
stě trval by hvězdný den stťjně
dlouho jako den sluneční Jeli
koz se však slunce (zdánlivě) po
sune každého dne o něco (as o je
den stupeň) na východ — to jest
jelikož se země točí kolem slunce
— je proto sluneční den o něco
delší nežli den hvězdný Eliptický
tvar dráhy země pak působí že
sluneční dny mají rozličnou dél
ku takže by se naše stejnoměrně
jdoucí hodiny měly dle slunce stá
le řídit
Abychom se toho vysjříhali
myslíme si jakési druhé slunce
které na proběhnutí své zdánlivé
dráhy pn obloze potřebuje týž čas
jako slunce skutečné avšak které
se po obloze pohybuje pravidelně
a toto myšlené slunce nám pak u
dává tak zvaný "střední" den
Poledne udané tímto středním
slunečním časem liší se pak od
skutečného vrcholení slunce na
obloze až o jednu a čtvrt: hodiny
Pomocí našich dnešních hodino
vých strojů můžeme puk přesně
dělit tento střední čas na minuty
a vteřiny ano i na díly vteřin o
kteréž možné dokonalosti se ani
nemohlo zdáti starým astrono
mům babylonským když vynašli
své primitivní "stínové hodiny"
Nicméně byl tento měřič času na
tehdejší potřeby veskrz náležitý
Teprve když vzrůstající kulturou
stoupala cena času zvětšily se též
nároky na přesnost hodin zatím
co pokročilí národové sestrojují
hodiny s největší možnou přesno
stí užívá člověk méně vzdělaný
ještě hodin slunečních vodních a
sypacích Můžeme tudíž právem
nazvati hodiny též kulturním mě
řičem času
Trvalo to dlouho než člověku
přestalo postačovat oznamování
času jež inu skýtal kohout osel
a jiná domácí zvířata svým kři
kem a než člověk přešel k pozo-
a XVI století astronomové jichž
hlavním zaměstnáním bylo kon
struovali sluneční hodiny na do
movní štíty sloupy afd V tom o
hledu vynikl ve střední Kvropě
hlavně Norimberk a Augsburg
Co sluneční hodiny pro den to
znamenají "měsíční hodiny" po
dobně zařízené pro noe ovšem že
se jich užívalo mnohem méně
V XV U století se počali Zaný
vati výrobou kapesních slunečních
hodin které mimo kompas obsa
hovaly též stupňový oblouk pro
zanesení zeměpisné šířky pro n
rientaci Na újmu slunečním hodinám
vnbee arci bylo že ukazovalv čas
'
pouze pn peKiícin poeasi a vypo
vídaly službu hylo-li pošmourno
Nástupcem jejich se staly "hodi
ny vodní" které tuto vadu nemá
j'- Nejjednodušší jejich typ se
stával z nádoby z jejíhož spodku
vytékala voda a v níž sé hladina
udržovala stálvm přítokem na
stejné vy si Následkem toho v v
těkalo za stejný čas stejné množ
st vi vod v takže se mohlo z obje
mu vyteklé tekuthiv soudil na čas
Zajímavé jsou vodní hodiny o
patřené soukolím jež daroval llá
run al Jíašíd r 7flí) Karlu Veliké
mu Na místě číslic bylo na čí
selníku 12 inal vch otvorů Po u-
plynutí určité hodiny vypadb
příslušného otvoru tolik koulí na
měděný talíř kolik bvlo hodin
cimz lyl tento počet slyšitelný
Po 12 hodinách prošli ciferník dva
automatičtí rytíři kteří opět u
zavřeli všechny otvory když s
pak koule vložily opět na své íní-
io nra se opanovala líovnez
něčím zvláštním bvlv vodní hodi
ny jež navrhl inženýr a filosof
Leonardo da Vinci (14"2 — 1519)
nazval je hydraulickým budíč
kem leuto davny předek našich
užitečných budíčků pozůstával v
tom že určité množství vod v zve-
llo misku a tím zároveň přístroj
který byl ve spojení s lůžkem pří
stroj pak pozvedl nohy spícího
(terý — jak vynálezce praví —
'se vzbudí a vrátí se k svému za
inestnani
Vodní hodiny byly počátkem
XVII století v Kvropě v hojném
užívání a jsou ještě rozšířeny v
Číně Přes jejich zřejmé výhody
proti hodinám slunečním našly se
u vodních hodin mnohé vady ja
ko na příklad snadné zmrznutí vo
dy v zimě a její odpařování v le
tě jež působilo nepravidelnost je
jich chodu to vedlo ke konstruk-
' hodin sypacích" (jež zvány
též 'přesýpací písečné sut ky syp
ký) jichž popis je zajisté každé!
