ČÁST REDAKČNÍ
EDITORIAL SECTION
P O K R O K
DNE 30 ŘÍJNA 1918
V oznamování výsledek platí
Zkuste "POKROK" nejdříve!
Ia Advertisment Resnlti Connt
Try "POKROK" First
VLCI MÁKY NA
BOJIŠTÍCH
STARÉ latinské přísloví praví
že za války mlčí Musy pros
to však ve válce přítomné objevi
la ho řada veršů a jiných prací
ltcré vojáci psali přímo na boji
štích naleznuvše inspiraci v ob
ři: zech jež se před nimi rozpro
stíraly Byla řada básníku mezi
bojinuky demokracie a mnozí již
položili životy za ideály jež opě
vovali ve svých versích
Moči značné početnými verši se
vyskytly některé jež přežijí dobu
a budou inspirací k vřelému pa
lriotisnu nesobeekosli a oběti
dlouho potom kdy na jich původ
ce se zapomene Jsou jmenovité
tři básné inspirované vřavou vá
lečnou jež těší se velké populari
tě n znovu a znovu jsou otisková
ny v amerických časopisech Jsou
to nepatrné básně: "Vojín'' na
psaná Rnpertem Brookem který
padl na Galipolském poloostrově
"Máni dostaveníčko se smrtí" je
jíž autorem je americký voják
Alan Seeger jenž také skutečně
dostavil se k tomuto rendezvous
na bojišti ve Francii a "Na po
lích Flander" již napsal podplu
kovník John McGrac kanadský lé
kař výtečného jména
McGrae nebyl básníkem a přes
to napsal verše jež jsou inspira
cí působivější než sáhodlouhé člán
ky Napsal ji v nemocnici blízko
bitevních linií ve chvíli kdy na
lezl volný okamžik mezi obsluhou
raněných Zemřel v téže nemoc
nici na zánět plie Báseň "Na po
lích Flander" objevila se snad ve
všech amerických časopisech a
novu a novu je otiskována na žá
dost čtenářů Umělci vyzdobili ty
to verše' překrásnými obrazy jež
objevily se v několika magazínech
Ba i k válečné a obchodní rekla
mě bylo jich použito Snad žád
né válečné básni nedostalo se ta
kové všeobecné publikace v An
glii a ve Spojených Státech Při
nášíme její volný překlad jakko
liv je nedostatečný a nevystihuje
účinnost originálu :
Na polích Flander máky jsou
n křížft — řada za řadou
Xíí znalí rov co uad níími
zpívají v letu skřivani
neslv-iií v hřmotu dři
My mrtvi jHnie jíž! liyl však den
kdy žili jsme pnk smrti v plpn
jsme padli nyní vříný sen
nalezli v polidi u Flander
Ml bratří za slední metou
jdť'te nikdo nebuď sketou
neklidný byl by padlých sen
kdvbr nevzeřel zdaru den
jakkoli tam mlíky květnu
na polích u Flander
Básník nezanechal žádného na
značení o prameni své inspirace
nicméně není pochybnosti' že na
lezl ji v legendě že vlčí máky ve
Flandrech kvetou krvavěji a ve
větším množství vyraší-li nad hro
by Vojáku padlých v boji Váleč
ní korrespondenti znoyu a znovu
zmiňují se o neobyčejné úrodě
těchto vlčích máků na flander
ských polích opětné v- našich
dnech pokropených rudou barvou
lidské krve Korrespondenti kte
ří povšimli si této krvavě rudé ná
dhery na flanderských polích o
pakovali jenom pozorování učině
ná v minulých stoletích kdy tato
pole byla bojištěm Evropy
Již v bitvě u Landenu v roce
1693 mezi anglickými a francouz
skými armádami 'úkaz tento byl
uznamenán Angličan navštíví v
bojiště následujícího léta popsal
v dopise do svéhu domova rozpro
stírající se vlny rudých vlcích má
