Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Oct. 16, 1918)
POKROK DNE lG ftfTNA 1918 Strana o Na oslavu prohlášení vlády Spoj Států o českoslovenaké samostatnosti Českému lidu ve Spoj Státech a v Kanadě! Bohemian National Alliauce (České Národní Sdruženi a Ná rodní Svaz Čwkýeh Katolíků) v Američtí vypisuje tímto aktem Národní Daň českého lidu ve Spo jených Státech a v Kanadě na den Díkůvzdáni v měsíci listopadu tohoto roku v naději že nebude jediného české lio muže že nebude jediné české ženy v této zemi kteří by nepolo žili v tento den svoji národní dan na osvobození svého lidu V Den Národní Daně jež bude sbíraná na Den Díkůvzdání ' po všech českých osadách v Americe přijdou do vašich domovu do va šich farem zástupci Bohemian Na tional Alliance Nebude jediného vás kdo by byl zapomenut Při jdou appelovati na vaše češství na vaše srdce na vaši oddanost k věci svobody na ?aši obětavost Při jměte je juko dobři lidé Vždyť přijdou ve jménu trpícího národa ve jménu jeho lepší budoucnosti! Nechať není jediného českého člověka v této zemi který by se tiik zapomněl nad sebou a svým národem a odepřel svou pomoc Byla by to těžlká hanba jeho jména A proto ti kdož jsou zá možní ať dají dar přiměřený své mu jmění a své oddanosti k naší věci ti kdož jsou nezámožni o bětujtež jeden dollar Xírodní Da ně v tento den Milliou českých lidí ve Spoje ných Státech a v Kanadě mělo by obětovati million dollarů své vla sti! Naši doma trpí a bojují strašný zápas proti hladu a násilí Naši hoši na ruských bojištích umírali i umírají za svobodu své vlasti Na italských bojištích prolita by la -pro ni drahá česká krev! Ve Francii stojí armáda našich bra tru připravena umírat zasvobo du ! ? Co vy učiníte bratři a sestry? Po čtyři léta zmítal se náš pra nw -v těžkých bouřích v poeby ifáeh i nadějích Dnes slavnými prohlášeními vlád: Francie Itálie Britanie a nvní i nové vlasti na - - ší Ameriky postaveni jsme byli do řad svobodných národu Po sta Ictém ponížení a hanbě zavlál o pět červenobílý prapor mezi vlaj kami svobodných státu Přišel náš ' den a národ po věky mučený pro bírá se z mrákot: slunce svobody zazářilo opět nad starou naší zemí Je na nás aby toto slunce svo body nezapadlo nad naší vlastí! de na nás abychom pojistili své vítězství i v 'den míru abychom neklesli v půli cesty ale donesli prapor svůj do svobodné Prahy na svobodné Československo Pamatujte že nesmíme ustati v boji! Do dnešního dne tisícové pomá hali a — tisícové dosud nevyko nali své povinnosti Do dnešního dno přijímali jsme pouze pomoc těch kdož nám ji s láskou přináší: li Ale nyní přišla chvíle veliké a svaté povinnosti všech Proto přijdeme k Vám před Vaše pra hy ke všem českým lidem ve Spo jených Státech Připravte a připravujte' se již dnes na ten slavný den: Den Ná rodní Dané den českého srdce! A v fpn den vyvěste znamení vyko nané povinnosti ke svému náro du do oken svých příbytků V ten den noste znamení této vyko nané povinností na svém Šatě Iu de to národní svátek íeského lidu v Americe Výbory které budou obcházeti našimi osadami ode vzdají Vám odznaky jež budou svědectvím vašeho češství Buďte na ně hrdi a hlasjc sq k němu ne jen slovy ale i vykonanou národ ní povinností Celý výnos Národní Dané odve den bude do rukou Národní Hady Československé prozatímní