POKROK DNE lG ftfTNA 1918
Strana o
Na oslavu prohlášení vlády Spoj
Států o českoslovenaké samostatnosti
Českému lidu ve Spoj
Státech a v Kanadě!
Bohemian National Alliauce
(České Národní Sdruženi a Ná
rodní Svaz Čwkýeh Katolíků) v
Američtí vypisuje tímto aktem
Národní Daň českého lidu ve Spo
jených Státech a v Kanadě na
den Díkůvzdáni
v měsíci listopadu tohoto roku v
naději že nebude jediného české
lio muže že nebude jediné české
ženy v této zemi kteří by nepolo
žili v tento den svoji národní dan
na osvobození svého lidu
V Den Národní Daně jež bude
sbíraná na Den Díkůvzdání ' po
všech českých osadách v Americe
přijdou do vašich domovu do va
šich farem zástupci Bohemian Na
tional Alliance Nebude jediného
vás kdo by byl zapomenut Při
jdou appelovati na vaše češství na
vaše srdce na vaši oddanost k věci
svobody na ?aši obětavost Při
jměte je juko dobři lidé Vždyť
přijdou ve jménu trpícího národa
ve jménu jeho lepší budoucnosti!
Nechať není jediného českého
člověka v této zemi který by se
tiik zapomněl nad sebou a svým
národem a odepřel svou pomoc
Byla by to těžlká hanba jeho
jména A proto ti kdož jsou zá
možní ať dají dar přiměřený své
mu jmění a své oddanosti k naší
věci ti kdož jsou nezámožni o
bětujtež jeden dollar Xírodní Da
ně v tento den
Milliou českých lidí ve Spoje
ných Státech a v Kanadě mělo by
obětovati million dollarů své vla
sti!
Naši doma trpí a bojují strašný
zápas proti hladu a násilí Naši
hoši na ruských bojištích umírali
i umírají za svobodu své vlasti
Na italských bojištích prolita by
la -pro ni drahá česká krev! Ve
Francii stojí armáda našich bra
tru připravena umírat zasvobo
du ! ?
Co vy učiníte
bratři a sestry?
Po čtyři léta zmítal se náš pra
nw -v těžkých bouřích v poeby
ifáeh i nadějích Dnes slavnými
prohlášeními vlád: Francie Itálie
Britanie a nvní i nové vlasti na
- -
ší Ameriky postaveni jsme byli
do řad svobodných národu Po sta
Ictém ponížení a hanbě zavlál o
pět červenobílý prapor mezi vlaj
kami svobodných státu Přišel náš
' den a národ po věky mučený pro
bírá se z mrákot: slunce svobody
zazářilo opět nad starou naší zemí
Je na nás aby toto slunce svo
body nezapadlo nad naší vlastí!
de na nás abychom pojistili své
vítězství i v 'den míru abychom
neklesli v půli cesty ale donesli
prapor svůj do svobodné Prahy
na svobodné Československo
Pamatujte že nesmíme ustati v
boji!
Do dnešního dne tisícové pomá
hali a — tisícové dosud nevyko
nali své povinnosti Do dnešního
dno přijímali jsme pouze pomoc
těch kdož nám ji s láskou přináší:
li Ale nyní přišla chvíle veliké
a svaté povinnosti všech Proto
přijdeme k Vám před Vaše pra
hy ke všem českým lidem ve Spo
jených Státech
Připravte a připravujte' se již
dnes na ten slavný den: Den Ná
rodní Dané den českého srdce! A
v fpn den vyvěste znamení vyko
nané povinnosti ke svému náro
du do oken svých příbytků V
ten den noste znamení této vyko
nané povinností na svém Šatě Iu
de to národní svátek íeského lidu
v Americe Výbory které budou
obcházeti našimi osadami ode
vzdají Vám odznaky jež budou
svědectvím vašeho češství Buďte
na ně hrdi a hlasjc sq k němu ne
jen slovy ale i vykonanou národ
ní povinností
Celý výnos Národní Dané odve
den bude do rukou Národní Hady
Československé prozatímní vlá
dy Bratři i sestry učiúte Uc by
dar který odevzdá česká Ameriko
toho dne byl darem e)i naší w
rieké větve
Chceme vědéti kdo jsi Čech
chceme sečíst i své věrné Chceme
zuátí kdo zradil zemi svých otců
a nesly Sí její prosbu znějící do
bouře strašného tohoto zápasu:
řvou ruku pouiocuon dj díť'
rodné zemi í
' Na den Díkůvzdání raku
uéíni ct&& Amerika vyznání tv£
luky i víry vífíitr&jtí biivzi'
nost své vlasti Na ten den nechť
stará píseň: "Hej Slované I" roz
jásá so po vSech koutech Seské A-
mcriKj neenr vuue niasuc se kc
svému práporu ' na nejŽ píSeme
tato slova: Černi zem pohltí toho
kdo odstoupí sr&dnéV
Ne z nás nikdo neodstoupí !
