Strana 4
POKROK PNE 20 LISTOPADU MIS
POKROK PUBL CO
vydává
POKROK ZÁPASU
a místní vydáni
v ('rete pro Salině okres Nebraskaj ve
Sťhuyler a Clarkson pro okrei Colfax
Kebraska ve Wilson Kas pro stát
Kausas v Cedar Rapitls la pro stát
Iowu v St 1'aul a Minneapolis Minn
pro stát Miuuebotu a v Tyndall S D
pro státy South a North Dakotu
rňEDPLATNÉ:
Tra Spojené Státy $250
Fro Kanadu $375
Zásilky peněžní dějtcž so pomocí pe
nožních poukázek Express Money
Orders) bankovních poukáek (Bank
Prafx anebo v registrovaném dopise
Onairiujete li své přestěhování udej
te starou i novou adresu
Dopisy z kruhů čtenářstva uveřejní
me ochotně Musí býti slušné psané
bez úmyslu někoho osobné poškoditi a
podepsány plným jménem ať již má
býti v redakci utajeno anebo v dopise
uveřejněno'
PŘÍMĚŘÍ UZAVŘENO
Konečně došla zpráva po níž
lidstvo po čtyři roky toužilo že
totiž hrozná válka byla skončena
Příměří s Německem bylo pode
psáno za podmínek které zaruču
jí že válka Německem nebude již
moci býti obnovena je totiž sku
tečným mírem
Nyní záleží na tom nejvíce aby
míru toho bylo náležitě využitko
váno aby cena která za něj byla
zaplacena nebyla dána marně —
Byla to cena nesmírná na životech
na majetku na utrpení My zde
nemůžeme si ani udělati správný
pojem o tom co museli přetrpěti
jiní národové nizi nimi nás če
skoslovenský ve starých vlastech
Teprve až censura bude odstraně
na a poštovní spojení obnoveno
budou nám o tom docházeti zprá
vy AWani sebe výinluvnější plo
vá nedovedou to-vše řádně vylíči
ti nemohou vypověděti ty hrůzy
a útrapy jež bylo prodělati mil
lionům jednotlivců celé řade ná
rodům Jednoho jsme se dočkali co nás
naplňuje uspokojením že totiž
hlavní vinnícir kteří mají válku
na svědomí byli potrestáni Vi
lém kaiser německý musil se zří
ci trůnu i se svým podařeným ko
runním princem a osud ten čeká
ai všechny potentáty německé
Tisza maďarský jenž po kaisero
vi byl ne j větším vinníkem odpy
kal si zločin svůj smrtí A je mož
ným že trest stejný stihne jiné
Trůny se kácí lid ujímá se říze
ní svých osudů svoboda vstává z
trosek bojiště a svítí svojí pocho
dní národům na cestu na šťastné
budoucnosti ve které bude nemo
žným opakování něčeho takové
ho čehož jsme byli po čtyři roky
a tři měsíce svědky a to také čá
stečně jsme prodělali v
Mír tedy lidstvo má Nyní zá
leží na tom aby z něho udělalo co
nejvíce pro sebe Bude nutno po
staviti celou novou budovu lidské
společnosti dáti jí docela nové pe
vné základy které by nedovolily
aby se ještě někdy sřítila do ta
kové hrozné propasti z jaké nyní
se dostává Bude to práce velice
těžká k níž třeba nejlepšíeh nej
schopnějšíeh pracovníků kteří hy
prosti byli' veškeré sobeckosti a
všechny síly své vérwvati jen nej
lepším zájmům lidtu
-Budou všichni národové tak
šťastnými aby dostali v této ve
liké době v čelo své muže takové
ho charakteru takové mravní ho
dnoty a zároveň tak schopné ja
ko je náš president Wilson? To
musí býti nyní nejvroucnějším
přáním všeho lidstva k tomu mu
sí býti hleděno všemi národy kte
rých se hrozná válka přímo do
tkla Nestane-li se tak budeme
muset pohlížeti na nové hrůzy no
vá utfpení jak vidíme je v nebo
hém Rusku
Že válka toho druhu jako byla
ta právě skončená má v zápětí re
voluce jest jen přirozeným Lid
vidí že všechnu jeho lidu kterou
musí snášeli všecka muka která
musil prodělati zavinili ti kteří
stáli v jeho čele a proto se jich
hledí zbaviti V revolucí však
snadno k moci dostávají se lidé
mélcí jen když dovedou hověti
rozpoutaným vážním davu Nové