vlá dy Bratři i sestry učiúte Uc by dar který odevzdá česká Ameriko toho dne byl darem e)i naší w rieké větve Chceme vědéti kdo jsi Čech chceme sečíst i své věrné Chceme zuátí kdo zradil zemi svých otců a nesly Sí její prosbu znějící do bouře strašného tohoto zápasu: řvou ruku pouiocuon dj díť' rodné zemi í ' Na den Díkůvzdání raku uéíni ct&& Amerika vyznání tv£ luky i víry vífíitr&jtí biivzi' nost své vlasti Na ten den nechť stará píseň: "Hej Slované I" roz jásá so po vSech koutech Seské A- mcriKj neenr vuue niasuc se kc svému práporu ' na nejŽ píSeme tato slova: Černi zem pohltí toho kdo odstoupí sr&dnéV Ne z nás nikdo neodstoupí ! Věrná svému národu vykoná če ká Ameriku dílo svého slavného osudového poslání aby o tomto dnu s hrdostí mohlo býti řečeno: Den Národní Daně byl dnem cti českého lidu v Americe l Čechové! Muži i ženy! Konejte svou povinnost! Jde o Vaši čest jde o svobodu vašeho národa Při neste ne dar ale obeť na jeho oltář! Výbor Národní Daně pro Ameriku: Za České Národní Sdružení: i)r T P Pecivál Fr 'Laver Anna Stolfová J Černý F Kuhee Voj ta Beneš Za Národní Svaz Českých Kato- kků: Rev í W" Jedlička Jan Sraka Marii Novotná K Radouš J F Novotný J J Janda ' FRANCOUZSKÝ ČLÁNEK O NÁS V "1'aris-Midi" z 11 srpna u veřejňuje francouzský spisovatel a žurnalista Marius Lcblond krás ný článek o nás s nadpisem "Če choslováci1" Přinášíme z tohoto článku psaného pórem skutečného básníka a proniknutého vřelou sympatií a opravdovým poroz uměním nejvýznamnéjší passáže: Francie vždv milovala lidi kte ří jsou smělí u svobodní kteří slo vem mají osobnost svéráz Če choslováci připojují k těmto vlast nostem ještě jednu kterou cení me nade vše poněvadž jí projevu je se genius: odvahu Jejich ústup zrádným Ruskem zasluhuje aby byl a bude též slavnějším než u stup "Deseti tisíců" najde-li své ho Xenofonta Doufám že na jde se Francouz jenž napíše jobo historii Čechoslováci jsou ve Francii dnes velmi populární — Každou chvíli slyším: "lile jaky to národ!" Dodejme bez velkého řečnění: Veliký uárod Znáte Prahu? Je věru třeba ji znát ! ej to město z nejkrásněj ších na světě Slovem "krásné" mluvím-li o městě rozumím pře devším že v jeho zdech žije vzne šené skvělé umění jímž projevu je se národní duch dále tím my slím že současný život nestojí ni jak za uměním zašlých dob že v očích jeho hrdé a tvůrčí racy chvěje se věčně jaro že krásné děti a debatní dívky chodí po je ho ulicích žc jeho sady jsou plny krás že najdete v něm národní divadla literární kavárny uměle cké kroužky Ano vše to najdete v Praze A ještě více: Praha je majestátní se svou akropolí hrá lo vskéh o b radu a svou kathedrá lou se svými středověkými věže mi a vížkami se svými mosty zdo benými sochami světců a se svými nádhernými budovami V celé stfcdní Evropě nenajdete města jež by se jí mohlo vyrovnati Při rovnána k ní je Vídeň těžkopád nou Pešť otylou a kurtizánskou Berlín Mnichov měšťáckým a pe dantickým " Věnovav tuto krásnou část Praze promlouvá pak Lebond o historii Čech zmi ňuje se o době husitské načež pí še se svrchovaným obdivem a u znáním o odvaze a vytrvalosti jež Češi prokázali za této války Píše o chrabrosti českých vojáků v ru ských rudách při čem cituje zná mý výrok generála Brusilova : "Opuštěni ii Tarnopole od naší infanteiie bili