Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, December 25, 1918, Page 5, Image 5

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    ti
POKROK DNE 25 PROSINCE 1018
Strana
Naše Beseda
SLYŠME A SUĎME I
)
i v
Píše M F Divúi
V jistém místě u nás dalo se ví
ce našiueů do debaty o prohibi
ci a tu jediný ínezi všemi ale tak
"věrný" prohibici že se odvážil
popříti biblickou dějepravdu kde
Ne pojednává o proměně vody ve
víno Kristem samým a prohlásil
to za lež — výmysl Ale co jest
při tom nejvíce podivným že zá
kladem víry tohoto člověka jest
právě tato biblická děje-pravda
Prosím k tomu není třeba extra
výkladu mlčení bude nejrozum
nější a odpoví každému dle vlast
ní nátury Ale neměli bychom
snižovati uutoritu písma biblické
ho v hájení násilnické prohibice
ani sebe sami před Bohem a lid
mi berouce na vědomí že nejsme
sami a stejného přání na světě
ale je nás milliony a tyto núlliony
mají též miti pravá sva respekto
vána — uznána jako sobě žádá
me pro sebe
Zvláště v Americe v zemi svo
body je jednání takové odsouze
' ní hodné ježto protiví se lidovlád
nínw zřízení To samé platí o
těch kteří by tak moc rádi po
prohibici zničili též kouření a ta
bákový průmysl a jest to jeden a
ten samý živel který o to usilu
je již delší čas a každé moci i pří
ležitosti hledí a používá aby to
ho nějak docílil Začínají těmi
samými methodami jako s prohi
bici a nebýti války byli by snad
dnes hodné daleko zašli i v této
propagandě Že se jim ale do to
ho naehomejtla válka vojáci
chtěli kouřiti lid jim toho srdeč
ně přál tu ovšem museli taky a
propaganda proti užívání tabáku
ulevila též Ale v obou případech
pozuáváme stejné povahy stejná
přání a uniíněnost stejných lidí:
Co mně se nelíbí a já nechci to
nesmějí též mít i a dělati všichni
ostatní Žádají: Líhu ani hlt
kuřiva ani puk při tom ani mťlk
já pán a ty — kluk!
No směji e se kdo chcete ale
pravda to je tak se to děje a bu
~dc dál í hůř budc-li lid mlčet
nechá sobě po právech a svobodě
klidně až jej úplně spouta
jí a
Pití moc — škodí kouření moc
také škodí všeho moc škodí a to
ho "všeho" máme do tisíců a
mnohé z toho "všeho" škodí na
šemu celku a společnému životu
mnohem více nežli líh a kouření
ale nenapadne nás ne j menší po
zornost obrátit i v úsilí k zlepše
ní těmto škodám a překážkám
našeho života ve všech směrech
přímo a všech bez rozdílu nás se
dotýkajících i
Uvažujme trochu a poznáme
pravdu těchto slov a velikou potřebu-k
provedení které-daleko
zastíní mizerné otázky prohibice
a kouření Toto oboje jest věcí a
záležitostí jistého počtu jednotliv
ců a je-li ponechána úplná svobo
da obojímu tu rozhodně v prav
dě a přímo nemůže škodití žádné
mu z protivné strany neboť kdo
nechce piti a kouřiti žádný jej k
tomu nedonutí ani pěťák z rukou
nevyrve to právo mu zůstává a
kdo chce píli a kouřiti má právo
faky své míti neboť platí svý
mi penězi a v případě výstředno
sti zase sám následky toho odná
ší a trpí i
Dočítám sc že počínají se ozý
