Image provided by: University of Nebraska-Lincoln Libraries, Lincoln, NE
About Pokrok západu. (Omaha, Neb.) 1871-1920 | View Entire Issue (Oct. 16, 1918)
Strana 6 POKKQK PNE - IP iHlŇA 1918 VENKOVSKY VZDUCH VY lleritos "Našim venkovským liustč kám!" doložil pln Landýn — "Dost možná! — Ale také kdo ví! Střoz se aspoň bruchu! Ony podstoupí svůj boj o tebe a budeš jníti se co bránit i l Vždyť i zde nás pod střechou pod níž hledáš spásu — i zde čeká té viz tu licoiněrniei!" zvolal pan Landýn ukazuje rukou na svou zardívají cí se manželku nerozuměje niitr rak nebo nechtěje rozuměli znn- měním jež mu dávala očima aby mlčel "Hled — jak nevinné se tváří! Jako by také ona nepatřila k spiklencflm proti tvé mládene cké svobodě! Jako by od okamži ku v kterém poslal jsi nám své "přijedu" nemyslila na samé žen ské pikle " "Ale muži! Muži! " "Ano — tys zapadl z bláta do louže brachu!'' pokračo vel pj i Landýn v náladě jsa výborné "U bohý příteli! — Zítra v poledne — jen tak náhodou — nevědouc o víein o tvé přítomnosti na po hled nevinně beze všech zlých a myslfi " - i "Ale mužíčku! — Muži!" j "Přijede k nám na návšlěvu ía šo starší sestra" dokouřil hodný' přítel — Paní Landýnová utekla do ku chyně a teprve po dlouhé chvíli vrátila se se svíčkou v ruce Host odveden do pokoje pro ně ho přichystaného Chvíli procházel se pak zaěal se svlékati Tstal a sedl si na postel Napadlo mu že by nejlépe učinil kdyby se na rychlo zas oblékl n prchnul "Tedy ani zde!" Hohovořil sám s sebou "Pak věru nezbude mně nic než odstěhovat se vůbec z vlasti — kamsi do Austrálie nebo na ostrov Borreo A hloupo sti!" zvolal pojednou "Co pak mi tu vlastně hrozí? — Žvatlá vý přítel nahnal mi marného strachu ! Nebudu v městě s nikým vyhledá vati styků tedy také ne s dám ským světem — af se o mne zají mají dle libosti! Mně to nebude překážet! Doma — doma o- vsem pokračoval lírottsky v sa momluvě "doma ovšem mohlo by býti nebezpečí větší — totiž ne- v v i ): uripmi -C Ullllll JMlfJJOMÍJiJVilIl pne ovsem ne k tomu jsem pří liš obrněný příliš ostřílený střela mi Venuše proto bylo by mně přece jen milejší kdyby ta — jak pak se jmenuje? — Kdyby ta star ší sestra nepřijela " "A bah!" dodával si sám zmu žilosti "Snad bysi se nestydě] starý kozáče? — I af si přijede1 Přivítáme ji ledovou maskou své- )io otužilého staromládenectví!" "Jaká pak asi je?" hovořil dá le sám s sebou vrhaje se již v ná ruč peřin "Naše starší sestra ! Kolik jí to může býti as let! Snad nějaká vyzáblá stará panna do konce ale ne! -Landýnová jest hezká paní — snad se jí tedv po dobá" Následovalo v samomluvě něko lik slov kterými Brodský sama Viebe poctil ne právě lichotivě "Jsem to hlupák!" ukončil řadu vykřičníků" "Co pak mně na ' tom" záleží je-li hezká nebo ška redá proč vůbec na ni my ií -dsi: :i„ i: 11 ir„í ňiim í — i i ijcuu-u nutit' ni: „uiií nebnde a nesmí překážeti! Na rí se věru nepotřebuji ohlížet i A nepřipustím aby cokt#li změnilo dobrý dojem" který učinila na mne domácnost Landýnová " "A tak" zvolal Brodský zhasí naje svíčku "buď mně radostně pozdraven nový můj ťitnlku! Ti chý přístave na dlouhé plavbě bouřlivými vlnami života' — O venkove ! Venkove ! — Otevři mně své lahody a krásy ! Učiň mě ú častným svých vnad! Budu užívá- ti vseftranně tvého výtečného tvého neocenitelného klidu pokoje Buď vítán venkove ! tvé svaté zátiší No no — no Snad isem ne nčínil roztřh k veršům? To bv scházelo!