ku na polích na nichž doposud
roztroušeny byly památky po bit
vě Macaulay píše historii toho
to památného konfliktu učinil do
pis zmíněný podkladem pro nasle
dující poznámku :
"Následujícího léfa půda zú
rodněnt 20000 mrtvotami lala
vvrašiti millionům vlčích máků
Cestující který na cestě za Haint
Trou do Tirle montu viděl toto o-
brovuté pole bohatě krvavého po
vlaku od Landen až- po Peerwin
der nemohl se ubránili domněnce
že obrazné proroctví hebrejského
věžtee se vyplnilo že zem vypou
štěla krev odepře vii pokryti po
bité" '
Po bivě u Waterloo máky opět
pokryly krvavým Kobercem rovy
padlých Květy označené upro
střed znamením kříže který dle
legendy hymbolísuje krev skanu
vží na n z proražených nohou Je-
Prohlídka ran
1 1
Na této anglické úřední foto
grafii spatřujeme amerického lé
kaře prohlížejícího rány angli
ckého vojáka který je na cestě k
obvazárně ze zákopů přední linie
žíše Krista mají mnoho důvodů k
rašení od roku 1914 mezi jinými
kříži "řada za řadou" Válka při
pravuje o výkvět mužné síly vše
chny národy — běcla těm kdož
zažehli obrovitý požár jenž za
chvátil celý evropský kontinent
le je jisto že ti kdož odpočívají
pod krvavým kobercem vlčích má
ků tam v polích u Flander budou
míti klidný sen neboť křivda bu
de pomstěna a rudé máky nepo
kvetou nadarmo na flanderských
polích
f v naší literatuře objevila se
básnička podobná Psal ji kterýsi
voják na válečném poli v Haliči a
poslal ji k otištění pražskému so
kolskému časopisu Jakkoli rada
našich mladších básníků napsala
množství dobrých veršů inspiro
vaných válkou nebylo napsáno ni
čeho tak jímavého citem a prostotou:
V Karpatoeh u lesa velikým spřehem
pohřbili kamarádi bratra Sokola
na modré blůzo s uvadlým kvetom
posledním dárkem dálného domova
Z jara"piž zima odnese snřhy
vykvete mnohý zdo divoký kvet
trůnit vsak bude jim nádherná růže
krásná jak dosud ji neuzřel svřt
Kde ia se vzala tu krásná ta růže
neznámá nikomu z dřívějších let!
Zo srdce Bokola puřet jen může
nádherný krvavé rudy ten kvet
Neikrásnější rudé květy měly
kvésti u haličské vesničky Ceno
vé kde je společný hrob 1100 čes
koslovenských hrdinů kteri chra
bře prolili svoji krev v bitvě u
Zborova položivše za krásný ideál
všech českých lidi svoje životy
PRAMÁTI RUSKÉ
REVOLUCE
V KATEŘINĚ KONSTANTI
NOVNĚ BREŠKOVSKÉ ro-
zené Verigové známé mezi ruský-'
mi reformátory jako "pramáti
ruské revoluce" jejíž úmrtí v
těchto dnech oznámeno bylo tele
gramem z Moskvy ztratilo Rusko
jednu z nejst arších a nejušlechti-
lejších pracovnic pro yec politic
ké svobodr
Narodila se v roce 1814 jako
leera Šlechtice a statkáře liberál
ních náhledů v Čemigovské gu
bernii v jižním Rusku a od útlé
ho věku jevila velký cit s utrpe
ním prostého lidu Bylo to v do
bě osvobození sedláků a jiných
velkých oprav a ona jako mnoho
ušlechtilých duchů těch dnů vě
novala jako dívka i jako mlada
paní nejlepší dobu svého života
a nejlepší sílu práci mezi bývalý
mi nevolníky pomáhajíc jim pri
prvních krocích do nového živo
ta Ale na Boží Rusí byly jisté
hranice mezí citem k rnuííkfim a
&nahou porznéstí je z prachu ne
vědomosti a ponížení a zdá se íc