vati vážné protesty vlád a náro
dů zahraničních proti zavedení
americké prohibice jako zlu me
zinárodnímu smlouvám a obchodu
dalekosáhlému to nám ukazuje
kam až sáhá a může zasáhnouti
zavedení zápovědi průmyslu li
hovárnického v Americe dle pro
gramu prohibičnílto
Ale čekám s jistotu že i tento
prohibiční hurikán se přežene a li
du zprotiví až dosah jeho násled
ky a vliv na poměry všeobecné
pocítí v plné čiunosti
'Zatím upřímným přátelům bvo
hody práv a nedílné spravedlno
stí nezbývá nežli pracovat! proti
násilí živlů svobodu občanstva
Ameriky k zuú'cní pracujících o
hromný průmysl líhovarnícký za
hubujíeích což značí ztrátu asi 1
bíllíou dollarů ročně pro ameri
cký lid ueb hnedle 10 dollarů na
ka každého člověka ve Spoj Stá
tech ročně a výživu statisíeů li
du tímto průmytďna zamění na -nýrh
Toto víe maží ke americká
prohibice zničit ale ničím nena
hradí níU pojaižujúí skvrnou ca
čistém štítu demokratické repu
bliky Jako všude jiudé i u nás ta
"slečna Flutiee" šeredné náai 'du
sí' Ondy no měla i na mne chuť
tlačila so ku mně až moc koket
ně A bil jsem ji furiantsky ať
nedráždí již i staréha vagabundu
a ženatého k tomu pro pohorSení a
peklo v domácnosti Ulevila ale
na jak dlouho nevím Zdá sé moc
"rozrajtovaná' 2e tak na ty
mužské dotírá a sem tam ani žen
skému pokolení nedá pokoje Ne
zdara jako by neměla na Evropě
dost přileze provozovat neple
chu až sem a my máme vlastních
Španělek habaděj Není žádné
naděje že tato nemoc pomine dří
ve pokud nepřijde teplé letní po
časí poněvadž jest to nemoc plic
ního moru asiatskýeh krajů roz
vlečená lidem odtamtud za války
světem dalším zejména čínskými
kulii jichžto jen ve Francii na
200000 tisíc pracovalo za bitevní
linií Jest to nemoc chladem a
nastuzením velmi přivoděná a ži
vená následovně období zimy tr
vání této nemoce nás nezbaví to
dokáže jen letní převrat povětr-
nosti trvalého tepla a nemožnost
nastuzení vůbec
ESPANOLA FLA 10 prosin
ce 1918 — Ctěná redakce "Po
kroku"! Přiložené zasílám Vám
předplatné na "Pokrok" při kte
réžto příležitosti dovolím si s vá
mi něco sdělit o té zdejší úrodě
tak bramborů se nám zde uvedlo
sice dost však mnoho jsme za ně
nestržili neboť byly velmi laciné
a tak ta naše práce byla téměř za
darmo Loňského roku si každý
přál kdyby jen byl měr více
bramborů nasázených kdežto le
tos sobě zase všichni stěžují kdy
by byli lépe žádné nesázeli Ten
tokráte musím dopis zakončit
však příště pokusím se vám o
zdejším farmaření více toho sdě
lit V úctě váš —
J V Kudrna
v
EASTMAN WLS 10 prosince
1018 _ Ctěná redakce "Pokro
ku"! Zase již nadešel čas abych
si zajistil to dobré čtení na nastá
vající dlouhou zimu a v tom Ohle
du nejlépe ovšem mně vyhovuje
časopis "Pokrok" Co tyto řád
ky píši tak máme' zde přítomně
oblevu tak že jest místy dosti bla
ta a místy ještě hojnost sněhu O
minulých Vánočních svátcích nám
zde v Eastman vyhořel český ko
stel a jelikož byl stavěný z kame
ne tak zase na zbylých zdích no
vý kostel budují samotná tato