-" Ti f % r i jíano vstal ianuvnuv host v rozmaru velmi dobrém r 1 — i íyior se mn ftnaio vvnorně v TnHíKven ostych peřinách n vzdir-h kteří vnikmil do pokoí otevřeným oknem osvěžil prosně Shž jeho vkoměstřké rrvy KA va přinesena mu do pokoje a kdr? ji dopil utnpiovala w jho nála da aspofi na chvíli téměř v opo- j' ji nr -i fi 'w jíijpiv volal neustále "To jst nějaká smetana!'' — Také o vodě pronesl se pochvalně vzpomínaje s hořko stí na pražskou tekutinu toho jmé na "To si dám líbiti ! — pobí zel se k dalším a dalším požit kfirn Ještě -jedhu sklenkýi! ó zlatý venkove 1 " Paní Landýnová přivítala jej nikoli bez rozpaku Rozumí se že pan manžel za svou' nešetrnou prostořekost potrestán byl nále žitě lhostejností večerního políbe ní a ještě ráno byly mraky staže né na žetiuščině hezkém čelo tak keústnpné že ani sesílený útok polibků nebyl s to docela je roze hnat i Tóny ve které vyzněla včerejší přátelská beseda zněly jí v uších po celou noc a nebyla ani teď s to zaplašili obavy možných náslcd- ku Netroufala si k ho-ti ani oči pod vlhnout i Ale Brodský vyspal se docela ze všech vrt och Ci v a nemyslil na nit jiného nežli na slasti nové si tuace "Jsem u vás nelíčené šťasten milostpaní!" zvolal přijímaje po dávanou mu ruku "Začínám no vy život t Tím byla hostitelka upokojena a usmála se smířlivě i na manžela K polednímu ovšem když se blí žila hodina příjezdu vlaku počai na tváři její je viti zase nepo koj Nejraději byla by odvolala pozvání jež opravdu před něko lika teprve dny poslala domů vy bízejíc sestru k návštěv? — z pří čin veledůležitých jež ovšem ne jmenovala ale za to neopomenula lákavé ''vele" dvakrát podtrhnou ti Co tú A myslila? — fmysly její zajisté byly druhu zcela ne- vinného Alf zlobila se velice zlobila se sama na sebe A více ještě na něho na manžela ten zlv! Ošklivv ! Musil do takovvch rozpaků ji přivést i? Příště musí uvarovat i jej aby nepil tolik čaje Co si milý host o ní mohl jen pomysiiti ! Zač ji ačkoli nedává nic na jevo přece jen as považuje' A její sestru! Ta chudák teprve jest nevinna na všem o ničem ani nevědouc Kdyby se přihodilo tak něco co bj bylo zabránilo jí dnes vydali se na cestu! Zmeškáni vlaku tře bas nějaká malá churavost — a- nebo zlomení kola u kočáru A le teď asi už sestra blíží se ku sta nici svého cíle Paní Landýnové padalo dnes všecko z rukou Jarošovi bylo ně kolikrát arci nikterak zcela neza slouženě svést i blesky kritické situace A teď Na schodech ozvaly se kvapné kroky Veselý zpěv rozlehl se po celém domě "Aninka! Anínka!" zvolali Ja roš i Olsja zároveň a s jásotem vy běhli ze dveří A v okamžiku vletěli tři divoši do kuchyně "Maminko — tetička nám něco přivezla! — " "Tetička má nové šaty mamin ko!" "Mlčte! Ticho! To všechno už víte! " "A včera přijel k nám také ne kdo — poslouchej tetičko! — A- lc ten nám nic nepřivezl " "Přestaneš hned — ty prosto řeký nezpůsobo!" "Jistě tetičko! — Ani kornout cukroví Ale já mu o ně řek nu" "Nech přece chvilenku tetičku na pokoji také ty — Olenko! O !o ! Netahej ji pořád se vSech stran a na všechny strany! — " "I jen se podívej Olenko jak se ti líbí mé šaty? Také botky mám pekne nove a náušnice nz nenosím Ty počkej Jaroši až přinesou z pošty kufrl Měj přece strpení! — A co pak dělá Márin- kaf — Máňo' — Dej mně pusin ku ! Tak? A jestli pak už říká 'táta' A jak se vám vícm daří Marie? -r- Z domova pozdra vení ode všech t A brzo abysl zas psala! — Ach to jsem ráda že jsem n vás — ani nevžřffi settři- ěko! A — koho pak to zde máte' — Kdo k vám přijel?" Paní Landýnová proud dívčího Střbotn zastavila novým obejmu- tím i potlačila pro okamžik dalS otázRy upřímným Kesterským po líbením