títrana '4
POKROK DNE 20 ftfTNA 1018
POKROK PUBL CO
VTdávi
POKROK ZÁPADU
a místní vydání
v Creto pro Salině okres Xebraiika ve
Hchuylťr a Clarksou pro okres Colfax
ÍTehraska ve Vwlson Kns pro stat
Kansaa v Celar BapM la pro shU
lowu v St i'aul a Minneapolis Minn
pro stát Minnesotu a v Tyndall S D
pro utáty South a Nortb Dakotu
PHEDrLATVE:
Pro Spojené Státy $230
Pro Kanadu $'t73
Zásilky peněžní dějtež se pomocí pe
něžních poukázek Express Money
Ordcrs) bankovních poukázek (Bank
Draft) anebo v registrovaném dopise
Oznamujete li své přestěhování udej
te starou i novou adresu
Dopisy z kruhů Čtenářstva uveřejní
me ochotně Musí bti slušné psané
bez úmyslu někoho osobně poškoditi a
podepsány plným jménem ať již má
byti v redakci utajeno anebo V dopise
uveřejněno
LOUČENÍ
Zaraženi v hloučku stojíme na
nádraží v C Vůkol nás mávají
šátky kynou rukama volají po
slední s Bohem těm kteří odjíž
dějí — československým dnes již
všude známým dobrovoleům z
fronty Byli zde několik duí na
dovolené navštíviti své milé zná
mé a nás méně šťastné kteří proti
své vůli musímezatím zůstati zde
daleko boje
Vnesli sem nový život osvěžení
veselí Plni úsměvů veselých pří
hod horoucího nadšení a opravdo
vé bratrské lásky — toho nám zde
bylo potřebí díky bratří! — Jak
vše oživlo zjasnilo pod zářivými
paprsky jejich humoru jejich bo
jovnosti s jakou nedočkavostí vy
ptávali jsme se jak napjaté po
slouchali lapali jsme téměř je
jich slova zachycovali úsměvy a
ty dobré měkké' pohledy zářících
očí Jak jsme si jeden druhému
milí jak nevýslovně milí víc než
bratr bratru víc víc — teprve při
vzájemném odloučení to cítíme!
To loučení loučení to bývá to
nejhorší n nejsladší zároveň! Tak
maně zalétají vzpomínky domů a
tam daleko na Rus
Z domu to bylo těžké loučení
Marně jsme se bránili slzáni když
něžná chvějící se matička napo
sledy tiskla nás k prsouni se slo
vy umřelými na rtech s horečně
bijícím srdcem zlíbali jsme slzy
z řas věrných očí svého děvčete a
šíleni' bolem tupě s těžkou i hla
vou opouštěli jsme českou zemi
Na Rusi tam bylo jinak vesele
ji lehčeji Nádraží plno lidí na
koleji řada teplušek a v nich plno
rozjařeuých tváří plno smíchu
hovoru zpěvu U každého vozu
zástup ruského obecenstva mužů
žen děvčat vojáků — vše v pe
stré směsi Tak výborně nám ta
měkká ruská duše rozuinívala a
cítila s námi Vyčetla nám z o
ka že hladovíme po mateřském
polaskání hřejivém uzuání a bra
trském povzbuzení Nejedny-oči
se zaleskly nejedna prsa těžce
povzdechla nejedna ústa žádostnč
se spojila ale na konec zjasnělo
vše úxměyeni brzskébo shledání
těživou písničkou pusválnoslí o
kamžiku a uvědoměním vznešené
ho cíle
A dnes nejinak Všude ať v
Rusku ve Francii Itálii Anglii
všude všude nalézáme nadšených
přátel A když vás tak vidím ho
ši statné osmahlých tváří smělé
ho ale tak divné přitažlivého po
hledu českých očí milého chová
ní nedivím se proč vás tak všude
zbožňují a obdivují proč se za vá
mi otáčejí šelmovské oči roztomi
lých Francouzek či snivých Ita
lek Jak jsme šťastnit bratří že
vás tak všude milují vás a ne
viňte mne z neskromnosti vás i
nás ! —
Vlak mizí v zátoči Naposledy
zamávaly bílé šátky kynuly ruce
v kterémsi vagoně zavlál vesele
bílo-červený praporek — zmizeli !