stavba vyžádá si $15000 a vnitř
ní zařízení kostela vyžádá si dal
ší výlohy — asi o $5000 více U-
rodu jsme zde měli dobrou na vše
chno ba i na tu španělskou influ
enzu jež si zde již několik živo
tů v oběť vyžádala a mimo to stá
le jest jich došli nemocných
Když jsem v novinách četl ty
zprávy o válce tu mně to hrdiu
ství kajzerovo všelijak vrtalo
mozkem a lile nyní najednou se
stal z něho bázlivec a utekl do
cizí země jako zpráskaný pinči
Přeje všem veselé vánoce a šťast
ný nový rok znamenám se s kra
janským pozdravem váš odběra
tel — Anton Stinka
: v
? Z BRUNO NEB
Dne 10 prosince 1018
: — Tak jsem se zase rozhodnul
napsat několik řádků tak aby
čtenářové "Pokroku" věděli že
se Bruno posud nalézá na mapě
— V minulém týdnu město naše
svojí návštěvou poctil p Frank
Šťáva z Itushville Nebr jenž
před tím jak jsme zvěděli dopra
vil do trhu v Omaze káru hově
zího dobytka a když tentýž pro
dal zajel si do Plattsnioiitli podí
vat se na řvého bratra Martina
Zde Frauk navštívil rodinu Vác
Blatného babičku Křížovou svo
ji sestru a mimo to zašel m na
hřbitov by tam u hrobů věnoval
zesnulým svým rodičům vděčnou
svoji vzpomínku Druhého dne
odtud odejel do Brainard aby
tamtéž navštívil své bratrance —
bratry Křížový Z Brainard Fr
Řťáva jel do Lincoln a odtud se o
pět vrátil do Oniahy aby se tam
ještě několik dní pozdržel u své
provdané dcery
— Vojín Jan Sedláček navrátil
bi v těchto dnech domu z táboři
řtá v Arka Uhas a Vác Řlcgl vo
jín přijel z Camp Cody New
♦Mex
Ipaaékki cfcnpka jé
svém zhoubném řádění na nějaký
čau ustala opět se zde objevila
Pan Karel Kořínek i jeho manžel
ka onemocněli ale nyní díky stav
jejich opět se již lepší
— Joe Hladký zdejší expres-
sák odstěhoval se ke Sumiiei' na
svoji farmu
— Adolf Vraspír píše z Francie
že myslí že do příštího jara na
vrátí rc mezi nás což ovšem bude
mls velice těšiti Někteří ze zdej
ších hochň-vojínů nedali o sobě již
po tři měsíce ničeho věděti Na
příklad Joe Nožička poslední svůj
dopis poslal domů v září — Karla
Kopeckého bratři obdrželi tele
gram že Karel jest oj bitvy v
říjnu pohřešován
— Svátky se blíží a to za same
mlhy a deště — Pan Ant Boha
tý se túcdplatil na "Pokrok" a
bylo by přáním kdyby všichni při
ukončení tohoto roku se předplá
celi a tak p"knou četbu přes pa
nující dlouhé večery sobě zajisti
li ježto jak všem známo časopi
sy nesmí se dle vládního nařízen'
na dluh posílat
— Joe Dvořák zdejší bankéř
súčastnil se konvence lekaru v
Lincoln '
— Vesele Vánoce všem přeje—
Zpravodaj
NEŠTĚSTÍ NA DRÁZE
(Zvláštní telegram Pokroku)
Ravenna Nebr 21 prosince
1918 ve 3 hodiny odpoledne
Pokrok Publ Co Omaha Neb
Dr Georsre Buol a Albert Ko-
cherscheidt oba z Ravenny byli
okamžitě usmrceni vlakem čís 40
na západním konci křižovatky u
Sweetwater Nebr
J C Brt zpravodaj
STUART NEBR
Dne 17 prosince 1918
Dovoluji si vám ct redakce a
všem čtenářům "Pokroku" sdě-
liti že ta zhoubná epidemie —
španělská influenza — - stále zde
řádí Mnoho lidí onemocnělo a
