Strana 6
POKKQK PNE - IP iHlŇA 1918
VENKOVSKY VZDUCH
VY lleritos
"Našim venkovským liustč
kám!" doložil pln Landýn —
"Dost možná! — Ale také kdo ví!
Střoz se aspoň bruchu! Ony
podstoupí svůj boj o tebe a budeš
jníti se co bránit i l Vždyť i zde
nás pod střechou pod níž hledáš
spásu — i zde čeká té viz tu
licoiněrniei!" zvolal pan Landýn
ukazuje rukou na svou zardívají
cí se manželku nerozuměje niitr
rak nebo nechtěje rozuměli znn-
měním jež mu dávala očima aby
mlčel "Hled — jak nevinné se
tváří! Jako by také ona nepatřila
k spiklencflm proti tvé mládene
cké svobodě! Jako by od okamži
ku v kterém poslal jsi nám své
"přijedu" nemyslila na samé žen
ské pikle "
"Ale muži! Muži! "
"Ano — tys zapadl z bláta do
louže brachu!'' pokračo vel pj i
Landýn v náladě jsa výborné "U
bohý příteli! — Zítra v poledne —
jen tak náhodou — nevědouc o
víein o tvé přítomnosti na po
hled nevinně beze všech zlých a
myslfi " - i
"Ale mužíčku! — Muži!" j
"Přijede k nám na návšlěvu ía
šo starší sestra" dokouřil hodný'
přítel —
Paní Landýnová utekla do ku
chyně a teprve po dlouhé chvíli
vrátila se se svíčkou v ruce
Host odveden do pokoje pro ně
ho přichystaného
Chvíli procházel se pak zaěal se
svlékati Tstal a sedl si na postel
Napadlo mu že by nejlépe učinil
kdyby se na rychlo zas oblékl n
prchnul
"Tedy ani zde!" Hohovořil sám
s sebou "Pak věru nezbude mně
nic než odstěhovat se vůbec z
vlasti — kamsi do Austrálie nebo
na ostrov Borreo A hloupo
sti!" zvolal pojednou "Co pak
mi tu vlastně hrozí? — Žvatlá vý
přítel nahnal mi marného strachu !
Nebudu v městě s nikým vyhledá
vati styků tedy také ne s dám
ským světem — af se o mne zají
mají dle libosti! Mně to nebude
překážet! Doma — doma o-
vsem pokračoval lírottsky v sa
momluvě "doma ovšem mohlo by
býti nebezpečí větší — totiž ne-
v v i ):
uripmi -C Ullllll JMlfJJOMÍJiJVilIl
pne ovsem ne k tomu jsem pří
liš obrněný příliš ostřílený střela
mi Venuše proto bylo by mně
přece jen milejší kdyby ta — jak
pak se jmenuje? — Kdyby ta star
ší sestra nepřijela "
"A bah!" dodával si sám zmu
žilosti "Snad bysi se nestydě]
starý kozáče? — I af si přijede1
Přivítáme ji ledovou maskou své-
)io otužilého staromládenectví!"
"Jaká pak asi je?" hovořil dá
le sám s sebou vrhaje se již v ná
ruč peřin "Naše starší sestra !
Kolik jí to může býti as let! Snad
nějaká vyzáblá stará panna do
konce ale ne! -Landýnová jest
hezká paní — snad se jí tedv po
dobá"
Následovalo v samomluvě něko
lik slov kterými Brodský sama
Viebe poctil ne právě lichotivě
"Jsem to hlupák!" ukončil řadu
vykřičníků" "Co pak mně na
' tom" záleží je-li hezká nebo ška
redá proč vůbec na ni my
ií -dsi: :i„ i: 11 ir„í
ňiim í — i i ijcuu-u nutit' ni: „uiií
nebnde a nesmí překážeti! Na rí
se věru nepotřebuji ohlížet i A
nepřipustím aby cokt#li změnilo
dobrý dojem" který učinila na
mne domácnost Landýnová "
"A tak" zvolal Brodský zhasí
naje svíčku "buď mně radostně
pozdraven nový můj ťitnlku! Ti
chý přístave na dlouhé plavbě
bouřlivými vlnami života' — O
venkove ! Venkove ! — Otevři mně
své lahody a krásy ! Učiň mě ú
častným svých vnad! Budu užívá-
ti vseftranně tvého výtečného
tvého neocenitelného klidu
pokoje
Buď vítán venkove !