Hluboký povzdech sta stísněných
prsou přesel nádražím Kam jdou
ti velkomyslní dobří hoši pla
noucími tvářemi zaťatými pěst
mi T Dnes to jíí každý ví a kaž
dý obdivuje ''
Obecenstvo zvolna nerado od
chází byla tak bolestné sladká ta
chvilka loučení! A nejedno útlé
srdéčko letí za tím českým juná
kem jehož slovům mnohdy dobře
nerozumí ale z jehož zraků ne
omylné a žádoucné čítá proxtíčké
vyznání lásky —
Z nás nikdo %t nehýbá oci u
pjaty v dál kde jíl jen obláčky
hustého dýmu- linou tt za prchají
cis vUka Jak téžko v neu
k zalknutí! Oni odcházejí do bo
je v slávu a my zde v nečinno
sti! Dnes nechápeme nechceme
chápat důvody že i zde nás tře
ba dnes jsme nešťastni zoufalí
Potácivým krokem se svěšenou
hlavou mlčky odcházíme ale my
slí letí s vámi 'bratři s vámi přes
hory a doly dál v tu naši dra
hou vlast! Však dojde i na nás
musí co nejdříve dojiti nechceme
za pecí slaviti vítězství!— V Tox
v C S
VYSTÉHOVALCI
Jako pohádka zni vypravovaní
starých amerických Cechů jak
tenkrát před pětadvaceti čtyři
ceti ba padesáti lety dostávali se
na druhý břeh Atlantického oce
ánu do té země americké která —
prý — oplývala mlékem a strdím
a bůh ví jakými lektvary ještě
Vzpomínáni na starého českého u
čitele v Chicagu kterak mi líčil
tu svoji pouť sedě na nízké lavici
své malé školy v níž už asi osma
čtyřicet let pěstoval národní cit
a vědomí malých českých Ameri
čanů Vzdálený starý český via
stenec! "Bylo nás pasažérů
asi 200 a toho roku někdy v le
tech padesátých v listopadu če
kali jsme v Brémách již 3 neděle
poněvadž nepříznivý vítr nedovo
loval vypiouti jvonecne Když
jsme se již čekání nasytili a sám
kapitán byl netrpěliv dostali jsme
se přece z přístavu do řeky — ale
vítr byl tvrdošijnější než my a je
šfě v ústí řeky leželi jsme celý 'tý
den Konečně 17 prosince byli
jsme na šíra Koupil jsem si za
28 dollarů místo v mezipalubí ale
bylo mi tam tak úzko že jsem z
mála svých peněz přidal ještě 5
dollarů abych mohl do druhé ka
juty která zaujímala zadní pro
story mezipalubí jsouc oddělena
od vlastního mezipalubí prkennou
stěnou bylo nás tain 17 pasažérů
z nichž 5 dam Loď byla ameri
cký trojstěžník Ze 200 cestují
cích bylo jich jen osm v kajutě
první Prostor na který cestující
v mezipalubí měl právo nebyl pří
liš velký zvláště když zadní část
otli z velké části byla zastavena
bednami zboží a různými zásoba
mi Každý měl pro sebe lůžko
místo pro kufr a mimo to ještě to
lik volného prostoru ie na něm
mohl státi a nanejvýš ještě se o-
točíti: choditi bylo lze jenom ten
krát když ostatní cestující se o
debrali na kutě nebo byli-li na pa
lubě nebo když se druhému urá-
ěilo vylézti na bedny a kufry aby
bližnímu svému udělal místo Lůž
ka byla umístěna podél lodi na
obou stranách tak že tvořila řady
ve dvou patrech Každé z těchto
pater skládalo se z rámu asi 100
stop dlouhého a 5J2 stopy široké
ho spodní řada byla jen asi půl
stopy nad podlahou mezipalubí
hořejší 3 stopy nad spodní posu
novacími prkny byl tento rám
rozdělen na lože tak že osa lůžek
tvořila s podélnou osou lodi pra
vý úhel Jelikož cestujícím neby
lo dovoleno posunouti dvě soused
ní stěny (každá třetí byla nehyb
ná) mohly vždy tři osoby se do
hodnouti a položití své žíněnky
souběžně s osou lodi což bylo po
hodlnější Neptejte- se- jak zde
byl všude ruch ! A větrati nebylo
možno Když tak všichni byli ne
mocni mohli umírat jen % toho
děsného nepohodlí Však jich ta
ké cestou pomřelo!
