Strana
POKROK DNE G LISTOPADU 1913
POKROK PUBL CO
vydává
POKROK ZÁPADU
a místní vydání
v ďťte pro Salino okres Nebruska: vo
Svhuyler a Clarkson pro okres Colfas
Xebmka ve Wi!non Kus pro stát
Kansas v Cedar Rapids la pro stát
Iowu v St Paul a Minneapolis Minn
pro stát Miunesotu a v Tyndallp6 D
pro státy South a Xortb Dakotu
PŘEDPLATNÉ:
Pro Spojené Státy
Pro Kanadu
$250
$37j
Zásilky penižní dčjtež so pomocí pe
nřžníeh poukázek Express Money
Orders) bankovních poukázek (Bank
Draftl anebo v registrovaném dopÍBe
Oznamujete-li své přestěhováni udej
te starou S novou adresa
Dopisy x kmhú čtenářstva uveřejni
me ochotně Musí býti sluíné psané
bez úmyslu nřkoho osobně požkoditi a
podepsaný plným jménem af již má
V1-: _ _„5i„: v _ _ i:
uveřejněno
PÓMOZME TRPÍCÍ VLASTI
NÁRODNÍ DANÍ!
Xárod náš československý pro
žívá právě ve svých vlastech do
bu nejstrašlivějšího útisku a pro
následování jde stezkami bolesti
a stíny smrti
Němec i Maďar jako divé šelmy
vrhají se na naše bratry a sestry
otce a matky na nevinné česko
slovenské děti vedeni heslem kr
vavých barbaru: "Vyhubit česko
slovenský národ!" Vyhubit vy
vraždit ušlechtilý národ českoslo
venský tof program odvěkých ne
přátel československého národa
prováděný od prvního záblesku
dějin koruny Svatováclavské a
Slovenska
A jestli kdy tento řev teuton
ský a hunský uváděn byl ve sku
tek tož v době právě přítomné
dosáhl stupně nejvyššího! Stanné
právo žaláře šibenice popravy —
tof zákony dle nichž bestiální
vlády ve Vídni a v Budapešti se
řídí vůči zmučenému národu čes
koslovenskému Germánský nad
člověk s Maďarem provádějí dnes
s národem našim v praxj to co
jejich zvrhlí nelidští filosofové
před válkou hlásali : "Buďte Něm
či tvrdí bezohlední vůči národům
jiným! Vy Němci jste nadlidé
jste pány a vše ostatní je láj bez
práva a odvolání změť paží na
pnutých jež mají sloužili jen sy
nům Gennanie!" Takové filoso
fické nauky přivedly národ náš
československý v muka j-kla!
Ti pak kdož z těchto hrůz z vla
sti unikli ti kdož vrahům lidu
našeho nechtěli pomáhati v tomto
katanském díle ti dnes se spojen
ci ve Francii v Iatlii a v Rusku
na Sibiři statečně na život a tia
smrt zápasí a bojují a to takovým
způsobem že nad tím žasne celý
civilisovaný svět Takového hr
dinství takových bojů za svobodu
svět neviděl jako právě nyní kdy
hrdinové českoslovenští zápasí
krvácejí a umírají na třech bojí
cí ve Francii v Itálii a v Kusku
vlasť československou
Tam pod ííípern u Velehradu í
pod Tatrami lid náš ukován —
přípraven byl o vše Na bojištích
světových naši bratři obětují na
oltář své vlasti to nejdražší —
své životy!
Krajané! Cechové a Slováci! Je
třeba více slov? Je třeba vám při
pomínat svatých povinností k rod
né vaší nešťastné vlasti a k tem
drahým jichž život je naším živo
tem a jichž smrt je smrtí naší? —
Není Čechem neňí člověkem ten
kdo dnes lhostejné pohlíží na ty
hrůzy a na ten zápas jaký proží
vá právě v této hodině národ náš
Takový Čech jenž ještě dnes p
pohrdáním a velkopanským ú
směškeru za nímž se skrývá buď
sobecký skrblík nebo bídná mate
rialismem prožraná duše na prá
ri naši pohlíží takový Čech není
ani člověkem ten klesl pod ně
mou tvář!
