ČÁST REDAKČNÍ
EDITOŘI AL SECTION
MĚSTO STRASSBURG
STRASsBFRGKM — měslcm
l [IliSII IlilVíili slaří Flílll-
kové místo klon' vyrvali líínia
núni v Pátém stnlelí a lotu jméno
stejně jako svoji pověst zachova
lo si toto starožitné město až na
naše dny Kily v minulých dnech
maršál Koch v cele svého vítězné
ho vojska pochodoval ulicemi 1o
hoto města probudil ozvěny ji
ných vítězství a porážek jich? lo
to staré město hylo svědkem Voj
ska francouzská sestupovala o
svazích Vogés do údolí k městu
ohklopenémii tvrzemi jež ve for
mě vějíře tvoří ohranit města v o
kruhu sedmi mil
Město samotné vzalo svůj počá
tek na ostrově utvořeném v slo
ku Iři mělkých říčních proudů a
po svém založení stalo sc oblíhe
nou stanicí kupců v údolí obklí
čeném na straně jedné Badenským
polesliu a na straně druhé poho
řím Vogésským Jako Paříž a Be
uálky Strassburg založen by] na
bažinaté půdě Odtud také jeho
jméno — Strausburg — 'apí -Město
Močály tyto dávno byly vy
sušeny a tím čápi připraveni byli
o svá loviště neboť s bažinami o
dešly také žáby A čápi šli lake
neboť žáby tvoří hlavní součást
ku jejich diety
Křivolaké ulice mosty a brány
starého města vypravují o dnech
předcházejících době kily mřslo
přerostlo chráněný ostrov a stalo
se důležitým činitelem ve vzrůstu
a rozkvětu říší na obou jeho stra
nách Po drahně let bylo místo
toto střediskem zápasu mezi cel
tickou a teutonskou civilisací a v
r ')?] připadlo Římanům v dů
sledku vítězství císaře Juliana nad
Alamanim Páté století bylo svěd
kem jeho podrobení Franky kte
ří dali mu jeho přítomné jméno
Po sedm věků bylo německou dr
žavou jsouc v jistých dobách i
městem císařským soupeřícím se
středověkými městy svými univer
sitami a krásnou kathedrálou kte
rá i zh našich dnfi je chloubou mě
sta Ludvik Čtrnáctý zmocnil se
triíHtta lolíotrt v roce WHl a držel
je ve své moci až do roku 1097
branně Téhož ífoku mírovou
smlouvou uzavřenou v RysAviekii
město toto bylo inu přiřčcuo
Historie Francie úzce spjata je
s tímto městem a bude jisté na
místě vzpoinenouti že nesmrtelná
Marseillaisa hymna Francie a de
mokracie celého světa skvělá pí
seň vzdoru a odhodlání složena
byla v malém příbytku ve Slrass
burgu kapitánem Claude Jose
phem Rougctein de L'fslc členem
francouzského zákopniekého sbo
ru Dlouho do noci statečný :i
nadšený voják tento pracoval na
své obdivuhodné písni která ná
sledujícího dne docílila obrovské
ho úspěchu když zpívána byla v
obydlí měšťanosty Strassburgu
Po století a čtvrt zpívána je tato
nádherná hymna nicméně snad
nikdy nebyla zpívána s takovou
vervou a nepůsobila tak na fran
couzská srdce jako v minulých
dnech kdy zapěna byla znovu vo
městě jež bylo její kolébkou
Napoleon Třetí sc svou manžel
kou císařovnou Evženií často na
vštěvoval toto město a přehlížel
svoje legie nu náměstí Klebcr
skéni Francouzové za drženi to
hoto města vtiskli mu svůj ráz a
Strassburg až na naše dny tíhl
srdcem i duší k Francii Jakkoliv
bylo nuceno vzdáti se Němcům po
stodenníiii obléhání ve válce pru-
sko-francouzské dne 27 září roku
1870 nepřestalo se nikdy považo
vali za součástku Francie odtrže
nou bezohledně od mateřské ze
mě Mnoho francouzských rodin pře
stěhovalo se do Nancy dvé hodi
ny od Strassburgu vzdáleného mě
sta jiné pak zůstaly aby stavěly
se na odpor germanisaci jež hned
po zavedení prtišáckého režimu
zde byla zahájena Němci tvrdili
že podařilo se jím poněmčili úpl