Věrná svému národu vykoná če
ká Ameriku dílo svého slavného
osudového poslání aby o tomto
dnu s hrdostí mohlo býti řečeno:
Den Národní Daně byl dnem cti
českého lidu v Americe l
Čechové! Muži i ženy! Konejte
svou povinnost! Jde o Vaši čest
jde o svobodu vašeho národa Při
neste ne dar ale obeť na jeho oltář!
Výbor Národní Daně pro
Ameriku:
Za České Národní Sdružení: i)r
T P Pecivál Fr 'Laver Anna
Stolfová J Černý F Kuhee Voj
ta Beneš
Za Národní Svaz Českých Kato-
kků: Rev í W" Jedlička Jan
Sraka Marii Novotná K Radouš
J F Novotný J J Janda '
FRANCOUZSKÝ ČLÁNEK O
NÁS
V "1'aris-Midi" z 11 srpna u
veřejňuje francouzský spisovatel
a žurnalista Marius Lcblond krás
ný článek o nás s nadpisem "Če
choslováci1" Přinášíme z tohoto
článku psaného pórem skutečného
básníka a proniknutého vřelou
sympatií a opravdovým poroz
uměním nejvýznamnéjší passáže:
Francie vždv milovala lidi kte
ří jsou smělí u svobodní kteří slo
vem mají osobnost svéráz Če
choslováci připojují k těmto vlast
nostem ještě jednu kterou cení
me nade vše poněvadž jí projevu
je se genius: odvahu Jejich ústup
zrádným Ruskem zasluhuje aby
byl a bude též slavnějším než u
stup "Deseti tisíců" najde-li své
ho Xenofonta Doufám že na
jde se Francouz jenž napíše jobo
historii Čechoslováci jsou ve
Francii dnes velmi populární —
Každou chvíli slyším: "lile jaky
to národ!" Dodejme bez velkého
řečnění: Veliký uárod
Znáte Prahu? Je věru třeba ji
znát ! ej to město z nejkrásněj
ších na světě Slovem "krásné"
mluvím-li o městě rozumím pře
devším že v jeho zdech žije vzne
šené skvělé umění jímž projevu
je se národní duch dále tím my
slím že současný život nestojí ni
jak za uměním zašlých dob že v
očích jeho hrdé a tvůrčí racy
chvěje se věčně jaro že krásné
děti a debatní dívky chodí po je
ho ulicích žc jeho sady jsou plny
krás že najdete v něm národní
divadla literární kavárny uměle
cké kroužky Ano vše to najdete
v Praze A ještě více: Praha je
majestátní se svou akropolí hrá
lo vskéh o b radu a svou kathedrá
lou se svými středověkými věže
mi a vížkami se svými mosty zdo
benými sochami světců a se svými
nádhernými budovami V celé
stfcdní Evropě nenajdete města
jež by se jí mohlo vyrovnati Při
rovnána k ní je Vídeň těžkopád
nou Pešť otylou a kurtizánskou
Berlín Mnichov měšťáckým a pe
dantickým " Věnovav tuto
krásnou část Praze promlouvá
pak Lebond o historii Čech zmi
ňuje se o době husitské načež pí
še se svrchovaným obdivem a u
znáním o odvaze a vytrvalosti jež
Češi prokázali za této války Píše
o chrabrosti českých vojáků v ru
ských rudách při čem cituje zná
mý výrok generála Brusilova :
"Opuštěni ii Tarnopole od naší
infanteiie bili so tak že celý svět
by měl před nimi kleknouti na ko
lena" Na to pokračuje: "Avšak
tito lvové války jsou i lvy v době
míru Jsou skvělými umělci Jsou
chování jemného a zdvořilí Jsou
rasou veselou a lyrickou mladou
a' svěží Milí y chování velko
myslní avšak praktičtí velice o
bratní v politice a vždy vířní vé
climnohem více blíži hc Čecho