Vía host přicházel již aby sám dal odpověď Vracel m právě přítelem svým a hostitelem který byl vyvedl jej aby nkázal mn město n seznámil jej s okolím jak trávit S městem byli hotovi brzo a eo e okolí týče přestalo se prozatím i _ i na tom ze se Ronsiaiovaui %?un írajina Za to vedl pan Londýn přítele kolem kostela z něhož právě vy házela krásná pleť v plné pará dě a v plném počtu Zastavil se s ním v lékárně kde představil jej ékárnikovi oběma lékařům a za jímavému sboru starých pensistú Na konce pak vtáhl jej do vinár ny kile jiz očekávala jej ceina společnost v níž seznal tak sko rém všechny ostatní trochu pozo ruhodněji! členy místní honoraee Projevena naděje že se bude cizinci v městě dobře Ubiti — co na nich jest oni že se přičiní vše možně aby mu pobyt zde učinili co mozna příjemným aoy ne- pohřešil přes příliš společirosti jíž byl zajisté uvykl le pánové — pánové! — vždyť jsem nepřišel na venek a- ycli -" jaká pomoc! — Dej "Nuž - o máš! ' "A také město naše poskytne vzácnému svenni nosu co mu že " "Já neočekávám nic jiného nez - t Velmi skromné ! — Ostatně ně jaká zábava se přece nalezne Zde ve vinárně každodenně po desáté jest schůzka — Večer chodíme k jelenu" Předešlý svátek 'bylo veřejné cvn-eni liasicii — to jest ovšem promeškáno Skoda! Ale jaká pomoc! Vydařilo se výborně Za to bude od neděle za týden vv- ct Večer skončí taneční zába vou lakc na ochotníky uuuc se moci učinit i mravný nátlak by se probudili ze své dřímoty a uspo řádali nějaké představení " 'Ale prosím vás pro všechno na světě pánové t " "O prosím! — Vždyť se vám )řec musíme ukázat i v nejlepším svém světle é niv nejsme ta- i i - i i ve uoccia a iíittiooro m"uiiciii jak se rozhlašuje o nás po světě Nám heslo 'osvětou k svobodě' ne ní docela také neznámo Ode bíráme společně dvoje noviny Teď pomýšlíme na to pořádali též "ve řejné přednášky a zveme vás " Mrotlský napil se s takovým hvatem jako by obrovská mou cha bvla vedrala se mu do hrdla n on ji chiěl spláchnout! Ano nepochybujeme že nás navštívíte Pan učitel Šťovíček promluví o nových mírách a vá hách Pan kaneclista ítebíček přednese několik zajímavých" črt z cesty kterou byl před čtyřiceti ety vykonal do Štýrského Hrad ce ja sam připravuji Toť skutečně velmi potěšitel né ozval se rrodsky zapase na novo s dusící jej mouchou J oune začátky rouna sna ha!" zněla skromná odpověď 'Naše síly jsou nedostatečné lo inžel Ale vůle jest dobrá Kdybychom jen měli náležité pod pory! Kdyby takhle vaše slovut nost sama " "Ale pánové prosím vás panové! "To jen tak prozatímní zmín ka Pstanoveno již aby zvláštní leputace požádala vás " "Ach!" Teď padla Brod skému do vína opravdová mou cha Pracně lovil ji ze sklenice a zlostně hodil ji pak za kamna "Mrzutá věc" podotknul švi- torný soused případně "Ano" potvrdil Brodský mý le ovšem na něco jiného" "vel mi nepříjemná situace' i Odvrátil se od sdílného mluv ky tváře se jako by napjatě po-! slouchal o cem společně baví se shromáždění Mluvilo se o záležitostech obec ních a místních jež nikterak ne- mohly jej zajímat i Nicméně od dychoval dosti volně: rčastnil w zábavy pouhými "Aj! — aj! — tak? — zajisté! — " jež prohodil vždy polohlasitě v určitých pře stávkách Na neštěstí dobrý soused hle dal předmět obvyklého hovoru pro dnešek vzhledem k váženému hosti málo vhodným Zaslal na druhou stranu stolu opětně nalé bavé pokytnutí a způsobem diplo matickým obrátil pak společnou rábavu k věcem velikolepěj5ím — Přešlo e na záležitosti pražské vodní otázky promluveno o elek třin? a moderní hndbě