My zde ve Spojených Státech
těšíme se zlaté (svobodě volností
blahobytu a nyní iúcté Máme
vše čeho k rozvoji duševnímu i
tělesnému potřebujeme — A tu
můžeme lhostejné chladně pohlí
žet při váem tom na trpící a umí
rající bratry a sestry můžete o
fclyšet ty srdeervoueí hlasy česko
slovenského lidu: "Řfastní bratří
tam za mořeni smilujte te a po
mozte! Jak odpovíme í —
Všichni jako jedeu íauž nejen
zvolejme : Ano rádi pomůžeme a
ie pojaozme rychle a hned ! Kdo
dnes rychle dá dvakrát dá de
setkrát dá! '
Jestliže p statté&é cetkotlov-ea-
ské armádě jde světem jeden hlas
že je divem světa pak af také o
naší lásce k vlasti o obětavosti
o nezištné vznešené naší snaze
pomoci rodným bratřím ku svobo-
dě si svět vypravuje že jest též
divem světa!
Nuže do práce! Obětuj každý
co můžeš na národní dan o dni
Díkůvzdání ku osvobození nešťast
ných československých zemí —
vlast naše v útrapách zmírá —
Pojďme všichni a pomozme! Hana
tomu kdo srdce své zatvrdí vůči
ubíjené matce-vlasti!
Přijato na konferenci v Cleve-
landě O
Hynek Dostál Ivan Bielek Ig
nác Gessay a Josef Martínek re-
soluční výbor za odbočku Česko
slovenské Národní Rady
SVOBODNÍ OBČANÉ
Nejsme přátely zdůrazňování
různých projevů Náš národ je
tak inteligentní že nejprosíSí
elovek vycítí význam toho které
ho projevu A nejen to my ví
me všichni když někdo něco ne
uspokojí že nevězí příčina mimo
nás v cizině nýbrž přímo zase v
národě Jedině jednotná vůle ná
roda doma i za hranicemi proje
vená rázným odhodláním a jasný
mi činy postavila nás před světo
vé fórum jako mezinárodního či
nitele Tyto dny projevila se znovu na
de vše pravda staré zásady že
svobody národa se dobývá na me
zinárodním kolbišti jedině krví
Ano hlavně naše vojsko na boji
šti sibiřském právě tak jako ve
Francii a v Itálii to bylo a jest
které klestí svými skutky cestu k
svobodě národa Jemu bude vdě
čiti národ za svou volnost na něm
záleží jaké postavení máme a ja
ké budeme nutí v budoucnosti
Dnes stojíme na světovém boji
šti jako občané sproštění na vždv
potupného příslušnictví k rakou-
sko-uherkéinu státu občané čes
koslovenští mající za sebou svou
mezinárodně uznanou provisorní
vládu Ano nebylo během války
vydáno tak přesného a jasného
projevu o Československé otázce
jaký napsán byl dne 9 srpna to
hoto roku zahraničním ministrem
anglickým generálnímu sekretáři
Československému Dopis na kte
rém je vidět výsledek dlouholeté
ho a pečlivého vyjednávání Dra
Beneše má skutečně význam ně
kolika versaillských konferencí a
je pro příště pro ně tak jako pro
celou Evropu direktivou
Jeho politický význam jest tím
větší že právě stát na který Ra
kousko nejvíce spoléhalo a který
při tom Německo nejvíce obvino
valo ze zištnosti vztyčuje nejvýše
nezištný cíl v době kdy se vojen
ská moc jeho nepřátel počíná již
hroutiti Účinky Balfourova pro
jevu ve smyslu mezinárodním nej
lépe vystihl londýnský dopisova
tel Corriere de la Serra Píše o
nich takto:
"Zbývá nám ještě zkoušeli bez
prostřední a přímé následky dnes
publikovaného dokumentu — Je
zřejmé že uznání Čechoslováku
za národ spojenecký musí velice
účinkovati na ťipravu jejich práv
ního poměru
llurnočinie-li přeshě uveřejněn v