Místo pro druhou kajutu byl
obdélník 20 stop zdélí 11 stop
zšíří( tedy celkem 220 stop čtve
rečných poněvadž lůžka zabírala
místo 16 stop zdélí 5% stop zší
ří tedy 88 stop čtverečných zbylo
pro nás 17 osoli jen 132 Čtv stop
vc tvaru obdélníku 5Vs stop širo
kého a 20 stop dlouhého — do
dnes si ta čísla dobře pamatuji
protože o tom dětem často vypra
vuji — a mimo to za ložuíci ještě
kus í st široký a 5V£ st dlouhý
A v tom musili jsme vydržet přes
pět neděl — a to prý byl ještě
vítr tuze příznivý!"
Jak docela jinak cestují vystě
hovale! dnes — bohužel jo mezi
nimi pořád ještě mnoho českých
a sotva se tj udá abys plul přes
oceán aniž najdeS v mezipalubí
nějakého rodáka neb aspoň dobré
braty ze Slovače a z Uher-ka ! —
Dnes není třeba čekati v! Cremácb
leč asi den nebo dva jelikož mezi
palubnící musí býtí na lodi jíž den
před odjezdem načež v sedmí
krátkýeh dnech jsou v zemi svo
body a hojností dollarů ~ Ny
nější velké transatlantické parní
ky pojmou snadno 800 až 1000 ba
i více mezípalubníků jimi vyká
zány jsou proitomé sily v mezi
palubí to zvlážtaí ložnice pro
rzal i 227 fYiL i ipe!e~é jí
delny arci prostě zařízený ale za
to provětrávané tak 2o Život je tu
snesitelný i teukráte kdy bouřli
vé moře a mořská nemoc upoutá
kde koho na lože a přivede u vět
siny nezbytné následky žaludeční
ho rozruchu V těch dobách ne
ní volno ani nabobům v kajutě
první Za počasí jenom poné
kud snesitelného mají vsak mezi
palubníci a yystěhovalci k dispo
sici celou lodní přídn obyčejně
palubu hořejší i nadpalubí a tam
tráví i valné části svoje dlouhé
chvíle jež snaží se zažehnati způ
sobem co nejrozmanitějšíni po
vídají si ve skupinách o vlasti po
řád se vzdalující baví se žerty a
hrami arci nikoli kopanou nebo
tennisem děti pobíhají pokud
mohou po schůdkách nadpalubí
nahoru i dolů někteří někde
koutě podřimují ale vždycky po
skytuje toto lodní zákoutí obraz
nadmíru rozmanitý takže i pan
stvo z první kajuty mající pří
stup na můstek nad mezinalubím
bavívá se po celé hodiny pohle
dem na to mraveniště dole Ale
baviti se s mezipalubníky jest za
kázáno! — Zahlédl jsem na své
pouti do Ameriky mezi houfcem
vystěhovalců po česku se bavících
známou tvář — patřila hezkému
děvčeti z ochutnávárny nedávné
výstavy pardubské blahé paměti
Děvče mne vidělo také ale — sty
dělo se Nebylo mi jasno proč
vlastně nebo! z této stránky jsem
krásnou Iíerminku neznal Zuvo
lal jsem na ni a dala si říci při
blížila se k roubení na němž jsem
nahoře stál V tom co si povídá
pnčiné podléhají naprosto lod-
mořník se slovy: "Bitte das ist
verboten!" a měli jsme po rado
stí Ovsem jen prozatím!
