POKROK
DNE 4 PROSINCE 1918
V oznamování Týslcdck platí
Zkuste "POKROK" nejdříve!
In Advertisment Results Couut
Try "POKROK" First
Američtí konvalescenti v Anglii
c
'Ol!
M '-v -v
KW
1-1 Í-ZS
til mh
ti
Pozdravující se američtí vojáci pochul ná vají si ni čaji v Anglii
Tito muži ještě před týdnem nalézali se v zAkripci ii
ČÁST REDAKČNÍ
EDITORIAL SECTION
SLESVIK-HOLSTÝN
REVOLUČNÍ linutí v Slfsvik
Holštýnu jež vyvrcholilo
dh posledních zpráv v utvoření
prozatímní republiky může znaě
íioti měrou přispěli k rozřešeni n
tázky řosvi'k-liolštvi)sk' jež
tentokráte může bytí vyřízenu v
novém dlícím národnostní sprave
dlnosti a práva o sebeurčení náro
dů Toto utvoření prozatímní re
publiky můře býti rozletím -or
diekého uzlu a ra vždy odstranili
žaloby dánského lidu který nikdy
nepřestal doufat že níísilím mu
odejmuté kraje jednou znovu při
pojeny budou k mateřské zemi
Dánský lid upíná svoje naděje
na zakroéeiií Spojených Států v
jejich zájmu Neutralita Dánska
byla silnou diplomatickou překá
žkou přes to že 5"(K)0 mužů pů
vodu dánského bylo v vadách voj
ska Pcrshingova a značná část
jich vstoupila do služeb vlajky
hvězd a pruhů dobrovolně Dán
ský šlesvieký národní výbor je
jímž hlavní úřadovnu jest v New
Yorku předložil již nároky ujař
mených svých bratří presidentu
Wilsonovi a americkému lidu v
naději že budou uváženy a spra
vedlnosti učiněno zadost
Na mapě jak tato jevila se nám
při zahájení světové války Šles-vik-IIolštýu
tvořil část německé
řííe ku které přiví ělen byl v roce
1864 Nicméně Šlcsvik-IIolštýn
je dánským: do kosti netoliko v
jazyku duchu a tradicích nýbrž
i v národních tužbách Byl ta
kovým po staletí t germanisace
jakkoliv násilná a krutá nedove
dla tu učinit i změny Devadesát
procent jeho obyvatelstva je dán
ské krve a mluví dánským jazy
kem do dnešního dne přes všech
ny germanisační pokusy Od ne
paměti Šlesvik byl součástkou
království dánského Naproti to
mu Ilolštýn byl součástkou staré
německo-říiiiiské říše Obyvatel
stvo je smíšeninoii germánského
a slovanského plemene a bylo n
plné {'ermanisováno Je dnes tak
dokonale německé jako obyvatel
stvo UolStýnu dánské
Nesnáze obou těchto provincií
povstaly v patnáctém století kdy
vévodství Ilolštýnské dobrovolně
připojilo se k vévodství Šlesvie
kéniu pod žezlem dánského krále
Kristiána Prvního který napotom
v okamžiku nadšené radosti nad
spojením hašteřících se sousedů
prohlá-sil že obe vévodství navždy
"nerozpustitelně" mají být i spo
jena Od toho okamžiku otázka
Slesvik-Iíolštýna měla silnou po
dobnost s Mark Tw ainovými 'siam
skými dvojčaty' aspoň ve smyslu
národnostním neboť každá snaži
la se jiti jiným směrem anebo spí
še snažila se strhnout i druhou k
směru kam plemenný jazykový a
národnostní duch je táhl A tak
po staletí byl tu v proudu zvlášt
ní zápas a oba distrikty opětovně
rozděleny rozparcelovány a zno
vu spojeny dle toho jakou nála
du jevila doba A zůstalo pro
starého Bismarcka aby vynašel v
zaprášených archivech zapomenu
tou deklaraci o "nerozpuslitelno
stjfelné unii" vydanou před 400
