POKROK DNE 4 PROSINCE 1918
Btran 5
I ženská hlídka I
A PořdUlk M Burdová V
' ?
J V SlApEK:
ZEM£ ČESKA
Z' MOUDROSTI MALIČKÝCH
(Z Besedy Času)
Můj rodný kraj jest Česká zem
můj domov česk6 luhy
a kraj ten i-bovňm v srdci svém
jak v svřtfl Aftduý druhý
jej niiluju jak matku svuu
oiá kdo jen v nvctč rád
i ve štčstí i v chvílí zlou
a navždy nastokrát!
Ten drahý domov dul nám liúh
a chrání Jeho ruka
tu zem již ór& český pluh
ta kvčtupluá luku
ty modré hory Šumný len
a mčsta samot klid
ten každý fcHký dvůr i ves
a v nich nňí řeský lid
Po otekli zbyly vlast' i řeč
nám za dódictví svaté
před nepřátel} reku meč
je bránil tisíckráte!
('o po otcích jsme zdčdili
si ziíchovati rhceni:
svých ot'ů svaté mohyly
a pro sebe tu zem !
A Hospodin Búh zástupů
On bude naším štítem
a nevydá nás v potupu
v nepřátel hnčvu litém
i uhájíme v každý čas
svou rodnou řeč i krev
a budo slavný velký zas
náš starý český lev!
jí jí
NÁRODE ČESKÝ PLESEJ!
Plesej národe česky jiíhI svým
obrozením nad vymaněním sc z
pout která svírala nejen tělo ale
i ducha Zdá se to dosud jen jako
krásný sen z něhož se člověk pro
bouzí a lituie že nebyl delší —
Ale tento krásný sen jest a bude (Pokračovaní)— Odpočinku jsme
Nová babička
Jaroušek byl tříletý Lidka pě
tiletá Žili stále ve velikém mě-
ctě Najednou však odstěhovali
sc s maminkou a tatínkem do ma
lého města Pylo to docela jiné
než v městě uebylo tam žádných
známých ani přátel a co dětem
nejíee scházelo — nebylo tam je
jich uejuiilejší babičky která si
dříve s nimi hrávala Tatínek byl
vt práci maminka stále zaměstná
na takže děti lávaly často úplně
sam v na dvoře Rodiče netušili
jak se dítkánv stýskalo po babič
ce až se to jednoho dne dovědě
li
Maminka přistoupila k oknu a
vidí že Jaroušek usilovně kopá
malým rýčem jámu Už byla asi
tak hluboká jaku včera ona dě
lala na zahradě když sázela zele
niny Potom do ní vložil neeo a
ž se strojil jamku zakopávat
Lidka stála u něho s panenkou v
náručí I vyšla maminka podívat
sc co dělají: shýbne se- a zvedne
vře kterou Jaroušek dal do jamy
Byla to podobizna babiččina 1
diví se maminku: "Proč dáváte
babiččinu podobiznu do jámy?"
"Maminko my ji zasadíme by
náni vyrostla nová taková' jako
jsme měli "
j J j
Teta Vítámvásová Omaha Neb
trval v neboť jest skutečností
Naše drahá česká zem nejen že zí
potřebovaly neboť po celodenní jí-
zdě jsme byly hezky roztřesené
skala samostatnost ale zároveň Teta usnula hned tak tvrdě že za
stala se republikou zaujunnjici hy chrupala tak ze ve vedlejší
místo po Injku mnoha jiných re
publik počítaje v ně i naši repu
bliku americkou Joto nenadal
překvapení nás skorém omamujc
tak žc dosud ještě ani nedovede
me si uvědomiti této skvělé velik
vymoženosti
ložnici mysleli že tam někdo tluče
- na buben tím též se probudilo na
porči pár malých koťátek která
sc strachy dala do pláče To mě
konečně 'probudilo a pres to ze
jsem byla celá spoeena obrátila
jsem se na druhy kloub a spím dal
Zem česká byla dosud zvyklá na liáno sc vstávalo záhy tak aby st
krále Teď však si zvolila krále
se záslužnou korunou v níž budou snídani některá šla dojit chlape
zářiti ty nejkrásuější démanty ee
lého světa démanty lidského srd
ce démanty humanity Český lid
si zvolil krále ale ne takového
před nímž se bude muset třásti
ale krále vůdce blízkého svému
srdci vůdce 'který bude dbát i
prospěchu a potřeb lidu všeho a
nejen prospěchu jistých tříd vůd
ce jehož budou mít i v úctě a je
hož rovněž milují neboť jim bude
pravým otcem a v plné míře si za
slouží nejen toho titulu ale i ve
škeré úcty s níui spojené!