tvé svaté zátiší
No no — no Snad isem ne
nčínil roztřh k veršům? To bv
scházelo!-"
Ti f % r i
jíano vstal ianuvnuv host v
rozmaru velmi dobrém
r 1 — i
íyior se mn ftnaio vvnorně v
TnHíKven ostych peřinách n
vzdir-h kteří vnikmil do pokoí
otevřeným oknem osvěžil prosně
Shž jeho vkoměstřké rrvy KA
va přinesena mu do pokoje a kdr?
ji dopil utnpiovala w jho nála
da aspofi na chvíli téměř v opo-
j' ji nr -i fi 'w jíijpiv
volal neustále "To jst nějaká
smetana!'' — Také o vodě pronesl
se pochvalně vzpomínaje s hořko
stí na pražskou tekutinu toho jmé
na "To si dám líbiti ! — pobí
zel se k dalším a dalším požit kfirn
Ještě -jedhu sklenkýi! ó zlatý
venkove 1 "
Paní Landýnová přivítala jej
nikoli bez rozpaku Rozumí se
že pan manžel za svou' nešetrnou
prostořekost potrestán byl nále
žitě lhostejností večerního políbe
ní a ještě ráno byly mraky staže
né na žetiuščině hezkém čelo tak
keústnpné že ani sesílený útok
polibků nebyl s to docela je roze
hnat i
Tóny ve které vyzněla včerejší
přátelská beseda zněly jí v uších
po celou noc a nebyla ani teď s to
zaplašili obavy možných náslcd-
ku Netroufala si k ho-ti ani oči
pod vlhnout i
Ale Brodský vyspal se docela
ze všech vrt och Ci v a nemyslil na
nit jiného nežli na slasti nové si
tuace "Jsem u vás nelíčené šťasten
milostpaní!" zvolal přijímaje po
dávanou mu ruku "Začínám no
vy život t
Tím byla hostitelka upokojena
a usmála se smířlivě i na manžela
K polednímu ovšem když se blí
žila hodina příjezdu vlaku počai
na tváři její je viti zase nepo
koj Nejraději byla by odvolala
pozvání jež opravdu před něko
lika teprve dny poslala domů vy
bízejíc sestru k návštěv? — z pří
čin veledůležitých jež ovšem ne
jmenovala ale za to neopomenula
lákavé ''vele" dvakrát podtrhnou
ti Co tú A myslila? — fmysly
její zajisté byly druhu zcela ne-
vinného Alf zlobila se velice
zlobila se sama na sebe A více
ještě na něho na manžela ten
zlv! Ošklivv ! Musil do takovvch
rozpaků ji přivést i? Příště musí
uvarovat i jej aby nepil tolik čaje
Co si milý host o ní mohl jen
pomysiiti ! Zač ji ačkoli nedává
nic na jevo přece jen as považuje'
A její sestru! Ta chudák teprve
jest nevinna na všem o ničem ani
nevědouc
Kdyby se přihodilo tak něco co
bj bylo zabránilo jí dnes vydali
se na cestu! Zmeškáni vlaku tře
bas nějaká malá churavost — a-
nebo zlomení kola u kočáru A
le teď asi už sestra blíží se ku sta
nici svého cíle
Paní Landýnové padalo dnes
všecko z rukou Jarošovi bylo ně
kolikrát arci nikterak zcela neza
slouženě svést i blesky kritické situace
A teď
Na schodech ozvaly se kvapné
kroky Veselý zpěv rozlehl se po
celém domě
"Aninka! Anínka!" zvolali Ja
roš i Olsja zároveň a s jásotem vy
běhli ze dveří
A v okamžiku vletěli tři divoši
do kuchyně
"Maminko — tetička nám něco
přivezla! — "
"Tetička má nové šaty mamin
ko!"