so tak že celý svět by měl před nimi kleknouti na ko lena" Na to pokračuje: "Avšak tito lvové války jsou i lvy v době míru Jsou skvělými umělci Jsou chování jemného a zdvořilí Jsou rasou veselou a lyrickou mladou a' svěží Milí y chování velko myslní avšak praktičtí velice o bratní v politice a vždy vířní vé climnohem více blíži hc Čecho slováci nám Francouzům než Ru sům přes všechny slavistické tlíc oríu Miluv alí vžiy Francii s rozhod ným eutbusiasrueui R J87Q ée ská sněniovíja" jediná' na celém světě zastala se Francie Tehdejší protest českých poslanců proti an iiexi Elsaska a Lotrinska připo menul nedávno president Rcpufli ky při odevzdání praporu česko slovenské arojádc Od r 171 čeští politikové a hpísovátelc yý užívali všech příležitostí' aby se 5b!ui!j tt Francií ' Doufáme že Cechy ztřka příljíií se Francii jefcté vkt z námi budou pred- st jvovati nejrozhgJuějbi obránce rpfcte v-zbtiý "Ve 'fctréi'i' E- vropy budou tak hráti úlohu švý carska které víak nepřipustí ne utrality Vždy budou ochotny pro lévati svou krev za svobodu Ev ropy a zítřek civilizace Nahradí nám tak v historickém vývoji ně kdejší Švýcarsko jehož ías minul a po něm nastoupilo nynější Švý carsko které siceuení bez před ností ale v podstatě se zřeklo své ho poslání: obrany svobody A k této své úloze Čechy ještě při pojí své skvělé originální umění skvělého neohroženého ducha své raey své zvláštní rázovité pojí mání socialismu chápaného od dvaceti let v národním duchu a konečně řadu svých vynikajících politiků národních kteří dnes ma jí světové jméno jako na př Ma saryk Kramař a Klofae Citovaný Clánqk je nám nejen mil vin stanoviskem autora ale i význačný tím žc dokazuje jak soudí se o nás ve Francouzské ve řejnosti a jak tato vždy více zají má se o naši věc a chápe náš boj VĚROLOMNÍ HOHENZOL-LERNI Jestliže celý spojenecký svět přijímá nynější mírové" námluvy Německa s největší nedůvěrou Německo má za to- co děkovati pouze věroloiunosti své vláduqueí třídy především Hohenzollcrnú nad něž není bídnějšího panovni ckého rodu v dějinách což něco znamená Svědectví k tomuto tvrzení není třeba hledati v cizích pramenech jež by mohly být od mítnuty jako strannieké možno je nalézti v pamětech Carla Schur ze největšího muže jejž germán ské 'plemeno dalo americkému ta vícímu kelímku Carl Sehurz psal tyto paměti jež byly nyní vydány v knižní formě před dvaceti léty v době kdy přítomná válka byla ještě pouhým snem v duchu něme cké autokracie A přec Schurz ve své knize mluví z hrobu vaz ná slova výstrahy nejen k demo kratičkému světu ale k Němcům samotným Jeho slova jsou pří painá stejně pro tehdejší dobu jako pro nynější situaci v hvrnpe Při čtení jeho vzrušujícího líčení zrady na německém lidu nemůže te se ubrániti porovnání mezi tím co se odehrálo před dávnými léty a tím co se odehrává dnes v cen trálních říších Carl Schurz soudiV žo llohenzol íerni pochází z poskvrněného ro du jeiý jest postižen egoistickým šílenstvím a dodává k výstraze žalmisty — "Neskládejte víry v knížata" — opětovná svědectví z německých dějin V dobách ne bezpečí pro dynastii jak Schurz ukazuje předkové nynějšího cí saře byli vždycky s to soustředit i lid kolem sebe sliby lidové vlády a zrušení despotické moci Jakmi le nebezpečí minulo odepřeli i hued spluiti dané sliby a