Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Dec. 18, 1918)
POKROK DXTlU rftOSiXCĚ 1913 POKROK PUBL CO vydává POKROK ZÁPADU R místní vydání v ťioto pro Salino okres Nobraska: ve Brhuylor a Clnrlvuou pro okres Colfax Ncbraska vo Wilson Kaa pro stát Kausiw v ťcdur Kaiils la pro stát Iowu v 6t Paul a Miiiuoapolis Minn pro Ptat Minnesotu a v Ty udali 8 D pro státy 8outh a North Dakotu PŘEDPLATNÉ: Pro Spojené Státy $250 Pro Kanadu $375 Zásilky peněžní dřjtež se pomocí pe-nřžuíi-h poukázek Express Money Orders) bankovních poukázek (Bank Drnft) anebo v registrovaném dopise Oznamujete li své přestěhováni udej' tc Ktarou i novou adresu Dopisy z kruhu čtenářstva uveřejní me ochotné Musí býti slušné psané bez úmyslu někoho osobně poškoditi a podepsány plným jménem ať již má býti v redakci utajeno anebo v dopise uveřejněno PŘÍČINY NĚMECKÉ PORÁŽKY Kdo vlastně zasadil smrtelnou ránu Německu které ještě v jar níeh a na počátku letních měsíců stálo na vrcholu své vojenské mo ci? Měli pravdu míroví plnomoc níei když řekli maršálu Fochovi: "Německá armáda jest ve vaší mo ci?" anebo llindenburg a němečtí novináři kteří ještě dlouho po tom tvrdili že německá armáda vůbec poražena nebyla? Mnoho vykonal president Wilson svou o bratnou diplomacií která koneč ně přece jen císaře svrhla s trňnu mnoho pomohla námořní blokáda která vyvolala mezi lidem hlad a nespokojenost Ale není pochyby že německá strana válečná ne dbala by mnoho hladu a nespoko jenosti mezi lidem a byla by po pravami a vězení každý odboj po tlačila kdyby netkla bývala si tuace na bojišti zoufalá Tvrdilo se že scházely jen tři dny a ně mecká armáda byla by bývala roz drcena Foch měl připravenou of íensivu na východ od Maasy kte rá by byla německou linii rozrazi la ve dví Čím dále se bojovalo tím byly německé ztráty větší až to konečně dospělo tak daleko že nepřítel denně ztrácel vojska v po čtu jedné divise Nyní již je válka u konce i uva žují experti o tom kdo ji vlastně vyhrál Co se týče vojáků samých ti jsou skromní a jeden připisuje zásluhu druhému Britické mini sterstvo oznámilo konec války tě mito slovy: "V padesátém druhém měsíci války jaké dosud neviděl svět podařilo e francouzské ar mádě za pomoci spojenců poraziti nepřítele" Maršál Foch prohlá sil vůči maršálu Ilaigovi že roz drcení Ilindenburgovy linie kte ré provedla britieká armáda po čátkem října mezi Cambraiem a St Quentinein bylo smrtelnou ranou která učinila Němcům další od--por nemožným Stejně uznale mluvil ku generálu Pershingovi a jeho úspěchu v lese argonuském Ale v tom souhlasí všichni že žád jiá jednotlivá armáda vítězství ne dobyla ale že bylo dílem společ ným Tážcme-Ii se jak to přišlo že po čtyřleté námaze byl nepřítel zdo lán takřka najednou po práci so tva čtyřměsíční souhlasí znalci v lom že k tomu hlavně přispěly čtyři věci: Spojenci dostali ne" pod jednotné velení obratného gene rála americké posily mnoho jim prospěly Němci po čtyřech letech byli již války nasyceni konečně vystoupení Ruska z války spojen cům ublížilo jen zdánlivé kdežto ve skutečnosti měli jen prospěch z toho že se válka obmezila na to to jediné bojiště kdež nemuseli síly své tříštiti Samy německé listy doznaly že maršál Foch o svédčil schopnost jakou hledati u generálů německých bylo by inariio Že ovládání armády tak obrovské není žádnou maličkostí dá se mysleti Americký vojenský expert Sim morm píše o událostech na bojišti: násobné obranné linie nesčetné fensivy měly tu chybu že celá e nergie byla soustředěna na úzkou frontu' Toto soustředění snadno se prozradilo nepříteli který měl pak možnost frontu sesílití anebo Strana royalistů založena v Německu Paří! II prosince — Pruský prine Henry bratr bývalého ně meckého císaře oznámil založení royalitkké strany v Německu dl zpráv dožlj z W&&ki provést