Nejen český národ ale všechny
česko-slovenské národy plesají
dnes nad vítězstvím svým a bla
hořeěí panu proť T G Masaryko
vi rovněž tak jako národ český!
Lid' československý usczený v
Americe rovněž sc muže poéífati
za vítězný ze stránky té že jino
národovei nás konečné poznali co
národ jim v každém ohkdu rovný
a národ který má skutečné svůj
domov a nebudou nás považovati
za národ kočující za národ cikán
ský jako sc druhdy stávalo!
Nejen československý lid v K
vropě má nad čím plešatí ale zá
roveň i zde v této zemi usazený a i
zde zrozený a zvláště ti kteří u
přímně brali podílu na této akci
od samého začátku cítí se blaže
ní a hrdí nad výsledkem dosaže
ným ! v
Skorém tři čtvrté století ulome
né větve československých kmeni
zde v této zemi a-sazené snažíce
se svojí skrovnou mízou scsilovatt
kmeny za oceánem a týu je udr
žovat! při životě tMimoc ona byla
jen slabá ale i to trochu napoma
zmohutitěl a větve jeho byly v
jež náH dělí a tak utvořit i krásnýlv
jako duha pestrý oblouk aby z
i' : i„i I ctrunťf
to bvlo kli prospěchu nás vše-li
i
A kéž nám jest nas otec českého
chován!
Neplesá jen ét-ský lid tam v
bývati £f jigpí i pr-ó hř-Ti!
jelo k mlátičce Děvčata strojila
po správě koní dědeček upravoval
naše pony a my s babičkou jsme
šly do zahrádky se podívat na kvě
tiny a kmín kterým mě babičk
též obdarovala a já taky zas zde
podarovala ('hodíme sem a tam
a vidím hodně rostlinek jako ve
staré vlasti když tu syn který ve
čer s námi je'zdil volá: Maminko
mami pojďte již k snídani! — A
no již jdeme! — To slovo "ma
minko" bylo tak mile slyšet ž:
mně zaslzely oči — Ale pojďte
již čekáme na vás Povídám
vždyť nemusejí čekat na nás my
sc najíme! Toto oni by bez nás
nejedli — Syn Josef očekává ze
brzy odjede do služob Strýce Sa
ma a že možná bude v táboru Fort
Riley Kans Tedy jsem jim dala
adresu na našeho syna aby jej
vyhledal A vskutku za nějaký
čas syn psul že jej vyhledal je
den mladý voják ptal se mne
jestli jsem to ten co jeho matka
byla v (íeddes S D On že tč tam
viděl ale já jsem jeho jméno za
pomněl Koukal to moc hodný
chlapec a já myslím že je neboť
jsme hned byli kamarády — A já
ubohá dodnes nevím jestli to byl
Josef Pavlišfiv anebo kdo?! Děde-
ček jest dobrý doktor neb provedl
dobrou operaci na naší poně tak
že jsme se mohly dostat domu
Mary Vařilkova věděla hned eo jí
setiazi Ale prosím vas my zciiskc
máme holubí srdce co pak my
můžeme něco takového udělat a
zvláště já — jak slyším o noži a o
řezání již se třesu A taky když
jsme jednou krmily prasata a ho-
kpodyně po vida tamhle toho zam
Ťialo Tcif ale přišla dýha kdy jeilic na mláceiú již jsem měla
nejen vetve ale i mladé stromky strach Však přcec jsem dělala
budou zapouštéti kořeny své do hrdinu 8 povídám bude z něj pě-
pfidv a to tak daleko any Kmen kna peetnka Ale mi te dony 'jsem
„ I I t I a lift'
stále na to zabijení myslela Ko-
stavu překlenout i i hluboké vody Léčně nadešla hodina smrli ortel
vřčen a Mařka povídá už ho ve
don! A já abych můj strach za
kryla l)la jsem se do zpěvu —
Kéž republiky na obou stranách Lž ho vedou Martina kapsa se mu
navážou trvalé přátelství tak aby ztenčila a vlezla jsem do sklepa
pod ochranu že kdyby se mně u-
lélalo tak abych chtěla omdlet
slitu dlouhá léta při zdraví za- pro první vzkříšení tam bylo ví-
tp z rebarbory které nikdo ne-
btčl užívat — jenom ja výrobek
staré vlítbt i alo í my zd pl"sám' to hos(iřMÍyně a já vám řeknu že
dvojnásobně wboC hc rwd'i'em' z(( Jvlo alla víjiečko! Teto y' y
vítězství jehož jsiivi pomáhali do-ho kde jste" — Tady ve klepe 7-
A eo lam d-}sJ- — NV FÍ-
krývám smetanu — Ale vždyť tam
iáduA není 1 — Nu a co pak je to
v tom krajáci t To jc podmáslí!