potlačili každý odpor pruskými bodáky Schurz vypráví jak praděd ny nějšího panovníka Bedřich Vi lém IV lhal tímto způsobem své mu lidu a jak jeho otec Bedřich Vilém III dal mu dřívější pří klad toho druhu : Čtenáři Schur zovýeh pamětí mohou snadno po soudit jak mnoho víry lze věnova li stejným slibům a zděšeným prosbám nynějšího panovníka "V roce 1813" píše Schurz "pruský král Vilém J1I vydal z města Kalisze svůj proslulý niuni fest v němž volal německý lid do zbraně slibuji současně novou ná rodní jednotu a účast lidu na vlá dě pod koustituční formou Nové zrození "sjednoceného Německa zrušení arbitrážní vlády závidě ním svobodných politických insti tyčí — to byl slavný slib pruského krále jak lid tomu rozuměl -taková byla naděje která inspi rovala lid v zápasu proti Napo leonově vládě nadšeným hrdin stvím a nekonečnou obětavostí a jež skončila vítězstvím — Ale z tohoto míru" pokračuje Schurz "nevzešlo nic německému lidu kromě pověstného "Deutsche Bundu" instituce skládající se ze zástupců rozličných německých králů a knížat bez nejroenší stopy lidového zastoupení Nebylo zde žádné zmínky o nějaké záruce ob čanských svobod o lidovém hlaso váuí o svobodě (Ultu o svobodě t-hrornazdovaeí o forotníeh sou dech Pouhé připomenutí lidu na jeho sliby bylo hněvivě odmítnuto králem jako zpupná domýtlivofct poddaných Výsledkem všehft by la krutá persekuce patriotickýcb mužů barbarského' potjačováuí ti sku a brutálních policejních vý středuosjí' Žáruky' pod-iué něm" tkimu národu Děmeckýtni kníža ty tilV 'pííé fcekuri "byly ha nebně zrušeny Bjíá'to doba úÁ eouzové kteří pocítili ostří něme ckého íneěe posmívali se no bez důvodně Žalost lič degradaci vítě ze Přirovnejme k tomu telegram nynějšího císaře Viléma II ze dne října straně Valerlandu v němž vyzývá "všechen německý lii v těchto nanejvýš vážných do bách by shromáždil se odhodlaně kolem mě a věnoval svou krev a statky až do posledního dechu k obraně vlasti" A ve svém tele gramu kancléři Ilertlingovi při dává kaiser obvyklé sliby lidové vlády v náhradu za podporu lidu Roku 1840 zemřel věrolomný král Bedřich Vilém III a jeho syn čtvrtý toho jména nastoupil na pruský trůn Tento zdál se byt i velmi podoben svému pravnuku nynějšímu císaři "Měl mystickou víru v absolutní moc králů z mi- osli bóží" praví Schurz ve svých pamětech "Zabýval se romanti ckými představami o politických a sociálních institucích středově ku Byl pln náhlých rozmarů — Měl ctižádost vykonati něco ve likého a tím vyryti své jméno v dějiny světa" Německý lid ape loval na něho aby splnil sliby dané jeho otcem Císař domníval se že může uspokojili lid zdánli vou účastí na vládě aniž by ome zil v nejmenšíeh všeinohoueuost koruny Ale tento experiment musil selhat i Král Bedřich Vilém IV utvořil shromáždění které dle Sehurze "mělo vypadati jako parlament ale nemělo býti parlamentem" — Povolil veřejnému nátlaku a pak prohlásil že by nikdy nebyl svo lal toto shromáždění kdyby byl věděl že jeho členové budou chtít hráti roli zástupců lidu! Po ce lou dobu let ětyřieájých trvalo v Německu politické vření Koku I84iš po založení republiky ve Francii celé Německo vzplanulo voláním po reformě Císař Be dřieh Vilém IV byl zaplaven peti cemi -jež "z počátku přijímal ve vzdorném mlčení" Revolty pro pukaly v rozličných