i proti-útok jinde Podob ně jednali i Němci ačkoli se jim musí dáti uznání že letošního ro ku své methody polepsovali ačkoli nepolepšili úplně Na jaře útoč nou frontu rodšířili neobyčejně soustředili všechny své síly k ob rovskému rozmachu ale když ú silínt tímto nedocílili žádného roz hodnutí museli se zastaviti a při pravovati se k nové ráně čímž no- skytli nepříteli příležitost aby se vzpamatoval z rany dřívější Před nost Kochovy taktikv leží v tom že dovedl rozsířiti ofensivu na vel mi širokou frontu a rozmnožil své údery na počet tak že nepřítel ni kdy nebyl v stavu si odpočinout i anebo tnšiti odkud dopadne rána příští" Tato práce Fochova nebyla leh ká neboť spojenecké vojsko mu selo překonávali nesmírné překáž ky na bojišti které měl nepřítel po čtyři leta v rukou a za ta čtyři leta nijak nezahálel Byly tu čtyř násobné obranné linie nesšetné spojovací zákopy příčné řeky a kanály zápasilo se s vojskem do konale vycvičeným které bylo ne smírným počtem strojových pušek dobře opatřeno i pro obranu Ale tato velká dokonale vyzbrojená armáda německá ty četné zákopy a silné vyeementované podzemní skrýše padly přece dříve nežli u- plynuly čtyři měsíce Válka byla vyhrána na západním boiišti a bv- la by bývala i kdyby nebylo veli kých vítězství na Balkáně a v Pa lestině a kdyby nebylo bvvalo Ra kousko rozerváno revolucí Která Napoleonova kampaň dá se při rovnati lí této obrovské bitvě v níž Foch velel? Vojsko britické francouzské americké italské belgické a legie i jiných národů spojeneckých — všecky byly mi strné ovládaný jedinou řídící ru kou všecky pracovaly ve výborné shodě všecky vypravovaly tak že prače jejich přinesla největší zisk jakého se dalo ku společnému zá jmu použiti Za čtyři měsíce byla rozbita německa válečná mašina a nepřítel vytlačen z luhů Francie kterou po 4 leta zotročoval Svět nikdy nezapomene úlohy jakou na sklonku války hrála mla dá armáda americká Jak těžkou práci měla svědčí veliký počet za bitých obnášející 50000 mužů z čehož nějaké dvě třetiny zahynu ly za pouhé čtyři měsíce kdy by la naše armáda ve velikém počtu v ohni Od 26 září kdy bylo a nierickému vojsku přiděleno tvrdé bojiště v lese arronnském bojo vala tu dvacet jedna divise čili 750000 mužů Když naše vojsko ukázalo co dovede ve výběžku u St Mihielu byl Pershing požádán aby převzal nejobtížnější místo' na bojišti les argonnský a krajinu v sousedství Maasy Je to krajina drsná samé kopce a rokle lesem pokryté ale hned za ní vede želez nice od Mezieres přes Sedan k Me tám na které německá armáda výživou svou závisela Bojování bylo kruté a některé divise zůsta ly na bojišti nepřetržitě po tři tý dny Nejhorší práce byla skonče na 31 října kdy se americké voj sko prodralo lesem ale od toho dne až do podepsání příměří nepří tel který se dostal do krajiny o tevřenějsí ustupoval rychleji Již dne 2 listopadu německá úřední zpráva přiznávala že Amerikáni německou linii prorazili Jaký by byl býval osud německé ar mády kdyby nebylo příměří bý valo rychle podepsáno dá sc tu-šiti RADOST Z PRÁCE V každé části poctivé práce lid ské ukryto jest jisté množství ra dosti z práce Ale je k tomu po třebí velkého i vzácného umění tento drahokam vylovit! z kalných vln utrpení práce možno-Ii tak říci Práce člověka vychovává činí jej vnitřně svobodným nutká jej ku přemýšlení i učí jej slabostí své přemáhali Aby však vnitřní požehnání prá ce prožívati mohl musí člověk podnikati práci svou s pocitem vnitřní svobody A správná mí ra množství práce je první pod mínkou pro radost z práce Jak možno tuto správnou míru naléz ti? Tato jest pro každého clové ka jiná a proto jest povinností každého člověka ziiátí svoji vý konnou schopnost jakož i přesné znát i svou- sk utřenou výkonnost fit O u icprve potom mfize dosahnouti o né i n i třní svobody