Šlechetná žena tato Sla dále za
hlasem jenž vycházel ze gpodá a
volal k dobrým duším o přispění
Bylo mnoho tmy tehdy jyt Rvaté
Rusi a nad tou tmou rozprostřela
ochranná křídla carská vláda a
by ni jediný paprsek osvěty ne
zazářil blahodárným jasem ve
tmách bezútěšného života býva
lých otroků Hlcchetna tato zena
se svým stejné ušlechtilým man
želem dáni byli pod policejní do
hlídku A co to znamenalo zna
jí ti kdož četli o utrpení a pro
následování těch kdož chtěli při-
nésti trochu štěstí a radosti do řad
bývalých nevolníků bezradně se
zmítajících v nové svobodě jez
zůstala - okována a připravena
stlačit! mužíky znovu do prachu
z něhož se sotva zvedli
Kateřina Konstantinovna již
před tím navštívila Petrohrad
kde seznámila se s muži a žena
mi odvažujícími se za tmy ru
ské "politicky" myslet Mezi tě
mito byl také kníže Kropotkin ji
ný šlechtic rodem i duchem Když
pak většina těchto její nových
přátel byla jednak v žalářích a
jednnk vypovězena na Sibiř roz
hodla se vstoupiti do usilovné po
litické práce Tato politická prá
ce šla ale za hranici stanovenou
pro dobrodince mužíků carskou
vládou a manžel Kateřiny Kon
stantinovny jakkoli byl Člověkem
ušlechtilým neměl síly a odvahy
tak daleko jiti Ve svých vzpo
mínkách vypráví Breškovskaja o
rozhovoru který měla s manže
lem aby seznámila jej se svým
rozhodnutím: "Ptala jsem se jej
je-li ochoten přijmouti vyhnanství
smrt pro věc svobody Odvě
til že nikoli a já jej napotom o-pustila"
Od toho okamžiku až do své
smrti neměla žádné jiné rodiny
mimo revoluční stranu a žádného
jiného zaměstnání než práci pro
svoje ideály Převlečena za ven
kovanku zahájila v roce 1873 svo
ji propagační práci v dědinách
pokoušejíc se sorganisovati mu
žíky pro povstání a o rok později
byla zatčena Po tři následující
roky byla držána v žaláři s nělco-
ika sty jiných napotom v roce
1877 postavena byla před památ
ný "soud s 193" jenž byl prvním
politickým přelíčením v zemi ru
ské Byla odsouzena na pět let
těžké práce v Sibiři a k doživot
nímu vyhnanství Byla deporto-
vána nejprve do Karských dolů
n později do BargTisina v Zabaj
kalí kde zůstala až do roku 1881
Na jaře tohoto roku se- třemi
jinými pokusila se o útěk byla
však dopadena na cestě k Pacifi
ckénnř pobřeží dopravena zpět do
Kar3r a uapotom odsouzena k čtyř
leté těžké práci a čtyřiceti ranám
knutou Posléze označený trest
nebyl vykonán a Breškovskaja
dopravena byla do Soleginsku při
pomezí Mongolie kde žila po ná
sledujících dvanáct let
V tomto místě setkala se s
Gcorge Kennanem proslulým spi
sovatelem pozoruhodného díla
"Sibiř a systém vyhnanství" v
roce 1885 Řada manifestů vyda
ná při příležitosti nastoupení na
trůn cara Mikuláše Druhého u
možnila jí v roce 1896 návrat do
Ruska z něhož byla vypuzena pro
své politické smýšlení Nicméně
návrat tento neznamenal zakon
čení její osvícenské práce Kate
řina Konstantinovna naopak s du
ší i srdcem vrhla se do nového re
volučního hnutí pomáhala vybu
dovali sociálně revoluční stranu
a sama pak v různém přestrojení
a s falešnými průvodními listy
činně podílela se na práci organi
sační V roce 1904 na krátko ode