projevena pochybnost o vhodnosti repertoí ru národního divadla i navržena resoluee ve prospěch zela nového tměni transTerfcálky 7A octla m vfměna myšlenek v místech povážlivě ňcbezpeřnýeh Brodský zachvěl so jako by již již obi? veliké strany parlamentu hnaly se škodolibě proti němu Tlustý pán naproti stolu poni čiv sobě přinést i novou láhev žer noseckého opravdu počal rozba lovali již klubko vvstké politi kv "Příteli!" zvolal Brodský k fandýnovi který byl usedl až na druhém konci vinárny "Jest nej vyšší čas abychom se zdvihli!" Itozhodnost jeho hlasu nepřipu stila námitek S chvatem zimnic nýiu dopil svou sklenici a povstav sahal po klobouku Společnost propustila jej s lúí íiuvým "Na zdar!" a s nadějným spolu povzbuzujícím "Na sbMa nou!" Jlrodský oddychl si z lílnbnka když se byl octnul venku na uli ci "Kde pak jsi příteli?" otázal se po Landýnovi si ohlížeje ' Přijde okamžitě" ozval se hlas souseda u podlouhlého stolu "Zastavil se jen pro doutníky Můžeme jiti několik kroků na před Dovolím si bez toho dopro vodili vás " "Velmi potěšen" ozval se Hiodský s povzdechem "Bude as nutno" doložil "vrátiti se již do inři Pečlivou hospodyiiku nesmi lné nechat čekat i co myslíš íandýne?" oslovil tohoto který se byl zalím k nim připojil "Zajisté! Ale oběd dosud není hotov! A pak tu není ještě po- H A Brodsky vzpomněl jaké nepří jemnosti spojeny jsou pro něho s tímto pojmem i zmocňovaly s" ho na novo včerejší obavy - "Co bychom tj jen zatím ješíě ukázali? Na jakou znamenitost bychom tě upozornili?" "Snad abychom vzácnou ná vštěvu vedli do škol? — Všechny třídy jsou nově vybílené! Také naše přírodovědecká sbírka jest dosti slušná Nedávno obdrže li jsme zajíce ano vycpaného za jíce mohli bychom vašnostem ukázali " "Dčkuju — děkuju" odporoval Brodský "nejsem ctitelem zvěři ny ani pečené Až snad někdy jindy " "Jak se lilií!" povolil průvod ce "Čím jen bychom mohli ukrá liti dlouhou chvíli? — Nevíte pa ne Landýne? " "Nenapadá mně nic" řekl ten to "Továrnu můj přítel navštívi ti mehce o tom jsme již mluvili V parku jsme byli Pozůstatek starých hradeb" jsme také viděli Též kolem pastušky jsmTi šli " "Což ábycbom" podotknul sta rostlivý průvodce "zašli na chví li do našeho knihkupectví? — Má nčíkteié nejnovější zjevy '' "Aíe prosím vás!" — zvolal pan Landýn "Můj přítel přijíždí z Prahy a k tomu jest sám literát! Zajisté vše viděl o všem již sly šel "Až do omrzení — " potvrdil Brodský s výrazem zoufalosti ve tváři "Nuž — půjdeme tedy aspoň o kolo!" — zvolal neústupný muž mrkaje významně na pana Landy na aby pobídl jej k povolnosti za každou cenu ''Snad jest něco pěk ného ve výkladní skříni " " I zastavili se také před ní Brodskému uchystáno roztomi lé překvapení Visela tu jeho o- věnčená podobizna s udáním ceny jednotlivého obrazu a kolem ro zestaveny vkusně všechny ' jeho spisy od první sbírky milostných písní a několika divokých hallad až po číslo časopisu ve kterém u veřejuěiia studie o přitažlivosti h vábivech venkova Z němého pohnutí vyrušil jej hlas posto vské trubky "Jestli pak veze švakrovpu? zvolal pan Landýn ohlížeje se přen náměstí A — "jak pak by nepřijela!" — připojil okamži tě Počkej! Počkej přece divo chu až vůz zastaví" napomí nal ovšem mamě neim-ha býti slyšen "Vždyf se doěkáí! — Je to neposeda " Z poštovní káry vynořila se po stava v sedýnr-h jednoduchých ša tech na hlavě slaménv klobou ček "Zavazadla přineste za mnou! K Landýnovftm !" volala na ko čího který nenáleží dosud času aby otočil konee oprati okolo vojs ní lucerny "Což nrč jii nezná te Francku TV — — "Hnědl hned! — " znřh odpo- veď "Jen eo slezu n kozlíka" Ale nežli položily e SťastnČ obč důkladné boty na pevnou pů du dláždění zmizel již slaměný klobouček ve vratech domu Lán dýuovie "A íiyní pojďme!" — zvolal pnu Landýn chopiv se Brodské ho pod paži Tento dlouho nemohl odhodlati se k pohybu Stál před výkladní skříní knihkupeckou jako by vy ložené tu skupení mysl jeho bylo připoutalo k neodloučení "Ach!" vzdychl konečně — "jaká pomoc! — tedy pojďme!" 