zkoušky čekají takový národ ktc
rý dostane se do rukou lidí toho
druhu a požehnání mírulmdc pro
ně zdrženo třeba ještě na dobu
dlouhou I
Ale přijde doba kdy konečně
poslední mráček zmizí a z rozjas
nčné oblohy zasměje se na lidstvo
pravá svoboda a pravé štěstí z ní
plynoucí Již nynější příměří je
k tomu velikým krokem jenž o
piiivňuje všechen ten jásot který
se rozlehl po celých Spojených
Státech a jenž v zemích evrop
ských byl jistě ještě bouřlivější
Mír zde a s ním nastává práce
nová stejně těžká třeba nikoliv
tak krvavá jaká musila bytí vy
naložena na zdolání imperialismu
a militarismu I při ní uplatní se
naš president Wilson stejně jako
přivodil šťastný konec války —
Když vítězný mír byl zajištěn je
na čase povšimnout! si jakou zá
sluhu o něj má nás president Ti
politikáři akrátkozrací kritikové
kteří se vysmívali presidentu pro
jeho "psaní not" musí nyní sty
dět! se sami před sebou Jeho no
tami a poselstvím byl kaiser za
hnán s trůnu Válka nabyla no
vého významu od toho okamžiku
kdy Spojené Státy se rozhodly jí
se súčastuiti Každým novým
prohlášením Woodrowa Wilsona
V cizině plně uznávali a uzná
vají zásluhy a schopnosti našeho
presidenta Ale ve vlastním náro
dě objevují se lidé kteří se po
smívají "učenému profesoru"
který vystoupil se čtrnácti zákla
dními články na jichž základě má
býti zbudován trvalý mír a jež
malé jich mozečky nemohly po
eh opiti A když při nedávných
volbách president žádal lid aby
mu dal pomocníky by dílo jež
tak skvěle prováděl mohl stejně
skvěle dokončit! dala se většina
voličů zbalamutiti úzkoprsými a
zpátečnickými politikáři a nevy
hověla žádosti jeho Není nejmen
ší pochyby že to v cizině vyvola
lo úžas a nevoli Historie bude
pak souditi ještě přísněji
President náš rozdrtil svými pe
vnými časovými zásadami trůny
autokratů ale domácí pletichy ma
licherných trpaslíků nepřcmohl
Ale muže tak velikého jako jest
on něco takového se nedotkne —
Půjde cestou kterou si vytkl ne
ohlížeje se ani v levo ani v právo
a dojde k cíli jejž si vytkl 3 bu
de po věky zapsán v dějinách lid
stva jako velikán prvního řádu
kdežto trpasníci kteří jej kritisu
jí upadnou již dávifo v propast
zapomnění
Spojené Státy vykonaly pod
vůdcovstvím AVoodrow "Wilsona
práci na kterou mohou býti prá
vem hrdými Pez jich pomoci by
byl kaiser se svými spřeženci pře
mohl ostatní civil isovaný svět je
ho zásada že brutální moc jest
právem byla by zvítězila a lid
stvo bylo by ve svém pokroku za
drženo snad na staletí Ale Ame
rikou otevřena mu brána k svo
bodě a ku všemu štěstí jež z ní
plyne' těm kteří ji mají a dovedou
jí správně užívati
President Wilson myslil a ame
rický národ za jeho myšlenky bo
joval Boj ten nyní skončil úpl
ným vítězstvím Květ celý se z to
ho raduje a my kromě radosti po
cifovati musíme i oprávněnou hr
dost A ta se fcude stupňovati
čím déle budeme pozorovati jak
svět se přetvoři) je na základě zá
sad naším presidentem vyslove
ných a celým naším národem há
jených—!) II
NÁŠ STARÝ CHORÁL
Co 'jest národní hymna ví kaž
dý Je to píseň při jejímž zpěvu
nebo hraní ozve se v člověku cit
i vědomí jednotnosti národní —
soudružnosti státu Příslušník
národa příslušník státu vyslovu
je tu zpěvem svůj vztah nejsvětěj
5í Cos vnitřního jej nutká aby
vstal — stejný vnitřní povel ob
nažuje jeho hlávu Taková píseň
jest slovesně-hudební prapor ná
roda Vznik hymen jest různý Ně
které byly přímo objednány u bás
níků a hudebníků jako m pří
klad 'Zachovej nám Hospodine'
u Haydna a takto vyvolaný plod