Mezipalubníkům nevede se zle
Ráno dostanou kávu s mlékem a
cukrem housky a chléb žitný V
poledne polévku se zeleninou ma
so a brambory Odpoledne ve i
íodiny kávu s mlékem a cukrem
večer v houni caj neb kávu s
mlékem a cukrem housky a žitný
'hleb s máslem nebo teplou veče
i Mimo to mají na hořejší pa
ubě také výčep kde mohou si
koupiti dobré pivo nikoli však li
hoviny Pivo také jen do 'jisté
uiiry nikoli do ocliuieleni te
příčině podléhají naprosto lod
ním vrchnostem — vždyf ani ka-
jutníei první třídy nesmí se opí
jet)!
Přes to všecko kontrast mezi-
palubníků s pasažéry třídy první
ba i druhé je veliký Stačí toli
ko uvésti že v první třídě která
má k disposici procházky až 100
metrů dlouhé a všecko technicky
možné pohodlí ke najati nejen
prostranné kabiny ale celé byty
skládající se z ložnice salonu toi
letty koupelny' to vše s přepy
chem královským !
Všecky zbytky po bohatých sní
daních i obědech třídy první a
druhé házejí se do moře Ptali
jsme se proč raději se to neprodá
mezipalubníkům z nichž mnohý
tímto způsobem rád by si přilep
šil Bylo nám řečeno že pak by
kde kdo jezdil v mezipalubí a ni
kdo v kajutě první Rád věřím
neboť těch několik dní nepohodlí
se snese dosti snadno — na širém
moři kde plavba jc po případě
nejnepříjemnější jede loď toliko
3 dní a několik hodin — tím spí
še když je přeplavba poměrně
levná za nějakých 200 korun ač
ceny kolísají podle konkurence s
loděmi francouzskými a najmě an
glickými — a také jsme zahlédli
mezi skutečnými vystéhovalci ně
kolik velmi slušných pánů se zla
tými brejlenu na nose a prsteny
z téhož kovu na prstech ba i když
loď zajížděla do přístavu new
yorského a cestující chystali se
vystoupltí vyklubala se z nějaké
neúhleďné osoby dáma s klobou
kem hedvábnou blůzou a velmi
slušným chováním Nepříjemností
vznikají mezipalubníkům a vystě
hovalcům zejména při vylodění
kdy musí prodělati mnoho záko
nem předepsaných formalit ode
brati se do zvláštních budov a tam
vyčkati prohlídky nejen zavaza
del ale i prohlídky lékařské vy
kázati se potřebným obnosem pe
něz aby hned při prvém kroku
nepřipadli úřadům na febtíz —
pak teprve může nastati kýžená
honba po dollarech Kolik z těch
ktefí doufali nalézti Štěstí za mo
řem zklamali te ve svých nadě
jích ! Ale jsou mnozí z nich kte
ří teď jinak nevracejí se do vla
sti než v první třídě a platí gu
stem za královské pohodlí až ti
síce korun — Gaston Humbert
Times 25 srpna a 1 září německé
mužská síla jest mnohem méně o
hrožena než je všeobecně uznává
no spojeneckými komentátory —
Pie base dvaceti z každého sta o
byvatolstva v Německu mělo loto
v r 1!)H 13600000 schopných vo
13 KU lín Dyio toto ClslO
zmenšeno skutečnými ztrátami o
4800000 (do 1 června 1918) dle
informací jež Mr Chéradam po
važuje za autoritativní K tomu
to číslu on přidává 500000 mužů
raněných nebo nemocných v ne
mocnících kteréžto Číslo možno
považovat) za stálé což dohronia
dy činí 5300000 mužů kteří jsou
vyjmuti z akce Avšak čtyři roč
ní kontingenty Činící 2900000
byly niobilisovány jako částečná
náhrada válečných ztrát Odpo
čítáme-li 5300000 ztrát od 13-
600000 a připočtcme-li 2900000
ke zbytku dosáhneme čísla 11-
200000 jako celkové mužské sil v
Německa (dne 1 června 1918)
Tyto výpočty dovolují 7000000
mužů na západní frontě a více než
4000000 pro různé práce v zadu
v Rusku a Turecku atd Mají-li