ně město ale velká radost s ja
kou vojska francouzská uvítána
byla tu v minulých dnech svědčí
o opaku Němci honosili se Mavi
telskýmí krásami tohoto města
zapomínajíce že chlubí se cizím
peřím Není a nebylo to jejich
dílo Jeíté v roce 1014 v zápasu
mezi architekty o stavbu velkého
moderního obchodního dornu zví
1ězil pařížský architekt Alexandr
Marcel Nicméně městská správa
Strassburgu odepřela vydat i po
volení k stavbě nového přídavku
moderní francouzské architektu-
1 v fi 1 t 11 11
rr elitepc any cisiiskv uupec nui
přednost důkladnosti německého
lypu před j iijou krásou lvpu
francouzského
Strassbnrská universita překřtě-
na byla v roce 1872 na universitu
císaře Viléma Také budově Ná
rodní knihovny jedné "z nejkrás
nějšíeh v Evropě Němci dali no
vé jméno ale Francouzové ve
Strasshiirgu loyálnř nadále ji na
zívali "Palácem delegace elsasko-
lotiinské" Škola o které psal
(íoethe v roce IíiO doposul stoji
slejně jako obydlí jeho přátel n
oblíbená místa jeho vycházek —
Autobiografie tohoto básníka je
pozoruhodnou příručkou z které
náležitě dá se studovali život to
hoto města v Osmnáctém věku
kdy velké množství studentů práv
a Hiediciny oživovalo ulice tohoto
starožitného a krásného města
Stará francouzská jména ulic
byla ovšem odstraněna a zavede
na jména německá není však po
chyby že stará a krásná jména
budou obnovena za francouzského
panství Poslední zprávy udaly
že stará francouzská jména vešla
již v užívání a tak lomu nepochyb
ně brzy bude i v případě různých
stavitelských památek jichž fran
couzský původ Němci pokusili se
smazat i německými názvy
Pozoruhodnou stavbou jak už
výše pověděno je trothická kalhe
drála jejíž štíhlá věž zvedá se nad
plochým údolím a je viděna z da
leka Od Čtvrtého století mísí o
to věnováno bylo křesťanským
bohoslužbám Po řadu let užíva
li chrámu tohoto svorně katolíci i
protestanti Ku kathedrále bě
hem let přistavována byla nová
křídla a dnes je to skutečná zka
menělá pohádka div krásy a sta
vitelského umění soupeřící s po
dobnými výtvory stavitelství v ce
lém světě Kathedrála utrpěla
mnoho požáry zemětřesením i ble
skem leč největší škodu způsobi
lo německé dělostřclectvo v roce
1871) kdy celá střecha zničena by
la ohněm a střety padaly dovnitř
Při této příležitosti dlužno zmí
nili se také o pozoruhodném a-
stronomickém orloji zbudovaném
bratry llabreckty v roce ]547 —
Praví se že orloj tento nalézal se
v chodu po 215 let bez zastavení
Orloj na městské radnici v staro
slavné Praze je starším bratrem
tohoto orloje strassburského a v
mnohém jeví podobu V popisu
tohoto strassburského orloje se
praví:
"O polednáeh kohout na vel
ké facadě orloje zakokrhá hlučně
třikráte ale nikoliv o půlnoci Fi
gurína Krista vyvstane a napolom
figuriny dvanácli apoštolů pocho
dují kolem něho Figurina Smrti
slojí uprostřed čtyř figur znázor
ňujících Dětství Jinošství Muž
nost a Stařeetví"
Orloj tenlo má i svůj kalendář
který uváděn je do pohybu dů
myslným mechanismem a je skvě
lou ukázkou hodinářského umění
středověku Středověk vytvořil
celou řadu orlojů ve větších mě
stech evropských Pražský orloj
patří k iiejkrásnějším z nich je
však málo znám ve světě Doufej
me že za nového pořádku věcí v
('echách kdy Praha opětně pouta
li bude k sobě pozornost světa or-
POKROK
DNE 18 PROSINCE 1918
Kolín nad Rýnem zaujatý Američany
V oznaraoTání výsledek platí
Zkuste "POKROK" nejdříve!