byl pak shora i moci vlády vy
hlášen hymnou rakouských náro
dů a uveden v úctu a v život Ně
které smekly se s jednoho účelu
do jiného jako "Marseillaia"
kterou roku 1792 v noci vlastene
ckého napjetí jako válečnou proti-pruskou
a proti-rakouskou pí
seň báwnil Rouget dé Lihle ale již
zmocnila je revoluce a učinila ji
pífeoí svých vyslovené republi-
kaaikýcb rílu Pekli hy&zi zj
konce osmnáctého století "Ještě
Polska nezhynula" od generála
Wytwického zplodila jiné slovan
ské hymny svým motivem záchra
ny národního žití (Hej Slované!)
kterýžto motiv byl přirozený při
nhnětenosti ba téměř umrtveno
sti těchto národů
Naše národní hymna resp na
še budoucí státní hynuia jest a zů
stane "Kde domov můjt" dnes
po celém světě známá
r O původu písně netřeba se ší
řiti Pro lidovou veselohru od
dvou let v Čechách populární na
psal J K Tyl píseň a obrátil se
na staršího přítele F Škroupa se
žádostí aby mu k ní složil nápěv
U lože choré choti v noci zhu-
debnil Skroup slova která při
premiéře roku 1834 zpívána byvši
zpěvákem krásného hlasu Straka
tým mela úspěch Strakatý pí
seň dále propagoval když tu vlo
žila se do toho policie a jala se ji
pronásledovati Jako obvykle do
cílila opaku toho co chtěla a za
kázaný "Kde domov můj!" neje
nom že rychle zakotvil ale i vy
hrál prvenství Dnes jest osinde
sát čtyry roky starý a brzy již
bude hymnou státní
My však máme ještě jednu pí
seň která svým obsahem a svým
rozšířením byla kdysi něco jako
státní hympa ačkoli pojem ten
tehdy nebyl znám — píseň mno
hem mnohem starší předbřezno
vé skladby z hlubin české zbož
nosti ze zdroje svěžího rozpuku
slovesného zrozený chorál: "Sva
tý Václave!" který jest z nej-
starších dosud zpívaných nelatin
ských neb nežidovskýeh písní v
eelé Evropě Z domácího kultu
svatováclavského v dávném stře
dověku po vstávší stal se ve čtr
náctém století písní našich před
ků až revoluční husitské zpěvy
jej na nějakou dobu zatlačily z
vládnoucího místa Přinášejí z dá
vnověku nesmrtelný obsah našeho
národního přání mluví k nám
dnes stejně jako k praotcům před
staletími a svými prostými slovy
svou překrásnou melodií jest vý
razem našeho nezměněného a ne
změnitelného nitra
Obvykle se za to má chorál
tento povstal z úzkostného vlaste
neckého citu v době braniborské
ho závalu Cech tedy po pádu O-
tokarově a před vzkříšením země
způsobeným Záviseni z Fnlken-
štejna a Václavem II skvěle do
vršeným ale možná že jest i star
šího pňvddu Jistě však třinácté
století zrodilo tuto velebnou pí
seň která již ve čtrnáctém věku
byla zvána "písní ode dávna ob
vyklou" a k jejímž původním
třem slokám století čtrnácté při
básnilo věčně živoucí prosbu : 'Ne
dej zahynouti nám ni boudoueímj'
Zpíván v naší době jest tento cho
rál obvykle tak složen že na pr
vní sloku původní navazuje hned
národní prosba z doby Karlovy
V den sv Václava zmocní se
klíče k našemu srdci mnohá vy
počítavost a dojetí jež v nás pí
seň vyvolává bude přihřívati so
becký svůj zájem ale ať děje se
cokoli af i starou píseň našich
předků pějí ústa jimž nenáleží
to nás nesmí másti: svatý chorál
náš jest cosi tak cenného že jej
musíme udrželi v úctě v lásce a v
životu jako druhou nesvětskou
hymnu naši
Hledejte něco co by se rovna
lo dojímavé prostotě těchto slok
a mělo veb-bnost stáří nejméně
pěti set padesátiletého:
Svatý Václave
vévodo české země
kníže náš
pros za nás Boha
svatého Ducha
Kyrie eleison
Ty jsi dědic české země
rozpomeň se na své plémě
nedej zahynouti
nám ni budoucím
Svatý Václave!