lionem pojďte už paříme! — Už
paříte? To jsem ráda že jsem jej
neslyšela křičet ani nepísklo Te
dy vezmu nůž a jdu škrábat Ale
ji vám povím že ua farmách se v
tom jiuuk vyznají nežli my ve
městě — uež bí pomyslíte už je
to! Já jsem očistila dvě nohy od
kolen dolů a ocas A tak často
vzpomínám žc to šlo jako hodi
ny! Tak vidíte pí Burešová jak
ua mě žárlíte a taky pí Kolíková
a jiné že uznáftc že nelžu co vše
chno jsem dělala při práci jsme
měly veselou mysl to dokáže ba
bička Fialová Někdy taky to by
lo nazadrmo ale po dešti bývá
čas A budu-li živa a zdráva na
druhý rok v ěase žuí vezmu si mé
ho ochránce Francka a potáhneme
na žně spolu ať je to kamkoliv
mně se na venkově líbí ! Pí Nebu-
lová mně též psala: Teto jste
blízko přijeďte sem taky na žně!
Tak vidíte pí Bmwšová jaká je
po dělnicích poptávka A což vy
jak jste pochodily na výletě s hou
bama? — -(Pokračování)'
Následující dopis obdržela 'teta'
Vítámvásová :
Psáno v Denham Minu dne 1!)
listopadu 1!)J8 — Vážená paní Ví
támvásová! Přijměte ode mne sr-
lečný pozdrav Já jsem jedua z
těch pohořelých a byla jsem obda
rována od vás pěkným kabátem
To víte paní Nebudová nas částeč
uě podělila a ze svého ještě přida
la Věřte milá teto — tak si vás
dovolím zvát — že to bylo něco
hrozného! Já nejsem pověrčivá
ile skutečně jsem si myslela že jc
konec světa Sem ten oheň se při
hnal v noci proto tolik lidu a do
bytka uhořelo Všechna námaha
uhasit a chránit byla marná Jak
jest vám asi známo jsme zde samí
začátečníci v lese ale byli jsme e
uergičtí Naše xirody jsou jenom
ze dřeva a věřte žc ten dřevěný
chleba je tvrdý Já jsem s mým
mužem ho udělala W) kartu za 7
neděl a mám :{ malé děti Papi
Nebudová mně vždy říká že plý
tvám s mým zdravím ale já sta
rouškoví ráda pomáhám Máme HO
(akrů a tisíc dollaru dtnhu tak se
máme o eo starat v té chudé kra
jině a teď takové neštěstí '— vše
chna naše práce je v popeli ! Věřte
je to k zoufání! Já už vás milá
tetičko znám dávno ale z novin
Psávala jste do Hospodáře a Po
kroku ale teď co se noviny zdra
žily tak je nebereme Poznala jsem
ve vás ženu ušlechtilých mravů a
co pak vaše dobré srdce to aby
nikdy nepřestalo tlouci Očkuj
vám a kdykoliv budu kabát oblé
kat bude moje vzpomínka platit
vám Přeji vám zdraví abyste
mohla ještě dlouho trpícím pomá
hat a ze srdce vám děkuji! Proto
ona pí Nebudová tak ráda do O
mahy jezdí když tam má tak hod
né přátele vy sem téžj přijeďte
Mary Mach
Ctěná paní Machová! Paní Ví
támvásová mně přinesla váš dopis
a s jejím dovolením jej dávám do
"Ž II" a doufám že ani vy pro
ti tomu nebudete Přeji jak vám