"Mlčte! Ticho! To všechno už
víte! "
"A včera přijel k nám také ne
kdo — poslouchej tetičko! — A-
lc ten nám nic nepřivezl "
"Přestaneš hned — ty prosto
řeký nezpůsobo!"
"Jistě tetičko! — Ani kornout
cukroví Ale já mu o ně řek
nu"
"Nech přece chvilenku tetičku
na pokoji také ty — Olenko! O
!o ! Netahej ji pořád se vSech stran
a na všechny strany! — "
"I jen se podívej Olenko
jak se ti líbí mé šaty? Také botky
mám pekne nove a náušnice nz
nenosím Ty počkej Jaroši až
přinesou z pošty kufrl Měj přece
strpení! — A co pak dělá Márin-
kaf — Máňo' — Dej mně pusin
ku ! Tak? A jestli pak už
říká 'táta' A jak se vám vícm
daří Marie? -r- Z domova pozdra
vení ode všech t A brzo abysl zas
psala! — Ach to jsem ráda že
jsem n vás — ani nevžřffi settři-
ěko! A — koho pak to zde máte'
— Kdo k vám přijel?"
Paní Landýnová proud dívčího
Střbotn zastavila novým obejmu-
tím i potlačila pro okamžik dalS
otázRy upřímným Kesterským po
líbením
Vía host přicházel již aby sám
dal odpověď Vracel m právě
přítelem svým a hostitelem který
byl vyvedl jej aby nkázal mn
město n seznámil jej s okolím jak
trávit
S městem byli hotovi brzo a eo
e okolí týče přestalo se prozatím
i _ i
na tom ze se Ronsiaiovaui %?un
írajina
Za to vedl pan Londýn přítele
kolem kostela z něhož právě vy
házela krásná pleť v plné pará
dě a v plném počtu Zastavil se
s ním v lékárně kde představil jej
ékárnikovi oběma lékařům a za
jímavému sboru starých pensistú
Na konce pak vtáhl jej do vinár
ny kile jiz očekávala jej ceina
společnost v níž seznal tak sko
rém všechny ostatní trochu pozo
ruhodněji! členy místní honoraee
Projevena naděje že se bude
cizinci v městě dobře Ubiti — co
na nich jest oni že se přičiní vše
možně aby mu pobyt zde učinili
co mozna příjemným aoy ne-
pohřešil přes příliš společirosti
jíž byl zajisté uvykl
le pánové — pánové! —
vždyť jsem nepřišel na venek a-
ycli -"
jaká pomoc! — Dej
"Nuž -
o máš! '
"A také město naše poskytne
vzácnému svenni nosu co mu
že "
"Já neočekávám nic jiného
nez - t
Velmi skromné ! — Ostatně ně
jaká zábava se přece nalezne Zde
ve vinárně každodenně po desáté
jest schůzka — Večer chodíme k
jelenu" Předešlý svátek 'bylo
veřejné cvn-eni liasicii — to jest
ovšem promeškáno Skoda! Ale
jaká pomoc! Vydařilo se výborně
Za to bude od neděle za týden vv-
ct Večer skončí taneční zába
vou lakc na ochotníky uuuc se
moci učinit i mravný nátlak by se
probudili ze své dřímoty a uspo
řádali nějaké představení "
'Ale prosím vás pro všechno
na světě pánové t "
"O prosím! — Vždyť se vám
)řec musíme ukázat i v nejlepším
svém světle é niv nejsme ta-
i i - i i
ve uoccia a iíittiooro m"uiiciii
jak se rozhlašuje o nás po světě
Nám heslo 'osvětou k svobodě' ne
ní docela také neznámo Ode
bíráme společně dvoje noviny Teď
pomýšlíme na to pořádali též "ve
řejné přednášky a zveme vás "
Mrotlský napil se s takovým
hvatem jako by obrovská mou
cha bvla vedrala se mu do hrdla
n on ji chiěl spláchnout!