brala se do zámoří na počátku re
voluce v roce následujícím vráti
la se však zpět do Ruska nby po
máhala radila o pracovalo Té
hož roku přijela do Spojených
Států nby sbírala tu potřebné
fondy k práci revoluční načež
znovu vrátila se do Ruska kde v
roce 1907 byla znovu zatčena na
udání smutně proslulého agenta
provokatéra Azeva
Opětně strávila v žaláři tři ro
ky a po té v roce 1910 postavena
ho císařství jehož kupci sem při
jížděli a přispívali k jeho roz
květu V jedné době DraČ známý te
hdáž pod jménem Dyrrachium
byl oblíbeným opěrným bodem
výprav majících Řím za objektiv
poněvadž Via Egnatia velká vo
jenská silnice vedla odtud do
Thessaloniky nyní Soluně a ří-
ší dále na sever a východ
JISKROVÁ -
TELEGRAFIE
byla před soud s Mikulášem Caj-S
kovským Nepopírala aniž při-' Drač leží při Adriatiku proti i
znívala se k přečinům za vinu jí-talskému přístavišti Bari a pade-
kladeným a pies to že její spo-hát mil od kapitolu Albánie Ská-
lecnin byl osvobozen ona sama
odsouzena byla do vyhnanství na
Sibiř dopravena byvši do Kiren
ska místa od světa odloučeného
nedaleko Irkutska
Její pokus o útěk z tohoto mí
sta v prosinci roku 1913 v muž
ském přestrojení je jistě doposud
v živé paměti ježto bylo o něm
mnoho psáno najmě zde v Ameri
ce kde jevil se o tuto mimořádně
agilní a ušlechtilou ženu zájem od
doby její návštěvy Spojených Stá
tů Po nevylíčitelném utrpení a
brutalitě carské policie Kateřina
Konstantinovna vyměnila svoje
šaty za oděv svého soudruha vy
povězence a za mrazivého počasí
v selském voze vydala se na ce
stu se svým společníkem Byla
však na konec dopadena a do
pravena zpět do starého místa vy
hnanství kde strávila až do roku
1917 kdy byla osvobozena novou
ruskou vládou revoluční '
Petrohrad jí připravil skvělé u
yítání Vítal ji jako hrdinku
Žádnému caru anebo králi nikdy
nedostalo se v Rusku takového u
vítání Současně s ní ale přijíž
děli do Ruska šarlatáni kteří pod
pláštíkem revoluce skrývali pro
dajné srdce a není pochybnosti o
om že poslední okamžiky života
'éto statečné ženy byly trapné a
plny bolesti nad proradou na sva
lé věci ruského lidu Jakkoli hlá--ila
se k straně sociálně revoluční
jež prohlášena byla napotom bol
ševiky za kontrarevolucionář
skou neodvážil se sovět na ni
vztáhnouti ruce Byla však svěd
kem jak sta její spolupracovníků
klesali v krvi stříleni jsouce tě
mi pro jichž svebodu trpěli a sná
šeli vyhnanství
Sama ze svých čtyřiasedmdesáti
let více jak třicet strávila v žalá
ři a vyhnanství Toto utrpení ne
dovedlo však uhasiti mocný pla
men jejího srdce toužícího po
lepším údělu ponížených a zašla
paných a je jistě ironie osudu v
tom že vrácena byla volnému ži
votu aby byla svědkem jak nej
světější její ideály jsou hanobe
ny ve jménu nových hesel zdánli
vě radikálnějších nicméně strhu
jících nešťastný lid ruský do hlub
ší ještě propasti než nalézal se za
carské éry A stejnou ironií osu
du bylo vystrojení slavného její
pohřbu bolševickou vládou v níž
chrabrá žena nemohla spatřovali
spásu osvobozeného Ruska
PŘISTAV DRAČ
NEDÁVNÝM dobytím Dráče
italskými sbory dosialo se