A tak zni chorále v českých
zemích dál jako hlas života již
prastarého tady domácího tady
uhájeného a tady bohdá přen vše
cky překážky brzy zas vítězného !
—Jaroslav Hilbert v Č S
Stem Naše druhá rota dostala roz
kaz obsadit ves Tiehnevsku leží
cí v bažinaté kotlině okroužené
řetězem sopek Na východní stra
ně křovinatými bažinami protéká
NA BŘEZÍCH USSURI
(Z Věstníku odbočky České Ná
rodní Rady v Kuaku)
O půlnoci 27 července vychá
zeli jme v bojovném nořádku ze
stanice ' Siiuakovo Čekala ná
dvacet tří versty dlouhá' deštěm
rozbahtiěná těsta přetínající ne
přehlednou step lemovanou pasy
hor aneb místy poctou ojcdlné
lými sopkami
Ráno do kůže promoklí dorazili
Prošli jsme vsí — jako po vy
mření Ubytovali jsme se ve ško
le a sušili se po namáhavé cestě
své Z blízkých kopců díval se
na nás nepřítel Štěstí že tehdy ne
měl děla
„ Pookřál jsem — a začul se in
teresovati o kraj
Usedl ke mně starý kolonista
Vypravoval : Před dvacíti lety by
la zde niočálovina pustina -vyso
kou travou a nepřístupnými křo
vinami porostlá
V staletých dubových lesích na
vyhaslých sopkách v nepropust
ných křovinách skrývalo sc hoj
ně tygrů medvědů a vlků na ste
pi pásával se "loehmatý zubr"
Pcšfonosné mlhy jak tajemné
baldachýny visely nad sopkami
tak jako dnes táhly se po úbočích
dál do kraje
Z bujné zelené vysoké trvá vy
hlížely pestrobarevné velké kvě
ty
V podvečer bzučely nad stepí
milliony komárů
Celý kraj žil svým přírodním
životem pralesa s věčně platným
zákonem boje o život
A právě byl to boj o život kte
jenž porušil odvěký život stepi a
jenž narušil odvěký život stepi a
tajíjy
Z daleké Ukrajiny bohaté a ú
rodné vinou lidských řádů vy
hnán byl z domova by jinde hle
dal si chleba
"Deset duší nás bylo Země tři
desetiny Jak žít? Všude sani v
pozemzeik (velkostatkář)
Ve Vladivostoku vyzvedl si v
bance 300 rublů před odjezdem z
domoviny vládě složených by s
tímto kapitálem sehnaným za po
moci všech příbuzných založil si
nový krb
Zrobil si chatu — osm let mu
vydržela a pustil se v nerovný zá
pas s přírodou Pár volů několik
ženských a mužských rukou roz
rušovalo panenská ňadra přírody
Divoká kotlina proměnila se v 0-
sadu Novina vydala plody step
kupy sena pastviny oživly stády
lobytka koní a sviní
A němé sopky stejně halí se ča
sem v svůj bílý- háv jako před
věky uzavírající se před pátrá-:
vým zrakem člověka 1
To jsou ty tajemné tajtfy (si-j
biřské pralesy) z kterých v zimě:
vycházejí smečky vlků a medvě
dů napadají vsi jakoby si přišli
pro daň u člověka který porušil
jejich práva i
Ztracený kout světa
"Nebvlo tam smutno po domo
vu?" Staiý kolonista vzdychl a mávl
rukou
"Mladí přivykli"
Umlkli jsme oba Za kopci ho
ří západ Tajgy dívají se tajem
ně Nepoví koho hostí Mlčíme
oba a vzpomínáme tajemných do
movů Příští den válečná vřava rozle
hla se nade vsí Za řeku vypra
vili se naši udarníci (oddělení voj
ska) Mezi nimi dvě děla Všude
jsou hlídky Plukovník objíždí
ves a prohlíží terrain Hoši pro
vázejí ho pohledem-vyjadřujícím
důvěru
V 10 hodin má začíti boj Tai
gy mlčí Minuty jsou jako ho
diny Na kopcích padnou výstřely