Ano nepochybujeme že nás
navštívíte Pan učitel Šťovíček
promluví o nových mírách a vá
hách Pan kaneclista ítebíček
přednese několik zajímavých" črt
z cesty kterou byl před čtyřiceti
ety vykonal do Štýrského Hrad
ce ja sam připravuji
Toť skutečně velmi potěšitel
né ozval se rrodsky zapase na
novo s dusící jej mouchou
J oune začátky rouna sna
ha!" zněla skromná odpověď
'Naše síly jsou nedostatečné lo
inžel Ale vůle jest dobrá
Kdybychom jen měli náležité pod
pory! Kdyby takhle vaše slovut
nost sama "
"Ale pánové prosím vás
panové!
"To jen tak prozatímní zmín
ka Pstanoveno již aby zvláštní
leputace požádala vás "
"Ach!" Teď padla Brod
skému do vína opravdová mou
cha Pracně lovil ji ze sklenice a
zlostně hodil ji pak za kamna
"Mrzutá věc" podotknul švi-
torný soused případně
"Ano" potvrdil Brodský mý
le ovšem na něco jiného" "vel
mi nepříjemná situace' i
Odvrátil se od sdílného mluv
ky tváře se jako by napjatě po-!
slouchal o cem společně baví se
shromáždění
Mluvilo se o záležitostech obec
ních a místních jež nikterak ne-
mohly jej zajímat i Nicméně od
dychoval dosti volně: rčastnil w
zábavy pouhými "Aj! — aj! —
tak? — zajisté! — " jež prohodil
vždy polohlasitě v určitých pře
stávkách
Na neštěstí dobrý soused hle
dal předmět obvyklého hovoru
pro dnešek vzhledem k váženému
hosti málo vhodným Zaslal na
druhou stranu stolu opětně nalé
bavé pokytnutí a způsobem diplo
matickým obrátil pak společnou
rábavu k věcem velikolepěj5ím —
Přešlo e na záležitosti pražské
vodní otázky promluveno o elek
třin? a moderní hndbě projevena
pochybnost o vhodnosti repertoí
ru národního divadla i navržena
resoluee ve prospěch zela nového
tměni transTerfcálky
7A octla m vfměna myšlenek
v místech povážlivě ňcbezpeřnýeh
Brodský zachvěl so jako by již
již obi? veliké strany parlamentu
hnaly se škodolibě proti němu
Tlustý pán naproti stolu poni
čiv sobě přinést i novou láhev žer
noseckého opravdu počal rozba
lovali již klubko vvstké politi
kv "Příteli!" zvolal Brodský k
fandýnovi který byl usedl až na
druhém konci vinárny "Jest nej
vyšší čas abychom se zdvihli!"
Itozhodnost jeho hlasu nepřipu
stila námitek S chvatem zimnic
nýiu dopil svou sklenici a povstav
sahal po klobouku
Společnost propustila jej s lúí
íiuvým "Na zdar!" a s nadějným
spolu povzbuzujícím "Na sbMa
nou!"
Jlrodský oddychl si z lílnbnka
když se byl octnul venku na uli
ci "Kde pak jsi příteli?" otázal
se po Landýnovi si ohlížeje
' Přijde okamžitě" ozval se
hlas souseda u podlouhlého stolu
"Zastavil se jen pro doutníky
Můžeme jiti několik kroků na
před Dovolím si bez toho dopro
vodili vás "
"Velmi potěšen" ozval se
Hiodský s povzdechem "Bude as
nutno" doložil "vrátiti se již do
inři Pečlivou hospodyiiku nesmi
lné nechat čekat i co myslíš
íandýne?" oslovil tohoto který
se byl zalím k nim připojil
"Zajisté! Ale oběd dosud není
hotov! A pak tu není ještě po-
H A
Brodsky vzpomněl jaké nepří
jemnosti spojeny jsou pro něho
s tímto pojmem i zmocňovaly s"
ho na novo včerejší obavy
- "Co bychom tj jen zatím ješíě
ukázali? Na jakou znamenitost
bychom tě upozornili?"
