' ' V
i
ČÁST REDAKČNÍ
EDITORIAL SECTION
P 0 K R 0 K
DNE 20 LISTOPADU 1918
V omamoTání ?f slodck platí
Zkoste "POKROK" nejdříve!
In Advertisroeut Kťsults Conut
Try "POKROK" First
II
BITVA NÁRODŮ
VZPOMÍNKY nn události minu
lých věků jsou nevyhnutelný
za našich tlnů by patrno bylo jak
dějiny se opakují Jsou nutný a
by bylo-naznačeno že i v minu
losti častokráte ztroskotaly se sny
o převaze nad eelýni světem V
Napoleonovi mohli různí "doby
vatelé" vidéti výstražný příklad
a poněvadž zůstali lhostejnými k
jeho tragedii zakončili svoji ka
riéru stejně neslavně jako veliký
válečník minulého století Nicmé
ně v odchodu slavného Korsikána
bylo ku tragiky Odchod císaře
Viléma byl toliko zakončením ko
medie kterou tento naúáea provo
zoval po řadu let
Nebude nezajímavo s ohledem
na události minulých dnů vzpo
- menouti na velkou "bitvu náro
dů" udavší se dne 18 října 18111
u Lipska jež znamenala pád moci
Napoleonovy a vzestup moci Ně
mecka Nčniei této bitvě přiklá
dali vždv ve své historii velký vv-
znaiu a naznačili to obrovitým po
mníkem který zřídili na bojišti a
na který dali si nápis: (lott mit
uns Nebyl to pomník osvobození
ujařmeného národa Pyl to po
mník Německa jež budovalo jej
v předpokladu že stane se světo
vládným Zbudován byl na pudě
kde kdysi sídlili polabští Slované
kteří zhynuli pro velikost Oerma
nie jako měli zhynouti dle něme
ckých — dnes již zmařených —
výpočtů 3 národové jiní najmě ve
střední a východní Evropě
Tivla to tato historická "bitva
národů" jež umožnila novou ú
pravu mapy Evropy obnovení sta
rých dynastií znoviiujařnieiií ná
rodností a vzestup německé moci
jakkoli teprve u Waterloo práce
tato byla dokončena Tehdy stej
ně jako za-našich dnů takměř vše
chny evropské národnosti zataže
ny byly do velkého zápasu "Spo
jenci te ]oly postavili se proti
Napoleonovi — allianee na poli u
Lipska zastoupena byla armáda
mi Rakouska Ruska Pruska a
Švédska Anglie taktéž byla čle
nem této koalice ale její armády
pod Wellíngtonem pochodovaly
na Paříž po Španělském poloostro
vě dítcil lijíce vítězství po vítězství
nad francouzskými armádami ve
denými Napoleonovým bratrem
' losefem
V řadách Napoleonovy armády
v Sasku celá řada národností ev
ropských byla zastoupena byli tu
Němci Spanělé Italové Portugal
ci a jHiIské Iegiony Spojené ar
mády spojenců ii Lipska čítaly
dle nejlepších vojenských autorit
295000 mužů s 1-100 děly Na
poleon po katastrofálních bitvách
jež následovaly jeho vítězství u
Drážďan byl schopen shromáždi
ti toliko asi 100000 mužů se 700
děly Kníže Avarcenberk byl vrch
ním velitelem spojeneckých vojsk
a Napoleon sám velel armádám
francouzským Byla to čtyřden
ní bitva jež zahájena byla ráno
dne 1(5 října roku 1SPJ Pyla to
současně jedna z nejk rvavějších
bitev v Napoleonových kampa
ních Pyla celá řada nitek osudu jež
vetkána byla do sítě do které po
lapen byl velký dobyvatel v osud
né "bitvě národů" Moskva byla
jednou z nich — velké jeho ar
mády nebylo více její kosti roz
troušeny byly po ruských pláních
Mír v Tilsitu byl jinou Zde Na
poleon jakkoliv měl Prusko pod
svým podpatkem nezdríil je ú
plně a ponechal Iloheiizollerny na
trůně s právem udržovali si stá
lou armádu o čtyřicíti tisících mu