Tajtry promluvily Houknou na
še děla V odpověď ozvou se dě
la nepřítelova a již celá ves jest v
dělostřeleckém ohni
Převaha artillcrie na straně ne
přítelově Naše děla umlkají —
Slídí po ulicích cestách úpatích
i hřebench kopců dopadají na klá
šter V té chvíli první rota má krutý
boj na druhé straně za řekou Sest
bojovníků -ra svobodu národa pa
dá — Teče však i nepřátelská
krev Naši udarníci se vracejí
Zranili nepřátelského pozorovate
le a zachvátili telefonický aparát
Celý den rvou e nepřátelské
šrapnely a granáty — na štěstí
ueranily nikoho
Za noci opouštíme ves zůstavu
jíce zástavy - (hlídky) a obsadili
jsme kopce nad vesnicí
Tam po břebeně sopky" zahalíce
své hlavy stanem upadáme v spá
nek — Kol hlav bzučí nám tisí
ce komárů lačných krve tak ja
ko tam ti na protější straně— Jzk
V poli 1 srpna 1918
OTBOKÁŘSTVt U MRAVENCŮ
Je známo že včely mravenci
trT2:ti a jií hmyzové vy -kyt ují
se vždy ve velkých společnostech
které dokonce zřizují si státy mo
narclmtické i republikánské A v
těchto státech nejsou jen uplatně
ny dobré zásady nýbrž i velice zlé
a špatné neboť na př mravenci za
vedli si ve velkém alohu otroctví
jež se velice podobá otroctví lid
skému Už to je nápadné že mra
vVněí otrokáři zpravidla mají bar
vu bledou kdežto otroci jsou bar
vy téměř černé
O tom jak sc u mravenců otro
káíství vyvinulo panuje muoho
domněnek Dr Kurz který se tím
to problémem zabýval vysvětluje
úkaz tento takto: Poněvadž mra
věnci jsou velice bojovní podni
kají často válkyj v těchto svých
válečných výpravách pojídají sví
sourodáky Je-li pak hlad jejich
již ukojen odvlekou navracející
se vítězové larvy a pupy přemože
ných nepřátel na zásobu do svého
domova Zde se pak pro velikou
podobnost přinesených mláďat
mohlo snadno státi že valná část
jich zůstala ušetřena a společně s
vlastními mláďaty vyrostla Opa
koval-li se takový případ několi
krátě přešlo toto počínání ve
zvyk Nyní o některých druzích
víme s jistotou aby si opatřili o
troky z plemen slabších a méně od
vážných
Takovou válečnou výpravu mra
věnců líčí jiný pozorovatel O IIu
ber následovně: "Malá četa čer
vených mravenců postupovala ry
chle proti osadě mravenců čcrnýel
a rozptýlila se před mravenlsketn
Když černí zpozorovali příchod
nepřátel vytrhli v přesile a zajali
něco červených Tito ihned vy
pravovali posla za poslem domů
žádajíce bezpochyby posilu neboť
za nedlouho přišla značná posila
Však boj ještě nepočínal Černí
sestavili se před mraveniskem v
mocný šik jenž zaujímal plodin
dvou čtverečních stop a v tomto
perném postavení čekali útok Me
zi tím vynesly chůvy černých mra
venců své pupy před mraveniště
snad za tou příčinou aby bojovní
ky pohledem na děti roznítily k
větší udatnosti Sotva to červení
zpozorovali obořili se na černé se
všech stran
Tito zapomínajíce na odpor a
na vlastní bezpečnost hleděli pou
ze svá mláďata zachránifi nepří
tel však pronásledoval je stále
vnikl vsenu hranami do hradu je
hož již nikdo nebránil a nastalo
všeobecné drancování
Karavany červených vracely se
s hojným lupem domů cesta mezi
oběma mraveništi netrhla se po cc-!