text vyvěrá z něho dle našeho mí
nění že spojenci v osobách pro
visorní vlády mají především prá-
P
vo jmenovat! představitele jak
diplomatické i konsuláraí a pra
vomoc vydávali pravidelné pasy
poddaným za jejichž věrnost mo
hou ruěiti ve státech dohodových
To se vlastně již dělo s vojíny ar
mády Československé v Bušku
kteří přišli v důvěrných posláních
do spojeneckých zemí s pasy vy
danými Národní Radou a vidova
nými spojeneckými diplomaty —
Mimo to Národní Eada jako svr
chovaná moc armády Č S pro
hlášené za spojeneckou by měla
poslati vé představitele na mezi
národní koufereuce aspoň k zase
dáním kde jsou súčastněui mimo
velmoci představitelé národu ma
lých jako Belgie Portugalska
Srbska Je nepochybné jako logi
cký následek že představitelé če
skoslovenští jako ostatní Spojenci
budou sedéti a stolu mírového vy
jednáváuí Konečně kodaostSpojeiieů mě
la by jaraozřejmě připustí Če
choslovákům aby se súčastnílí ve
škerých výhod kterým se těší o
statní spojenci Anglie jak v dodá
vání vojenském tak i - finančním
dle rozměrů vlantníeh potřeb a
vlastní moci válečné' 31usí tudíž
míti právo úplně rozvínouti v ze
mkh dohodových administrativní
organisaci státu stvořeného tře
ba ží provisorně uíuoého misiíti
vlastní úzeraí
Odc dneška stát Československý
vstupuje do těch poměrů jako je
Srbsko anebo Belgie jichž území
je v rukou 'nepřítele az jejichž
vlády jsou v zemích spojenců a je
jichž urmády bojují po lolui spo
jeneckých vojk Historické pro
hlášení vlády anglické je posvě
ceným utvrzením nejromantičněj
šího a nejbá ječnějšího dobrodruž
ství v historii moderních států a
le tím více posilujícím že slav
nostní závazek ustaviti národ če
skoslovenský ve svrchovaném stá
tě je prohlášen se strany Anglie
v okamžiku kdy úsměv spojenec
kého vítězství dodává tomuto či
'iu nanejvýš vznešený ráz!''
Není náhodou že projevy fran
couzské vlády ze dne 29 června
tohoto roku právě tak jako dopis
anglického zahraničního "sekretá
ře následovaly bezprostředně po
italské konvenci z dubna' a doda
tečné úmluvě z 30 června Posta
vení Čechoslováků ve všech stá
tech Dohody musí býti jednotné
V Itálii byl prý rozeslán zákon
československý Jeho znění jest
krátké
Článek 1— Zákony prohlášené
Československou Národní Radou
jsou závazné a to počínaje dnem
lieh uveřejnění pro každého Če
cha a Slováka pobývá jícího na ú
zenií států Dohody který učinil
ib věrnosti jakožto člen Česko
slovenského vojska a pro každé
ho jiného Čechami Slováka který
na základě vlastního prohlášení a
podle zvláštních smluv jest uznán
od příslušných vlád za podřízené
ho pravomoci Československé Ná-'
rodní Rad v
Článek 2 — Uveřejnění zákom"
záleží' v jich vytištění v Úřední
Hlídce Československé 'Národní
Rady
V Itálii tedy vyšel náá prvý če
skoslovenský zákon tato země tc
byla která ve svém lůně poskytla
nám to co dnes vyslovuje přes
nou a Jasnou formou vláda angli
cká Československý národ budí
vždy s vděčností vzpomínat i že
národ italský to by] který ve sví
krásné hostinné zemi podal nám
bez všelikého hluku pomocnou ru
ku uznal naše eíle naši revoluč
ní vládu a její politickou i práv
ní svrchovanost Vydání prvého