Ia Advertisment Result Conut
Try "POKROK" First
ÍJlI Jí
liVtetf irvwíři-ř5: AWJK'' V
ty
SfíJ ' !'
V ' ' i ' ti
: s um
E1SW
11
í
"-± " ~~it
a
-} „0 ' lvíkův ir-
Kas--
Kolín nad líýuem jedno z nejdulezilějších porýuských mčsl ně
meckých zaujato bylo americkým vojskem pod velením generála
Dickmana Na obrázku tomto spalřujcnic nádhernou kathedrálu mě
sta radnici a říční paroloď
loj na staroměstské radnici bude
cílem poulí četných turistů neto
liko z Evropy nýbrž i z Ameriky
Strassburg v době mini byl tak
pilným průmyslovým městem ja
ko náš Pittsburgh Měl před vál
kou 200000 obyvatel Má velké
koželužny pivovary lovárny na
hudební nástroje hodiny hodin
ky a ocelové zboží Nábytek a
hračky vyrábějí se tu ve velkém
množství a jsou vyváženy do celé
ho světa Tiskařství bylo důleži
tou industrií tohoto města od dnu
fíuttenbergových který vynalezl
pohyblivé písmenky a lis Také
uzenářské výrobky sťrassburské
před válkou měly znamenitou po
věst a z ostatních lahůdek zde vy
ráběných najmě paštiky z husích
jater těšily se skvělému jménu po
celé Evropě Obrat obchodu s tě
mito paštikami jedině byl $400000
ročně
Strassburg byl oblíbeným mí
stem turistů a jistě bude takovým
i za obnoveného francouzského re7
žhnu poněvadž stane se krásněj
ším jemnějším' a milejším Prušá
ci znesvářili mnohá místa budova
mi kasárnického slohu ale důmysl
francouzské architektury jistě zve
lebí i taková místa a město toto
nadále patřiti bude k nejkrásněj
šíui na celém světě
VÁNOCE VE
ŠPANĚLSKU
J
atUiji sou vánoce svíii-
kem universálním slaveným po
celém světě á mají všude stejný
vnitřní i vnější význam přece jen
o zevnější jich oslavě platí pravi
dlo: jiný kraj jiný mrav Ukáže
me v následujícím jak se tyto nej
intimnější svátky slaví v nejkato
ličtější dosud zemi ve Španělsku
fini je našim dětem stromek tím
Íkoo šnaiiČlské mládeži iesle V
každé španělské rodině musí být
jesle byť i sebe jednodušší Nej
větší trh s jeslemi lze přirozeně vi
děli v Madridě kd se na nániěslí
Plazza Saula (Yuz zahajuje váno
ční trh 18 prosince Tam lze vi
dět jesle všeho druhu "lepší"
dokonalejší a přirozeně i dražší
představují krajinu s horami vě
trnými mlýny domky a stájemi
Jsou vyrobeny z lepenky korku a nich darů ve Španělsku není Přá
sádry Hlava rodiny urovná v
nich a rozestaví figurky Josefa a
Marie pastýřů jásajícího lidu a
ovcí V zadu na hory postaví se
tři králové a urovnají se také vá
noční dary Tylo jesle a podobné
jsou z pravidla pro dívky Hoši
dají přednost "paradettě" špa
nělskému to bubínku ss rolničkami
nebo "gamboiiibě" zvláštnímu to
nástroji na dělání rámusu jak ho
vídáme na starých obrazech ho
landských S oběma těmi nástro
ji hlučí hoši po ulicích k větší cti
a slávě masiááové Trh na Plazza
Santa Cruz není ovšem jediným
Na nedalekém náměstí Plazza Ma