1 zaměřili k domovu Úslužný pán je ovšem provázel a poroučel se teprve v samém průjezdě velmi uctivé Že se těší na další pro ně ho tak prospěšné a tak čestné sty ky n z ďovolí si prozatím slovut ného hosta městečka k upomínce na dnešních pár krásných oka mžiku strávených v jeho společ nosti požádali o napsání několika slov — nejlépe veršů — do pa mětní knihy "Má sestra pane Brodský" — zvolala domácí paní když bylr spatřila oba muže vstupovati do dveří i vybavila se chvatem z ob jetí sestřina "Pan Brodský dávný přítel mého muže Aninko náš milý host" — představovala tohoto chtějíe obřadným tím způsobem zakrýti rozpaky v nichž vězela "A starý mládenec" — dopl nil Brodský významně nepozdvi hnuv ani zraku — "studený ne přístupný" Slečna Anna zatím již zavěšena byla na krku švakrorě "Kdy pak budeme zas tancovali švakříčku? Ať mě nenecháš sedět i na čtve- rylku jako o posledním plesu! A na volenku té počkej provedu" A slečna Aninka neohlížejíc se pranic na jwitomnost cizího muže otočila zdráhajícího se vonsáčc několiTkrát po-kuchyni "Přestaň pokušiteli!" — dur- lil se pan Landýn '"Zde viz!' obrátil se k svému příteli "To jest naše — " "Starší sestra " doplnil ten to zároveň se tázaje "lak tomu rozumět i?" — Manželé Latulýnovit souhlasně dali se do smíchu Vzpomněli že včera hosti svému příchod Aniu ky oznámili oněma slovy "To se divíš příteli — ne-li?" — volal pan l andýn "Naše šest uáctiletá — " 'Šestnáct let a dva měsíce" — opravila Aninka tu lo vitími — sinal se pan Landýn "Naše maličká chce bý ti vždy nspou o minutu starší než li jest ve skutečnosti — proto ji jmenujeme starší sestrou -- Ha- ha" — smál se sám svému vtipu který považoval za výtečný "Nuže!" hovořil dále vesele — "tak hle! vypadají z blízka vče rejší strašidla" "Ale muži! Ale Landýne! ase zacinas? "Vždyť už mlčím!" — zvolal tento klada slibně prst na rty "Cž ani muk! Ale zdá se mí že můžeš býti upokojen brachu "Strachoval jsem se opravdu marně" — pomyslil si Brodský "Vždyť jest to pouhé ještě dítě!' A v dojmu radostného toho ná lezu přivítal nového hosta pod střechou svých hostitelů docela nenucené Paní Landýjiová oznámila již hotovost obědu Odebrali se vši ebni do jídelny Za chvíli seděli za stolem Aninka posazena mezi děti me zi Jaroše a OIpu Také opravdu bylo zdí? náležité její místo bylail sama ještě děckem Její ramena pozbývala sice již oné hranatosti kterou nalézáme u malých holčiček ale nenabyla je ště líbezné té okrouhlosti již mi lujcrnc tak u mladých dívek Její poprsí počalo již dýchati 8 celou sviidností něhu paněnskosti ale vlny jejích ňader byly výrazem pokojných ještě citftv a žádostí ícz v ocicn ztrácela se zarna n vět la probouzejících m snůlv myšlenek docela skorém ještě bezstarostném tom nepokoj! kte rým mluví k nám vesele zorničkv dětské ' Brodukému ani z daleka nena padlo uznati ji za mocnost s kte rou by srdci jeho bylo snad po čítati A ak zařídil té svoje k ní chovaní inuc aninka Kpiateliia se s ci zim mužem velmi brzo a tak dfi vírnč jako jen dčti dovedou M? la e k němu jako by zní most