též i ostatním krajanům neštěstím
oním postiženým byste se brzo
zase uklidnili jen když jste svý
mi životy vyvázli to ostatní se dá
zase napraviti! Srdečně vás vše-
hny zdraví —
Pořadatelka
v J
Anna Prokopová Kunninville
So Dak 17 listopadu 1!)K --
Vážená paní pořadatelko přilože
né zasílám vám zasloužené pení
zy a těším se na další nové zprá
vy které snad nyní budou vese
lejší Doufám že jest můj syn v
Ualii zdráv však už toho bylo
pro mne dost v létě byla mladší
dcera 17 roků stáří operována ua
zánět slepého střeva nyní ale
přece jest již zase zdráva Ta
zhoubná chřipka se nám asi vy
hne ačkoliv zde značně řádila —
Znamenitě to ten' pan dopisovatel
složil tomu kajzrovi jehož národ
měl již dávno zvolat — jen tam s
ním on nás vyhladil Jako ten
syn huyz Kněz kojiai snimeem
obřady nad otcem Syn za rakví
odpověděl — žádné ceremonie
i'n tam s ním on mne tloukl!
Tak drahé vlastenky píste ta
děvčátka pobavte v "J 11 ideo " ně
jakou písní Já jsem již přes
let přec ale raději zpívám nezlí
pláři Všem vyslovuji srdečný po
zdrav! Pište brzo pí Tůmová
pí Matějková Jíůh iieehf žehná
p T d Masaiylo í a vš m pra-
ujíeím! Na zdar! Sláva tém hr
dinům na Sibiří ve Kraucii a 1-1
talií'
BEZ VĚNA
Všední příběh — Vypravuje
Jan Klceanda
"Já myslím mužíčku že jsme
mohli přec ještě nějaký čas po
ckatil" Mistr Jehlík podíval se úkosem
na ženušku aby se přesvědčil my-
slí-li to opravdu Dívala se naň
vážně a upřímně a ten pohled ho
rozmrzel Odhodil střih a nůžky
na stůl a prudce vyskočil
"Už jsem tě omrzel Fanynko
že takhle mluvíš?" tázal se s výčitkou
"Jdi a nebuď dětinou Karle!
Mám tě den ode dne radši a ten
týden co jsme svoji zdá se mi
býti jako pohádkou!"
"Nu tedy co mluvíš o čeká
ni: outuml mrzuté mladý mi
str ale když mu hospodyňka po
ložila ruku na rameno musil již
násilím tvář mračiti a přívětivý
úsměv zadržovali
"Podívej se Karlíčku" licho
tila se Fanynka "Co se stalo —
stalo se jistě že toho nebudeme
nikdy litoVati Ale promluviti o
tom můžeme! Naspěch jsme chvá
la Pánu Bohu neměli s tím ženě
ním Kdybvchoni byli ještě rok
počkali! — Tvé i mé úspory by
ly by sc značně zvýšily a mohli
jsme začíti s několika zlatými v
ruce Mohl jsi nakoupili látky a
praeovati hned do zásoby!"
"Nu a což takto zahálím?'
vyjel poněkud podrážděně Jehlík
"Kdo pak mluví o zahálce"
oďvětila mírně Fanynka "Ale
mohli jsme koupiti zásoby za ho
tové a to lacinější Byli bychom
rychleji bohatli!"
"To se již nemůžeš doěkati bo
hatství?!" mrzel se mistr pře
cházeje prudce po světnici —
"Proč jsi si brala chudého ehas
níka když chceš býti hned paní
domácí?"
