Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920, November 06, 1918, Cast Redakcni Editorial Section, Image 7

Below is the OCR text representation for this newspapers page. It is also available as plain text as well as XML.

    ČÁST REDAKČNÍ
EDITORIAL SECTION
PO KRO K
DNE 6 LISTOPADU 1918
V oznamování výsledek platí
Zkuste "POKROK" nejdříve!
In Adveriisment Results Count
Try "POKROK" First
PROČ PŘIŠLA
RUSKA REVOLTA
VĚTŠINĚ lidí jest oblíno po
soudit! jíik je možno aby ru
ký lid podrobil se panství bolše
viků jnk dobrodruh rázu Troeké
)io může dosáhnout i lakové výše
moci ve veliké říši jnk eenerálo
vé před několika roky ještě volící
obrovským armádám v poli mo
hou biti ožebračeni a poníženi do
ié míry by prodejem novin na u
licích se živili jak druhdy vzneše
né a vydělané Jeny mohou býti
přinuceny k práci obyčejných děl
nic t jnk jedna z nejboliatších ze
mědělských zemí světa může býti
vydána na pospa nejvftsíinu hla
domoru v histo)'ii světa — hlado
moru jenž muže vyžádali si nn
miliony obětí této zimy píše se v
známém americkém fiiianéním li
st é Coinrncrce and Finanee
Je těžko k pochopení píše se 1u
dále proč vyskytlo se v Rusku to
lik různých stran proč jedna tato
skupina potírá druhou proč krve
žízni vost zachvaeuje tak značné
části obyvatelstva a proč není tu
žádué usilovné snahy po vybudo
vání znovu druhdy mocné říše a
proč spíše šílená touha po ještě
větší národní zkáze a všeobec
ném rozkladu se jeví Xn-méně
nebylo by to těžko k pochopení
kdybychom věděli o něco více o
široké nátuře ruského člověka a
výstřelcích prováděných zámož
nými a panujícími třídami Ruska
v době autokratického režimu
Na jJrvníni místě dlužno uváži
ti že v Rusku není ve skutečno
sti mnoho národního ducha Celá
ruská říše je pestrým kobercem
znepřátelených vzájemně plemen
lišících se od sebe v tužbách v my
šlence ideálech a cílech Mezi tě
mito plemeny a třídami jsou pro
pasti tak hluboké a široké jaké
oddělují černochy od bělochu n
rudochú v Americe A na místě
druhém celý ruský systém po sta
letí proniknut úplatkářstvím do té
míry že úplatkářství a prodajnost
staly se národní institucí v jejíž
důsledku jedna třída obohacova
la se na úkor druhé a posléze vše
'éTmvhTT5kor nejubožších z ubo
hých dělníku země a otrokň v
průmyslu
Xcpřipomínáme si že nevolníci
v' Rit-ku osvobozeni byli o něco
později než černé plémě v Ameri
ce Také neuvědomujeme si do
statečně okolnost že zámožní li
dé v Rusku byli velíce zámožnými
a chudí neobyčejně chudými Ne
máme náležité představy o vý
střednostech marnivostech1 a pro
stopášnostech bohatých Muskovi
tfi anebo o nenávisti jež byla ži
vena v srdcích sužovaných a hně
tených mužíku po generace za
nichž zlo hromadilo se na zlo
Někdy příklad lépe poslouží k
představě než důkladně zpracova
né a podrobné vysvětlení Zábav
ní místnost zvaná Jarr v Moskvě
in úže nám poskytnouti žádoucí
příklad Je možné že jste nikdy
neslyšeli o této moskevské zábav
ní místnosti Ze práv jichž se
nám dostalo Jarr byl nejpozoru
hodněji! zábavní místností světa
Zdánlivě byl to restaurant ve
skutečnosti podnik tento byl mno
hem více Bylo to dostaveníčko
všech ruských světáků magnet
přitahující nejzámožnjší nejpro