jež radost z práce podminuj Míra naší mož nosti i schopnoitl pracovní nní ovšem fct4 1 sťjnott a proto nej-pn-ft taTťíiu mítj jřhWl a bychom správný o ní pojem uěiui ti si mohli Možnost a vytrvalost v práci dá se stupňovati až do nejkrajnějšíeh hranic a na zá kládě toho možno pak sebevědomě určití zcela správný poměr mezi naši silou a výkonností Cíni správněji podaří e to komu urči li a toho dosáhuouti tím více jest páuein své práce tím bude so při ní pociťovat volnějším a tím spíše objeví se mu ona skrytá radost z práce Mnoho lidí nezažilo nikdy rado sti ze své práce Pracují příliš dlouho ci mnoho coz dlužno však od množství práce rozeznávali Ji ní naproti tomu vůbec nepracují poněvadž neznají žádné správné práce Oněm jest práce pouze trá pením tito pokládají práci za pou hou hru Tento názor je právě tak málo dobrý pro zájmy člověčen stva jako ona smutná skutečnost že pro veliký počet lidí není život ničím jiným nežli pouhým trápe ním Lidem nesvědčí ani příliš mno ho ani příliš málo práce Jenom zcela nedostatečně vychovaní ne bo poměry znásilnění lidé zvyk nou si pozvolna buď na příliš mno ho anebo na příliš málo práce O bé není ani pro jednotlivce ani pro všeobecnost žádoucím A tou ha po nic dělání není ve své pod statě ničím jiným nežli nepocho penou tužbou po vyrovnání roz dílu mezi práce schopností a výko nem práce Je to pouze potřeba odpočinku touha po střídání a o svěžení Dlouhá chvíle vzniká z pocitu nedostatku vhodné výkon nosti člověka přiměřené práci Také na falešném předpokladu spočívá pokládání práce jiných li dí za příjemnější nebo snadnější nežli jest práce naše vlastní — Každá práce poskytuje pak svou zvláštní radost každá může býti ušlechtilou a krásnou ale teprve po dlouhém úsilí a namáhavém hle dání může někdy býti radost v ní nalezena Každá práce má totiž svůj bod počáteční nedokonalosti dále svou řemeslnou zručnost ji stý stupeň virtuosity a posléze snad každá práce lidská má i svůj vrcholný mistrovský' bod stejně jako tvoření umělecké třeba že snad ještě nepodařilo se u každé ho oboru práce lidské bod takový objeviti tím méně pak jej rtosáh nouti Každému vysoce uměleckému tvoření lidského genia předcháze la dlouhá řada řemeslných útrap pracovních a vždycky pracovní výkony vyšší kvality následovaly poměrně teprve mnohem později po výkonech kvality nižší což zo ve se zdokonalováním se na dráze umělecké Duševní i tělesná vyspělost člo věka určuje jak dalece může se od prvotního učenického počátku ve své práci zdokonaliti Toto propracování se až k radosti z prá ce jakou poskytuje práce dokona lá a všem požadavkům odborníky na ní kladeným vyhovující jest tělesný i duševní proces který se zevnějším (hospodářským) úspě chem práce té nemá více co čini ti nežli že tento úspěch muže míti vliv na vnitřní poměr člověka k jeho práci vliv úspěchu na radost z práce může u jednotlivců ovšem býti velice rozdílný' Cizí práce zaujímá snadno pozorovatele sa ma o sobě i když není mu znám onen vnitřní poměr mezi dělníkem a jeho prací Při spatření nějaké zdařilé práce povrchnímu pozoro vateli ovšem není vždycky zjevnou ona usilovná úloha a často velice namáhavá činnost předchozí kte rou zná pouze ten kdo musil ji prodělali ale která teprve zdaři lou a po případě již i poměrně snadnou práci umožňuje Radost z práee nesmí však bý ti zaměňována s radostí z hotové ho výrobku nebo s radostí nad hmotným výtěžkem práce Radost ta je úzce souvislou částí pracov ního výkonu a má pro dokonalost práce dalekosáhlý význam Na čím vyšším stupni ovoce práce se na lézá tím důležitější pro jeho do sazení jest radost z práce Pro práci luiiělce má radost z práce ten největší ano směrodatný význam nebof radost z práce je duševním podkladem každého umění Člověk provází každý svůj po hyb jistým duševním vznětem Je líkož