být považovanýma platné musíme
uznat žo jest to ještě dlouhá ce
sta jíž nutno projít než budeme
moci vyhrát válku na frontách na
amotuem západě Trvalo-h to
čtyři leta Francii a Anglii pod po
rovaným po většinu času Ruskem
snížiti Německou mužskou sílu ze
13600000 na 11200000 kolik let
by to trvalo Francii a Anglii pod
pórovaným Amerikou zničili do
sti Němců aby bylo možno usku-
tečniti projekt o přenesení války
za Rýn? Vyhlídky jsou neutěše
né —
Avšak nejsou čísla M Chéra-
lííma upřílišněnáí Jest skutečně
pravdou že v r 1914 bylo 13600
000 Nemcu schopných nosit i
zbraň f Čísla našeho vlastního
censu naznačují mužskou popula
ci od 'počátku 17 roku ke konci
44 let přibližně na 23 procent z
celku Německé procento může
být považováno o něco nižší ne-
)oť přistěhovalectví zvyšovalo v
Americe proporce mužů mezi tím
to věkem Ale považujme něme
cké procento za stejné s naším
stále ještě by to vyžadovalo aby
chom brali 83 mužů ze sta by
chom dosáhli 13600000 Není ta
kového zdravotního stavu aby
chom mohli vzíti tak veliké pro
cento z jeho mužstva jež by bylo
schopno vojenské služby A zase
když 2900000 dosáhlo vojenské
ho věku v periodě čtyř let 1500-
000 překročilo za ně Nepochyb
ně většina těchto mužů byla při-
lržcna k službě přes pokročilý
věk ale stěží mohou býti počítá"
ni za bojující muže první třídy
Konečně připouští M Chéradam
normální úmrtnost V jeho výpo
čtech ztrát? Při nejmenším tato
úmrtnost jest 10 z 1000 pro celek
nebo více než 500000 za čtyři ro
ky Všechny tyto úvahy vedou
nás k domněnkám že není ve sku
tečnosti 11200000 válčících Něm-
ň stojících proti nám ale roz
hodne cislo menši mozna ze ne
větší nez 9000000 To jest však
dosti k podpoře tvrzení M Ché-
adama že bychom neměli stano
vití svou pozornost výhradně na
vojenské prostřed)y na západní
frontě Cas může ještě dokázat
h) nejkratší cesta jest Balkánem
Potud New Republic Úvahy
tyto byly psány před vystoupením
?ulharska z války a před událost
mi jež v posledních dnech se udú-
y se strany Německa a centrál
ních mocností A události tv mlu-
í ve prospěch spojenců a proti
centrálním mocnostem
Národ československý
pevný ve své víře
Marné námluvy vídeňské vlády
VOJENSKÁ SÍLA NĚMECKA
Dle výpočtů M André Chérada-
ri£
(Československá Tisková Kancelář)
Washineton D C lá října —
Český tisk hemží sc nyní články
v nichž jasné podáváno je nesmi
řitelné stanovisko českého národa
navrhovaným změnám rakou
ské ústavy Ze všech zpráv vy
svítá že naši doma jsou dnes již
jisti nad veškerou pochybu že sa
mostatný československý stát bu
de skutkem Nejlčpe toho dokla
dem le zvláště pražští a brněnítí
židé do nedávná zuřiví Němci ob
racejí začínají posílat své děti do
českých Ikol a jejich obchody
kráilí nyní jen české nápisy a vý
kladní skříně j-íou dekorovány
plakáty č'ekého Srdec a jiných
národních institucí jako obran
ných jednot Matice Skofoké atd
K "revisí ústavy" jak vláda
nazývá své nové plány na přestav
bu Rakouska Venkov ze dne 1
září pííe:
Z OBORU ZDRAVOTNICTVÍ
MANDLE
Píše Dr J J Warta
(Dokončení)
' Lékaři také v takovém případě
prohlédnou zuby aby zjistili ne-ní-li
to špatný zub jenž způsobu
je chorobu jak se často stává V
případě zánětu mandlí udělá člo
věk nejlépe když ihned odebéře
se na lůžko a použije nějakého
spolehlivého čistícího prostředku
Většina lékařů zabývajících se