žích V době bitvy li Lipska tato
armáda vzrostla v důsledcích taj
né organisacc na armádu o 200
(XX) mužích s 1'luecherem Ilinden
biirgem té doby ve svém čele
jsouc naplněna touhou po pomstě
linou osudnou nitkou bylo pří
měří které povolil Napoleon spo
jencům po svém vítězství u Pau
tzenu kdy cesta k Berlínu byla o
tevřctia a míl nejlepší příležitost
docílili vítězství nových kdyby
byl pokračoval ve své ofensivě
A k tomu pak dlužno přípojiti je
ňtě unavenoxt Napoleonových
maršálů u kterých bojovná vá
žen počala ochabovati a stejně
zmalátnělost jeho samotného ne
boť v té době již poklesá va! na
duchu a celé hodiny dovedl vyse
dét u Kvého stolku před válečný
mi mapami aniž se na ně podíval
třást ví docílené na německé pu
dě bylo ono u Drážďan ve dnech
2G a 27 srpna Následováno bylo
řadou menších bitev u Kulmu
Gross Perenu a Katzbachu jakož
i v jiných místech kde menší od
díly francouzské armády potkal
katastrofa Ve válečné radě spo
jenců Pernardotte jeden z býva
lých Napoleonových maršálů se
ziiámený s jeho methodami na
vrhl aby napadena byla křídla
francouzské armády jež nebyla
řízena osobné Napoleonem zatím
co by se ustupovalo před sbory
jimž velel sám Napoleon tak oby
lákán byl pozvolna od své základ
ny v Drážďanech a přinucen k
svedení rozhodné bitvy u Lipska
Kredit za provedení těchto plánu
dává se Plucherovi a jeho armádě
Čtyři týdny po bitvě n Drážďan
Napoleon nacházel se s armádou
svou u Diibeiiu Y té dok" došla
zpráva že Plueherova armáda je
ve Wirttenbcrsku a Svatiíeiilierk
nachází se jižně od Lipska Se
verní armáda pod Pernardottem
opírala se o lilueherovo levé kří
dlo leč to nebylo známo Napoleo
novi Napoleon rozhodl se udeři
li na Pdiieheraa se starou jistotou
zahájil postup ku předu Ale
lílucher uhnul se Napoleonovu
pravému křídlu a ponechal armá
du Pcrnardottovu proti Napoleo
novi Spojení těchto tří armád
bylo by znamenalo odříznutí Na
poleona od Francie ale Pernar
dotte nebyl pohotov a ustoupil
směrem severním
Dne 15 října Napoleon soustře
dil svoje vojska na východ od Lip
ska maje jenom slabý oddíl na
západě Téhož večera spojenci
pak rozestavili svá vojska aby jej
mohli napadnoiili Pitva byla za
hájena bez Bemardotta který ná
sledkein svého ústupu nebyl s to
dorazili na bojiště před 1H říj
není Napoleon řídil bitvu osob
ně s pahorku Wachau
O deváté hodině ranní dne l(i
října bitva byla zahájena obrov
skou kanonádou podél celé fron
ty Švarceiiberk zahájil útok na
Napoleonovo pravé křídlo podél
řeky Pleisse Došlo k zoufalým
bojům podél čele linie a ztráty
byly veliké na obou stranách ná
sledkem těsné formace obou ar
mád Zahájiv ofensiyii Napoleon
nařídil prudký dělostřelecký oheň
proti středu nepřítele po kterém
následoval útok osmi tisíc jezdců
podporovaných pěchotou generá
lů Lauristona a Victora
Francouzská jízda prorazila si
cest Ir nepřátelskými liniemi a po
stoupila takměř až k úpatí pahor
ku se kterého car Alexander a
král pruský Vilém Třetí pozoro
vali bitvu Kdyby byl Napoleon
v tomto okamžiku byl získal slíbe
nou pomoc maršála Neye štěstí
válečné by se bylo obrátilo Nic
méně Ney stejně jako íi rouchy u
Waterloo jej zklamal maje plné
ruce práce s armádou Pluchero
vou Kozáci pod velením Ale
xandrovým postavili se na odhod