pak každá práee z nespočet ných pohybů pozůstává — a í du ševní jako umělecká práce pozů stává z pohybů tyikWých určují práci provázející Vněty vnitřní po měr člověka k jho pracovnímu výkonu Pii nespočetném opět o vání ge mechanických pohybů a nimi spojenými ďiíevrjíwi vznéty tcuij ii zela ařiroznýtn Tfo- bem mezi oběma vyviuouti jistý rytmus stejnoměrnost jisty takt a tento rytmus práce jest podkla dem radosti z práce Je to onen stav kdy nás práce těší poněvadž jde nám rychle od ruky roste ja ko z vody jak se říká Ovšem rytmus ten je tak rozdílný jako práce samotná a radost z práce může býti stejně rozdílnou jako rozdílnými jsou i lidé a jejich po vahy Zmizení či abychom tak řekli úmrtí radosti z práce netřeba tak příliš hledati v šabloně v jedno tvárnosti práce jako spíše v ne příst upnosti lidského orgknisniu k té či oné práci Kdo nějakou práci provádí s nechutí a více mé ně pouze z přinucení ten nikdy nemůže pocítit radost z práee ta kové Teprve když Mský orga nismus přizpůsobí se mechani ckým zákonům práce povstává o nen rytmus a z něho pak radost z práee jejíž zdařilost si uvědomu jeme - Radost i útrapa práce jsou oba její krajní póly mezi nimiž našo tvoření neustále v různých stupni cích se pohybuje Ačkoli již dří ve v dějinách lidská práce se vy víjela a pro rozvoj kultury měla jistého významu jest radost z prá ce přece jenom s postupem teto kultury ve stále odvislejším po měru k technice Původní způsob prače u národů na nízkém kultur ním stupni se nalézajících podmi ňoval sice velké břemeno práce srovnáváme-li pracovní výkon jed notlivce dle rozvinuté techniky moderních národů kulturních a- však s tímto vývojem techniky vy hlídky na radost z práce sotva stouply nýbrž v nynější formě or ganisování pracovních výkonů spí še mnohem značněji poklesly Práci a radosti z práce k její původní jednotlivosti a souvislo sti opět dopomoci třeba že by se tak stalo i na podkladě zcela no vých poměrů mílo by býti jed nou z prvých pohnutek k novému uspořádání lidské práce ČEŠTÍ NĚMCI Ceští Němci jsou nyní vc veli kých rozpacích Po staletí hráli úlohu pánů vůči nám Cechům"" a ani ve snu se jim nikdy nezdálo že se jednou musí vzdáti svého vý sadního postavení a spokojili se s rovnoprávností A poslední da lekosáhlé převraty v Rakousku je tak překvapily že nevědí teď ku dy kam Jsou na rozpacích poněvadž vě dí že i kdyby na mírové konferen ci přiznáno jim bylo právo vstou pení do svazku říše německé či německého státu rakouského vstoupili by do budoucnosti veli ce neutěšené placení ohromných válečných dluhů a náhrad nemůže je nikterak vábiti k tomu aby o sud svůj spojili s osudem trestan ců Do československého státu se jim také nechce poněvadž jsou si vědomi svých hřHiů které pácha li na českém národě po staletí a bojí se spravedlivé odplaty Na druhé straně láká je zase skvělá bezesporné hospodářská budmie iiost Československa a hlasu toho jistě uposlechne přes všechen rá mus velká většina našich nevíta ných avšak osudem nám přiřče ných sousedů O příštím osudu rakouských a hlavně českých Němců psal Ví deňský soc dem "Arbeiter Zei tung" následovně: "Němci v Rakousku žijí mimo malé jazykové ostrovy zabíhající v území české — ve třech větších od sebe oddělených územích Prv ní je vnitrorakouské území sklá dající se 7 Horních a Dolních Ra kous z německých okresů jihoče ských a jihomoravských něme ckých území Štýrska Korutan Ty rol Solnohrad a Vorarlberku co jest území s převážnou většinou německého obyvatelstva Druhé kompaktně německé ( !) území jest Deutschbochiiíeii skládající se z německých severních okrsů se verozápadních a západních okre ů č'eeh od Krkonoš až k Šumavě Třetí území jest západní Slezsko k německými okrey severní Mo ravy a východních Cech Však ta to tři úzmí jsou od sebe úplně od dělena nebof mezí