slováci nám Francouzům než Ru
sům přes všechny slavistické tlíc
oríu Miluv alí vžiy Francii s rozhod
ným eutbusiasrueui R J87Q ée
ská sněniovíja" jediná' na celém
světě zastala se Francie Tehdejší
protest českých poslanců proti an
iiexi Elsaska a Lotrinska připo
menul nedávno president Rcpufli
ky při odevzdání praporu česko
slovenské arojádc Od r 171
čeští politikové a hpísovátelc yý
užívali všech příležitostí' aby se
5b!ui!j tt Francií ' Doufáme že
Cechy ztřka příljíií se Francii
jefcté vkt z námi budou pred-
st jvovati nejrozhgJuějbi obránce
rpfcte v-zbtiý "Ve 'fctréi'i' E-
vropy budou tak hráti úlohu švý
carska které víak nepřipustí ne
utrality Vždy budou ochotny pro
lévati svou krev za svobodu Ev
ropy a zítřek civilizace Nahradí
nám tak v historickém vývoji ně
kdejší Švýcarsko jehož ías minul
a po něm nastoupilo nynější Švý
carsko které siceuení bez před
ností ale v podstatě se zřeklo své
ho poslání: obrany svobody A
k této své úloze Čechy ještě při
pojí své skvělé originální umění
skvělého neohroženého ducha své
raey své zvláštní rázovité pojí
mání socialismu chápaného od
dvaceti let v národním duchu a
konečně řadu svých vynikajících
politiků národních kteří dnes ma
jí světové jméno jako na př Ma
saryk Kramař a Klofae
Citovaný Clánqk je nám nejen
mil vin stanoviskem autora ale i
význačný tím žc dokazuje jak
soudí se o nás ve Francouzské ve
řejnosti a jak tato vždy více zají
má se o naši věc a chápe náš boj
VĚROLOMNÍ HOHENZOL-LERNI
Jestliže celý spojenecký svět
přijímá nynější mírové" námluvy
Německa s největší nedůvěrou
Německo má za to- co děkovati
pouze věroloiunosti své vláduqueí
třídy především Hohenzollcrnú
nad něž není bídnějšího panovni
ckého rodu v dějinách což něco
znamená Svědectví k tomuto
tvrzení není třeba hledati v cizích
pramenech jež by mohly být od
mítnuty jako strannieké možno
je nalézti v pamětech Carla Schur
ze největšího muže jejž germán
ské 'plemeno dalo americkému ta
vícímu kelímku Carl Sehurz psal
tyto paměti jež byly nyní vydány
v knižní formě před dvaceti léty
v době kdy přítomná válka byla
ještě pouhým snem v duchu něme
cké autokracie A přec Schurz
ve své knize mluví z hrobu vaz
ná slova výstrahy nejen k demo
kratičkému světu ale k Němcům
samotným Jeho slova jsou pří
painá stejně pro tehdejší dobu
jako pro nynější situaci v hvrnpe
Při čtení jeho vzrušujícího líčení
zrady na německém lidu nemůže
te se ubrániti porovnání mezi tím
co se odehrálo před dávnými léty
a tím co se odehrává dnes v cen
trálních říších
Carl Schurz soudiV žo llohenzol
íerni pochází z poskvrněného ro
du jeiý jest postižen egoistickým
šílenstvím a dodává k výstraze
žalmisty — "Neskládejte víry v
knížata" — opětovná svědectví z
německých dějin V dobách ne
bezpečí pro dynastii jak Schurz
ukazuje předkové nynějšího cí
saře byli vždycky s to soustředit i
lid kolem sebe sliby lidové vlády
a zrušení despotické moci Jakmi
le nebezpečí minulo odepřeli i
hued spluiti dané sliby a potlačili
každý odpor pruskými bodáky