"Snad abychom vzácnou ná
vštěvu vedli do škol? — Všechny
třídy jsou nově vybílené! Také
naše přírodovědecká sbírka jest
dosti slušná Nedávno obdrže
li jsme zajíce ano vycpaného za
jíce mohli bychom vašnostem
ukázali "
"Dčkuju — děkuju" odporoval
Brodský "nejsem ctitelem zvěři
ny ani pečené Až snad někdy
jindy "
"Jak se lilií!" povolil průvod
ce "Čím jen bychom mohli ukrá
liti dlouhou chvíli? — Nevíte pa
ne Landýne? "
"Nenapadá mně nic" řekl ten
to "Továrnu můj přítel navštívi
ti mehce o tom jsme již mluvili
V parku jsme byli Pozůstatek
starých hradeb" jsme také viděli
Též kolem pastušky jsmTi šli "
"Což ábycbom" podotknul sta
rostlivý průvodce "zašli na chví
li do našeho knihkupectví? — Má
nčíkteié nejnovější zjevy ''
"Aíe prosím vás!" — zvolal
pan Landýn "Můj přítel přijíždí
z Prahy a k tomu jest sám literát!
Zajisté vše viděl o všem již sly
šel
"Až do omrzení — " potvrdil
Brodský s výrazem zoufalosti ve
tváři
"Nuž — půjdeme tedy aspoň o
kolo!" — zvolal neústupný muž
mrkaje významně na pana Landy
na aby pobídl jej k povolnosti za
každou cenu ''Snad jest něco pěk
ného ve výkladní skříni " "
I zastavili se také před ní
Brodskému uchystáno roztomi
lé překvapení Visela tu jeho o-
věnčená podobizna s udáním ceny
jednotlivého obrazu a kolem ro
zestaveny vkusně všechny ' jeho
spisy od první sbírky milostných
písní a několika divokých hallad
až po číslo časopisu ve kterém u
veřejuěiia studie o přitažlivosti h
vábivech venkova
Z němého pohnutí vyrušil jej
hlas posto vské trubky
"Jestli pak veze švakrovpu?
zvolal pan Landýn ohlížeje se
přen náměstí A — "jak pak by
nepřijela!" — připojil okamži
tě Počkej! Počkej přece divo
chu až vůz zastaví" napomí
nal ovšem mamě neim-ha býti
slyšen "Vždyf se doěkáí! — Je
to neposeda "
Z poštovní káry vynořila se po
stava v sedýnr-h jednoduchých ša
tech na hlavě slaménv klobou
ček "Zavazadla přineste za mnou!
K Landýnovftm !" volala na ko
čího který nenáleží dosud času
aby otočil konee oprati okolo vojs
ní lucerny "Což nrč jii nezná
te Francku TV — —
"Hnědl hned! — " znřh odpo-
veď "Jen eo slezu n kozlíka"
Ale nežli položily e SťastnČ
obč důkladné boty na pevnou pů
du dláždění zmizel již slaměný
klobouček ve vratech domu Lán
dýuovie "A íiyní pojďme!" — zvolal
pnu Landýn chopiv se Brodské
ho pod paži
Tento dlouho nemohl odhodlati
se k pohybu Stál před výkladní
skříní knihkupeckou jako by vy
ložené tu skupení mysl jeho bylo
připoutalo k neodloučení
"Ach!" vzdychl konečně —
"jaká pomoc! — tedy pojďme!"
1 zaměřili k domovu Úslužný
pán je ovšem provázel a poroučel
se teprve v samém průjezdě velmi
uctivé Že se těší na další pro ně
ho tak prospěšné a tak čestné sty
ky n z ďovolí si prozatím slovut
ného hosta městečka k upomínce
na dnešních pár krásných oka
mžiku strávených v jeho společ
nosti požádali o napsání několika
slov — nejlépe veršů — do pa
mětní knihy
"Má sestra pane Brodský" —
zvolala domácí paní když bylr
spatřila oba muže vstupovati do
dveří i vybavila se chvatem z ob
jetí sestřina
"Pan Brodský dávný přítel
mého muže Aninko náš milý
host" — představovala tohoto
chtějíe obřadným tím způsobem
zakrýti rozpaky v nichž vězela
"A starý mládenec" — dopl
nil Brodský významně nepozdvi
hnuv ani zraku — "studený ne
přístupný"
Slečna Anna zatím již zavěšena
byla na krku švakrorě "Kdy pak
budeme zas tancovali švakříčku?