lety by poskytla základnu pro
plány k přivtělení obou provincií
k Prusku což uskutečnil svou me
thodou "krve a železa" vpádem
do Dánska v roce 18C4
Xení temnější stránky v histo
rii pruských intrik nad tu jež je
dná o Kismarckově bezohledné di
plomacii v jednání s otázkou ňles-vik-JEolštýnska
vyvrcholivší v od
tržení obou provincií od Dánska
a připojení jich ku království
Pruskému a mající v důsledku u
ja hnení a hrňzovládn Jiismarcko
vy ruce v evropské politice byly
pocítěny krátce po krymské vál
ce Pnmký válečný stroj byl ve
znamenitém pořádku "Železný
kancléř" sestavil již plány k pru
ské Květové říši a jako základní
ho kamene tohoto záměru bylo
nutno rozšířili německou moc na
moři Plány na utvoření Kielskc
Jio průplavu nacházely se již v
kontí zásuvky jeho psacího stol
ku cekajíce na xvňj den K pro
vedení tohoto záměru bylo nutno
stí aby získáno bylo ňlesvieko
Jíolňtýnsko Nejdříve bylo ovšem
dle náhledň Bínmarekových pod
robiti konfederaci německých stá
tfl pruski kontrole
Bismarck dráždil zvyžiijící Re
rozpory nvzi Nřmei a Dáuy ohle
dni uvrehovanosti dvou provincií
ponechávaje Prusko v pozadí —
Mniška nebyla doposud zralá a
by Prusko česalo V roce lSfvl
Kristián Devátý nastoupil na dánV
ský trůn Byl znám jako "proto-1
kolní král" pro urovnání otázky
šli-Kvik-holštýnské protokolem lon
dýnským který v roce 1 HVJ uči
nil v lom smyslu kompromis že
zřízena byla dánská konstituční
kontrola obou provincií s reser
vou německých práv v Jlolštýn
sku IVusko stejně jako Rakou
sko poskytlo tomuto protokolu
svoje schválení
l'o nastoupení Kristiána Devá
tého na trůn došlo nicméně k ob
novení této otázky na základě vy
dání nové ústavy Austenbnrský
vévoda Bedřich postavil se svým
vlivem za Němce prohlásiv nárok
na svrchovanost llolštýnu a lici
tace v jeho zájmu rozšířena byla
i do Slesviku a stará proklamace
o "nerozpustitelně unii" byla vy
volána z dlouhého svého spánku
Německá vojska napotom obsadi
la Ilolštýn do "urovnání otázky
následnictví" V tomto všem ale
Prusko a Iinkousko dle Bismar
ckova diktátu se otevřeně nepo
dílelo Bisniiiirck byl vždy opa
trný aby neukazoval své karty
Byloť přece Prusko účastníkem
londýnského protokolu ! Prusko
přece nemohlo "porušiti" slav
nou smlouvu V těch věcech byl
Bismarck mnohem opatrnějším
než jeho nástupci za nichž zahá
jena byla světová válka A tak
Bismarck přinutil pruského krále
Viléma aby prozatím se založený
ma rukama díval se jak Němci a
Dánové vyplazují na sebe jazyky
Mezitím pak nechal evičiti svoje
vojáky a hleděl udržovati váleč
ný stroj v dobrém stavu k oka
mžité mobilisaci v případě potře-
by _
Učiniv tajnou smlouvu s Rakou
skem a jinou postranní dohodu s
ochotnými svým nástrojem Írán
couzskýin císařem Napoleonem
Třetím Bismarck vyhodil hlavní
ho svého trumťa v německém sně
mu Na jeho popud byl předložen
návrh aby německá konfederace
zabrala Šlesvik jako záruku že
Dánsko vyhoví opatřením smluv
z roku 18')1Ž Bismarck ovšem tu
šil předem že tento návrh bude
rozhořčeně zamítnut ježto zname
nal uznání práv Kristiána Deváté