Fanynka se trochu zapýřila
však přemohla rychle všechnu ne
libost a mírné zas pokračovala:
'Víš Karle že jsem nechtěla
dům ale hodného muže A toho
jsem dostala viď' Já jsem d
maličká uvyikla suchým kůrkám
a spokojím se jimi i na dále ráda
Ale ty jsi z lepšího bydla a vy
chován o koláčích Myslím na
tebe Kdyby nám po svatbě by
lo něco zbylo nemusel by's si ny
ní tak odříkati Dnes — týden
po svatbě — první neděli kterou
spolu trávíme musíme seděti do
ma a nemáš ani na sklenku pi
va Ba ani oběd nedostaneš?"
Mladý muž byl odzbrojen mír
nými slovy ženušky a vesele jí o
vinulriiku kolem šíje
"Což na tom ženo! Však to
nějak předržímc Jen když tě
mám Fanynko! — Trochu hladu
již nějak sneseme!"
"Jen aby na nás Pán Bůh ne
seslal nějaké nemoci dokud ne
budeme mít něco uspořeno" oď
větila žena "Dnes tedy budeme
bez oběda" dodala s klidnou od
daností "Odevzdal jsem včera práci pa-j
uu radovi" pravil mistr "Mohl
bych tam snad dojiti si dnes pro
peníze líeknu ze nemáme!
"Nechoď tam Karle! K čemu
pak se lidem svěřovali? Ztratil
by's tím u nich!"
Mistr se odmlčel a usedl zase k
sve prací ranynka odnelila do
kuchyně prohlédla jarmárku a s
vítěznou tváří se navrátila "Již
je zase dobře!" pravila "Teď je
jedenáct hodin Dojdi k strýčko
vi na návštěvu trochu se tam po
zdrž a oni tě pozvou k obědu!"
"A eo ty? Pojď se mnou!"
"Já? Ani mi nenapadne! Víš
že strýček! se trochu na mne hor
ší že jsem ti žádného věna nepři
nesla Nccljci jisti Jeho chléb
dokud nemůžeme i my ho řádně
vyčastovati ze svého! — Ty jdj
to je něco jiného ale já zůstanu
doma a uvařím si pár brambor Je
jich v kuchyui joště několik od
vcira
Jehlík sc trochu rozpakoval —
"Dobrá půjdu k strýci" pravil
po chvilce "Pozve mne — jisté
mají dnes husu a až přijdu při
nesu ti výslužku!"
"Jen budou-li té tuze nutit
aby's se před nimi iiezahodil" ra
dila Fanynka a již pomáhala mu
ži do svátečníjio kabátu "Kapsy
máš pořádné půl husy se ti vejde
do šosu" smála se aby muže tro
chu rozveselila
Jehlík sc oblékl ženuška upra
vila inu nákrčník a okartáéovala
šat "Jsi pěkný chlapík" liebn
♦ ila inu když mí zhlížel v malém
zrcádku "Máai to tuu~í 'U: ~r
Jdi nezvedo — tak mne štípne
dotvářel"
Mladý initr políbil žeuušku
tam kde dříve byl štípal a vesele
odcházel z domu Na prahu sc
trochu rozpakoval Měl by snad
přece zňstati doma u Fanynky o
brambor? — Ale ne bylo by mu
lo pro oba — a mohl by jí při
nést! výslužku Snad také trochu
myslel na sebe ale k tomu se ani
sobě samému nepřiznal
Fanynka osaměla Chvilku se
děla se založenýma rukama a pře
mýšlcla Ale pák vzpomněla že
práce je nejlepšíin lékem proti
hladu není-li ta pravá medicína
totiž jídlo po ruce
Vstala a uklízela světničku i
kuchyni jež beztoho vypadala ja
ko skleněná
Když byla hotova urovnala
skrovné zásoby mužovy a pak se-
11a k stolku a pokoušela se o to
síti na stroji
Karel byl ji již do tajemství to
ho zasvětil a ona touhou jon hoře
la aby bylo více práce a ona mo
hla mu nápomocnou býti
Co by dělala také celičký den?