je jieh sahala do dalekých dob 8 ne mčla Vprve stáří několika oka mžik fi "Strýčku!" — zvolala rozmar ně nemohouc v tuto chvíli naléz ti pro něho žádné případné po jmenování "Ano — strýčku vám budeme fíkati! Vy jste nas stry- čeik ' " 'Strvček! NáS strýček!" -~ souhlasil hned Jaroš "My máme strvěka!" — A také Olenko za- tleskala radostné ručkamo I Má ni podařily se jakési zvuky jež v radostném vytržení nad její dů tipuostí prohláSeny rovněž za strýčku" A Brodský přijal 'obdnou mdnost s opravdovým potěšením vpravil se ochotně v povinnosti spojené x tím úřadem Stal se ma te Svitomé a skotačivé společ nosti strýcem nad pomyšlení vý- )crným i snášel měnivé její roz mary s trpělivostí všeho obdivu hodnou ' Po obědě nucen byl pan Lan dýn odejiti za naléhavými záleži tostmi obchodními a paní Landý novnu volaly zas všestranně vžily ji poutajíce četné její starosti ho- spodářské Brodský zamítl rozhodně návrh aby ohlédl se v městě po učině ných tu dopoledne známostech Prohlásil že raději s "dětmi" podívá se do zahrady která roz- ládala se při domu Paní Lan dýnová slíbila později též přijíti Jaroš byl se dočkal šťastně opo vězeného ji dříve dárku jemu přivezeného a sestávajícího z ob rovského írnmip'ého mlíče jehož pruzne výkony ovsem ustanoveno ihned vzít i na zkoušku Olenčina hlava bezohlední zvo- ena za terč střelných útoků jež provázela žalostným voláním po mamince která však sama na mí stě spra vedli v 5- oplácela štědrému lárci Také "tetička" súčastnila ise války a konečné snad nahodilou snad zakrytě schválně na něho mířenou ranou přinucen i vážný "Mrvě" vy-toupiti z 'dosavadní neutralit v a bránit i činné svou kuA Tak rozpoutal se v zahradě ži vot hlučně veselý a velice bujný i nevázané -s Svěží trávník zdupájii nemilo- srdně že vypadal jako po krupo bití a také záhony cibule a mrkve tato 'pýcha páně Landýnová za- (radnického umění nesly patrné stopy násilných skutků spácha ných v jejich pravidelných í- tlách Jaroí učinil též zajímavý vyná ez že novým balonem výborně dají se srážeti zrající právě bar- tolomějky s matčiny zamilované hruše i použil své pěkné zkušeno sti k důkladnému spustošení nbo- ého stromu Oleuka zas byla tvůrcem výbor ného nápadu že i hruškami s ú- pěcheni možno mířit po Jaroušo vi Není zcela zjištěno jak dalece telička a strýc účastni bvli těch mimořádných radovánek' Ale když pak poz(ději paní Lan lýnová vkročila do zahrady ná sledována služkou nesoucí dříma jící Máiu spráskla v ustrnulí ru ce nad obrazem který se jí ob je-vil Nejen Jaroš a Olenka ale i A- ninka a — k neuvěření! — i cti hodný český literát všichni byli uhřátí a upocení že líce jejich pla nula rubínem a pot jim řinul po čele Spoluvina posledního zachráni la ostatní před zaslouženou důt kou Paní Lanoýnová marně hledajíc vhodných slov rozhlížela se po zahradě a zraky její utkvěly pak tazave a jaksi nedůvěřivě Jia ('rodském - 'Oívám znamenitě venkova milostpaní" — řekl tento Paní Landýnová nemohla ubrá- niti se hlasitému smíchu Po žitky takového druhu připadaly jí patrně poněkud povážlivými Ale veselí bylo dnes tak nakaz- um- frJ V v tm III lili- stojná Marta brzo unošena byla proudem panujícím a nechybělo mnoho ze by přijat býval i je jím hlasem návrh na "slepou bá bu" který e v malé společnosti vyskytl Návrat ze zahrady do domu na stoupen společní Jaroš balonem napřed skáka je o jedné noze pak Olenka s A- ninkou zpívajíce a tancujíce pak pražsK' host % domácí paní a prů vod ukončen idužebnou neioueí spíeí Mánii a košík sražených bnr tolomčjek (Pokračování)