Schurz vypráví jak praděd ny
nějšího panovníka Bedřich Vi
lém IV lhal tímto způsobem své
mu lidu a jak jeho otec Bedřich
Vilém III dal mu dřívější pří
klad toho druhu : Čtenáři Schur
zovýeh pamětí mohou snadno po
soudit jak mnoho víry lze věnova
li stejným slibům a zděšeným
prosbám nynějšího panovníka
"V roce 1813" píše Schurz
"pruský král Vilém J1I vydal z
města Kalisze svůj proslulý niuni
fest v němž volal německý lid do
zbraně slibuji současně novou ná
rodní jednotu a účast lidu na vlá
dě pod koustituční formou Nové
zrození "sjednoceného Německa
zrušení arbitrážní vlády závidě
ním svobodných politických insti
tyčí — to byl slavný slib pruského
krále jak lid tomu rozuměl -taková
byla naděje která inspi
rovala lid v zápasu proti Napo
leonově vládě nadšeným hrdin
stvím a nekonečnou obětavostí a
jež skončila vítězstvím — Ale z
tohoto míru" pokračuje Schurz
"nevzešlo nic německému lidu
kromě pověstného "Deutsche
Bundu" instituce skládající se
ze zástupců rozličných německých
králů a knížat bez nejroenší stopy
lidového zastoupení Nebylo zde
žádné zmínky o nějaké záruce ob
čanských svobod o lidovém hlaso
váuí o svobodě (Ultu o svobodě
t-hrornazdovaeí o forotníeh sou
dech Pouhé připomenutí lidu na
jeho sliby bylo hněvivě odmítnuto
králem jako zpupná domýtlivofct
poddaných Výsledkem všehft by
la krutá persekuce patriotickýcb
mužů barbarského' potjačováuí ti
sku a brutálních policejních vý
středuosjí' Žáruky' pod-iué něm"
tkimu národu Děmeckýtni kníža
ty tilV 'pííé fcekuri "byly ha
nebně zrušeny Bjíá'to doba úÁ
eouzové kteří pocítili ostří něme
ckého íneěe posmívali se no bez
důvodně Žalost lič degradaci vítě
ze
Přirovnejme k tomu telegram
nynějšího císaře Viléma II ze dne
října straně Valerlandu v
němž vyzývá "všechen německý
lii v těchto nanejvýš vážných do
bách by shromáždil se odhodlaně
kolem mě a věnoval svou krev a
statky až do posledního dechu k
obraně vlasti" A ve svém tele
gramu kancléři Ilertlingovi při
dává kaiser obvyklé sliby lidové
vlády v náhradu za podporu lidu
Roku 1840 zemřel věrolomný král
Bedřich Vilém III a jeho syn
čtvrtý toho jména nastoupil na
pruský trůn Tento zdál se byt i
velmi podoben svému pravnuku
nynějšímu císaři "Měl mystickou
víru v absolutní moc králů z mi-
osli bóží" praví Schurz ve svých
pamětech "Zabýval se romanti
ckými představami o politických
a sociálních institucích středově
ku Byl pln náhlých rozmarů —
Měl ctižádost vykonati něco ve
likého a tím vyryti své jméno v
dějiny světa" Německý lid ape
loval na něho aby splnil sliby
dané jeho otcem Císař domníval
se že může uspokojili lid zdánli
vou účastí na vládě aniž by ome
zil v nejmenšíeh všeinohoueuost
koruny Ale tento experiment
musil selhat i
Král Bedřich Vilém IV utvořil
shromáždění které dle Sehurze
"mělo vypadati jako parlament
ale nemělo býti parlamentem" —
Povolil veřejnému nátlaku a pak
prohlásil že by nikdy nebyl svo
lal toto shromáždění kdyby byl
věděl že jeho členové budou chtít
hráti roli zástupců lidu! Po ce