československého zákona 'j:st pro
náš národ věcí historickou ~— Po
řadě století poprvé vychází čes
ký zákoník a to na půdě kolébky
právního vědění — v Itálií
Dnes však stojí každý Čech a
Slovák nejen v Itálii ale vůbec
na celém světě před otákou: vy
prostiti se na vždy ze jha rakou-sko-uherského
a stáíi se svobod
ným občanem československým
nebo nésti nadále ponižujícího
znamení Rakušana !— " V Boj ! "
JAK NÁM BYLO
Před dvěma lety stál na nádvo
ří kasáren u Ústí nad Labení c
společně s druhými kamarády pří
sahal jsem tu starou otřepanou
formuli: "Na suchu i na moři"—
I tu jsme přísahali — ten velitel
který honil nás jako štvané stá
do po kojících v Rudohoří připo
mínal nám naše povinnosti k ci
cali a vlasti Mluvil o železných
armádách blábolil o vítězném voj
sku stařičkém císaři a nevím co
všechno zrodila tenkrát jeho fan
tasie A co dělali tenkráte čeští
vojáci — my vzpomínkami zaléta
li jsme k nedalekým Stadicům k
památníku prvého českého kníže
te Tam pomník naší dávné slávy
— - naší hrdosti — našeho bohať
ství! My při slovech majora pře
hlíželi jsme v myšlenkách celý
ten bohatý kraj úpící v rukách
německého kapitálu hlavou víři
ly vzpomínky na ty zabedněné če
ské školy na Růžodol na vyhazo
vání českých dělníků z bytů a
práce na hyenisinus který neše
třiLani hřbitovních českých nápi
sů My vzpomínali a věděli s
kým máme tu čest
Mimoděk vzpomněl jsem slov
poslance Klofáée pronesených v
parlamentě: "Každý český voják'
by byl blb a dvakrát blb který
by s nadšením umíral za Rakou
sko!" — Tiše zněla tenkrát fclova
přísahy tiše nějak divní šla z
úst sa asistujících bodáků — ta
přežili odrhovačka "Rfckotakých
národů"
Vykropeni svěcenou vodou
procházeli jsme městem- na ná
draží obj vatelstvy řvalo "I(eil"
a "Hoch" -~' co chtěla m nás ta
lůza která nedovolila uám po ta
našeho výcviku v naší zetní —
zazpívat českou píseň rezvmouti
český praporek která zakázala
nárn nosit červenobílou stuha a na
žít stuhu černožlutou My nechtě
li jsme slyšet a viděli jsme pouze
hladovící dítky slzící české mat
ky které bolestně loučily se s ná
mi Vzpomínal jsem v tehdejM
eliwli na posleduí pocely své dra
hé matičky a její slova s který
mi loučila se se mnou když od
jížděl jsem dovolené: "Pepo
piš brzy z baťuškovy říše" — Ja
slíbil nevěda jakou cestu připra
ví osud — Vzpomínal jsem na
drahou Aničku z Ilořieka s kte
rou v květnatých chluniskýcli
stráních dělil jsem se na začátku
války o starost — jak vyjde na
e vlast z této války Věřili jsme
lo to spuehřelé Rakousko nezví
tězí a ona opakovala mi s oprav
dovou vervou slova Palackého:—
''Byli jsme před Rakouskem a bu
deme i po něm!" Na to vše jsem
vzpomínal a s prokletím na rtech
sedali jsme do dobytčích vozů —
Vlak unášel nás k České Třebové
pres bohatou Moravěnku k ne
přátelské Vídni Krásným Sloven
skem — tam slovenské dívky
ženy nosí nám českým vojákům
k vlaku různá občerstvení Opět
vzpomínali jsme na ty kopance
lichž dostávalo so našim Slováě
kňm od bestiálních Maďarů vzpo
ininah jsme na "stařičkého císa
re litery za věrnost čjiovakn v
mafiarí-ke revoitn-i roku 1S4S
odměnil se jim zradou! Za toho
křivopřísežníka měla téci česká
krev!