ly den Přes noc zůstala v doby
tém "hradě" posádka a časně z
rána pokračovali mravenci v pře
nášení mláďat Tato docházejí v
novém domově pečlivého ošetřová
ní až do úplného svého vývoje —
Ták stávají se z kradených mra
venců domorodci a současně i otro
ci Poměr mezi těmiti otroky a
pany závisí dílem na povaze dí
lem na poměrném počtu obou dru
hů Otroci vykonávají v mrave
ništi téměř všecky práce a obyčej
ně "páni" tak zlenoší že se stá
vají kuS práci zcela neschopní —
považujíce každou práci' za snižu
jící ba nechávají se od svých o-!
troku i krmiti V tomto směru
konal pokusy Lubbock a shledal
že mravenci z rodu Polyergus po
šli bez svých otroků hladem upro
střed zásob medových neboť si
odvykli jisti Jednoho z nich po
dařilo se Luhboekovi zachovali
déle tří měsíců když mu každo
denně na půl hodiny dopřál k ob
sluze jednoho otroka
IJubr provedl podobný pokus
Uzavřel 'JO mravenců druhu Po
lyergus ririVsceiis do skleněné
skřínky s hlínou společně s je-i
jich larvami a pupami jakož i s
několika pupami otrocích mraven
ců nedal jim však ani jednoho
otroka Do kouta skřínky polo
žil něco medu Zprvu sc mraven
ci zabývali larvami několikrát je
přenesli ale hmo si jich nevšíma
li Po dvou dnech byl jejich stav
bídný: larvy větíinou zahynuly
hladem a mravenci samí netknuv
íe se potravy byli dílem mrtvi
dílem na smrt umdleni Hubcr
pustil k ním jednoho černého mra
věnce a stav zajatých mravenců se
hned změnil Pracovitý černo!
nakrmil všecky červené mraven
ce vyhrabal v hlíně jamku dr
kťré snesl zbývající larvy opat
řil je rovněž potravou a přispěl
pupám které se již v dokonalý
hmyz proměnit j měly Tak byla
celá kolonie lenošných červených
mravenců zachráněna prací jedí
néfio otroka
Někteří pozorovatelé mra věnců
to'V-'Í mnoho o soustrasti jakou1
nrú nrnípíMlíf TíirilVCneí k rBfl
l'""Jv ' " i
ným nebo mrtvým přátelům Lili
bock provedl též v tomto sine
mnoho pokusů praví váak "tf
jako mezi lidmi jsou podobní
u mravenců rozdíly v povahád
také mezi nimi jsou levité kně!
a Samaritáni" Lubbock při teď
to svých pokusech buď porai
mravence na tykadlech nebo
chloroformoval omráčil delší?
potopením ve vodě zahrabal d
země takže jen malá část nad pi
vrch vyčnívala nebo je koucč
před zrakem ostatních pracovn
kft zalepil do medu jehož tito p
žívali téměř nikdy si ostatní zdr
ví mravenci nepovšimli svých tib
hvch přátel Jen velice zřídka s
stalo že byl omámený neb utopí
ný mravenec odnesen a poraněn
tykadly ohledán Rovněž bylrt
ncKiery iicpj"ieiy přepnutu aru
ka kdy si pomáhali Často
nepřítel do mravence zakousl tal?