školy nejen v místě ale v celém
okolí byly následkem hrozivého
stavu no šest týdnů zavřeny Dne
8 prosince konal se zde pohřeb
Jana Zemana jenž před 10 týdny
utrpěl vážná zraněni Osudneht
dne kdvž zmíněný strojem vyorá
val brambory pojednou splašili se
mu koně a on při toni byl zraněn
Jeho manželka v té době dala ži
vot novorozené dcerušce: manželi
ale nebylo dlouho popřáno z na
rození dcerušky se těšit: neboť
byl nucen odebrati se do Omahy
do nemocnice kde byl též stižen
influeuzou a vzdor lékařskému o-setí-ení
nemoci té ' nodlehl a do
vi']in (loitinva bvl z Omahv do
praven ku pohřbení Pozůstalá
pí Zemanová jak se dozvídaní
farmu svoji pronajala
Počasí v přítomné době mátne
zde dosti obstojné — ba až pěkné
Nedávno napadlo nám dosti sně
hu který ale záhy roztál Kuku
řice se lámala výborně ačkoliv
nebyla právě nejlepší a mnozí bu
don míti s ní ještě dosti práce
nežli ji všechnu sklidí Pšenice a
jiné drobné obilí sypalo též ob
stojně Na západ odtud padaly
kroupy a způsobily značné škody
takže někteří famieři po ovsích
ía-ieli pohanku jež se znamenitě
vydařila
Nyní se zde ve značné míre 'ba
iuje' seno že ale jest nedostatek
železničních kar práce ta poně
kud vázne Cesty jsou ucházející
a za seno se platí $18 až $19
N v I v v
asi nosí pisi -
ještě z Francie
Dovedli si českou republiku vybo
jovat a také si ji udrží
Pan V F 1'lilíř horlivý pracov-
u' k ve sběrací čiunosti pro národ
ní naše podniky bytem v č 124")
již 14 ul dostal od svého známé
ho pana Ferd Preclíka četaře 23
Česko-slovenského pluku ve Fran
cii zajímavý dopis z něhož se do
zvídáme :
Drazí krajané: Váš milý dopis
ze dne:? listopadu jsem obdržel
Nyní mi jde pošta lépe a také no
viny mi docházejí skoro pravidel
ně Píši zároveň domů Vaší milé
malince a zdravím ji od Vás Za
jisté již brzy pojedeme do staré
vlasti a tu k ní zavítám potěším
ji a pak Váni napíšeme dlouhé
společné psaní ve kterém Váni vše
vypíšeme
Že jsem úplně zdráv a vesel to
ni nemusím psát neboť se to roz
umí samo sebou Kdo by se nyní
netěšil? Svobodné Čechy a to re
publiku s presidentem tatíčkem
Masarykem máme a zajisté když
jsme si ji dovedli vybojovat také
si ji dokážeme udržet O čem se
nám z prvu ani nesnilo je skut
kem '
Nedávno přijeli do Cognacu ho
ši od 21 pluku a tu vyprávěli že
na cestě v Bordeaux se setkali s
iednou Češkou z Brna která jede
do Alžíru Ptali se jí ovšem jak
to doma vypadá a ona odpovědě
la že to není tak zlé neboť prý
ieště vláda všecko nezrekvirova
la na venkově zůstalo ještě dosti
-íásob ale ve větších městech jest
nouze a nedostatek
Píšete že jste se divili jak do
bře vypadám po toni všem utrpe
ní Což myslíte že se máme u na
ší armády zle K snídani máme
černou kávu k obědu i k večeři
hovězí polévku maso a příkrm
buď rýži neb brambory mrkev i
fazole (srbské národní jídlo)
chlebíček máme jako buchty Do
poledne cvičíme do 10 hod od
poledne od 1150 do 5 hodin po té
zpíváme hrajeme různé hry ská
čeme až inilo se na nás podívat
Komu by tu nešlo k duhu?