laný odpor a francouzská jízda
přinucena byla k ústupu Na po
tom Plucher odrazil sbory maršá
la Neye s velkými ztrátami Když
slunko zapadlo nad zakrvaveným
krajem Napoleon viděl že ztrácí
bitvu Učinil pokus o docílení pří
měří leč toto bylo mu odepřeno
Následujícího dne v neděli 17
října došlo jenom k málo bojům
K obnovení prudkých bojů došlo
dne 1H října Pernardotte přišel
se svými Švédy a uzavřel mezeru
mezi Plucherein a Rakušany Sa
ká armáda která sorganisována
byla Napoleonem utekla z pole o
polediiách toho dm a přestoupila
na stranu nepřítele To zname
nalo obratný bod v bitvě Armá
dy spojenců od všech stran postu
povaly k městu Vzdav se veške
ré naděje na vítězství Napoleon
zahájil přípravy k ústupu jehož
provádění ve dnech 18 a 19 října
vyznačovalo se prudkými boji na
ulicích a předměstích Lipska
Jediný most přes řeku Elster
poskytoval poražené armádě pří
ležitost k ústním Tento most
zničen byl francouzským seržan
tem následkem nedorozumění a
15000 mužů francouzské armády
ponecháno bylo v moci nepřítele
Velké množství vojáků titonulo
když pokoušeli ne přeplovati řeku
a řeka Elster stejné jako Pleisse
byla plna mrtvol Ztráty spojen
eň byly odhadovány na 03000 v
mrtvých a raněných a ztráty fran
couzské armády na 15000 mrt-
Obřázkový doprovod k současným událostem
Ví°mé AAtMm irrifti WrriřWumfti SSb v W s- [ 1 n i mi$4
1— Pozoruhodná fotografie miny vybuchnuvši pod železničním moslem v časti I routy udržo
vané Američany 2— Skupina obýváte! 7 Ecourt — St talent inu shromážděných v Arrasu io svém vy
svobození z německého jařma 'i— líelgičtí vojíni plazící se k německým liniím
jen třaskaviny nle také děla Na
kursovních lístcích bursovních
jsou tyto akcie "Dynamit Nobel"
všude znamenány
O Nobelovi je známo že jeho
život vnitřní byl v největšíni roz
poru s jeho vynálezy Ie ojedi
nělým zjevem v kulturních ději
nách světových aby muž který
bohatl vynálezem vražedné lát
ky věnoval svoje jmění k podpo
ře akce mírové věd a umění v
známé největší světové nadaci No
belově Po ustavení akciové spo
lečnosti uchýlil se Nobel do sou
kromí žil v San Remo životem fi
losofa a zemřel zde r 1896
Napoleonovo poslední velké' ví- vých 15000 raněných 25000 za
jatých a 2:1000 zanechaných v ne
mocnicích Dne lf) října o pole
diiách spojenci vítězně vstoupili
do města
Pitva u Lipska byla však toliko
počátkem konce Napoleon pro
vedl skvěle svůj ústup z Německa
Spojenci jej následovali a dne 1
dubna byli již V Paříži Zatím
Napoleon ve Fontaineblau pode
psal svoji abdikaci Svolav své
maršály pronesl k poražené své
armádě proslulou rozlučnou řeč
To bylo v předvečer vyhnaiiství
na Elbn Napotom svolán byl
kongres vídeňský kde utvořena
byla nová mapa Evropy nikoliv
vsak na základě spravedlnosti a
práva nýbrž na základě sobe
ckých práv dynastií Příští míro
vé konferenci připadne úkol aby
učinila spravedlnosti a právům
národů zadost
Z HISTORIE
M£STA TERSTU
ITALSKÁ vlajka opětně vlaje
nad Terstem přístavem Adria
tiku který v středověku byl sou
peřem Penálek o svrchovanost v
mořcplaveckéni obchodu v Adria
tickém moři a od roku 1U82 patřil
Iíakousko-I 'hersku kterému zů
stal věrným i během italské a- u
herské revoluce v letech 1S4-S a
1S-I!