yor prodávají se pamlsky jako o
řecliy kaštany jablka a pak špa
nělská specialita mandlové kolá
če Kromě těchto věcí prodávají
na jmenovaném náměstí také ka
pouny a krocany jichž se ve Špa
nělsku o vánočních svátcích velmi
mnoho sní
Největší a nejúčinnější vánoční
atrakcí je pro každého Spaněla bez
rozdílu tah státní loterie který se
koná 22 prosince Při něm je
možno stát se najednou velkým bo
háčem neboť hlavní výhra obnáší
G millionň duros (franků) Losy
jsou sice drahé desetina slojí 100
duros (asi 25 dollarů) ale dobře
půl Španělska kupuje losy Málo
kdo má sici celý ale za to kde
kdo desetiny poněvadž pak z nich
prodává menší částečky i za deset
pesetos Tah je očekáván s vel
kým napětím Již odpoledne před
tahem nakupí se před madridskou
mincovnou spousta lidí obyčejně
z chudých iříd v mrazu i nepoho
dě čekají až do rána druhého dne
dne tahu a postupují pak svá před
ní místa v sále osobám které za
ně rády zaplatí
Pak následuje slavnost za slav
ností veselí za veselím 2'1 prosin
ec siavi Kraiovna svaicK iv její
poctě je uspořádána velká vojen
ská paráda a skvělá hostina 2!l
prosince dostávají státní úředníci
plat místo 1 ledna a soukromí ú-
ředníci reinunerace Večer šle
drého dne slaví se v katolickýc
rodinách nrisnvm postem — no-
che hučná O půlnoci ide se do
kostela a pak je dovedeno jíst ma
so anoenicli slavnosti a vánoc
ích' se ovšem za prokázanou ocho
tu poctívají dárky — bažanty ko
šíkem vína nebo jemnými doutní
ky O štědrém večeru jsou na roz
díl poměrů našich všechna diva
dla zábavní místnosti kavárny a
restauranty přeplněny a to skoro
až do rána V den Mláďátek (28
prosince) provozují se ve Španěl
sku žerty jako u nás I apríle v
divadlech se hrají největší nesmy
sly všude panuje nevázaná nála
da až do Nového roku
MU2 BEZ VLASTI
'yPUÁVY časopisecké v minu
lých dnech sdělily že nová
vláda německého TJakouska nepo
chybně požádá bývalého císaře
Karla aby vystěhoval se ze země
tak aby nemohl hýli střediskem
monarchislických rejdů a násle
dovně osobou novému státu nebez
pečnou A tu stává se silnou mož
ností že bývalý císař se odebéře
do Švýcarska do země z které
Habsburkové před dávnými lety
vyšli aby chopili se vlády nad
svatou římskou říší
Habsburkové původně sídlili na
zámku Lentzburg jenž nalézá se
Strassburg zaujatý vojsky generála Mangina
Í 4 i fit fV J
'A W á scK %
A 'aWíí A i
Strasbtirg kapitol Elsaska který zaujat byl francouzskými vojsky pod velením generála Man
gina Podobenka francouzského velitele je vložena
byl na chlapeckou školu Dr řre
derick W Wcdekind ze Sun Fran
ciska zakoupil zámek od kanlonu
Aargau v roce 1872 Jeho dědico
vé prodali majetek lento v roce
ÍHICÍ panu Jessupovi Z Philadel
phie který je majitelem zániku až
na naše dny
COSTANESES
LUCEMBURSKEM?