nimi všude le ží území česká Každý stát však může tvoříti territoríáluí jednotu Poněvadž vsak této jednoty do sáhuouti nemůžeme musíme zří dili némeeko-rakouské státy tři : vnítrorakoiHký Deijtschboehmon a slezslco-moravský PohlížímeJi k těmto státům Mi zí twly rnnshne přiznat L že ani Hen nemůže z tiich exiMovati ja ko stát úplň i-amoitatttý La ani sám stát z nich největší stát vni trorakouský nebof jeho půda jest přílifr chůdo aby vyživila své oby vatelstvo a trh jeho příliš malý aby se mohl státi odbytištěm Ku kterému státnímu svazku se však mají připojiti? Východisko jest jen jedno bud se slanou spol kovými státy ve spolku rakou ských národů anebo se připojí ja ko spolkové státy k Německu Nepřistoupí-li rakouští Slovam k utvoření spolkového státu ne zbývá pak Němcům nic jiného než "C připojiti k Německu Němečtí poslanci z Cech již or finišovali svou německo českou vládu v Liberci která má na míro vé konferenci požadovatí právo na sebeurěcní Němečtí průmysl níci přijali resoluci v níž prote st ují proti připojení k českosloven skému státu Chápeme Němečtí politikové a kapitalisté v českých zemích bojí se o svou nadvládu v hustě českým lidem obydleném území "něme ckých Cech" a chtějí když ne zce la udržeti tedy zachrániti co se zachránit! dá Leč německý lid mluví jinak V pražském německém divadh zpráva o československé samostat nosti přijata byla hromovým po tleskem jak samy německé novi ny přinesly Německý lid ví že Cechové je utlaěwvati nebudou prostý německý lid také z panství svých kapitalistň nic neměl a tu si také rozmyslí aby vstoupil do německého státu v němž by jej nečekala než ohromná daňová břemena a znak trestanců Jen v naprosté loyalitě k česko slovenskému státu mohou Němci hledati svou spásu hospodářskou A oni to také dobře vědí Proto jest zbytečno lámati si hlavu jar niarečními křiky některých šovi nistických cizopásníkň německých kteří když už nemohou žiti s ná mi v rovnoprávnosti mají od nás do Německa dvéře vždy široce o-tevřené Z přirozených historických a krví našich předků uhájených a posvěcených našich hranic ne slevíme — ani píF! AMERIČANÉ V TREVÍRU Zajímavý popis Trevíru za oku pace americkými vojsky kabeluje korrespondent pan Wood Když náš automobil vjel do starobylé ho města tohoto ozval se nám vstříc klapot dřevákň a sta dětí hrajících si na ulici volalo "Ame ričané" — vítajíce tak vojáky o kterých slyšeli hovořili své rodiče Klapot dřevěných bot přehlušil i zvuky vojenské hudby neboť kaž dý americký pluk vcházel do mě sta vesele za zvuku svých kapel Lid městský právě ubíral se do ko stela když Američané vcházeli do středu města Nikdy ještě služby boží nebyly tak pobožně vyslech nuty a tak vroucně jako dnes ne boť nastal tlen kterého si v Ně mecku málo kdo nadál — ameri cký prapor zavlál nad městem a americké pluky táhly do města Když tato neuvěřitelná věc stala se faktem obyvatelstvo hledalo útěchy v pobožnosti Trevír na jehož radnici je latin ský nápis svědčící o jeho staroby losti který byl obsazen v různých dobách Franky Huny Vandaly a Angličany je největšíni městem jehož Američané až posud došli a scény jejich pochodu přes město byly velmi dramatické Chodníky byly plny mužů žen a dětí ponej více oblečených co nejjednoduše ji v bílém a černém a tu a tam byla spatřena červeno-bílo-ěerná stužka barvy to Německa Několik mladých dívek obléklo se do bílých šatů a to byl snad je diný zákmit jasu v celém městě Někteří lidé se smáli někteří dá vali rukou pozdravy jiní odvrace li obličeje a několik jich vyplazo valo jazyky a dělalo všelijaké po sudky Většina diváků zírala s otevřenýma očima i ústy na chla pecky vyhlížející vojáky kteří po kořili pýchu Pruska jehož pluky viděli tudy táhnouti v celé slávě do Francie před 'čtyřmi lety První Američané přešli MošcIIu na