stopášněji! a nejokázalejší přísluš
níky zámožné třídv ruské Bvl to
gigantický Waldorf-Astoria-Me-tropolitan-Hippodrome
a několik
jiných podobných podniků pohro
madě Mezi jeho attrakcemi by
la hora miniaturní hora na níž
zbudovány byly pavilon ky a skal
rif sluje kde mohli jste se svou
společností obédvati nebo večeřeti
Točitými stezkami dostali jste se
v různé její vyvýšeniny Kuchy
ně teto místnosti byla jednou z
nejslavnějších v Evropě Tři ka-
pely každého večera tu obstaráva
ly hudbu s každou z nich pak by
lá družina padesáti krásek větní
nou tanečnic značné schopnosti
Kdo navštívil Moskvu u chtěl
' poznati její noční život neopo-
injiěl navštívit! tuto místnost
Statkáři průmysloví kapitáni
šlechtici a jiní mrtelníci n dostat
kem zlatého kovu v kapsách sem
přicházeli a peníze tu tekly přímo
proudem Zajímavé historie e
vypravují o životě v tomto Jarru
a většina jich otáčí se kolem vel
koknížat a boháči Vypravuje se
jmenovité o rozmařilosti jednoho
boháče jenž byl jakýmsi Rwke
fellerem Riwka
Tento zámožný Rus jednoho ve
čera v Jarru uspořádal hostinu
ku které pozval velké množství
žen hlavně motýlků z polosvěta
A aby připravil této své společno
st i veselou zábavu zavolal pozdě
v noci jednoho z vrchních číšníků
a nařídil mu aby zakoupil veške-
rý kaviár který je na skladě v
Moskvě Vrchní číšník znal tem
perament bohatého hosta a věděl
že musí poslechnout! Rozeslal
zřízeno na všechny strany a ve
hvíli obrovské množství kaviáru
i)y)o shromážděno Xa to nařídil
prostopášník aby kaviár roze-
střVn byl po taněírnř Když se
tak stalo nařídil aby všechny ta
nečnice tančily v té míehaiei Ta
nečnice znaly choutky svého bo-
latého příznivce a uposlechly U-
klouzly-li a potřísnily-li si své leh
ké šatky milionář a jeho družina
tleskali Zkrátka bavili se vši
chni — už na tanečnice — báječ
né —
Xa to nařídil millionář aby
šampaňské v neobmezeném množ
ství podáno bylo každému kdo
chtěl piti Děvčata diváci mil
ionářovi hosté hudebnici a číšní
ci — všichni pili šampaňské jako
vodu ICdyž už celá společnost
yla zpita a nikdo o další nedbal
boháč dostal nový nápad "Pia
na" zavolal "Mám rád piana
Nepochybní js„u žíznivá Naplň
te je šampaňským!" A byla naplněna
Týž millionář na cestě do Mo
skvy v saních jednoho večera při
šel na silnici na tři velké vozy
naložené senem vezeným sedláky
lo trhu Millionář nařídil muží
kům aby zastavili Zeptav se jich
na cenu vozů koníků a sena vy
platil jednomu z nich dostatek pe
něz za všechno a nařídil zapálení
sena Tři velké ohně vzplály a
když koníci k nimž přiblížily se
plameny dali se do šíleného běhu
millionář se smál jakoby jednalo
se o něco báječně komického Po
té klidně sedl do saní a pokračo
val v cestě do Jarru nestaraje se
o to zahynuli-Ji koně anebo co se
s nimi stalo v Síleném letu s ohni
vým nákladem
Jarr stal se prosí ulým pro vý
střelky boháčů podobných onomu
o němi jsme se zmínili Historky
o Jarru šly od úst k ústům ve mě
stě ve vesničkách a samotách až
hluboko vnořily se do srdcí mil-
linů Rusů kteří po celý život svůj
zápasili proti zlům útlaku a ne
praveni In ost i Vyvolávaly pak v
srdcích jejich nenávist proti bo
hatým třídám a silnou touhu po