částech Ně mecka — Konečně berlínský Jid povstal proti svému králi Pruské vojsko nebylo s to pokoriti rebc ly jakkoli mnozí na obou stranách hýli zabiti Postrašeny kral naří dil vojsku aby odtáhlo a pak na výzvu lidu objevil se s kloboukem pokorně smeknutým na balkoně paláce Současně jeho syn 'jenž se stal později císařem Vilémem I„ prchl do Anglie před hněvem lidu jenž jej vinil že dal vojsku rozkaz ke střelbě Za dva dny později císař Bedřich Vilém JV s páskou revolučních barev na ru kávě vyjel do berlínských ulic a slíbil více než lid žádal Ale jeho demokratická nálada netrvala dlouho Junkeři zmocnili se zne náhla otěží a pruští vojáci potla čili krvavě nové revoluční výbu chy Mnozí byli popraveni jiní uvězněni a tehdy Schurz s mnoha sty jiných německých patriotu' prchl do Ameriky "Němečtí revolucionáři z r 1818" píše Sehurz "bojovali za sjednocení Německa a za svobod nou vládu a byli poraženi hlavně pruskými bodáky Dopustili se mnoha chyb ale největší z těchto chyb vznikala z dětinské důvěry se kterou očekávali splnění všech těch slibů jež králové a knížata a zvláště král pruský učinili pod nátlakem okolností Bedřich Vi lém IV jenž více než kterýkoliv jiný muž choval mystickou víru v specielní božské vnuknutí králů — Bedřich Vilém IV scšílel a mu sil pustiti otěže vlády" NEJVYŠŠÍ PROTIVA clí v nnkhiiiěnn KDoicneúui a Dřida- - - -' - — — ' ' - - w — i _ lo se k Německu jen proto že Re kové a Srbové zle s ním jednali Majíce protivu mezi hrdinstvím :-)ů a zbabělstvím Bulharů jasné pffu očima muzenio si učinili správnější přehled minulosti a xiděti kdo byl padouchem v bal kánské motanici Až do roku 1912 Bulharsko by- lo doznané nejpřednějším státem Balkánu a jeho prestiž byla větší nežli jeho skutečná moc Ono u- tvořilo ligu se Srbskem pro utou na Turecko aby srbské a bulhar i i _j í i ske onyvaieisivo poa lurecKuu vládou bylo osvobozeno Bulhar sko žádalo lví podíl celou Thracii a Macedonii a Srbsko cítíc že není schopno docílit více spokoji lo se s podmínkou že má obdržeti Albánii a následovně přistav na Adriatickém moři Potom Kecko za premiéra Venizelosa přistoupi lo k této alianci zmeme tak celou situaci a poněvadž smlouva mezi Srbskem a Bulharskem nebyla formálně zrušena byla doplněna ústními smlouvami pro správnější r -dělení přišla válka a Turecko bylo po raženo Bulharsko si připisovalo všecky zásluhy ačkoli patrně ne- hvlo k nim onrávněno Jedině ú- spěšná válka vedena byla Reky a Srby v Macedonii řecké válečné loďstvo zabránilo Turecku při vésti posily z Asie a srbská děla dobyla pevnost Drinopol Pak Rakousko-Uhersko a Německo za kročily a odloučily Srbsko od po břeží Adriatického moře a prohlá sily Albánii co "neodvislý" stát Srbsko a Kecko na to žádaly aby ústní smlouvy pro rozdělení doby tých území dle plemenných hranic byly provedeny Mezi tím co sc o tom vyjednávalo Bulharsko u ěinilo náhlý a zrádný útok na své spojence u Děvděli Na okamžik tato zrada byla tak úspěšná jako německá zrada na Belgii ale jen na okamžik Armá dy srbská a řecká byly od sebe odděleny ale ííekové podnikli ú lolc jeden z nejlepších v dějinách poráželi Bulhary v jedné bitvě za druhou a zahnali je nazpět za ho ry Srbové sc připojili a Bulhar sko bylo v koncích Součinnost Rumunska v té válce nic nezname nala poněvadž boj byl