Téměř od svého vstupu do svě
tové války Itálie řídila hlavní svo
je snahy k zmocnění se tohoto-města
na které činila si nároky po
něvadž z valné části obydleno je
lidem italského původu Po řadu
měsíců město toto bylo v dostřelu
italských děl a několikráte zdálo
se že Italové nalézají se na pokra
ji získání tohoto města Po té
přišla velká rakousko-německá o
fensiva v prosinci roku 1917 a I
talové netoliko byli přinuceni vy
dali ony časti Rakouska iichz se
zmocnili nýbrž i značně ustoupili j
na vlastní svoje území Po měsí
ce zoufalý zápas v údolí řeky Pia
ve byl na vážkách Posléze ale
spojenci poskytli Italům pomoc a
postup směrem k Terstu znovu byl
zahájen a bylo v něm pokraěová-j
110 až do skroucení se vojenské mo
ci Rakouska v jehož důsledku od
straněna byla vojenská překážka
mezi Italy a Terstem
Terst jediný velký přístav Ra
kouska byl tak důležitým pro ob
chod ěcruožluté říše jako je Newj
York pro vývoj obchodu ve Spo
jených Státech Ležíc v severo
východním rohu moře Adriatické
ho v hluboce zkrojenénv zálivu
Terstském město stalo se přiroze
ně střediskem niořeplaveckého ob
chodu rakouského a současně i
střediskem obchodu se zámořím
Jeho velká důležitost obchodní
měla v důsledku značný blahobyt
obyvatel Terst stal se městem
moderním a jedním z nejdůleži
tčjsícli v jižní části Evropy Mil
liony dollarů byly věnovány na
úpravu přístavu V roce 1910 té
měř dvanáct tisíc lodí vstoupilo
do přístavišti a opětně z něho e
vypravilo Obrat přívozu byl 117
mil lion íi dollarů a vývozu 102 mil
liony Terst jakkoliv po pět set let
byl pod rakouským panstvím zú
sta! italským městem Tři čtvr
tiny obyvatelstva Terstu jež před
válkou mělo 180000 obyvatel
jsou italského původu a italština
převládala na ulicích i ve veřej
ných shromaždištích města Ná
pisy všude byly italské a to neto
liko obchodili ale naznačující
jména ulic
Pyvši založeno více jak století
před Kristem líímany a známo po
dlouhou dobu jako Tergeste mě
sto Terst považováno bylo za jed
nu z uejdfiležřtějších píVdních
bašt římské říše V roce 52 bylo
napadeno barbarskými plemeny
přišlými z Dalmácie a Paunonie
a v roce lil? před Kristem císař Au
gust iis obehnal je valy po nichž
na naše dny zachovaly se stopy
Přes to však město několikráte
bylo poškozeno a pobořeno v růz
ných válkách a znovu a znovu by
lo přestavováno
Stará část města rozprostírá se
kolem zámku anebo citadely zbu
dované v roce IfiSO Zde ulice
jsou křivolaké a úzké Nové mě
sto je moderní s celou radou krás
ných budov Asi čtyři míle seve
rozápadně od Terstu nalézá se
proslulý zámek Miramare zbudo
vaný v letech 1851 až 1 856 arci
vévodou Maxmillianem který po
zději stal se mexickým císařem
P'ed válkou patřil zámek tento
n kouskcniii císaři a zahrady jeho
oevřeny bvly obecenstvu
pod sněhem a to stačí aby se na
sytil — Kirgizské ženy dovedou
připravovali výborný kirgizský
kaviár kyselé mléko od kobyl
které jest v létě pravou pochout
kou cestovatelů a řekl bych ide
álním osvěžením a lékem pro tit
bcrkulosní lidi
Hlavním městem Kirgizň jest