hranicích Lucemburska a Ně mecka o půl šesté hodině ranní Armáda jez" na cestě Lotrinskem a Lucemburkem byla zdravena ja ko armáda osvoboditelů stuia se nyní armádou okupační A pícce leckde i v Xémcckii samém byla zdravena jako armáda osvobodi telů ac nevlály prapory se střech domů jako když německé vojsko tudy táhlo před několika dny u bírajíc ts iit vnitra říše Al- ne bylo tu auiiiepřátelhkýcli demon-btrarí Generál Pershing vydal prokj v- tnaei v jazyku německém ktl byla nalepena na nárožích ii před příchodem Američanů V j bvM oznamováno Němcům že )j třeba jim báti se útisků od amc ckých vojáků že civilní vlády i budou obtěžovány a rušeny svých výkonech a že pokud hio obyvatelstvo poslusno rozkazu merieké vlády nebude míti žá nvch nesnází Zvláštní oddělf důstojníků která jedou nřkrf! dní před americkou armádou příčinou nalepení vyhlášek ne tkávají se nikde s odporem Generál Diekmann velitel 3 mády a generál Parker který v 1 divisi stáli na mostě ve "Wasn-A ligu a pozorovali přechod vysloi žilého 1G pluku Sctnina F toln to pluku pod kapitánem Ericksn není vedla první nájezd americk patroly na německé linie déle li nreil rnkeni n dnsliilo se ií dnes cl že první nesla americký prapor [ji pudu iSemecka ' itmiínúni ui li a 1i1'w1imii M Fiii I 11(1 II L Dt IMt VUJLClKip1'!! J sněžnou npe když byl nájezd u"i-£ nčn Kapitán Krickson tehdy za A hajoval svoji dustojnickou karirj ni Je lei 1 1 1 1 1 ti 7 nekolikll íiciiiniiiF hých důstojníků kteří pívčka tento nrvni uiok jívi poraněn i nedávno vrátil se ku svému pl ku— U "Jo to táž divise jako hývjlVs i i i „ j f „ i nit- nify n i í f m i m mi mi tici wjjii f inenu-li na důstojníky kteří ne mohou viděti s námi tento slavný den" pravil generál Parker kť' ry liyl plukovníkem J pluku ( onu slavnou noe jjf" Jiný veterán poněkud nižší hodnosti který seděl pevně na svém koni pozoruje baterii C byl seržant Alexander Arch ze South Bend Ind který tvrdí že vypálil první střelu z děla do německých linií "Myslel jsem že je konec se mnou když mne vzali do ne mocnice ale přestál jsem to vše chno" pravil sergeant lámanou československou an-rlicinou Černoši vvouzeni z Green River Wyít f 1 Ogdcn 1'tah 13 prosince Čerností uprchlíci z Green River Wyo dorazivší sem včera večer prohlásili že všem černošským mužům ženám a dětem bylo na- íz-no aby opustili město krátce po lynčování Edwarda Woodso na černocha obviněného ze za vraždění N L' Millera a poraně ní "W N Curlise obou železnic- lích brzdařú Téměř všichni za nechal svůj majetek v jmenova ném městě ježto poskytnuta by i jim doba k odjezdu jenom do hodin LI Dest mužů bylo Ji usmrceno při vý- ' [ buchu na lodi ! Washington D C Vi prosin ce — Šest múzu mužstva obrně-U'-li křižníku Brooklyn bylo u- smrceno a třicet jiných poraněno z nichž někteří vážně při výbu chu uhelného prachu v pondělí v Vokohama v Japonsku kde loif nabírala uhlí ' Stávka bavlnářských dělníků v Anglii Londýn LJ prosince — Sláv-' ka bavlnářských dělníků v Lan- cashire pokračuje Jenom několik firem vyhovělo požadavkůnifof !eř ( nictva a čtyřicet procent přídav ku na mzdě Padesát millionů vře- dals c i I N NI r ě i kil lmde hr„ - — - ' "j sledkem poklesávání zásob příze dalších 10000 dělníků bude brzy na zahálce Lnic dělníků jsou s to financovat! dlouhou stávku 1 Němci nezničili doly v okolí MonSu Londýn VI prosince — Inřor mace byly získány z úředních kru- iiu v Londýně ohlední dolu v Mons Charleroi uhelné pánvi kte rá zbavena byla již nepřít elf — Němci vykonali systematické í pravý k zničení všech tlolů ve vt kem :iii::itku mnohých šaelitch položeny nyjy výbušniny a vse- I chno u"irraveno k velké f-xplosi V posledním okamžiku nepochy- biie fio ohavit před odplatou [ vn romvshll Mijli Vsak ntino vřní práce v doleeb tím že od- stranili důležité součástky stro