Byl jsem v Srbsku velmi těžce
nemocen tylem takže jsem se ne
mohl ani na nohy postavit ale
uzdravil jsem se přec Konečně
jsem přišel na zdravý vzduch-
stavěli jsme dráhu a pn tom jsem
se zase trochu otužil Potom zase
přišel do toho útěk přes ncbetyěné
pusté hory albánské a na to přes
močály při jezeře Ochridském kde
mnohdy byli jsme ve vodě až po
pás i celé dva dny Následkem
toho přišli jsme do Valony napro
sto zničeni polo nazí bosí vyhla
dovělí (jsme opravdu vypostěni
na mnoho a mnoho let) vychrtlí
ba vyzáblí na kost a kůži jak ži
vé mrtvoly Vždyť jsme nemohli
ani druh druha poznati Potom
nás převezli do Itálie na ostrov A
sinaní a to nás zachránilo ač asi
sedm tisíc jich tam přec na věky
zůstalo Chodili jsme se koupat
k moři vyhřívali jsme se na sluň
něm písčitém pobřeží a tak jsme
se léčili Z počátku trpěli jsme
strašný hlad neb nám dávali má
lo jísl aby nás tím neubili Však
také mnozí kfeří se dostali k jí
dlu a popřáli si dle chuti to zapla
tili smrtí Tak jsme se zvolna vy
léčili a od té doby jsem stále
zdráv Zde ve Francii jsem byl v
čistém zdravém táboře neustále v
plném zdraví kterému se dodnes
těším Buďte všichni zdrávi —
Váš— FERDA
COM3TOCK NEBR
Dne 18 prosince 1918
Ctěná redakce! Byl jsem žádán
více osadníky bych vás požádal o
otištění výsledku sbírky na "Ná
rodní daň" v naší části české osa
dy jakož i ze Kargent a okolí čá
sti to naší osady a konečně z kat
osady v Oeraniuin Town 10 mil
tev-vých od Conustock a 12 mil
západně od Ord Nebr
Sbírka p Fk Víška obnášela
$03700 sbírka p Jos Ereta v
ftityuit a okolí $23500 sbírka p
Fr Křikače v katolickém koste
le v Oranium $17300 sbírka p
V Křikače 121250 sbírka p V
Klímy $0300 sbírka p J Kama
ráda "1200 sbírka p J Moudré
ho obnášela $22J)0 Celá sbírka
na Národní daň Obnášela $124
7) — Válka a teď zvláště "flu"
ovšem H zde mři plány do bu
doucnosti a čiuí hrozné nesnáze v
přítomnosti — S přáním zdaru
V KiikaÓ
AMERICKÝ LÉKAŘSKÝ LIST
O CHŘIPCE
nemoc tato velice vážná a spojená
s vysokou úmrtností Začala tam
v roce 1910 a trvala nz do te do
by kdy několik set tisíc dělníků
bylo z maiidžurských přístavů do
vezeno do Evropy aby tam za bo
jištěm pracovali Číňané súčast-
nili se z jara i bojovaní a nejeden
padnul do německého zajetí Tak
se nemoc dostala i do Německa a
rozšířila se i do Španělska Prvně
propukla letos na jaře v německé
armádě kdež měla velmi vážné ú
činky Pak jsme o ní slyšeli ze
Španělska odkud si přinesla jmé
no Jméno toto není správné ale
udrželo se Vojáci kteří se vra
celi domů z Francie přinesli ji na
americkou půdu kde se neobyčej
ně rozšířila i ve vojenských tábo
rech Tím se dá vytvětliti i to
že všecky veliké války v historii
následovány byly nemocemi kte
ré dějiny zkrátka nazývají "mo
rem" ať již byly druhu jakého
koliv Prodělal-li některou ne
moc národ jeden sesílí se orgány
těch kdož zůstanou na živu a o
tuží se i kdyby v nich bacilly zů
staly Když se lidé ve válkách
smísí přenesou se bacilly na lidi
jiné kteří nemají této otužilosti
a proto houfně umírají —
konečného zaplacení — určité da
tum onu daň nezruší ta jest do
brá i po něm jak každý ví a pro
to nevidím příčinu proQ so vybí
rání této daně ukončuje Moje
rodina zasílá: Václav Beneš $5