skončen a bulharská armáda poražena dří ve ne Rumunsko zakročilo Vítě zové si vzali Macedonii a Thracii k nimž byli oprávněni dle plemen něho a historického práva a po nechali Bulharsku území obydle ná Bulhary Zášť Bulharů pro Ji fíceku a Srbsku "jest přesně taková jako zášť Pruska proti Francii a An glii zášť překaženého zločince ne má právního ospravedlnění Od počátku až do konce Bulharsko bylo zrádcem a útočníkem Jeho odzbrojení mělo by býti učiněno trvalým a úplným" Chicago Journal píše: "Chcete-li uejvyšší kontrast mezi hrdin ným vydržováním a zbabělým vzdáním uvažte způsob jak Srbo vé vydrželi a způsob'jak Bulhaři zanechali války Nemajíce ni akr své rodné země svobodné od ve třelců majíce svou armádu zni čenu své ženy a hochy povíaždě ué svou poslední naději patrně zničenu zbtky Srbů shromáždily sc na půdě spojenců a bojovaly dále Sotva začal vpád do jejich země jen jedna jejich armáda roz hodně poražena a pomsta byla ko tva na obzoru' Bulhaři se vzdali Tato protiva jest uváděna pro ste předně proto že je pravdivá a za druhé že je to věcí Bulharů a jest nutno jak by Stevenson řekl ' probudili vašeho ducha Ame rické veřejné mínění jest snad ucjsilnéjší mezinárodní mocí ale má-li býti správuě užito musí to býti informované mínění — a jett pilná propaganda elmi obratná propaganda ' tnažící se stále iu řormovati ho falešně Šíří 'ke jii zprš-a ' h Bdiariks yb Ncjncbezpcěuější ěást této pou ště rozprostírá se na ploie asi 75 Ó00 Čtverečních' mil " K této při náleží jihovýchodní Californie od "údolí smrti" až k mexické hra niyi a jihozápadní Arizona Je to nejteplejší nejsušší a nejpíseěněj ší obvod na eelé scvero-ameriekú pevnině n také ještě 'nejméně zná mý V této krajině jsou také pra meny a studánky nejvíce od sebe vzdáleny a nejtížeji přístupny Jinak ovšem nesmíme si činit žádných falešných představ o té to pustině jako by to byla pouze poušť samého písku na níž by se nevyskytovalo ani člověka ani ži voucího tvora ani rostliny neboť ač zem ta je povšechně pustou přece jenom vyskytují se v jed notlivých částech téže kvetoucí města úrodné okresy zemědělské zalesněné vrchy i bohaté doly A 1c vody je zde poskrovnu a dlou hou cestu mnohdy dlužuo vyko nati nežli sc k ní člověk dostane Pro ty kdo již s těmi zavodněný mi pruhy jsou obeznámeni je tato pustina velice zajímavou a má i svoit zvláštní přitažlivost ale bě da ciziucům ! A proto mají tyto ukazovatelé cest k vodě vedoucích které cel kem budou stát i asi $100000 dol larů aneb i více neobyčejně veli kou důležitost a nelze pochybova li o toni že kdyby již před něko lika desítiletími byly zařízeny iia tisíce životů mohlo tím býti za chráněno Nějaká možnost k do sažení vody dá se totiž takžka všude v poušti té najiti mnohdy i tím kdybychom jenom snad pa desát ěi více stop dále od místa na kterém se nalézáme na několik stop do země kopali Ano i na jižním konci "údolí smrti" kde množství lidí i zvířat smrt svou nalezlo mohli členové Geologické ho úřadu v lednu 1913 nejenom žízeň svou uhasiti nýbrž dokopee pořídit si i velmi příjemnou parní lázeň v hlubokých děrách vodních Ony pošťastné oběti pouště musi ly zahynouti vzdor tomu že tak na blízku mohly dosáhnouti po moci o které arci žádného tušení neměly Zavodnili tyto pusté krajiny a učinit i z nich místa pro