mu dohře zuam a které udrzelv se
podnes pro mnohé účely zvláště
jako hračky
Vedle těchto byly známy ještě
unliii v (dějové a svíčkové I? nich
álo se spalování oleje nebo sví
čky zcela pravidelně s časem jenž
se pak posuzoval dle klesání hla-
liny oleje nebo dle zkracování
SVIcKV
Hodiny kyvadlové ve smyslu a
provedení dnešním nalézáme te
prve v dobách pozdějších DIou-
io trvalo nežli důmysl lidský při
šel na tu myšlenku volný a stá-
se otáčející chod koleček ozu
bím do sebe zasahujících říditi
(regulovat i) anebo vlastně je u-
Iržovati k pomalému a odměřené
mu otáčení zvláštním způsobem a
mechanismem který dnes známe
Loď která vezla presidenta
rování vysoké a nízké polohy slun
ce jež umožňuje měřit čas Byl-{pode jménem "chod" hodin Ji
li stín jednoho a téhož předmětu
na příklad svislé tyče krátky
stálo slunce vysoko a naopak Do
poledne trvalo tak dlouho dokud
se stín zkracoval odpoledne pak
počalo jakmile stín vzrůstal Pa
stýři užívali ve vidném poli svých
lodí které zastrkovali co možno
svisle do půdy a délku stínu od
měřovali nohama zjišťujíce lim
čas
Mnohem vyššího stupně byly
již "sluneční hodiny" vynaleze
né dle ňdajň dějepisců kolem r
(540 př Kr od Babyloňanů které
v různých typech se zachovaly až
na naše dny
Tento měřič řasu předpokládá
již jakési vědomostí astronomické
a doba do níž spadá ukazuje zna
čný pokrok kulturní Ve staro
věku neznamenalo vlastnictví ho
din těchto nic vznešeného a pro
to měli boháči tak zvané hodinové
břhouny totiž osoby které jim
každou hodinu oznámily z hodil!
nalézajících se na veřejném místě
VV velkých městech byli v XV
sto je ze ve starověku nenalézá
me hodin kolečkových v pravém
slova smyslu ač na příklad hodi
ny vodní mnohdy dosti složitou
soustavu koleček mívaly a záro
veň setkáváme se se stroji s ozu
benými koly Vynález hodin ko
lečkových připisují mnozí archi
diakonovi Paciťiknvi ve Veroně
jiní jmenují Gerberta (papež Sil
vestr II) jemuž připisuje se ne
jen vynález hodin kolečkových
ale i bicího stroje který celé ho
diny na zvonu odbíjel V XI sto
letí zhotovil Vilém opat kláštera
hiršavského v Německu hodiny
které dle zachovaného popisu ne
mohly býti ani slunečnými ani
vodními bezpochyby byly to u
mělé hodiny astronomické které
naznačovaly běh slunce (domně
lý) a jiných těles nebeských Vy
nález bicího stroje spojeného s
ostatním ústrojím kolečkových
hodin možno též v XI století hle
dati Hodiny takové byly ovšem
velmi vzácné a nalézáme je nej
dříve v klášteřích a to jen v ma-[
- v '"":: '"v ' 't
i- " ! t ' '
' ~ —-—-" "l iiltow" Iij ' rn '
Hořejší fotorrafie znázorňuje loď fícorfíe Washin
řwnpapr Lnlor
Ion jež vezla
presidenta Wilsona do Evropy Dolejší fotografie jiak ukazují pěkné
vnitřní upravení této lodi
jetnějších Hodiny ty s počátku
ueodhíjely každou nýbrž jén urči-
vu ' vez
hadlovť
v Noriniberee hodiny va-
které prý se vyráběly již
tou hodinu na způsob nvnějších ! kolem r 1000 Tvto nehvlv však
budíčků Ve století XIII nachá-jpo Ztůsobu našich věžních hodin:
zíme u spisovatelů již četnější bvlv to obvécjné hodiny které
mínky o hodinách kolečkových
NVjznariiciíitější té doby jsou ho
diny které sultán egyptsky r
12:12 poslal císaři německému Be
dřichu JI Jsou líceny jako me
chanismus obdivuhodný který po
mocí koleček hnanýclu závažími
ukazoval oběh slunce měsíce a