ho A napotom Bismarck ozná
mil sněuiiii že Prusko a Rakousko
ujmou se této záležitosti samy a
rozřeší otázku tul o konečně a na
všechny časy
Aniž by se namáhaly hledáním
nějaké záminky Prusko a Rakou
sko vrhly svoje armády do Dán
ska překročivše řeku Eider dne
1 února roku 1HÍJ4 Byvši pře
kvapena stejně jako na počátku
této války armáda belgická dán
ská armáda přes to připravovala
se obhajovali každou píď pudy —
Statečně držela se v Dannevirke
nicméně přinucena byla k ústupu
převahou nepřítele U Starého
Mlýna v Dybolu postavila se na
poslední svůj odpor v obraně o
hrožených svobod nepřátelským
vojskem zaplavených provincií
Zde drželi se stateční dánští vo
jáci po deset týdnů a teprve po
té když valy jejich byly úplně
rozdrceny pruským dělostřelee
tvem se vzdali Kristián Devátý
byl přinucen aby vzdal se práv
na Slesvik-llolštýnsko a vydal o
bě provincie Prusku a Rakousku
Šlesviku na nátlak francouzské
ho císaře Napoleona Třetího při
znáno bylo papírové právo k 'ple
biscitu' aby rozhodl pod kterým
panovníkem přeje si žiti Tento
slib byl ale toliko jedním z mno
hých Bisinarekových "cárů papí
ru" Hlasování lidu nikdy neby
lo provedeno V Rakousku napo
tom ozvalo se snad svědomí čili
spíše žárlivost a žádalo aby Šles
vik přiřčen byl Austenburkůin —
Ieě Bismarck zasadil rychle svůj
pruský podpatek na tento návrh
a rozhodl e provincie tato zůsta
ne Prusku což zavdalo později
příčinu k válce mezi Pruskem a
Rakoiixkeui přesně dle Bismar
ckových plánů Bismarck chtěl
se zbavili rakouského podílnictví
v německé konfederaci a to poda
řilo se mu v roce ]KWJ kdy u Sa
dově poražena byla rakouská ar
máda a zdrcen na vždy cn rakou
ských Kfátníků o vůdčí rolli v ně
mecké konfederaci Ale to již ý
jiná kapitola pruských intrik n
provádění Bismarckových zámě
rů A tak dala se v podrobené pro
vincií frermanisaee na pochod Je
dnalo se vlaslně o Kertiianísační
pokusy poněvadž Šlesvik zůstal z
valné míry dánským až na naše
dny Brzy po roce 1SG4 němčina
učiněna byla hlavním jazykem ve
školách a v úřadech Rodičům
bylo zakázáno aby získávali dán
ské učitele pro svoje dítky Také
církve bylo použito v zájmu pru
šáctví Soudci a duchovní stali
se nádhoučhiii Pruska a brzy ne
bylo v Dánsku rovnosti před zá
konem Deportacc brzy byly za
hájeny Dánští občané připrave
ni byli o své domoviny a vytlače
ni do vyhnanství Bohatí obchod
níci stali se zvláště hromosvody
prušáeké tyranii'
Starci a ženy byli vyhnání za
hranice mladíci odtrženi byli od
své práce a ba ani nemocných ne
bylo setřeno Velké množství Dá
nů přinucených prchnouti z vla
sti uchýlilo se do Ameriky Přes
to všechno Dánové v Šlesviku do
dnešního dne trvali na svých prá
vech a na svém odboji a Šlesvik
dnes je 1éměř úplně dánským v
duchu a jazyku a trvá na odčině
ní nespravedlnosti a bezpráví A
jsou-li došlé zprávy pravdivý u
činil Šlesvik sám k tomu cíli prv
ní krok
Je ovšem silně pochylino že mí
rová konference uzná republiku
utvořenou na základě staré "uc
rozpustitelné unie" I v politic
kých kruzích dánských jeví se
sklon k rozdělení těchto nestejno