léčením hrdla poskytuje aspirin
pro vnitřní používání v pěti ane
bo někdy i desíti zrnkových dáv
kách jež mají býli brány každých
několik hodin po tak dlouho po
kud horečka trvá což bývá oby
čejně dva anebo tři dny
Pokraču je-li však horečka a bo
lesti není radno pokračovati v
tomto léčení ježto v každém pří
padě aspirinu mělo by býti použí
váno jenom po prvních několik
dni Ku kloktaní alkohol anebo
brandy se dobře hodí anebo ja
kýkoliv antiseptický roztok nic
méně kloktání málo prospívá jak
mile pacient je postižen horečkou
Dojde-li k vývoji horečky sou
časně se zánětem hrdla otrava ne
chází se již v systému a kloktání
nemůže jí odpomoci Nesmíme
zapomenout i že téměř všechny
choroby začínají mrazením a o-
churavělým hrdlem jakož i hore-
postizem
li z dři-
byli ' po-y
r
čkou Nicméně tyto příznaky ne
naznačují vždy 2e jedná so o za
nět mandli a ne o chorobu jinou
Ti kdož jednou již postiženi
byli zánětem mandlí veii
vějšíeh zkušeností čím
stiženi Jsou-li mandle zvětšeny
a nezanítí se leč by jiná choroba
jako rheuniatism a podobné se vy
vinuly nemusí býti odstraněny
Jsou-li velké ať nž jsou třeba
zdravé měly by býti vyjmuty po
něvadž vždycky stěžují dýchání
najmě v noci Dítko s příliš veli
kými mandlemi je vždy v nebez
pečí ochuravění a nikdy nevíme
kdy takové dítko může býti po-'
stiženo záškrtem anebo jinými
chorobami podobného druhu
Aaaory na nraie vzciy naznačil-
jí onemocnělé mandle u dítek —
Někdy i po odstranění mandlí ty
to nádory nemizí poněvadž se o
churavělé zvětšené žlázy časlo
propadávají a také tyto je dluž
no odstranit)
(Tímto článkem zakončuje Dr
J J Warta vysoce zajímavá svo
je pojednání jež těšila se tak vel
kému zájmn našich Čtenářů Prá
ci tuto vydá v knížce v jazyku če
ském i anglickém a těm kdož
si ji přáli získati ochotně ji po
šle Jakékoliv dotazy mu došlé v
případech různých chorob ušních
očních nosních a hrdla je ochoten
zodpovídat) jednou týdně v sloup
ích tohoto listu)
Vláda nám oznámila oficielně
že připravuje revisi ústavy za šet
ření zájmu jednoty státní a že v
tom vidí jeden ze svých nejdňle-
žitějších úkolů Než dosud prý
ještě práce ta nepokročila tak da-
eko aby se o ní mohly dávati
zprávy do veřejnosti
K této revisi jak si ji předsta
vuje vláda musíme už napřed za
ujmout stanovisko naprosté lho
stejnosti neboř nás se to netýká
Nas program praví zřetelně že
chceme míti samostatný stát če
skoslovenský a 8 faktem tím musí
počítat každý kdo chce s námi
mluviti — o revisi ústavy Kdo
však fakt teu zúmyslně přehlíží
musí si byt toho vědom že Ceši
se neúčastní naprosto nijakých
konferencí které se této revise
budou dotýkati My můžeme a
také budeme čekat A' dočkáme
se věru že bude se s námi jednat
o zcela jinou přestavbu Rakouska
než jakou si představuje baron
řlussarek"
Jiný článek nejvýš charakteri
tický otiskují Lidové Noviny u
příležitosti zápisu do obecných
kol Praví se v něm: Ušlapaný
opovrhovaný národ sluhů a ná
deníků jak vykládali germani
sační apenti českým matkám bo
juje svůj boj za svou samostat
nost a celý svět již ví že tento boj
bude vítězný
Bohatství českých zemí a veške
ro ovoce české práce připadne ko
nečně českému lidu a nebude pla-
it jina vale nez česka Žijeme již
v úctě celého světa také národní
nepřítel učí se mluvit s námi a o
nas uctivě a namnoze 8 obdivem
kdo kdo již ví že budeme svoji