spojencům starobylého albánské
ho přístaviště jež od února roku
1916 kdy rakousko-uherské a ně
mecké armády porazily spojence
bylo v moci vojsk duální monar
chie Drač nyní je jedva stínem
kvetoucího přístavu při Adriati
ku z předkřesťanské éry a římské-
dru Je vybudován na skalnatém
poloostrově Pelu oddělujícím ši
roký záliv Dračský od otevřeného
Adriatiku Majestátní ssutiny sta
rožitné byzantické tvrze porostly
za věky travou a stromovím Po
dél pobřeží a kolem města jsou
bažiny jež činily tvrz takměř ne
dobytnou za římských dnů
Epidamnus jak Drač nazýván
byl ve svých plenkách založen byl
jako kolonie Korcyreanů a Korin
ťanfi v sedmém věku před Kri
stem Stal se brzy bohatým kupe
ckým střediskem a měl značný
počet obyvatel V roce 229 před
Kristem dostal sc do rukou Říma
nů a změnil své jméno Císař Au
gust ns dal město kolonii svých vy
sloužilců po bitvě u Actium v ro
ce 31 před Kristem a po následu
jící čtyři století Drač těšil se zla
té době svého blahobytu Po pádu
římského císařství poklesávala
důležitost tohoto města a před
válkou našich dnů byla to vesni
ce asi o 1200 obyvatelích
Balkánská válka v letech 1912
a 1913 přivedla Drač opětně do
popředí zájmu Od počátku zápa
su Srbové učinili z Dráče svůj cíl
neb až k Adriatiku měla se rozprostírat!-jejich
říše dle dohody
balkánské ligy a v přístavišti
tomto mek) se jim dostati "dví
řek do světa" Srbové dne 28 li
stopadu roku 1912 zaujali toto
mčsto jež se mělo státi jejich pří
stavištěm Rakousko a Itálie byly však te
hdy rozhodnuty že Srbsku se pří
? tupu k moři nemá dostati a to
vedlo k mezinárodním komplika
cím jež zakončeny byly odvolá
ním srbského vojska z tohoto pří
staviště To bylo v roce 1913
kdy diplomacie rakouská dala ži
vot zmetku kterému dostalo se
jména" knížectví Albánské Drač
se stal sídlem prozatímní vlády
Albánie a v roce 1914 sem přijel
kníže z Wiedu aby "panoval"
nezdařenému dítku rakouské di
plomacie Nepanoval dlouho ne
boť jednak nebylo komu panova
ti a jednak "zdraví mu nesvědči
lo" a odpelášil odtud právě v čas
Drač už sotva bude kdy poctěn
návštěvou svého bývalého pána
O osudu Albánie nebude již roz
hodovati Rakousko Albánii ne
pochybně dostane se" autonomie
i zůstane však asi pod ochranou I-
talie anebo nového státu Jihoslo
vanského jenž povstane jednak
na troskách hroutící se říše dvop-
hlavého orla a jednak utvořen
bude ze starých domovů srbského
niároda zbavovaných právě ve
třelce Srbsku či nové Jugoslávii
dostane se přístavu daleko lepši
ho tak že zcela klidně se- bude
moci vzdáti nároků na Drač
PRED několika roky zpráva že
jiskrová depeše oběhla celý
svět byla by něčím překvapují
cím a stala by se hlavní zprávou
dne majíc v důsledku redakční
články v denních listech a maga
zínech jako prvořádná událost ve
vývoji lidského pokroku Hod
nota zpráv ale změnila se"' značně
od 1 srpna roku 1914 a v minu
lých dnech zpráva o této události
otištěna byla v několika řádcích
drobného písma Hodnota zpráv
zvyšuje se a poklesává v stejném
poměru jako zboží řídíc se zá
konem poptávky
Jiskrová depeše o níž učiněna
byla v minulých dnech zmínka
vykonala přímou cestu z Anglie