rodých dvojčat a pro vrácení to
liko Šlesviku pod svrchovanost
Dánska Není nicméně pochybno
sti o tom že dojde ke konečnému
řešení a rozluštění této proslulé
otázky Rozluštění její udeří pří
mo do srdce pruského nebezpečí
"Každý zdá se přehlíželi nejpo
zoruhodnější část šlesvické otáz
ky" praví Ivan Kirkegard Ame
ričan dánského původu který je
autoritou v otázce šlesvicko-lml-štýnské
"Je to následující: —
Světová válka nebyla zahájena v
roce 1911 Započala v únoru roku
1m()4 kily pruská a rakouská voj
ska překročila Kulér I 'chvácení
Šlesvik-llolštýuska bylo zákla
dem německé námořní moci jež
napotom založena byla na Kii I
ském průplave později zbudova
ném bez něhož Německo nebylo
by s to zbudovali svůj obrovský
vojenský a námořní stroj"
PRDPLAV~KIELSKÝ
BYIO to "okno k výhledu do
Kvropy" po kterém zatou
žil slavný ruský panovník Petr
Veliký když pokládal základy k
mocné říši jež v nedávných dnech
se shroutila v důsledku neschop
nosti nešťastného Mikuláše — Po
přístavu po celý rok otevřeném a
nezamrzajícínii louži! Petr Veliký
dohře věda jak důležitým je pro
obchodní vývoj země Ale Rusko
marně o takový přístav zápasilo
po celou řadu let
„Ale řada takových "oken do
světa" nedostačovala Vilému Ho
henzollernovi bývalému německé
mu [milovníku Vilém nespokojil
se ani s úctyhodnou verandou on
chtěl celý dvůr celou ulici ba do
konce i dvory sousedův řádal 'mí
sto na slunci' jak označovali pan
germáuští státníci svoje sny o o
vládiiutí světa a Kielský průplav
měl být i stezkou k těmto odváž
ným snům Byly však kladeny v
tuto vodní cestu větší naděje než
zdála se opravňovali
Německo není sice úplně bez
mořeplaveckýeh tradic leč touha
po moci na moři a světovládě zro
dila se v německých státnících v
prvních letech panování poslední
ho jejich císaře Je velké množ
ství důkazů toho že Vilém Druhý
toužil po ovládnutí světa a jsou
taktéž důkazy toho že plně byl si
vědom toho že nejdříve musí o
vláduonti moře jež země které
sklonili se měly před jeho bru
tální mocí obklopují
Jsou čtyři podstatné podmínky
které mohly by kterýkoliv národ
opravňovali k nadvládí na mořích
— nejsilitější válečné loďslvo sil
né obchodní loďstvo četné a do
bře situované námořní základny a
velké državy v zámoří Za Viléma
[Druhého Německo značně přiblí
žilo se k splnění všech těchto čty
řech podmínek a blížilo se k svr
chovanosti ve dvou z nich když
jeho dráp chytil se v nádobě s
medem a celý záměr se sliroutil
Budování 'Xiclského průplavu
zahájeno bylo v roce 18S7 a pro
plavbu otevřen byl v roce lHíló k
in nohem okázalejšími ceremoniemi
a mnohem větší pompou než ja
kými označeno bylo dohotovení
Suezského a Panamského průpla
vu pro světový mořepla vecký ob
chod mnohem důležitějších Vše
chny mořeplaveeké národnosti
světa byly pozvány aby poslaly
svoje škadrony k tomuto divadlu
a většina jich vyhověla pozvání
Měla to hýli oslava velkého ob
chodního Iriumťu ale cí~-ař Vilém
ve své domýšlivosti a slavomaiiiu
snažil se učinili zdání že on je st
hlavní attrakeí a kanál toliko di
vadlem v postranní hondě Ame