planet i pohyb hvězd Též zvěro
kruh byl na nich označen a hodi
ny denní a noční přesně označová
ny Cena toho stroje byla udává
na na 0000 dukátů suma tehdáž
ohromná
V témže století setkáváme se již
hodinami kolečkovými které i
hodiny odbíjely na věžích někte
rých měst italských a ve století
XIV bylo kolečkových hodin již
sne uzivano j te dony se zvlá
ště uvádí velké věžní hodiny na
náměstí dal Capitano v Padově a
íodiny které vévoda burgundský
Filip Smělý r 1382 po dobytí
fourtai do Dijonu přenésti dal
Ve Štrasburku postaveny první
takové hodiny r 1370 Ukazovaly
též oběh slunce pohyb měsíce a o-
itatních planet Nad číselníkem
nalézal se obraz mariánský před
nímž yždy v poledne objevily se
sochy sv tří králů které učiniv
še hlubokou poklonu opět zmize
ly Na to zakokrhal kohout má
vaje křídly Se strojem hodino
vým spojen byl hrací stroj cyni
bálový Jest to nepochybně je
len z nejst arších a nejkrásnčjších
orlojů mezi nimiž má dohrou po
věst též známý jiražský orloj na
staroměstské radnici
Staré letopisy uvádí dále že v
1-100 zhotoveny byly pro Sebaldo-I
měl hlásný ve svém bytě a čas dle
nich ozuumoval veřejnosti ranami
na kostelní zvony
Hodiny hotovili zprvu obyčejní
zámečníci také puškaři zbrojíři
a pod Roku 1 100 činí se poprvé
zmínka o měšťanu který provozo
val výhradně umění hodinářské
Až teprve když se potřeba časo
měrných strojů stále zvětšovala
vznikl samostatný obor hodinář
ský —
Všecky tyto věžní hodjny měly
původně rafii hodinovou a teprve
později přidána ručička druhá
minutová Bicí stroj odbíjel od
jednoho úderu až do čtyřiadvaceti
a sice dle způsobu italského při
západu slunce jednu až do dru
hého dne při západu slunce čtyřia
dvacet Roku 1580 nařízeno obec
ní radou ve Vratislavi by tamněj
ší hodiny odbíjely :éž půle a zá
roveň zavedeno tam odbíjení od
jedné do dvanácti Ku konci XV
století vyskytují se již i v obec
ném životě u jednotlivců velmi u
niěle sestrojené hodiny Zatmění
měsíce dne 8 února 1488 jest prv
ní jehož doba a trvání dle hodi
nového stroje byla zaznamenána
Tycho de Brahe měl dvoje hodiny
k pozorováním astronomickým
jedny měly jen tři kola z nichž
největší mělo 1 yard v průměru a
1200 zubů druhé správnější zho
tovil na způsob hodin vodních při
čemž užil rtuti
Chronologickým postupem při
cházíme k důležitému vynálezu
pérových hodin Hybná síla do
sud závažím vyvozovaná nahra
zena zde ocelovou vzpruhou pé-
1 ffiSV jMr"ry
SANTA CLAUS TU U2 BYLI
rem čímž přispělo se zároveň k
vynalezení hodin kapesních Nej
lěžší překážkou při tom bylo že
veškeré součást ky stroje kolečka
pastorky zvláště pak čepy atd
musily býti hotoveny v rozměrech
nejnienších hlavně čepy aby se
dosáhlo malého tření v lůžkách
To byl úkol nemalý na tehdejší
mechaniku kdy vše spočívalo na
spraeování dovedné ruky odborní
kovy Jak se práce tato zdokona
lovala o tom se zprávy nezacho
valy První kapesní hodiny měly
též jen ručičkir hodinovou bez mi
nutové která bvla upevněna na
kolečku jež za 24 nebo za 12 ho
din jeden oběh učinila až poslé
ze přidáno střídné kolo pro ruči
ěku minutovou
Kdo vynálezy tyto učinil není
rovněž známo -Mnozí měli Izáka
Habreclila hodináře štrasburské-
ho za vynálezce hodin kapesních
avšak ten zhotovil první své ho
diny r J)_'0 kdežto prcil nim jiz
roku 1500 norimberský hodinář