Uklízeno bylo vždy brzy vaření
ji dlouho nezdrželo měla pak slo
žití ruce v klín a divati se jak
muž na ni pracuje nebo klepati sc
sousedkami? — Fanynka byla
hodné děvče a práci zvyklá Když
Kael Jehlík řádný to dělník a
pěkný hoch o ruku její požádal
slíbila si v duchu že stane se stesti
toho hodnou a že bude Jehlíkovi
nejen věrnou ženou ale i přičinli
vou pomocnicí —
Myšlénky hravě ji unášely dále
Jednotvárný rachot stroje zazní
val jí jako milá písnička — ukolé
bavka Vzpomněla si co vše ještě
budoucnosti jí přinese Pomýšle
la že pak nebude moci muži po
máhati v šití že přijdou starosti o
tu malou 'drobotinu
Ruměnec #ystoupil jí do tváří
— mimoděk zavřela oči a blaženě
se usmívala
Zapomněla na hlad myslela jeu
na svého Karla — Karlíčka Ka
rolínku Fauynku Františka — a
tak dále — a tak dále
Dvéře se otevřely — mistr Je
hlík se vrátil Tvář jeho byla
smutná Tiše odložil klobouk a
nevšiml si ani spokojené ba bla
žené tváře ženuščiuy
Fanynka se divila že se již vra
cí Vyzvídala až se přiznaly že
ho strýček nepozval Co teď?
"Co teď!" smála se Fanynka
— "Upravíme si hody! Neměla
jsem hladu a chtěla jsem brambo
ry nechati k večeři Ale teď je u
pravím Je jich šest — najíme se
do sytá!"
"Fanynko to je trochu málo!
A pak v neděli! První neděli po
svatbě! Bylo by nás smutno! —
Víš cej uděláme?" tázal se mistr
snaže se rozpačitou tvář veselým
pohledem zakrýti "Vypůjčíme
si u domovnice zlalku a vystrojíš
něco pořádného !"
"Muži mužíčku" prosila Fa
nynka Sepjala ruce a -slzy vy
hrkly jí do očí "Jen tak nezačí
nejme Jeden dluh přivede dru
hý a roste to!"
"Ale vždyť to hned zítra zapla
tím ! Paďrada pošle !"
"Budeme tedy jisti až zítra -
ale jen žádné dluhy "
"Vždyť ua látku jsem si také
vypůjčil" namítal Jehlík-
"To je něco jiného! Vzal jsi ua
úvěr abys nudil pnwovati Ale
na jídlo se Tievydlužíme — Karle
Karlíčku! Když jsme se brali
spoléhali jsme na práci Nespo
léhejme se tedy na dluhy!" Fa
nynka prosila tak vřele a oči je
jí zarosené slzami mluvily až k
srdci Karlovu
Neodolal jim Srdečně chopil ji
kolem krku a přivinul vřele nu
svá prsa Políbil ji na čelo a Fa
nynee stekly dvě slze po tvářích
Věděla že to nejsou její slze a
tím srdečněji přitiskla sc ke Kur
ioví Po chvilce seděli u stolu na
němž kouřilo se pět brambor Še
stou schovali si na imátku Žva
tlali vesele jako dvě děti a když
večer vyšli ua procházkť zářili
oba štěstím a — blahobyt"in
mm
Mistr Jehlík má již pěkný dinu
v Praze fíemoslo předal nejstar
šímu synu a sám jeu tik na ptáci
dohlíží Daří se dobře jemu i ce
lé rodině Pokladů má že by je
nespočet! Karlík Frantík Karo
línka a Fanynka — vlastně Fa
nynky dvě A v skříni má mno
hé jiné rodinné skvosty w ni
mi nejdražší — Mírový brambor
O stáfuíeli papírech nii uciulii
vím -
Jc šťasten se svou Fanynkou
Po celá léta měli se rádi pracova
li neúnavně a dluhu sc střežili Z
MH'átku šlo to sice pomalu Po
znali ještě několikráte eo to jest
ženit i se když věno stačí zrovna
pro pana faráře a kostelníka
Ale dobrá žena — polovice vé
na říkají — a Fanynka platila za
dvě dobré ženy
Dej Pán Bůh každému Karlíku
— takovou Fanynku !