rický korrespondeiit dobře vystihl
tuto snahu německého císaře když
dne 21 června roku Isíll poslal
zprávu následujícího znění:
'1 rosť' mu poorovahdi se zdá
lo že císař má za to že různé stá
ty světa poslaly svoje loďstvo to
liko k jeho poctě a davům lidu ve
skutečnosti připadalo že celé toto
skvělé shromáždění je k jeho po
ctě a na průplav zapomínáno —
Zkrátka císař jak se zdá zřídil
úspěšně skvělou podívanou které
on a nikoliv průplav byl lilavnínT
střediskem"
Není o tom pochybnosti že prů
plav tento měl mnohé obchodní
výhody tyto však nepadaly na
váhu do té míry jako uvážení ji
ná Císař Vilém tehdy budoval
první jednotky svého moderního
loďstva a zřizoval velké námořní
základny v Kielu a Wilhelmsha
veiiu Nebylo k tomu třeba zvlá
štního strategického rozhledu a
by bylo íiznamenáiio že Kielský
průplav má hlavní cenu pro ně
mecké světovládné plány neboť
bez něho bylo by nutno vybudo
vali zvláštní loďstvo pro Baltic
ké moře jež snadno dalo se uza
vřití a jiné pro moře Severní Cí
sař Vilém průplavem Kielským u
činil ze svého válečného loďstva
mocnou jednotnou sílu s kterou
hodlal se vydati na pochod za ú
čclem získání "místa na slunci"
V době svého budování pi-ůplaty
byl někdy nazýván Baltickým ka
nálem a někdy Severomořským
napotom nazván byl průplavem
Bedřicha Viléma nicméně všeobe
cně zván byl Kielským průpla
vem podle přístaviště v Kielu jež
leží asi míli od baltického vjezdu
Průplavem tniilo spojena byla
dvě moře a uskutečněn projekt o
kterém jednalo se po sto let před
lim Pomýšlelo se ovšem tehdy na
jiná místa k zřízení tohoto kaná
lu ale většina inženýrů těch dob
soudila že nejlépe dal by se zří
dili průplav přes bažiny Šlesvik
Ilolštýnu Zajímavo je že něme
cká vojenská strana stavěla se z
počátku proti zřízení kanálu —
Moltke prohlásil že bude třeba ce
lého armádního sboru k jeho ob
hajobě a že za to nestojí Nicméně
Vilém měl před sebou vidinu 'mí
sta na slunci' a nařídil jeho bu
dování Po svém dohotovení průplav byl
dvacet devěl a půl stopy hluboký
sedmdesát dvě stopy široký u dna
a 215 slojí na povrchu V roce
1!I0S zahájena byla práce na
zdvojnásobení šířky koryta a pro
hloubení na třicet šest stop Prů
plav je šedesát jednu míli dlou
hý Počíná u příslavu Kielského
a prolíná poloos! rov k Jírunsbiit
ivlii na řece Labi malému to pří
stavišti odkudž j" blízko do Ham
burku Ciixliavenu Wilhclmsha
venu Bremerhavenii a Kmden
nejvčtším německým obchodním
základnám v Severním moři Prů
plav probíhá úplně územím kte
ré vznto bylo Pruskem Dánsku w
válce v roce lříf-
Kiel 1o jest město samotné je
jedním nejdůleitějších němec
kých přístavišť Zde nacházejí se
Kruppovy díliíy na námořní vý
zbroj a množství loděnic Přístav
je velice výhodný a má hloubku
rovnoběžnou asi čtyřicet stop Je
důkladně opevněn stejně snad do
bře jako Suezský a Panainský
průplav Opevnění Dardanell ne
dá se porovnali v důkladnosti k
opevnění Kic]skéhoirň)lavu jak
koliv se ukázalo tvrdým oříškem
pro antrlické válečné loďstvo
V průběhu této války bylo u
možněiio tímlo průplavem Něm