MAK1E Ade
kvně Luee
na vrcholí panorKU lemer upro-
třed švýcarského kanlonu Aara-
au Je nyní majetkem A J Jes-
supa z l iniadeijhie KTery veno-
al millionv dollarů na jeho zve-
bení Následkem tělo ])éče při
které nebylo šetřeno peněz zámek
tento stal se jedním z nejkrásněj-
šíeh a stejně také nejzajimavej
ších v Evropě Některé jeho části
byly obnoveny a upraveny tak
jak původně stály k čemuž při
pojena byla elegance moderního
přepychu
'řístup k zámku tomuto není
snadnv Je nutno vystoupili z
laku hlavní železniční linie ve
ovicí z liasileje do Lucernu v sta-
uici onou a odiiid paK jen nusi-
drahou kantonem Aargau do
malé vesničky a po 1é jíli pět mil
pěšky údolím Aa k zámku jehož
bílé věže je možno viděli z daleka
Zde v tomto zámku vzal počátek
pyšný rod Habsburků Po osm
tolelí vládl tento rod celým ná
rodům odvozuje svoje právo k to
mu od samého Boha Nicméně
studiem historie shledáme že rod
pošel z rodiny proslulých hrdloře
zů a loupežníků
Nejstarší část hradu zachová-
na na naši hodu je tau zvaná
Barbarossa síň která pochází z
edenáctého století Je patrno
dobře že budovatelé hradu přede
vším snažili se zabezpečili se pro
ti útokům a za starých dob jistě
tento skalní hrad byl přímo nedo-
wtnýni Skvělá Rytířská síň by-
pořízena Bedřichem Habsbur
ským v roce 1340 Hrad bvl ně
kolikráte obléhán a ve středověku
byl znám jako jeden z uejpevněj-
ších sídel šlechtických
Slávu rodu Habsburků založil
vévoda Kudolf který ve válkách
Třináctém století viděl příleži
tost zmocnili se vlády nad větším
územím než jakému panoval ve
Švýcarsku Rudolf se svými žold
néři vedl válku téměř s každým
knížetem a vévodou od Středo
zemního moře až po Rýn Petr
Savojský v jedné době bojovného
Rudolfa poněkud skrolil tento
však za nějký čas znovu vydal se
na válečné pole a pokusil se doby
ti Bernu Při obléhání tohoto mě
sta obdržel zprávu že byl jmeno
ván císařem svaté římské říše Cí
sařský dvůr ihned byl zřízen v
Iientzburgu dne 10 prosince ro
ku 1275
Rudolf který nebyl ničím jiným
než loupežným rytířem nařídil
zničení sídel jiných loupežných
rytířů To přineslo mu dosti vá
lečného zaniěsrnáníi nicméně řo
nebylo hlavním jeho cílem Ve
sve poslední vuli odkázal liCiuz-
burg věnem Anežce manželce své
ho syna Rudolfa Rudolf zemřel
aíe záhy a vdova a jeho syn Jan
pohrobek byli vyděděni vévodou
rakouským Albertem napolom cí
sařem Albertem Prvním Rudolf
tajil dlouho v sobě hněv ale jed
noho dne usmrtil svého císařského
strýce klerý připravil jej o trůn
Nový císař Jindřich Lucembur
ský rozhodl že Lentzburg má zů
stali synům zavražděného Alber
ta ale trůn vyhradil si pro sebe
Jak svrchu pověděno hrad byl
často obléhán ale nikdy nebyl do
byt Xapoleon často pochodoval
Švýcarskem na svých výpravách
ale Lentzburg vždy bvl přehled -
uut V roce 1822 zámek přeměněn
velkovévod-
emburská může se
stát i členky ní rychle množící se
armády panovníků bez zemí Lu
cembursko dle jedněch zpráv
chce se státi iieodvislop republi
kou a dle druhých zpráv chce se
připojili k Francii Marie Ade
laide nastoupila na trůn malé lé