Aa vagonech s rakouskými
Němci nápisy 'Nach Petersburg '
'Nach Uoskau! Němci ZDÍvaii
u nás smutné vzdechy Dojeli jsme
tlo Bukoviny přidělili nás k žele
zné armádě Pflanzera Baltina —
jak byla železnou ukázala brzká
ďensiva jreucrála Brusilova —
Utíkali jsme jak stádo ke Karpa
tům byl to příšerný ústup o žíz
ni a hladu a přece my Čechové mě
'i jsme z toho pekelnou radost —
Maďaři — nemá rumu — nemá
íturniu když měli rumu řvali
"hurrá" a leželi na břichu Náš
prapor prvních myslivců dostal
rozkaz kryti ústup — železné ar
mády Zakopali jsme se — Rus
přišel — a my bez výítřclu Šťa
'tfni cestovali jsme ruskými planě
ná Za námi přicházely stále ra
lostné zprávy z velkolepého Bru
ůlova nástupu - železná armáda
byla rozmetána Pflanzer Baltin
nro neschopnost odchází na odpo
iaiek — Němcům kteří cestova
i s námi splnilo sc jejich přání
"don vítězně jako zajatci na uuce
ič práce "Nach Petersburg" —
'Nach Moskau"
A nám v této obrovské veleříši
splnil se náš odvěký sen slyšíme
českých -družinách dochází nás
revoluční listy — hlásíme se hr
lě k té šťastné generaci které do
přáno je vyrvat úpící nešťastnou
vlast — z rukou katanů
S radosti vzpomínám dnes ve
Francii na ty šťastné dny vstupu
!o vojska — nezapomenutelná to
hvílé kdy svlékali jsme rakou
ské šaty
Opět hlavou vířily vzpomínky
ny vzpomněli na "české mensi
iy" na staroměstské náfilěstí —
Bílou Horu nešťastné Slovensko!
Pomsta vře a dovede nás k vítěz
ství Věřím že spatříme v šťastnější
lobě opět pomník prvního české
ho knížete v Stadicích a odtamtud
rozhlédneme se tím krásným Ru
lobořím přs památný íí íj kde
tanula družina prvního Čecha k
ihm Praze sídlu to našeho první
ho presidenta — věřím — tatíčka
Masaryka ! _— K práci dříve než
udeří dvanáctá!— Joža Pour
V poli 7 září m
ARMÁDA ZLOČINCŮ
"Československá armáda
v Itálii není nic jiného
noz armádou vlastizrádc-
cQ t j armádou zločin
cft "
V jednom z posledních doku
mentů rakouské kultury dovídám
e ku fevému ne j většímu údivu že
nejsem — na více a ne méně než
— zločincem Tak alespoň nás
Čechoslováky nazývá teu rakou
ský militaristíeký mozek živený
po čtyři léta surogáty a neschop
ný splodítí něco jiného než ne
smysly aneb urážky
Zradili jsme vlast a utvořivše
pomocí čtyř dohody armádu po
rušili jsme ustanovení mezinárod
ního práva! Člověk žane kam až
iíakousko jde ve své drzosti
Nechrne fctrauím mezinárodní prá
vo nechrne je klidné odpočívali
na dně propastí kam bylo pověst
nou německou kulturou Rvržeuo
a přihlédněme blíže k vyčítané
nám vlastízradé Nevím jaká
sice jest rakouská defiuíce po-
rozhodně že "země ve které jsem
zrozen jejíž řeč jest mojí mateř
štinou" bude tvořiti základní ko
stru definice Pak ovsem jest ví
ce než logické že Čechy jsou na
ší jedinou pravou vlastí — ostat
u3 každý výklad v tomto směru
jest zbytečný
Jiná jest otázka co jest "ta
kouska vlast"! Tftdy zase můj
skromný mozeček 38 měsíců do
hře v Itálií živený rýží makaro
ny atd tedy žádnými surogáty
vypovídá službu a nechápe jak
utvoriti definici která by plně od
povídala pojmu co jest Rakou
sko? Omezím se na definici jed
noho anglického spisovatele dle
něhož "Rakousko jest neutralisa
cí různých živlů dosažená porno
cí dynastie a udržovaná silou zá
ímiů" Já bych dodal "pomocí dis
cipliny" anebo spíše pomocí do
bře organisované brutality poně
vadž disciplina zdá se mi příliš
Musuviii Muvt-m pro zpusoo jasym
se v Rakousku vládne Ostatně
tento pojen organisované brutali
ty kryje se úplně s pojmem mili
tarismu Tedy rakouská vlast pro
nás nikdy nestávala a stávati ne
bude — To mohlo Rakousko za
dobu tří století neustálých bojů
poznati Či domnívala se snad
vláda že v době nebezpečí Češi a
Ostatní živly slovanské postaví sf
na její stranu a budou s ní za jed
no věrni heslu Viribus Unitis tak
jako se domníval také v jednom
w svých spisů výborný anglický
žurnalista II V Steed?