duu osvobození světla a — po
msty A široširá Rus sužovaná
po staletí se dovede mstít strašli
vě Pojem svobody je u těchto
nešťastných lidí zcela jiný než v
západním světě a to je příčina
proč hrňzovláda bolševiků má v
této nešťastné zemi ještě stoupen
ce proč ten nešťastný lid stal se
ochotným nástrojem zaprodaj
ných duší a proč bijo — bije na
všechny strany aby so vysílil v té
šílené a strašlivé mstě jejíž dů
sledky nechápe a nemůže ve své
prostoduchosti chápat! Mstí se za
slaletí zla a útlaku za sužování
jemuž byl podroben a nechápe že
strhává do hluboké propasti celou
svoji vlast jež mohla by se mu
státi rájem kdyby stál na výši
doby a chápal svoji nové poslání
Není tu ukazovačů stezek Do
brodruzi a prodajné duše ovládli
tento lid a podněcují jeho strašli
vé vášně k vybití nejhroznějšímu
Hříchy staletí se mstí Nešťastné
Rusko chvěje se pod kroky těch
to mstitelů Snad ale nadejde
den kdy vybité vášně ustoupí roz
umu odstraněni budou nes vědo-
milí dobrodruzi a nový život na
stane celému ruskému národu
Turecké obranné methody v Palestině
ŠPANĚLSKÁ
CHŘIPKA
JSME ve spárech nové nemoci
J leč nejedná ge o nemoc novou
anebo obnovenou chorobu starou
Dostalo se jí starého jména — in
fliienza Většina lidí má za to že
jméno i choroba jsou novějšího
data poněvadž pamatují so na
uejvýňo na velkou epidemii chřip
ky v letech 1883—1892 Tehdy ta
to chřipka pojmenována byla ru
skou iníluenzou poněvadž" na
stoupila avfij pochod avStem xe 61
biře
Ve skutečnosti choroba i jméno
její jsou fitaré Pojmenování její
jo odvozeno z italského slova "in
flueneí" a povstalo v dobách kdy
:Wiii?ív:í:kJir {
Fotografie talo znázorňuje jednu z method používaných ture-
ekvm voiskem v marné snaze po zastavení postupu vojsk generála
Allenbvho v Palestině Zaostřené železné hroty zapuštěny byly do
země a za nimi jsou jámy u opevnění z ostnatého drátu
Hrdina útoku na Zee-brugge
prudké a zachvacovaly velké roz
lohy světa
Moderní věda postavila se ten
tokráte proti této chorobě a není
o tom pochyby že nalezen bude
lék netoliko proti ní ale i nějaké
sérum jež očkováním učinilo by
osoby immunními vůči chorobě té
to Bylo prokázáno že nejedná
se o žádný "vliv" ci "influenei"
planet nýbrž o choroboplodný zá
rodek který je jedním z nejmeu
ších v říši bakterií Je znám ja
ko Pfeiffcrňv bacil ve světě vě
deckém a toliko choroby zavině
né tímto bacilem mohou býti na
zývány iníluenzou
V letech 1389—1892 prudkost
epidemie byla zvláště velká Po
přehnání se epidemie hlavní vy
skytovaly: še případy ojediněle
e tv ' pozvolna ochabovaly v
I Inrudkosti a noklesávaly v počtu
I ! Mírná influenza nodobá se silné-
U ') i
mu nastuzeni a staio se nioaou za
Tr™7Ar tt T C WnllráOi- nri LnSiVh dnfi T)Ovažovati každé na-
A Jl UVia 11 A V " Mluv v i- - —
uiav imVcfvft onřřlínVfiUhizrní a každou ehřiDku za "in-
IVlUiUToAvuu luun iu wuiiváiv" — — - - m
íí láiílíní-m nvnclnliliA Ti tri Vil 1111 Ifluenzu" Nicméně mezi silným
111 llIltVU Úl V'JI Vin nu vnV4-v
Ywí
i' 1 1
' 'li ni— "TT V'r
Klického loďstva na přístav Zee
bruííffe v Belgii který ijynL je g
moci spojenců Walker byl dů
stojníkem lodi Vindictive a ztra
til ruku při vyloďování vojska na
pobřeží