Petr Hele jinak Henleiu znám
byl svými výrobky kapesních ho
dinek které pro svoji zevní fijr
nm nazývány byly "živé norim
berské vejce" Italský básník
Gasp Visconte složil sonet z ně
hož vysvítá že v XV století zná
my byly hodiny pérové až nelze
určitě trvditi míní-li se tu hodinky
kapesní Sir Peeket lékárník v
Londýně měl dle zprávy Jana
Poppa malé hodiny pérové na
jejichž ciferníku byl nápis že zho-
oveny byly v Praze roku 1525 mi
treni hodin Jakubem Zecheiu V
Xorimbcrce byli mimo P Hela je
ště dovední hodináři Ondřej Ilen
ein a Kašpar Werne Tento znám
)vl stroji které zasazoval do vel
kých tehdy oblíbených rohových
knoflíků (Nárainky našich dam
e zasazenými hodinkami měly tě
ly v těchto knoflících 'dávného
předchůdce) Ve Francii vylii-
tal v té době ve výrobě hodin pé-
rovvch a kapesních Bartoloměj
iper de Chastenay se dvěma sy
ny z nicliz starší stal se zaklada
telem hodinářské firmy podnes
ve Francii trvající Potomci mlad
šího provozovali hodinářství po
nejvíce v Jjondyne ueneve a la-
řihradě V Blois kvetlo zvláště
na začátku XVII století hodinář
ství tou měrou že r 1639 čítalo se
tam 47 mistru hodinám Roku
1544 utvořil se#v Paříži cech mi
strů hodinářských zajisté první
jenž měl svoje zvláštní zřízení a
stanovy
Současně s hodinami kapesními
přišly v užívání hodiny "římso
vé" které brávány na cesty pro
čež tez cestovní íieno kočáro
vé" zvány
Brzo po zavedení hnací zpru
hy shledalo se že hodiny takové
nemají pravidelného chodu pří
činou bylo nestejné napjetí nebo
li tah vzpruhy který s počátku
při úplném stočení byl mnohem
silnější než později Byla proto
hledána další zlepšení zejména
tak zvaný závitek (šnek) a pozdě
ji vyrovnává? Když vynalezen
počátkem století XVII daleko
hled kladeny byly tím větší po
žadavky na přesnost ěasoměrň
Hodiny se závažím byly pro určo
vání malých dob nepřesné a hvěz
dárny sáhly proto ke kyvadlu
které se nejprve sklálalo z olově
né koule upevněné na jemné pru
žině jež se dalo upraviti pro vte
řinové kyvy Zatím co hvězdář
hleděl dalekohledem vzhůru na
oblohu počítal při tom jeho po
mocník hlasitě kyvy kyvadla
Za vynálezce hodin kyvadlo
vých pokládá se obyčejně Oalilei
Jest však zjištěno že teprve Chr
Iliiygliens dodal Indiánské vládě
roku 1íi57 první hodiny kyvadlo
vé Tím dán byl základ našim
hodinám Po té upraven byl tak
zvaný "krok" hodinový došlo k
vynálezu hodin reniontoiriiích a
další zlepšování šlo již obvyklou
cestou pokroku až dospělo se k
chroiiometríni) a ku zřízení hodin
elektrických jež zastiňují všech
ny dosavadní časoiněrné systémy
mají-li ža podklad přesně jdoucí
hodiny normální
Hodinového stroje užívá se však
nejen jako měřidla času nýbrž i
k různým jiným účelům Tak na
příklad spojuje se s velikými da
lekohledy (refraktory a reflekto
ry) na hvězdárnách za tím úče
lem aby otáčel jimi touž rychlo
stí jakou se otáčí země Osa v
níž dalekohled se otáčí jest rov
noběžná h osou zemskou tak že
hvězda na niž bylo zaměřeno i
přes zdánlivý svůj pohyb se nalé
zá v záměrné přímce dalekohledu
Podobně spojuje se hodinový stroj
s fotografickými aparáty k foto
grafování oblohy nebeské Po-
něvadž slabé světlo hvězd nutně
vyžaduje delší exposice (vystavě
ní chemickým účinkům světla —
až několika hodin) nutno foto
grafiekvm přístrojem tak pohybo
vali aby stále láž část oblohy ne