Turkestan ležící na středoasijské
železnici směrem k Taškentu
Na Kirgizské stepi je přímo po
hádkovým západ slunce a idylické
pochody karavan jež dopravují
zboží do všech oblastí Turkestanu
a Kaspického moře Na konec
dlužno podotknouti že před vál
kou byly vypracovány plány dle
niehž se" povede od Volhy Kirgiz
skou stepí průplav tak že pustina
a písčina se má přeměnili y úrod
ná pole
O DYNAMITU
NÁROD KIRGIZOV
POSLEDNÍ události v ruské ří
ši upozornily na malý nicmé
ně vysoce zajímavý národ Kirgi
zň obývajících kirgizskou step
jež počíná Orenburgcm ležícím zn
studeným a drsným Uralem za
bíhajíc jedním cípem k moři Ka
spickému a druhým splývá s Ta
tarském Kirgizové jsou národem
kočovným pleti žlutavé a žijí po
nejvíce v zemnici) skrýších a slu
jící) neb v domcích z cihel na
slunci sušených Jenom v měste
čkách žijí v pohodlnějších domo
vech
Po velikých a krvavých výpra
vách ruských proti Tatarům při
šla řada také na Kirgize Když
armáda ruského generála Skolte-
lova porazila vojsko chánů ko
kaiidských byl osud Kirgizň Irva
le pečetěn Před válkou byli již
dosti civilisovauými a vedle Tata
rů používali v ruské giiberniální
Středoasijské administrativě do
sti čelného postavení Nábožen
ství jsou maluííiedánského ačko
liv druzí niahomedáiiští národové
tvrdí ž Kirgiz není mahomedán
nýbrž pohan Zabývají se cho
vem velbloudu a ovcí Rozsáhlá
step poskytuje jim plnou volnost
v jejich kočovném životě a to zvlá
ště v létě Za to však v zimě sta
hují se do svých děreven zaši jí se
do ovčích koží a tak přezimují
U Kirgizň jsou nejvýznačněji!
jejich koníci Tito malí kirgizští
koníci vyznamenávají se úžasnou
rychlostí a to za všech pohod V
zimě dostanou hustou strst která
je jako samet Kuú kirgizský tře
ba po několikahodinové námaze
vyhrabe si na stepi nohou trávu
VE válce hrál velkou roli dyna
mit Podminovaná pole 0
hromné množství iiejrňznějších
prostředků válečné defensivy —
to vše je dílo dynamitu o němž
možno říci že změnil moderní vál
ku často je moderní válka více
ve znamení dynamit 11 nežli pra
chu A tabi Iřaskavina má histo
rii velmi romantickou
Sved Alfred Nobel studoval v
Stockholmu a potom v Paříži che
mii a již za mladých let bylo je
ho specialitou studium třaskavin
Zvláště zabýval se jiítroceliilosoir
vynalezenou v lei ech šedesátých
Pracoiiiideiii S touto třaskavi
11011 nebylo však téměř ani možno
zacházeli zdálo se že je vylouče
no nějak prakticky ji zužitkovali
a Alfreda Nobela stálo 1o mnoho
pokusů nežli kombinací střelné
bavlny a třaskavé gelatiny vytvo
řil dynamit velmi dokonalou lát
ku trhací
Tento vynález vzbudil v odbor
ných kruzích velkou pozornost
ale obecenstvu by! skoro úplně ne
znám V nrvveh dobách oznamo
vala se čelná neštěstí r 1 864 vy
letěly do vzduchu celé laboratoře
ale obecenstvo si toho valně ne
všimlo Teprve velké neštěstí r
1866 když celá loď vezoucí ná
klad dynamit 11 vyletěla do vzdu
chu v přístavu limském při čemž
veškeré mužstvo lodi zahynulo
obrátilo pozornost veřejnosti na
tajemnou a úžasnou třaskaviini
Sláva a jmění Nobelovo rostly ve