nastuzením a skutečnou influen-
íott je tak mnoho stupfiii "skuteč-
HUNU 'jaivu luril jjououiwj um
klobouky
Pozdravování so ze skutečné in
fluenzy zaviněné Pfeifferovýrn
l-om'lrii ii nATxrnln iwu ui tlil-
vina za epidemické choroby pH-lmi0( Několik 'týdaií a rekonva
pisována byla zlým vlivům planoti t v íetných případech není
příznaky epidemií dřívějších Ne
vyžaduje takového pozvolénho lé
čení a nemá v důsledcích takovou
duševní sklířenost u zmalátnelost
jako skutečná influenza Je mož
né že epidemie zaviněna byla ji
stou odrůdou tohoto Pfeifferova
bacilu získavšího cviku v kamu
fláži a upustivšího od naprosté
bezohlednosti Posléze choroba
může býti zaviněna také kombi
nací bakterií Nejedná se o táz
ku suadnou k řešení a výzkumy v
teto věci nejsou daleko ještě úpl
né —
Jak vyhnouti se epidemii našich
dnů? Vyhněte se stykům s těmi
kteří chorobou touto onemocněli
anebo se z ní právě pozdravili
Větrejte důkladně- netoliko svoje
obydlí nýbrž i kanceláře dílny
a vůbec všechno kile so delší do
bu zdržujete Nenavštěvujte pře
plněných míst zábavních a jiných
dokud epidemie úplně nepomine
Spěte při otevřených oknech Jdě
te na čerstvý vzduch Buďte do
bré mysli a nedopusťte aby mysl
vaši zachvátila sklícenost Nedo
mýšlejte se že každé nastuzení je
tou pravou iníluenzou
BENÁTKY SEVERU
anebo nadpřirozených bytostí
Záznamy o chorobách rázu in-
ťluenzy mohou býti stopovány až
k roku 1175 Od roku 1510 zprá-
vy o této chorobě jsou dosti přes
né tak že choroba dá se snadno
stotožniti V století Šestnáctém
byly tři velké epidemie ve dvou
stoletích následujících dvanáct a
v Doslcdním století šest
Epidemie chřipková má stejně
zlou pověst jako mor a neštovice
ježto pravidelně rozšíří se na
značnější část světa Záznamy u-
dávají že epidemie jež v roce
1510 vypukla v Evropě "nevy
hnula se jedinému smrtelníku" n
"postihla téměř všechny části svě-
s to konati usilovnou práci vyža
dující napjetí ducha i těla po tři
pět ba často i šest měsíců -Jeden
člověk postižený obyčejným na
stuzením které považoval za "in
flucnzu" byl v práci opětně za
dva týdny Jiný který postižen
byl chorobou zaviněnou Pfeiffe
rovýrn bacilem také zvanou "in
fluenza" po šesti měsících léčení
prohlašuje že necítí pravé chuti a
energie k práci A lidé si o něm
vypravují že trpí lenorou Křiv
dí mu —
Je tato poslední epidemie zavi
něna Pfeifferovýrn bacilem ? Hro
zí rozšířiti se po celém světě za
hrnuje v to centrální mocnosti
ta" Jiné epidemie byly stejně nicméně zdá se že není provázena
Stálý proud Američanů do Francie
Pí i mvm
Tato americká vojska byla právS vyloděna v anglickém pfíta
viiti na cegtí v6 na západní frontu Mírové návrhy německé neza
stavily proudu amerických vojáků do Evropy
KDYŽ v nedávných dnech bel
gické patroly vešly do Brus
vytlačivše z nich Němce kteří by
li tu pány po více jak čtyři roky
přišlo do belgické moci znovu mě
sto jež bylo jejím po více jak dva
náct století a jeden z nejpozoru
hodnějšíeh památníků středově
ku jnk v architektuře tak i zvy
cích Jakkoliv město toto bylo
toliko osm hodin cesty po vodě a
železnici vzdáleno od Londýna
ustalo nedotčeno moderními změ
nami zachovávajíc si svůj tajem
ný středověký ráz A to přiroze