svobodní bohatí a silní jakmile
bude skončena válka světová —
'řenuioho živlu které se v prv
ních letech války súčastnily štva
nic a pronásledování Českého li
du a které ohlašovaly rádostně zá-
itibu českého národa zavření
všech českých škol a vyplenění
eskeho jazyka hrne sc postranní
mi cestami i cestičkami do české
domácnosti a hlásí se skromně i
drze do českých řad Mají dobrý
čich a vědí že bude napříště v če-
kých rukou vše to co nledaly je
ště nedávno na druhé straně a
proč sloužily Němcům a Vídni —
etos nebudou jíž lovci českých
dětí vykládat českým matkám že
bez němčiny se jejich dítě neuživí
a že dobré živobytí kyne jen v ně
meckých řadách letos zdá se že
eckde se vyskytnou v cew-ých
kolách děti i těch kteří ještě lo
ni ajfitovalí pro školy německé
Nesmírná práce Čeká český lid
československém státě Každé
ruky každé hlavy bude potřebí
pro každého Českého člověka bu
de místo na němž bude moci být
užitečný a vydělávat) ti poctivou
prací poctivé živobytí Nebudeme
již vydělávat na jiné nebudeme
již domovníky v cizích domech a
sluhy cizích pánů náí blahobyt
imkvete z naší práce Přestane
být obětí být uvědomělým Če
chem btane se {o výhodou a dopo
ručením" I teuto druhý článek dostatečně
dokiizuje sebevědomí našich do
ma pevnou víru a jistotu Je vi
:ět také že již sami bývalí odro
dilei nyní honem chtějí se zachrá
nit před rakouskou katastrofou v
českém táboře A tak to bude co
nevidět i na bratrském Slovensku
Rusko a Cechy
Ruská provisorní vláda uznává
náš československý
stát
(Československá Tisková Kancelář)
Washington 1) C 18 října —
Ruský velvyslanec Bachmetěv za
slal Prof Masarykovi přehlášen}
ruské provisorní vlády ze dne 10
září vydané v Čcljaftinsku 'á jež ' '
zni :
Odvěké tužby Čechoslováků pro
utvoření neodvislého státu vždv
nacházely sympatie v ruském li
du Naopak zase československý
národ jasně chápal a chápe i v
přítomnosti že možnost uskuteč
nění jeho nejsvětějších tužeb spo
čívá v uzkem snoiem s velkvm
Ruskem
Dnes heroické úspěchy Česko-
slovenských vojsk jež prolévají
Krev na ruskvcli bonš e i stoiné j
jako vytvoření Československá
Národní Rady jakožto skutečné
ho představitele národa daly zá-
Kiau pro novy slovanský stát —
Důsledkem toho Prozatímní ruská
vláda přeje si prohlásiti že uzná
vá Národní Radu Československou
jako zákonnou vládu Českoslo
venského státu a žádá si udržo
vati nejsrdečnější styky s bratr
ským národem Československým
ky posílené vzájemnou pomo
cí poskytnutou ve společném bo
ji proti nepříteli
President Provisorní vlády Ru
ské X AVKSENTĚJEV
l JpvaHootit f aUA _ mn v
— wvMvub v-twm a -JJJ ij
vatu MICU SOUOSD ¥
Čeští poslanci zastali se vzbouřiv
ších se námořníků na vá
lečných lodích
ÍČeskoslovenuká Tisková Kancelářs
- v xa njna — i
rosianee ir srnin- „ v
HV6 cestv ňn KVfnpn bu
vat souzen) devadesáti českých a V
300 chorvatských námořníků ob- 1
'!U1V£I 11 VIl - m
ví lynrn nn vu on t
nyeft lodích referoval o výsledku
výsledek referátu byl že Čekýj
J'"" yuwai preaseau po-i
slánce Staňka dále poslance řbu i
kupa a Habermana aby protesL]
! ucwusnemu zacnazení
iiwwvnvi cesKe a jinosiovanskf!
národnosti Poslanci protetovav
u iNuinuoíi a nuimtra o
uiuuy eiiSKe ' i i
Poslanec Maštálka na jedhohlj f
mú usnesení hvazu poflaiieekéhM [
1 — 1 f : Ji
— - e tuoiHLití
m mesio jx:in a oznámil to pf
wimeiYu sněmovny