lice r 169 zřídil Nobel první la
boratoř — továrnu na dynamit v
St Sevrann u Paříže ale fran
couzská vláda chovala se k vyná
lezu jeho dosti zamítífvě nepo
volivši mu prostředku k zřízení
velkého závodu a dalším pokusům
Napoleon III velmi se zajímal
o vynález Nobelův ale jediné co
mohl mu vymoci byla podpora
100000 franku 11 pařížského ban
kéře Pereira Kromě dynamitu
nabídl Nobel Francii později vňj
vynález prachu vyvinujícího má
lo dýmu předchůdce bezdýmného
prachu I tento vynález vláda
francouzská zamítla načež Nobel
odstěhoval celý svňj průmyslový
podnik z Francie Od r 185 by
ly veškeré podniky Nobelovy a
kciovou společností vyráběly ne-
VÁLEČNÉ PlSNE
VÁLEČNÉ písně národů vysti
hují velkou měrou jejich po
vahu a snahy Jisto jest že nej
krotší písně válečné mají národo
vé utlačovaní a nebojovní jako
na příklad Slované
Nejbojovněji slovanskou ná
rodní hymnou jest asi slovinská:
Oj vzhůru prapor Slávy
do boje mladá krev
pro vlasti zdar ať v davy
hřmí pušek našich hněv:
Oruží ve pravici
bij hromem zlosyny
a rudou jejich krví
msti křivdy otěinv
Staří Cechové mívali svoje vá
lečné písně z nichž jednou jest:
"Kdož jste boží bojovníci" ale v
písni této není žádné krvelačnosti
jak nejlépe vystihuje to druhá je
jí sloka:
Tenf Pán velí se nebáti
záhubců tělesných
velíť i život ztratili
pro lásku bližních svých:
proto posilňte zmužile srdcí svých
Cechové nemají dnes žádných
písní válečných Vždyť sami to
doznáváme svou písní:
"Pývali Čechové statní jonáci
bývali rekové muži co květ
bývali' zpívali hájili válčili -
tak je znal svět"
Naše lak oblíbená: "Hej Slo
vané!" jest jen neškodným proje
vem hrdinství abstraktního
Nejvíce válečných písní měli ne
pochybné Indiáni a jiní divocí ná
rodové a po nich Němci
Krásnou a oprávněnou z váleč
ných písní moderních jest "Mar
seillaisa": Ve zbraň již dítky Francie
den slávy na trůn zasedá
hle proti nám tyranie
krvavý prapor pozvedá
Poslyšte jak ve kraji tam
zástupy řádí zběsile
přichází vraždit v loktech vám
ženy i dítky rozinilé
Do hraně občané
v svňj šik se každý řaď
jen dál jen dál
krev nečistá
ať skropí luh i sad
Dnes přijaly ji za svoji píseň
válečnou všechny národy bojují
cí za svobodu a proti tyranii Ne
ní pochyby že přijmou ji za svou
někdy i Němci až jednou vyspějí
tak daleko aby bojovali za sku
tečnou svobodu
Nenalezla nikdy jemu rovného
— "Trpěla jsem jaterním nedu
hem a obličej můj byl pokryt hně
dými skvrnami" píše pí 1 Pal-
diová ze Seat lu Wash "Po vyu
žití dvou láhví Dra Petra Iloboka
sikvrny zmizely současně s choro
bou jater — Hoboko byl naším
rodinným lékařem celá poslední 2
léta a mohu doznali že jsem ni
kdy nenalezla léku jemu rovného
Žádný případ nebyl tak beznaděj
ný a žádná nemoc tak vážná aby
Dra Petra Hoboko nepomohlo —
Není lékem lékárnickým leč pro-
stýin starým dobou vyzkoušeným
bylinným lékem dodávaným lidu
přímo z laboratoře Adresa : Dr
Peter Fahrney & Soiih Co 2501
Washington Plvd Chicago II!—-
Advertisement
5
A NATION S STRENGTO
ISINITSFOODSUPPLY
Ut lest — XtuU KKfcýrf
un)IPi MlTCT TV Lil % ""r
riOOOUOOOAilIES