do Austrálie vzdálenosť 12000
nul Dvanáct tisíc mil ie ttolo-
# vi'
vina cesty kolem zeměkoule Po
něvadž ale ITertzianovy vlny po-
íybuji se stejnoměrně všemi smě
ry depeše také šla opačným srně-
em: urazivši dalších 12000 mil
Obestřela celý svět všemi směry
Depeše byla přijata v jasném
zněni Posla-ua byla Marconiho
stanicí z Carnarvon "Wales stani
ci společnosti pro jiskrovou tele
grafii v Sydney v Austrálii Obdi-
uhodné úspěchy vědy během vál-
!ív z nichž mnohé vyvolány byly
alkou samotnou teši se poměrně
malé pozornosti v porovnání s
krvavým dramatem nicméně po
vaice dostane se jim náležitého
oceněni
Přístavní město Drač v Albánii dobyto Italy
~ ví? í r
Pohled na Draž v Albánii kde RakuSané zřídili silnou námořní základnu Zdařilý nájezd na-
mořních sil spojenců předcházel konečné zaujetí tohoto přístaviště italskými a anglickými válečnými
loděmi v minulých dnech
JAK SE DOBY M£NI
DOKROK Západu v prvním čí-
sle svém ze dne 1 srpna 1871
přinesl úvodní clanek v kterém
prohlašuje že Rakousko musí bý
íi slovanským Praví že "jenom
lovanskými živly stalo se mohut
nou a závaznou risi evropej
skou" Co by bylo Rakousko bez
Cechů Poláků Slováků Slovin
ců a Ilorvatů? Tak ptá se Pokrok
Západu před sedmačtyřicíti roky
uovozuje pak dale: "Rakousko
musí býti slovanské a špatní jsou
Kakusane všichni ministři kteří
by je chtěli uciniti co nejvíce ně
meckým co nejvíce maďarským a
eo nejméně slovanským" Zmiňu
je se pak o kulturní jednotě Slo-
anu s Ruskem dokládaje že me
zi Rakouskem a Ruskem mělo by
dojiti k nejpřátelštějším stykům
Pokrok Západu nicméně soudí
že k takovým přátelským stykům
nedojde neboť "dokud slovan
ské národnosti nebudou míti v
rukou kormidlo vší rakouské po-
niky bude Rusko ohledně Ra
kouska v ustavičné nejistotě" —
Tehdy takovým nřátelskvm stv
kům nepřáli Němci z říše a taktéž
Maďaři "Cistě politická a mezi
národní důležitost nutí nás aby
chom si přáli a kdyby potřeba ká
zala i Rakousku na jevo dali že
nejlepsím prostředkem k zacho
vání dobrých poměrů mezi ním a
námi jest: v pravdě slovanská po-
utiKa v ítakousku stejně sprave
dlivá a nestranná ke všem slovan
ským národnostem" zněl tehdy
ruský hlas
Rakousko zůstalo hlucho k těm
to voláním A dnes? Rakousko se
hroutí a nic již ve světě je neza-
enram klovane nežádají více slo
vanského Rakouska Chtějí na-
prostou neodvislost svých národ
ních jednotek Rakousko nesly
šelo varovného hlasu a propáslo
příležitost ' k svému zachránění
Nebude Rakouska po této válce n
slovanská politika bude se ubíra-
ti vlastními cestami
"Před dvaceti léty" píše ní
J M Cresseová ze Stanford Ky
nervy moje byly úplně poruše
ny Domnívala jsem se v skutku
že sešílím zdraví moje bylo na
prosto podryté Kdybych tenkrá
to nebyla bývala obeznámena a
Dra Petra Ilobokem byla bych již
dávno pohrbena Nemohu proto
léku onoho dosti vynachválili"
Tento spolehlivý bylinný lék posi
luje čivní soustavu vyživuje o
svěžuje a buduje celé lidské těles
né ústrojí Tisícové dosvědčili je
ho zásluhu Není to Jékámícký
lék O bližší informace dopište
Dni Peter Fahrney & Sons Co
Chicago 111 — Advertisement