Nestačil „Berehtoldovi fakt že
místo nadšených vlasteneckých
demonstraci a projevů loyality
pražské ulice zely prázdnotou i
okamžiku vyhlášení válkv? Nesfa
íily od počátku projevy 28 p pl„
který opouštěje Prahu místo čor
no-žlutého praporu přímo tonul
záplavě barev slovanských? Ně
mci V3'pocitávati všechny tv pří
pady které dokazovaly vládě nad
dunce jasněji kam věci směřuií
Ukázali jsme jinu jak my rozumí
me pojmu vlast odepřeli jsme ho
jovati s Rakouskem a dokázali to
na všech bojištích — Rakonsk-n
'a pomnělo že jsme "národ sobě"
že máme svoji historii svoji vel
kou historii zapomnělo že máme
duši máme vlastní individuální
život ale především Rakousko ve
svém síleném uěmecko-nacionál-
ním egoismu' zapomnělo že jako
národ máme povinnosti nejen vůč"
obě ale také vůči jiným náro
dům A tyto povinnosti náš Maz
'ini-Masaryk jasně nám ukázal
Musili jsme zaujmouti stanovi
sko morální stanovisko spočíva
jící na základech kultury spra
vedlnosti a pokroku A byl to náš
pokrok naše kultura která nikdy
neutrpěla vlivem známé "kultu
ry" německé ale držela řehněnu
to hrdě pevný krok s pravou ku!
túrou latinskou (hrabě Czernine!
a jež nám kázala postaviti se tam
kde dnes stojíme Na jedné stra
ně Rakousko a Německo vedeny
slepě militarismem plny reakci
onářských zásad a nezdravého e
gostického konservatismu se vše
mi těmi přívlastky otroctví úti
sku nespravedlnosti násilí a ka--tovnictví
nejen mezi třídami a
le i mezi národy — na druhé stra
n5 ětyřdohoda se zásadami svo
body rovnosti a bratrství zésa
dami které jedině mohou zajisti
li budoucí triumf demokracie —
"Teď aneb nikdy" — to bylo na
še heslo dáti čtyřdohodé k dis
posici všechny své-síly pomáhati
všemožně k rozboření rakouského
Babylonu který jest skvrnou svě
tového pokroku to jest náš cíl
— Pád Rakouska znamená pro
nás svobodu obnovení našich
práv To Rakousko dobře vysti
huje a dnes kdy naše armády na
všech frontech bojují se zápalem
a přesvědčením po boku čtyřdo
hody Rakousko nás nazývá zlo
činci! Chápeme vás páni z Rakou
ska chápeme co vás přinucuje ve
vaší bezmocnosti a-bezraduosti k
urážkám My tomu říkáme v Če
chách strach a strach z nás máte
to jste dokázali vždy kde jsme
proti vám stálí — Začíná vám té
ci voda do bot a boty není čím
spravit Není to také žáduá ma
ličkost utrpěti rány á la Piave
Balřour a WilsonT Rozumíme i
žef Ale to nojlepěí přijde až na
konec ! Jen trpělivost -
Urážejte nás jak chcete my
vytrváme ta staré tvrdá ěetká
lebka ta se rozbití nedá Na to
se spolehněte A proto "Ku pře
du zločinci!" — A Jelínek
SBÍRKA PRO ČESKÉ NÁEODHl
SDEUZENI
eaše čapky z kopřiv přhutiii při-1 jmu "vlaM" aU předpokládám
Až do 25 října 1918 Vydáváte-
''Pokroku" odjedli owažské
i: l
Odbočce Č X S celkem
Na novo:
Dne 1 listopadu 1918:
Pro Odbočku C N S:
Frank Slavíček Omaha $
Ai V Musílek Omaha
Ti" i-fwif nnmtW PpTl
Ntrace na místo květin tj)
složili ř- Í