Antonín Beneš $5 Maric Beneš
$200 Josef Beneš $1 Rouzi Be
neš $1 a Frank Beneš 50c což či
ní dohromady $1500 na něž vám
odesílám Money Order a mimo to
předplatné na "Pokrok" — S ú
čtou Váš odběratel —
Václav Beneš
ČECHY UZAVŘENY NĚMECKÉ
MU ZBOŽÍ
SBÍRKA PRO ČESKÉ NÁRODNÍ
SDRUŽENÍ
Až do 0 prosince 1918 Vyda
vatelé "Pokroku" odvedu omaz-
skó Odbočce C N S celkem
f')218GL
Na novo:
Dne 13 pros oznámeno:
Pro Odbočku ČNS $1000
Na Národní daň $9000
Dne 20 prosince:
Pro Krajský Výbor Č N S:
Fannie Kučerová Rush-
ville Nebr $ 223
Jan Ilerra Naper Neb — 500
Pro Odbočku Č N S:
K uctění památky zesnulé
ho Aloise !B'elžy na místo
květin věnoval Jan Vla
ehovský David City Ne-
braska 300
Na "Národní daň":
Aiijr Císař Omaha $ 500
] M Niebauer Omaha 200
Aut Kohout Western Neb 500
Klotilda Walter Crofton
Nebr -00
Jan Ilerra Naper Nebr 2000
Jos Ka-tzer Naňer Neb 2000
Frank Černý Naper Nebr 1000
Kd Černý Naner Neb 500
Z llorseheads N Y:
Václav Beneš
Anton Beneš
Marie Benešová
Jos Beneš
Ilosie Benešová
Frank Beneš
Celkem
500
500
2 50
100
100
50
$9725
Vykonali jste již všichni svoji ná
rodní povinnost vůči své sta
ré a nyní osvobozené če
ské vlasti?
Kdo z krajanů z jakékoliv pří
činy posud svoji "Národní daň"
nesložil měl by se zachovat dle
příkladu v nížeji přiloženém do
pise Po obdržení jakéhokoliv
obnosu na "Národní daň" nebo
příspěvku pro České Národní
Sdružení bude kazily štědrý dár
ce a pravý vlastenec řádně v 'Po
kroku" kvitován Krajané ne
odkládejte se zasláním svého pří
spěvku neboť právě v nyní česká
naše vlast — nová Českosloven
ská republika — potřebuje nej
nutněji finanční naší podpory
llorseheads N Y
dne 11 prosince- 1918
Ctěná redakce! Opoždění mého
jest částečně vinen "Pokrok"
jejž odebírám již po řadu let a
který přinesl — zajisté přísluš
ným výborem doručenou mu ú-
Časopis Medical Rekord vydá-fřední zprávu že na den Díkůči-
vany v New Yorku přináší člá
nek kapitána Jamese J Kiuíja lé
kaře americké armády o původu
chřipky Dr King soudí že tak
zvaná španělská chřipka jest to
tožnou n plictiím morem který již
po několik roků řádí v Mandžiirii
a v jiných krajích severní Číny
Míní že nákaza byla zavlečena do
Francie čínskými kulii jichž tam
pracovalo za bitevní čarou asi
2'100'K) a odtud rozšířila se po
Evropě ve formě zmírněné Pří
znaky jsou u obou těchto nemocí
stejné Kuliové se v tomto přípa
du osvědčili jako přenášcěi náka
zy Tento iiáziv se dává lidem
kteří v těle nosí bacilly aniž by se
choroba na nich projevila Když
se bacilly dostaly do těla Evropa
nů jevila nemoc v jiné formě
nežli ř-e jeví u Číňanů kteří jsou
proti ní otuilejsí I r Číné byly
není oiuie na Kazue cesae uverc
zaklepáno v zájmu Národní daně
Cekal jsem ale nikdo nezaklepal
a pro nával jiné piácě pozapo
mněl jsem Až jsem opět četl v
"Pokroku" zprávu ze dne 4 pro
since žo sbírka skončí dne 5 pro
since a jelikož číslo P Z ze dne
4 prosince mě došlo až za několik
dní po výtisku tedy jsem vaší
zprávu četl teprve až dne 10 pro
since jelikož den před tím jsem
doma nebyl Píší toto dne 11
prosince a odesílám dne 12 pros
Moje rodina se skládá zc ( členů
z nichž každý chtěl něco podle
možností na "Národní daň" o
devzdat tomu kdo by pro to při
šel Jelikož ale nikdo nepřišel
ledy ť ddchílám váui a přeji si