Ať mě nenecháš sedět i na čtve-
rylku jako o posledním plesu! A
na volenku té počkej provedu"
A slečna Aninka neohlížejíc se
pranic na jwitomnost cizího muže
otočila zdráhajícího se vonsáčc
několiTkrát po-kuchyni
"Přestaň pokušiteli!" — dur-
lil se pan Landýn '"Zde viz!'
obrátil se k svému příteli "To
jest naše — "
"Starší sestra " doplnil ten
to zároveň se tázaje "lak tomu
rozumět i?" —
Manželé Latulýnovit souhlasně
dali se do smíchu Vzpomněli že
včera hosti svému příchod Aniu
ky oznámili oněma slovy
"To se divíš příteli — ne-li?"
— volal pan l andýn "Naše šest
uáctiletá — "
'Šestnáct let a dva měsíce" —
opravila Aninka
tu lo vitími — sinal se pan
Landýn "Naše maličká chce bý
ti vždy nspou o minutu starší než
li jest ve skutečnosti — proto ji
jmenujeme starší sestrou -- Ha-
ha" — smál se sám svému vtipu
který považoval za výtečný
"Nuže!" hovořil dále vesele —
"tak hle! vypadají z blízka vče
rejší strašidla"
"Ale muži! Ale Landýne!
ase zacinas?
"Vždyť už mlčím!" — zvolal
tento klada slibně prst na rty
"Cž ani muk! Ale zdá se mí že
můžeš býti upokojen brachu
"Strachoval jsem se opravdu
marně" — pomyslil si Brodský
"Vždyť jest to pouhé ještě dítě!'
A v dojmu radostného toho ná
lezu přivítal nového hosta pod
střechou svých hostitelů docela
nenucené
Paní Landýjiová oznámila již
hotovost obědu Odebrali se vši
ebni do jídelny Za chvíli seděli
za stolem
Aninka posazena mezi děti me
zi Jaroše a OIpu Také opravdu
bylo zdí? náležité její místo bylail
sama ještě děckem
Její ramena pozbývala sice již
oné hranatosti kterou nalézáme u
malých holčiček ale nenabyla je
ště líbezné té okrouhlosti již mi
lujcrnc tak u mladých dívek Její
poprsí počalo již dýchati 8 celou
sviidností něhu paněnskosti ale
vlny jejích ňader byly výrazem
pokojných ještě citftv a žádostí
ícz v ocicn ztrácela se zarna
n vět la probouzejících m snůlv
myšlenek docela skorém ještě
bezstarostném tom nepokoj! kte
rým mluví k nám vesele zorničkv
dětské '
Brodukému ani z daleka nena
padlo uznati ji za mocnost s kte
rou by srdci jeho bylo snad po
čítati A ak zařídil té svoje k
ní chovaní
inuc aninka Kpiateliia se s ci
zim mužem velmi brzo a tak dfi
vírnč jako jen dčti dovedou M?