ně lákalo k němu kroky poutníků
a nebylo jediného turisty před
válkou který promeškal by příle
žitost seznámiti se s touto zkazkou
starých dob úzkostlivě zachová
vanou v původním malebném sta
vu —
' Brujrg3'r kteréžto pojmenování
ve flámštině značí místo mostů
bylo pozoruhodným městem již v
Sedmém století Původně známo
bylo pode jménem Flandry kte
réhožto jména později dostalo se
okolní krajině Valy bylo město
opatřeno Baldwinem Druhým vé-'
rodou ílanderským který oženil
se s Elstrudou dcerou anglického
krále Alfreda
Před rokem 1180 Břuarsv bvlv
uznaným kapitolem Flander ua
potom však Gent překonal je v po
litické důležitosti Bvlo nřímoř-
kým přístavištěm až do roku
1490 kdy přístup k moři zanesen
byl náplavem Na výši svého bla
hobytu bylo ve Čtrnáctém věku
kdy bylo severní protiváhou Be
nátek a jeho bursa regulovala mí
ru výměnnou v Evropě V posled
ních letech město opětně stalo se
přístavištěm byvši spojeno lod
ním kanálem se Zecbruprcc
Některé z nejkrásnějších pa
mátníků z periody flámské kom
muny je možno spatřiti v tomto
zadumaném městě Kathcdrála
Božího Spasitele ze Třináctého
století a chrám Matkv Boží z
Čtrnáctého věku byly pozoruhod
nými ukázkami časného eothické-
ho stavitelského umění Obsaho
valy malby dekorace a sochy pro
slulých ílámskýcb umělců Ne
mocnice sv Jana je v používání
od Dvanáctého století Obsahuje
hlavní práce Memlingovy zahrnu
je v to proslulý relikviář sv Ur
šuly Tržnice byla zbudována v
letech 15G1 až 15(56 na místě staré
budovy jejíž některých částí po
užito bylo při její stavbě Její
zvonice stala se proslulou pro svo
je zvonky jež pocházejí z Třiná
ctého století Radnice kaple Sva
té Krve a chrám sv Jáchyma jsou
jinými stavbami středověké krá-
sy —
jíruífřO' i"Ji znamenité mu
seum proslulé jmenovitě pro svo
lí obrazovou palerii v které isou
zastoupeni všichni proslulí flám-
sti malin Ze starobylých valu
tři malebné brány zachovaly ho až
na naši dobu Toto město stejně
jako jiná města v nížinách Belgie
a Holandska je znamenitě opatře
no kanály které jsou hlavními
tepnami obchodu a okolní oblastí
í Brussclcm a Pařížem spojeno jc
město dobrou železnon drahou
Výroba krajek byla jednou z
hlavních industrií Brut? před vál
kou a více jak 6000 osob nachá
zelo obživy v tomto oboru Ovoc-
nářství bylo značně rozšířeno v
předměstích Před válkou mělo
asi G0000 obyvatel
Jakkoli město jak už výše po
věděno zachovávalo si úzkostlivě
středověký ráz s úzkými a kři
volakými uličkami lemovanými
starobylými' domy ozdobenými
namnoze skulpturami bylo vždy
neobyčejně čisté jako ostatně vše
chna města Belgie a Holandska
Bruggy vytrpěly několik oble
žení v sedmnáctém věku a v roce
1791 dobyty byly od Francouzů
načež učiněny hlavním městem
departmeuiu Lys V Devatená
ctém sloletí pozvedly se opětně k
životu a v novější době byly čilým
střediskem turistickým
NIS V SRBSKU
MEZI srbskými městy malé
město Niš které nedávní) za
ujato bylo znovu chrabrými srb
skými sokolíky je překonáváno v
strategické důležitosti 1 oliko ka
pitolem země Bělehradem Hoz
kládá se v místech kde řada dů
ležitých silnic balkánského polo
ostrova se sbíhá a také v tomto
městě železniční linie do Kolnu?