J v
ZNÁRODNĚNÍ A ZLIDOVĚNÍ
ČESKÉ PŮDY
Po válce řada problémů bude
naléhat na rozřešení Jedním z
takových problémů Je otázka íi-
deikoniisní půdy
Profesor pražské akademie dr
Josef Macek vyidal v minulých
dnech nákladem Ústředního děl
nického knihkupectví knihu pod
hořejším nadpisem
Otiskujeme několik zajímavých
řádek (dle Lidových Novin) Au
tor pisc :
"Stejně však vyžaduje zájem
celku aby ten kilo půdu zlepšil
nepřišel o plody své práce a ne
jen to: aby je mohl odkazati dě
tem dokud nenabude veřejná pé
če o dorost takových rozměrů a-
by úplně nahradila péči otcov
skou Jen tato jistota — zajištění
výsledků vlastní práce a možnost
odkázat je dětem — vede země
dělce k úsilí o zlepšení půdy stav
bám vysazování sadů a lesů a ji-
nýní zařízením1 jež přečkají svého
pávódce Aby celek netrpěl ne
teeností jednotlivců nezbývá než
li podněcovati jejich přičinlivost
institucí poslední vůle odkazů
dědictví ata
Za to naprosto škodlivým jc íi
deikonils vzniklý z panovačných
předsudků vysoké šlechty jež buV
'abezpeěiti rodový? jčšk a jest od
pornou nečasovostí v době demo
kracie škrtí hospodářský vývoj
ve svém okolí poněvadž fideiko
misní půda jest nezeizitelna na
jeho državě nemůže sc šířit drob
né zeměděltví poněvadž pak 11111
itel jest dosti bohat nezakládá no
vých větších průmyslových pod
niků a proto vidíme nejřidší zalid
nění a nejyětší emigraci v kraji
nách Úpicích pod pouty iidciko
iikisu" Jt jí
Granátová dyně smažená
(Egg plant)
Oloupej dyně a nakrájej na ten
ké koláčky posyp je solí a uech
stati deset neb patnáct minut slej
z nich pak šťávu nalej na ně stu
dené vody a nech je v ní půl ho
diny Vodu pak z nich slij do su
cha obal každý koláček v mou
ce opepři usmaž buď na mašle
neb sádle do hnědá a teplé před
lož Laciný ovocný dort
Vezmi jedno vejce jeden koflík
i 1 _ níl
cuurii jeueu a inu koiiiru mou
ky půl koflíku másla dvě třetiny
koflíku malých hrozinek (cur-
rants) jeden koflík hrozinek tři
velké lžíce kyselého mléka a půl
kávové lžičky prášku (sody) a
dvě lžičky kvasnic malou lžičku
skořice půl hřebíčku a trochu mu
škátové kuličky Vše dobře smí
chej a peč v mírné I roube
Nezazlívejtc
V posledních 14 dnech přihodi
lo se leckde po Spojených Stá
tech a Kanadě že zákazníci ne
mohli dostali Trinerovo Léčivé
Hořké Víno vc své lékárně Ne
obyčejná poptávka po tomto vý
tečném léku který sc tak osvěd
čil za dnů španělské in!'liienzy
vyčerpala leckde zásoby a lékár
ník nemohl se dosti rychle opa
třili novou zásobu Naše Labo
ratoř sice zdvojnásobila výrobu
ile přes ť následkem oné velké
poptávky v době chřipky nejsme
s to udrželi stejný krok s náva
lem objednávek Každý by mel
počitati s podobnou možnoslí a
míli svou zásobu doma Trincro
vo Léčivé Hořké Víno čistí vnitř
nosti pomáhá zažívání a posilu
je celou soustavu proti chorobo
plodným zárodkům Ve všech lé
kárnách 110 — Trineríiv Li
nírneiit je výborný' pro rheuma
t ismus neiiriilii bolení v kříži
polámání atd :{" " cenlf v
lékárnách poštou 7 u ""e
loseph Triner ('otupeny J!:!
I U5S Ashlaivl Ave ( lucao
III- — Advfr#i'm'in