la e k němu jako by zní most je
jieh sahala do dalekých dob 8 ne
mčla Vprve stáří několika oka
mžik fi
"Strýčku!" — zvolala rozmar
ně nemohouc v tuto chvíli naléz
ti pro něho žádné případné po
jmenování "Ano — strýčku vám
budeme fíkati! Vy jste nas stry-
čeik ' "
'Strvček! NáS strýček!" -~
souhlasil hned Jaroš "My máme
strvěka!" — A také Olenko za-
tleskala radostné ručkamo I Má
ni podařily se jakési zvuky jež v
radostném vytržení nad její dů
tipuostí prohláSeny rovněž za
strýčku"
A Brodský přijal 'obdnou
mdnost s opravdovým potěšením
vpravil se ochotně v povinnosti
spojené x tím úřadem Stal se ma
te Svitomé a skotačivé společ
nosti strýcem nad pomyšlení vý-
)crným i snášel měnivé její roz
mary s trpělivostí všeho obdivu
hodnou '
Po obědě nucen byl pan Lan
dýn odejiti za naléhavými záleži
tostmi obchodními a paní Landý
novnu volaly zas všestranně vžily
ji poutajíce četné její starosti ho-
spodářské
Brodský zamítl rozhodně návrh
aby ohlédl se v městě po učině
ných tu dopoledne známostech
Prohlásil že raději s "dětmi"
podívá se do zahrady která roz-
ládala se při domu Paní Lan
dýnová slíbila později též přijíti
Jaroš byl se dočkal šťastně opo
vězeného ji dříve dárku jemu
přivezeného a sestávajícího z ob
rovského írnmip'ého mlíče jehož
pruzne výkony ovsem ustanoveno
ihned vzít i na zkoušku
Olenčina hlava bezohlední zvo-
ena za terč střelných útoků jež
provázela žalostným voláním po
mamince která však sama na mí
stě spra vedli v 5- oplácela štědrému
lárci
Také "tetička" súčastnila ise
války a konečné snad nahodilou
snad zakrytě schválně na něho
mířenou ranou přinucen i vážný
"Mrvě" vy-toupiti z 'dosavadní
neutralit v a bránit i činné svou
kuA
Tak rozpoutal se v zahradě ži
vot hlučně veselý a velice bujný i
nevázané -s
Svěží trávník zdupájii nemilo-
srdně že vypadal jako po krupo
bití a také záhony cibule a mrkve
tato 'pýcha páně Landýnová za-
(radnického umění nesly patrné
stopy násilných skutků spácha
ných v jejich pravidelných í-
tlách
Jaroí učinil též zajímavý vyná
ez že novým balonem výborně
dají se srážeti zrající právě bar-
tolomějky s matčiny zamilované
hruše i použil své pěkné zkušeno
sti k důkladnému spustošení nbo-
ého stromu
Oleuka zas byla tvůrcem výbor
ného nápadu že i hruškami s ú-
pěcheni možno mířit po Jaroušo
vi
Není zcela zjištěno jak dalece
telička a strýc účastni bvli těch
mimořádných radovánek'
Ale když pak poz(ději paní Lan
lýnová vkročila do zahrady ná
sledována služkou nesoucí dříma
jící Máiu spráskla v ustrnulí ru
ce nad obrazem který se jí ob je-vil
Nejen Jaroš a Olenka ale i A-
ninka a — k neuvěření! — i cti
hodný český literát všichni byli
uhřátí a upocení že líce jejich pla
nula rubínem a pot jim řinul po
čele
Spoluvina posledního zachráni
la ostatní před zaslouženou důt
kou
Paní Lanoýnová marně hledajíc
vhodných slov rozhlížela se po
zahradě a zraky její utkvěly pak
tazave a jaksi nedůvěřivě Jia
('rodském -
'Oívám znamenitě venkova
milostpaní" — řekl tento
Paní Landýnová nemohla ubrá-
niti se hlasitému smíchu Po
žitky takového druhu připadaly jí
patrně poněkud povážlivými
Ale veselí bylo dnes tak nakaz-
um- frJ V v tm III lili-
stojná Marta brzo unošena byla
proudem panujícím a nechybělo
mnoho ze by přijat býval i je
jím hlasem návrh na "slepou bá
bu" který e v malé společnosti
vyskytl
Návrat ze zahrady do domu na
stoupen společní
Jaroš balonem napřed skáka
je o jedné noze pak Olenka s A-
ninkou zpívajíce a tancujíce pak
pražsK' host % domácí paní a prů
vod ukončen idužebnou neioueí
spíeí Mánii a košík sražených bnr
tolomčjek (Pokračování)