lou dobu let ětyřieájých trvalo v
Německu politické vření Koku
I84iš po založení republiky ve
Francii celé Německo vzplanulo
voláním po reformě Císař Be
dřieh Vilém IV byl zaplaven peti
cemi -jež "z počátku přijímal ve
vzdorném mlčení" Revolty pro
pukaly v rozličných částech Ně
mecka — Konečně berlínský Jid
povstal proti svému králi Pruské
vojsko nebylo s to pokoriti rebc
ly jakkoli mnozí na obou stranách
hýli zabiti Postrašeny kral naří
dil vojsku aby odtáhlo a pak na
výzvu lidu objevil se s kloboukem
pokorně smeknutým na balkoně
paláce Současně jeho syn 'jenž
se stal později císařem Vilémem
I„ prchl do Anglie před hněvem
lidu jenž jej vinil že dal vojsku
rozkaz ke střelbě Za dva dny
později císař Bedřich Vilém JV s
páskou revolučních barev na ru
kávě vyjel do berlínských ulic a
slíbil více než lid žádal Ale jeho
demokratická nálada netrvala
dlouho Junkeři zmocnili se zne
náhla otěží a pruští vojáci potla
čili krvavě nové revoluční výbu
chy Mnozí byli popraveni jiní
uvězněni a tehdy Schurz s mnoha
sty jiných německých patriotu'
prchl do Ameriky
"Němečtí revolucionáři z r
1818" píše Sehurz "bojovali za
sjednocení Německa a za svobod
nou vládu a byli poraženi hlavně
pruskými bodáky Dopustili se
mnoha chyb ale největší z těchto
chyb vznikala z dětinské důvěry
se kterou očekávali splnění všech
těch slibů jež králové a knížata
a zvláště král pruský učinili pod
nátlakem okolností Bedřich Vi
lém IV jenž více než kterýkoliv
jiný muž choval mystickou víru
v specielní božské vnuknutí králů
— Bedřich Vilém IV scšílel a mu
sil pustiti otěže vlády"
NEJVYŠŠÍ PROTIVA
clí v nnkhiiiěnn KDoicneúui a Dřida-
- - -' - — — ' ' - - w — i _
lo se k Německu jen proto že Re
kové a Srbové zle s ním jednali
Majíce protivu mezi hrdinstvím
:-)ů a zbabělstvím Bulharů jasné
pffu očima muzenio si učinili
správnější přehled minulosti a
xiděti kdo byl padouchem v bal
kánské motanici
Až do roku 1912 Bulharsko by-
lo doznané nejpřednějším státem
Balkánu a jeho prestiž byla větší
nežli jeho skutečná moc Ono u-
tvořilo ligu se Srbskem pro utou
na Turecko aby srbské a bulhar
i i _j í i
ske onyvaieisivo poa lurecKuu
vládou bylo osvobozeno Bulhar
sko žádalo lví podíl celou Thracii
a Macedonii a Srbsko cítíc že
není schopno docílit více spokoji
lo se s podmínkou že má obdržeti
Albánii a následovně přistav na
Adriatickém moři Potom Kecko
za premiéra Venizelosa přistoupi
lo k této alianci zmeme tak celou
situaci a poněvadž smlouva mezi
Srbskem a Bulharskem nebyla
formálně zrušena byla doplněna
ústními smlouvami pro správnější
r -dělení
přišla válka a Turecko bylo po
raženo Bulharsko si připisovalo
všecky zásluhy ačkoli patrně ne-
hvlo k nim onrávněno Jedině ú-
spěšná válka vedena byla Reky a
Srby v Macedonii řecké válečné
loďstvo zabránilo Turecku při
vésti posily z Asie a srbská děla
dobyla pevnost Drinopol Pak
Rakousko-Uhersko a Německo za
kročily a odloučily Srbsko od po
břeží Adriatického moře a prohlá
sily Albánii co "neodvislý" stát