Frank Fouěďx Omaha PÍ
Pí U Jlupnerová Omaha 2
Jan a Julie Jílkovi Omaha
K -uctění památky Tomá
še Miřátskéko na místo
květin složili: —
Jan a R A Líbal Omaha $
Fr S Rendla Omaha
Pí Anna Satrapo vá Omaha
Ku uctění památky Ed
warda Miřátského na mí
sto květin složili: —
Franka a Anna Rendlovi $
K uctění památky pí An
ny Zikmundové na místo
květin složili:—
Fred Burda Omaha $
- — ')' 1 1 VlJlil C !"(
Mike Kalčík 2
Pí Josef Šamonilová 10
o' i i
54
Frank a Anna Rendlovi
K uctění památky Václav
Heřmanského na místo
květin složil: —
10'
Jakub Svačina z jižní 15
$ iíL
v-
2XKI
lOf
10-
io4
ulice Omaha —
K uctění památky
Anny Nekolové So Oma
ha na místo květin ulo
žili : —
John Hellcr st So Side
foliu Ileller ml So Side
vr Svoboda So Side
Tomáš Sládek So Side
Rud Ileller So Side
$390A i
' xuajatty vyoor v a o:
Jos Toman Dorchester
Nebraska $
John Havel Thief River
raJls Mmu ]00
:-waii Drahoš Porada Min
nesota ]on
r 1'acal Lincoln Neb 22JV
Vác Hubatka Bladen Neb 1000 t
los Nohava Fairfax S D 200
r r v noucek b airfax S T) iVk) i
T F Kašpar Fairfax S D
"í Anna Franclová Brule
isejn-aska 500
$3275
-
Omaha 1 listopadu 1913
Vydavatelé "Pokroku" odvedli
lokladníku omažsíké Odbočky Či
W S celkem $7175
Až do 1 list 1918 Vydavatelé
'Pokroku" odvedli omažské Od
bočce celkem $490039
Krajané kteří jste ještě ničím
lepřispěli anebo jen málo z rfiz
lýcii příčin podporovali akci Če-
ndio Národního Sdružení neotá
cjte nynLse zasláním obnosu kte
rý by poměrům vašim slušně orť
ovídal Zajisté není jedinébtf 1
vas jemuž bv srnec np7tnac}~
- v ' — -"wiouill
při čtení zpráv o rekovných činech
ia válečném poli naSí Českosloven-
dcé armády a nanejvýše potéšitel-
lycn výsledcích Činnosti Národní
tfady Stateční naši hoši i nřiv-lí
1 kteří tak neúnavně o osvoboze-
ní drahé české naší vlasti pracují'
spoléhají na nás že je ve šlechet-
né jejich práci budeme podporoval
ti Naši hoši přinášejí za svatou i
nasi vee tu největší a jim nejdraž
ší oběe — své životy — občř kte
rou žádná hmotná pomoc nevyvá
ží Nedopusťte aby na vás bylo7
poukazováno že jste odepřel při-
peu líoyz viasc v neitěžší své
hvíli o pomoc vás žádala
Přibrala 36 liber — "Asi'Vív
dvě léta trpěla jsem chrlením kr
ve píše pí Mary Cudráková z
Grand Central N II "a měla
jsem rovněž takové bolesti žalud-
ku ze jsem občas nemohla nic jí-
mi ura rara Jioboko poskytlo
mne- ztíacné úlevy Vážila jsem
127 liber nyní však vážím 163 li-
lry Každý se mně ptá €o uží-
vám že vyhlížím lak dobře" Ti-
sícové dosvědčili
dobou vyzkoušený lék utvrzuje!
celou tělesnou soustavu Nepro-I
dává se v lékárnách je však doj
dáván lidu přímo O dalií inforf
ui'ťww uta 1 cier raiiriie
& Sons Co„ Chicago Dl — Adr
Curj ch' 31 října — Češi
přeřízli všechny železnice me-
i zi Berlínem a Vídní přc O-
derberjř a Podmbklí nad La
bcin jak bylo dnen zvěděno
no Spojení mezi Záhřebem
a Budapeští Rjekoii a Vídní
je úplně přerušeno