výživu i obývání lidí způsobilá bude veli kým úkolem budoucností a jisto jest žc jako tak mnohé veliké ú koly byly rozřešeny ano i takové jež i licími vysoce učenými "byly prohlašovány za neuibžnosj a pou hou fantasii i z těchto ameri ckých pustin jedenkráte vytvoře ny budou lány úrodné půdy na nichž milliony lidí v pohodlí a bla hobytů bude moci živu býti CELÁ PĚTINA SPOJ STÁTŮ JE DOSUD JEŠTĚ PUSTINOU Dojista překvapujícím bude pro mnoho našich čtenářů žc dle nej novějšího zjištění Amerického Ze měměřičského Geologického ústa vu neméně nežli !57000O čtvereč ních mil Spoj Státu — to jest ce lá jedna pětina plochy této země — jest pouhou holou pouští která dokonce se stále ještě rozšiřuje vzdor všem tu a tam činěným po kusům o získání kusu země pro ři čely kulturní Svědčí o tom že celkem musíme býti přece jenom velice skromnými když vychvalu jeme blahodárné účinky systému zavodiiovaeího Czenií o které se lu jeduá má jaksi podobu obrovského rozevře ného vějíře zahrnuje části států Oregon a Californie které lezí vý chodně od pohoří Cascad a Sierra Nevada dále celý stát Nevada a celý Utah s výjimkou severový chodní části téměř celou Arizonu jihovýchodní Colorado a Části Ncvy Mexika a Texasu západně od řeky Peeos Rukojeť tohoto obrovské ho "tějíře" nalézá sc v jižní Ca lifornii Ovšem že jsou jisté rozdíly me zi jednotlivými ěántěmj této pou ště ale přes o celý tju obvod po kládá se úřadem bvrebu jmeuova ným za tak dalece suchým aby o pravúovalo to ku zřízení zvlášt ních ukazovatelú cest které by naznačovaly ceatu k nejbližší sta nici kde možno najiti pituou vo du Nedávno dokončeno hj lo zří zení takovýchto sloupů naznačují cích cesta přes 00000 mil tohoto území V práci této iiium býti i nadále pokračováno a vedle toho to ochranného opat Huť pracuje be i ua plweh jk pobléze bylo by možno vzrů-st cté té pubtmy u staviti a učiniti ji pro tloréctu- 0 cirrate-lríii Nová ruská vlád$ uznala Čechoslováky Washington D C 14 října — Nová všeruská vláda v Ufě uzna la Čechoslováky za neodvislý ná rod 'spojený' s Ruskem ve válce proti Německu dle kabelových de peší jež získalo zdejší ruské vyslanectví Polovina půjčjcy svobody upsána Washington I) C 14 října — Den svobody oslavovaný po ce lých Spojených Státech v sobotu posunul šestibillionovoAi půjčku svobody za ifOOOOOOOOO V sobo tu všude upsány byly vysoké ob nosy tak žc půjčka rychle sc blí ží ku čtvrtému billionu Silné zemětřesení na Porto Rico Havana 11 října — Velké Ško dy způsobeny byly zemětřesením v Porto Rico dle' nepotvrzených doposud zpráv obdržených ze Santiago de Cuba Mnoho budov jak se sděluje bylo zničeno ' De peše nenazpačuje přesně kde ku zemětřesení došlo a nezmiňuje be o ztrátách lidských životů Značná činnost na americké frontě Washington D C11 Iijna — Přes silné protiútoky ěiieeké na obou stranách fetyMaasý posjup francouzských "a aflieríekých ďivi bí pokračuje 'dle 'zprávy geuer$la Peribinj právě došlé Americká voj:ka zífckalá 5700 'jajajc pd 8 října Jeden americky armádní sbor postoupil od 5'října jíce jak deset mil dobyv vesoje 'Ewau fourt St Bonin a St Soupjel a získav více jak']ÍJ0Q'zaÍatcU Ú zemí kde americká vojsky potju pují je velice obtížné uJ VOtVjy itežovn je též ťoufalým oupóreni Němců zíhkavbích rqztyz zadrže li z každou ctuu Američajjy na