Srbsko a Kecko na to žádaly aby
ústní smlouvy pro rozdělení doby
tých území dle plemenných hranic
byly provedeny Mezi tím co sc
o tom vyjednávalo Bulharsko u
ěinilo náhlý a zrádný útok na své
spojence u Děvděli
Na okamžik tato zrada byla tak
úspěšná jako německá zrada na
Belgii ale jen na okamžik Armá
dy srbská a řecká byly od sebe
odděleny ale ííekové podnikli ú
lolc jeden z nejlepších v dějinách
poráželi Bulhary v jedné bitvě za
druhou a zahnali je nazpět za ho
ry Srbové sc připojili a Bulhar
sko bylo v koncích Součinnost
Rumunska v té válce nic nezname
nala poněvadž boj byl skončen a
bulharská armáda poražena dří
ve ne Rumunsko zakročilo Vítě
zové si vzali Macedonii a Thracii
k nimž byli oprávněni dle plemen
něho a historického práva a po
nechali Bulharsku území obydle
ná Bulhary
Zášť Bulharů pro Ji fíceku a
Srbsku "jest přesně taková jako
zášť Pruska proti Francii a An
glii zášť překaženého zločince ne
má právního ospravedlnění Od
počátku až do konce Bulharsko
bylo zrádcem a útočníkem Jeho
odzbrojení mělo by býti učiněno
trvalým a úplným"
Chicago Journal píše: "Chcete-li
uejvyšší kontrast mezi hrdin
ným vydržováním a zbabělým
vzdáním uvažte způsob jak Srbo
vé vydrželi a způsob'jak Bulhaři
zanechali války Nemajíce ni akr
své rodné země svobodné od ve
třelců majíce svou armádu zni
čenu své ženy a hochy povíaždě
ué svou poslední naději patrně
zničenu zbtky Srbů shromáždily
sc na půdě spojenců a bojovaly
dále Sotva začal vpád do jejich
země jen jedna jejich armáda roz
hodně poražena a pomsta byla ko
tva na obzoru' Bulhaři se vzdali
Tato protiva jest uváděna pro
ste předně proto že je pravdivá a
za druhé že je to věcí Bulharů a
jest nutno jak by Stevenson řekl
' probudili vašeho ducha Ame
rické veřejné mínění jest snad
ucjsilnéjší mezinárodní mocí ale
má-li býti správuě užito musí to
býti informované mínění — a jett
pilná propaganda elmi obratná
propaganda ' tnažící se stále iu
řormovati ho falešně Šíří 'ke jii
zprš-a ' h Bdiariks yb
Ncjncbezpcěuější ěást této pou
ště rozprostírá se na ploie asi 75
Ó00 Čtverečních' mil " K této při
náleží jihovýchodní Californie od
"údolí smrti" až k mexické hra
niyi a jihozápadní Arizona Je to
nejteplejší nejsušší a nejpíseěněj
ší obvod na eelé scvero-ameriekú
pevnině n také ještě 'nejméně zná mý
V této krajině jsou také pra
meny a studánky nejvíce od sebe
vzdáleny a nejtížeji přístupny
Jinak ovšem nesmíme si činit
žádných falešných představ o té
to pustině jako by to byla pouze
poušť samého písku na níž by se
nevyskytovalo ani člověka ani ži
voucího tvora ani rostliny neboť
ač zem ta je povšechně pustou
přece jenom vyskytují se v jed
notlivých částech téže kvetoucí
města úrodné okresy zemědělské
zalesněné vrchy i bohaté doly A
1c vody je zde poskrovnu a dlou
hou cestu mnohdy dlužuo vyko
nati nežli sc k ní člověk dostane
Pro ty kdo již s těmi zavodněný
mi pruhy jsou obeznámeni je tato
pustina velice zajímavou a má i
svoit zvláštní přitažlivost ale bě
da ciziucům !