aby tyto peníze na tento účel při
šly Dané musí býti placeny a
jť-ou tak dlouho vymáhány až do
John F Bass korrespondont ehi
cažských Daily News kabeluj''
svému listu z Paříže:
Dr E Beneš československý mi
nistr zahraničních záležitosti roz
mlouvaje se mnou o principech ji
miž bv se měla říditi rekonstrukce
Cvropy k trvalému míru pravil :
Neměli bychom se vázati žádný
mi theorieini Opportunismus měl
by nás věsti ve volbě takových uio
thod jež by co možno nejvíce od
dálil v válku Nic takového jako
věčně trvající mír neexistuje Já
věřím v ligu národů poněvadž jest
to ideál který se dostatečně zmoc
nil obrazotvornosti lidu aby se
stal částí skutečnosti
Ale lísra národů může pouze od-
dáliti válku Svobodný obchod
mezi národy by předešel válce ale
svobodný obchod jest popíráním
nacionalismu pro který byla tato
válka bojována Jest nevyhnutel
no aby spojenci vedli hospodář
skou válku proti Německu a cla
budou v tom hráti důležitou úlohu
My ku příkladu pro nynější dobu
hodláme zabrániti přístup něme
ckému zboží do Ceehoslovácka
Nemohu postřehnouti žádnou
snahu ve světě k vyvinutí takové
ho stupně internacionalismu který
by přiměl některou část národa
aby trpěla hlad jenom k vůli za-'
chování míru
Toto stanovisko jest důležité
poněvadž Čechoslováci díky své
pokročilosti budou působiti ohrom
ným vlivem ve východní Evropě
Jest to také charakteristické pro
všechny národy jichž finauee po
vážlivě! klesly za války Moje po
zornost byla obrácena národoho
spodáři k faktu že účinkem války
bylo soustřediti pozornost národů
k důležitosti toho aby byly sobó
postaěitelnýnii Potřeba znovu
zbudování a rozvinutí industrie
každého národa nedá-li se pocítili
širší vliv bude míti za následek v
každé zemi zavedení vyššího cla
čistě pod místním tlakem velkých
průmyslových zájmů
Bude zapotřebí aby mírová kon
ference zabývala se těmito otáz
kami aby zavedla mezi spojenci
harmoničtější inelhody k jich vzá
jemnému prospěchu jako ku pří
kladu pokutování jak daleko to
bude možno německého kartelu
nebo trustu který se nyní obje
vuje ve Francii a který dává sráž
ky a subvence pod koloniální do
hodou dávaje přednost surovinám
— otázka která nyní zmítá veřej
ným míněním Anglie
Nynější mezinárodní válečné ra
dy se svými znalostmi průmyslo
vých situací jednotlivých zemí by
mohly naznačili program mezina-'
rodních styků který by zabránil
drastickým obchodním výlučným
rozhodnutím v žáru iudustrielní
rekonstrukce
Tyto rady by mohly spolupraco
val s národními celními komisemi
(ak jak bylo doporučováno před
několika lety ve Spojených Stá
tech Mimo to dělnický depart
ment mírové konference tak jak
jest doporučováno francouzskou
poslaneckou sněinovnoti mohl by
se vynasnažiti o vyrovnání pomě
ru k dělnictvu po celém světě a
tak usiiadniti větší rovnost v ob
chodních stycích —
Neporozuměl
Kolíc "No — jest břitva o
strá'" Kostytur: "Hra — kdybyste byl
neřekl břitva tak bych ani nevě
děl že mi to břitvou po tváři jez
díte" Holič: "Ob - - díkv - víte
já"
Kostymr: "Pořád jsem mysle!
že mne holíte pilníkem"
Jen se zeptat!
Zvědavá: "Ale řekně!" mí proč
vy vojáci nosíte ten pásek pod
bradku"
Voják : "To proto aby si brada
ua něm Odpočinula když se unaví
stálým pohybováním"