to báňské země v roce 1912 kdy
bylo jí toliko 18 roků Přes svůj
mladý věk a nezkušenost měla do
šli odvahy pronésti trůnní řeč v
které slibovala že bude práčova-
ti pro zájmy lidu a kdyby polře
la toho vyžadovala i bojovali pro
čest Lucemburska
Tehdy ovšem mladá panovnice
netušila že jednou země její za
brána bude Němci a neuvědomo
vala si jak bezmocnou byla by je
jí maličká armáda proti mocnému
válečnému stroji Marie Adelai
de neviděla ráda Němců ve své
zemi ale nebyla s to proti nim za
kročit i Stala se téměř vězněm
ve svém paláci zatím co Němci
počínali si v její říši jako doma
Pokusila se zabrániti vpádu
Němců do malé své země ale bez
jakéhokoliv výsledku Když zvě
děla že německá vojska jsou na
cestě do Lucemburska vypravila
se ve svém automobilu k mostu
přes který pruské sbory musely
přejiti a se slzami v očích žádala
aby zastaven byl jejich pochod
Německý důstojník velící postu
pujícímu oddílu prohlásil že má
své rozkazy- a dle 1ěeh musí se ří
dili Poradil velkovévodkyni a
hy klidně odebrala se domů neboť
prý není možno rozkazům se pro
tivili Marie Adelaide vrálila se ďo
svého paláce ale neměla klidných
cli vil po c(don dobu německé (ik
kupace Jevila obavy o svou ma
lou zemi Němci si počínali tak
jakoby na vždy se chtěli v zemi u
saditi Tyto obavy sděleli s ní ta
ké obyvatelé malé země a nebylo
větší radosti nad vítězstvím spo
jenců než v Lucembursku A když
posléze oznámeny byly podmínky
příměří a bylo naznačeno že Lu
cembursko zbaveno bude vetřelce
neznala radost jejich mezí Tato
radost projevila se pak při nadše
ném uvítání amerického vojska
ŠTĚDROVEČERNÍ
KOUZELNICTVl
v m n ai u v lulu se ha ii ze
V o Štědrém večeru pod sně
Iiem všechno kvete zejména obi
lí ba vyráží i chmel tolika pupen
ci kolik je měsíců v roce Po ště
drovečerní večeři jdou se děvečky
podívat do tmavé pece aby hle
daly svůj osud Uvidí-li oheň
bude brzy někde hořet je-li v pe
ci slyšet modlící se hlas mohou se
přichystat k smrti Zní-li však z
peci hudba nechť se strojí k svat
bě O Štědrém večeru metají hos
podyně mouku do vzduchu a sůl
jako oběť Meluzině Meluziua se
utiší — Až dosud se zakopávají
pod stromy zbytky večeře jmeno
vitě rybí kosti aby byla úroda —
Byly-li zbytky přineseny v bílém
ubrusu a do země zakopány vy
kvete z nich řimbaba kterou se
lehce začaruje psotník Děvčata
třesou o Štědrém večeru stromy
a odříkávají: "Třesu třesu třes
ať se ozve pes" S té strany kde
se štěkot psa ozve přijde si pro
ně ženich Zabloudí-li kdo nechť
si vzpomene s kým seděl o Ště
drém večeru n stolu Vyzná se o
kamžilě Kdo jde o půlnoci na
hřbitov uzří ty kdož příštího ro
ku zemřou Zvláště dívá-li se su
kovitou děrou v prkně z rakve
O vánocích prý se zjevuje bílá
paní ve větru nebo když sněží
Navštěvuje příbytky a to někdy
už v letním oděvu a prohlíží zda
li je upfedeno Kdo na Řtedrý
večer si otře ráno dříve než sleze
z posteb' nohy o ostří sekery ne
bude niíti vředy a boláky
To jsou Huze některé z mno
hých Mnohé z těchto obyčejů a
pověr s ještě zachovávají
t i
Ir?
1 '
i1
l"
'14 '
V
h
Ir
X '
i