že jej tento musil 8 sebou vléci
přece jej ostatní mravenci od ně
ho neosvobodili
Zajímavo při tom jest že u lůz
ných druhů mravenců panují ti
různé společenské obyčeje jako
i to že se jeví patriiý rozdíl v cho
vani se mravenců k poraněným
přátelům a nepřátelům poraněn
přátelé přece byli častěji do mru
veniska odnešeni cizinci však b
li vždy házem do vody po přínk'
1 r
UĎ 1 "uitiiáiiii Kviiin iii'uinia 1
znávali mravenci velmi dobře i p
1V11VT11 1 1 t
ueisi uooe i0Kiaucm k lomu jsou
pokusy s rozdělenými mraven isky
jež Lubbock po dva roky prová
il 1 i 1 _
iťi iMravenířiie aouia cnovane a
í 1 1 _ r" f
vouou jsoiuvuue nrenazii iuk ?j
se obyvatele onou polovic stýkali
ba ani vidčti nemohli Po něja
kém čase vzal Lubbock několik
mravenců z prvé polovice a sou
časně s něikolika úplně cizími za
nesl jc do polovice druhé Zde by:
li přátelé po přátelsku uvítáni ty
kadly ohmatáváni a čištěni cizin
ci však vyhnáni napadáni ba i
zabíjeni
ODLIV A PŘÍLIV
ronyny more zračící se ve změ
nách odlivu a přílivu daly dřívěj
ším obyvatelům naší planety ji_
od dávných dob mnoho co přemý
šleti a přiměly je k různým objas
ňovacím pokusům Pravdě as nej-
lilívAti rtviuli rAlA f2íli c
bení měsíce na oceán jak to či
nili arabští zeměpisci století II ar5
Yi Přírodozpytci a filosofové
starověku jako Aristoteles Hera
klit a Plutareh připisovali pohyby
moře za následek ''sioru mezi stu
denem a teplem" Když totiž do
moře ústící řeky vydávají svoji
studenou vodu do téhož žene vo
da z řek teplá tělíska vody moř
ské zpět tato však brzy zase se
zotaví a ženou opět vody říční
zpět ku břehům a do ústí řeky'
Vykladači Aristotelovi zejména
mezi scholastiky k tomu vodyv-
kali že andělům jest udržovati no-
—
hyb nejen slunce měsíce a hvězd
ale i moře v jeho pravidelné čiu
uosti 1
Mezi tím co ÍJalliloi připisoval
odliv a příliv dennímu a ročnímu]
poiiyíiu zenic tvrdil Jíappel v'
svém díle "Mundus tripartitus"
(Trojdčlná země) že pohyby po
chází od vpřed vnikání vod z "po-
parických jícnů vírů a propastí
z kterýchž V určitých hodinách
vytryskuje tolik vody že vnik
jinam a tím moře pravidelně buď
mizí nebo přibývá Několik jiných
badatelů starších dob mělo opět za
to že slunce a jiné planety svojí
teplotou a silou vybuzují mnoh
horkveh vinařů z moře a z hlnhif
I ' I 1 y 1 1 1? "
pak vodu rozvin a zvedají
vlny Jakmile se výpary zase roz
ptýlí řítí se voda opět do svýr
dřívějších míst
Athnasíus Kircher žijící v šest
uáctém století ve svém díle "litin
dus subterraneus" íPodzemr
svět) prohlásil že hlavní příčino
odlivu a přílivu je všeobecní s
pohybování země od východu
záp#!u Dále zde půsdbí ještě j
ste pozemní větry panující v i
stých zemích v určitých dobác
jež ženou vodu zpět od břehů
iet roTMOEs na:
Xhgn vou ctt IH tbei
rtont
'trud V")'' f
í-