A proto mají tyto ukazovatelé
cest k vodě vedoucích které cel
kem budou stát i asi $100000 dol
larů aneb i více neobyčejně veli
kou důležitost a nelze pochybova
li o toni že kdyby již před něko
lika desítiletími byly zařízeny iia
tisíce životů mohlo tím býti za
chráněno Nějaká možnost k do
sažení vody dá se totiž takžka
všude v poušti té najiti mnohdy
i tím kdybychom jenom snad pa
desát ěi více stop dále od místa
na kterém se nalézáme na několik
stop do země kopali Ano i na
jižním konci "údolí smrti" kde
množství lidí i zvířat smrt svou
nalezlo mohli členové Geologické
ho úřadu v lednu 1913 nejenom
žízeň svou uhasiti nýbrž dokopee
pořídit si i velmi příjemnou parní
lázeň v hlubokých děrách vodních
Ony pošťastné oběti pouště musi
ly zahynouti vzdor tomu že tak
na blízku mohly dosáhnouti po
moci o které arci žádného tušení
neměly
Zavodnili tyto pusté krajiny a
učinit i z nich místa pro výživu i
obývání lidí způsobilá bude veli
kým úkolem budoucností a jisto
jest žc jako tak mnohé veliké ú
koly byly rozřešeny ano i takové
jež i licími vysoce učenými "byly
prohlašovány za neuibžnosj a pou
hou fantasii i z těchto ameri
ckých pustin jedenkráte vytvoře
ny budou lány úrodné půdy na
nichž milliony lidí v pohodlí a bla
hobytů bude moci živu býti
CELÁ PĚTINA SPOJ STÁTŮ JE
DOSUD JEŠTĚ PUSTINOU
Dojista překvapujícím bude pro
mnoho našich čtenářů žc dle nej
novějšího zjištění Amerického Ze
měměřičského Geologického ústa
vu neméně nežli !57000O čtvereč
ních mil Spoj Státu — to jest ce
lá jedna pětina plochy této země
— jest pouhou holou pouští která
dokonce se stále ještě rozšiřuje
vzdor všem tu a tam činěným po
kusům o získání kusu země pro ři
čely kulturní Svědčí o tom že
celkem musíme býti přece jenom
velice skromnými když vychvalu
jeme blahodárné účinky systému
zavodiiovaeího
Czenií o které se lu jeduá má
jaksi podobu obrovského rozevře
ného vějíře zahrnuje části států
Oregon a Californie které lezí vý
chodně od pohoří Cascad a Sierra
Nevada dále celý stát Nevada a
celý Utah s výjimkou severový
chodní části téměř celou Arizonu
jihovýchodní Colorado a Části Ncvy
Mexika a Texasu západně od řeky
Peeos Rukojeť tohoto obrovské
ho "tějíře" nalézá sc v jižní Ca
lifornii Ovšem že jsou jisté rozdíly me
zi jednotlivými ěántěmj této pou
ště ale přes o celý tju obvod po
kládá se úřadem bvrebu jmeuova
ným za tak dalece suchým aby o
pravúovalo to ku zřízení zvlášt
ních ukazovatelú cest které by
naznačovaly ceatu k nejbližší sta
nici kde možno najiti pituou vo
du Nedávno dokončeno hj lo zří
zení takovýchto sloupů naznačují
cích cesta přes 00000 mil tohoto
území V práci této iiium býti i
nadále pokračováno a vedle toho
to ochranného opat Huť pracuje be
i ua plweh jk pobléze bylo by
možno vzrů-st cté té pubtmy u
staviti a učiniti ji pro tloréctu-
0 cirrate-lríii
Nová ruská vlád$
uznala Čechoslováky
Washington D C 14 října —
Nová všeruská vláda v Ufě uzna
la Čechoslováky za neodvislý ná
rod 'spojený' s Ruskem ve válce
proti Německu dle kabelových de
peší jež získalo zdejší ruské vyslanectví
Polovina půjčjcy
svobody upsána
Washington I) C 14 října —
Den svobody oslavovaný po ce
lých Spojených Státech v sobotu
posunul šestibillionovoAi půjčku
svobody za ifOOOOOOOOO V sobo
tu všude upsány byly vysoké ob
nosy tak žc půjčka rychle sc blí
ží ku čtvrtému billionu
Silné zemětřesení
na Porto Rico
Havana 11 října — Velké Ško
dy způsobeny byly zemětřesením
v Porto Rico dle' nepotvrzených
doposud zpráv obdržených ze
Santiago de Cuba Mnoho budov
jak se sděluje bylo zničeno ' De
peše nenazpačuje přesně kde ku
zemětřesení došlo a nezmiňuje be
o ztrátách lidských životů
Značná činnost na
americké frontě
Washington D C11 Iijna —
Přes silné protiútoky ěiieeké na
obou stranách fetyMaasý posjup
francouzských "a aflieríekých ďivi
bí pokračuje 'dle 'zprávy geuer$la
Peribinj právě došlé Americká
voj:ka zífckalá 5700 'jajajc pd 8
října Jeden americky armádní
sbor postoupil od 5'října jíce jak
deset mil dobyv vesoje 'Ewau
fourt St Bonin a St Soupjel a
získav více jak']ÍJ0Q'zaÍatcU Ú
zemí kde americká vojsky potju
pují je velice obtížné uJ VOtVjy
itežovn je též ťoufalým oupóreni
Němců zíhkavbích rqztyz zadrže
li z každou ctuu Američajjy na