beské se promítala na totéž místo
citlivé desky až exposice jest do
statečná a to provedeno jako dří
ve někdy bývají také fotografi
cké aparáty přímo připojeny k
dalekohledům Při heliostatu o
láčí hodinový stroj zrcadlem tak
že paprsky sluneční se odrážejí od
zrcadla stále v lémž směru Při
telegrafu Morseovř pohybuje ho
dinový stroj pásmem papírovým
na němž pak aparát vytlačuje
značky rovněž při telegrafickém '
aparátu Caselliho Všecky stro
je meteorologické jež výsledky '
pozorování registrují automati
cky jsou spojeny s hodinovými
stroji A končené jako každého
praktického a užitečného vynále
zu bylo i Jiodinovelio stroje zne
užito k účelům válečným (torpé
da) a k účelům zločinným (pe
kelné stroje a pod)
TISKAŘSKÁ ČERŇ
TISKAŘSKÁ čerň stala se v
liové době velmi důležitým
obchodním předmětem Moc tisku
neboli "papírová velmoc" je ve
mnohěin ohledu větší než síla a
mohutnost železa podkladem té
to abstraktní moci je tiskařská
eern která jsouc uložena v urči
tých rysech na papíře sprostřed-
kuje výměnu myšlenek
Není však čerň jako čerň Ve
změme do ruky několik časopisů a
shledáme zajisté ve vnější úpravě
značné odchylky Již formát a
jakost papíru tvar písmenek o-
hlavení a barva tiskových značek
doporučují neb zamítají nepřímo
ten který časopis Dnes ovšem
kdy v tiskařství zavládly - zcela
výniinečné poměry následkem
drahoty papíru i všech ostatních
potřeb nutno na tyto vnější strán
ky tisku bráti liberálnější měřít
ko a vyěkati s kritikou až se po
měry opět ustálí
Jisto jest že jednou z věcí na
kterou čtenáři nemálo dbají jest
barva tisku U některých novin
se sotva rozeznají písmena jak
jsou málo znatelná jiný časopis
se smí držet pouze za bílý okraj
sic máme ruce za chvíli jako ko-
miník čímž však není řečeno že
je v tomto případě tisk snad vel
mi znatelný a dostatečně černý
V tom právě spočívá umění výro
by tiskařské černi aby dávala
znaménka pěkná a silně černá a
přee aby se při tom nerozmazá va
la —
Výroba tiskařské černi není te
dy právě snadná Čerň tato sklá
dá se ze lněného oleje a sazí (kop
tu) lněný olej zahřívá se v kotli
až zhoustne a pak se mezi válci
roztírá s koptem Nejlepší práci
v tomto oboru — což nutno do
znati — vykonalo Německo které
ve výrobě barviv vůbec stálo až
do války v popředí Němlecko ta
ké zásobovalo tiskařskou černí
velkou část evropských zemí Jen
Anglie a mimo Evropu Spojené
Státy vyrábějí takové zboží že ně
meckého výrobku nepotřebují
Jakost tiskařské černi závisí hlav
ně na důkladném rozetření obou
součástek Správně vyrobená
čerň se nejen nerozmazuje ale
vzdoruje i účinku různých lučeb
nin čímž liší se podstatně od in
koustu Staří tiskaři si připravovali Ti
skařskou čerň sami teprve pozdě
ji byly zřízeny zvláštní dílny tej
dy malé továrny které čerň li
skárnám přenechávaly Staří knih
tiskaři brali na přípravu ? černi
starý lněný olej který odpařili
do busta a pak„k němu přidali ně
co sazí Takto připravená čerň
není právě nejlepší ač ve starých
knihách udržela se až podnes dost
nezměněna V Anglii počala vý
roba tiskařské černi po tová mi
cku nejdřív a odtud se pak roz
šířila do celého světa
Tu a tam se vyskytly fdce ná
vrhy aby se výroba černi změnila
od základů aby se toiž kopt a
lněný olej nahradily látkami ne
úst rojnými jež by zbarvily ú
strojnými barvivy
i
t "
i'- r
PÍ
I'
f"
X
X