činu přesunovali loďstvo z Balti
ku do Severního moře dle libosti
a aspoň v prvních dnech války
německé loďslvo udržovalo vále
čné loďstvo aiifílické i ruské na
stupni vysokého napjetí Anglic
ké loďstvo muselo se mít i na po
zoru před touto "krtěí dírou"
přes to že mělo převahu v loď
stvu válečném Zdá se býti jisté -že
průplavem tímto mohly dle li
bosti projížděti všechny něiiecké
válečné lodi největší nevyjímaje
JI noho mluvilo se o tom jme
novitě ve Iřetím roce války že
Anglie přinutí Němce aby vyšli
na otevřené moře se svým loď
stvem ale ve skutečnosti k na
padení průplavu ani nedošlo A
nyní ' nebude tuho třeba Je ne
myslitelní) že tento Kielský prů
plav mohl by se stát i kdykoliv v
budoucnosti součástkou plánu na
ovládnutí světa Je možné že do
stane se do rukou mezinárodní
komise kontrolované národnost
mi čistších tužeb aby stal se po
Panamském a Suezskéin průplave
nejdňležitější vodní cestou světa
KDYŽ mocný dobyvatel světa
Napoleon na dobro poražen
byl v roce 1814 Francie obrátila
se proti svému císaři kterému by
la by před tím všechno snesla k
nohám Napoleon neměl jiného
výběru než abdikaci O týden po
zději pak podepsal osobní smlou
vu se spojenci kterou milostivě
byla inu přiřčena svrchovanost na
ostrově Elbě při pobřeží 'Plíska
nic roční renta v obnosu $100
000 a tělesná garda o 1000 mu
žích vesměs v půtkách tužených
To co následovalo po tomto u
spořádání má veliký zájem pro
naše dny poněvadž podobným
problémem jako byl Napoleon
před více jak 100 lety stal se Ho
henzollern Napoleon opustil Pa
říž dne 20 dubna 1814 Po celé
léto prováděna byla deinobilisace
druhdy slavné jeho armády a te
prve na zimu vojáci dostali se do
mň bez peněz a s malou nadějí na
zaměstnání Většina obyvatelstva
Francie zdála se býti spokojena
s novým pořádkem věcí leč: pa
trná nespokojenost menšiny kte
rou tvořili Napoleonovi veteráni
poskytla Napoleonovi příležitost
k novému pokusu o dosažení bý
valé slávvr
Se svými věrnými vrátil se do
Francie dne 1 března roku 1S1"
Jeho apel k vojákům' a bývalým
vojákům setkal se s ohlasem a za
tři týdny Napoleon ve vší slávě
vstoupil opětně do kapitolu Fran
cie z něhož jeho nástupce prchl
Napoleon potom prohlásil se před
národem za libcVála a nabídl se
za vůdce liberalismu Leč Evropa
neměla již důvěry v jeho tvrzení
Po porážce u Waterloo nedostalo
se Napoleonovi z Francie ani to
lik pomoci aby byl s to se udrže
li v poli To bylo v červnu Za
nějaký čas pak odevzdal se v ru
ce kapitána anglického křižníku
Bellcrophon Mailanda a byl po
slán sjM)jenci na vzdálený ostrov
sv Heleny S ohledem na první
jeho útěk bylo učiněno opatření
aby nemohl se více vrátili
Není tu žádné jistoty že Hohen
zollern nebude považovat i Holand
sko za svoji Elbu z které ve vho
dné příležitosti mohl by vrátili
do Berlína v naději že unikne po
zdější hv Heleně
Pohled na Bospor nyní v moci spojenců
1
w V :
mm m ~
) 4
A&rJ
f nrrr— tmmá mn inmiil — im
Pohled na vodní úžinu fíimmr u Cařihr "u a vesnici J5envak Dere Vojska spojenců maií nvní v
kontrole tuto oblast
NAPOLEON A VILEM