odbočuje se od hlavní železné drá
hy mezi Bělehradem a Cařihra-
lem Před válkou bývalo zvykem
krále a jeho dvora strávit! tři mě
síce v roce v tomto malém městě
na březích Nišavy a byl to Nis
kam srbská vláda se uchýlila po
zabrání Bělehradu lentonskvmi
vojsky na podzim roku 1915
Jako mnoho jiných míst na Bal
káně Xiš je starožitným městem
Činí se o něm zmínka jako důleži
tém městě již v dopisech Utolcma
z Alexandrie ftímané znali toto
město pod jménem Naissus a za
jeho valy v roce 2G9 rozpoutala se
veliká bitva v které císař Clau
dius zničil artiuidu Gothů O dvě
stě let později přišel vpád Hunů
u ve věcích následujících Nis po
dílelo se plně na všech válkách
přehnavších se přes Balkán až
konečné mlčení utvořeno bylo ot
tomanským přívalem v Patnáctém
století
Poprvé dobyli Turci města Niše
na Srbech v roee 1375 V roce
1443 spojené armády ílhrů pod
Iluňádym — v nichž nalézaly se
také poVčstné české černé roty
zbytky to husitského bratrstva z
horní země uherské — a legie srb
ské pod Jiřím Brankovičem zmoc
nily se znovu města O dvanáct
let později město znovu ocitlo se
pod tureckým panstvím a zůstalo
pod ním po následující tři století
jako jedna z nejdulezitejšich tu
reckých vojenských stanic na ce
stě mezi Uherskem a Cařihradem
Pod panstvím tureckým Niš
stejně jako okolní území utrpěl
značně v důsledcích války jež ve
dena byla takměř nepřetržitě me
zi Tureckem a Rakouskem Změ
nilo svoje pány po dvakráte nic
méně Rakušané nebyli s to město
udržeti na dlouhou dobu Když
pak Srbové na počátku Devatená
ctého věku v úspěšném povstání
proti ottomanským utlačovatelům
vytlačili Turky ze země a pokusi
li se o zmocnění Niše byli odraže
ni s velkými ztrátami Teprve v
době rusko-turecké války v roce
1S77 město dostalo se znovu do
srbských rukou Smlouvou v Ber
líně v roce 1878 město toto defi
nitivně přiznáno bylo Srbsku
Do jaké míry město toto ntr-
pělo za rakouské okkupace íwní
doposud známo V prvních dnech
války než Rakušané zmocnili se
tohoto města opatření jeho pro u-
bytovani stalo se nedostatečným
v důsledku velkého přílivu obv-
vatel z Bělehradu a jiných míst
na severu Na třicet tisíc Srbů
prchnuvších před rakouským vpá
dem usadilo se v Naši a jeho oko
lí Padesát návštěvníků v těch
dnech by bylo přeplnilo hotely a
stravní domy v iisi v těch dnech
a důsledky přibylí nějakých tři
cíti tisíc lidí je možno spíše si
představiti než vypsati
Srbská železniční správa měla
továrnu a dílny na opravování
parostrojů v Niši před válkou
Byl tu také hlavní sklad železnič
ního materiálu Slévárna železa
byla hlavním průmyslovým pod
nikera města
Ni Či Naissus jak znám byl za
dob římských byl rodištěm Kon
stantina Velkého jenž spatřil tu
světlo 6vtta v roce 274 Počet je
ho obyvatel před válkou byl asi
25000 z čehož na 2000 bylo Tur
ků —